2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
7. dubna 1907. Číslo 95.
4
article
ného. Na východě objevil se světlejší pruhi na
obloze, tak že oba prchající chlapci mohli roze-
znati, že to, co se jim zdálo lesem, jest sice
mnoho stromů, ale že mezi stromy jsou lidská
obydlí. Srdce jejich radostně zabuchala. Nebylo
tu zřejmého života, ale byli na blízku lidé.
Jak milé bylo jejich překvapení, když po-
znali, že jsou v B..., kde hráli s neznámým
mladíkem o peníze. Poznali hospodu, viděli ještě
i stoly pod stromy. Jsou na cestě k domovu.
Snad by tu byli dočkali rána, ale protože se
valem jasnilo, rozhodli se, že půjdou dále a šli.
Objevily se ranní červánky, zavál ostřejší
větřík a chlapci ucítili chlad. Zavázali si kapes-
níky hlavy a šli dále. I slunce vyšlo. Radostně
je chlapci pozdravili, ale nezůstali státi, aby se
pokochali pohledem na probouzející se kraj,
nýbrž pospíchali domů. Taková touha po vlasti
a po příbuzných se jich zmocnila, že nemohlo
jich zdržeti žádné divadlo.
Slunéčko již připalovalo, chlapci pocftili
hlad a žízeň, když tu spatřili před sebou vozík.
„Kdybychom nebyli tak daleko, řekl bych.
že je to naše „Lucka“, hádal Čeněk.
„Ale kde!““ odpovídal Toník, „kde byse
tu vzala?“
Vozík jen letěl a než se chlapci nadáli b l
tu. Z vozíku vyskočil Čeňkův tatík.
„I prach mordie! Kde jste, kluci, byli?
Mámy umírají strachy. Honem na vozík! Nu,
bohu chvála!“
Byla to opravdu „Lucka“; už obracela n
silnici; Toník s Čeňkem jsou už na voziku.
„Nu, doma budete vypravovat,“ pokračuje
tatík Čeňkův vesele, „a pak vám naprášíme, co
se do vás vejde,“ slibuje chlapcům, kterým je
najednou veselo, že se jim chce výskat. „Eh, co
pak výprask, jen když jste nás dnes zachránil
pro vlast!. ..
Lucek
Čeněk
Toník
Čeňkův
bůh
5
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Ženské posvícení. Někteří svatí požívají u žen
velké vážnosti a důvěry. V Řecku a v Oriontě vůbec
zbožňuje ženský svěl zvláště svatého Fanuria. Není
také divu! Svaté obrazy představují ho jako švarného
jinocha. Věrohodné zprávy dosvědčují, že se stará
výhradně o ženské záležitosti. Snad má v nebi i jiné
zaměstnání, ale v noci musí se věnovati ženám. Dív-
kám udílí radu ve všech vážných záležitostech. Zdar-
ma to ovšem nedělá. Zaplatí-li dívka popovi za mši,
nebo obětuje-li koláč a láhev oleje, objeví se jí ve
snu v noci a sdělí jí, kdo se stane jejím mužem nebo
alespoň milencem. Pro dívky jest to zajisté důležitá
věc. Než i vdaným neodepře své pomoci. Těm, jak
známo, záleží na tom, by věděly, stanou-li se matkami
a budou-li míti syna nebo dceru. Za patřičný poplatek
sdělí jim svatý Fanurios tajemství to. V některých
případech poradí jim, kterých prostředků mají po-
užiti k dosažení kýženého cíle, nebo jim k tomu i do-
pomůže. Že dovede dělati i jiné zázraky, rozumí s
samo sebou. Za takých okolností jest jen přirozeno,
že ženský svět slaví ckázale jeho svátek dne 9. září.
svatý Fanurius
Řecko
Dív
Zdar
6
article
V Athénách má malý kostelíček v předměstí Pankra-
tiu. Z celého okolí dostaví se tam ženské pokolení
všech stavů. Bývá to pestrá směs služek, vesničanek,
kuchařek, modistek, aristok ratických slečinek a pani-
ček, jež se tlačí do kostela, nedbajíce při tom svých
svátečních toilett. Jinému svalému by se zajistě ne-
podařilo sebrati dohromady tak pestrou směs žen,
aniž by se hádaly nebo vyškrábaly si oči. Již to
jest zázrak, který musí i nevěřicí Tomáš přiznati. Ka-
ždá má pro milého svatého nějaký dárek, který mu
položí před jeho obraz, polibivši tento. Popové odří-
kávají při tom evangelium a různé modlitby a sta
voskových svíček začazuje malý kostelíček, v jehož
průčeli visí posvátný stříbrný obraz svatého Fanuria.
Tomáš
svatý Fanurius
Atény
Ka
7
article
Od obrazu pnou se ke stěnám stuhy, na kterých jsou
pověšeny střibrné a květinové svatební věnce, stří-
brné a zlaté prsteny, sošky malých dětí, malé, ze
stříbra zhotovené lidské nohy, oči, ruce, loďky, uši.
srdce atd. Chce-li totiž žena obdržeti dítě, obětuje
svatému sošku dítěte; hluchý mu obětuje stříbrné
uši, němý jazyk, slepý oči a divka, která chce okou-
zliti srdce muže, obětuje srdce. Jak jsme již svrchu
podotkli, dělá svatý Fanurios různé divy, ale jen pro
ženské pokolení. Posledně sdělil ve snu jedné bohaté
paní, že ztratila drahocenný prsten, který doma marně
hledala, v mořské lázni a druhého dne ho potápěč
tam nalezl. Po mši sbírají popové s velikými stří-
brnými talíři peníze pro svatého patrona, neboť fi-
nance v nebeské říši jsou prý velmi špatné a on se
musí starati o svou matku. Před kosteličkem panuje
ještě čilejší život. Sjede se tam několik set vozů nej-
různějších druhů, selských, dvokolových, žebřinových,
drožek, skvostných kočárů atd. a velké množství
dívek a venkovských žen v pestrých oblecích i sle-
činek a paniček z města. Ty, co si nemohly říci
v kostele, vypravují si venku a odškodní se tak za
mlčení při mši. Teprve k večeru opustí všecky po-
svátné místo, ponechavše popům dary, by je poslalí
do nebe svatému Fanuriovi. Ten to nemohl přece od-
nésti sám tu spoustu koláčů, oleje atd. a musilji
svěřiti svým sluhům, ač dobře ví, že zásilka nedojde
v pořádku Alespoň z koláčů nedostane aní jeden.
8
article
— Muž v sukních. V Granadě bydlela, jak se
z Madridu sděluje, po několik let anglická dáma, jež
se živila vyučováním řečem a požívala v rodinách
svých žáků a žákyň velké vážnosti. Před několika dny
přišla do filiálky španělské banky a žádala za vypla-
cení cheku. Pokladník zdráhal se jí obnos vyplatiti,
poněvadž chek byl vydán na jméno mužské. Brzy
na to přišel pán v elegantním oděvu s tímže chekem
opět ku pokladně. Úřadník poznal v pánovi podobu
oně dámy i pojal podezření, že běží o podvod a dal
záhadnou osobu zatknouti. Shledalo se, že zatčený
je skutečně mužem. Předlety rozhodl se z nouze.
když byl bez místa, žíti dále jako žena, poněvadz
doufal tímto způsobem snadněji nalézti výděleka
ve své naději se také nezklamal.
= Návrat poštovního holuba. Mozi chovaleli po-
štovních holubů v Belgií vzbudil značnou pozornos
návrat pošťovního holuba v Nessouvaux u Verviersu
V červnu r. 1905 vyslal tamější občan Fabry cenného.
několikráte cenou vyznamenaného poštovního holuba
do Bordeaux k účastenství na závodech a marně oče-
kával návrat okřídleného posla. Po několika dnech
vzdal se všech nadějí, že holuba ještě spatří; snad
si ho vyhlédl některý dravec za oběť, nebo ho střelec
srazil k zemi. Když pak v těchto dnech Fabry pro-
hlížel svůj holubník, spatřil ke svému úžasu, že do-
mněle ztracený holub nalézá se opět mezi ostatními
úplně čilý a zjistil také, že má na noze ještě kroužek,
jejž mu byl připevnil jako legitimaci. Škoda ovšem,
že holub nemůže svému majiteli vyprávěti, kde se
po dvě léta zdržoval, byl by to snad zajímavý denník.
Pro psychologii zvílat jest však tento případ necby-
čejné místní paměti přece cenným příspěvkem.
Pokladník
Fabr
Granada
Madrid
Belgie
Nessouvaux
Bordeaux
Škoda
9
article
= Smutné následky rozvodu. V Paříži vypravuje
se rozmarná historka, v niž vystupují rozvedení man-
želé Porel a Réjaneová, kteří mají oba své vlastní
divadlo. K Porelovi přijde známý autor, aby mu pře-
četl rukopis. „Můj synáček vás snad nevyrušuje?“
táže se Porel. Autor čte a ředitel se omlouvá s dlou-
hými okolky, že mu není možno kus provozovati. —
Den na to vstoupí autor do ředitelského pokoje Běja-
neové, jež si s líbezným úsměvem dává kus před-
čítati. Náhle však ozve se nesmělý hlásek: „Mama
ten kus znám. Pán ho už předčítal papa ...“ Tohe
dne náš autor dále nečetll
= Dobrý prostředek. Slavný přírodozpytec Buffon
rád dfouho spal, ale přece si umínil vstávati v létě
v pět a v zimě v šest hodin. Jeho komorník Josef
dostával každého dne 3 franky, aby ho vzbudil a
v ustanovený čas dostal z postele, k čemuž směl po-
užiti každého prostředku. Kdysi nechtěl Buffon, jenž
se cítil unaveným, naprosto opustiti lože. Josel ho
tahal za nohy. „Jste nestydatý chlap,“ zvolal Buffon,
„hleďte, ať jste venku, vyženu vás!“ — Sluha opustil
skutečně pokoj, ale za několik okamžiků se vrátil
s mísou ledové vody, kterou na svého pána vylil. Na
to opravdu zmizel a objevil se teprve po několika ho-
dinách. „Pojďte jen klidně dále, můj dobrý Josefe,
pravil Buffon, „zde máte své tři franky, zasloužil jsle
si je poclívě.“ Tomuto člověku,“ říkával Bullon
děkuji iři až čtyři svazky svého přírodopisu.
Číslo 179.
197/407.
Pořádá J. Rašovs ký.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Sachy.
Úloha č. 321. (D. Schachzeitung)
W. Pa uly, Bukureš
Porel
Buffon
Josef
Bullon
J Rašovs
J Rašovský
D Schachzeitung
Paříž
Morava
10
article
Mat ve 4 tazích.
11
article
Partie č. 253.
X. partie matche, hrána dne 9. března v Balfimore
Francouzská hra.
Bilý: dr. E. Lasker.
Černý: F. J. Marshal
Dh1—e4
1. e2—e4 67—e6
125. Kb1—a2
De4xa4-
2. d2—d4
26. Dd7xKfz
d7—dh
Da4—ců
3. Jb1—c3
Jb8—c6
27. Vd3—a3
Dc6—de-
Sf8—b4
28. Df7xch7
4. Scl—g5
Ve8—e9
29. b2—b3
5. e4x«d5
Ddsx«d5
Ve2x«fe
30. Vas—a4
6. Sg5x fe
g7X16
Kb8—a7
31. Dh7—h8-
7. Dd1—ds
Sb4xkb3
c7—c5
32. Ka2—b2
8. Dd2xc3
Jb8—ce
Vf2 —fi
38. Va4 —ct
9. Jg1—f3
Dd5—et-
Vf1—f
10. Ke1—d2
Sc8——dz.
34. Kb2 — a2
b7—b6
11. Va1 —dí
35. Dh8—c8
Dd5—dz
36. Ve4—gt
12. Kd2—c1
e6—e5l
Ví7xd?
37. Desxd7-
13. Sf1—b57
Je6 xk«c dá
b6—b5
38. Vg4—f
14. JfsxK d4.
e5xKd4
Vd7—de
39. Vř4—f6
15. Vd1Xd4
De4xg
Ka7—b7
40. Ka2—b2
Vdsxcdv
16. Sb5xd7-
41. Vf6—h6
b5—b4
17. Vdaxkd7
Dg2chl-
42. Vh6—h7+. Kb7—c
18. Vdv—dt
Dh1xchz
43. Vh7—h6 +- Vá5—ds
Vh8 — fB
19. Desxkc fs
44. Vhe—h8 Kc6—b5
Ja7—ae
20. a2—a4
45. Vh8—b8 Vd6—be
Dh2—h5
21. Kc1—bí
Ví8— es
46. Vbs—c8 a6—a5
22. Vd1—ds
Kc8—bs
47. c2—c4+ b4xkccs
23. Df6— da
24. Dd4—d7
Dh5—h1+ 48. Kb2)Kc3 remis.
Zprávy šachové.
Praha. Výbor »Ústřední jeddoly českých ša-
chistů« konal dne 24. března t. r. schůzi, na které
projednáno pořádání II. sjezdu v Brně. Usneseno.
aby valné hromadě v Brně byl předložen návrh n
pořádání III. sjezdu v Praze již r. 1908 ve spojení se
zamýšleným mezinárodním turnajem mistrovským
v čas výstavy obchodní a živnostenské komory praž-
ské. Dále přijato, by 1. vítěz hlavního turnaje na-
býval titulu mistra »Ú. j. č. š.«; v případě, že 1.
vítěz jest již mistrem Jednoty, obdrží titul vílěz ná-
sledující. Potom rozpředla se debata o účasti »Jed-
noty« a českých spolků pražských na pořádání za-
mýšleného mezináredního turnaje v Praze 1908. Vy-
stupování redaktora »Sachů« ve »Sportu a hry« proti
této účasti bylo jako českému šachu škodlivé od-
souzeno.
Bilá
E Lasker
Černá
Marshal
Dd
Sf
Df
Vasa
Kb
dh
Sb
Vdaxkd
vh
Sach
Sculptor
Virginie
Ka
Praha
Brno
dh da 4
Desxd 7
JfsxK d 4 . e 5 xKd 4 Vd
živnostenský komora pražit
dh 1
e 6 125
Kb 1
c 3 Jb 8
c 6 27
7 x 7
Ddsx
Sb 4 xkb 3 c
c 5 32
Kb 2
Sf 1
h 5 21
12
article
Naší české veřejnosti.
Naší české veřejnosti.
Na prohlášení 9 holešovických pp. obecních
starších, uveřejněné v čísle 91 t. l., došla re-
dakce oprava obechího, staršího prof. F. X. Novot-
ného tohoto znění
V zaslánu české veřejnosti uveřejněném dne
3. t. m. v »Národních Listech«, byl jsem napaden
9 pp. zástupci VII. části král. hlav. měsla Prahy a po-
kládám tudíž za svou povinnost, abych odvolal se
i já k české veřejnosti a před ní se ospravedlnil.
Pravda jest, že aboru profesorskému státní prů-
myslové školy v Praze předloženy byly městskou
radou návrby stavenišť pro stavitelské oddělení, ale
pp. obecní starší opomenuli v zaslánu svém pozna-
menati, že z navržených stavenišť sbor profesorský
všech pěl v dolní části Holešovic zamítl a doporučil
ve schůzi své dne 19. června 1906 staveniště podél
sadů letenských neb hřiště »Sparty« úřadem staveb-
ním rovněž navržené.
Dle č. j. 8852 Š, ref. VI. ze dne 13. října 190e
schválila městská rada dne 9. října 1906 usnesení
praesidiální komise, že hřiště »Sparty« se zřetelem
k příliš značné ceně jeho (nejméně 160 K za 1 čtv
sáh) ke koupi nelze doporučiti. (Doslovně citováno.)
Nepravda jest, že sbor profesorský vyhledal si to-
vární komplex firem Wendlerovy a Reisenzahnových
dědiců, ale pravda jest, že návrh na jeho zakoupení
podal podepsaný obecní starší, když tvrzeno, že
hřiště »Sparty« k účeli jmenovanému nelze získati.
Na základě návrhu prof. Novotného jednáno
dne 17. ledna 1907 s p. Wendlerem a zakoupeny za-
tímně od něho a pí. Reisenzahnové jich reality v
výměře 6371 čtv. m. čili 1771 čtv. sáhů za cenu
280 K za 1 čtv. sáh t. j. celkem za 495.880 K.
kdežto příměřený odhad stavebního úřadu zněl na
202 K za 1 čtv. sáh t. j. celkem na 357.742 K.
Wendlerův
Reisenzahnový
profesor
Novotný
Wendler
Praha
Holešovice
Sparta
13
article
Poněvadž dne 1. února 1907 zjistil podepsaný,
že majitel hřiště »Sparty« p. Richter byl nejasněv
příčině prodeje pozemku dolázán a že ochoten jest
obci pražské, bude-li a ním jednáno, příjíti nabídkou
co nejvhodnější vstříc, usnesla se finanční komise
dne 7. února 1907 k návrhu obecních starších dra.
Píka, Reinwarta a prof. Novotného, aby jednáno bylo
s p. Richtrem ve příčině koupě hřiště »Sparty«, do-
poručeného úřadem stavebním a sborem profesor-
ským již v červnu 1906. Není tudiž pravda, že »vv-
tasil se obecní starší F. X. Novotný
opětně s novým návrhem na stavbu
zmínéné školy.«
Na základě jmenovaného usnesení vyjednával
dne 14. února 1907 s p. Richtrem p. městský stav.
oficiál Dříza a téhož dne uzavřel s ním zatímní
smlouvu, na niž holešovičtí pp. obecní starší se od-
volávají. Nepravdivé jest tvrzení, že měst. staveb.
úřad předložil návrhy p. Richtrem činěné, ale pra-
vda jest, že smlouva s ním uzavřená, dosud nebyla
dána úřadu stavebnímu k prozkoumání, ani tech-
nické a finanční komisi, aby o ní se vyslovily a že
městská rada ve schůzi své dne 19. března 1907,
aniž by vyslechla poradní tyto sbory, zamítla k ná-
vrhu p. inž. Schillera podmínky p. Řichtra (viz »Ná-
rodní Listy« ze dne 20. března 1907.)
Nepravda jest, že p. Richter žádá, aby
změněn byl plán polohy ve směru ulic Letohradské
Ovenecké a ulice k sadům, by nastala změna regu-
lace již schválené, ale pravda jest, že pro tuto partii
pláně Letenské plán potohy dosud není schválen
vyložen ani ještě nebyl.
Richter
Píka
Reinwart
profesor
Novotný
Novotná
Dříza
Ing
Schiller
Řichtra
Sparta
14
article
Další nepravda jest, že p. Richter žádá, aby
dovolilo se mu zastaviti všechny ohromné komplexy
vysokými činžáky, ale pravda jest, že úplně přistoupíl
na podmínky zastavení, jež mu radil p. oflicál
Dříza v intencích plánu polohy vypracovaného
měst. úřadem stavebním. Dle smlouvy týká se to jen
pozemku při ulici Letohradské, Ovenecké a nad
Štolou a o ostatních pozemcích p. Richtra není v
smlouvě ani slova.
Úplnou nepravdou jest tvrzení, že p. Richte
žádá, aby obec pražská zdarma mu vč-
novala rozsáhlé pozemky, které on
k doplnění svých bloků nutně potře-
buje, neboť ve smlouvě s ním uzavřené o této
podmínce není sebe menší zmínky.
Další nepravda jest, že p. Rich ter žádá za
1 čtvereční sáh 120 K, ale pravda jest, že dle
smlouvy požaduje toliko 115 K za 1 čtvere čnjí
sáh, tedy o 165 K za 1 čtv. sáh méně, než
nevhodnější a k účelu školnímu méně způsobilejší
pozemek p. Wendlera a pí. Reisenz ah-
nové.
Čítáme-li, že staveniště dle návrhu sboru profe-
sorakého má míti rozlohu 7000 m* čili 1944. 4 čtv.
sáhů, jeví se při koupi pozemku p. Rich t ra
oproti zmíněným továrním realitám pro pokladnu
král. hlav. města Prahy a tím i pro její po-
platnictvo úspora 320.826 K.
Tak se věcimají ve skutečnosti dle
pravdy. Nejedná se mi o to, jak tvrdí pp. obecní
starší, abych znemožnil stavbu budovy
pro stavitelské oddělení průmyslov
školy, na němž mám čest působiti, ane
abych rozeštval občanstvo v VII. části,
nýbrž dle příkazu na konci jich zaslána, hájím
jedině prospěch a zájmy celé král.
Prahy vůbec a VII. části naší zvláště.
Kdo činí tak lépe, ponechá vám i já
k posouzení české veřej no sti.
V PRAZE VII., dne 4. dubna 1907.
Inž. Frant. Xav. Novotný,
c. k. prot. průmyslové školy a obecní staršl.
Richter
Štola
Rich
Wendler
Reisenz
Rich t
František
Novotná
Praha
27
article
sama poskytuje
CERES jablková šťáva následkem pve
ho zdravotního účinku a své nevyrovnatel-
ně skvostné ovocné váně to, co
mladí i staří, bohatí i chudí
od idealního občerstvujícího a zdravot-
niho nápoje žádají-
Dostati možno v obchodech s lahůdkami, obchodech
se smíšeným zbožím, drogeriích nebo lékárnách.
„CERES“ jablková šťáva jest technicky a prakticky
lihu prosta a neobsahuje ani nejmenší příměsky
Hostinští, hotelieři a kavárníci, kterí si přejí „CERES“
zavésti, obdrží na požádání nabídky od
JIŘÍHO SCHICHTA ako. spol.
Oddélení: Podniky výžívin „CERES“, Ústí nad Lab.
6610
továrna: Ringelshain.
Ceres
Schicht
Ústí nad Laba
35
article
„Zádruha“,
„Zádruha“,
družstvo k povznosení lidového průmyslu, hlavné umě
leckého,
vypláceti bude, 15. dubnem počínaje — dle usnesen
valné hromady — za rok 1906
Gprocentní dividendu
obnosem 3 kor. na jeden podí.
Výbor.
Právě vyšlo-
36
article
J KŘOPALů.
J KŘOPALů.
Historie valašské rodiny.
Napsal J. M. Slavičinský.
(Moravsko-slezské kroniky ročník
XVIII., svaz. 1.)
Neodolatelné líčení plné originálních episod,
tu se skvostným humorem, ta opět tklivých.
O práci této, jakož i „Vlku Krampotovi“,
od téhož autora, píše „Český Lid“ roč. X.:
Plnost a bohatost a výraznost mluvy li-
dové, zbytky staré češtiny... vše to činí po-
vídku tuto tak milou... atd.
+ škol. rada BARTOŠ píše:... přáli by-
chom si, aby se co nejdříve vzdělaní přísluš-
níci našich hlavních kmenů moravských za
příkladem pana Slavičinského chopili podobné
práce a podali nám takto živý a názorný ob-
raz veškerého kmenového života našeho lidu.
„NÁR. LISTY“: Povídka sama je vzor
realistického vypravování.
„ATHENEUM“: Tak výborně autor lid ten
prostudoval a tak realisticky jej zobrazil . ..
Neméně vřele zmiňuje se o práci Slavi-
čínského prof. dr. Brückner v „Zeitschrift des
Vereines fur Volkskunde“ 1902 (v překladn):
„Kresby Slavičínského staly se přímo proslu-
6802
„Mor.-slezská Kronika“ vychází ve svaz.
dvouměsíčních, 33 archů ročně, za předplatní
cenu K 3.—, poštou K 3.30. Krámská cena
všech 6 svazků bude 6 korun. Zveme tímto k
odebírání „Mor.-slezské Kroniky“. R. Prom-
berger, české knihkupectví a nakladatelství
v Olomouci.
lými“.
J Křopal
Slavičinský
Vlk Krampota
Bartoš
profesor
doktor
Brückner
Mor
Olomouc
Moravskoslezský kronika
XVIII
Zeitschrift desátník Stones
slezský kronika
41
article
1. Alou, páni muzikanti! 2. Sklepej mně,
kováři! 3. Vítejte, matičko. 4. Ach, kýt
je možná. 5. Už. už, už. 6. Já nic nedě-
lám. 7. Dej vám Pánbu. 8. Nežukej-
9. Proč pak by nebyla. 10. Pod našima
malýma okny. 11. Když sem vandroval.
12. Ach, přenešťastný můstek ten. 13. A šlo
děvče pro vodu. 14. A já sám. 15. Okolo
našich oken. 16. Přiletěla vrána. 17. V tom
křimickým zámku. 18. Když jsem vyjel.
19. Na našem dvoře. 20. Ku Praze je cesta
dlouhá 21. Kvílím. 22. Sluníčko vychází.
23. Já jsem holka mladá. 24. Jen dost
malé zvědení. 25. Tam na těch drahách.
26. Nefoukej, větříčku. 27. Kde jsou mě
minulé časy. 28. Čí jest to divčina. 29. Já
mám jabloňku. 30. Světe, světe. 31. Ša-
fářko, kde je šafář. 32. Řehtej mi, řehtej.
33. Šafáři a lychtáři. 34. Když sem šel
do Račic. 35. Na lávce nad potokem
36. Byl jeden řemenář. 37. Zahrádko.
38. Sedum let jsem neviděl. 39. Svěť ty
mně. 40. Vejprnický kostelíčku. 41. Litej,
ptáčku. 42. Chodil sem mnoho let. 43. Svět
měsíčku. 44. Kdybych já byl. 45. Rozluě
se, Mařenko. 46. Měl jsem malou kopa-
ninku. 47. Ještě já se ohlídám. 48. Vyjdu
já si. 49. Čtyři koně. 50. Když sme jeli.
Jaroslav Bradáč na svých toulkách p
kraji plzeňském nasbíral řadu národních písní.
jež svou svěžestí melodickou, markantními
rytmy, bujnou veselostí, originalitou hudebních
myšlenek a roztomilými texty nenaleznou tak
hned sobě rovny. Průvod je mistrovským dílem
v oboru úprav národních písní.
Jaroslav Bradáč je svérázný, nadaný
talent, s nímž nutno v budoucnosti počítati.
Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze.
Hudební velkozávod. — Sklad a půjčovna pian,
pianin a amer. harmonif. Jungmannova
6136
třída č. 14. Hlávkův palác.
Ala
Šafář
Zahrádka
Mařenka
Bradáč
Urbánek
Jungmannův
Praha
šo
Hlávkův palác