ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 9f831bb0-71f8-11dc-a410-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 198, place 96, org 28, work 4
1 masthead
11. prosince 1904. Číslo 342.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3.
4 article
jím Scherrovych Dějin všeobecných literatur Obzor istoriji slavjanskich litěratur, kterážto kniha vyšla značně doplněna a rozšířena v lé- tech 1874—.81 druhým vydáním jako Istorija slavjan. litěratur a byla přeložena také do češtiny (2 d.). Jest to dosud svého druhu jediné dílo, vykládající souborně tisfcileté dějiny slovanských literatur (mimo ruskou), vy- značující se při tom svým liberálním stanovi- skem ke všem kmenům slovanským. Když roku 1867 založen byl »Věstnik Jevropy«, Pypin stal se jeho hlavním spolupracovníkem a uložil zde značnou čásť svých studií, z nichž některé vy- šly pak o sobě. Z prací, otištěných jen ve »Věstníku Jevropy«, zasluhují zmínky studieo svobodněm zednářství v Rusku, jmenovitě také Chronologičeskij ukazatělj rus. lož (Petr. 1873). vydaný jako rukopis v obmezeném počtu. Pypin na základě podrobného studia líčí z pravidla celé epochy barvitě a věcně. Tak vylíčil epochu Alexandra I., literární hnutí slavjanofilů, směr Caadajeva, stoupenců státního směru, Bělinského, činnost Puškina, Žukovského, Gogola (Charaktě- ristiki litěrat. uměnij). Vrcholem činnosti Pypi novy jsou však jeho dějiny ruské literatury, jež jeví se prvním souborným dílem ohromného množství speciálních studií za posledních 30 let.
Věstnik Pypin Petr Caadajev Bělinský Puškin Žukovský Gogol Charakta Rusko
5 article
Pypin podává v nich celkový obraz ruské lite- ratury s velikou plastikou a přehledností, vší- maje si pečlivě i vlivů společenských. Za tuto vědeckou činnost, přesahujíci téměř sily jedi- ného člověka, Pypin byl roku 1897 zvolen po- druhé členem petrohradské akademie. — Kluby občanské. Občanský kluh na král. Hradčanech uspořádá dne 12. prosince 1904 v hostinských místnostech pana Karla Demartina na Pohořelci čís. 114—Iv. o 8. hodině več. členskou schůzi s následujícím pořadem: a) záležitosti klubovní; b) přednášk pana zemského officiála J. Schwarze „O po- stupu Pošumavské jednoty“; c) volné návrhy; d) záležitost elektrické dráhy na král. Hradčany, referuje pan J. Fiala. — Občanský kl uh v Holešovicích-Bubnech (Praha—VII. má v pondělí dne 12. t. m. v restauraci „U Ha- vránků“ na Bělského třídě o 8. hodině večer výborovou schůzi — Ze Soběslavi. (Telef. zpráva.) Město Soběslav želí náhlé ztráty svého rodáka, dra. Jana S. Nováka, advokáta v Praze, jemuž v městě našem zachována bude trvalá a vděčná pamět. Starosta J. Mrázek.
Demartin Iva J Schwarz J Fiala S Novák J Mrázek Pypin Hradčany Pohořelec Holešovice Bubno Praha Soběslav petrohradský akademie
6 article
— Osobní. Pan MUDr. Bedřich Horák, em I. assistent české kliniky chirurgické, zahájí pr dne 12. prosince v Čáslavi, v domě pí. Čapkové na náměstí. — Za starostu okres. zastupitelstva v Novém Strašecí zvolený rolník Josef Bechner z Lan byl od císaře potvrzen.
MUDr Horák Čapek Bechner Čáslav Nový Strašecí Lana
7 article
— Úmrtí. Ve svém příbytku v Žižkově zemřel dne 8. prosince náhle kand. filosofie pan Václ av Novohradský, spisovatel. Pohřeb koná se dnes v neděli 11. prosince o 1/23. hod. odpolední ze hřbi- tovní kaple ve Vršovicích do rodinné hrobky. — Dno 9. t. m., v pátek, zemřel p. Matěj Trapl, jubilovaný ředitel c. k. stát. reál. a vyš. gymnasia v Křemencové ulici, vládní rada, po chorobě 5 let trvající. Narodil se 11. prosince 1836 ve Stupné u Budějovic. Gymna- sium sludoval v Čes. Budějovicích; v létech 1858—6 byl posluchačem filos. fakulty na universitě pražské. navštěvuje přednášky z filologie slovanské, staroklas- sické a německé, filosofie dějin, u professorů: Hattaly, Langea, Kvíčaly, Löwea, Volkmanna, Höflera, Kellera a j. Po sludiích universitních přijal počátkem roku školního 1860-1 místo suppl. učitele na státním nižším gymnasiu v Skalici v Uhrách, kdež za vedení přátelsky humanního ředitele pana Jana Klumpara ve sboru vzorně kollegiálním dráhu učitelskou počal. Po pů- sobení solva jednoletém na gymnasli skalickém vrátií se opět do vlasti a to na místo suppl. učitele při akad gymnasii v Praze. Avšak po dvou létech počátkem měsíce listopadu r. 1863 povážlivou chorobou donucen byl místa toho se vzdáti. Zolaviv se, přijal počátkem roku škol. 1864-5 místo suppl. učitele na něm. gymn. v Budějovicích. Než i na tomto ústavě působil jen jediný rok. Bylt koncem měsíce září r. 1865 zastu- pitelstvem král. města Něm. Brodu zvolen skut. učite- lem při tamějším gymnasii, které tehdáž zřízením V. třídy ve vyšší gymnasium rozšiřovati se počalo.
Václ Novohradský Trapl Hattala Lange Kvíčala Löwe Volkmann Höfler Keller Klumpar Žižkov Vršovice Stupný u Budějovice Čes . Budějovice Skalica Uhry Praha Budějovice Německo Brod
8 article
Stal se tak prvním světským professorem tohoto ústa- vu. Po třech létech, dne 20. srpna 1868, zvolen byl zastupitelstvem král. věnného města Chrudimi za ře- ditele měst. reál. gymnasia chrudimského. Tam pra- coval bezmála 20 let. V době té rozvijel se a vzrůstal ústav chrudimský rok za rokem. Již r. 1871 převza do státní správy a rozšířen v gymnasium vyšší; r 1878 přesidlen do nové budovy v měst. sadech, o niž ředitel Trapl jevil neúnavnou péči. V létech pozdějších zmohutněl tak, že náleží nyní k ústavům nejvíce na- vštěvovaným v Čechách. Ředitel Trapl měl jakožto hlava ústavu ve všech tehdejších událostech na reál. gymn. živé účastenství. I ve veřejném životě působil blahodárně. Po 14 roků byl členem obecního zastu- pitelstva, v době, kdy se v něm rozhodovalo o nej- vážnějších otázkách. Jakožto člen okresní rady školní působil dle možnosti k rozkvětu školství obecného R. 1881 povolán za člena kuratoria na státní průmy- slové škole pro průmysl drevařský. Zasadil se též o zřízení spolku na podporu chudých žáků reál.a vyššího gymnasia a působil blahodárně i ve spolku na podporu chudých žáků odborné školy průmyslové, ve spolku na podporu čes. literat. atd. Také ke zřízeni „Spolku paní a dívek chrudimských“ poskytl své pomoci a konal v něm časté přednášky. Dne 1. září 1888 povolán byl řed. Trapl z Chrudimi na c. k. reálné gymnasium pražské, kde očekávala jej opět nová sta- rost, stavba ústavu, jenž tehdy již 17 let dlel v míst- nostech málo vhodných ve Spálené ulici. Výsledkem úsilí Traplova byla posléze nová budova, otevřená
Trapl Traplův Chrudim Čechy obecní zast spolek paní a dívka
9 article
v září 1895, která přičiněním jeho účelně a zároveř důstojně byla zřízena. V ní působil Trapl ještě 4 léta neboť od 1. srpna 1899 dán byl na trvalý odpočinek vyznamenán byv hodností vládního rady. Trapl ná- ležel k mužům, jejichž všechno snažení dělilo se mez péči o rodinu a školu. Škole sloužil skoro 39 let; jak sloužil, toho vděčně vzpomínají nejen jeho četní žáci ale i učitelé, kteří za jeho vedení působili. Čestní buď mu pamět! Pohřeb koná se v pondělí o 3. hod odpol. z chrámu sv. Havla v Praze. — V Karlíně ze- mřel předevčírem odpoledne pan Alois Pospíšil zlatník, sklácen v 27. roce věku svého tuberkulosou plic, jejíž zárodek přinesl si ze svého uvěznění na Borech. Alois Pospíšil, rodák strojetický, zatčen by dne 17. srpna 1897 na Staroměstském náměstí i by jako jinoch 16letý odsouzen pro zločin velezrády rušení veřejného pokoje a řádu i tajného spolčování jako člen známé Omladiny, do těžkého žaláře nat léta. V trestnici podryto bylo jeho zdraví, takže pro puštěn na svobodu stále postonával, až konečně útra- pám podlehl. Pohřeb koná se dnes v neděli o 2. hod odpol. z ústřední kaple na Olšanech. — V Praze ze mřel pan Bedřich Jos. Fuchs v 76. roce věku svého. Tělesná schránka zesnulého bude v pondělí o 11. hodině dopolední do Nové Paky převezena tam v úterý o 2. hodině odpolední na místním hřbitovi pohřbena.
Trapl Havel Pospíšil Bedřich Jos Fuchs Praha Karlín staroměstský náměstí Olšany Nová Paka
10 article
— Jmční a dluhy a obce pražské. Městská úč tárna pražská vydala právě inventář aktivního a pa- sivního jmění král. hlav. města Prahy ke dni 31. pro since 1903. Dle výkazu toho má obec pražská jměn 149,066.704 K 57 h a dluhů 112,998.561 K 94b tudiž čistého jmění 36,068.142 K 63h. — Okresni zastupitelstve v Žižkově konati bude v pondělí dne 12. prosince 1904 o 3. hod. odpolední v zasedací síni městské radnice v Žižkově, na Ba- silejském nám. řádnou schůzi — Z pražské městské pojišťovny. Dozorčí rada městské pojišťovny ustavila se takto: předsedou bpět starosta pan dr. Srb, zpravodajem p. dr. Frič, účet- ním dozorcem p. Portík, přísedícími pp. dr. Černo horský. Jos. Jirousek, V. Kasalický a F. Voitl. — Veselá episoda mazi hr. Slernbergem a Wol- fem. V předvčerejší a poslední schůzi vídeňského parlamentu střetl se, jak z referátu známo, hr. Slern- berg s posl. Wolfem. Tento nadal mu zbabělců a vy četl mu, že za války burské utekl z Afriky. Hrabě Sternberg vyzval za to Wolfa na souboj nepopíratelně neobvyklým tímto dopisem: »Vaše Blahorodí ! Poku- sil jste se — ačkoliv vůbec nemůžete — mne ura ziti. Střílím se s každým pr.... (Schweinehund) tedy také s Vámi a posílám Vám dva posluhy jake sekundanty. Vojtěch hr. Sternberg.« Posluhové vyko. nali své poselství, avšak historie nevypráví, jak je Wolf přijal.
doktor Srb Frič Černo Jirousek F Voitl Wolf Pok Schweinehund Vojtěch Praha Žižkov silejský já Afrika Sternberg městský radnice městský pojišťovna
11 article
— Doplňovací obecní volby v Brně. Z Brna, 10. prosince. (Zvl. tel. »Nár. Listů«). Včera byly do plňovací volby do obecního výboru skončeny volbou v I. sboru. Také tato volba vykonala se při nete nosti voličů a bez ohlašované opposice. Ze 1747 k volbě oprávněných dostavili se celkem 502 voliči Zvoleni byli vesměs kandidáti radnice: cís. rada Lusar, architekt Nebehosteny, dr. Jaroli m. náměstek purkmistrův Robrer. Frendl, Hrdli- czka, ředitel Naske, Hayek, Lustig a Biberle. — Brněnská radnice a české děti v německých školách. Z Brna, 10. prosince. (Pův. zpráva »N. L.- Radniční klice zdejší zdá se dosavadní germanisaee českých dětí nedostatečnou. Věděli, že jednotlivé če- ské děti, navštěvující německé zdejší školy, mluví na ulici a doma v rodině česky, věc tuto vyšetřili ve školách a dětem, u nichž tato okolnost byla zjištěna odepřeli školní pomůcky, které až dosu děti ony dostávaly zdarma. Vyloučili je nad to z vá noční nadílky! Tato brutálnost má dvojí účel: při tužiti ještě více germanisaci a zakrýti nedostatečnost sbírek na podělování dětí v německých školách.
Nebehostit doktor Jaroli Robrer Frendl Naske Hayek Lustig Biberle Brno Zvolen
12 article
Sbírky tyto rok za rokem se menši, ježto němečti obchodníci mají germanisační politiky radnice a po krk. — Ivančice zase zcela v českých rukou. Z Ivan- čic, 10. prosince. (Zvl. telegram »Nár. Listů«). No- vými volbami očistěno bylo naše město od vlivu kliky německo renegátské. Ve třetím a druhém sbor uhájili jsme svoji posicí a dnes doby14js m sboru prvního, ktérý před třemi lely dobyli Němci, spojení s renegáty. Vílězství naše v tomlo sboru umožněno bylo kompromisem český ch stran krátce před volbou. Čeští kandidáti zvoleni většinou čtyř hlasů. Nově zastupitelstvo je nyní úplně české. — Srbský spolek »Šumadija« bude míti v pon dělí dne 12. t. m. v Schöblově restauraci »u Po- korných« (Ječná ul.) sváteční schůzi na uctění památky zesnulého srbského žurnalisty, literáta politika Antuna Fabrisa s přednáškou p. JUČ. Mla- dena Gjorgjevice »O životě a práci Antuna Fabrisa« a s recitací p. Pera Kealjeviče »Bokeška noč« (osudné básně, pro kterou Fabris byl vězněn). Zač. v 8 hod. večer. Hosté vítáni.
Němec Gjorgjevice Bokeška Fabris Ivančice Schöblov
13 article
— V ruské sekci. Slovansk ho klubu v Praze pátek dne 9. t. m. přednášel emer. ředitel pan Ja roslav Tkadlec o ikonopisteích (malířích obrazů sva- tých) na Rusi. Pan přednášející, který sám déle n Rusi žil a z vlastního názoru poměry zná, líčil za jímavým způsobem výrobu ikon a život »bogomazů« jak těmto namnoze velice dovedným lidovým uměl- cům Rusové přezdívají. Přítomní s pozorností pro hlíželi ukázky ruského lidového malířského a ozdob nického umění, které zájem a výklad zvýšily. Pokra čování o témže předmětu bude nejbližší pátek. Přá telům ruské vzájemnosti a jazyka ruského naskyta se krásná příležitost ušlechtilým způsobem se poba- viti v ruské konversaci, neboť přednášky a rozho- vory vedou se jedině v ruštině. Přihlášky k těmto večerům, které se konají pravidelně vždy v pátek kavárně »Louvre« na Ferdinandově tř. od 6—8 hod. přijímá tajemnický úřad Slovanského klubu »u angli- ckého dvora na Poříčí v hodinách odpoledních.
Tkadlec Rus Praha Rus Louvre Ferdinandov třída
14 article
— Z Právnické jednoty. Příští týdenní schůze koná se dne 15. prosince 1904 o 6. hodině večerní v malé promoční síni Karolina. Na pořadu jest před- náška pana JUDra. Th. J. Gollera: »Právní po- stavení žen a zamýšiená reforma občanského zákona rakouského.« — Poněvadž nastává revise knihovny. žádají se pp. členové, kteří mají u sebe vypůjčené knihy přes čas v knihovním řádě vytčený, abyje do konce roku na určito odvedli. — Za nové členy byli přijati v poslední schůzi pp. dr. Otto Eisen- stein, míslodržitelský koncipista, a Jan Vodička absolv. právník. Členem Právnické jednoty může být každý absolvovaný právník český; členský přispěvek činí toliko 8 K ročně. Bylo by si vřele přáti, aby češti právníci před zahájením čtyřicátéh prvého roku trvání jednoty hojně k ní přistu- povali; zejmena náš dorost právnický měl byse zajímati o záslužné působení jednoty. — Přednášky. V České Uranii přednášeli slíbili dosud pí. Renáta Tyršová, pp. prof. dr. Jř Guth, prof. dr. J. V. Prášek, doc. K. B. Mádl, prof B. Bauše a j. Zahajovací večer koná se v sobotu, dne 17. prosince o půl osmé v sále konviktském.
JUDr J Goller doktor Eisen Vodička Tyršová profesor Jř Guth J V Prášek docent Mádl Bauše Karolina Český Uranie profesor B
15 article
Přednáší prof. dr. Gulh: »Cestou na světovou vý stavu do St. Louis.« Přednáška illustrována bude projekcí více nežli stem barevných obrazů. Před prodej vstupenek v knihkupectvích pp. Bursíka Kohouta, Grosmana a Svobody, Fr. Řivnáče a Fr Topiče. — Dnes o 6. hod. več. přednáší na Král Vinohradech v hostinci p. Hübše v Klieperově, ulici č. 40 p. Ph. C. J. Starý: »Přírodovědecký obraz Čech.e Vstup volný. — Spolek přátel vědy a lite ratury české v Plzni. V pondělí, 12. prosince večer přednese p prol. J. F. Hruška ukázky ze své nové k lisku uchystané knihy bajek. — Spolek ku povznesení stavu ošetřovatelek nemo- ných sídlem v Praze bude pořádali v Ženském klubu přednášky. První prosloví p. dr. Mosr, který pojedná »O vlivu masáže na vnitřní nemoci«. Den bude oznámen později. Poptávky na ošetřovatelky přijímají se v klubu od 9. do půl 12. bod. a od 3. d 5 hod. — Dnes odpoledne o 4. hod. v sále tělocvič jednoty »Sokol« na Smíchově koná se první přednáška z cyklu lidových bezplatných přednášek jež pořádají vzděl. odbory »Sokola« smíchovského a »Akademiků« smíchovských. Přednášeti bude pan dr. Bouček: »O ochraně ctie.
profesor doktor Gulh Bursík Grosman Svoboda Řivnáč J Stará Hruška Mosr Bouček St . Louis Francie Čechy Plzeň Praha Smíchov Královský Vinohrady spolek přátelit věda Sokol
16 article
— Přátelům českých menšin. V ohroženém území v království českém jest dosud značný počet sokol- ských jednot, zejniena v poslední době založených. které dosud pohřešují knihoven zábavně-poučných naprosto, aneb mají knih tak nepatrný počet, že nikterak nedostačují četným, po poučení dychtícím čtenářům. Jednoty tyto ze svých skrovných příspěvků nemohou si knihovny poříditi, proto vzděl. odbon Č. O. S. vznáší ke všem přátelům českých menšin snažnou prosbu za darování dobrých knih českých poučného či zábavného obsahu pro br. jednoty ohrožené. Každá kniha s povděkem bude přijata v tajemnickém úřadě Č. O. S. v Praze, Ferdinandova třída č. 60—II. Po případě oznámí se adresy jednot. jimž knihy přímo zaslány býti mohou.
Č . O . S Praha Ferdinandov třída
17 article
— K »Matici České«, sboru musejnímu pro vě- decké vzdělání řeči a literatury české, přistoupili za zakladatele pan Váciav Soukup, učitel v Troji u Prahy okresní zastupitelstvo v Berouně, obecná škola chla- pecká v Košířích; ostatní příště. Zároveň dovolujes oznámiti, že právě vydán by! I. díl zajímavých » Pa- měti« dra. W. W. ryt. Tomka v ceně K 12. —, kter si mohou pp. zakladatelé vybrati na své podíly. Ny nější doba poskytuje P. T. obecenstvu, ale zvláště pp. rodičům vhodnou příležitost, dáti studujícím ctitelům české literatury jako dárek štědrovečerní novoroční členství »Matice České«. Zakladatelem »M Č.« stane se, kdo zaplatí doživotní příspěvek K 105.— buď najednou neb v pěti ročních vkladech po 21K (Zakladatelé nevymírající K 300.— neb po 60 Členové, kteří splatí první vklad 21 K mohou si vy- brati spisy v ceně 20 K na podíl r. 1904. Přihlášky nových zakladatelů přijímají se v expedici » M. Č v museu král. Českého, kde zodpoví se i veškeré do- tazy. Řád a seznam spisů p šle se na požádán zdarma — Na programu člens! ě schůze Spolku českýel učilalek, dne 3. prosince t. r. konané v Ženském klubu byla debala o jednoduché frekvenci na ško- lách obecných a měšťarekýcn, již zahájila na místě ochuravělé referentky sl. Bož. Tesařovy sta- rostka spolku sl. F. Anýžova, poukazujíc na to, ze otázka jednoduché frekvence dosud nem rozhodnuta ani povolanými orgány způsobem naprosto přesvěd- čujícím a že zasluhuje důkladného uvážení jak s hle- diska vychovatelského tak i hygienického a sociálního.
Váciav Soukup W W Tomek Bož F Anýžův Trója Praha Beroun Košíře obecný škola chl muzeum král spolek českýel učilalek
18 article
Aby i praxe svůj hlas mohla odevzdati, zavedena byla jednoducna Irekvence na zkousku na škoiách středních, kde aspoň dobře se osvědčuje. Pokud pak hledí se na tuto otázku také se stanoviska učitelek jako zaměstnaných, možno jen poukázati na čelne důvody, které vedly k tomu, že zavedena byla jedno- duchá frekvence ve veřejných úřadech autonomních a státních. Přednášejíci zmínila se o důvodech proti jednoduché frekvenci a poukázala pak na blahodárný účinek, jaký má na mysl dělskou vědomí, že celé od- půldne bude volně; pohyb při domácích pracích, v za- hradě a na polích nebude dělem na škodu a mladší sourozenci najdou ve starších opatrovníky. Obavu. vyslovenou nepřáteli jednoduché frekvence, že by ne- svědomití rodiče svých dítek zneužívali prací výděl- kovou, zaplašují předpisy živnostenské. V novém časopisu „Šťastný domov“ v 3. čísle vylištěn dolazník k matkám, aby se vyslovily o účelnosti jednoduché frekvence. Z dopisův v čísle 4. a 5. uveřejněných jest patrno, že matky většinou s ní souhlasí. Když byly v delší debatě rozebrány důvody pro i proti, usnesiy se členky, aby jménem spolku vyzvány pyly sbery obecných škol dívčích, aby žádaly za zavedení jedno- duché frekvence od 1. ledna 1905 na zkoušku, a aby o tom vyrozuměny byly též spolky učitelské. V sobotu dne 10. prosince t. r. jest třetí čajový večírek se zá- bavným programem o 6. hod. večerní v místn ostech Ženského klubu. Hostě členkami uvedení jsou vítáni.
Přednášejík
19 article
— Ženský klub český pořádá laskavou ochotou pí. Hany Kvapilové, nejpovolanější interpretky žen- ských úloh moderního draratu, cyklus čten z dramatických spisovatelů. Ve středu četla pan Kvapilová Maeterlincka »Vnitra« a »Sestra Beatrice« Výborný způsob čtení vzácné umělkyně, prostý všt afleklace, přímo ztělesňující jemné zjevy Musy Maeterlinekovy, uchvátil všecky posluchače, a jistě nedá se dojem krásného večera dlouho v myslech jejich zabladiti. Druhé čtení bude věnováno dramati- cké tvorbě české, skandinavské atd. České výtvarné umělkyně sdružily se a vyzdobily sál Ženského klubu svými pracemi. Vidíme zde dámy: Boudovou. Braunerovou, Emingrovou, Fialovou. Kleimondovou Pokornou z Purkyně a j. Slíbeny jsou ještě práce další. Čas od času výzdoba bude změněna. Ženský klub český snaží se poctivě dostáti svým vzděláva- cím úkolům. Tím svým podnikem doufá přispěli
Kvapil Kvapilová Maeterlinck Beatrice Boudův Braunerův Emingrová Fialův Kleimondův Pokorná Purkyně Musa Maeterlinekův
20 article
k povznesení vkusu svého členstva a v době vá- noční poskytnouti rady při nákupu dárků trvale umělecké ceny. Hosté vítáni. — XIV. výstava »Manesa« — A. Slavíček — v pavilloně pod zahradou Knských otevřena jes denně od 9—4 hodin. Vstupné 1 K. Sludentské spol- kové a dělnické lístky na průkaz legitimace 60 h. Dosavadní návštěva výstavy jest velmi čilá a dle zájmu, jevícího se se strany návštěvníků, možno sou- diti na vzestup její. Z prodejných děl zakoupena byla dosud 3. — Ratalog výslavy, obsahující kresby H. Böttingra, těší se zvláštní pozornosti návštěvníků. — Výstavy. Zvláštní výstava Kra so- umné jednoty v Rudolfinu. Engelmüller — Salon international de la Gravure en Couleur Ignacio Zuloaga —tři úplně cizí sobě umělecké představy, spojené v hostinných místnostech Rudol fina! Jak přívržencům dosud zdomácnělého a kaž- dému pochopitelného nazíráni uměleckého, tak i stále vzmabajícímu se kruhu přátel směru nejmoderněj- šího, zvláště však oněm, kteří uvažujíce a soudice zdravým smyslem, volí cestu střední, dostane se plného pochopení. Krajan Engelmüller dostavil s se čtyřiceti obrazy domácích krajin. — Salon Inter nacional de la Gravure en Couleur předvádí práce dvaceti čtyř členů. Po většině je zastoupen každý z nich větším počtem listů. — Ignacio Zuloaga, jeden z nejmodernějších, vystavuje sice jen devět obrazů, které však podávají plný obraz jeho chtění a umění.
A Slavíček H Böttingr Engelmüller Ignacio Zuloaga Gravure Ignacio Zuloaga Manesa Rudolfinum Intrum Knský international jít le Gravure
21 article
Dlužno poznamenati, že v příšti výroční výstavě Krasoumné jednoty předvedena bude další řada prael onoho mistra, jichž nebylo možno získati jedině zté příčiny, že majitel těchto děl nechtěl se o svátcích rozloučiti se vzácnou okrasou svého příbylku. Vý- stava bude dnes o 9. hodině ranní otevřena a bude přístupna denně do 4. hod. odpol. Vstupné u tano- veno na 60 hal., seznam, obsahující 209 čísel, lze obdržeti za 40 h. Spolkové legitimace, opravňujíeí ke sníženému vstupnému 40 h, jsou v téže platnosti jako o výroční výstavě Krasoumné jednoty. Veškeré koberce k dekorování propůjčila jako vždy nejochot- něji a bezplatně firma Hynka Golfwalda v Praze. rovněž pletený nábytek Pražsko-rodnická továrna na košíky. — Vánoční výstava v umělecko-prů- myslovém museu obchodní a živnostenské komory v Prazé (v Sanytrové ul. 73—1.), která otevřena byla již předešlou neděli a jest úplně bezplatně přístupna poskytuje příležitosti k získání umělecky cenných předmětů a drobnůstek ku příležitostným darům za ceny poměrně nízké. Jsou tu vystaveny výlučně jen předměty domácí, v poslední době provedené a pouz takové, které zvláštní, k tomu účelu sezvaná jury připustila, jakožto vyhovující po stránce umělecké.
Praha Hynek Golfwald živnostenský komora v Prazé
22 article
Vedle prací zlatnických (J. L. Němec. V. Němec, od borná škola v Turnově a j.) a kovových (Bendel. mayer a Červenka, Břetislav Matějíček, Frant. Rameš, Jaroš a Michálek a j.), jsou tu četné drobnější práce keramické (odborná škola v Teplicích, Reinhold Bors- dorf), které rozhojněny byly v těchto dnech několika ukázkami prací keramického družstva v Bechynía pracemi sochaře Karla Nováka. Z prací truhlářských vzbuzuje pozornost jídelna Tržnice společenstva tru- hlářů, pokoj Váci. Musila a jídelní skříň z továrny J. Navrátila v Karlíně. Vedle toho vystavuje Eman- Havlena vykládané kassety dřevěné a rámečky a Jan Plša zlacenou skříňku dřevěnou. K tomu pojí s práce řezbářské a dekorativní sošky. Také vyšívání umělé jest hojně zastoupeno pracemi městské pokra- čovací školy pro dívky, pracemi Nelly Brabetzové Vilmy Paděrové. Mimo to jsou tu práce skleněné. práce v kůži a různé jiné. Výstava otevřena jest denně, ve všední dny od 10. do 6. a v neděli a v svátek od 10. do 3. hod. zdarma. — Národopis nému museu českoslovanskému daroval v poslední době: p. řed. F. A. Šubert několik před- mětů lidového umění ruského, p. Jos. Paul, úřadní v Praze VI., křížek perletí vykládaný, jakož i knížku
Němec Matějíček František Rameš Jaroš Michálek Reinhold Bors Novák Vác Musil J Navrátil Eman Havlen Plša Brabetzová Paděra Šubert Jos Paul Turnov Teplice Karlín Praha
23 article
J. N. Štěpánka »Břetislav první, český Achilles« z r. 1813, p. dr. J ři Polivka, univ. prof. v Praze ženskou zástěru z Bitolje v Makedonii, p. dr. J. Nie- derle, univ. professor v Praze, starou nádobu ze 13 stoleti, nalezenou u Uher. Brodu na Moravě, pan Marie Trinksová v Praze II. starobylý ozdobný kolo- vrat. Další dary kvitovány budou příště. Ve středu 30. listopadu navštívilo hromadně museum žactvo vyšší realky na Král. Vinohradech. Sbírky Národo- pisného musea českoslovanského jsou uneš v nedei přistupny od 10—12 a od 2—4 hod. za vstupné 1 hal. Kromě toho jest museum otevřeno v úterý, ve čtvrtek a v pátek od 10—1 hod. za 50 hal., ve středu a v sobotu od 10—12 hod. za 20 hal., odpoledne 2— 4 hod. zdarma. Bohatě illustrovaný »Pravodce prodává se u pokladny za 70 hal. (něm. K 1.20) — Jednota umělců výtvarných uspořádá dražbu uměleckých děl, která konati se bude ve dvo raně nové budovy obchod. spolku »Merkur« v Miku lašské ul 68 ve dnech 12., 15. a 18. prosince t.r. Výstava děl od 2—5 hod., dražba od 5—8 hod. První den výstavy i dražby jest již zejtra. Vstupné k vý- stavě 1 K. Aukci pro všechny tři dny 1 K.
Štěpánek Břetislav první Achilles profesor doktor J Nie Trinksová Král Praha Makedonie Uhry Morava Jednota Mik
24 article
— Konfiskace. „Stráž Podbrdská“ ze dne 10. pro- since 1904, ve Zbirohu vycházející, byla okresním hejtmanstvím v Rokycanech pro článek „V boj!“ za- bavena. Vydavatelstvo uspořádalo ihned nové vy — K jubilejní slavnosti Národního domu ve Vín zaslány byly dale i tyto telegramy: Po prvých desíti letech zdařené usilovné práce pod vlastní střechou zalétají k Vám vrouci naše přání. Kéž všechny Vaše dělné snahy i dorostu pružnosti dodají i nové síly do budoucnosti, by v díle začatém zdárně pokračovat dovedl a stavěl na základech Ve šich. Česko americký klub dam v Náprstkově domě.« »Z Náprstkova domu přijměte k dokonanému prvému desítiletí přebývání pod krovem vlastním srdečná přání. Kéž po nedlouh řadě jasnějších dní zaujmete bydliště nové, rozsáblé. jež odpovidalo by počtu a významu živlu českého ve Vídni, v jejíž aule universitní před šedesáti již léty student Náprstek volal po rovnosti národů.« — Dary. Místo věnců na hroby zesnu lých členů Klubu mechaniků, optiků a elektromon térů věnoval tento klub Ústřední Matici Školské 10K — Komitétu pro ošacení chudé školní mládeže n Král. Vinohradech darovali: p. Josef Fuksa, ředite škol v. v. K 100.—, sl. Řemeslnicko-živnostenská be seda K 59.30, pí. Kubičková K 30.—-, pí. Parmová K 10.—, pí. Tn. Beerová K 10.—, sl. spolek Vavřín K 10.16, pl. Gabriela Bernhardová K 6.—, pí. Anna Chlapcová K 6.—, pí. Sikytová K 6.—. dání.
Náprstek Král Fuksa Kubičková Beerová Bernhardová Chlapcová Zbiroh Rokycany Česko Vídeň Vinohrady národní dom Náprstkův dům Náprstkův dom spolek Vavřín K
25 article
— Výplata nadání. Rada městská usnesla see schůzi dne 22. li stop., aby za příčinou svátků vánočních tohoto roku dála se výplata obročnic kých a jinýc měšťanských nadání v měsíci prosinci (na místě 25.). již dne 21. prosince 1904, a aby knížky výplatní po- tvrzovány byly již po 19. prosinci 1904. — Slatistická zpráva z Prahy a předměsti. Ve 48 týdnu t. r. od 27. listopadu do 3. prosince byla v Praze nejnižší teplota — 4.4°C, nejvyšší + 5° C. V tomtéž týdnu narodilo se 208 dítek a to v Praze 121 (62 mužského a 59 ženského pohlaví), v Karlíně 11. na Smíchově 25, na Král. Vinohradech 27a v Žižkově 24; mrtvě narozených dítek bylo 12. Ze- mřelo 170 osob a sice v Praze 120 (55 mužůa 65 žen), v Karlíně 4. na Smníchově 13, na Kr. Vino- hradech 13 a v Žižkově 20. Na tyť střevní zemřely 3 osoby (2 na Smíchově a 1 cizl), na tuberkule 20 sebevraždou zhynuly 3 oscby — Elektrická dráha na Hradčany projektuje se, jak známo, po nové silnici mezí král. hradem a arci- biskupským palácem, která zároveň spojuje Prašný most s náměstím hradčanským. Jde především o to získati pro novou silnici potřebné pozemky od dvor uího eraru a od panství arcibiskupa. Dvorní erán s ochotou chce postoupit potřebnou plochu zdarma, kdežto o postup části zahrady arcibiskupské zave deno bylo jednání. Aby proti postoupení pozemku na kompetentních mistech nebylo činěno námitek, dostavila se v těchto dnech deputace městské rady k arcibiskupovi. Deprlaci vedl náměstek p. Seifert zúčastnili se ji pp. vrch. řed. Brož, měst. rada Hu- báček, ob. st. Fiala, za regulační kancelář arch. Bal- šánek a za elektrické podniky vrch. inž. Svoboda.
Král Kristus Seifert Brož Fiala Ing Praha Karlín Smíchov Žižkov Praha 120 Hradčany rada Hu Bala Vino biskupský palác
26 article
Náměstek pan Sefert jménem rady městské přednesl žádost ve příčině postupu části zahrady a vyslovii naději, že v této důležité olázce komunikační nebude činěno námitek. Když pan Brož podotkl, že otazka zřízení silnice jest velmi dů ežilá pro občanstve hradčanské a ob. st. p. Fiala appelloval na přímluvu arcibiskupa u příslušných úřadů za tento projekt když pan Hubáček v zastoupení občanů Malé strany za vyhovění žádosti žádal, byla na základě předlo- ženého plánu otázka nové komunikace po stránce historické, estelické a technické vyložena pp. arch. Balšánkem a vrch. inž. Svobodou. Arcibiskup jevilo věc zájem, ale prohlásil, že o majetku panství arci- biskupského nemůže rozhodovati, poněvadž jest pouze jeho spravovatelem a užívatelem. Slibil však, že se přičini, aby otázka ta v zájmu požadavku obyvatel- stva hradčanského nalezla příznivého vyřízení. V tom stadiu nalezá se otázka zřízení elektrického spojení Hradčan s ostalní Prahou — Se stavbou nového nádraží v Č. Budějovicích bude konečně po dlouhých průtazích do opravdy za- počato. Vzmáhající se bnutí nezaměstnaného dělnictv a naléhání časopisů budějovických na příslušné či- nitele, potkalo se konečně s výsledkem tím, že mi- nistr železnic Wittek ve středu telegraficky do Čes. Budějovic nařídil, aby se záležitost nuceného výkupu některých pozemků rychle skoncovala a se stavbou pak neodkladně aby se započalo. Následkem tohoto zakročení, budou hned dodány stranám vyvlastňovací rozsudky a v pondělí začne se pracovati v celém rozsahu na první partii prací, jež zadána byla budě- jovickému staviteli p. Bohuslavu Keblov i. K témuž staviteli dostavila se deputace dělnictv a, žádajíc jej. aby do práce nepřijímal dělníky cizí, nýbrž jen místní.
Sefert Brož Fiala Hubáček Balšánek Ing Wittek Bohuslav Keblov Hradčany Praha Č . Budějovice Čes . Budějovice
27 article
Pan Kebl slíbil tak učiniti, nebudou-li mu dělníci domácí dělati nějakých obtíží — Nová dražební síň e. k. zástavního úřadu. Na bývalém nádvoří budovy zástavního úřadu v Poj čovní ulici II. zřízena jest nyní dražebna, moderně upravená to síň, která splňuje dlouholeté tužby. Do- posud dražebna zástavního úřadu byla pravou popelkou Zastrčená a neútulná a také nevlídná pro ty, kdož přicházeli tam zřídka kdy. Chabrus míval tam své dostaveníčko a dosti dlouho trvala jeho vláda. Tu konečně vznikla myšlénka, aby dražební prodej pro- padlých zástav prováděn byl způsobem moderníma na zásadách veskrze mravních. Myšlénka nalezla vřelého zastance v řediteli c. k. zastavárny vlád. radoví p. Liebischovi, jenž laké působil k její usku- tečnění. Zejtra již naskytne se každému příležitost, aby tuto moderní dražebnu a ruch v ní prohlédl. Nová dražebna je pravým opakem dřívější. Kdežto dříve nikdo kromě chabrusu k dražbě nebyl připuštěň, td je psy vbosenstve vyhražano zvláštní oddělení. Z průjezdu vehází se pohodlným- zemní dražebny, která má rozlohu 180 čtver. metrů Místnost je velmi vzdušná a světlá, opatřena ventilací, ústředním topením a obloukovými lampami. Rozdělena jest na dvě hlavní skupiny, z nichž jedna určena jest pro obecenstvo širší a druhá pro obchodníky. Kromě toho jsou v místností skleněné vitriny pro vyložení skvostů a otevřené regály pro šatstvo. Při vzorném tomto pořádku panuje v dražebně také vzorný klid. V dražebně je zakázáno soukromě dražiti a vůbec jakékoli obchodování provozovati. Každému přícho- zímu je poskytnula možnost, aby mohl dražiti. Není dovoleno nepříznivým vlivem, násilným odstrkováním aneb vykřikováním opovržlivé kritiky o ceně předmětů dražených jiné dražitele od účastenství zrazovati. Každý předmět, k dražení určený, možno si prohlédnouti.
Kebl Liebisch
28 article
Opravdu ideální to opatření, které prospěje všem kruhům. V nové dražebně, za jejíž zřízení náleží plné uznání řediteli p. vlád. radovi Liebischovi, bude zejtra o 9. hod. dopol. zahajena dražba. Každý měsíc bud draženo 10 —12 dnů. — Cestu v paprsku světelném a tím i všeliké záhady věčna a nekonečna, ličí nová kniha slavného hvězdáře francouzského Kamila Flammariona »Lu- men« (Světlo), kteráž vyšla právě u Heydy a Tučka překladem kollegy našeho J. Pachmayera. Název »Lumen« dán knize, anoť světlo jest v tomto vypra- vování učencově jedním z blavních faktorů; hledít jím vystihnouti autor i problém stálé přítomnosti obra- zův i světů před věky zhynulých. Oživujeť však kniha netoliko minulost světů, a zvláště i historii a geologii země naší, nýbrž zabývá se také přítom- nými útvary jejich, organismem člověka i jiných nejrůznějších forem životních (člověk —rostlina), rý- suje obrazy a život světů nejvzdálenějších, dolýká se všelikých procesů chemických i fysických a odvažuje se i k problému duše a posmrtna. Jak hluboký do- jem učinila i v nejpřísnějším světě vědeckém, uka- zuje i okolnost, že dle knihy lé přezvána byla malá planeta, jež objevena byla mezi Marsem a Jupiterem hvězdářem Pavlem Henrym. Ostatně bohatost knihy ukazuje nejlépe jeji obsah, z něhož jen někter označení tuto uvadíme: Tělo. Smrt. Duše. Poslední
Liebisch Flammarion Lu Heyda Tuček J Pachmayer Pavel Mars Jupiter
29 title
FEUILLETON.
30 article Kus mezislovanské spolupráce.
Kus mezislovanské spolupráce. Čtvrtstoletí bulharské stenografie. Jubilejní vzpomínka od dra. A. Rudolfa. Ještě v poslední chvíli tohoto roku střetla se Bulharům v Sofii dvě významná jubilea; Dne 27. záři bylo tomu 25 let, co zřízen v Cařihradě diplomatieké ageneie bulharská jež prokázala bratřím za Vardarem cenné služby a ve dnech 9. a 10. října oslavovali zase v Sofi v sále bulharské hospodářské banky 25leté jubi leum bulharské stenografie. Čtvrt století vývoje určité techniky před- pokládá nutně možnost praktického uplatnění. A vývoj stenografie souvisel namnoze s vývojem — parlamentarismu. Když dostali svoji ústavu s parlamentem a svými řečníky, měli Bulhaři zapotřebí i stenografů a především soustavy stenografické, přiměřené potřebám a zvláštno- stem jazyka. A tak všechno, co za krátkou dobu trvání ústavního zřízení v mladém slovanském státě pořízeno, všechen vývoj veřejného života a národní vzdělanosti obráželo se v oslavě těsno- pisného jubilea. Aní by se nezdálo, že my Čechové ve svém vývoji rozeházíme se s Bulhary v té příčině o necelých jen dvacet let. Počátky českého těsno- pisu spadají do prvních let šedesátých. Když r. 1861 br. Jindřich Fügner poprvé sháněl těsnopisnou kancelář v Praze, bylo velmi na spěch. Nezbývalo, než pustiti se za mluve- ným slovem prostředky, jaké právě byly na
Bulhar Aní Čecho Fügner Sofie Cařihrad Vardar Praha hospodářský banka
31 article
snadě. Však už tenkráte se tutlalo, zejmena prof. E. Novotný poukazoval, že práce Hegerova v praktickém ohledu nikdy českému těsnopisu nebude lm, čím soustava Gabelsbergerova se stala německému. Také P. Fr. Gábovi po jeho zdravém, moravském rozumu se zdálo, že, vi- douce u Němců problém rozřešený, snad by- chom dle nabytého vzoru dovedli svému písmu opatřit potřebné vlastní „mílové boty“, jež by poskytovaly možnost doháněti pérem i nejkvap- nější živé slovo. Že ostatní Slované rádi se už zařídí po způsobu našem a budou míti v prax přízpůsobovací blíže k nám, než do Němec, dalo se předpokládati. Než ku prvním povzbudivým úvahám v tom směru došlo vlastně teprve roku 1888 o sjezdě brněnském, a nalehavěji teprve r. 1891 o prvním sjezdě slovanském v Praze. Však zůstávalo stále jen při úvahách. Tak dlouho arci nemohli čekati ani Srbové. ani Chorvaté, ještě méně pak Ant. Bezenšek když jej počátkem let osmdesátých na doporu- čení inspektora reálné školy v Lomu, p. Spasa Vazova, bulharský ministr pozval do Sofie, aby tu co nejrychleji vypracoval bulharský těsnopi a seřídil sněmovní kancelář těsnopisnou. V srpnu 1879, tedy sotva že umlklo hří- mání ruských děl, odebral se do nového sídel- ního města Bulharska. Zde ujal se s mladistvým zápalem nesnadného úkolu. Jako Slovinec — narodil se 15. dubna 1854 pod sautalskými vrehy v Bukoje u Celje — v Praze ne neznámý a pražskému spolku těsnopisnému blízký, opřel svou slovinskou a také bulharskou stenografii o český převod soustavy Gabelsbergerovy — a šlo to. Opatřil tak nejen své krajany, ale i sbratřené Bulhary dobrým převodem, zachráni jednotu v těsnopisu jihoslovanském a jako kdysi H. J. Heger v Rakousku, stal se Bezenšek apoštolem stenografie , Bulharsku.
profesor E Novotná Hegerův Gabelsbergerův Gába Němec Slovan Srba Chorvat Antonín Spasa Vazov Bulhar H J Heger Praha Lom Sofie Bulharsko Bukoj u Celje Rakousko
32 article
Ovšem první chvíle byly těžké. Však právě těch bylo v jubilejní dny živě vzpomínáno V mysli se vynořovala dřevěná budova někdej šího parlamentu bulharského, stavba nápadně podobná boudám venkovských „panoramat“. Li- čeny vzpomínky z cest stenografické družiny ke sněmování do Trnova na první „učreditelno sobranje“ i do Plovdiva, obtíže zápasů při ne- dostatku parlamentní kázně, v horku a těsné spíše divadelní než sněmovní budově trnovské dojmy nezvyklého zapisování, jež z prvu pova žována za jakousi práci spiše fotografickou. Řečníci byli nevyškolení, mluvili bez konce páté přes dováté, turecky i francouzsky. Svízel na svízel! Došlo i na jedinou svého druhu „stávku stenografů“. Líčen někdejší život Plovdivě a jeho strasti a radosti. Vše minulo a dnes žádná trpkost nekal vzpomínku na někdejší zápasy. Dnes má Bul- harsko pěknou, akusticky a moderně stavěnou parlamentní budovu, s níž naše chuděrka na sněmovním plácku porovnání nesnese, má dobře a trvale zorganisovanou kancelář těsnopisnou již vydržuje nákladem 50.000 franků (ředitel platí 4800 franků, revisorům po 4200 fr.), ma po staráno o dorost prázdninovými universitním kursy a vyučováním na školách, má svou zku- šebnou komisi pro učitele těsnopisu a co hlav- ního, má svoji vládu, která má cít a smysl pre všecky potřeby a nástroje národně osvětové.
Trnov
33 article Slavnosti jubilejní a zároveň II. tčsnopis.
Slavnosti jubilejní a zároveň II. tčsnopis. sjezd (první byl r. 1892 v Plovdivě) zahájil jmé- nem vlády ministr vyučování dr. Ivan Šišmanov. Ocenil zásluhy Bezenškovy práce, odevzdal mu zlatou medailli „za nauka i izkustvo“, již po slavném básníku Ivanu Vazovu slovenský těsno- pisec první bude nosit. Také spolek stenografo sofijských „Barzopis“ dostavil se s čestným svým darem a provedeny volby do výboru spolku a sněmovní kancelářc. Čestným předsedou zvo- len Bezenšek a Srb Jovan Milovanovič, skuteč- ným Th. Golubov, místopředsedy Iv. Šandarov N. Bozov a do výboru řada jiných. Oslavenec sám měl na to svoji přednášku „O prvním 25leti bulharské stenografie“, prohlédnuta výstavka knih a časopisů odborných. Skutečná slo v an- ská výstavka děl bulharských, srbských, ru- ských, chorvatských i něco českých, práce žá- kovské, obrázky a p. Vše mohlo ještě bohatěj- dopadnouti, kdyby české spolky byly se na vý- stavě nějak zúčastnly. Byl společný oběd a spo- lečná vycházka hostí. Zejmena Srbů mnoho s dostavilo. Obhlédnuto město, zoologická za- hrada, nedávno založená, místa, určená pro nevé paláce ministerské, staveniště budoucíh bulharského divadla národního i nové univer sity a j. Večer byl slavnostní, oč zvláště se při činil Srbský spolek zpěvácký, jenž plným po- čtem dojel z Bělehradu oplatit Bezenškovi ná- vštěvu. Ve slovanské besedě byly povznášejíc chvíle zakončující slavnost. Letošek byl vůbec bohat na projevy shody srbsko-bulharské. Stačí jen vzpomenouti stu- dentských návštěv v Sofii a v Bělehradě, ná- vštěvu železničních úřadníků srbských, cestu krále Petra I. do Sofie. Svátek stenografů neby
doktor Šišmanov Bezenškův Vazov Srb Milovanovič Iva N Bozov Srba Plovdiv Bělehrad Sofie
34 article
bohda poslední příležitostí, kdy obě vlády bratr- ských národů mohly propůjčiti výraz oboustran- ným tužbám po utužení přátelských styků. Na druhý den slavnosti přednášel ještě pan Th. Golubov: „O uplatnění stenografie v růz- ných obo. ech“ a N. Bozov: „O stenografii jako předmětu učebném“, načež zakončen sjezd jednomyslně přijatou resolucí, aby dožádáno bylo ministerstvo, zavésti těsnopis na všech středních školách bulharských a zákonem polo- žilo za podmínku kvalifikace všech zapisovatelů soudních i úřadních znalost stenografie. Pořa slavnostních událostí zakončen téhož večera banketem v hötelu „Royal“ za přítomnosti mi- nistra dra. Šiknanova. Mezi pronesenými pří- pitky platil jeden i budouenosti těsnopisu — slo- vanského! Prozatím ještě nedosaženého. Však ta budoucnost není tak mlhavá! Jos. Dürich, jenž 35 roků pilné práce má za sebou, v ni věří, pokusy prof. Al. Holasa v tom směru jsou po- zeruhodny jako neméně i A. Krondlův návrh původní české soustavy. Těsnopis jest umění příliš praktické, aby dnešní odchylky našeho písma a kyriliky chtěl ještě prohlubovati růz- nými aplikacemi jediného — německého vzoru. Budoucnost leží jistě jiným směrem. P'ůvodní slovanská soustava těsnopisná společně a orga- nicky přizpůsobená všem slovanským jazykům, je jistě jen otázkou času. O té otázce po před- běžné důkladné přípravě bude lze pojednati na přesrok o sjezdu, navrženém do Bělehradu, kam arci máme blíže a kde účastenství Čechů zajisté bude hojnější. Nesmíme přijíti s prázd- nýma rukama. Bude třeba ukázati, jsme-li v té věci schopni iniciativy, která se od nás očekává.
Th N Bozov Dürich profesor Al A Krondlův Čecho Bělehrad