3
masthead
24. února 1907. Císlo 55.
4
article
„Na Štramplochu“ se tam říká. Tam odnesli
Duika a Ferdinanda přinutili, že musil jíti také.
Chlapci, kteří se skoupali s Otikem, byli již
v chaloupce; ti nečekali, až jim někdo poradí.
Jeden z dělníků běžel do pivovaru, aby po
věděl, co se stalo. Po čtvrt hodině ujížděl již kočár
ke Štramplochu pro Otíka, který již nabyl vě-
domí. Pan starý naložil celou mokrou společ-
nost do kočáru a odvezl ji do městečka.
Tak se dostal Ferdinand Rambousekdo
pivovaru a tam již uvázl.
Konečně našel útulek, který mu byl vhod
a ze kterého nemusil nikdy odejíti. Pan starý
i jeho choť prokazovali Ferdinandovi vděčnost.
jak jen mohli. Nemusil dělatí nic, dobře jedl.
dobře spal, ale to Ferdinandovi nedalo. Našel
si vždycky nějakou práci, ale vždy takovou, při
které bylo potřebí sekyrky. Spravil holubníky.
psi boudy a kurníky; dělal přepážky na půdě.
zarazil každý hřebík, srovnal polní nářadi poč
kolnou, zkrátka dělal hospodářo. Najvíce se však
obíral Otikem. Jak Otík přišel ze školy, už byo
u Ferdinanda a pak spolu robili nejrůznější věcit
kotce pro králiky, lapáky na toulavé kočky, le-
celi železa na krysy i na kuny.
Při milé práci čas rychle utíká. Minula
zima, zavítalo jaro se všemi svými půvaby
náhlými změnami.
Když si v městečku vzpomněli na Ferdi-
nanda, hádali mnozi, že letos Rambousek ne-
půjde do Rakous, ale někteři lidé, kteři mysl.,
že všemu rozumějí, tvrdili, že Ferdinand uteče
i z pivovaru, třeba mu tam mandle dávali.
„Uvidíme,“ řekli pochybovači a uviděli.
Fordinand sice neutekl, ale když přišel jeho
čas, poprosil pana starého, aby ho propustil, že
musí domů.
„Kam domů? Vždyť jste, Ferdinande, u ná
doma. Či se vám u nás nelíbi?“
„Líbí, moc líbí, ale musím domů, stýská se
mi,“ odpovidal Ferdinand.
Duik
Ferdinand
Otík
Rambousekdo
Rambousek
Rakousy
5
article
„He, matko, slyšš? Pojď sem!“ zahlaholi
pan starý, volaje ma.. iželku.
„Víš-li, že nám chce Ferdinand utéci do
Rakous? A co ještě povídá. Stýská se prý mu
po domově. Myslíš, že ho pustim?
Paní stará, přívětivá milá paní, vzala Fer-
dinanda za ruku a řekla, usmívajíc se. „Pojdle,
Fordinande, pojďte, ještě jste nesnídal. Nepůj
dete nikam. Jste náš, máme vás všichni rádi
Nejste už žádný mladik a už jste se naplahoči
světem dost a dost. A co by si Otík bez vás
počal?“
Ale Ferdinand nešel. Svěsil hlavu a slzy
kapaly mu s očí jako rosné krůpěje.
„Nemohu, pusťte mne, přijdu zas, ale domů
se podivat musím. — — —
Všichni stáli zamlklí, toho se nikdo nena
dál, že by Ferdinand plakal.
Pan starý i jeho choť cítili, že Ferdinan
musí jíti, zavanulo to na ně z hlasu jeho, vl-
děli te na jeho skleslé postavě, na jeho zarmou
cené tváři.
„Ano, Ferdinand musí domů, nikdo ho ne
smí zdržovati,“ rozhodla paní.
Pan starý se ale hned nevzdal, musil na-
mítati: „Proč? Koho tam má? Co tam bude
dělat? Co ho tam táhne?
Ferdinand pozvedl hlavu. Rád by to panu
starému řekl, ale nedovede toho říci; zvedl ješte
obě ruce, řekl jen „hajm“ a zase nic jiného.
Nebylo pomoci. Pan starý chtěl, aby Ferdi-
nand aspoň počkal, až se vráti Ouik ze školy,
ale tomu se Ferdinand bránil. To ne, jen to ne,
podívá prý se na Otíka oknem, až půjde kolem
školy.
„Ale přijdete brzo, Ferdinande?“ láká pan
stará slib.
„Brzo, brzo se vrátím,“ slibuje Ferdinan
Na cestu byl brzo připraven. Měl jen ranečel
a hůl; jindy mival jenom hůl.
Zmizel, jak přišel. A přijde zase? Vrátí se?
Zajisté, ale až zahučí podzimní větry a ptác
se zvednou k odletu.
Ferdinand
Pojdl
Fordinande
Ferdinan
Otík okno
Rakousy
Ferdi
He
6
article
Za strýčkem Pelárem...
Za strýčkem Pelárem...
Pamatujete se ještě na hospodu „na po-
sledním groši“ na naší výstavě národopisné?
Bože! Jak byste se nepamatovali, pravda
Vždyť kdo ten vábný obraz jednou spatřil
tak hned na něj nezapomene!
Tančívala tam svižná Anča při bujarýcl
zvucích Pelárovy kapely!
A bože! Jak tančívala!
Pestrobarevné sukénky jen se jí obleskovaly
a hedvábný fěrtůšek poletoval vzduchem jako
motýl při vichřici!
Však také měla Anča nožky svižné jak lan
ka, tělo pružné jak proutek vrbovy a hlavu a
oči — — bože, kdo je jednou spatřil, do smru
na ně nezapomene!
Než — dávno již závřely se brány výstavn
a vše zmizelo jako dým . ..
Anča se provdala za nějakého valašskéh
šohájka a Pelár, ten věčně bodrý a usměvavý
stařík, shasil nedávno oči na vždy ..
Co jste nám to enom, strýče, udělali?
Dyť řikali ste: „Na shledanů o tej vše-
slovanskej!“ A včil zavřeli ste oči, amiž ste se
rozlúčili!
Řikávali ste ovšem: „Šecko pomíne — a
maso v komíně!“ — n'ále, přeca jste mohii
aspoň zkázat a byli bychme všeci došli na ná-
ščevu — aj tá slečna, co oknem do šenku lézlaí
Ono ovšem je te z Prahy pěkný kůsek —
ale po ty vaše „pěkné kůsky“, co ste nám
s Ančů kolikrát do skoku spustili, nebyli bychme
se ani chvilečku rozmýšlali!
Dyť říkali ste přece, že až — nedopůščnj
pámbu nebeský — umírat budete — tož že usly-
šíme ešče, jak tá vaša kapela vám na cestu
spustí:
Anča
Pelárův
Praha
7
article
„Čí sú to husky
na te) vodě,
že ony chódá
po slobodě —
ve dně v noci gagotajů —
mojej milej spat nedajůl
A zatím? — —
Sněhu napadlo prý vám tam tolej, že se
ani tá vaša kapela na pohřeb dostavit nemohla.
nechca se odebrat hneď za vama tam hore před
tvář otca našeho nebeského: Nemohli ste aspon
ešče do jara počkat, až by snih roztál a červeno-
líeí Anča své malé Valášky ukázat vám mohla?
A to tak z nenadanej odendete a ani nikemu
s bohem nedáte!
A řikali ste mňa přeca tady v Praze při lů-
čeňů, že s bohem nedá leda Mahometán, ten že
enom nosem pokrůtí — jak by tam brablenčí
hnízdo měll
A vy včil krót tak ste nás opustilil
Kdo pak nám včil zahraje o tej našej vše-
slovanskej na přivítanů vzácných našich hostu
slovanských tů vašu: „Porád sa ptajů — kemu
to hrajů?“ — kdy cymbál jen dzindžel a suchý
Perútka div při base se nepolámal! Sami jste řl-
kali, že sa ohýbá jak káčer, dyž klofce do chrbta
dostat má!
A kdo pak zahraje tej vašej červenolicl
Anči, až sem na náščivu donde s tema svýma
čapatýma Valáškama? . ..
Ej, pri sám bohu — scházat nám tu budete
Dyt žádnej už snáď ani netrefí po vás zahrát tu
jásavů:
„Na té naší Haně,
pečů bochte slaně —
sérem — mákem —
mákem — sérem —
sérem posepaněl
A co řeknů náš pan řiditel Šubrt, až vás
tady nezmerčijů?
Jistě zas pokrútijů hlavů: „Strela do něho
že je zas tam důle v tem čičmanském gazdov-
ství na klobásech a na vině!“
Šak dobře víte, že vás tam dycky hledávali
dyž vás k uvitání hostů potřebovalil
A co řeknů pan hrabě Lažanský až budů
chtět zas na přivitanů polůbnůt nekerů tu čer-
venolicí Hanačku?
Gdo pak jim včilej za hraje:
Anča
Valášek
Dyt
Šubrt
Šak
Praha
8
article
„Néni nad to polbení
od pěknej Hanačky!
Dyž tak donde nafinlěná
k nám do Čech na táčky!“
Och, vy šelme nabíjaná!
Takhle nám to vypravit!
Šak já temu stejně věřit nechcu, že byste
byli enom tak bez všeckého odešli!
Až enem jaro rozkvete — rozběhnu já sa
tam ke Vsetínu a oč? Že vás tam uvidím nezde
za šentyšem se škraňama jak jelita naditýma,
jak tam tem vaším červenolicím valaškám do
klarinetu fúkáte tů vašu „vdovsků“:
„Su já sirotek —
mám já zármu ek —
oběsila sa mně žena
včeru večěr — za pupekl“
Oč?
Či přeca snáď byle by to pravdů?
Ale něl nemožu tomu jaksi věřitl
Dyť řikali ste přeca, že byste mě aj s neb
naščivili, dybyste snáď spěš než já umřit moselil
No, a já sem ošče neměl to potěšeníl
Zdálo se mně sice onchdy o vás — ale to
ste byli v červenej vestě, s voničků za klobu-
kem — vyparáděný jak nějaký ženich!
Či zaslůbili ste sa přeca už enom tej ne-
věstě nebeskoj? ..
No, šak uvidíme
S nebe ste 1ně ošče náščivu neudělali a
v pekle byt nemožete, protože by potem lucipeři
místo smažení hříšných dušiček v jednem 1 .se
tančit moseli tů vašu:
„Vrt sa dívča — vrť sa dívča
okolo mňa —
jak ten ptáček — sokoláček
okolo pňa!
Udělaj kolečko
moja zalánečko —
budeš moja, budeš moja,
budeš mojal
A to by polémaj na světě kár ludé moc hře-
šili, že by to s něma nobylo ani k vydrženit
Tož teda z jara na shledanů tam v šenku
Michal Srubjan.
na Vsetíně!
Srubjan
Čechy
Vsetín
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Záchranná boje pro pedmeřské lodi Pod-
meřské nebo správněji řečeno ponorné minonosky ne-
po skytují posádce ještě daleko té bezpečnosti, aby
byla chráněna před utonutím, když se přístruje po-
rouchají a loď se nemůže vynořiti. Dosud při všech
podobných neštěstch zahynula celá posádka. Nejen
ze je spojeno s obtižemi nalézti brzy utonulou lodku,
ale není takřka nikdy možno vyzvednouti ji dříve
na povrch moře než posádka spotřebuje koncentro-
vaný vzduch, byť by nevnikla do ní voda. Veškeré
pokusy nebezpečí to zdokonslením vnitfního zaří-
zení loděk odstraniti, ukázaly se dosud nedostateč-
nými. Z té příčiny pokusil se francouzský inženýr
Debonnet odstraniti nebezpeči ta zevním přístrojem
a vynalezl zvláštní záchrannou boji, nebo plavadlo.
Boje ta jest spojena s loďkou dvěma ohebnými želez-
nými provazy a leží při plavbě na paluhě lodky. Ne-
může-li se potopená loď vynořiti, uvolní velitel jej
jednoduchým přístrojem boji a ta se vynoří na po-
vrch moře a označí tak místo, kde se loďka potopila.
10
article
V boji se nalézá tolefon, kterým možno se dorozumět
s palopenými, elektrický přistroj pro osvětlení a při-
stroj pro zásobování loďky vzduchem a tekutou potra
vou. Elektrický přístroj má tolik síly, že, kdyby byly
poškozeny akkumulátory lodky, může hnáti její šrou
a přístroje k jejímu vynoření. Tato boje může pro-
kázati znamenité služby, když lodka neklesla velii
hluboko nebe nebyla tak poškozena, že do ní vnikla
voda. Proto byla ustanovena zvláštni komise, která
bude zkoušeti její výkonnost a rozhodne o jejím upo-
třebení ve válečném námořnictvu francouzském
11
article
= Svalý byrokralismus. Brusselská „Gazella“
vypravuje: Je-li některý úřadník u belgieké železníční
správy povýšen, požívá ihnod jistých výhod, jež se
řídí svědomitou a přísnou etiketou. Tak má chef kan-
celáře, povýšený na chefa oddělení, nárok na nové
záclony lepší kvality, větší koberec, pohodlnější le-
nošku a dokonce na lepší inkoust. Dále má nárok
na stojací hodiny z černého mramoru, jež vedle
dvou jiných předmětů musejí zdobiti krb jeho kan-
celáře — „musejí“, poněvadž jest to úřadně přede-
psáno. Před nějakou dobou však byly kanceláře opa-
třeny olektrickými hodinami, kromě toho sedí nyní
chefové oddělení v jakýchsi klocích se skleněnými
stěnami, odkudz mohou přehližeti všechen svůj per-
sonál. V těchto klecích ovšem nejsou krby. Jak splniti
předpis? Takto: Jakmile nově jmenovaný chef oddě-
lení přesídlí do své klece, přijdou dělníci, kteří na
stěnu klece upevní prkno, jež musi vypadati jako
římsa krbu. Na tento imitovaný krb postaví se pak
mramorové hodiny a oba k nim náležející předměty
Nyní teprve každý ví, že muž v kleci jest chefem od-
dělení. V železniční správě panují největší nepořádky.
ale v kanceláři vládne vzorná úřadmí etiketa a svalý
byrckratismus dává k tomu svoje požehinánl.
Šachry.
Číslo 173.
Pořádá J. Rašovský.
Veškeré dopisy adresovány budtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha čís. 311. (originál.)
G. Brown, Belfast
(Z úlohové soutěže „Národních Listů“.
J Rašovský
G Brown
Morava
Belfast
12
article
Mat ve 3 tazich.
13
article
Úloha č. 312. (reprodukce).
H. L. S ch uld, Grave.
(I. čestné uznání „Western Dally Mercury“.)
Dally Mercury
Grave
14
title
Lidové vzdělání.
15
article
Potřeba sjednocení a spořádání
vzdělání lidového.
Potřeba sjednocení a spořádání
vzdělání lidového.
Veliké hnuti přítomnosti označované slovy
„lidové vzdělání“ jest v podstatě hnutím de-
mokratickým a čím mocněji, čím účinněji
uplatňují se nejširší vrstvy lidové jako aktivní
činitel ve správě státní, v legislativě, v rozhodo-
vání o politickém osudu národa, o hospodářské
síle, produktivnosti a vůbec kultuře národa, tím
důležitějším a pozoruhodnějším
stává se toto hnuti. Od prvních záblesků našeho
ústavního života, ba dříve již největší mužové
naší ve vzdělánílidu viděli zdroj politické
moci a posily národního našeho bytl.
„Svoboda se nedá vykřičet, vyplakat a vy-
lamentovat, jen z ruky pilné naděje kvitne,“ vo-
lal k národu Havlíček v době nejtužší reakce,
neustával hlásati: „kdyby každý občan již tak
vzdělán byl, aby rozuměl všemu, čeho je
nám zapotřebí, bylo by to jen pravá hračka
uspořádati zařizení tak, jak toho svobodným ná-
rodům zapotřebí jest. Musíme tento lid poučo-
vati, a tak se přibližovat žádoucímu cíli.“ A jak
Havlíček, tak Palacký, Rieger, Sladkovský, Tys
a jiní a jiní naši vůdcové poznávali a hlásali
osvětovou práci, osvětu jako cestu
k národní svobodě.
Nelze upříti, že na této cestě, označené
heslem: osvětou k svobodě, vykonán
u nás mnoho. Vzrostlo a rozčlenilo se nadán
i odborné školství, naše národní spolková org
nisace vykonala na poli vzdělání lidu, jmenovitě
v oboru přednáškovém, knihovním a hudebním
velmi mnoho záslužné práce a naše časopisoctr
a literatura vůbec nejen že heslo vzdělání lidu
propagovaly, ale i mu účinně sloužily.
Havlíček
Palacká
Rieger
Sladkovský
národní svoboda
16
article
Avšak postačí porovnati methodu, prostřed-
ky, obsah, způsob a výsledky naší vzdělavací
práce s velikým ruchem, obsažností, sjedno-
cenoslí a mnohostranností vzdělavací práce li-
dové u jiných národů vzdělaných, jmenovit
u Angličanů, Francouzů, Němců, Dánů a j., po-
stačí srovnati naše poměry s poměry Severní
Ameriky a vysvitne poznání, že nám zbý va
mnoho, mnoho vykonati na důleži-
tém polílidového vzdělání, chceme-li
kulturně udržeti krok s jinými národy vzděla-
nými. K tomu přistupuje ještě vážná siluace,
daná všeobecným právem hlasova-
eím, kdy každý občan bude vlivným činitelem
v politickém životě a kdy právě vzdělán
lidu bude pro legislativu naprosto rozhodují-
cím, a přimyslíme-li si konečně zvláštní svou
povinnost, vyplývající z národního zápasu s ná-
rodem německým, který otázce spořádaného li
dového vzdělání velmi přeje, docházíme k po
znatku, že nutno lidovému vzdělání věnovat
největší pěči z důvodů daných politickým, ná-
rodním i hospodářským prospěchem, pokroken
a vývojem našeho národa.
A poznání této veliké nutnosti a důležito-
sti lidového vzdělání musí vzbuditi otázku, zdal
dosavadní stav nepotřebuje reformy a co tu
potřebí činiti, aby nezůstalo krásné heslo pou-
hým heslem.
Angličan
Francouz
Němec
Dán
severní Amerika
17
article
Prohlédněme okres po okrese a podrobme
nepředpojatému posudku všechnu tu práci pr
vzdélání lidu i výsledky její a příjdeme jist
k přesvědčení, že dosavadní akee ne-
stačí, že je nejednotná a nespoř-
daná, uvidíme, že celá práce a snaha
vzdělání lidu leží někde na bedrech několik
jednotlivců, že celá řada lidí inteligen-
nlch necit povinnosti vejíli mezi lid, baž
jej ani nezná. Poznáme, že je někde celá
akce jen slovní a papírová, že koná se nevhod-
nými prostředky a nedokonale, nesoustavně, ne-
methodieky a sporadicky. Uvidíme, že není a
v mnohých okresích dostatečný počet řádnýh
knihoven pro lid a ustrneme, uvidíme-li, že do-
sud náš lid je otravován velikou spoustou lite-
ratury krvavé a vůbec literárním brakem hro-
madně a systematicky mezi lid kolpořtovaným.
Shledáváme se s tisíci lidl, kteři nečtou vůbee
časopisů a u nichž nikdo touhu po čtení ne-
povzbuzuje. Ustrneme, uvidime-li, že alkoholis-
mus, požitkářství, pusté zábavy, vůčihleděse
rozmáhající karban, ničí nám výsled ky
skolského vzdělání u tislců a ti-
síců našeho lidu.
18
article
Poznáme, že sice není snad města a ves-
nice, kam by byl nezasáhl život spolkový, ale
uvidime, že někde celé to stále zdůrazňované
vzdělání lidu omezuje se na úžasně ubohou
míru. Uvidíme, že mládež škole odrostlá v
mnohých místech zůstavena je sama sobě, ž
není pokračovacích škol, ani kursů, ba že není
ani besldek, v nichž by mládeži ušlechtilou zá-
bavou, čtením i volným poučováním klenut byi
příhodný most ze školy do života. Podivíme se
že programy lidových zábav na mnohých ml-
stech ponižují vkus lidu a zalekneme se, srov-
náme-li počet pustých, nejsprostších »muzike
s počtem ušlechtilých zábav lidu pořádaných
Prohledněme veliké řady naší české inteligenc
a zjisťme, kolik našich inteligentů pokládá z
svou vlasteneckou povinnost konati práci osvět-
nou, jíti mezi lid, poučovati a zušlechťovati jej?
19
article
Spatříme, že někde všechno vzdělání lidu
umožňováno jest toliko nákladem
spolků, tedy nákladem lidu sa-
mého — a že mnozi bohatí jednotlivci, ně-
které okresy a některé i zámožné obce pro
vzdělání lidu nemají pražádné položky ve svých
rozpočtech, ponechávajíce lidu, aby si duševní
stravu opatřil nákladem vlastním. A konečně
i ty jednotlivé spolky a sdružení po našich mě-
stech a vesnicích, ač vesměs sledují aneb sle-
dovati mají cil jeden: vzdělání lidu, často, ba
velmi často z nepatrných, lokálních příčin na
sebe řevní, spolu konkurují, vzájemně si ve
vzdělavací práci překážejí. Ba dokonce jsou ještě
místa, kde ani škole, jakožto hlavnímu a zá-
kladnímu ústavu pro vzdělání lidu, není přáno,
kde není podpory ani pomoci pro školu, aby i
děti nejubožších lidí dobře školsky vzdělávány
býti mohly, aby škola opatřena byla tak, jak
toho tělesný i duševní rozvoj děti vyžaduje.
Zkrátka, podrobnou prohlídkou seznáme, že
vzdělavací práce potřebuje nutně
uvědomělého, zodpovědného ří-
zení, sjednocení o cílech, methodě,
prostředeích i způsobu. Poznáme, ž
vzdělání lidu potřebuje rozšíření, sev še-
obeenění a že je nutno pro ně buditi zá-
jem a porozumění jeho velikého význámu
mezi inteligencí, i v obeích a spol
20
article
Míat ve a tazlch
Míat ve a tazlch
Partie č. 243.
Třetí partie matche, hraná dne 31. ledna 1907
v Novém Yorku.
Odmítnutý gambit dámy.
Černý: Dr. E. Laske
Bilý: Fr. Marshall.
Sc8—bz
116. Db3—a4
1. d2—d4 d7—d5
Vd8 —de
e7—e0
17. Da4—dl
2. c2—c4
Va8 —e8
18. Ddl—gt
3. Jb1—c3 Jg8—fe
Vd6—e6
19. Dr4 —ga.
St8—e
4. Sc1—gs
Ve6—e7
20. Sd3—f
Jf6—e4
5. e2—e3
Sb7—cs
21. f2— fk.
Dds—e7
6. Sg5xe7
VesxKcs
Je4xcca
22. Sf5xc8
7. St1—da
Dc7—de
23. Dg3 —f
Jb8—d7
8. b2xKc3
Ve7—cv
24. vř1—e
9. Jgt—f
h7—h
Ví8 —ds
25. h2—h3
10. 0—0
Jí8—h7
26. Kg1—h2
Jd7—f
11. Ddl—ca
c7—c5
27. Dí3—h5
Jh7—f
12. Jf3—e5
28. Dh5— f5
c5xdí
De7—e7
13. Vat—bi
b7—bs
29. e3xk da
14. De2 —bs
e6x«d5
15. c4xd5
Černá
doktor
E Laske Bilá
Marshall
Jf
dh
jít 7
Nový York
Francie
e 7
e 7 6
h 7
4 1
c 3 Jg 8
Jd 7
c 7
c 5 27
e 5 28
21
article
Kg8—hs
Kg8—hs
36. Db7xd5-
Jf6 —et la)
Jde— fs
Vexfi
37. Kg1 —hí
30. Je5xcfr
Dgsxcha-
38. g2 xKC fa
31. DÍ5Xc8+- Ví7—fs
Dh3—g3-
D6xfi+ 39. Kh1—gl
32. De8—— br
Ví8—f
Df4—e3— 40. Kgl—hi
33. Kh2 —gi
De3—g3+ 41. Dd5—d8+ Kh8—h7
34. Kg1—hz
Jes—d2 42. Vet—f Ví4—
35. K2—gl
a bílý se vzdal.
a) Elegantní tah, jehož dosah Marshall nevystihl. 29.
Verc3 bylo ovšem hrubou chybou pro 30. Dr5
c8+! Ve3xc8, 31. Ve2xc8+ Kg8—h7, 32. Ves—
h8— Kh7h8, 33. Je5f7— a bilý vyhraje. —
Černý přehlíží, že v 32. tahu nemůže ustoupiti dá-
mou na gi pro Ví8Xfi. Lasker provede konecní
útok velmni krásné.
Partie čís. 244.
První partie matche, hraná v Novém Yorku dnt
26. ledna 1907.
Španělská hra.
Bílý: F. Marchall.
Černý: dr. E. Lasken
Vh5—he
1. e2—84 e7—e5 125. a2—- a32
Vh6—a6
2. Jg1— f
Jb8—c6 26. h2—h4
Sc8—gt
3. Sf1—b5 Jg8 — fe
27. Vf1—al
Ke7—ee
4. d2—d4
e5xedl4
28. Kg1—fz
Ke6—e5
5. 0—0
Sf8—e7
29. Ki2—g
Va6 — fe
s6. a3—a4
6. e4—e5 Jf6—e4
o—0
31. Val—eí
d4—dsl
7. Jf3xKd4
Ke5—da
8. Jd4 — f
d7—d5.
Dd
Marshall
Černá
Lasker
F Marchall
doktor
E Lasken vh
ki
Nový York
e 7
Val
Xce 8 +vědět
d 8 + Kh 8
Kh 7
g Virginie
Jf
Kh 1
Kh 2
d 2 42
c 8
Xfi
6 2
Sf 1
Sf 8
22
article
32. Vet—fi
g7xk« P
9. Sb5 xc ce
b7xcce
33. Vflxxkc fe
c7—e
10. Jf5xce7
Dd8xe7
34. Kg1—fz
n7—a6
11. Vfl—ci
De7—h4
35. 24—a5
f7—fe
36. Jd2 — fi
Kd4xcek
12. Se1— e3
Sgi—e2
13. fa—
fixKebl
37. Kí2— ei
d5—dat
38. Jf1— de
Ke4—as
14. f3xxkKek
f6— f5
Dh4--fe
39. Jd2—bí
15. g2— g3
e5x d4
40. Jb1—da
h7—h5
16. Se3xedt
41. Jd2—b1 Kes—f
17. Ve1—f
Df6Xk fI -
42. Jb1—c3 Kfx« g3
18. Ddtxefi
Vfsxkč fi -
15—f4
43. Je3—a4
Va8—bs
19. Kg1xkfi.
44. Ja4c5 f4—f3
Vb8—b5
20. 69—b3
45. Je5—e4+ Kg3—f
Vb5— h5.
21. c2 — c4
c6— c5
46. Je4—d6 c6—65
22. Kfl—gll
Kg8—fv
23. Jb1— dz
a bílý se vzdal.
K17—e7
24. Val—fi-
Zprávy šachové.
Praha. Mistr Důras brál dne 14. února t. r.
v šachovém klubu „Důras“ 40 partií simultánně, vět
šinou proti silným hráčům, s výsledkem: 20 výber,
proher (Kolb. Slka, O. Taussig, Šimáně a Varvažov-
ský) a 15 remis (mistr dal několik partií za remis pro
pokročilou dobu). Produkce trvala 6 hodin (od 81/2 ho
večer do 2 /2 hod. ranní). V klubu jest v proudu tur
naj za účasti 26 hráčů, jehož se súčastní mimo jiné
Altini, Bröekl, Kuchynka, Krantštengl, Kolb, Veiranch
Hackl, Beria aal.
Berlín. V čele zimního turnaje „Berliner Schach
gesellschaft“ jest p. Fr. Treybal z Prahy9
výb. z 11, Max Lange 71/2 výh. z 9 a HI. Caro 8 výl
z 10.
Petrohrad. Po turnaji čtyř mistrů sehrán by
nový turnaj, v němž dobyli cen: I. E. A. Snosko-
Borowski 51/, ze 7, II. S. M. Levilzki 5, III. a IV. A
E. Omeljanski a G. A. Hellbach 4. N. Potemkin 3,5
Frejmann, P. A. Eeuifijev 2, S. Alapin 1 /.
Hlasy z obecenstva.
Hygien. výst. Videň, 1906.Státcena a čest dipl. k zl.medailli
chinové vine se železem.
Ke koupi v lék. v iah. 1/2 li
Jf
Dd
jít 7
Df
Vb
Důras
Kolb
Taussig
Šimáně
Kuchynka
Krantštengl
Veiranch Hackl
Berio
Treybal
Lange
Cara
I E A Snosko
Borowský
S M Levilzki
E Omeljanski
G A Hellbach
N Potemkin
Eeuifijev
S Alapin
Val
Praha
Varvažov
Berlín
Francie
Petrohrad
g 7
h 7
e 4 + kg 3
Berliner Schach
Sb 5
c 7
Sgi
xxkKek
Kesy
Kfx
Virginie
c 2
c 4 c 6
c 5 46
e 7 24
23
article
OLRVRLLO poko e po k 4 o
OLRVRLLO poko e po k 4 o
1747
3858
24
title
0000
Co „ve znamení drahoty“ zlevnilo?
26
article
1934/207.
šťáva!
27
article
Následkem vylatné letošní úrody jablek
můžeme tež CERES jablkovou šťávu
levněji prodávati.
Ceres
28
article
ssma poskytuje
29
article
ERES jablková šťáva nsleke sre
ERES jablková šťáva nsleke sre
ho zdravotního účinku a své nevprovnatel-
ně skvostné ovocné vůně to, co
mladí i staří, bohatí i chudí
od idealního občerstvujícího a zdravot-
ního nápoje žádají-
Dostati možno v obchodech s lahůdkami, obchodech
se amíšeným zbožím, drogeriích nebo lékárnách.
CERES“ jablková šťáva jest technicky a prakticky
lihu prosta a neobsahuje ani nejmenší příměsky.
Hostinští, hotelieři a kavárníci, kteří si přeji „OERES-
zavésti, obdrží na požádání nabidky od
JIŘÍHO SCHICHTA akc. spol
Oddělení: Podniky výživin „CERES“, Ústí nad Lab.
továrna: Riogelshain.
Ceres
Schicht
Ústí nad Laba
30
article
cích i mezi lidem samým.
31
article
A poznání to nám vnucuje touhu po re-
formě, k níž dojíti musí, máme-li uhájiti své
posice a máme-li politicky, národně i hospo-
dářsky růsti. Docházíme k poznání, že lidu často
pod rouškou »vzdělání« vtírali se lidé sledující
prospěch svůj a ne prospěch lidu, poznáváme,
že důležitá akce vzdělání lidu nesmí se pojí-
mati jen heslově, povrchně, ledabyle, ale že
nutno od okresu k okresu, od města k městu,
od obce k obci, a od domu k domu význam
vzdělání lidu si uvědomiti, práci osvětovou
uspořádati, ujednoliti a — dle určitého postupu,
pravou methodou, bez plýtvání sil hospodárně
a vytrvale za součinnosti a mravní zodpověd-
nosti všech vzdělaných členů národa konati.
Je mnoho stesků do rozpoutanosti českého
života a rozháranosti naší společnosti. Nuže, ve
spořádání a sjednocení práce, směřující k vzdě-
lání lidu, naleznou všichni vzdělanci naši
příhodné místo, aby bez rozdílů politických
stavovských i jiných rozdílů, spojiti se mohli
k jednomu, krásnému cíli, danému heslem:
vzdělání lidu!
32
article
Jeť akce o vzdělání lidu přihodným po-
jidlem všech, jeť zájmem celonárodní m.
Podařilo se i v rozpoutané době přítomné spojiti
v Svazu osvětovém, Ústředním spolku pro vzdě-
lání lidu, všechny nejdůležitější ústřední spolky
a korporace, obirající se vzděláním lidu, poda-
řilo se tu k společné práci seskupiti pracovníky
z nejrozmanitějších politických táborů a stavů.
Podobně má býti po celé oblasti našeho
národa. Vyslovujeme tu upřímné přání, aby co
možno brzy došlo i na Moravě a v Dolních Ra-
kousích k sorganisování ústřednímu po vzoru
Svazu osvětového — jakož aby i v Čechách
i na Moravě a ve Slezsku všichni, kdož uzná-
vají potřebu sjednoeení a spořádání práce, smě-
řující k lidovému vzdělání, podnítili snahu
po sloučení pracovníků, spolku
i obeí ve zodpovědné, programove
pracující vzdělávací sbory okres-
ní, z nichž vyrostou aneb k nima
se připojí potom i ostatníčinitele
na důležitém poli vzdělání lidu.
Morava
Dolní Ra
Čechy
Slezsko
33
article
Veliká akoe dolazníková. Všem českým okres-
ním výborům dodány byly dotazníky
Svazu osvětového, aby zjištěn byl přítomný stav
vzdělavací práce v českém lidu. Dolazníky mají byt
dodány všem spolkům a obcím a má býti zjištěna
jimi vzdělavací práce v oboru knihovním, předná-
škovém a uměleckém. Tohoto zjištění je nevyhnu-
telně třeba, má-li se vůbec poznati a určiti, klerým
směrom a způsobem má dále vzdělání lidu se bráti,
Z odpovědí na dolazníky, jež svými olázkami
vystihují podstatný rozsah lodového vzdělání, bude
patrno, ktoré reformy potřebí, kde nutno pomoci
kterých vad se střežiti. Z odpovědí shrnutých v pře-
hledy a soupisy, v statislické diagramy a srovnávací
tabulky ozřejmí se celé veřejnosti stav nynějšího vzdě-
lávání lidu a všichni, kdož se otázkou vzdělání lidu
vážně obíraií nebo obírati mají, naleznou ve vý-
sledcích dolazníkové akce poučení vysoce zajima-
vého. Výsledky práce s dotazníkovou akcí spojené
budou směrodatnými nejen pracovníkům na poli
lidové osvěty, ale zajisté i naším politikům, autono-
mistům, národním hospodářům, spisovatelům a novi-
nárům a vzdělancům vůbec
Má-li ovšem veliká dolazníková akce se zdařiu,
to spočívá dnes ovšem zvláště v rukou okresníc
starostů, a tajemníků, ale také v ochotě, s jakou
všechny české obce a dále všechny spolky dotazníky
včasně a bedlivě vyplní. Měl by to býti zájem všech
inteligentních, aby dotazníkovou akci sledovali a pod-
porovali.
svaz osvětový
34
article
Jen takovým všeobecným zájmem o dobrý vý-
sledek dotazníkové akce umožněno bude, že budeme
míti zjištěn zatím stav lidového vzdělání aspoňv
Čechách. Dosavadní zkušenosti s dotazníky jsou dosti
smutné. Potřéba zjistiti stav akce přednáškové, slav
a počet knihoven a p. byla již dříve pociťována, a
jednoty obranné, organisace učitelské, zokolské,
hasičské a jiné nejednou v dobrém úmyslu a s ve-
likým nákladem po některém oboru vzdělávací práce
se dotazníky dotazovaly, leč obyčejně výsledek
zklamal.
Tentokráte jsou dolazníky Svazu osvěfověho
vlastně dotazniky všech ústředních organisací
vzdělávacích a tudíz je také povinností všech uvě-
domělých občanů, aby dhali by dotazníková akce s
zdařila.
Že naše okzesní a obecní autonomie s pravým
porozumčním této zodpovědné a důlezité kulturní
práce se ujme, o tom není pochyby.
Čechy
35
article
Knihovní odbor Bvazu osvětového uspořádá
v Praze ve dnech sletu všesokolského sjezd knihov-
níků českých a praktický kurs pro knihovníky. K
rjezdu knihovníků českých může každý knihovník
přihlásiti již nyní thema z oboru knihovnického.
Praktický kurs pro knihovníky uspořádají pp. Fr. A.
Blažka, Jan Emler, A. Sova, dr. Zd. V. Tobolkaa
dr J. Volf. Program praklického kursu jest tento:
1. Úvodní historická, retrospektivní přednáška o lido-
vých knihovnách a čitárnách jinde a u nás. 2. O pr-
vém zařízení lidových knihoven venkovských. 3. o
vzorném zařizení veřejných knihoven a čítáren našich
měst. 4. Prohlidka knihovny a čítárny král. hlav.
města Prahy. 5. Prohlídka knihovny musea království
českého. 6. Prohlídka c. k. veřejné a universitní
knihovny. Všechny předněšky sjezdu i praktického
kursu budou spojeny s debatami, při nichž všichni
účastníci budou míti příležitost vyložiti své zkuše-
nosti. Prohlídek knihoven budou moci se zůčastniti
i ti, kdo nebudou účastníky sjezdu knihovníků a prak-
tického kursu, ale pouze za poplatek 1 K.
František
A Blažek
Emler
A Sova
doktor
Zdeněk
V Tobolkaa
J Volf
Praha
knihovna muzeum království český
36
article
Výslava z oboru lidového vzdělání bude uspořá-
dána Svazem osvětovým ve dnech sletu všesokol-
ského v nové sv.-vojtěšské škole v Praze, ač-li bude
dáno povolení k použilí těto budovy příslušnými
úřady. Program výstavy knihovního odboru je již
pevně stanoven takto: 1. Statistika našich knihoven
a čítáren. 2. Obrazy našich důležitějších knihoven
a čítáren. 3. Zařízení vzorné čítárny. 4. Vzorné za-
řízení dvaceti lidových knihoven přenosných. 5.
Vzorně zařízená knihovna o 1000 knihách. 6. Lidová
četha z doby probuzenské.
Knihovní odbor Svazu osvětového žádá vešker
korporace, jež mají knihovny lidové, aby jmenovaly
co nejdříve delegáty pro chyslaný zjezd knihovníků
Knihovníky pak žádá, aby nejdéle do 15. února 1907
označili Svazu osvětovému thema svých přednášek
z oboru knihovnického, které míní o sjezdu knihov-
níků konati
vojtěšský škola v Praga
37
article
Rodinné zprávy.
Rodinné zprávy.
Krlstina rhottanová,
choť mistra lakýrnického a majitele domu v Praze
č. p. 663—I., Králodvorská ul, 13, zemřela včera
po delší chorobě ve stáří 59 let.
Praha
králodvorský ulice
38
article
Hlasy z obecenstva.
Hlasy z obecenstva.
Majitel salonu s damskými klobouky Vítězslav Weiss,
Praha, Vodičk. ul., 48, odcestoval do Paříže. Příp. zakázky
do 10. břez.: Hotel des Etats Unis, rue d'Antin, Paria
Weiss
Praha
Paříž
rue d ' Antin