Periodikum ALTO Viewer

1

7. dubna 1907. Císlo eo.

2

NARODNÍ LISTY.

3

Strana 13.

4 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Dr. Eduard Grégr a volná škola. Školská politika dra. Ednarda Grégra. Případná a historicky památná slova Mari Jerezie: „školství jest a zůstane po- liticum“, platí nejen v tom směru, ve kterém hla původně mířena, t. j. vůči církevnické mo dle jsou heslem každému politiku, každé poli seké straně, každému stavu. Vtisknouti rá nýeh snah a svého programu škole, jako n- livnější instituci vychovávající lid a určujíe měr lidového nazírání, cítění i snažení, to byl nidy snahou vehikých politiků všech stran. B sorik franeouzský J. Michelet rozděluje rozma ím způsobem politiku ve tři díly a pravi: „ je prvním dílem politiky? Vychování! C čruhým? Vychování. Co třetím? Vych- vánil“ A my rovněž od prvnílo probuzení konsti- tsčního sebevědomi otázku školskou, tedy otáz- řu výchovy lidu pojímáme jako otázku emine ně politickou. Od té doby, kdy Pravo sl av Trojan v lázních svatováclavských rozvíje politický program našeho národa, probouzejícíh se vánkem svobody, a kdy národní výbo veliký kladl důraz na to, aby mládeži česk dáno bylo vyehování řádné od učitelů vzděla- ních, tak, aby onen „starý kantor“ ze škol če- ských vymizel a jeho místo nastoupil učitel osví- eoný, sebovědomý a cíle vychovatelské své či- nosti i nejvhodnějších prostředků vychovatel- ských dobře znalý, od té doby, kdy Havlíč ek program školské politiky národu vyložil, až po dnešní den o tázkaškolská vzbuzovala nej- šivější interes našich předních politiků.

doktor Grégr Ednard Grégr J Michelet Trojan Mari

5 article

Dr. Eduard Grégr pojímal otázku škol- skou jako důležitý díl osvětného a politickéh programu národního. Snahy osvětové byly nu snahami politickými a jeho „Mati ce Lidu“ vznikla ze stejných politických a eman- cipačních snah, jako jeho památná obrana mo- derní školy vůči útokům reakce. Jemu byla škola národní ústavem demokratický m. „Trvám při zásadě, že vychování mládeže nález lidu,“ pravil ve slavné své řeči proti návrhu Liechtensteinovu a dodal: „Škola nená- leží ani státu, ani církvi, nýbrz lidu.“ A poněvadž přál si, aby škola byla in- stitucí vskutku demokratickou, národní, vystupo- val nevyrovnatelným svým orátorským uměním n kolbišti parlamentním i ve svých apoštolských řečech při schůzích lidu a požadavkem z ná- rodnění, zlidcvění, zautonomiso- vání školy národní. Proto vystoupil roz- hodně proti předloze na zavedení němčiny do skol národních, proto nalezl nejnadšenější ak- centy na obranu organisace moderní školy, prota vystoupil proti zklerikalisování školy, bránil sni- žení úrovně lidového vzdělání a burcoval naše autonomisty k sebevědomí a k ostražité ochran národního, českého školství. Dr. Ed. Grégr da- leko předstihnuv svou dobu, horoval pro zdemu- kratisování osvěty a ve zvýšeném vzdělání lido- vém pomocí školy a lidové literatury spatřoval záruku úspěchů politických, na- rodních i sociálníc h. Vzdělání lidu bylo mu politickým progra- mem, a vzdělání lidu musí i nadál býti základním článkem progra mu dobré, lidové, národní česke politiky.

doktor Grégr Maťa Liechtensteinův Ed národní ústav demokratický m

6 article Nebezpečí Liechtenstelnova návrhu.

Nebezpečí Liechtenstelnova návrhu. Nebylo smělejšího, nebezpečnějšíhio a lépe připraveného útoku na lidovou školu, na školu národní, než smutně pověstný návrh Liechten- steinův, podaný v říšské radě r. 1888. Železný kruh pravice svíral tehdy i české poselstvo v svou náruč, a moderní škole, k níž dán základ říšskými zákony z roku 1868 a 1869, měl býti učiněn konec pod rouškou autonomisace a zlep- šení náboženské výchovy. Ještě tu byly sledy pasivního odporu proti škole „Hlasnerovské“ škola nová se dosti ještě nevžila, politické styky většiny naší delegace s kruhy reakcionářskými. zvláště feudálně-klerikálními byly velmi těsné zastanci útvaru nové školy byli zvláště v řadách národních našich nepřátel... Taková byla si- tuace, kdy podal dr. Herold svůj návrh proti ná- vrhu Liechtensteinovu, kdy dr. Ed. Grégr měl útok Liechtensteinův odraziti.

Liechtenstelnův doktor Herold Liechtensteinův Ed Grégr

7 article

Sluší přičítati straně svobodomyslné za ve- fikou zásluhu, že pochopila tehdáž vážnou si- tuaci a že čile zfruktifikovala reakcienářského návrhu klerikálního knížete k nejčilejší agitaci mezi českým lidem proti útoku na školu a ve prospěch moderní školy. Kdo činně zúčastnil se tehdejšího mocného, ozdravujícího hnutí, přizná. že agitace proti návrhu reakčnímu rozvířila ná lid a působila vskutku výchovně, t. j. přivodila porozumění významu školy a probudila i posílil snahy svobodomyslné a rozmnožila řady lidí po- krokových. Tehdáž nastalo zjevné třídění duchiů a v té určitosti, jarosti a rozhodnosti, s jakou vystupo- váno na obranu školy, byl pramen popularity úspěchu tehdejší oposiční menšiny české dele- Nejrozhodnější slovo pronesl dr. Ed. Grégr. Jeho řeč, v parlamentě 20. března 1889 prone- sená, byla politickou událostí a působila jak osvobozující blesk a zasadila konfesijnímu pro- jektu Liechtonsteinovu největší ránu. Není jen sktem piely vůči velikému obhájci modern školy, ale i časové události a v zmáha jí c se hnutí klerikální nutkají, aby aspon některé momenty veliké řeči Grégrovy tu byly rekapitulovány. gace.

Ed Grégr Liechtonsteinův Grégrův

8 article

Grégrova obrana moderní školy. Klerikální kruhy tehdy bojovaly proti mo- ďerní škole těmiže zbraněmi, kterých dosud v volebním a agitačním ruchu uživají. Lid klamán předstíráním, že škola vychovává mládež k ne- věře a nemravu. Grégr konstatoval, že ženy pod- pisovaly petice pro konfesijní školu v klamném domnění, že jedná se o to, aby braly se ze škol Erucifixy a vůči zfanatisování řad neuvědomě- lého lidu, který zahrnul parlament peticemi, pří- padně prohlásil, že „milion podpisů n peticích těchto dokazuje jeh, že j jeden milion obyvatelů v Rakou- sku, kterým nevzešlo ještě heslo moderní školy.“ Vůči námitce, že neučí se dosti náboženství, mohl směle ukázati na stav náboženské výcho- vy, kdy bylo školství v rukou kleru a kdy kate- cheta se ukázal ve škole nejvýše čtyřikráte z

Grégrův Grégr Raka Lido

9 article

rok a kdy učitel sám namohl náboženské vý- chovy dbáti, poněvadž musil hrátí v hospodě, aby se uživil. Grégr nebránil náboženské výcho- vě, ale právem volal: „Js em přesvědčen, žeobecnéškolynejsouk tomu, aby do dětí cpaly metafysický skepti- eisml K obvyklé paušální výtce, že moderní škol podrývá mravnost, obrátil ostří svého zdreují- cího vtipu. Odmítl tendenění sestavení všech kousků rozpustilých kluků v celém Rakousku na účet školní výchovy a za veselosti celéh parlamentu konstatoval, že rozpustilí kluci byli za všech časů. „Připomínám jen rozpustil kluky za proroka Eliáše,“ dodal, „a to bylo dávno — před moderní školoul“ Na volání po katolickém duchu do škol katolíků ptal se E. Grégr: „Co je katolický duch?... Je to duch Torquemadův či Bolza- nův? Oba byli katoličtí kněží. Jeden nadšen pro ideály humanity, druhý krvelačný netvor! Je to duch jezovity Mariana, který hájil královraždu, či Pascala, který odsoudil morálku Jezovitů. K výtkám do malého prospěchu školy mo- derní předvedl E. Grégr názorně, jak škola vy- mýtila škodné předsudky, zhoubné pověry a kte- rak stala se dobrodiním lidu, posílivši jej hospo- dářsky. Pravil: „Nová škola je skute- čné dobrodiní pro lid, obohacuje jej jědomostmi, o kterých nemě dřive tušení a usnadňuje mu zápa o oxisteneil

Grégr Eliáš E Grégr Pascal duch Torquemadův Bolza

10 article Směr školské politiky.

Směr školské politiky. Bylo potřebí obrániti moderní školu i prot lidem vlastním. Ukazovalo se, že organisace mo- derní školy je výplod německého liberalismu v zájmu vlastenectvi agitováno proli škole prý centralistické. Dr. E. Grégr odkázal tuto námítku do příslušných mezí vtipným srov- náním. Býti proti moderní škole jen proto, že pochází od politického odpůrce, pravil, jest „jako kdybych si nechtěl sednouti na železnici, protože byla stavěna za ministerstva Herbstova, a chtěl proto jeti v dostavníku.“ Proto však nebyl E. Grégr centralistou a vý- slovně si přál, aby školství odkázáno bylo kompetenci zemí... Trval při zá- sadě, že vychování mládeže náleží lidu, a pou- kazeval, že český lid si přeje zdokonalení škol- ství, jak nejlépe ukázal zřízením „školních půláců“, které svým demonstrativním zjevem vždy byly trnem v oku privilegované reakci. „Tyto budovy jsou nezničitelným pomníkem obětavosti a pokroku našeho lidu“, konstatoval Ed. Grégr v par- lamentě proti těm, kdo měli pro tuto obětovnost lidu jen úsměšek. Nebyl proti tomu, aby škol- ství národní upravili si jinde, v jiných zemích jinak, dle svých potřeb, ale zdůrazňoval, že če- ský národ v zájmu své existence potřebuje škol nejdokonalejších. „Zavedení klerikál- ní školy v Čechách a zničení mo- derní školy bylo by velikým neště- stím pro národ,“ poukazoval dr. E. Gregr v své slavné řeči.

doktor E Grégr Herbstův Ed Grégr Čechy

11 article

Směr škoIské politiky české udávala E. Grégrovi snaha po zvýšené a vše- obecné vzdělanosti lidu. Zdar věci české vidal v postupu ku předu ve směru pokrokovém. „Če- ský národ“, dovozoval, „musil by v vé tradice zapomenouti, musil by nej- krásnější a nejslavnější listy svých dějin zničiti, musil by otce své v hrobě zapřítí, kdyby strhnouti s dal na cesty reakcel“- Bránil se vroucími slovy před reakcí. „Pan- ství církve bylo za všech dob neštěstím pro li i stát. Nejlepším prostředkem, aby se tomu za- bránilo, je vyšší vzdělání lidu. Protože nová škola vzdělání to způsobuje, proto ji kleri- kální strana nenávidí, neboť vzdělání lidu je nejpůsobivější překážkou usku- tečněníjeji panstvílačných snah.“ Toto vzdělání lidu bylo E. Grégrovi cílem i prostředkem, to bylo mu praktickou cestou k dosažení politických ideálů národa. Osvětou k svobodě! „Zachování a zabezpečení naší ná- rodnosti je prvním článkem programu našeho“ (strany svobodomyslné), vysvětloval E. Grégr významně dodal: „Chceme tohoto cíle dosáhnouti na cestě svobody a po- kroku.“ ýzva k calé české veřejnos ve vlastním její zájmu!

E Grégr Zdar

13 article

Neradi čtou lidé v provoláních, vyhláškách. ďenním tisku, brožurách a pod. slovo tuber- kulosa. S pošetilostí dítěte minou varovný neho radný hlas, jenž v jejich nejvlastnějším zá- jmu, v úmyslu nejpřátelštějším pozdvihují ti, kdož bezprostředně mají smutnou příležitost po- zorovati morové řádění tuberkulosy mezi lid- stvem. Je nemístnou zbabělostí, je smrtelným Bří chiem otců, matek a každého jednotlivce, když buď z bojácnosti, nebo z lhostejnosti, mnohdy i z falešné idiosynkrasie před slovem tuberkulos strká hlavu do písku, zamhuřuje oči neho z ego- ismu se uspokojuje slovy: „Já ji, bohudík, ne- mám, co pak je mi do toho. To jsou středověké, příšerně falešné názory. které obyčejně dříve nebo později strašlivý způsobem se msti právě na těch, kteří varovn hlas ignorovali, nebo jím pohrdali. Osvicení, prozíraví a lidumilní lidé všech národů od let postihují děsné řádění tuberku- losy ve všem lidstvu, řádění hroznější všech válek a katastrof; podnikají proto v zájmu všeh lidstva proti úkladnému tomu nepříteli křížov tažení všemi možnými prostředky, jež vědění lidské zná. Ale, bohužel, více než na odpor po- supného nepřítele, narážejí na neporozumění těch, za něž se bijíl Nezbývá, než znovu a znovu, slovy co nej- důtklivějšími klepati na svědomí jednoho kaž- dého, volati k součinnosti v úporném zápase kde kterého rozvážného muže i ženu! Denním evan- geliem musí se státi zásady oněch sdružení spolků, bojujících proti tuberkulose, nemá-li strašidelnými skoky hrůzné nebezpečí blížiti se čím dále tím zhoubněji veškeré společnosti lid- ské, nemají-li v dozírné době místo zdravých lidí choditi světem ploužící se stíny zoufalých ubožáků, jichž ramena se úží a kterým z oi dívá so posupný host smrti. mysli. práce.

sdružený spolek lidský

15 article

Nejen stát, země, obce — Eažďý človělod proletáře do milionáře, od dětství do kmetstv musí na stráž, musí podati svou paží k součín- nosti proti zkáze, v čas, dokud ta paže je zdavál A jestliže vlastní svědomí, sebeláska, láska k rodině, potomstvu ho k tomu neponouká, necht je to strach před děsivými fakty, jež jako ono Mene, Tekel ohnívým písmem vryje se mu do Hrůzná ta fakta, zjištěná naprosto s ledo- vou určitostí, jsou: V království českém zmírá ročně tuberku- losou 20.000—23.000 lidí !! Mezi 5.5 miliony obyvatelstva neustále jes 100.000 souchotinářůl V Praze do roka z 10.000 osob 63 umírá tou chorobou. Stihá nejvíc e lidí v ro z kviě t u života. v největší síle. Jsoue v povážlivé míře rozšířena mezi děl- ným lidem (72 proc. ! všech úmrtí) vedle tragiky, jež každé úmrtí samo sebou znamená, má pro celou společnost i tyto neblahé následky : hubí dělnost společenskou vůbec, ochuzuje národo- hospodářský majetek, v niveč uvádí náklad oběti s výchovou spojené, ničí živý kapitál ná- roda. Jak hroznými jsou důsledky po ethické stránce, co bídy a zkázy morální přináší, j vůbec nedohledno. A nyní otázku: co se proti úhlavnímu ne- příteli podniká jinde a u nás a s jakým úspě- chem.

Tekla Praha

16 article

Lze pozorovati s radosti, že ve všech ci vilisovaných zemích, kde zahájen úporný boj proti tuberkulose — úmrtnost silně klesá. K příznivému tomu výsledku přispěly jednak: sociální úpravy poměrů, zdravotní opatření v prvé řadě: porozumění obyvatel- stva oněch zeml, že možno se tu- berkulosy uchránitil Ochranu tu, vedení boje provádějí jinde mezinárodní sdružení lidumilo, lékařů, sociálníe politiků; tak založeny spolky a sdružení z podpory státu, země, obeí a všech pokrokových korporacl. Unás v Čechách, jak známo, úsilov- nou prací založen konečně také takový spole a to: »Český výpomocný spolek pr nemocné plienímichorobamiv krá- lovství českém,« který se 70 venkov- skými odbory úspěšně praeuje. Práce u ná však zvláště je nesnadnou, neboť tuberkulos našeho obyvatelstva je výsledkem navzájem s doplňujících a křižujíeích podnětů, jichž odstra- nění vyžaduje velmi mnoho přípravné, drobné Český spolek náš vládne v poměru k ohromným, vznešeným cílům svým nep - trným kapitálem 33.000 K, tak že má-li dílo jeho se na dále dařiti, třeba veliké hmotné a tím zároveň morální podpory všech ušlechti- lých, rozšafných lidí! Spolek s díky kvituje podporu zemského výboru, rady král. města Prahy, České spořitelny, zvlášť pak morální podporu české žurnalistiky. Kterak pracgje vedle propa- gace nutnosti boje proti tuberku- lose a které jsou jeho nejbli že c ile?

Čechy spolek a sdružený Český výpomocný spolek pr nemocný rada král . město Praha Český spořitelna

17 article

Jako všude jinde, tak i u nás obrací se v prvé řadě zřetel k mladé generaci: úpra- vou celkového stavu dítěte chrán se před nákazou v domácnosti i ve škole. V třech letech zaopatřil spolek několik set dítek dílem v sanatoriu v Luži, dílem ve- vlastním sanatoriu v Žamberku. Péčí spolku bude možno 150 skrofulosních dětí a dětí a po- čínající tuberkulosou na žambereckém ústavu zaopatřiti a jim poskytnouti, čeho jim třeba, čistý vzduch a výživnou stravu. Pro rodiny s tuberkulosními členy zařídili jsme v Praze výpomoenou stanici, starajíce se o desinfekci bytu a materielní podporu na požitinách a rozmanité pohodlí. — Během ne celých dvou let mohli jsme zaopatřiti př 250 pražských zubožených a tuberkulosou st- žených rodin. — Zaopatřili jsme několik mla- dých lidí ve zimních stanicích v Arcu, Me- ranu, v Lošíně, dále v sanatoriu žambereckém.

Luža Žamberk Praha Lošín Iran

18 article

Jako nejbližši úkol ustanovil sobě če- ský zemský výpomocný spolek zařízení lido- vého sanatoria v některém kraji naše království, určený pro mladé lidi s počínaji tuberkulosou, Prostředků ke zřízení tohoto lidového sana- toria spolek zatím nemá. Ale doufá a vy- zývá, prosí a žádá všechny lid dobré vůle, soucitu a zájmu n zdraví vlastním i bližních, ab k účelu tak humannímu dle mož- nosti a šlechetnosti své jimi př- spěli. Zvláště korporace, výbory, záložny, spo- řitelny, banky a peněžní ústavy, lidumilné spolky a uvědoměli lidé, ve správách jich zasedajíef,s snažně žádají, aby na soustavné udílení podpor pamatovali. Čáslavský odbor zahájil již akci na zřízen lidového sanatoria věnováním 500 K. Obětavos tedy úctyhodná Opakuje svůj apel a prosbu k celé veřej nosti za podporu v tažení proti strašlivému, tj- nému nepřiteli lidstva, končí podepsaný výbor slovy: »Cokoliv učiněno bude n prospěch všech, učiněno bude n prospěch jednoho každéhol z ná s je

31 article

7109 Velkorestaurant„Louvre“ Fordinand. tř. Dnes dopol. od 10. 2 hod., jakok i večer od 7 hod. koncert francouz. domácího orchestru. Vstup volný. Menu 1 7095 Restaurace „Uranie“ v Praze, VIl. Dnes velký koncert kap. c. k. pošt. zříz. , říz. Konopáska. Zač. o 1/24. h. odp. Vst. vol. Posled. vůz elektr. dráhy odjlždí o 11. h. ku Špinkům. 6869 Riegrovy sady- Dnes koncert úplné vojenské ka- pely pluku čislo 75, řízením pana kapelníka. 71s7

Konopásek Riegrův Louvre Praha Uranie Mena 1

45 article Střelecký ostrov.

Střelecký ostrov. Dnes v dolejším eleg. sale velký vojenský koncert kap. pl. č. 91 s bohatým programem. Zač. o 5. hod. V hořejším sále. Čanečni zábava při hudbě vojenské od 4 hod. případu příznivého počasí zahradní koncert od 3 he

52 article

neo se daží v hostinci „U Vlasty“ (pod ná- dražím leží), protivínský ležáke ze sklepa se těží. Protivinský ležák, chutné jídlo k tomu, a kdykoliv drahou povezu se domů.“ „Ale k čemu spěchat? Víno po pivu chutná velmi dobře; hra na klavíru zaznívá vesele o76 shledanou v ráji „u Vlasty“ přátelé

Vlasta

61 article Jídelna I. Kamenského,

Jídelna I. Kamenského, Staroméstská tržnice. Chutné obědy od 12 do 3 hod. Večeře v hojném výbéru. 5670 Gráfova plzeňská velkorestan- tel Brál. raoe. Praha, Komenského nám. Výtečné polední menu 1.— kor. Nové mo- derně zařízené pokoje od 2.— kor. 6e4e Rolnický vzájemně pojištovaci ústav, aložen roku 1860, ve vlastnim domé v Prane Žitná ulice číslo 53 - II.

Kamenský Gráfův Komenský Praha

69 article Akademická kavárna.

Akademická kavárna. Vodičkova ulice. Spředisko české intelligen En. Čihák, majitel Vídeňská pojišť. společnost. Generální jednatelství v Praze, Hybernská ul čís. 7. 6640 Restaurant „U Vostrovských“ v Praze-II, Palackého nl. Zabrada bude noré rozštřena. Velké verandy. 6430 Brabcova restaurace „U Pinkasi, jstarší plzcň. pivnico v Praze, Jungmanno ná. Plzehský prazdroj od čepn. se Praze, Vlad- Restaurace Měitanské bezedy savora Dbědy od 1 K, večeře v hojném výběru. Do- 6s16 bře vylež. piva. F. Křížek, restaur.

Vostrovský Palacký Brabcův Pinkas F Křížek Vodičkův ulice Čihák Praha hybernský Měitanský Vlad

72 article

továrna na výrohu pekaři výhradně konnumovaného tekutého pre- parátu, hledá pro Prahu u pekařů dobře za- vedeného zástupoe, který by též stálý skla udržoval. Nabídky a údajem referencí přijímá pod značkau „Též na státní účet Z. K. 772“ firma Haasen- stein a Vogler ve Vídni, I., Kärnter- strasse 19-

Z K Praha Vídeň Kärnter Haasen Vogler