ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 a87c4390-75c7-11dc-9a72-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 38 celkem · entity: person 80, place 33, work 28, org 15
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
24. února 1907. Císlo 55.
4 article
„Na Štramplochu“ se tam říká. Tam odnesli Duika a Ferdinanda přinutili, že musil jíti také. Chlapci, kteří se skoupali s Otikem, byli již v chaloupce; ti nečekali, až jim někdo poradí. Jeden z dělníků běžel do pivovaru, aby po věděl, co se stalo. Po čtvrt hodině ujížděl již kočár ke Štramplochu pro Otíka, který již nabyl vě- domí. Pan starý naložil celou mokrou společ- nost do kočáru a odvezl ji do městečka. Tak se dostal Ferdinand Rambousekdo pivovaru a tam již uvázl. Konečně našel útulek, který mu byl vhod a ze kterého nemusil nikdy odejíti. Pan starý i jeho choť prokazovali Ferdinandovi vděčnost. jak jen mohli. Nemusil dělatí nic, dobře jedl. dobře spal, ale to Ferdinandovi nedalo. Našel si vždycky nějakou práci, ale vždy takovou, při které bylo potřebí sekyrky. Spravil holubníky. psi boudy a kurníky; dělal přepážky na půdě. zarazil každý hřebík, srovnal polní nářadi poč kolnou, zkrátka dělal hospodářo. Najvíce se však obíral Otikem. Jak Otík přišel ze školy, už byo u Ferdinanda a pak spolu robili nejrůznější věcit kotce pro králiky, lapáky na toulavé kočky, le- celi železa na krysy i na kuny. Při milé práci čas rychle utíká. Minula zima, zavítalo jaro se všemi svými půvaby náhlými změnami. Když si v městečku vzpomněli na Ferdi- nanda, hádali mnozi, že letos Rambousek ne- půjde do Rakous, ale někteři lidé, kteři mysl., že všemu rozumějí, tvrdili, že Ferdinand uteče i z pivovaru, třeba mu tam mandle dávali. „Uvidíme,“ řekli pochybovači a uviděli. Fordinand sice neutekl, ale když přišel jeho čas, poprosil pana starého, aby ho propustil, že musí domů. „Kam domů? Vždyť jste, Ferdinande, u ná doma. Či se vám u nás nelíbi?“ „Líbí, moc líbí, ale musím domů, stýská se mi,“ odpovidal Ferdinand.
Duik Ferdinand Otík Rambousekdo Rambousek Rakousy
5 article
„He, matko, slyšš? Pojď sem!“ zahlaholi pan starý, volaje ma.. iželku. „Víš-li, že nám chce Ferdinand utéci do Rakous? A co ještě povídá. Stýská se prý mu po domově. Myslíš, že ho pustim? Paní stará, přívětivá milá paní, vzala Fer- dinanda za ruku a řekla, usmívajíc se. „Pojdle, Fordinande, pojďte, ještě jste nesnídal. Nepůj dete nikam. Jste náš, máme vás všichni rádi Nejste už žádný mladik a už jste se naplahoči světem dost a dost. A co by si Otík bez vás počal?“ Ale Ferdinand nešel. Svěsil hlavu a slzy kapaly mu s očí jako rosné krůpěje. „Nemohu, pusťte mne, přijdu zas, ale domů se podivat musím. — — — Všichni stáli zamlklí, toho se nikdo nena dál, že by Ferdinand plakal. Pan starý i jeho choť cítili, že Ferdinan musí jíti, zavanulo to na ně z hlasu jeho, vl- děli te na jeho skleslé postavě, na jeho zarmou cené tváři. „Ano, Ferdinand musí domů, nikdo ho ne smí zdržovati,“ rozhodla paní. Pan starý se ale hned nevzdal, musil na- mítati: „Proč? Koho tam má? Co tam bude dělat? Co ho tam táhne? Ferdinand pozvedl hlavu. Rád by to panu starému řekl, ale nedovede toho říci; zvedl ješte obě ruce, řekl jen „hajm“ a zase nic jiného. Nebylo pomoci. Pan starý chtěl, aby Ferdi- nand aspoň počkal, až se vráti Ouik ze školy, ale tomu se Ferdinand bránil. To ne, jen to ne, podívá prý se na Otíka oknem, až půjde kolem školy. „Ale přijdete brzo, Ferdinande?“ láká pan stará slib. „Brzo, brzo se vrátím,“ slibuje Ferdinan Na cestu byl brzo připraven. Měl jen ranečel a hůl; jindy mival jenom hůl. Zmizel, jak přišel. A přijde zase? Vrátí se? Zajisté, ale až zahučí podzimní větry a ptác se zvednou k odletu.
Ferdinand Pojdl Fordinande Ferdinan Otík okno Rakousy Ferdi He
6 article Za strýčkem Pelárem...
Za strýčkem Pelárem... Pamatujete se ještě na hospodu „na po- sledním groši“ na naší výstavě národopisné? Bože! Jak byste se nepamatovali, pravda Vždyť kdo ten vábný obraz jednou spatřil tak hned na něj nezapomene! Tančívala tam svižná Anča při bujarýcl zvucích Pelárovy kapely! A bože! Jak tančívala! Pestrobarevné sukénky jen se jí obleskovaly a hedvábný fěrtůšek poletoval vzduchem jako motýl při vichřici! Však také měla Anča nožky svižné jak lan ka, tělo pružné jak proutek vrbovy a hlavu a oči — — bože, kdo je jednou spatřil, do smru na ně nezapomene! Než — dávno již závřely se brány výstavn a vše zmizelo jako dým . .. Anča se provdala za nějakého valašskéh šohájka a Pelár, ten věčně bodrý a usměvavý stařík, shasil nedávno oči na vždy .. Co jste nám to enom, strýče, udělali? Dyť řikali ste: „Na shledanů o tej vše- slovanskej!“ A včil zavřeli ste oči, amiž ste se rozlúčili! Řikávali ste ovšem: „Šecko pomíne — a maso v komíně!“ — n'ále, přeca jste mohii aspoň zkázat a byli bychme všeci došli na ná- ščevu — aj tá slečna, co oknem do šenku lézlaí Ono ovšem je te z Prahy pěkný kůsek — ale po ty vaše „pěkné kůsky“, co ste nám s Ančů kolikrát do skoku spustili, nebyli bychme se ani chvilečku rozmýšlali! Dyť říkali ste přece, že až — nedopůščnj pámbu nebeský — umírat budete — tož že usly- šíme ešče, jak tá vaša kapela vám na cestu spustí:
Anča Pelárův Praha
7 article
„Čí sú to husky na te) vodě, že ony chódá po slobodě — ve dně v noci gagotajů — mojej milej spat nedajůl A zatím? — — Sněhu napadlo prý vám tam tolej, že se ani tá vaša kapela na pohřeb dostavit nemohla. nechca se odebrat hneď za vama tam hore před tvář otca našeho nebeského: Nemohli ste aspon ešče do jara počkat, až by snih roztál a červeno- líeí Anča své malé Valášky ukázat vám mohla? A to tak z nenadanej odendete a ani nikemu s bohem nedáte! A řikali ste mňa přeca tady v Praze při lů- čeňů, že s bohem nedá leda Mahometán, ten že enom nosem pokrůtí — jak by tam brablenčí hnízdo měll A vy včil krót tak ste nás opustilil Kdo pak nám včil zahraje o tej našej vše- slovanskej na přivítanů vzácných našich hostu slovanských tů vašu: „Porád sa ptajů — kemu to hrajů?“ — kdy cymbál jen dzindžel a suchý Perútka div při base se nepolámal! Sami jste řl- kali, že sa ohýbá jak káčer, dyž klofce do chrbta dostat má! A kdo pak zahraje tej vašej červenolicl Anči, až sem na náščivu donde s tema svýma čapatýma Valáškama? . .. Ej, pri sám bohu — scházat nám tu budete Dyt žádnej už snáď ani netrefí po vás zahrát tu jásavů: „Na té naší Haně, pečů bochte slaně — sérem — mákem — mákem — sérem — sérem posepaněl A co řeknů náš pan řiditel Šubrt, až vás tady nezmerčijů? Jistě zas pokrútijů hlavů: „Strela do něho že je zas tam důle v tem čičmanském gazdov- ství na klobásech a na vině!“ Šak dobře víte, že vás tam dycky hledávali dyž vás k uvitání hostů potřebovalil A co řeknů pan hrabě Lažanský až budů chtět zas na přivitanů polůbnůt nekerů tu čer- venolicí Hanačku? Gdo pak jim včilej za hraje:
Anča Valášek Dyt Šubrt Šak Praha
8 article
„Néni nad to polbení od pěknej Hanačky! Dyž tak donde nafinlěná k nám do Čech na táčky!“ Och, vy šelme nabíjaná! Takhle nám to vypravit! Šak já temu stejně věřit nechcu, že byste byli enom tak bez všeckého odešli! Až enem jaro rozkvete — rozběhnu já sa tam ke Vsetínu a oč? Že vás tam uvidím nezde za šentyšem se škraňama jak jelita naditýma, jak tam tem vaším červenolicím valaškám do klarinetu fúkáte tů vašu „vdovsků“: „Su já sirotek — mám já zármu ek — oběsila sa mně žena včeru večěr — za pupekl“ Oč? Či přeca snáď byle by to pravdů? Ale něl nemožu tomu jaksi věřitl Dyť řikali ste přeca, že byste mě aj s neb naščivili, dybyste snáď spěš než já umřit moselil No, a já sem ošče neměl to potěšeníl Zdálo se mně sice onchdy o vás — ale to ste byli v červenej vestě, s voničků za klobu- kem — vyparáděný jak nějaký ženich! Či zaslůbili ste sa přeca už enom tej ne- věstě nebeskoj? .. No, šak uvidíme S nebe ste 1ně ošče náščivu neudělali a v pekle byt nemožete, protože by potem lucipeři místo smažení hříšných dušiček v jednem 1 .se tančit moseli tů vašu: „Vrt sa dívča — vrť sa dívča okolo mňa — jak ten ptáček — sokoláček okolo pňa! Udělaj kolečko moja zalánečko — budeš moja, budeš moja, budeš mojal A to by polémaj na světě kár ludé moc hře- šili, že by to s něma nobylo ani k vydrženit Tož teda z jara na shledanů tam v šenku Michal Srubjan. na Vsetíně!
Srubjan Čechy Vsetín
9 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Záchranná boje pro pedmeřské lodi Pod- meřské nebo správněji řečeno ponorné minonosky ne- po skytují posádce ještě daleko té bezpečnosti, aby byla chráněna před utonutím, když se přístruje po- rouchají a loď se nemůže vynořiti. Dosud při všech podobných neštěstch zahynula celá posádka. Nejen ze je spojeno s obtižemi nalézti brzy utonulou lodku, ale není takřka nikdy možno vyzvednouti ji dříve na povrch moře než posádka spotřebuje koncentro- vaný vzduch, byť by nevnikla do ní voda. Veškeré pokusy nebezpečí to zdokonslením vnitfního zaří- zení loděk odstraniti, ukázaly se dosud nedostateč- nými. Z té příčiny pokusil se francouzský inženýr Debonnet odstraniti nebezpeči ta zevním přístrojem a vynalezl zvláštní záchrannou boji, nebo plavadlo. Boje ta jest spojena s loďkou dvěma ohebnými želez- nými provazy a leží při plavbě na paluhě lodky. Ne- může-li se potopená loď vynořiti, uvolní velitel jej jednoduchým přístrojem boji a ta se vynoří na po- vrch moře a označí tak místo, kde se loďka potopila.
10 article
V boji se nalézá tolefon, kterým možno se dorozumět s palopenými, elektrický přistroj pro osvětlení a při- stroj pro zásobování loďky vzduchem a tekutou potra vou. Elektrický přístroj má tolik síly, že, kdyby byly poškozeny akkumulátory lodky, může hnáti její šrou a přístroje k jejímu vynoření. Tato boje může pro- kázati znamenité služby, když lodka neklesla velii hluboko nebe nebyla tak poškozena, že do ní vnikla voda. Proto byla ustanovena zvláštni komise, která bude zkoušeti její výkonnost a rozhodne o jejím upo- třebení ve válečném námořnictvu francouzském
11 article
= Svalý byrokralismus. Brusselská „Gazella“ vypravuje: Je-li některý úřadník u belgieké železníční správy povýšen, požívá ihnod jistých výhod, jež se řídí svědomitou a přísnou etiketou. Tak má chef kan- celáře, povýšený na chefa oddělení, nárok na nové záclony lepší kvality, větší koberec, pohodlnější le- nošku a dokonce na lepší inkoust. Dále má nárok na stojací hodiny z černého mramoru, jež vedle dvou jiných předmětů musejí zdobiti krb jeho kan- celáře — „musejí“, poněvadž jest to úřadně přede- psáno. Před nějakou dobou však byly kanceláře opa- třeny olektrickými hodinami, kromě toho sedí nyní chefové oddělení v jakýchsi klocích se skleněnými stěnami, odkudz mohou přehližeti všechen svůj per- sonál. V těchto klecích ovšem nejsou krby. Jak splniti předpis? Takto: Jakmile nově jmenovaný chef oddě- lení přesídlí do své klece, přijdou dělníci, kteří na stěnu klece upevní prkno, jež musi vypadati jako římsa krbu. Na tento imitovaný krb postaví se pak mramorové hodiny a oba k nim náležející předměty Nyní teprve každý ví, že muž v kleci jest chefem od- dělení. V železniční správě panují největší nepořádky. ale v kanceláři vládne vzorná úřadmí etiketa a svalý byrckratismus dává k tomu svoje požehinánl. Šachry. Číslo 173. Pořádá J. Rašovský. Veškeré dopisy adresovány budtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha čís. 311. (originál.) G. Brown, Belfast (Z úlohové soutěže „Národních Listů“.
J Rašovský G Brown Morava Belfast
12 article
Mat ve 3 tazich.
13 article
Úloha č. 312. (reprodukce). H. L. S ch uld, Grave. (I. čestné uznání „Western Dally Mercury“.)
Dally Mercury Grave
14 title
Lidové vzdělání.
15 article Potřeba sjednocení a spořádání vzdělání lidového.
Potřeba sjednocení a spořádání vzdělání lidového. Veliké hnuti přítomnosti označované slovy „lidové vzdělání“ jest v podstatě hnutím de- mokratickým a čím mocněji, čím účinněji uplatňují se nejširší vrstvy lidové jako aktivní činitel ve správě státní, v legislativě, v rozhodo- vání o politickém osudu národa, o hospodářské síle, produktivnosti a vůbec kultuře národa, tím důležitějším a pozoruhodnějším stává se toto hnuti. Od prvních záblesků našeho ústavního života, ba dříve již největší mužové naší ve vzdělánílidu viděli zdroj politické moci a posily národního našeho bytl. „Svoboda se nedá vykřičet, vyplakat a vy- lamentovat, jen z ruky pilné naděje kvitne,“ vo- lal k národu Havlíček v době nejtužší reakce, neustával hlásati: „kdyby každý občan již tak vzdělán byl, aby rozuměl všemu, čeho je nám zapotřebí, bylo by to jen pravá hračka uspořádati zařizení tak, jak toho svobodným ná- rodům zapotřebí jest. Musíme tento lid poučo- vati, a tak se přibližovat žádoucímu cíli.“ A jak Havlíček, tak Palacký, Rieger, Sladkovský, Tys a jiní a jiní naši vůdcové poznávali a hlásali osvětovou práci, osvětu jako cestu k národní svobodě. Nelze upříti, že na této cestě, označené heslem: osvětou k svobodě, vykonán u nás mnoho. Vzrostlo a rozčlenilo se nadán i odborné školství, naše národní spolková org nisace vykonala na poli vzdělání lidu, jmenovitě v oboru přednáškovém, knihovním a hudebním velmi mnoho záslužné práce a naše časopisoctr a literatura vůbec nejen že heslo vzdělání lidu propagovaly, ale i mu účinně sloužily.
Havlíček Palacká Rieger Sladkovský národní svoboda
16 article
Avšak postačí porovnati methodu, prostřed- ky, obsah, způsob a výsledky naší vzdělavací práce s velikým ruchem, obsažností, sjedno- cenoslí a mnohostranností vzdělavací práce li- dové u jiných národů vzdělaných, jmenovit u Angličanů, Francouzů, Němců, Dánů a j., po- stačí srovnati naše poměry s poměry Severní Ameriky a vysvitne poznání, že nám zbý va mnoho, mnoho vykonati na důleži- tém polílidového vzdělání, chceme-li kulturně udržeti krok s jinými národy vzděla- nými. K tomu přistupuje ještě vážná siluace, daná všeobecným právem hlasova- eím, kdy každý občan bude vlivným činitelem v politickém životě a kdy právě vzdělán lidu bude pro legislativu naprosto rozhodují- cím, a přimyslíme-li si konečně zvláštní svou povinnost, vyplývající z národního zápasu s ná- rodem německým, který otázce spořádaného li dového vzdělání velmi přeje, docházíme k po znatku, že nutno lidovému vzdělání věnovat největší pěči z důvodů daných politickým, ná- rodním i hospodářským prospěchem, pokroken a vývojem našeho národa. A poznání této veliké nutnosti a důležito- sti lidového vzdělání musí vzbuditi otázku, zdal dosavadní stav nepotřebuje reformy a co tu potřebí činiti, aby nezůstalo krásné heslo pou- hým heslem.
Angličan Francouz Němec Dán severní Amerika
17 article
Prohlédněme okres po okrese a podrobme nepředpojatému posudku všechnu tu práci pr vzdélání lidu i výsledky její a příjdeme jist k přesvědčení, že dosavadní akee ne- stačí, že je nejednotná a nespoř- daná, uvidíme, že celá práce a snaha vzdělání lidu leží někde na bedrech několik jednotlivců, že celá řada lidí inteligen- nlch necit povinnosti vejíli mezi lid, baž jej ani nezná. Poznáme, že je někde celá akce jen slovní a papírová, že koná se nevhod- nými prostředky a nedokonale, nesoustavně, ne- methodieky a sporadicky. Uvidíme, že není a v mnohých okresích dostatečný počet řádnýh knihoven pro lid a ustrneme, uvidíme-li, že do- sud náš lid je otravován velikou spoustou lite- ratury krvavé a vůbec literárním brakem hro- madně a systematicky mezi lid kolpořtovaným. Shledáváme se s tisíci lidl, kteři nečtou vůbee časopisů a u nichž nikdo touhu po čtení ne- povzbuzuje. Ustrneme, uvidime-li, že alkoholis- mus, požitkářství, pusté zábavy, vůčihleděse rozmáhající karban, ničí nám výsled ky skolského vzdělání u tislců a ti- síců našeho lidu.
18 article
Poznáme, že sice není snad města a ves- nice, kam by byl nezasáhl život spolkový, ale uvidime, že někde celé to stále zdůrazňované vzdělání lidu omezuje se na úžasně ubohou míru. Uvidíme, že mládež škole odrostlá v mnohých místech zůstavena je sama sobě, ž není pokračovacích škol, ani kursů, ba že není ani besldek, v nichž by mládeži ušlechtilou zá- bavou, čtením i volným poučováním klenut byi příhodný most ze školy do života. Podivíme se že programy lidových zábav na mnohých ml- stech ponižují vkus lidu a zalekneme se, srov- náme-li počet pustých, nejsprostších »muzike s počtem ušlechtilých zábav lidu pořádaných Prohledněme veliké řady naší české inteligenc a zjisťme, kolik našich inteligentů pokládá z svou vlasteneckou povinnost konati práci osvět- nou, jíti mezi lid, poučovati a zušlechťovati jej?
19 article
Spatříme, že někde všechno vzdělání lidu umožňováno jest toliko nákladem spolků, tedy nákladem lidu sa- mého — a že mnozi bohatí jednotlivci, ně- které okresy a některé i zámožné obce pro vzdělání lidu nemají pražádné položky ve svých rozpočtech, ponechávajíce lidu, aby si duševní stravu opatřil nákladem vlastním. A konečně i ty jednotlivé spolky a sdružení po našich mě- stech a vesnicích, ač vesměs sledují aneb sle- dovati mají cil jeden: vzdělání lidu, často, ba velmi často z nepatrných, lokálních příčin na sebe řevní, spolu konkurují, vzájemně si ve vzdělavací práci překážejí. Ba dokonce jsou ještě místa, kde ani škole, jakožto hlavnímu a zá- kladnímu ústavu pro vzdělání lidu, není přáno, kde není podpory ani pomoci pro školu, aby i děti nejubožších lidí dobře školsky vzdělávány býti mohly, aby škola opatřena byla tak, jak toho tělesný i duševní rozvoj děti vyžaduje. Zkrátka, podrobnou prohlídkou seznáme, že vzdělavací práce potřebuje nutně uvědomělého, zodpovědného ří- zení, sjednocení o cílech, methodě, prostředeích i způsobu. Poznáme, ž vzdělání lidu potřebuje rozšíření, sev še- obeenění a že je nutno pro ně buditi zá- jem a porozumění jeho velikého význámu mezi inteligencí, i v obeích a spol
20 article Míat ve a tazlch
Míat ve a tazlch Partie č. 243. Třetí partie matche, hraná dne 31. ledna 1907 v Novém Yorku. Odmítnutý gambit dámy. Černý: Dr. E. Laske Bilý: Fr. Marshall. Sc8—bz 116. Db3—a4 1. d2—d4 d7—d5 Vd8 —de e7—e0 17. Da4—dl 2. c2—c4 Va8 —e8 18. Ddl—gt 3. Jb1—c3 Jg8—fe Vd6—e6 19. Dr4 —ga. St8—e 4. Sc1—gs Ve6—e7 20. Sd3—f Jf6—e4 5. e2—e3 Sb7—cs 21. f2— fk. Dds—e7 6. Sg5xe7 VesxKcs Je4xcca 22. Sf5xc8 7. St1—da Dc7—de 23. Dg3 —f Jb8—d7 8. b2xKc3 Ve7—cv 24. vř1—e 9. Jgt—f h7—h Ví8 —ds 25. h2—h3 10. 0—0 Jí8—h7 26. Kg1—h2 Jd7—f 11. Ddl—ca c7—c5 27. Dí3—h5 Jh7—f 12. Jf3—e5 28. Dh5— f5 c5xdí De7—e7 13. Vat—bi b7—bs 29. e3xk da 14. De2 —bs e6x«d5 15. c4xd5
Černá doktor E Laske Bilá Marshall Jf dh jít 7 Nový York Francie e 7 e 7 6 h 7 4 1 c 3 Jg 8 Jd 7 c 7 c 5 27 e 5 28
21 article Kg8—hs
Kg8—hs 36. Db7xd5- Jf6 —et la) Jde— fs Vexfi 37. Kg1 —hí 30. Je5xcfr Dgsxcha- 38. g2 xKC fa 31. DÍ5Xc8+- Ví7—fs Dh3—g3- D6xfi+ 39. Kh1—gl 32. De8—— br Ví8—f Df4—e3— 40. Kgl—hi 33. Kh2 —gi De3—g3+ 41. Dd5—d8+ Kh8—h7 34. Kg1—hz Jes—d2 42. Vet—f Ví4— 35. K2—gl a bílý se vzdal. a) Elegantní tah, jehož dosah Marshall nevystihl. 29. Verc3 bylo ovšem hrubou chybou pro 30. Dr5 c8+! Ve3xc8, 31. Ve2xc8+ Kg8—h7, 32. Ves— h8— Kh7h8, 33. Je5f7— a bilý vyhraje. — Černý přehlíží, že v 32. tahu nemůže ustoupiti dá- mou na gi pro Ví8Xfi. Lasker provede konecní útok velmni krásné. Partie čís. 244. První partie matche, hraná v Novém Yorku dnt 26. ledna 1907. Španělská hra. Bílý: F. Marchall. Černý: dr. E. Lasken Vh5—he 1. e2—84 e7—e5 125. a2—- a32 Vh6—a6 2. Jg1— f Jb8—c6 26. h2—h4 Sc8—gt 3. Sf1—b5 Jg8 — fe 27. Vf1—al Ke7—ee 4. d2—d4 e5xedl4 28. Kg1—fz Ke6—e5 5. 0—0 Sf8—e7 29. Ki2—g Va6 — fe s6. a3—a4 6. e4—e5 Jf6—e4 o—0 31. Val—eí d4—dsl 7. Jf3xKd4 Ke5—da 8. Jd4 — f d7—d5.
Dd Marshall Černá Lasker F Marchall doktor E Lasken vh ki Nový York e 7 Val Xce 8 +vědět d 8 + Kh 8 Kh 7 g Virginie Jf Kh 1 Kh 2 d 2 42 c 8 Xfi 6 2 Sf 1 Sf 8
22 article
32. Vet—fi g7xk« P 9. Sb5 xc ce b7xcce 33. Vflxxkc fe c7—e 10. Jf5xce7 Dd8xe7 34. Kg1—fz n7—a6 11. Vfl—ci De7—h4 35. 24—a5 f7—fe 36. Jd2 — fi Kd4xcek 12. Se1— e3 Sgi—e2 13. fa— fixKebl 37. Kí2— ei d5—dat 38. Jf1— de Ke4—as 14. f3xxkKek f6— f5 Dh4--fe 39. Jd2—bí 15. g2— g3 e5x d4 40. Jb1—da h7—h5 16. Se3xedt 41. Jd2—b1 Kes—f 17. Ve1—f Df6Xk fI - 42. Jb1—c3 Kfx« g3 18. Ddtxefi Vfsxkč fi - 15—f4 43. Je3—a4 Va8—bs 19. Kg1xkfi. 44. Ja4c5 f4—f3 Vb8—b5 20. 69—b3 45. Je5—e4+ Kg3—f Vb5— h5. 21. c2 — c4 c6— c5 46. Je4—d6 c6—65 22. Kfl—gll Kg8—fv 23. Jb1— dz a bílý se vzdal. K17—e7 24. Val—fi- Zprávy šachové. Praha. Mistr Důras brál dne 14. února t. r. v šachovém klubu „Důras“ 40 partií simultánně, vět šinou proti silným hráčům, s výsledkem: 20 výber, proher (Kolb. Slka, O. Taussig, Šimáně a Varvažov- ský) a 15 remis (mistr dal několik partií za remis pro pokročilou dobu). Produkce trvala 6 hodin (od 81/2 ho večer do 2 /2 hod. ranní). V klubu jest v proudu tur naj za účasti 26 hráčů, jehož se súčastní mimo jiné Altini, Bröekl, Kuchynka, Krantštengl, Kolb, Veiranch Hackl, Beria aal. Berlín. V čele zimního turnaje „Berliner Schach gesellschaft“ jest p. Fr. Treybal z Prahy9 výb. z 11, Max Lange 71/2 výh. z 9 a HI. Caro 8 výl z 10. Petrohrad. Po turnaji čtyř mistrů sehrán by nový turnaj, v němž dobyli cen: I. E. A. Snosko- Borowski 51/, ze 7, II. S. M. Levilzki 5, III. a IV. A E. Omeljanski a G. A. Hellbach 4. N. Potemkin 3,5 Frejmann, P. A. Eeuifijev 2, S. Alapin 1 /. Hlasy z obecenstva. Hygien. výst. Videň, 1906.Státcena a čest dipl. k zl.medailli chinové vine se železem. Ke koupi v lék. v iah. 1/2 li
Jf Dd jít 7 Df Vb Důras Kolb Taussig Šimáně Kuchynka Krantštengl Veiranch Hackl Berio Treybal Lange Cara I E A Snosko Borowský S M Levilzki E Omeljanski G A Hellbach N Potemkin Eeuifijev S Alapin Val Praha Varvažov Berlín Francie Petrohrad g 7 h 7 e 4 + kg 3 Berliner Schach Sb 5 c 7 Sgi xxkKek Kesy Kfx Virginie c 2 c 4 c 6 c 5 46 e 7 24
23 article OLRVRLLO poko e po k 4 o
OLRVRLLO poko e po k 4 o 1747 3858
24 title
0000 Co „ve znamení drahoty“ zlevnilo?
26 article
1934/207. šťáva!
27 article
Následkem vylatné letošní úrody jablek můžeme tež CERES jablkovou šťávu levněji prodávati.
Ceres
28 article
ssma poskytuje
29 article ERES jablková šťáva nsleke sre
ERES jablková šťáva nsleke sre ho zdravotního účinku a své nevprovnatel- ně skvostné ovocné vůně to, co mladí i staří, bohatí i chudí od idealního občerstvujícího a zdravot- ního nápoje žádají- Dostati možno v obchodech s lahůdkami, obchodech se amíšeným zbožím, drogeriích nebo lékárnách. CERES“ jablková šťáva jest technicky a prakticky lihu prosta a neobsahuje ani nejmenší příměsky. Hostinští, hotelieři a kavárníci, kteří si přeji „OERES- zavésti, obdrží na požádání nabidky od JIŘÍHO SCHICHTA akc. spol Oddělení: Podniky výživin „CERES“, Ústí nad Lab. továrna: Riogelshain.
Ceres Schicht Ústí nad Laba
30 article
cích i mezi lidem samým.
31 article
A poznání to nám vnucuje touhu po re- formě, k níž dojíti musí, máme-li uhájiti své posice a máme-li politicky, národně i hospo- dářsky růsti. Docházíme k poznání, že lidu často pod rouškou »vzdělání« vtírali se lidé sledující prospěch svůj a ne prospěch lidu, poznáváme, že důležitá akce vzdělání lidu nesmí se pojí- mati jen heslově, povrchně, ledabyle, ale že nutno od okresu k okresu, od města k městu, od obce k obci, a od domu k domu význam vzdělání lidu si uvědomiti, práci osvětovou uspořádati, ujednoliti a — dle určitého postupu, pravou methodou, bez plýtvání sil hospodárně a vytrvale za součinnosti a mravní zodpověd- nosti všech vzdělaných členů národa konati. Je mnoho stesků do rozpoutanosti českého života a rozháranosti naší společnosti. Nuže, ve spořádání a sjednocení práce, směřující k vzdě- lání lidu, naleznou všichni vzdělanci naši příhodné místo, aby bez rozdílů politických stavovských i jiných rozdílů, spojiti se mohli k jednomu, krásnému cíli, danému heslem: vzdělání lidu!
32 article
Jeť akce o vzdělání lidu přihodným po- jidlem všech, jeť zájmem celonárodní m. Podařilo se i v rozpoutané době přítomné spojiti v Svazu osvětovém, Ústředním spolku pro vzdě- lání lidu, všechny nejdůležitější ústřední spolky a korporace, obirající se vzděláním lidu, poda- řilo se tu k společné práci seskupiti pracovníky z nejrozmanitějších politických táborů a stavů. Podobně má býti po celé oblasti našeho národa. Vyslovujeme tu upřímné přání, aby co možno brzy došlo i na Moravě a v Dolních Ra- kousích k sorganisování ústřednímu po vzoru Svazu osvětového — jakož aby i v Čechách i na Moravě a ve Slezsku všichni, kdož uzná- vají potřebu sjednoeení a spořádání práce, smě- řující k lidovému vzdělání, podnítili snahu po sloučení pracovníků, spolku i obeí ve zodpovědné, programove pracující vzdělávací sbory okres- ní, z nichž vyrostou aneb k nima se připojí potom i ostatníčinitele na důležitém poli vzdělání lidu.
Morava Dolní Ra Čechy Slezsko
33 article
Veliká akoe dolazníková. Všem českým okres- ním výborům dodány byly dotazníky Svazu osvětového, aby zjištěn byl přítomný stav vzdělavací práce v českém lidu. Dolazníky mají byt dodány všem spolkům a obcím a má býti zjištěna jimi vzdělavací práce v oboru knihovním, předná- škovém a uměleckém. Tohoto zjištění je nevyhnu- telně třeba, má-li se vůbec poznati a určiti, klerým směrom a způsobem má dále vzdělání lidu se bráti, Z odpovědí na dolazníky, jež svými olázkami vystihují podstatný rozsah lodového vzdělání, bude patrno, ktoré reformy potřebí, kde nutno pomoci kterých vad se střežiti. Z odpovědí shrnutých v pře- hledy a soupisy, v statislické diagramy a srovnávací tabulky ozřejmí se celé veřejnosti stav nynějšího vzdě- lávání lidu a všichni, kdož se otázkou vzdělání lidu vážně obíraií nebo obírati mají, naleznou ve vý- sledcích dolazníkové akce poučení vysoce zajima- vého. Výsledky práce s dotazníkovou akcí spojené budou směrodatnými nejen pracovníkům na poli lidové osvěty, ale zajisté i naším politikům, autono- mistům, národním hospodářům, spisovatelům a novi- nárům a vzdělancům vůbec Má-li ovšem veliká dolazníková akce se zdařiu, to spočívá dnes ovšem zvláště v rukou okresníc starostů, a tajemníků, ale také v ochotě, s jakou všechny české obce a dále všechny spolky dotazníky včasně a bedlivě vyplní. Měl by to býti zájem všech inteligentních, aby dotazníkovou akci sledovali a pod- porovali.
svaz osvětový
34 article
Jen takovým všeobecným zájmem o dobrý vý- sledek dotazníkové akce umožněno bude, že budeme míti zjištěn zatím stav lidového vzdělání aspoňv Čechách. Dosavadní zkušenosti s dotazníky jsou dosti smutné. Potřéba zjistiti stav akce přednáškové, slav a počet knihoven a p. byla již dříve pociťována, a jednoty obranné, organisace učitelské, zokolské, hasičské a jiné nejednou v dobrém úmyslu a s ve- likým nákladem po některém oboru vzdělávací práce se dotazníky dotazovaly, leč obyčejně výsledek zklamal. Tentokráte jsou dolazníky Svazu osvěfověho vlastně dotazniky všech ústředních organisací vzdělávacích a tudíz je také povinností všech uvě- domělých občanů, aby dhali by dotazníková akce s zdařila. Že naše okzesní a obecní autonomie s pravým porozumčním této zodpovědné a důlezité kulturní práce se ujme, o tom není pochyby.
Čechy
35 article
Knihovní odbor Bvazu osvětového uspořádá v Praze ve dnech sletu všesokolského sjezd knihov- níků českých a praktický kurs pro knihovníky. K rjezdu knihovníků českých může každý knihovník přihlásiti již nyní thema z oboru knihovnického. Praktický kurs pro knihovníky uspořádají pp. Fr. A. Blažka, Jan Emler, A. Sova, dr. Zd. V. Tobolkaa dr J. Volf. Program praklického kursu jest tento: 1. Úvodní historická, retrospektivní přednáška o lido- vých knihovnách a čitárnách jinde a u nás. 2. O pr- vém zařízení lidových knihoven venkovských. 3. o vzorném zařizení veřejných knihoven a čítáren našich měst. 4. Prohlidka knihovny a čítárny král. hlav. města Prahy. 5. Prohlídka knihovny musea království českého. 6. Prohlídka c. k. veřejné a universitní knihovny. Všechny předněšky sjezdu i praktického kursu budou spojeny s debatami, při nichž všichni účastníci budou míti příležitost vyložiti své zkuše- nosti. Prohlídek knihoven budou moci se zůčastniti i ti, kdo nebudou účastníky sjezdu knihovníků a prak- tického kursu, ale pouze za poplatek 1 K.
František A Blažek Emler A Sova doktor Zdeněk V Tobolkaa J Volf Praha knihovna muzeum království český
36 article
Výslava z oboru lidového vzdělání bude uspořá- dána Svazem osvětovým ve dnech sletu všesokol- ského v nové sv.-vojtěšské škole v Praze, ač-li bude dáno povolení k použilí těto budovy příslušnými úřady. Program výstavy knihovního odboru je již pevně stanoven takto: 1. Statistika našich knihoven a čítáren. 2. Obrazy našich důležitějších knihoven a čítáren. 3. Zařízení vzorné čítárny. 4. Vzorné za- řízení dvaceti lidových knihoven přenosných. 5. Vzorně zařízená knihovna o 1000 knihách. 6. Lidová četha z doby probuzenské. Knihovní odbor Svazu osvětového žádá vešker korporace, jež mají knihovny lidové, aby jmenovaly co nejdříve delegáty pro chyslaný zjezd knihovníků Knihovníky pak žádá, aby nejdéle do 15. února 1907 označili Svazu osvětovému thema svých přednášek z oboru knihovnického, které míní o sjezdu knihov- níků konati
vojtěšský škola v Praga
37 article Rodinné zprávy.
Rodinné zprávy. Krlstina rhottanová, choť mistra lakýrnického a majitele domu v Praze č. p. 663—I., Králodvorská ul, 13, zemřela včera po delší chorobě ve stáří 59 let.
Praha králodvorský ulice
38 article Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva. Majitel salonu s damskými klobouky Vítězslav Weiss, Praha, Vodičk. ul., 48, odcestoval do Paříže. Příp. zakázky do 10. břez.: Hotel des Etats Unis, rue d'Antin, Paria
Weiss Praha Paříž rue d ' Antin