ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9f7deb90-71f8-11dc-9e05-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 177, place 69, org 13, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
11. prosince 1904. Číslo 342.
4 article
polského kola dojde k jedině možnému závěru, že totiž vládě, která za pětiletého úřadování ne- dovedla smířiti Čechy a Jihoslovany a k tomu ještě od sebe odpudila Němce, kterým dělala, co jim na očích viděla, nezbývá jiného, leč po- dati demissi. Ale takovým závěrem mluvčí pol- ského kola odsoudil by současně též politiku pol- ského kola, pro kterou bezpodmínečné pod- porováni Körbrovy vlády jest prvým příkazem,a tak daleko jeho sebezapření jíti nemůže. Jeho závěr, psaný ještě před odročením říš- ské rady, zní: „V praxi všechny ty události zůstanou tím, čím vskutku jsou, totiž nemilými pro vládu episodami, a nic víe dotud, dokud ve sněmovně panuje obstrukce. (V uplynulém právě zasedání nijaké obstrukce nebylo; hlaso- vati proti vládě, není přece obstrukce! Pozn. red.) Ba ani fakt, že vláda by neměla ve sně- movně většiny pro rozpočet, neměl by prakti- ekého významu do té doby, dokud většina a menšina jsou v téže sněmovně pojmy ab- straktní . .. Po odročení sněmovny mělo pol- ské kolo schůzi dnes dopoledne ve Vídni a schůzi tu předseda hr. Dzieduszycki zahájil ná- sledujícími slovy: Polští členové rozpočtového výboru hlasovali pro refundaci ze dvou důvodů.
Čecho Jihoslovan Němec Vídeň
5 article
Předně, poněvadž chtěli vládě umožniti, aby způsobem parlamentním mohla konati svou po- vinnost ke státu a k Haliči; za druhé proto. že polské kolo vždycky bylo pro parlamentní vy- řízení rozpočtu. Řečník nechce pronášeti poli- tický horoskop, nechce se také pouštěti do poli- tiekých kombinací, ale soudí přece, že s píše možno očekávati rozpuštění sně- movny než demissi vlády Kör- brovy. Jestliže se německé a české strany v rozpočtovém výboru včera spojily, aby pře- hlasovaly vládu a porazily vládní předlohu, hrály při tom jistě přední úlohu ohledy na na- stávající nové volby. Já však — zakončil h Dzieduszycki svou řeč — přeju pánům šťastné svátky a přál bych si, aby se polské kolo opě shledalo v dosavadním složení. Nové volby jsou vždy nejtrpčí oříšek pro polské kolo a proto jest přirozeno, že za roz- pravy, jež se rozvinula po předsedově prohlá- šení, četní členové kola vyslovili přání, aby se působilo na vládu, by upustila od rozpuštění sněmovny a tuto zase svolala v době co nejbližší Praktičtější členové kola vyzvali předsedu, aby v době parlamentních prázdnin nalehal na dra.
Halič
6 article
Körbra, aby co nejrychleji a úplně splnil, co přislíbil Haliči. Chápeme jejich nedočkavost. Zůstali Körbrovi věrni do posledního okamžiku. hlasovali pro refundace, ač viděli, že je proti nim dvoutřetinová většina a za to za všechno mají jen — nesplněné sliby! V Praze, 9. prosince (K sit u a ci vnitřní.) Parlamentní zpravodaj krakovského „Czasu“ ubezpečoval své čtenáře od saméh zahájení podzimního zasedání říšské rady, že by se v parlamentě ponenáhlu všechno zlepšilo, kdyby česká delegace z návodu dra. Kramáře nestála houževnatě na své obstrukci, která Če- chům neposlouží, ostatním korunním zemím pak působí očividnou škodu. Až teprve ve čtvrtečním čísle týž vídeňský dopisovatel upřímně vyznává, že jeho rozpoznání rakouské parlamentní cho- roby bylo pochyhené, že -akouský parlamenta- rismus nestůně pouze českou obstrukcí, naopak že mu v kloubech vězí ještě jiná, mno hem vážnější choroba: odpor liberálních něme- ekých stran, hlavně lidové, proti jakýmkoli ústupkům, jichž se na ni domáhá vláda, která jinak ochotně se podřizuje jejím rozkazům.
Kramář Halič Praha
7 article
„Parlamentní situace — čteme v „Czase““ — jest kritická a přispěli k tomu vedle Čechů též němečtí lidovci. Včerejší řeč dra. Der- schatty, který jménem své strany rozhodně ode- přel refundaci 69 millionův, přiostřila situnci neobyčejně. Jak mohou nyní Čechové svoliti k refundaci, když ji odpírá strana, těžící ze všech práv strany vládní?“ Ale i tu má vídeňský zpravodaj hlavního orgánu pol- ského kola za lubem útěchu. I kdyby prý sně- movna byla odročena ještě tento týden, nebude tím přetržena sanační akce. „Naopak — dodává „Czas“ — za vánočních prázdnin bude se dále vyjednávati s Čechy, načež po Novém roce sně- movna bude opět svolána.“ A což když pan Derschatta po Novém roce ohlásí jménem své strany opět veto! Nebylo by snad vhodnější, aby příliš horliví polšti podpůrci politiky dra. Körbra nechali jednou na pokoji českou delegaci, jejíž podmínky smíru znají beztoho do nejmenších podrobností, a obrátili se opět jednou k něme- ckým stranám a dali jím na srozuměnou, že Ra- kousko není jen pro Němce, nýbrž také pro jiné narody? Z Terstu, 9. prosince. (Následky bom- bové afféry.) Dnes ráno bylo v průvodu policejního úřadnika a 12 strážníků vypraveno odsud do Vídně pět osob, obžalovaných z úča- stenství při hombové afféře ze dne 15. července.
Čecho Derschatt Němec Čechy Terst Vídeň
8 article
Jsou to Jan Salatei, Napoleon Kozzi, Marcel Depaul, Oskar Suban a Felix Vidussi; všichni budou souzeni porotou vídeňsko u. V Praze, 9. prosince. (Chorvaté francouzský tisk.) Dalmatský poslanee zemský, dr. Tresič-Pavičič, jenž za pří- ležitosti ustavení kelto-slovanské ligy meškal tyto dni v Paříži, rozmlouval tam s některými novi- náři o politických a hospodářských poměrech v chorvatských zemích rakouských. Dr. Tresič- Pavičič vysvětlil redaktoru »La Patrie« otázku místodržitele bar. Handla a na dotaz, jak se Dalmatincům vede pod panstvím rakouským, vylíčil bohatství půdy dalmatské, ukázal na že- lezné, měděné a rumělkové doly, na lomy asfaltu a mramoru, které z největší části leži ladem, poněvadž neni peněz na jich exploito- vání. Zmocní-li se dalmatských pokladů kapitál německý, pak se Dalmacie stane skutečně mostem, po němž se němectví bude valiti ze střední Evropy na Balkán a dále na jihovýchod až k Perskému zálivu. Kdyby Francouzi chtěli vložiti částku svých kapitálů do zemí chorvat- ských, měli by z toho několikerý zisk: jieh kapitály by se bohatě zúročily; zabránili neb aspoň ztížili by Němcům cestu na jihovýcho Evropy a získali by v Chorvatech nového spo- jence, jehož význam v boji s německým proudem na jihovýchod se nesmí podeeňovati. Z Inšpruku, 8. prosince. (Politická akce tyrolských biskupů.) Tyrolský episkopát vydal pro veškero duchovenstvo v ty- rolských diécesích list, který se pilně přetřásá jak v tamních klerikálních, tak i v křesťansko- sociálních kruzích. V listě biskupském viní se totiž tyrolské duchovenstvo, že jest samo hlav- ním zdrojem nespokojenosti v zemi; zapovídá
Salatei Kozzi Depaul Suban Vidussi Chorvat doktor Tresič Pavičič Handl Francouz Němec Praha Paříž Dalmacie Evropa Balkán perský záliv Le Patria Inšpruk
9 article
se mu agitovati pro i proti selskému spolku, jenž byl loni založen proti vůli vyššího ducho- venstva; a konečně všem výpomocným kněžím se poroučí, říditi se tou politikou, které se drž jich představení (l). Ze Záhřeba, 7. prosince. (Ze sněm u.) Chorvatský sněm, vyřídiv zatímný rozpočet finanční vyrovnání s Uhrami, jakož i některé drobné otázky, nebude míti plenární schůzí dřive, než po pravoslavných Vánocích, tedy as 15. ledna. Sněm nebyl dosud odročen, aby roz počtový výbor mohl vyříditi ještě před Vánocem řádný rozpočet na příští rok. Soudí se, že výbor bude se svou prací hotov asi do 12 prosince. Politické zprávy zahraničně. V Praze, 10. prosince. Drang nach Osten v Malé Asii. Dop. »Nár. Listů«. Z Cařihradu, 6. prosince. Turecko neznalo Němců, když jim podalo prst, najímajíc si je za vojenské instruktory. Neznalo jich ani, když jim dalo koncessi na stavbu bagdadské dráhy Ale již je poznává a netěší se z té známosti Němei se docela zahnízdili v Cařihradě, kde jich jest na tisíce ve vojště, v ministerstvech, bankách, železnicích, žandarmerii, v obchodech a vůbec na všech místech, kde je syto a teplo. Na cařihradských ulicích slyšeti nyní německý jazyk tak často jako francouzský. Známky ně- mecké invase všude jsou patrny. Ale nejen to. Němcům daří se také pro- nikání do Malé Asie. Maloasijská železniceje v německých rukou a bagdadská dráha, jejiž čásť Konia-Bulgurli jest už hotova, docela jim dá v ruce hege nonii nad Malou Asií.
Dop Němec Záhřeb Uhry Praha Asie Cařihrad Turecko cařihradský ulice
10 article
Zatím co Japonci na návod anglosaských států Rusy připoutali k dálnému Východu, Němci utvrzují se v Malé Asii poblíž ruského Černého moře. Děje se to zticha, nepozorovaně, téměř neslyšně. Až upevní svou kulturnou pře- vahu, vstaví Turecku na šíji nohu politicky. O té doby co císař Vilém II. získal osobné přátelství sultána Abdula Hamida, lítá z Cařihradu do Ně- mecka koncesse za koncessí. Kromě zmíněnýeh Němci obdrželi ještě v Asii koncesse: K explo- ataci bohatých pramenů petrolejových a dolů v Mezopotamii, koncessi ke kupování půdy v plodné dolině alanshé, kde jsou bohaté plan- tace bavlněné. Podobně i v německém Turecku německý kapitál ovládl. Němci zbudovali želez nici Solun—Bitolie, otevírají nové přístavy, za- kládají banky, jsou dodavateli děl a pušek tu recké armádě, německý dovoz do Turecka pře vyšuje všecky ostatní.
Japonec Rus Němec Vilém II Hamid Asie Černý moře Cařihrad Turecko Bitolie
11 article
I obchodní paroplavba v Turecku přecház do rukou Němců. Hamburská společnost »Deutsche Levant Linie« vytlačila svými tříceti parníky rakousko-uherský »Lloyd«, jejž čeká za nedlouho bankrot, půjdou-li věci dále tak. A že půjdou, toho jistotu poskytuje politika rakouská, jež s Německem nezávodí v dobývání hospo- dářských výhod svému obyvatelstvu, nýbrž podporování výhradně německých interesů. Má-li Rakousko na Balkáně voliti mezi svým podda ným Neněmcem a Němcem z říše, vždycky roz- hodne ve prospěch tohoto. Jiní Slované ovšem tím méně mohou se nadíti, že Rakousko bude podporovati jejich hospodářské zá jmy. Za 20 až 30 let Němci vykonali nesmírně mnoho pro zakládání svých kolonií v Malé Asii Avšak i v Palestyně založili velikou kolonii která utvořila celé velkostatky, vinohrady atd Palestynské víno německých kolonistů konkuruje nyní s kyperským a samosským. K vůli této kolonisaci Německo založilo bagdadskou dráhu podle jejíž trati za nedlouho vzniknou továrny průmyslové závody, dvory, vínohrady — všeck německé.
Němec Lloyd Slovan Turecko Německo Rakousko Balkán Deutsche Levant
12 article
Financování této velké kolonisačné práce opatřovati bude německá banka v Cařihradě, jejíž založení se pracuje. Banka ta bude míl filialky v městech maloasijských. V Jerusalemě již roku 1896 založena byla německá banka s kapitálem million marek, jež od té doby zřídila si filialky po mnohých městech pale- stynských. Do Cařihradu přijelo na sto Němeů kapi- talistů, průmyslníků a obchodníků, kteří se odtud rozjeli po různých místech Malé Asie, aby prostudovali každý její koutek, kde by se dalo něco »dělati«. Velké pozornosti zasluhuje také telegram. který německý císař poslal v den sultánových narozenin, v kterýžto den odevzdána dopravě prvá čásť bagdadské dráhy, Konia—Bulgurli, řediteli německé banky a předsedovi výboru bagdadské železničné společnosti. Telegram zněl: »Raduji se, že po tolika rozmanitých nesnázích dokonána tato čásť velevýznamného výkonu ně- mecké podnikavosti a dovednosti německých inženýrů. Nemohu vám i všem, kdo máte účasti při tom velikém díle, nevyjádřiti své úplné uznání nad tím, co dosud vykonáno, jakož i nejvřelejší svoje přání, aby celá bagdadská dráha též tak šťastně byla dovršena. Z těchto slov německého císaře vysvítá, měl-li kdo o tom dosud pochybnost, že něme- cká zátopa na Balkáně i v Malé Asii není dí- lem náhody a jednotlivých podnikavých nebo dobrodružných Němeů, nýbrž že se děje na popud hlavy německého státu a dle plánu, jejž ředitelé německého státu vypracovali se zřením Dojčin. i k daleké budoucnosti.
Cařihrad Jeruzalém Balkán Asie německý banka
13 article O nepřátelích alliance francouzsko-ruské
O nepřátelích alliance francouzsko-ruské uveřejnil náš pařížský spolupracovník p. René Henry článek v »La Revue Russe«. Zmíniv se o uzavření dohody Francie s Ruskem praví, že Francie vždy více musí cítiti své po- vinnosti jako spojence Ruska a rozptýliti všechna nedorozumění a drželi v sachu jingoé a imperia- listy anglické. Nynější doba patří mezinárodním dohodám a flirtům různých států. Francie snaží se na všech stranách zajistiti si mír a dohod- nouti se. Tento směr, přirozený výsledek dlouhé doby míru, má své dobré stránky. Mezi státy, namnoze nepřátelsky proti sobě stojícími nastá- vají styky srdečnější. Avšak René Henry pozo- ruje v tomto množení různých dohod fran- couzské diplomacie skrytou akci nepřátel rusko- francouzské alliance, která má býti zatlačena do pozadí. Neodvažuji se vystoupiti proti allianci zjevně jako internacionalisté, ale chtějí ji tajně podkopati. Francouzi zapomínají na dobu svého osamocení, které je naplňovalo úzkosti. Ruská alliance pozvedla jejich mysle a posilnila je. Ne přátelé alliance, neodváživší se útočiti na velkou myšlenku, pokrytecky upozorňovali na finaněn nevýhody její. Avšak zkušenost přesvědčila, že obavy tytc byly zbytečné a kapitál francouzský prospěvšt Rusku, měl též náležitý zisk. Francouzští ruso- fobové museli hledati nové zbraně. Doufají, že na východě se střetnou zájmy Francie a Ruska.
René Henry Russ Francouz Francie Rusko Le revue
14 article
Proto uvítali s radostí nynější válku. Makedonie jim slouží za záminku ku protiruské agitaci. Čin Rusko zodpovědným za neblahý stav věcí na Balkáně a staví se proti zahraniční politice fran couzské, podporující Rusko. Chtěli, aby zakroči nový trojspolek západních mocí: Francie, Anglie a Italie. Tak by bylo Rusko zatlačeno do tábora německo-rakouského. Marné jsou dosud tyto in triky. Deleassé pracuje svorně s Petrohradem a čeli všem záměrům utvořiti trojspolek anglo- franko-italský. »Francouzi udržují allianci s Ru- skem,« píše René Henry, »s celou silou svou s celým svým rozumem a se všemi svými sym paliemi, které nezmizely s některými illusemi Nevěříme v seriosní úmysl Anglie, uzavříti s nám trvalou a pevnou allianci. To není její zvykem Naši vládní Machiavellové jsou ubozi a chabí ve své podkopnické, krtčí práci proti allianci rusko- francouzské.« Burové nemají chuti bojovati za Němce. Nedávno rozšířily se v Německu pověsti že 1300 Burů dalo se najmouti do služeb ně meckých za dobrovolníky proti povstalým H rerům a Vitbojům. Nyní se zpráva ta vyvrae a dokládá se, že pouze 400 mladých Burů dalo se nájmout a to nikoli za bojovníky, nýbrž jak personál pro vozové transporty. Sbor obecních starších král. hlav města Prahy konal včera odpoledna mimořádnou schůzi, v níž se pokračovalo v rozhovoru o záležitosti zastavení po- zemku u Frašné brány. Starosta p dr. Srb zahájil schůzi o 1/45. hodině v přítomnosti opou náměstků pr. dra. K. Groše stav. Seiíerta a 80 členů sboru. Lože i galerie velmi četně navštívena.
Francouz René Henry Burová Němec Srb K Groš Makedonie Rusko Balkán Francie Anglie Petrohrad Německo Praha
15 article
Starosta p. dr. Srb praví, že koná smutnou povinnost (členové sboru povslávají), když podává smulnou zprávu a ztrátě, kterou sbor utrpěl náhlou smrtí obecníhe staršího p. dra. J. S. Novák a. O roku 1829 náležel do středu našeho a poznali jsme v něm milého kollegu, který svým konciliantním jed- náním získal si naše přátelství. Ztráty jeho želíme tím upřímněji, neboť smrt stihla jej v plné mužné síle, již věnoval ve prospěch obce pražské. Rada městská učinila příslušná opatření k projevení pocty jeho pa- mátce při pohřbu, který se bude konati v neděli o 3. hodině odpol. Pánové na znamení souhlasu již po- vstali a dám projev ten zaznamenati do protokolu. Na to byl schválen náklad 200.000 K na stavb sběrače kanalisačního od nábřeži malostranského ostrovem Kampou do ulico Lužické Dále vykonána volba administrátora pachtu daně potravní na rok 1905. Odevzdáno bylo 79 hlasovacích listků, z nichž 68 znělo na jméno p. F. Mellana, 2 na J. Vaníčka a 2 na jméno p. Ka- salického, 7 lístků bylo prázdných; byl tudíž zvolen administrátorem opět p. Ferd. Mella n. Na dotaz sta- rosty, zde volbu přijimá, odpověděl p. Ferd. M ell an že děkuje za svornou volbu a prohlašuje, že v plném vědomí povinnosti, kterou mu úřad tento ukládá, jei přijímA. Slibuje, že své nejlepší síly této důležité funkci věnuje, řídě ji spravedlivě a přísně na prospěch krá- lovské Prahy. (Souhlas.) Následovalo rokování o reprezenlačním domě u Prašné brány.
Srb Novák F Mellan J Vaníček Ferd Kampa Praha
16 article
Starosta p. dr. Srh sdělil, že přihlášeni jsou řečníci pro pp. Weiss, cís. r. Jahn, Košťál, dr. Pinkas, dr. Baštýř, Jirousek a Voitl; proti pp. Lada, Vaníček. Maděra, dr. Podlipný a dr. Černohorský. M. r. pan Weiss v důvodech svých pro stavbu representačního domu uvedl, že Měšťanská beseda už nejednou snažila se získati lepší a vhodnější místo pro spolkový dům, ale nikdy jí neprovázelo štěstí. Tvrdí, že Beseda plati nyní činže 25.000 K - zvýší ji ráda na 30.000 korun a tu také bude platil v novém representačním domě. Se stanoviska vlasteneckého je povinností obecních starších, aby hlasovali pro stavbu representačního domu. (Souhlas.) Ob. st. pan Lada (proti) vzpomenul těch dob kdy doporučoval, aby obec pražská koupila celý kom- plex pozemků u Prašné brány. Tenkráte byla to ho- spodářská otázka, poněvadž pozemek byl poměrně levný. Obec ani později nemusila pozemek kupovati, poněvadž byl majetkem českého ústavu peněžního který by ho jistě nepřátelům neprodal. Nyní jsem rovněž proti stavbě domu a sice z důvodů úsporně hospodářských. Z původního projektu mnoho repre- sentačního se slevilo a při tom všem ještě obec musí po 72 let na dům dopláceti. Chovám také obavu, že se v domě tom neusídlí pouze čeští obchodníci řemeslníci a tak nastane ona trapná situace, že v na- šem národním domě budou usídleni naši národní ne- přátelé. Co tomu řeknou naši potomci, když by musili platit dluhy za representační dům? (Odpor.) Rečník doporučoval opělné úvahy o zužitkování pozemku u Prašné brány a navrhoval odročení záležitosti na tři měsíce.
Weiss Jahn Košťál doktor Pinkas Baštýř Jirousek Voitl Vaníček Maděra Podlipná Černohorský Lada Ob národní dům
17 article
Ob. st. p. cís. r. Jahn (pro) jako člen dozorstva pro stavbu obecního domu podal některé vysvětlivky o navrhované stavbě. Vyslovil potěšení, že panuje jednomyslný názor ve sboru, že pozemek musí zůstati v majetku obecním. O jeho zužitkování proneseny nej rozmanitější názory a všemi dozorstvo se zabývalo Na základě těchto úvah dozorstvo dospělo k přesvěd- čení, že naprosto nelze sboru obecních starších do poručiti stavbu dívadla a to nejen z finančních ohledů. neboť by se tím způsobilo nesnesitelné břemeno pro obec, ale i z důvodů stavebních. Nyní, když se za- číná stavět vinohradské divadlo, bylo by to opravdové risiko, a není radno obci k takovému riskantnímu pod- niku radit. (Souhlas.) Takovou budovou ostatně ne- byly splněny naděje sboru, když pozemek kupoval. neboť divadlo nesloužilo by úkolům společenským a re- presentačním. Proto dozorstvo setrvalo na návrhu na stavbu representačního domu. Kdyby se byly ne- staly jisté chyby, mohla se už dnes slavba domu provádět a nikdo by proti tomu ničeho nenamítal. (Dr. Černohorský: Jaké to byly?) My jsme pro ná- rodní dům na základě našich dlouholelých zkušeností. My potřebujeme národního střediska, vůči rostoucímu indiferentismu. Nesvorností a negací, skeptismem nedůvěrou nezbudujeme nic pevného. My potřebujeme trochu cítu, lásky a rozhodnosti národní a s tou teprve něco dokážeme. (Souhlas.) Ohledně titulu není žád- ného rozporu. Ať se dům nazve jakkoli, bude vždy representačním. Není tedy rozdílu, když se jmenuje jednou representačním a po druhé obecním domem.
Jahn doktor Černohorský Ob obecní dom
18 article
Nový projekt obsahuje všecky potřebné vlastnosti re- presenlační. Obsahuje 3 velké sály, monumentáln facadu, velký foyer, imposaniní schodiště, jsou tam salonky, chambry, klubovní místnosti, kufárny, čí- tárny a j. Nalezne tam středisko nejen Měšťanská beseda, ale i Umělecká beseda, Spolek architektů a inženýrů, Spolek českých žurnalistů a také kluby po- slanecké naleznou zde vhodné místnosti. Kruhy živno- stenské a průmyslové budou si tam moci zříditi repre- sentační závody, zkrátka budova vyhoví ve všech směrech kýžené representaci národní, vlastenecké, ob- chodní i společenské. Náklad 3 mill, korun nesmí se překročiti! (Souhlas i odpor.) Za to ručí sboru do- zorčí komise i projektanti! (Hlas: Zkušenost učí, že se rozpočet vždy překročí!) Jsou to mužové vážn a zkušení a jejich názor musí býti respektován. Do- poručuje sboru schválení návrhů městské rady v pře- svědčení, že se tím vyhoví národním našim poža- davkům, že dům přispěje k okrase Prahy a že bude odpovídali kulturnímu významu národa našeho. (Sou- hlas a potlesk.) Oh. st. p. Vaníček (proti) opakuje, že nevě rozpočteným 3 mill, korun. O vlasteneckém pře- svědčení nás odpůrců domu nemusí nikdo pochy
Hlas Vaníček Praha spolek architekt
19 article
bovat, ale my při té otázce takě posuzujeme stránku firanění a to je právě ten háček. Mám »bavu, že náklad bude velice překročen, nebol se dnes nepočítá ani s nákladem na opatření nábytku a na uměleckou výzdobu. V tom směru rozpočet neni podrobný a prot nemůže hlasovati pro návrh městské rady K návrhu m. r. p. Kasalického usneser konec záznamu řečníků. Ob. st. p. Košťál (pro) tvrdí, že rozpočtená úhrada representačního domu odpovídá úplně skuteč nosti. Poněvadž stavbou domu získá nejen Celetn ulice, ale i celé Staré město ve svém obchodním roz- machu, bude hlasovati pro návrhy rady městské.
Košťál Ob Celetn
20 article
Ob. st. pan Maděra (proti) uvádí, že technikov se úplně isolovali při řešení projektu zastavení po zemku u Prašné brány a že nepřizvali do schůz zralce finanění, což bylo chybou. Projekt předložený nění representativní a je také nevýnosný, což bylo by trvalým zatížením poplatniciva. Proto bude hlasovat proti. Navrhuje, aby se zde postavil obchodní baza se 3 průchody s malými krámky vně i uvnití a v ho řejších patrech aby byly obchodní kanceláře. Dodává že těž chybou je, že v projektovaném obecním dome uchude velkého sálu, který by sloužil pro velké české plesy a pod M. r. pan dr. Pinkas (pro) vysvělluje důved svého rozhodnutí ve prospěch postavení representač- ního domu. Předpoklady pro slavbu domu jsou přece tytéž, jaké byly při koupi pozemku, ba předpoklady ty se ještě zlepšily. Návrh městské rady zní přece velmi jasně: povolit náklad do 3 mill. korun na stavbu domu a vnitřní výzdobu. Veřejnost se nás může prá- vem pláti: proč jste tedy pozemek kupovali? Důsled- nost nás k tomu nulí, abychom pro postavení domu hlasovali! (Souhlas.) Mnozí pánové postrádají v domě representačnost. Ale kolik dávky representace byle v návrhu, když se pozemek kupoval? Z důvodů ná- rodních potřebujeme středisko. Není pochybnosti, že krásné místnosti mají zušlechfující vliv na povahya proto doporučuje návrh městské rady. (Souhlas a po- Ulesk
Maděra doktor Pinkas Ob
21 article
Ob. st. p. dr. Černohorský (proti) ví předem, že všechno řečnění je marné, poněvadž většina pro návrh jest už zpečetěna. Projekt ropresentačního domu označuje za riskantní a podporuje názor, aby se na pozemku tom postavilo druhé české divadlo. Řečník praví, že nestačí ke svornosti jen budova, neboť k tomu je třeba, aby v náhledech platila shoda. Po koupi po- zemku mnohým pánům bolela hlava a po usnesen stavby representačního domu bude je bolet hlava ještě víc. (Souhlas) M. r. pan Jirousek (pro) uvádí, že když obee neví ce s pozemkem počít, necht ho daruje českému živ nostnictvu a řemeslnictvu a to by ho užilo věru vhedně. Stále se zde mluví o finaněním obtížení. Ne- pochopuji toho strachu. Protestuji jménem českého ře- meslnického a živnostenského stavu proti názoru, jakoby slav tento nedovedl plnit své povinnosti. Kam se do- stanou ty 3 mill, stavebního nákladu? Mezi lid, mezi řemeslníky a obchodniky a to také znamená kus sociální politiky obecní. Také o umělce nemůže se postarat jednotlivec, nýbrž korporace, obec. Pochybuje se o rentabilitě. Prál bych si, aby pánové vždy byii tak opatrní. Ptají se pánové na renlabilitu při zaklá- dání sadů a při stavbě nábřeží? Representační dům má býti národním májákem nejen lidu pražskému, ale i ostatnímu českému, ba i všemu lidu slovan- skému! (Souhlas.)
doktor Černohorský Jirousek Ob
22 article
M. r. pan dr. Podlipný (proti) míní, že věru přechází chuť k mluvení, když se praví, že rozhodnutí už j vlastně hotovo. Mnohě, co se zde pravilo, byly pouhé fráse. Jest smutným úkazem, že stavěti se m representační dům v době, kdy váš člověk (ukazuje na Staročechy) prodal dům, v němž P. J. Šafařík do- konal! (Hluk a scuhlas.) Teď mluvíle o vlastenectví a není to výsměch, když chcele počít s počešťováním Plíkopu a nemůžete zabránit cestu z Grand hotelu Němcům do Krakovské ulice po Příkopě? (Dr. Vlček A dovedl vy jste to?) Ano, pane kollego! Po 20. lednu 1897 byl tomu konec! K tomu je ale jiného ducha zapotřebí! (Souhlas.) Řečník v delší řeči do- kazoval, že řečníci, kteří nadšené tyrady pronášejí, hřeší, když neusilují o to, aby representace bylr pone- chána výhradně na radnici. Zde vítali jsme bratry slovanské a zd se s nimi těšili. A na příště re- presentaci odtud odnesete, okradet o ni radnici! (Souhlas na galerii.) Jedině zde můžele pracovat pro slovanskost naší Prahy! Otázka upravení radnice je od roku 1897 v proudu a ne, a ne, aby se začalol A nyní se chcele u Prašné brány objímat, mezi tím, co úřadnictvo obecní je v dírách! Pouhým obílením zdí to nenapravite! Deklamatoři zapomněli také na jiný skvost naší obce, Žofín! Ten vyžaduje úpravy, Také otázka divadla je vážnější, než jak se zde o ní luvilo. Tvrdím, že většín. vlastenectvím hoří naš srdce, když voláme po úpravě radnice, aby byla jako pravé slunce Prahy a celého národa vyleštěna a upra- vena, aby nejen poplatnictvo, ale i obecní starší ne- musili bloudit po Praze, hledajíce úřady obecní. Dopo- ručuje poskytnutí lhůty aspoň dvou měsíců k dů- kladnému prozkoumání celé záležitosti. (Souhlas.)
doktor Podlipná P J Šafařík Vlček Praha Žofín Grand hotel Němec
23 article
M. r. pan dr. Baštýř polemisuje s názoryp dra. Podlipného a zejmena o prof. Maškovi tvrdí, že prý to byl dříve Mladočech (Hlučná veselosl). O rás zklanal dvojnásob, ale proto laké musil nás opustit. (Hlas na galerii: Hanba mu!) V další řeči uvádí, že němectví se v Praze rok od roku roz- lahuje, že v Krakovské ulici a ve Smečkách dům za domem získává, že kasino na Příkopě se přestavía získá novou frontu do Havlíčkova náměstí. Což jsme tak silní, že se nemusíme bránit? My musíme v Praze opatrit neutrální místo, na kterém by se všichni pří- slušníci národa našeho mohli shromažďovati. Vím, že se tam budou scházeli třídy, které budou mluvil proti nám, měšťákům, ale nic proti tomu nemám, jen když to bude český lid! Dále řečník tvrdí, ž representačním domem nezvýší se přirážky. Vždyť do rozpočtu na rok 1905 je l. tomu cíli zařaděna položka 100.000 K a přece nejsou přirážky zvýšeny! Řečník končí nadšeným vyzváním ve prospěch postavení re- presentačního domu. (Souhlas) Když p. cís. r. Voitl prohlásil, že se vzdáv slova, přikročil starosta p. dr. Srb ke hlasování.
doktor Baštýř Podlipný profesor Mašek Voitl Srb Praha krakovský ulice Havlíčkův náměstí
24 article
Pro návrh p. dr. Horáčka na odročení rozhod- nutí na dobu aspoň jednoho měsíce — bylo pouze 25 hlasů a proto návrh byl zamítnut Hlasovalo se ledy o návrzích městské rady: „Aby na pozemku bloku B. u Prašné brány nákladem obce pražské postaven byl obecní dům dle nového pro- jektu od pp. architektů Balšánka a Polívky vypraco- vaného a na stavbu tohoto domu včetně zřízení pře- chodu ku Prašné bráně a m vedlejší vydání, totiž na vnitřní zařízení a opatření projetku a umělecké vedení stavby aby povolen byl náklad do výše 3 mill, korun aby k uhražení tohoto nákladu uzavřena byla k Měst- ské spořitelny pražské výpůjčka do výše 3 mill. korun na 4% úrok a 1/4% amortisaci a aby výpůjčkat zajištěna byla knihovně na bloku B. u Prašné brány rada městská aby byla zmocněna, by v mezích po- voleného nákladu stavbu provodla a ujednala pod- mínky ohledně honoráře za projekt a umělecké ve- dení stavby K návrhu ob. st. p. Šulce hlasováno bylo dl jmen. Pro návrhy městské rady hlasovali pp.: nám dr. Groš, nám. Seifert, Voitl, Prášek, Vondřich, Braun (Jahn, Neubert, Bukovský, Meis, Rašín, Bulíř, Stárka dr. Edv. Baštýř, Patočka. Cetlovský, Varvažovský Motys, Pinz, Eim, Chadima, Červený, J. Novák, dr Šupich, (Koštál, Čupr. Schrötter, dr. Růžička, Bu- boníček, Zvěřina, tdr. Pinkas, Pešek, dr. Štych, Hav- líček. Zimek, Portík, Pasovský, Trnka, c. r. Novák dr. Frič. t Jirousek, Novotný, Romováček, Kreutzer dr. Bouček. Siřiště, Šiller, Březnovský, Decastello, dr Vlček, Šeyd, dr. Jeřábek, Koubek a Hansl.
doktor Horáček Balšánek Polívka Šulc Groš Seifert Voitl Prášek Vondřich Braun Jahn Neubert Bukovský Meis Rašín Bulíř Stárek Edv Baštýř Patočka Motys Pinz Eim Chadim Červená J Novák Koštál Čupr Růžička Zvěřina Pinkas Pešek Štych Hav Zimek Portík Pasovský Trnka Novák Frič Jirousek Novotná Romováček Kreutzer Bouček Siřiště Šiller Březnovská Decastello Šeyd Jeřábek Koubek Hansl doktor Šupich doktor Vlček
25 article
Proti návrhu na postavení representačníh domu hlasovali pp.: Brož, Šindelář, Vejžvalda, Fiala Urbánekdr.A. Baštýř, dr. Fragner, Ur. Černohorský Náhlovský, dr. Holubovský, Kasalický, dr. Voráček Lada, Svoboda, Peterka, (Vaníček, Hubáček, st. Vlček Mellan, Kovařovic, vMaděra, dr. Prachenský, Ticháček Fatka, Šulc, dr. Scharf, tdr. Podlipný a dr. Slavik Pro návrh na postavení domu hlasovalo 28 svobodomyslných obecních starších a 26 Staročechů proti návrhu 17 Mladočechů a 11 Staročechů. Stavba ropresentačního domu u Prašné brány byla tedy usnesena 54 proli 28 hlasům. Výsledek hlasování byl přijat s hlučným pro- jevem souhlasu a potleskem v zasedací sini i v loži a na galerii. Dále byl schválen návrh ob. st. p. Práš ka a soudr., aby dozorčí rada nad stavbou domu obec ního byla 12členná a aby v ní zasedali nejen tech- nikové, ale i obchodníci a řemeslníci. Městské radě odkázány návrhy p. dra. Jeřá bka aby český ráz facady byl vyjádřen slohově, aby pa matováno bylo na síň pro výstavu, pro čítárnu atd Tim jednací pořad vyčerpán a za všeobecněho pohnutí slarosta p. dr. Srb o 348. hod. večer schůz ukončil.
Brož Vejžvald Fiala Urbánekdr A Baštýř doktor Fragner Náhlovský Holubovský Svoboda Peterek Vaníček Hubáček Vlček Mellan Kovařovic vMaděr Prachenský Ticháček Fatka Šulc Scharf Podlipná Slavik Srb Ur Voráček lada
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Neuvěřilelno ! Včerejší večerní »Prager Tagblatt« pod záhlavím »Isolování českých pouličních excedentů« vypravuje, že se do jeho redakce dostavil zástupce Srbů v Praz studujících i žádal, aby —— »Prager Tag- blatt« — konstatoval, že jeho sounárodovci na »výtržnostech a demonstraeích« proti německému studentstvu se nezúčastnili a že tyto u dá- losti co nejrozhodněji odsuzují. Srbské studentstvo v Praze v nej- bližších dnech prý uspořádá shro- máždění a při tom učiní prý ve- řejné prohlášení téhož smyslu. Ostatně prý onino dva studenti, kteří ve čtvrtek večer před »přepadením« v německém »Hand- werkerheimu« se objevili, ani Srby nebyli, nýbrž Slovinci. »Také tito dva studenti,« pokračuje pražský orgán pro veřejné blaho — odmlčevse štěstím, »ponavštívili nás dnes dopoledne v naši redakci a vylíčili celý případ v »Handwerker- heimu« tak, že jakákoli provokace s jejich strany a společenství s rotou, která přepadnut provedla, jeví se vyloučeným býti. « Oba pánové, kteři na německé universitě (inu ovšem !) studují, přišli do německo-řemesl- nické hospody, protože nebyl již na blízku otevřen žádný jiný lokál. Jeden z nich prý sice v myšlenkách (!) učinil objednávku v slovinském jazyce, avšak ihned prý se poopravil — češtiny vůbec nejsou prý ani mocni. Slovinské studentstvo nikdy nemělo žádného společenství s českými demonstranty a vzdalovalo se naprosto všech výtržnosti. »Exces« v »Handwerkerheimu« prý oba německy studu- jící redakční Slovince »Tagblattu« pobouřil ne- méně než ostatní hosty ... Zkrátka, událost,
Srba Prager Praha
27 article
která musí hnouti útrobami všech nejen če- ských, ale vůbec slovanských lidí. Mezi tyto ovšem nelze počítati inťeressantní návštěvníky v redakci »Prag. Tagbl.«, kteří přišli — nikte- rak k obzvláštní eti jihoslovanského jmena — do slovansko-žroutského žurnálu vystavit si ta- kové vysvědčení národní karakternosti. O všem pro své nejvlastnější osoby! Nebo věříme-li vůbec vypravování počestného listu od Rajtknechtů, ani z daleka nás ovšem ne- může napadnouti, abychom truchlivý kousek tagblattovských Jihoslovanů kladli na vruh všem Srbům anebo Slovincům v Praze studu- jíeím a případ jednoho individua generalisovali. Nemůžeme zvláště věřiti tomu, že by Srbové v Praze studující splnili přípověď zástupce jich národnosti v »Pr. Tagblattu« učiněnou a uspo- řádali manifestační schůzi infámního smyslu ně- mecko-židovskému listu přislíbenou. Myslíme na- opak, že každého řádného Srba, každého e své národnosti dbalého srbského studenta čin domnělého »zástupce Srbů v Praze studujícíche musí na duši pálití jako nás, zejmena pomy- slíme-li na to, jaký respekt zůstavili po sobě tito Slované (!) ve »vornehm« redakci »Tag- blattu«. Je to nejmírnější úsudek náš o pra- smutné události, jaké jsme v Praze dosud na poli slovanské vzájemnosti nezažili a kdyby se zdál někomu přílisným, nechť jen uváží, s ja- kou nadšenou láskou zvali jsme i vítali jiho- slovanské studentstvo zde v Praze, co sliboval jsme si do budouenosti pro rozvoj pospolité věci slovanské! Nikoli. Jsme přesvědčeni o upřímné lásce jihoslovanských junáků k zlaté slovanské
Jihoslovan Srba Slovan Rajtknecht Praha Praga
28 article
Praze, o pobratimstvu jich k českému student- stvu, k českému lidu, jehož tvrdého boje o je- dinou Prahu jsou svědky, ano i spolubojovníky, mnohokráte již ryze osvědčenými. Nevěříme, ž by sehvalovali návštěvu tři nad sebou samými zapomenutých kollegů v »Tegblattu« a doufáme, že čin těchto nezkali krásný poměr mezi Čechy a Slovany v Praze a také ve Vídni studujícími, a že dojde zaslouženého odmítnutí i Srby i Slo- vinci, již uraženi byli v řadě první — Alexandr Nikolajevič Pypin zemřel. V Petrohradě zemřel proslulý literární historik Alexandr Pypin, kterýž také v Čechách pro obsáhlou svou znalost slovanských poměrů lite- rárníeh i společenských vážnosti se těšil a svým pozorným sledováním písemnictví českého značných sympatií si zjednal, byť i své doby jeho stať ve velkém jeho díle o literaturách slovanských v části literátův českých byla vzbu- dila odpor. Alexandr Nikolajevič Pypin na- rodil se v Saratovu roku 1833. Pocházel ze šlechtické rodiny, vzdělal se v saratovském gymnasiu, na universitě kazaňské a petrohradské.
Srba Nikolajevič Pypin Pypin Nikolajevič Praha Čechy Vídeň Petrohrad Saratov Slovan univerzita kazaňský
29 article
Již jako student otiskl ve »Sborníku« akademi první své dílo »Slovar k novgorodskoj lětopisie jako čásť slovníku staroruského jazyka, o němž pracoval Srezněvskij za spolupůsobení Černyšev- ského, Lavrovského a j. Žáhy potom účastnilse činně redakce časop. »Otěčestvennyja Zapiskia a r. 1857 vystoupil s magisterskou dissertaei Očerk litěraturnoj istoriji starinných pověstěj i skazok russkich, ve které poprvé podány dě- jiny rus. pověsti od doby vlívu byzantského jihoslovanského do vlívů západních. Monografie založena byla na studiu rukopisných památek veřejné knihovny petrohradské a Rumjancevského musea, té doby málo známých a stala se vý- chodiskem pro další studium v tomto směru, upozorňujíc na některé, dřive neznámé pověsti a oceňujíc náležitě pověsti staré. R. 1858 poslán byl do ciziny, aby se připravil pro dějiny evrop- ských literatur a na této cestě pobyl delší dobu ve slovanských zemích, jímenovitě v Praze.
Černyšev Lavrovský Zapiskia Praha Rumjancevský muzeum
30 article
Navrátiv se do vlasti, byl jmenován r. 1860 mimoř. prof. na universitě petrohradské, ale již koncem r. 1861 s Kavelinem, Spasowiczem, Stasjulevičem a j. opustil universitu, neschva- luje nových universitních řádů, jež vyvolaly stu- dentské bouře. Od r. 1863 byl stálým spolu- pracovníkem »Sovremenniku«, jejž nějakou dobu sám redigoval. Tou dobou zabýval se také stu- diem apokryfů, na něž první z ruských učenců obrátil pozornost a vydal Ložnyja i otrečennyja knigi rus. stariny (»Pamjatníki starinnoj rus. li- těratury«, 1861, II. díl). Ke staré době rus. li- teratury vztahují se také jeho knihy Svodnyj staroobrjadčeskij Sinodik (Petrohr., 1883); l istoriji narodnoj pověsti (t., 1887); Dlja ljubi- tětej knižnoj stariny (Moskva, 1888) a Pod- dělki rukopisej i narodnych pěseň (Petr., 1898) Když byl zastaven »Sovremennik«, Pypin hor- livě překládal z cizích literatur, jmenovitěr Drapera, Tainea, Scherra a j. Roku 1865 vy- dal se Spasowiczem jako doplněk přeložených
profesor Spasowicz Stasjulevič Petrohr Dlja Petr Draper Taine Scherr Kavelin Moskva Pypin hora Sovremennik Svodnyj staroobrjadčeskij Sinodik