Periodikum ALTO Viewer

1

24. února 1907. Číslo 55.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 13.

4 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. O Brožikovi.

Brožik

5 article

= Vše, co při neočekábané smrti V. Bro- žíka v jeho pražském atelieru zbylo, všechnu tu pravou pozůstalost na náčrtech, studiích, nedo- končených obrazech, neprodaných replikách také něco na hotových a signovaných malbách zakoupil v jednom p. rada Špaček. Zdálo se mu, že je nutno a také slušno uchovati tuto hojnou a bohatou tříst Praze a sice právě v chvili, kdy na zesnulého, na jeho obor, na jeho umění pohlíželi chladně, beze vzrušení, natož nadšení, ano, kdy při ostrém rozboru nie, pra- nic z něho nezbývalo pod lupou nebo resgenci- emi. Na tom nesl Brožik sám vinu a z valné části základně změněné názory umělecké a ma- liřské. Dvě bezprostředně za sebou ve vývoji jdoucí generace rozumi si nejméně. První se musí dostati do historieké vzdělanosti a minu- losti, má-li dojíti spravedlnosti. Brožík od po- čátku nesl hrdě pečeť a signum historického maliře, a historická malba jeho fagony byl mimo kurs, ba byla dána přímo v klatbu pronásledována opovržením všemi mladými a no- vými theoriemi. Nehledě k tomu, Brožik sám zapadal v posledních letech do nepopěrného rutinerství, buď ochablého nebo pohodlného sebeopakování. Spolehal se příliš na zkušenosti své dlouholeté, přehojné a intensivní práce, na určité a efektní družiny barev a vyzkoušené dominanty, na svojí silnou a jistotnou pěst. Arci, mohl se na to bezpečit a spolehnout, jak můžete vidět na velkých náčrtových předlohách obou lunet pro Pantheon Musea král. českého.

V Bro Brožik Praha pantheon muzeum král

6 article

Výjevy ceremonialní a jistě ne emotivní, tak že úlohou umělcovou bylo, vyplnit danou a ne právě vlídnou plochu určitým počtem osob, ne-li osobnosti, zajímavých zjevem, krojem barvou, a to Brožík provedl s hravou lehkost a mnohotvárností v usazení, pose, akci a uml stěním. To stačilo mu k dekorativnímu účinku do dálky. Máte-li však v dobré paměti celou Brožikovu galerii velkých historit a histor- ckých genrů (obor dnes z moderního slovníka umění také vyškrtnutý), setkáváte se při každém kroku s některým známým, počínaje červeným kardinálem, v popředním rohu sedícím, sž po muže vzpřímené, ruku v bok, kteří dobře za- těžují komposičný rozvrh. A pak tak zvané typové a karaklerní hlavy! I ty jeví stopy vy- čerpání, ačkoliv pro svoji skulečnou rázovitost, pro svůj, řeknu, historický styl a velmi zhust pro svůj výraz naslouchání a pozorování neza- slouží si velkopanské odmitání, s jakýms setkaly. Takových hlav měl Brožik celé legie ve svém atelieru, modelových studil, provádě- ných s pevným zřelelem na hotovou osnovu obrazu, do něhož je pak téměř beze změny přenášel. V této první pozůstalosti v Topičově S lonu vystavené ještě nejsou; nepochybně se ob- jeví ve druhé. Za to jsou tu náčrty nejen k lanetám musejním, nýbrž také k »Zasnou bení vnuků Maxiniliana L.«, k obrazu, objedna němu Krasoumnou jednotou »Ferdinand I. (nu Rudolf II. !) a T. Jaroš«, na místě něhož pak maloval »Ferdinanda I. v král. zahradě«.

Brožík Brožikův Topičův Ferdinand Rudolf II Jaroš

7 article

V. Brožík jako historický malíř zůstává vzdor všemu význačným mezníkem a milníkem historickým v našem devatenáctém věku. Podle látky a oboru, a neméně podle uměleckých hodnot. Zvedá se jak vrchol a zároveň značí konec dlouhého pletiva. Vystoupil v dobách, před více jak třiceti lety, kdy velké aspira umělecké všech a všichni odkazovali k bi- storii. Jakmile přestala malba náboženská vé- vodit, nebylo pro myšlenkovou vznešenost hloubku, pro ideovou aristokratičnost u malíř jiného pole nežli historie. Ta byla ovocem ro- mantického snění a romantických tužeb a útěko do minulosti, a v ní také romantismus vykr- vácel. Od mnoha zapomenutých vychází tento proud, od Ludv. Kohla na příklad; od J. Berg lera a jeho žáků; jde přes Machkovy Dějev obrazech a stereochromní malby Rubenovy jeho školy v Belvederu. V tom všem bylo mnoho dobré vůte, velkých zámyslů a málo temperamentu. Byla tu formule, obratnost, ale také rekonstruktivná střízlivost. Umělci spolehali se na svgestivní a vybavovací moc dějinné re- miniseence, na zpopularisovaný roztok filosofie dějin a sháněli látku po všech koutech evrop- ské minulosti, nejen české. Než vedle toho ob- jevuje se v Praze občas Jaroslav Čermák, kjerý okusil se stromu belgicko francouzského ráje, který usiluje odpoulati své komposice od sche- matu důsseldorfského a mnichovského, jemuž

V Brožík Kohl J Berg Machkův Rubenův Čermák Belveder Praha

8 article

Chr. Ruben upravil v Praze trůn, a hlavně př cházel s větší odvahou barevnou, už koloristní Churavící, neuvítal mladého Brožíka v Paříži se zvláštní vřelostí; nepoznával, že tento dolič kovaný mládenee je pokračovatelem a vyvršo vatelem jeho malebnosti v historickém obraze. Brožik byl koloristní talent pro nás první- ho řádu. O Mánssovi sotva věděl, jako nevěděl jiní, jaký to byl barevný subtilista a sdělovate koloristních jemností; za to znal svého Matejku v dobách prvních úspěchů Makartových. A ma- loval, naloval, málo disciplinovaný ještě, tím elementárnější v barvách silné svítivosti a hára- vosti, v koloritu nezvykle kvetoucím. Lidé, kroj zbroj, šperk, kov, kámen, látka, vše bylo Bro žíkovi jen hodnotou vysoce vystupňovaně, záři- vě, oslnivé barvy. Nebál se ji ani materiálně.

Ruben Brožík Makartův Praha Paříž

9 article

Metal ji s jakousi furií, aneb aspoň okázalou bravurou na plátno, ne vždy vyrovnané, ne všady právě jemně, avšak s vervou a skoro ne- zkroceností, jakých už potom nikdy nedosáhl Nechtěl více dosáhnouti. Od jeho »sv. Irie«, pod patronátem G. Maxe, roste u něho snaha ovlád- nout, rozumně a úvahově, tuto bujarou primi- tivnost svého talentu, který byl od počátků kořenů pradké barvitosti. V Paříži by jej byli nejraději etiketovali jako barbarský a viděliv něm odnož pilotyovské obce. Ne právem. Nie méně, práce a vážnost jim imponovaly a » Po- selství«, jež založilo jeho úspěchy v Paříži mělo jistě všechny tyto vlastnosti. Rozpor, v němž se umělecky na kone svého života Brožík ocitl s generací následující. vychází právě od tohoto základního rysu jeho nadání, recepce a podání. Jeho umění je zalo- ženo na barvě, na jejt kvalifikované jakosti, na jejím vystupňování, na její hmotné kráse a síle. Všechno se zdá být v obraze jedině k vůli ni. Se zřetelem k ni děje se výbér předmětu, kroje

Irie Brožík Paříž

10 article

a jeho částek, látek, umístění a vedení širokého. ale uzavřeného světla. Toto není tak osvětlením. jako bezpečným prostředkem vyzvednouti a vystup ňovati určité barvy a scenovní akordy. Asfalt, atelierové osvětlení, světlo z temna vyrůstající. Jakmile počali malíři pozorovati, studovati světlo samo, světlo ve vzduchu a malovati jeho tlu- mivou a rozkladnou činnost na barvě, jakmile tuto utlačili a potlačili, jakmile ztratili smysl pro plnokrevnost barvy a rozuměli jí jen, když zněla zlomeně a v zlomcích tonů, pak prokopán byl mezi nimi a Brožíkem příkop, přes nějž, zdálo se, není přátelského přechodu. Ale teď, kdy bledé, anemické vápenitosti se zase nasytili, vracejí se k barvě a jejímu kolorismu. Zase sťáva, sytost, plnost a ryzost její vybírá se výs. a kde Brožík přestal, navazují mladí. Arciže ne jen jako jeho opakovatelé a prodlužovatelé.

Brožík

11 article

Světelná koupel, kterou prodélali, příšla jim k duhu. Světlo svítí v barvě. Cosi podobného udá se i s malbou histo riekou. Pro velké viny jejích pěstitelů vyřčeno nad ní anathema. Se subjekty zavržen i objekt. Staří maliři historil hřešili spoleháním se na vý- značnost látky a jejich tvoření chodilo z di- vadla do atelieru. Ztratili na cestě spojení styky s realitou, s její přesvědčivou elementár- ností a s její bezprostřední malebností, To vše se nedotýká předmětu, nýbrž jen jeho spraco- vání. S novým malířským věděním a cítěním, s osvěženým smyslem pro jadrnost a důtklivost realnosti přistoupí mnozí zase k látkám histo- rickým. Není ani žádoucí, ani nerozumné vylu- čovati takové okresy prožití národů a lidstva z emotivní inspirace uměleckého tvoření. Patou a zevní okázalost ustoupí, aby lidské, nám blízké a vždy přibuzné jádro tím důrazněji vy- stoupily. L. Marold namaloval sic jen panoramu, ale jeho »Bitva u Lipan« obsahuje už zřetelnou předzvést obnovené a hlavně obrozené malby historické, kde oba tyto články stejnou tihou spadají na váhu. Brožikova umělecká emoce — v jeho nej lepších obrazech — pohybovala se jen ve světé barvy. O to stál výš, mnohem výše svých před- chůdců. Scenovou osnovu, předmět obrazu, hledal víc rozumem a spekulací. Byl také hlavné maliřem scen a ne dějů. Jeho barvoskvělá »Dagmar« nebo »Přemysl Otakar II« jsou také v podstatě brilantní zátší, vzdor tomu, že tolk lidí vyplňuje a přeplňuje jejich plochy. Ale n druhé straně měl také v moci značný odkaz akademický. Dovedl veliké pole obrazu kompo- sičně ovládnouti, v daném rámci, s hotovostí, jakou se nemůže vykázat hned tak druhý. Karel B. Mádl.

Pata L Marold Brožikův Dagmara Přemysl Otakar Mádl Lipany

12 article

Nové publikace redakci této rubriky zaslané Aleš M: Šoalíček jednuho sta národních písn a říkadel. Vydal. K. B. Madl. Sešit 2. Praha J. Otto. Krása našeho domova. Ilustrovaný mě síčník. Vydává Svaz českých spolků okrašlovacíei v Praze za součinnosti Klubu »za Starou Prahu Roč. III. čís. 1. (Emler J., Palác Jana Petra hrab Straky (vyobr.). Památky archeologické. Dílu XXII seš. IV. (lejnie O, Brandlova činnost v sedleckém klášteře (3 tab.). — Koula J., Příspěvek k dějinam české keramiky (vyobr.). — Fabian V., Křtitetnice ve sbírkách musea kral. čes. (vyobr.). — Podla h A., Nastěnné malby z XIII. stol. v kosteličku prů- honickém (vyobr.) — Brániš J., Kaple Vlašského dvora v Hoře Kutné a j) Máchal Jan: Bájesloví slovanské. (Světová knihovna č. 566—567.) Praha. J. Otto. Dílo. Vydavá Jednota umělců výtvarných v Praze. Ročník IV. čís. 12. (Lancier: O zcizován uměleckých památek. — Fabor: Čeeské titulní listy (vyobr.) — Reprodukce prací: J. Kalvody,v Antoše, F Jakuba, V. Bukovce, F. Hor kýho a St Lolka). Roč. V. čís. 1. (Kalvod Al.: Český umělec a jeho dílo; Výstavy umělecko výchovné. — Veth Jan: Rýnská cesta. — Repro- dukce prací F. Urbana, K. Pelra, J. Krále, Klenky. V. Trska, R. Havelky a j.) Typografia. Odborný list knihliskařů. Roč XVIII. čís. 1. (Hauf F., Odborný tisk. — Dyrynk Úprava typografických insertů) Architektonický Obzor. Roč. VI. č. 2 (Blecha M., Nájemný dům na Riegrově nábřeží Novostavba zatímního katol. kostela v Libní. — Bureš O. Návch c. k. poštovní budovy na Král Vinohradech. — Herain J., Sál c. k. univ. knihovny v Klementinu). Lehner Ferd. J.: Dějiny umění národa če- ského. Seš. 60— 62. Praha »Unla«. Der Staedtebau. IV. Roč. seš. 2. Berlin E. Wasmuth.

Otta Krása Emler Petro Straka Brandlův Koula Brániš Máchal Jan J Kalvoda Antoš Jakub V Bukovec F Urban K Pelr J Král Klenk V Trsek R Havelka Bureš O Herain Sála Lehner Ferd E Wasmuth Praha Kutná Veth Jan Riegrův Libeň Klementinum Berlín český spolek okrašlovacíei Vydavá Jednota St Lolek Královský Vinohrady lejnie O Podl h A vlašský dvůr Hauf F Blech M Unl

13 title

Veřejná správa.

14 article Rozvoj velkých měst.

Rozvoj velkých měst. Stavební politika velkých měst musís nésti k určitým, velkým, vědomým ellům. Mus směřovati k tomu, co je rozumno, dosažitelno ale při tom nesmí se lekati v nynější době vel kých obětí, poněvadž jen jimi dosáhne dne cíle. Nesmí se báti hlasu laiků, široké veřej- nosti, jež věci nerozumí, poněvadž zkazí jinak vše od počátků a základů. Nesmí nikdy být nepřipravena, aby v díle svém byla překvapena a nevěděla, jak dnes, jak v příštích letechsi počínati. Má značný vliv na obecné blaho oby- valelstva, na úpravu otázky sociální. Úkol jej nesmí býti dále, přetvořiti jen dosavadní části a získávati nové území na slavbu bylů pro oby- vatelstvo, jež rychle vzrůstá, ale musí se posta- rati o účelný rozvoj, o zdravé byty, o příjemné a krásné utváření obce. Plně respektovati mí zájem veřejný, ale uvážiti při tom zájmy jedno- tlivců; vždyť úprava provedená rozhodne vždy na dlouhou dobu. Má stabilisovati poměry, zjed nati právní jistotu, a vždy jíti vědomě. Nepři- pravenost, nejistota, kolisání škodí vždy jedno- tlivcům i obci samé; tu skoro vždy rozhodne se nesprávoě, náprava je těžká, mnohdy na stalet nemožná, leč by se nově utvořené poměry zvrá tily nepoměrnou obětí finanční.

Musa

15 article

Uvažme, co vše má dnes za úkol v oboru tom velká obec! Má zaříditi účelnou komuni- kaci, pečovati o hygienické zájmy, o účelné zdravé bydlení, o řádný rozvoj průmyslu a ob- chodu, o umělecké vytváření své. To musí či- niti pro všeobecnost. Ale kromě toho má velk úkoly vlastní. Potřebuje míst pro školy a jiné vzdělávací ústavy (musea, divadla atd.), parky, tržnice, plynárny, vodárny, elektrické podniky své železné dráhy, hřbitovy, mosty, hygienické ústavy, peněžní ústavy, budovy určené ke správě města atd. atd. Kde nalezne je, není-li připra- vena, neníli určitý plán do budoucnosti? Ne- může vše stěsnati tam. kde dnes může rozho- dovati o tom. Decentralisace je tu naprosto nut- nou potřebou. Proto rozumná stavební politika města rychle se rozvijejícího musí předem vy- hraditi si ve svém území, dosud nezastavěném. dosti místa pro budoucí své podniky, třeba na dobu dlouhou. A je-li město to obklopeno ob cemi jinými a je přirozeným jich střediskem, tak že nemůže býti pochyby, že dříve či po- zději obce ty splynou s ním v jeden správní celek, ať již úplně nebo pro některá podnikání veřejné správy, musí pro budoucí své úkoly získati území v sousedních obefch, třeba dalek za zastavěnou, částí obce, aby mohlo řídíti neb aspoň míti velký vliv na budouel útvar. Jak potom o mnoho snáze může řešiti v liké úkoly své, jak lehce může určiti těm, kdo budou chtít získati od něho terrain dosud ne- zastavěný, podmínky, které uzná pro svůj rozvoj za vhodné a nutné. Když zamezí tak tomu, aby v okoli nedálo se něco proti jeho vůli, jak klid- dněji bude moci oddati se řešení úprav ve svém středul

16 article

Doba velkého rozvoje měst nalezla správu jejich nepřipravenu k velkým úkolům, jichž ře šení vyžaduje dnes úprava a rozšiřování města Skoro nikde nebyl jasný cil, ba nevědělo se ani jak začíti, jak prováděti vše; nebylo dosti vy chovaných k tomu sil. Přešla tedy drahná doba kdy nebylo dbáno zásad zdravého rozvoje města a nemohlo se ani tomu odpomoci! Skoro všude zjednávány byly na rychlo jen byty pro rostoue populaci, skoro všude nastavěny byly překážky rozvoje, neboť nebylo kvahifikovaných lidí, kteto s dobrým svědomím mohli říci, že nelze jiti tak dále. Za tu dobu dostala města středni Evropy úpravu, která je v odporu s potřebami obyvatelstva jeho, která neprospéla komunikaci bygieně, ani příjemnosti života všech, kdo od kázáni jsou na velké město. Překotným vzrůstem středisk obchodu a průmyslu získal na mnoze jen lichvář, parcelant a podnikatel, který nži všech prostředků, aby měl nemírný zisk. Sta vební řády, tehdy vzniklé, nemohly zabránit jeho činnosti; podporovaly ji nepřímo, ježto nut obec hověti jeho spekulaci.

Evropa

17 article

Teprve v poslední třetině minulého stolet počalo se vážně přemítati o celkové úpravé rozvoji měst. Skvělé neb aspoň smělé ukázky úprav částí města provedeny byly dřive v Pa- říži, ba i v Anglii nebyli nečinni; avšak pro moderní rozvoj měst vykonáno nejvíce v Něme- eku. Starší velké literární práce nejsou pln ovšem na stanovisku, s jakého dnes pohlíží se na utváření měst, ale byly velkým, zdravým zá- kladem; práce Baumeistrova nezůstala marnou Pruský »Fluehtliniengesetz« z r. 1875 zasáh hluboko. Dila Stübbenova měla vliv na dals zákonodárství; v další době Adickes, Ebeling. Goecke, Grenzmer, Gurlitt, Henrici, Oehnicke, Schilling a jiní, jichž ještě je řada, zvrátil dřívější názory naskrz. Ve Vídni Sitte dokone vzbudil úžae svými »revolučními« náhledy, které však brzo byly uznány za správné. Belgičan Ch. Buls, široko známý spisovatel dila o estelice měst, má též velký podil na nazírání nynější. avšak ještě i jeho referát, podaný na loňském kongresu arehitektů v Londýně, svědčí o stálýeh vážných nedostatcích dnešní úpravy měst.

Dilo Ebeling Grenzmer Gurlitt Henrici Oehnicke Schilling Sitte Belgičan Ch Anglie Vídeň Londýn

18 article

Neudržitelné poměry nuti k nápravě. Nut obce v jich vlastním zájmu připraviti se plně a říditi stavební politiku, připraviti se rychle Rozvoj nedá se dusiti, ba musí se podporovati avšak není-li správně připravován a řízen, ne může býti než nedokonalý. Nelze tedy čekati odkládati. Prospěch všeho obyvatelstva, prospěch obce vyžaduje nejrychlejší správné řešení. Zdraví obyvatelstva žádá, dbáti zájmů veřejné hygieny; pohodlí jeho žádá správnou úpravu komunikací, celý velký plán její do budoucnosti, zřizování pohodlných bytů; rozvoj průmyslua obchodu vyžaduje přikázání určitých velkých územi ke stavbě živnostenských podniků; pro- spěch všech musí býti podporován akcí, aby pokud možno četně obyvatelstvo domohlo s vlastního sídla způsobem ne příliš nákladným. přijemnost města a prostige jeho před celým světem nutí k úpravě ladné, krásné, k utváření nových, architektonických obrazů za šetření přírodních krás města i okolí, k zachování všeho. co krásného darovala přítomnosti minulost. Prostá zkušenost učí, že největší ruch cizinecký nesměřuje do nových měst, že smě řuje tam, kde nalězá skvělé upomínky na dobu minulou, kde vidí stopy její pečlivě dochovan přítomnosti, nebo kde sezná i v městě krásu přirodní. Praha má obojí. Bylo by hříchem vzdáti se toho, ničiti, zbytečně ničiti půvab jeji; hříchem neomluvitelným proti dobrému vkusu. proti dějinám i proti velkým materiálním zájmům obyvatelstva.

Nut Praha

19 article

Čím Praha známa je po celém světě Co tvoři její význam, co vzbuzuje úctu kn v cizině? Moderní stavby, nové široké ulice vysoké nové domy, násilné, třeba z části odů- vodněné přetvořování města, jemuž snad v celé střední Evropě není rovno? Nikoli. Jsout právě upominky na minulost, jichž je dosu mnoho, je to půvab starých částí města, který vždy dotkne se toho, kdo jen trochu náklon- nosti má k jedinému velkému městu českému, a který jedině působí mohutně i na cizince. V tomto směru naší velké obci úkoldo budoucnosti je dán. Ovšem má Praha též jiné velké úkoly, jak ostatní města, úkoly, jichž podrobněji jsme se již dotkli. A právě město, jako Praha, které jest obklopeno samostatnými obcemi a může se volně rozvíjeti jen někde, kde prorazí hradbu, má úkol ještě těžší, než města jiná. Kromě péče o svůj rozvoj má starati se o to, by sousední obce nenaslavěly překážky příštímu velkému celku. Nesmi ovšem také pře- kážeti rozvoji obeí těchto, naopak podporovati jej celou silou, avšak řízení celého ruchu má hlavní středisko, intelektuálně vésti v obapolne dohodě a bez újmy prospěchu obcl druhých. Že při tom, má-li se dociliti výsledku, nutno jednati co nejobezřeleji a nejšetrněji, je jasno. Celá činnost nedá se mysliti bez určitého plánu do dosti dalekých příštích let, jež přece jednou přirozeně přinesou sloučení všech okolních obeh s Prahou buď vůbec nebo ke všem důležitým úkolům. A tak město Praha má dnes věděti, jak utváři vše ve svém dosavadním území, i jak bude dále po celém territoriu, které bude jednou

Praha Evropa

20 article

tvořiti jediný zastavěný obvod; neboť nemůže býti již dnes lhostejno, jak rozšiřují se velke i menší obce okolní. Tedy určitý, vědomý pro- gram, který má utvořiti zdravé poměry a za meziti škody. Zatím nevíme, co bude se díti ve vnitr- ním městě, nevíme mnohde, jak upraveny budou zdánlivé nepatrnosti, na př. průlom u Kličů natož pak celá Malá strana. Jaké stanovisko za- ujme obec k úpravě, zkoupí Kampu, jak uprav komunikaci malostranskou a výšky domů? Pri- znávám, že problém je velice důležitý, že při- pravuje se s neobyčejnou vážností, při které se hledí ke všem poměrům, avšak daleko jsme ještě dnes od jistoty. Není to výtka nynějším velmi vážným snahám, obtíže jsou převeliké chci jen ukázati na tomto případu, jak důležito je nabyti co nejdříve bezpečného základu, jak nutno v nejbližší době, aby obec uchopila s vážně díla a se železnou vytrvalostí hledéla srov nati zájmy veřejné se soukromými. — Jak bude působiti úprava řeky Vllavy v městě ? Co stan se na novém nábřeží podskalském, pod Vyse- hradem a s Vyšehradem samým? Někde upra vovací čáry jsou stanoveny, ale jaké bude pro vedent? Bude podskalské nábřeží stejnorodým pokračováním nábřeží Riegrova, které v celku svém s výšin za Smichovem odráží se nevý hodně od zajímavých skupin starých, stejně jak universitní stavby volné nad Slupy? Až k únavé nahromadil by se počet úprav nerozřešených v městé samém. A což teprve n periferii a dále? Co bude na západní straně. v motolském údolí a jinde výše, co na východ za Libní; kde budou cottage a mnohé, mnoh jiné?

Riegrův Kampa Libeň Vyshrad

21 article

Dnes vane již namnoze jiný duch v ko muně, že lze s nadějí patřiti do příštích let, ale k systematioké práci pro správný rozvoj Prahy a okolních obcí schází mnoho, vskutku mnoho skoro ještě vše. Že vadí tomu především rozdrobenost n mnoho samostatných celků, je jisto. Jak zjedno dušilo by důležitý úkol — když ne sloučen obcí — aspoň spojení obcl v tomto směru, tak jako stalo se při jatkách, při snaze k opatřen vody pitné a užitkové; věcné rozpory v posledn otázce nemohou býti překážkou v akci jiné; rozpory ty byly by nastaly, i kdyby toliko obe pražská opatřovala pro sebe pitnou a užitkovou vodu. A zatím, co ve Vídní obec na dalek široko může říditi stavební politiku v jednom sboru, u nás je roztřištěnost. Obcím však must záležeti co nejvlce na tom, aby v tomto směru stala se náprava; a nejen obeím, nýbrž i státn správě, která hluboko zasahá do rozvoje obel. a pro niž nepoměrně snazší jest, jednati s cel- kem jedním, než s velkým počtem různýe A nyní spějme ke konci! Velké chyby se staly v posledních desltiletích skoro všude, nejen u nás. Nepravím to, abych snad omlouval, c napsal jsem o našich poměrech, ale ponévadž je tomu v skutku tak. Ale některé chyby dají s napraviti. Správnější řešení komunikace dá s značnými obětmi docíliti, novými zákony v oboru hygieny měst a bytů lze dosavadní poměry zle- pšiti; ale co nelze napraviti skoro nikdy, je zni- čení krásy celých částí, ba celých měst, je zni- čení hlubokého eitu obyvatelstva k domovině, vy- mizení citu, kterého každá správa města má si vá- žiti, který působí, že občan nehledí k oběti, jakou musí přinášeti pro město své, jen když můžes říci: »Rád žiju ve své obci!« A s citem tlm musí každá stavební politika obce v budoucnost Dr. B. Franta. počítati. obel.

Franta Praha Vídeň

22 article Skolská hlídka.

Skolská hlídka. Učitelé tělocviku na měšťanských školách. Tělocvik je dosud nedoceňován a přívr ženci reformy těloevičné výchovy nuceni jsou stále upozorňovati, že důležitý předmět ten má míti a musí míti rovné právo s ostatními před- měty učebnými. Na obeených školách nedaří se tělocviku pro nedostatek vhodných místností, hřišť a pod. Na školách měšťanských je pak tělocvik přímo odstrkován. Pro každý předmět musí se učitel měšť. školy vykázati odbornou způsobilosti, jen pro vyučování tělocviku stačí průkaz způsobilosti pro školy obecné. Podle ny- nější praxe přikazuje se těloevik jaksi z nouze každému na doplnění počtu hodin ať učitel učl tomuto důležitému předmětu rád či nerad. A že je těžký úkol tělocviku vyučovati při moderních požadavcích a veliké zodpovědnosti a žeje vskutku nevyhnutelně třeba, aby učitel mě zvláštní odbornou způsobilost k vyučování tělo cviku, uzná každý, kdo přeje si prospěchu z vy- učování těloevičného, jemuž sice přinášejí mnoh chuti a zájmu, ale jemuž nicméně se na našich školách valně nedaří.

23 article

Otázka ustanovení zvláštních učitelů těln- eviku již proniká všude, zvláště v Praze a ne- dochází li k reelnímu řešení, toho příčinouje hlavně nedostatek zkoušených uči telů. Avšak zvláštní zkoušky pro měšťanské školy v tomto předmětě zřízeny nejsou a dosle způsobilosti k vyučování na školách středních zkouškou státní lze jen mladému a zvlášť dů- kladně připravenému učiteli, neboť v praktické části žádá se velmi značná míra dovednostn k níž nemá již učitel, který se ke zkoušce od- hodlává s úmyslem vyučovati tělocviku na mě sťanské škole, snad již potřebné pražností a prů prava se znemožňuje i proto, že je v Čechách zřízen jediný, jen velmi malému počtu učitel přístupný kurs pro vzdělání učitelů tělocviku na školách středních. Ostatně marno čekati až bude tolik zkoušených učitelů pro školy středn aby opatřeny byly jimi i školy měsťanské. Východiskem z této situace bylo by opa- tření úřadní, dle něhož by učitelé a učitelky byli připustěni k speciálním zkouškám z tělo- cviku pro školy měšťanské. Poněvadž tyto zkou- šky nevyžadovaly by absolvování učitelstvu nyní nedostupných kursů pro učitele tělocviku na školách středních, doufáme, že by v krátké dob byl tu dostatečný počet odborně připravených učitelů s dobrou, úřadně prokázanou kvalifikae vyučovati tělocviku na školách měšťanských. Potom k ustanovení zvláštních učitelů tělocviku na měšť. školách byl by jen malý krok. Stálá výstava školská a paedago- gické museum.

Praha Čechy

24 article

Myšlenka, založiti paedagogické museum v Praze vznikla na první valné hromadě Ústr. spolku jednot učitelských r. 1879. Učitelstvo však marně utikalo se k radě král. hlav. města o zřízení tohoto ústavu. Ani pozdější akce (1883), vedená V. Náprstkem, nesetkalas s úspěchem pro nedostatek vhodných místností. Teprve r. 1888, po devíti letech od prvního vzniku myšlenky, přenechala rada král. hlav. města Prahy pro stálou výstavu školních pomů- cek místnosti v Diemzenhoferově pavilonu, zva- ném »Amerika« u Karlova. K popudu Klikova informativního spisu o účelu, prostředeícha způsobu stálé výstavy opatřila rada městská po- třebné zařízení a výstavě odevzdány byly pak nejen předměty vybrané z okresní koihovny, ale i darované předméty, jichž se sešlo tolik, že nestačilo jen první patro budovy, ale musilos i přízemí pro výstavu upraviti. Po oslavě Komenského r. 1892 odevzdáno stálé výstavé sl. komitétem zvláštní muse um Komenského s podmínkou, že bude jednou odevzdáno pražskému nebo zemskému paedag. museu. R. 1895 po výstavé národopisné ode- vzdáno knihovní komisi pražské hi storické oddělení ze škol. výstavy a učitelský Slavín, kterýmžto bylo nutno vykázati novou místnost. Avšak uim stálá výstava do nemožnosti pře plněna. Vykázány jí byly nové místnosti ve druhém patře farní budovy na Jungmannově náměstí, kde jest výstava dosud, zabírajíe pět místnost a chodbu. Ježto výstava obsahuje již 460 kusů, tyto místnosti nedostačují. Jsou tu jme- novité obrazy, mapy, diagramy, vyepaniny, pre- paraty, modely, kreslení, sbírky technologické, vzorné ukázky nábytku školního, románově knihy. Iaboratoř chemická, knihovna žákovská aj. Nových, účelně upravených prostranných míst- nosti je nezbytné třeba.

V Náprstek Klikův Komenský Praha Diemzenhoferov pavilon Amerika Karlov Slavín Jungmannův náměstí

25 article

Dosud staralo se o výstavu výhradně uči- telstvo národních škol, hlavně pražských Všechny ty předměty, jichž cena je jistě 100.000 K, sebrány péčí učitelstva. Jedině přispívá Praha, poskytujíe roční dotace 600 K, dále bezplatné místnosti, otop a osvětlení a platic slubu. Při počáleích spravoval výstavu odbor učit. knihovní komise. Později, kdy výstava vzrostla, zvolen okresní konferencí učitelstva pražského zvláštní výbor výstavní, klerý spravuje nejen stálou výstavu, ale i Slavln a výstavu Komen- ského. Nyní nastává výstavě nové stadium vývoje, neboť ustavila se Společnost paedagogického musea českoslovanského, mající za účel zreali- sovati dávné a mnohokráte vyslovované přání učitelstva, aby totiž v Praze zřízeno bylo veliké paedagogické museum. Znamenitým základe m je tu ovšem stálá výstava a bude nyní na obou sborech, na Společnosti i na zýboru stálé vý- stavy, aby šly v dohodě, ruku v ruce k žádou- címu cili. Založením Společnosti paedag. musea přikládají ruce k dílu, jež dosuď konalo pouze učitelstvo škol národních, také učitelé středo- školští a vysokoškolšti a není pochyby, že rakto silami spojenými a při slušném základu, jaký stálá výstava poskytuje, domůžeme se brzy tou- ženého musea, jehož v přítomném, rychle so- stoucím ruchu paedagogiekém nezbytné potřebu- jeme. Není pochyby, že výbor Stálé výstavy skolské rád bude spolupůsobiti k uskutečnění svého ideálu, pro který nezištně pracoval po 28 let. Bude na Společnosti paedag. musea, aby záslužnou tuto práci uznala a náležiého za- stoupení dosavadnímu výboru výslavnímu do- přála, neboť připojením stálé výstavy školské dostane se budoucímu našemu museu paedago- giekému základu pevného.

Komen Praha paedagogický muzeum

26 article Sokolský věstník.

Sokolský věstník. Všesokolský slet v Praze 1907. (Na společné schůzce sletových spolu- pracovníků. — Starosta ČOS o sletu. — Zadání sochařských prací na cvičišti. — Místní stavební komise na cvičišti. — Lože úplně vyprodány; prodej křesel a sedadel. — Nové pohlednice. — Kla- vírní doprovod ke sletovým cvičení m.) V pátek 15. února konala se v restaurantu „Louvre“ na Fordinandově třídě společná schůze všech pracovníků při V. sletu všesokolském, svolaná předsednictvem slavnostního výboru. Účelem schůze bylo vzájemné poznání a sezná- mení velikého počtu činovníků, přesahujícího počet 200 bratří. Průběh večera, kterého se účastnilo 137 bratří, byl zdařilý a nad míru přá- telský. Účastníky schůze pozdravíl srdečným proslovem starosta Č. O. S. dr. Josef Schei- ner, který za všeobecné pozornosti a nadše- ného souhlasu konstatoval, že již dnes po krátké době všeobecných příprav zříme slet růsti rozměry, o kterých jsme v pravdě ani tušení ne- měli. „Náš slet — pravil — vzrůstá nade vše očekávání v mocnou manifestaci nejen sokol- skou, ale i velkou manifestaci ná- rodní, jaké — po našem soudu — do- posud nebylo a jíž rovné v našich dějinách poslední doby neznáme.“ Dále promluvili jednatel ČOS. JUC. Fr. M a še k, náměstek předsedy slavnostního výboru dr. Ant.

doktor Schei František Antonín Praha Louvre Č . O . S ČOS

27 article

Novotný, Milan Fučík a Karel Vaníček, jehož upřímná a neličená apostrofa sokolské práce přítomné hluboce dojala. Zaslouží citování jeho slova: „... práce sokolská je st ta, která člověka ke štěstí přivádí. Ona nejde za ziskem, ani za slávou, ale ona přináší největšíštěstí kaž- dému, kdo poctivě pracujc, nebot přináší klidné svědomí a pokojné vědomi toho, že vykonal alespon čási toho, co se na muži vyžaduje. A vědomi toto jedině přináší člo- věku životní štěstí.“ — Práce sochařské a štukatérské na letenském cvičišti, sestávajícl z figurálních sádrových ozdob čtyř bran (Tyr- šovy, Fügnerovy a dvou bran borců) a vy znač- ných částí stavebních (poprsí, soch, sokolů, lvů atd.) zadána byla po dobrozdání prof. Suchardy a k návrhu stavebního odboru firmě Emil Fikar na Král. Vinohradech za cenu 2988 K. Nejvyšší nabídka — došlo jich celkem 10 — zněla na 10.000 K. — V sobotu dne 23. t. m. o 9. hodině ranní konala se na Letné stavební komise, svo- laná pražským magistrátem, na níž byly plány ovíčiště úřadně prozkoumány jak po stránce sta-

Novotná Fučík Vaníček Fügnerův profesor Suchard Fikar Král Letná