Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělství

3

Obohod

4

Průmyal

5

Finančniotví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 55. ze dne 24. února 1907.

7 article Z pražského trhu peněžního. V Praze, 23. února.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, 23. února. Hnutí po zvýšení úspornosti našeho lidu které i u nás nalezlo vřelé sympatie, rozlilo se šíře po našich vlastech. Vytvořilo si i svou orga- nisaci a není pochyby, že propagace idejí jeho stane se rušnější než dřive. Ale právě proto nutno si uvědomiti plně jeho poslání a dosah, protože jednostrannosti mohly by snadno vésti k neporozumění. Není a nemůže býti pochyby o tom, že uvarování se výdajů zbytečných, výdajů překro- čujících finanční síly jednotlivcovy, jest zákla- dem a východiskem. Udržení rovnováhy rozpo- četní jest primum necossarium. Jde o to, aby úspory byly pevnou oporou nejen pro doby těžké, ale aby i tvořily fond, na kterém stavěti může generace příští. Ukládám-li si určité újmy. abych usnadnil životní práci dětem, podnikám čin vysoce mravní a kulturní. A vysoce vlaste- necký, nutno dodati. Po této stránce nejlépe dokumentuje se láska rodičů k dětem. Tím však podstata ideje vyčerpána není. Vše to jest pouze částí její. To, k čemu pracovali již naši buditelé po čem dychtí všichni ti, kteří usilují o tom. aby se náš život rozlil šíří moderního cítění nazírání, aby se vyzul z malosti a zjasnil se krásami kulturní výše, pociťujeme tím více nyní. kdy ostatní národové západní kulturně i sociálně stále více a více si tvoři nové formy životní. V tomto směru vyrovnáme se národům těmto jen tehdy, kdýž současně budeme k tomu pra- covati, aby potřeba lepšího žití byla živě chá- pána a pociťována v nejširších vrstvách našeho lidu. Potřeba zdravého a čistého bytu, nutnost dáti dětem co možno nejlepší výchovu, touh po četbě a poznávání uměleckých snah soudo- bých, snaha po úpravnosti v domácnosti i obleku, zdravá a živná potrava — to vše jsou momenty, kterých přecházeti nelze.

Praha

8 article

Úspornost založená na újmách v potravě bytu, úspornost odmítající požitky kulturní, ne- dopřávající dělem nejlepší — v rámci možnosti (a již klausule tato sama v sobě jest dranou, protože bychom si měli přáti, aby výchova do- rostu byla vůbec nejlepší) — výchovy, úspor- nost schránějící groš ke groši na úhonu zdra- votní a p. — takovouto úspornost nelze na- zvati správnou. Proto, poněvadž ujímá generaci následující možnost využiti toho, co síla rodičů nahromadíla. Chceme býti nejen národem vyni- kající úspornosti, ale i národem vynikající vzdě- laností a výzbrojí kulturní a zdravotní. Činí-i moderní český člověk vyšší požadavky životní (mrhání peněz v požitcích alkoholu a pod. ovšem v tento pojem nespadají, jako každé vy- dávání peněz za požitky čistě hmotné, oslabu- jící ducha i tělo), nutno okolnast tuta vítati. protože jest dokladem stoupající úrovně kul- turní a krásné touhy po životě lepším, životě poznávání a čistých rozkoší duševních. Z těchto pramenů tryská obrození našeho života soukro- mého i veřejného vůbeo.

9 article

Nabádáme-li na jedné straně k úspornosti a víláme-li na druhé přání života sytějšího, doplňujeme nutně snahu po úspornosti potřebou zvyšování příjmů. Nejen tedy spořivost, alei zdravé úsilí o posílení výnosnosti práce. Bude začasté velmi vážnou otázkou, není-li lépe dáti dětem takové vzdělání, aby jich vlastní práce mohla býti výnosnější práce rodičů, než zane- chati jim malé poměrně úspory při nedostatečné výzbroji pro život. Konec konců žádná generace není povinna starati se o klidný i bozstarostný život generací následujících, nýbrž dbáti o to, aby generace druhá šla lépe připravena v práci životní a netrpěla chybami předchůdců. V tomto směru snaha po zvýšení úspornosti jest zároven snahou po zvýšení kulturní a sociální úrovně. To je zajímavo: anglický dělník stává se úsporným teprve tehdy, kdy jeho mzdy dostu- pují vyšší úrovně. Teprve v tomto stadiu na- bývá názorů, kterými jest tak význačně charak- terisován. Teprve tehdy vyrůstá v něm pře- svědčení, že mezi výší mzdy a výkonností děl- níkovou jest přímá spojitost a že nikdy nelze požadavky vyvrcholovati do té míry, aby jim byla podlomena soutěžnost průmyslu doma v cizině. Uvedli jsme tuto již opětně, že angli- cký dělník požadavky po zvětšení mzdy moti- voval vždy téměř vzrostlou výkonností své mo- houcnosti pracovní. Ale právé tento způsob uva- žování předpokládá dělníka vyspělé soudnosti.

10 article

Askese není úsporností. Již proto, že ubíjí tělo i ducha a protože znemožňuje hospodářský pokrok. Umění, literatura, umělecký průmysi atd. — jsou možny vůbec ve společnosti, která by vůbec se odříkala všech potřeb obytných? A neměl pravdu Ruskin, který kladl tak velikou váhu na podněcování touhy po lepším životě v nejširších vrstvách? I ten, jehož prostředky jsou malé, má přece nárok na život co možno krásný, má právo na čistý a vzdušný byt, na oddech v přirodě, na úpravnou domác- nost, na skýtání dobré výchovy dětem, i tento jedinec má právo na to, aby kulturní život ne- probihal kolem něho, aniž by odlesk jeho jasu ani paprskem nezapadnul v jeho duši . .. Tedy: nejen snahy po spoření, ale i úsil o zvýšení výkonnosti a výnosnost práce. Tento moment jest předpokladem ne zbytným a nutným. Aby však nebylo nedorozumění: ani nám netane na mysli, hledati omluvy pro život po- žívačný. Již proto, že požívačnost vylučuje kulturnost. Ale nechceme, aby jednostrannos nazírání nesmyla se života to, co ho činí krás- ným a co zdůvodňuje touhu po něm. Ve smavém a slunném svém románu »Jest život krásný«, vyslovil to Čechov svou formou a jasná nálada jeho závěru jen tehdy rozlije se šíře i v nás, když budeme život chápati s jiné stránky, než až dosud jsme činili, Ani askese ani požívačnost — ale sytost a harmonie života. Dělník, který usiluje o zvýšení své výkonnosti a domáhá se za lepší práci vyšší mzdy, spoří rovněž. Již tím, že svým příkladem poučuje

Ruskin Čechov

11 article

ostatní a připravuje půdu pro výnosnější práci budoucna, kdy bude lze žíti na úrovni moderní a uschrániti něco pro doby tísně a základnou pro životní působnost děti. Nejen tudiž spořiti, ale podpalovati všemi silami touhu po zvýšení výnosnosti práce n základě stouplé výkonnosti její. Kdo více vydělá, snadno již něco může uložiti stranou pro doby měně dobrá a jasné. Čím více posílena bude výdělečná základna národa, tim více bude mohutněti i jeho hospodářská síla. Již proto, že rozmohší se kupnost přines větší zaměstnanost, ze které se rozlije po všech směrech vzpružená podnikavost. Némécko jest nám v tomto směru zrovna typickým příkladem- Němec z let šedesátých a Němec dnešní mají naprosto různé potřeby. Moderní dělník německé říše jest vydatným konsumentem a právě zmo- hutnělá spotřebnost domácí byla hlavní pákou ke vzestupu průmyslu a obchodu, ke zlepšení stavu zemědělstva. A na druhé straně zvýšená spotřebnost a podnikavost přináší vyšší mzdy protože poptávka po práci roste. V těchto směrech nutno tedy doplniti naše snahy po povznesení úspornosti. Třeba jim dáti širší a hlubší obsab, Iřeba jíti až do konee v uvažování o cestách, kterými bude lze po- vznésti hospodářskou i sociální potenci naši tím i rovnati dráhu naši emancipaci hospo- dářské. Propagace hnutí uvedeného není arci my slitelna bez účelné práce i našich ústavů urče ných přímo ku posilování úspornosti. A zde není ještě u nás vše v pořádku. Poslední dny přinesly nám poučný doklad. Spořitelna králov- ského města Plzné slavila nedávno své padesáti- leté jubileum. Okázale a za účasti všech veřej- ných funkcionářů. Mluvilo se hojné o zásluhách ústavu a mnoho bylo pravdy v této chvále.

Němec Iřeba Plzný

12 article

Ale při skvělé oslavě jako by zapomenuto bylo momentu, který přece měl vzbuditi určitou pozornost a který se mohl státi podnětem k nové práci. Několik cifer osvětlí to, co myslíme, jasně. Dle výkazu spořitelny činily koncem roku kapitalisované úroky roku zbylé vklady roční ze vkladů korun 1900 27,061.044 898:005 27,778.245 918.799 1901 28,554.157 1902 969,717 1903 31,263 084 1,024.009 1904 31,875850 1,047. 815 1905 33,101.679 1,102. 401 1906 33,015.270 1,015 437 Ze srovnání těchto cifer jest zřejmo, ž vklady až na výjímku dvou let nerostly témět ani o úroky, jinými slovy, že spořitelna král. města Plzně nedosahovala vlastně ani zvyšování vkladů. Spořitelna slouží městu, které jest zá- možno — tento výsladek ukazuje zřejmě, že politika spořitelny nebyla na úrovni moderní politiky vkladové. Vzestup výnosu a vzestu fondů svědčí sice o opatrném hospodaření, jest ale zároveň dokladem, že docilováno výnosů na úkor vkladatelů. Kdyby výhody, které spořitelna skýtala vkladatelům, byly přizpůsobeny možnosti toho kterého období, byly by vklady stoupaly; arci nebyla by se zůrokovací politika spořitelny mohla pohybovati v tom rámci, jak tomu de facto bylo. Konstatujeme-li tedy tento nedosta- tek pružnosti a pohotovosti u ústavu, který ji míti měl, nečiníme žádné rekriminace: upozor- ňujeme pouze na to, jaké budou asi cesty k lepšímu ještě budoucnu . . .

jít facto Plzeň

13 article

Ohlašované zvýšení akciového kapi tálu pražských bank počíná se nyní prováděti. Zatím co Ústřední banka českých spořitelen provádí již čtvrtou emisi, ohlašuje Česká průmyslová banka, že počne pondělím subskripci na další 2 mil. K svého akciového kapitálu, čímž doplní svou jistinu na 10 mil. K. Vhodným úvodem k subskripci této byla nedávno sdělená bilance banky, která vše- stranně uspokojila. K výsledku tak pěknému, kterým bylo umožněno odepsati rázem celou ztrátu mladoboleslavské filiálky (a otevřenost banky při odčinění této nehody zasluhuje nejen uznání, ale jest i podnětem důvěry), přispél ovšem i mimořádný zisk konsorciální (vyplynuvší zvláště ze sanace První české akciové společ nosti na pojištění pro život, z účasti na ruské půjčce a p.). Tento zisk byl však menším ztráty boleslavské, tak že banka z řádnýeh příjmů při nezmenšení dividendy hradila část ztráty, a při čilosti banky není pochyby o tom. že tento obor působení stane se snad trvalým.

Český průmyslový banka

14 article

Die dané situace lze zdar nové emise pokládat jistým. Na našem domácím trhu vzbudil značnou pozornost ústup ruských rent na burse pařížské. Těm, kdož v posledních letech po- zorné sledovali vývoj trhu ruských rent, neušlo. jak baisa všestranně se snažila využiti situace pro sebe. Každý motiv byl vítán. Není tomu ani nyní jinak, kdy motivuje se stlačování kur- sovní úrovně ruských papírů výsledkem voleb do dumy. Jest pravda, že z voleb vyšly vítězně skupiny oposiční. Ale jest i pravdou — a to padá rozhodujícím způsobem na váhu — že vůdčí skupina oposiční (kadeti) prodělala v po- sledních měsících vývoj, který s ní smyl rysy nesmířitelnosti. Strana v dnešní své způsobě není neochotna převzíti spoluzodpovědnost za vedení věcí státních a klade rozhodující důraz na pracovnosť dumy nové. Kadeti ze strany negace stávají se stranou positivní práce. A moment tento jest rozhodujícím. Zdaří-li se z konstitučních skupin pravice a z kadetů utvo- Niti pevnou většinu — a k tomu možnost dána — pracovní, pak jest vývoj ke konstitu cionalismu v Rusku zajištěn. Správně praví na př. „Fr. Ztg.“, že z volel jest zřejmo, že ruský národ míní to zkusiti s umírněnou oposicí. Energické vládní dementi zpráv o krocích proti nové dumě dokazuje pak. že při změněném postupu kadetů jest možna do- hoda o nové vládě, parlamentní. Revolučních výstřelků jest Rusko syto, nové volby mluví tou- hou po positivní práci. Nelze ovšem činiti opti- mistních závěrů, ale k obavám před rozmachem revoluce nepodávají volby podnětů žádných.

Ztg Rusko Francie

15 article

Vůdcí strany kadetů pak opětně velmi jasně se vyslovili o povinnosti Ruska dostáti závazkům oproti cizině. Spekulačními zprávami sensačními čeští držitelé rent ruských nemají příčiny se zne- pokojovati. Domácí trh náš podržel jinak své klidné smýšlent. Sklon ke koupi akcií průmyslových bankovních na něm opětně převládal, úkaz v době valných hromad naprosto pochopitelný. Strojírenské papíry nutno tu uvésti na místě prvém. Byla po nich čilá poptávka a akcie Česko-moravské továrny na stroje docílily závěrků při kursu 890.—, po počáteč- ním podání tohoto týdne 875.—, úspěch zajiste veliký. Hlavním interesentem ovšem zůstává známá skupina. Také akcie strojírny dříve Dan- kovy vytrvale hledány a placeno za ně 483.— a 482.—, akcie podolské cementárny brány z trhu za 207.50 za velmi intensivní po- ptávky, za akcie továrny umělých bnoj iv v Kolíně pak placeno 425.—. Jinak nabízeno za akcie České společnosti pro průmysl cukerní 143.—, Zajišťovací banky 145.—, ho- spodářské úvěrní banky 389.—. Akcie rakousko-uherské banky placeny 1768.— a 1770.— Trh ukládací byl klidný a povný s převažu- jícím zájmom pro titry domácí.

dan Rusko Kolín

16 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. (Pav. zpráva »Národních Listů«.) Z Vídně, 23. února. Vídeňská Bursa opětně nepříjemně pociťuje vliv Berlína. U nás je siluace průmyslu a obchodu volm příznivá, trh peněz není neobyčejným způsobem na- pjat a přece buřsa nent nikterak v souhlasu s těmito příznivými momenty situace. Že život na burse po- strádá vší živosti a chuť ke spekulační činnosti ocha- buje, toho neposlední příčinou je vliv burs cizích, pře- devším berlinské. I v cizině je všeobecná konjunk- tura hospodářská stále ještě na bursích ve vzestupu a přece ruch na bursách ochabuje tak, jak v těto době roční zřídka bývá vídáno. Tyto momenty nej- ostřeji vystupují v Německu. V době velkolepého roz- machu hospodářských sil, v době rychlého stoupání dividend trpi berlínský peněžní trh takovou ochah- lostí spekulační činnosti, že někdy nedochází k zá- znamu kursu ani těch hodnot, které náležejí k nej- běžnějším. Je podivuhodno, jak tentokráte je berlín- ská bursa citlivá vůči všem zjevům, které tvoří rub vzestupu hospodářské konjunktury. Je nesporno, že těžisko rozladění peněžních trhů v Německu nalézá se na trhu peněz. Zde vystupuje nejostřeji stinná stránka konjunkturního vyvrcholení, a zde také ab- normálnost situace jeví se nejzřejměji. K příbližnému porovnání s dnešní siluaci může sloužiti pouze rok

Bursa Vídeň Berlín Německo

17 article

1900, kdy dosaženo vrchole vzestupu a kdy také na- stal obrat k sestupu. Tehdy stoupl oficiální diskont také až na sedm procent Avšak již 12. ledna snížen na 6% a dva týdny na to na 51/2%. Letos sice snížen koncem ledna rovněž na 672, dosud však neobjevila se nejmenší známka, že by říšská banka hodlala jíti níže. Pro posouzení siluace ještě důležitější jest výše soukromého Čiskonlu. Únor bývá zpravidla měsícem necbyčejně malých nároků na trh peněz. Avšak kdežto v r. 1905 činil průměrný soukromý diskont v polovině února 1.959% a v r. 1906, kdy konjunktura blížila se již vrcholu — 3.27%, udržuje se letos na 47/4 až 5%. Tyto cifry mluví dosti jasně pro posouzení situace. A ta je pro hospodářský živo v Německu dosli oblížnou. Všichni obchodníci a prů- myslníci hledí s obavou na vzrůstání jich účtu úroků u bank, mnohým jest rozšiřování úvěru odpíráno něktorým i dosavadní úvěr snižován. Kursy ukláda- cícli hodnot ustupují, umísťování zástavních listů jest neobyčejně stíženo. Hypoleční úvěr trpí a vy- dávání půjček je spojeno s oběťmi a vyžaduje od- kladů. Trpí tím i investiční ruch. Do bank vracejí se cenné papíry a pruská a říšská půjčka z minulého roku leží z polovice neumístěna u členů konsorcia.

Německo

18 article

A při tom velké podniky nejsou stále ještě syty no- vých a nových prostředků. Opatřily by si je rády zvý šením kapitálů, kdyby jen bylo lze počitati s částeč- ným třeba úspěchem emise. Mnozí doufali v obvyklé uvolnění jarní, nepřemýšlejíce příliš o hlubších při- činách všech těchto zjevů. To se však nedostavilo a nedostaví se ještě poněvadž březen sám o sobě bývá měsicem větší potřeby peněz a nelze tudíž nej- méně před dubnem očekávati uvolnění. Jsou ovšem mnozí, kteří ohlížejí se po příčinách toho všehoa kterí pri tom svalují všechnu vinu na cedulovou banku. Její organisace je prý nedostatečná a jest hříchem, aby za to trpěl celý hospodářský orga- nism. A když banka v posledních dnech nabízením pokladních poukázek snažila se uměle vzbuditi vze- stup soukromého diskontu, (u i ve finančních kruzích berlínských kritisován tento postup s nelibosll. A přece banka koná jen to, co je nulno. Klesnutí sou- kromé sazby způsobilo by stahovění cizozemských vkladů, zlato by plynulo ze země a situace by se jen zhoršila. Drahé peníze jsou právě stínem, který provází skvělý vzestup komjunktury, který je tento- kráte světovým zjevem. Peníze budou levnější právě zase jen poklesem jejím, takový je příliv a odliv hospodářském vývoji. Snad leží příčina z části také jinde: v nedostatku drahého kovu. Netěží se zlata tolik, kolik je ho zapotřebí. Je-li v tom jen z části pramen dnešní draholy peněz, pak je to problém který nelze řešit a odbýt malichernými prostředky

Opatřil

19 article

Snad abnormálnost dnešní situace bude pramenen poznání a nápravy pro doby příští. Bursa poskytovala v minulém týdnu obraz ne- příliš utěšený Otázka vyrovnání s Uhry, která znovu bursu vyrušila, stálá nejistota o situací v Americe. konflikt americko-japonský a konenčně i nepříznivý výsledek voleb v Rusku byly podněty, které ukládaly spekulaci stálou zdrželivost. Obchody vázly a nikde nebylo lze zaznamenati význačnějších kursových vzestupů. Vzhledem k tomu byly zvláště obraty před- ních spekulačních hodnot nepatrné. Akcie dopravní byly zanedbávány a pouze akcie jižní dráhy na koupě z Berlína a akcie dunajské paro- plavební společnosti na příznivé odhady dividendy zpevnily. Nápadnou ochablostí vynikal trh hodnot ban kovních. Od té doby, co publikovány bilance úvěrního úslavu a ústavu pro úvěr pozemkový, provedeny značné prodeje bankovních hodnot, které ovšem ne- zůstaly bez vlivu na kursy. Poměrně nejpevnějšími byly akcie železářské uhlářské, první na dobrý odbyt železáren, druhé na zvyšování cen uhlí a situaci v Německu. Ani tu však vzestupy nebyly nikterak značné. Vedle toho uhajovaly speciální hodnoty dobř své kursy, poněvadž jsou po většině příznivé a dob je vhodná ke spekulačním koupím. Renty a ukládací hodnoty v minulém týdnu ochably, zvláště ruská renta ke konci týdne po- klesla v kursu Důležitější kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení: 23. února 16. února 99.05 99 05 117.15 117.20 113.95 113.95 95.45 95.30 175. — 174.90 681.75 686.— 465.50 468.50 836.— 835.50 Rak. korunová renta . . Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky Banka pro země rakouské Uherské kreditky . . . .

Bursa Uhry Amerika Rusko Berlín Německo

20 article

Bankovní jednota Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka .. . . . Společnost státní dráhy .. Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha Buštěhradská dráha lit. B. . Dunajská paroplavební spol.. Rakouská továrna na zbroj. Alpinky . . . . . . . . Rým.-muráňská společnosť . Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica . . .. . . . . Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . . Kartel bank. Smlouva mezi rakouským bankami, která dnes měla býti podepsána, jest zjevem dosti zvláštním. Podobná sdružení známa jsou jen v Německu a Anglii, zde týkají se pouze úroků a vkladů, aniž by měly přífišného praktického výsledku. U nás nejedná se o úrok ze vkladů, nýbrž naopak o úrok ze zápůjček úmluva podobná stala se možnou jen příznivou dnešní konjunkturou v bankovnictví, která zmí- ňuje ostrost konkurenčního boje a tím i abl žuje. A konkurenční boj v Rakousku mezi ban kami byl v posledních letech dosti prudký Napjetí mezi úrokem debstním a kreditním nen nikde tak malé, jako u nás. Rskontní sazba jest u nás z pravidla nižší než v ostatních státech, vyjímaje ovšem Francii, kdežto sazba na straně »dal« jest následkem vysokého zúro- čení rent u nás vyšší než v kterékoli západn zemi. Tak platí na př. nyní německé banky 4 proc. úroků ze vkladů, kdežto na sménečném eskontu vydělávají nejméně 7 přoc. Rakouské banky platí stejně vysoký úrok ze vkladů a vy- dělávají na eskontu 51 proc. Rozpjetí zmenšo- valo se stále více a je přirozeno, že nescházelo pokusů k odstranění tohoto nepříznivého stavu.

Německo Anglie Rakousko Francie živnostenský banka státní dráha mostecký uhlářský společnost Schodnica

21 article

Obraty bank dosáhly v posledních letech ne- obyčejné výše, avšak zisk nerostl stejným tem- pem. Kapitál bylo nutno zvýšovati a přece ne- byle jistoty, že bude lze vypláceti stále tutéž dividendu. Nyní, kdy doba je příhodna, docháze k úmluvě, která má zajistiti alespoň slušný zisk bankám a nutno doznati, že 1 proc. nad sazbu rakousko-uherské banky se strany »má dáti«, není požadavek, který by znamenal vykořisto- vání dohody. Přes to dlužno vyčkati, jak dlouhé bude míti kartel trvání. Mimovídeňské banky všechny v kartelu nejsou a tak všecka kon- kurence vyloučena není. Je zajímavo při tom. jak vídeňský tisk stěžuje si, že české bankovn ústavy slevovaly s podmínek, konkurujíce t s vídeňskými bankami a jich filiálkami. Obchody jich prý se rozšiřovaly, avšak na úkor zisku Je přirozeno, že finanční Vidni expanse českého peněžnictví není po chuti. Avšak Vídeň si již musť zvyknouti na skutečnost, že vedle ní do- máhají se svého místa i jiná střediska — s plným úspěchem.

Vídeň

22 article

Rozvoj slovanského poněžnictví v Bosně. Píše se nám: Tuhý boj malého slovanského národa v srdci Balkánu, jak se častěji politikové vyjadřují rozšířil se nedávno i na území národo-hospodářské zejména zájem o bankovnictví vystoupil do popředí Zde a onde utvořile ze několik akciových společností spořitelen a záložen a obchod se začal zbavovati pri- vilegovaného německého poručnictví a ve formě 12 zákonem pro Bosnu a Hercegovinu povoleného lich vářství. Zakládají se různé velkoobchody s manu fakturním a osadnickým zbožím na zříceninách sta- rých firem Hermannů a Gulmannů, začíná spořen peněz a obchodnický dluchi, který spatřujeme u stejno- rodého národa s oné strany Driny, nabývá i v těchto krajinách určitého rázu. Deset až palnáct peněžních ústavů s celkovým obnosem asi 1/42 milionu organi- sovaného kapitálu, ačkoliv mladého data, ujišťují náa o budoucím vítézství slovanského živlu na tomto poli.

Boseň Balkán Bosna a Hercegovina Drina Hermann Gulmann

23 article

V předních městech Bosny a Hercegoviny zřízeny ústavy, které se budou snažiti rozvíjeti a rozšiřovat národní zájmy hospodářské a starati se o blahobyi jeho v každém směru. Tak na třech branách, které spojují Rakousko s Bosnou: Brčka, Brod a Bos. Nov stojí peněžní ústavy srbské jako stráže vědomé svého povolání. Proto ihned na začátku nastala jistá ne důvěra se strany vlády, která si nepřeje pokroku slo- vanského živlu a překážky se svými nemilými ná- sledky vzrůstají den za dnemí. Začalo se s prodluže- váním lhůty ke schválení stanov (1—3 roků), zakazo- váním srbského jména při protokolování firmy, pro- vádění něktorých obchodů atd. a zakončilo se zaka- zováním obcim vkládání peněz 6o ústavů srbských Stalo se to v Bijeljině kde obac chtěla vložiti nsi 100.000 K do „Srbské spořitelny“, která jí nabízela na vklady o 11/2% více. než Privilegovaná zemská Banka s kapitálem z říše německé. Totéž se stávalo i v Banjaluce i v jiných městech. Slovan z Rakousk tomu porozumí. Ale přese všecko úsilí vládní můžeme již dnes říci, že v lidu jest porozumění pro význam organisovaného peněžnictví, tak že se poněžní ústavy staly osou velkého pracovního stroje, kterého se síla záhy octne i v malých chaloupkách venkovanů i ve velikolepých domech sarajovských Trepovů Rozumí se, všude svým způsobem. Z trhů peněžních. (22. února.) Zdrželivost na Bursách dnes zostřila se ještě tím více, když ozna- mováno bylo, že v Japonsku posuzuje se situace dosti nepříznivě, což způsobilo silný pokles kursů Tokiu. Japonsko prý bude nuceno uzavříti novou půjčku a to rozladilo především Londýn, který má n sitvaci v Japonsku největší zájem. V Berlíně pokra- čovala cedulová banka v nabízení pokla dních po- ukázek, nepodařilo se jí však soukromý diskon zvýšiti.

Bosna a Hercegovina Rakousko Bosna Brod Bijeljina Japonsko Londýn Berlín Slovan Rakousk cedulový banka

24 article

Praha. Na dnešní burse nedošlo E žádným zá- věrkám, takže trh byl zcela bez obchodu a podáván pouze za akcie: Strojírny Daňkovy K 482.—, Podol- ské cementárny K 205.50, První česko-moravské stro- jírny K 875 — penize. Vídeň. Následkem stejnýchi vlivů jako včera panovala na dnešní začáteční burse stísněná nálada Zvláště v kulise došlo k prodejům. Ve šraňku se bursa relativně upevnila. Na polední burse slabé smý- šlení potrvalo a obchod byl co nejnižší. Pozdějis uplatnilo malé zotavení, jelikož z Berlína a Paříž ohlášeno bylo zlepšení ruskýchi papírů. Malé po- ptávce těšily se alpinky, kterým prospěly zprávy o dobré bílanci. Z Bankovních hodnot unionky měly lepší poplávku. Akcie státní dráhy se upevnily. V šraňku smýšlení nebylo jednotné. Favorisovány byly akcie Lloydu, soverní dráhy, hírtenberské patronky polabské společnosti pro půjčování zelezničních va- gonů, severo-západní dráhy a karpatky, které vesmě stouply. Trh k ukládání byl slabý. Tolikéž losy. N eskomplním trhu stav poněz nezměněn, 41/% a P2laa g.

Daňkův Lloyd Praha Podol Vídeň Berlín Paříž první českýmoravský stro

25 article

Berlín. Smýšlení dnešní bursy bylo v zá- kladě pevnější než včera, ač i dnes některé skupiny boz ztrát kursovních se neobošly. Byly to jmenovite akcie trhu kasovního, jež prodávány za nižší kursy. Z volně obchodovaných akcií průmyslových podniků jedině Bochumské trpěly realisacemi. Jinsk nebylo větších změn. V hodnotách amerických nedošlo ke většímu obchodu ani při mírně stlačených záznamech. Zlepšeny kursy dopravních společností. Trh hodnol bankovních celkem chabý. Z ruských titrů ronty na Pažíž a úhradní koupě pevnější. Pro akcie ruských bank nebylo zájmu ani při nižších kurseclí. Sou- kromý diskont setrval na 4 1/% 9. Zvýšení akciovélio kapitálu České průmyslové banky. Jak jsme svěho času jiz oznámili, usnesla se Česká průmyslová banka svůj akciový kapitá! 8 mil. korun zvýšiti na 10 mil. korun. Toto zvýšení kapitálu se nyní ihned provede a již dnem zojtřejším bude započato s upisováním 5000 nových akcií v nominální hodnotě a K 400.—. Podmínky upsání seznati lz z dnešního insorálu,

Berlín Český průmyslový banka

26 article

23. února 16. únore 566.50 570.50 1083.— 1083.— 245.— 244. 50 683. 75 688.50 163 59 165.— 449.— 452. 50 1123.— 1130.— 1034.— 1041.— 560.— 561.— 623.25 624. 25 570 — 574 50 2646.— 2642.— 763.— 768.— 596.— 597.— 241.07 241.25 117.57 117. 60

27 article

Český odbor Zemědělské rady pro král. české o změně zákonao okresních hospo- dářských záložnách. Na poslední schůzi odboru podával o této otázce zprávu pan prof. dr. Fiedler. Že rozvoj okrasních hospodářských záložen v Čechách nepostupoval krokem stejně rychlým, jako rozvoj jiných úvěrních ústavů, zvláště spořite- len, záložen a nejnověji i Ralffeisenových záložen, je uznaným faktem. Jistá část viny vězí ve vnitřních poměrech záložen samých (nohybnost správy, nevy- školenost řídících orgánů a pod.), jakož i v místních poměrech, uprostřed kterých záložna působila (ku př. konkurence jiných peněžních ústavů), anebo i v smýšlení a sklonu obyvatelstva (ku př. oblíbe- nost spořitelen v německých částech země), ale do- jista mělo na menším tomto úspěchu podíl i zákono- dárství. Rychlý rozvoj Raiffeisenových záložen posledním desítiletí zavdal podnět k úvahám, ns- měly-li by všechny další snahy po vybudování zemědělského a zvláště osobního úvěru bráti se v Čechách tím směrem, že by veřejná činnost vrhla se intensivně na podporování těchto nových svépomocných ústavů; důsledek pak toho byl by takový, že by zákonodárství nejen přestalo starati se o další vybudování okresních hospodářských zálo- žen, nýbrž že by nad to positivně ještě mělo pra- covali k tomu, aby tyto záložny — dojista však slabší z nich — byly přeměňovány v záložny

profesor doktor Fiedler Ralffeisenový Raiffeisenův Čechy Český odbor zemědělský rada pro král

28 article

Raiffeisenovy. Na základě stalistických dat možno konstatovati, že přes všechnu péči zákonodárství veřejné správy je význam okresních hospodářských záložen, jakožto výhradně úvěrních ústavů zeměděl- ských, pro rolnictvo ještě dnes větší, než význam zemědělské úvěrní organisace Raifaisenovské: rozvoj těchto záložen dlužno podporovati. Z příčin těch musí český odbor zemědělské rady přimlouvati se vřele za to, aby zákonné předpisy o okresních ho- spodářských záložnách upraveny byly způsobem, kterým by rozvoj těchto ústavů byl plně zabezpečen O způsobu, jak by zákon, týkající se okresních ho- spodářských záložen měl býti upraven, podány byly na sjezdu těchto záložen, konaném dne 4. června 1906, k návrhům Jednoty záložen v Čechách, na

Raiffeisenův Čechy zemědělský úvěrní organizace Raifaisenovský

29 article

Moravě a ve Slezsku podrobné návrhy, jež uznati sluší co do hlavní věci za účelné a proto za nepro- veditelné. V zájmu tohoto rozvoje nutno praco- vati u okresních hospodářských záložen zejména k upravení následujících olázek: I. Zvýšení kmeno- vého jmění okresnírh hospodářských záložen, II. při- jímánívkladů, III. poskytování úvěru IV. zřízení peněžního ústředí pro záložny ty. Ve všech těchto směrech navrhuje zpráva větší uvolnění v zájmu a možnosti dalšího rozvoje. Po debatě, které se zúčastnili pánové dr. B. prine ze Schwarzenbergu, J. Paďour, J. Bartoníček, V. Havelka, G. Hodek a j., byly návrhy reforentovy s vypuštěním odstavce o omezení v přijímání vkladn přijaty. Ceský odbor zemědělské rady pro král. českt o opatřeních k rozmnožení dobytka zvláště hovězího, v kralovství českém Na poslední schůzi obíral se výbor odboru otázkou touto (ref. p. Fr. Chaloupka). Ministerstvo orby, při- hlédajíc k nynějšímu utvoření cen masa, vyžádalosi výnosem ze dne 12. prosince 1906 č. 334l1 dobré zdání českého odboru rady zemědělské pro království české o prostředcích, jimiž by bylo možno zvýšitia zušlechliti chov dobytka v král. českém. Referent podává řadu návrhů k akci této se nesoucích. —

Schwarzenberg J Paďour J Bartoníček V Havelka G Hodek Chaloupek Morava Francie Ceský odbor zemědělský rada pro král český odbor rada zemědělský pro království český o prostředek

30 article

Navrhuje udělovati vzorným chovatelům zvláštní odměny vydržovací, poskytovati malým rolníkům kromě subvencí nezúročitelné zápůjčky na zakoupení odstavených telat jaloviček, upraviti dosavadní pře- hlídky a rozmožiti počet přehlídkových obvodů, zřizovati místa hospodářských inspektorů v krajích dobytkářských, intensivní provádění melioraci, zřizo- vání nových a upravování starých luk a pastvin, zlevnění dopravy krmiv na drahách, udileti subvence na vzorné stáje skotu a p. Vedle soustavné akce, směřující k povznesení chovu dobytka, přeje si refe- rent i vhodná opatření k povznesení drůbežnictví rybníkářství. Ministerstvu orby zůstává k uvážení, která z těchto navrhovaných opatření hodlá provésti, načež bude možno podati podrobné návrhy. Člen výboru p. J. Paďour praví, že jest smutným zjevem, že jen zřídka uvidíme v našich stajích, zejména malorolnických, zdatné dojnice českého rázu. Živelní pohromy posledních let zdecimovaly naše stáje. Nej- lepší plemenice byly prodány do výdojných hospo- dářství nebo jako žír za hranice. Přimlouvá se, aby odměňování držitelů dobrých dojnic, jakož i plemen- ných býků za delší držení osvědčených kusů byln rozšířeno, a sice progresivně dle doby držení. Čien výboru p. V. Havelka přimlouvá se za vypsání ceny na spis, kterým by populárně naše rolnictvo po- učeno bylo, jakým způsobem lze vypěstiti dostatek píce dobré, zejména píce jadrné. Člen výboru p. K.

J Paďour V Havelka

31 article

Firhas přimlouvá se za úplně bezplatné očkování vepřového bravu proti července. Člen výboru p. V. A. Schuster postrádá ve zprávě zřetel na dobytkář- ství v středních Čechách. Dává na uváženou zřízo- vání velkých stanic dobytkářských o 30 až 5 kusech při větších hospodářstvích středních Čech Člen výboru pan J. Novotný praví, že jest zapo- třebí naučiti náš lid především řádně krmiti. — Pan Fr. Marek, c. k. zvěrolékař v Č. Brodě, doporu- čuje zavedení každoročního sčítání dobytka, aby byla vždy po ruce spolehlivá statistika o stavu dobytkav Čechách. Ku povznesení chovu vepřového bravu jesl

V A Schuster Člen J Novotná Marek Čechy Francie Č . Brod