2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
11. prosince 1904. Číslo 342.
4
article
polského kola dojde k jedině možnému závěru,
že totiž vládě, která za pětiletého úřadování ne-
dovedla smířiti Čechy a Jihoslovany a k tomu
ještě od sebe odpudila Němce, kterým dělala,
co jim na očích viděla, nezbývá jiného, leč po-
dati demissi. Ale takovým závěrem mluvčí pol-
ského kola odsoudil by současně též politiku pol-
ského kola, pro kterou bezpodmínečné pod-
porováni Körbrovy vlády jest prvým příkazem,a
tak daleko jeho sebezapření jíti nemůže. Jeho
závěr, psaný ještě před odročením říš-
ské rady, zní: „V praxi všechny ty události
zůstanou tím, čím vskutku jsou, totiž nemilými
pro vládu episodami, a nic víe dotud, dokud
ve sněmovně panuje obstrukce. (V uplynulém
právě zasedání nijaké obstrukce nebylo; hlaso-
vati proti vládě, není přece obstrukce! Pozn.
red.) Ba ani fakt, že vláda by neměla ve sně-
movně většiny pro rozpočet, neměl by prakti-
ekého významu do té doby, dokud většina a
menšina jsou v téže sněmovně pojmy ab-
straktní . ..
Po odročení sněmovny mělo pol-
ské kolo schůzi dnes dopoledne ve Vídni a
schůzi tu předseda hr. Dzieduszycki zahájil ná-
sledujícími slovy: Polští členové rozpočtového
výboru hlasovali pro refundaci ze dvou důvodů.
Čecho
Jihoslovan
Němec
Vídeň
5
article
Předně, poněvadž chtěli vládě umožniti, aby
způsobem parlamentním mohla konati svou po-
vinnost ke státu a k Haliči; za druhé proto.
že polské kolo vždycky bylo pro parlamentní vy-
řízení rozpočtu. Řečník nechce pronášeti poli-
tický horoskop, nechce se také pouštěti do poli-
tiekých kombinací, ale soudí přece, že s píše
možno očekávati rozpuštění sně-
movny než demissi vlády Kör-
brovy. Jestliže se německé a české strany
v rozpočtovém výboru včera spojily, aby pře-
hlasovaly vládu a porazily vládní předlohu,
hrály při tom jistě přední úlohu ohledy na na-
stávající nové volby. Já však — zakončil h
Dzieduszycki svou řeč — přeju pánům šťastné
svátky a přál bych si, aby se polské kolo opě
shledalo v dosavadním složení.
Nové volby jsou vždy nejtrpčí oříšek pro
polské kolo a proto jest přirozeno, že za roz-
pravy, jež se rozvinula po předsedově prohlá-
šení, četní členové kola vyslovili přání, aby se
působilo na vládu, by upustila od rozpuštění
sněmovny a tuto zase svolala v době co nejbližší
Praktičtější členové kola vyzvali předsedu, aby
v době parlamentních prázdnin nalehal na dra.
Halič
6
article
Körbra, aby co nejrychleji a úplně splnil, co
přislíbil Haliči. Chápeme jejich nedočkavost.
Zůstali Körbrovi věrni do posledního okamžiku.
hlasovali pro refundace, ač viděli, že je proti
nim dvoutřetinová většina a za to za všechno
mají jen — nesplněné sliby!
V Praze, 9. prosince (K sit u a ci
vnitřní.) Parlamentní zpravodaj krakovského
„Czasu“ ubezpečoval své čtenáře od saméh
zahájení podzimního zasedání říšské rady, že
by se v parlamentě ponenáhlu všechno zlepšilo,
kdyby česká delegace z návodu dra. Kramáře
nestála houževnatě na své obstrukci, která Če-
chům neposlouží, ostatním korunním zemím pak
působí očividnou škodu. Až teprve ve čtvrtečním
čísle týž vídeňský dopisovatel upřímně vyznává,
že jeho rozpoznání rakouské parlamentní cho-
roby bylo pochyhené, že -akouský parlamenta-
rismus nestůně pouze českou obstrukcí,
naopak že mu v kloubech vězí ještě jiná, mno
hem vážnější choroba: odpor liberálních něme-
ekých stran, hlavně lidové, proti jakýmkoli
ústupkům, jichž se na ni domáhá vláda, která
jinak ochotně se podřizuje jejím rozkazům.
Kramář
Halič
Praha
7
article
„Parlamentní situace — čteme v „Czase““ —
jest kritická a přispěli k tomu vedle Čechů též
němečtí lidovci. Včerejší řeč dra. Der-
schatty, který jménem své strany rozhodně ode-
přel refundaci 69 millionův, přiostřila situnci
neobyčejně. Jak mohou nyní Čechové svoliti
k refundaci, když ji odpírá strana, těžící ze
všech práv strany vládní?“ Ale i tu
má vídeňský zpravodaj hlavního orgánu pol-
ského kola za lubem útěchu. I kdyby prý sně-
movna byla odročena ještě tento týden, nebude
tím přetržena sanační akce. „Naopak — dodává
„Czas“ — za vánočních prázdnin bude se dále
vyjednávati s Čechy, načež po Novém roce sně-
movna bude opět svolána.“ A což když pan
Derschatta po Novém roce ohlásí jménem své
strany opět veto! Nebylo by snad vhodnější, aby
příliš horliví polšti podpůrci politiky dra. Körbra
nechali jednou na pokoji českou delegaci, jejíž
podmínky smíru znají beztoho do nejmenších
podrobností, a obrátili se opět jednou k něme-
ckým stranám a dali jím na srozuměnou, že Ra-
kousko není jen pro Němce, nýbrž také pro jiné
narody?
Z Terstu, 9. prosince. (Následky bom-
bové afféry.) Dnes ráno bylo v průvodu
policejního úřadnika a 12 strážníků vypraveno
odsud do Vídně pět osob, obžalovaných z úča-
stenství při hombové afféře ze dne 15. července.
Čecho
Derschatt
Němec
Čechy
Terst
Vídeň
8
article
Jsou to Jan Salatei, Napoleon Kozzi, Marcel
Depaul, Oskar Suban a Felix Vidussi; všichni
budou souzeni porotou vídeňsko u.
V Praze, 9. prosince. (Chorvaté
francouzský tisk.) Dalmatský poslanee
zemský, dr. Tresič-Pavičič, jenž za pří-
ležitosti ustavení kelto-slovanské ligy meškal tyto
dni v Paříži, rozmlouval tam s některými novi-
náři o politických a hospodářských poměrech
v chorvatských zemích rakouských. Dr. Tresič-
Pavičič vysvětlil redaktoru »La Patrie« otázku
místodržitele bar. Handla a na dotaz, jak se
Dalmatincům vede pod panstvím rakouským,
vylíčil bohatství půdy dalmatské, ukázal na že-
lezné, měděné a rumělkové doly, na lomy
asfaltu a mramoru, které z největší části leži
ladem, poněvadž neni peněz na jich exploito-
vání. Zmocní-li se dalmatských pokladů kapitál
německý, pak se Dalmacie stane skutečně
mostem, po němž se němectví bude valiti ze
střední Evropy na Balkán a dále na jihovýchod
až k Perskému zálivu. Kdyby Francouzi chtěli
vložiti částku svých kapitálů do zemí chorvat-
ských, měli by z toho několikerý zisk: jieh
kapitály by se bohatě zúročily; zabránili neb
aspoň ztížili by Němcům cestu na jihovýcho
Evropy a získali by v Chorvatech nového spo-
jence, jehož význam v boji s německým proudem
na jihovýchod se nesmí podeeňovati.
Z Inšpruku, 8. prosince. (Politická
akce tyrolských biskupů.) Tyrolský
episkopát vydal pro veškero duchovenstvo v ty-
rolských diécesích list, který se pilně přetřásá
jak v tamních klerikálních, tak i v křesťansko-
sociálních kruzích. V listě biskupském viní se
totiž tyrolské duchovenstvo, že jest samo hlav-
ním zdrojem nespokojenosti v zemi; zapovídá
Salatei
Kozzi
Depaul
Suban
Vidussi
Chorvat
doktor
Tresič
Pavičič
Handl
Francouz
Němec
Praha
Paříž
Dalmacie
Evropa
Balkán
perský záliv
Le Patria
Inšpruk
9
article
se mu agitovati pro i proti selskému spolku,
jenž byl loni založen proti vůli vyššího ducho-
venstva; a konečně všem výpomocným kněžím
se poroučí, říditi se tou politikou, které se drž
jich představení (l).
Ze Záhřeba, 7. prosince. (Ze sněm u.)
Chorvatský sněm, vyřídiv zatímný rozpočet
finanční vyrovnání s Uhrami, jakož i některé
drobné otázky, nebude míti plenární schůzí
dřive, než po pravoslavných Vánocích, tedy as
15. ledna. Sněm nebyl dosud odročen, aby roz
počtový výbor mohl vyříditi ještě před Vánocem
řádný rozpočet na příští rok. Soudí se, že
výbor bude se svou prací hotov asi do 12
prosince.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 10. prosince.
Drang nach Osten v Malé Asii.
Dop. »Nár. Listů«.
Z Cařihradu, 6. prosince. Turecko neznalo
Němců, když jim podalo prst, najímajíc si je
za vojenské instruktory. Neznalo jich ani, když
jim dalo koncessi na stavbu bagdadské dráhy
Ale již je poznává a netěší se z té známosti
Němei se docela zahnízdili v Cařihradě, kde
jich jest na tisíce ve vojště, v ministerstvech,
bankách, železnicích, žandarmerii, v obchodech
a vůbec na všech místech, kde je syto a teplo.
Na cařihradských ulicích slyšeti nyní německý
jazyk tak často jako francouzský. Známky ně-
mecké invase všude jsou patrny.
Ale nejen to. Němcům daří se také pro-
nikání do Malé Asie. Maloasijská železniceje
v německých rukou a bagdadská dráha, jejiž
čásť Konia-Bulgurli jest už hotova, docela
jim dá v ruce hege nonii nad Malou Asií.
Dop
Němec
Záhřeb
Uhry
Praha
Asie
Cařihrad
Turecko
cařihradský ulice
10
article
Zatím co Japonci na návod anglosaských
států Rusy připoutali k dálnému Východu,
Němci utvrzují se v Malé Asii poblíž ruského
Černého moře. Děje se to zticha, nepozorovaně,
téměř neslyšně. Až upevní svou kulturnou pře-
vahu, vstaví Turecku na šíji nohu politicky. O
té doby co císař Vilém II. získal osobné přátelství
sultána Abdula Hamida, lítá z Cařihradu do Ně-
mecka koncesse za koncessí. Kromě zmíněnýeh
Němci obdrželi ještě v Asii koncesse: K explo-
ataci bohatých pramenů petrolejových a dolů
v Mezopotamii, koncessi ke kupování půdy
v plodné dolině alanshé, kde jsou bohaté plan-
tace bavlněné. Podobně i v německém Turecku
německý kapitál ovládl. Němci zbudovali želez
nici Solun—Bitolie, otevírají nové přístavy, za-
kládají banky, jsou dodavateli děl a pušek tu
recké armádě, německý dovoz do Turecka pře
vyšuje všecky ostatní.
Japonec
Rus
Němec
Vilém II
Hamid
Asie
Černý moře
Cařihrad
Turecko
Bitolie
11
article
I obchodní paroplavba v Turecku přecház
do rukou Němců. Hamburská společnost
»Deutsche Levant Linie« vytlačila svými tříceti
parníky rakousko-uherský »Lloyd«, jejž čeká za
nedlouho bankrot, půjdou-li věci dále tak. A že
půjdou, toho jistotu poskytuje politika rakouská,
jež s Německem nezávodí v dobývání hospo-
dářských výhod svému obyvatelstvu, nýbrž
podporování výhradně německých interesů. Má-li
Rakousko na Balkáně voliti mezi svým podda
ným Neněmcem a Němcem z říše, vždycky roz-
hodne ve prospěch tohoto. Jiní Slované ovšem
tím méně mohou se nadíti, že Rakousko bude
podporovati jejich hospodářské zá jmy.
Za 20 až 30 let Němci vykonali nesmírně
mnoho pro zakládání svých kolonií v Malé Asii
Avšak i v Palestyně založili velikou kolonii
která utvořila celé velkostatky, vinohrady atd
Palestynské víno německých kolonistů konkuruje
nyní s kyperským a samosským. K vůli této
kolonisaci Německo založilo bagdadskou dráhu
podle jejíž trati za nedlouho vzniknou továrny
průmyslové závody, dvory, vínohrady — všeck
německé.
Němec
Lloyd
Slovan
Turecko
Německo
Rakousko
Balkán
Deutsche Levant
12
article
Financování této velké kolonisačné práce
opatřovati bude německá banka v Cařihradě,
jejíž založení se pracuje. Banka ta bude míl
filialky v městech maloasijských. V Jerusalemě
již roku 1896 založena byla německá banka
s kapitálem million marek, jež od té doby
zřídila si filialky po mnohých městech pale-
stynských.
Do Cařihradu přijelo na sto Němeů kapi-
talistů, průmyslníků a obchodníků, kteří se
odtud rozjeli po různých místech Malé Asie,
aby prostudovali každý její koutek, kde by se
dalo něco »dělati«.
Velké pozornosti zasluhuje také telegram.
který německý císař poslal v den sultánových
narozenin, v kterýžto den odevzdána dopravě
prvá čásť bagdadské dráhy, Konia—Bulgurli,
řediteli německé banky a předsedovi výboru
bagdadské železničné společnosti. Telegram zněl:
»Raduji se, že po tolika rozmanitých nesnázích
dokonána tato čásť velevýznamného výkonu ně-
mecké podnikavosti a dovednosti německých
inženýrů. Nemohu vám i všem, kdo máte účasti
při tom velikém díle, nevyjádřiti své úplné
uznání nad tím, co dosud vykonáno, jakož
i nejvřelejší svoje přání, aby celá bagdadská
dráha též tak šťastně byla dovršena.
Z těchto slov německého císaře vysvítá,
měl-li kdo o tom dosud pochybnost, že něme-
cká zátopa na Balkáně i v Malé Asii není dí-
lem náhody a jednotlivých podnikavých nebo
dobrodružných Němeů, nýbrž že se děje na
popud hlavy německého státu a dle plánu, jejž
ředitelé německého státu vypracovali se zřením
Dojčin.
i k daleké budoucnosti.
Cařihrad
Jeruzalém
Balkán
Asie
německý banka
13
article
O nepřátelích alliance francouzsko-ruské
O nepřátelích alliance francouzsko-ruské
uveřejnil náš pařížský spolupracovník p. René
Henry článek v »La Revue Russe«.
Zmíniv se o uzavření dohody Francie s Ruskem
praví, že Francie vždy více musí cítiti své po-
vinnosti jako spojence Ruska a rozptýliti všechna
nedorozumění a drželi v sachu jingoé a imperia-
listy anglické. Nynější doba patří mezinárodním
dohodám a flirtům různých států. Francie snaží
se na všech stranách zajistiti si mír a dohod-
nouti se. Tento směr, přirozený výsledek dlouhé
doby míru, má své dobré stránky. Mezi státy,
namnoze nepřátelsky proti sobě stojícími nastá-
vají styky srdečnější. Avšak René Henry pozo-
ruje v tomto množení různých dohod fran-
couzské diplomacie skrytou akci nepřátel rusko-
francouzské alliance, která má býti zatlačena
do pozadí. Neodvažuji se vystoupiti proti allianci
zjevně jako internacionalisté, ale chtějí ji tajně
podkopati. Francouzi zapomínají na dobu svého
osamocení, které je naplňovalo úzkosti. Ruská
alliance pozvedla jejich mysle a posilnila je. Ne
přátelé alliance, neodváživší se útočiti na velkou
myšlenku, pokrytecky upozorňovali na finaněn
nevýhody její.
Avšak zkušenost přesvědčila, že obavy tytc
byly zbytečné a kapitál francouzský prospěvšt
Rusku, měl též náležitý zisk. Francouzští ruso-
fobové museli hledati nové zbraně. Doufají, že
na východě se střetnou zájmy Francie a Ruska.
René Henry
Russ
Francouz
Francie
Rusko
Le revue
14
article
Proto uvítali s radostí nynější válku. Makedonie
jim slouží za záminku ku protiruské agitaci. Čin
Rusko zodpovědným za neblahý stav věcí na
Balkáně a staví se proti zahraniční politice fran
couzské, podporující Rusko. Chtěli, aby zakroči
nový trojspolek západních mocí: Francie, Anglie
a Italie. Tak by bylo Rusko zatlačeno do tábora
německo-rakouského. Marné jsou dosud tyto in
triky. Deleassé pracuje svorně s Petrohradem
a čeli všem záměrům utvořiti trojspolek anglo-
franko-italský. »Francouzi udržují allianci s Ru-
skem,« píše René Henry, »s celou silou svou
s celým svým rozumem a se všemi svými sym
paliemi, které nezmizely s některými illusemi
Nevěříme v seriosní úmysl Anglie, uzavříti s nám
trvalou a pevnou allianci. To není její zvykem
Naši vládní Machiavellové jsou ubozi a chabí ve
své podkopnické, krtčí práci proti allianci rusko-
francouzské.«
Burové nemají chuti bojovati za Němce.
Nedávno rozšířily se v Německu pověsti
že 1300 Burů dalo se najmouti do služeb ně
meckých za dobrovolníky proti povstalým H
rerům a Vitbojům. Nyní se zpráva ta vyvrae
a dokládá se, že pouze 400 mladých Burů dalo
se nájmout a to nikoli za bojovníky, nýbrž jak
personál pro vozové transporty.
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
konal včera odpoledna mimořádnou schůzi, v níž se
pokračovalo v rozhovoru o záležitosti zastavení po-
zemku u Frašné brány.
Starosta p dr. Srb zahájil schůzi o 1/45. hodině
v přítomnosti opou náměstků pr. dra. K. Groše
stav. Seiíerta a 80 členů sboru. Lože i galerie
velmi četně navštívena.
Francouz
René Henry
Burová
Němec
Srb
K Groš
Makedonie
Rusko
Balkán
Francie
Anglie
Petrohrad
Německo
Praha
15
article
Starosta p. dr. Srb praví, že koná smutnou
povinnost (členové sboru povslávají), když podává
smulnou zprávu a ztrátě, kterou sbor utrpěl náhlou
smrtí obecníhe staršího p. dra. J. S. Novák a. O
roku 1829 náležel do středu našeho a poznali jsme
v něm milého kollegu, který svým konciliantním jed-
náním získal si naše přátelství. Ztráty jeho želíme tím
upřímněji, neboť smrt stihla jej v plné mužné síle,
již věnoval ve prospěch obce pražské. Rada městská
učinila příslušná opatření k projevení pocty jeho pa-
mátce při pohřbu, který se bude konati v neděli o 3.
hodině odpol. Pánové na znamení souhlasu již po-
vstali a dám projev ten zaznamenati do protokolu.
Na to byl schválen náklad 200.000 K na stavb
sběrače kanalisačního od nábřeži malostranského
ostrovem Kampou do ulico Lužické
Dále vykonána volba administrátora
pachtu daně potravní na rok 1905. Odevzdáno
bylo 79 hlasovacích listků, z nichž 68 znělo na jméno
p. F. Mellana, 2 na J. Vaníčka a 2 na jméno p. Ka-
salického, 7 lístků bylo prázdných; byl tudíž zvolen
administrátorem opět p. Ferd. Mella n. Na dotaz sta-
rosty, zde volbu přijimá, odpověděl p. Ferd. M ell an
že děkuje za svornou volbu a prohlašuje, že v plném
vědomí povinnosti, kterou mu úřad tento ukládá, jei
přijímA. Slibuje, že své nejlepší síly této důležité funkci
věnuje, řídě ji spravedlivě a přísně na prospěch krá-
lovské Prahy. (Souhlas.)
Následovalo rokování
o reprezenlačním domě u Prašné brány.
Srb
Novák
F Mellan
J Vaníček
Ferd
Kampa
Praha
16
article
Starosta p. dr. Srh sdělil, že přihlášeni jsou
řečníci pro pp. Weiss, cís. r. Jahn, Košťál, dr. Pinkas,
dr. Baštýř, Jirousek a Voitl; proti pp. Lada, Vaníček.
Maděra, dr. Podlipný a dr. Černohorský.
M. r. pan Weiss v důvodech svých pro stavbu
representačního domu uvedl, že Měšťanská beseda už
nejednou snažila se získati lepší a vhodnější místo
pro spolkový dům, ale nikdy jí neprovázelo štěstí.
Tvrdí, že Beseda plati nyní činže 25.000 K - zvýší
ji ráda na 30.000 korun a tu také bude platil v novém
representačním domě. Se stanoviska vlasteneckého je
povinností obecních starších, aby hlasovali pro stavbu
representačního domu. (Souhlas.)
Ob. st. pan Lada (proti) vzpomenul těch dob
kdy doporučoval, aby obec pražská koupila celý kom-
plex pozemků u Prašné brány. Tenkráte byla to ho-
spodářská otázka, poněvadž pozemek byl poměrně
levný. Obec ani později nemusila pozemek kupovati,
poněvadž byl majetkem českého ústavu peněžního
který by ho jistě nepřátelům neprodal. Nyní jsem
rovněž proti stavbě domu a sice z důvodů úsporně
hospodářských. Z původního projektu mnoho repre-
sentačního se slevilo a při tom všem ještě obec
musí po 72 let na dům dopláceti. Chovám také obavu,
že se v domě tom neusídlí pouze čeští obchodníci
řemeslníci a tak nastane ona trapná situace, že v na-
šem národním domě budou usídleni naši národní ne-
přátelé. Co tomu řeknou naši potomci, když by musili
platit dluhy za representační dům? (Odpor.) Rečník
doporučoval opělné úvahy o zužitkování pozemku
u Prašné brány a navrhoval odročení záležitosti na
tři měsíce.
Weiss
Jahn
Košťál
doktor
Pinkas
Baštýř
Jirousek
Voitl
Vaníček
Maděra
Podlipná
Černohorský
Lada
Ob
národní dům
17
article
Ob. st. p. cís. r. Jahn (pro) jako člen dozorstva
pro stavbu obecního domu podal některé vysvětlivky
o navrhované stavbě. Vyslovil potěšení, že panuje
jednomyslný názor ve sboru, že pozemek musí zůstati
v majetku obecním. O jeho zužitkování proneseny nej
rozmanitější názory a všemi dozorstvo se zabývalo
Na základě těchto úvah dozorstvo dospělo k přesvěd-
čení, že naprosto nelze sboru obecních starších do
poručiti stavbu dívadla a to nejen z finančních ohledů.
neboť by se tím způsobilo nesnesitelné břemeno pro
obec, ale i z důvodů stavebních. Nyní, když se za-
číná stavět vinohradské divadlo, bylo by to opravdové
risiko, a není radno obci k takovému riskantnímu pod-
niku radit. (Souhlas.) Takovou budovou ostatně ne-
byly splněny naděje sboru, když pozemek kupoval.
neboť divadlo nesloužilo by úkolům společenským a re-
presentačním. Proto dozorstvo setrvalo na návrhu na
stavbu representačního domu. Kdyby se byly ne-
staly jisté chyby, mohla se už dnes slavba domu
provádět a nikdo by proti tomu ničeho nenamítal.
(Dr. Černohorský: Jaké to byly?) My jsme pro ná-
rodní dům na základě našich dlouholelých zkušeností.
My potřebujeme národního střediska, vůči rostoucímu
indiferentismu. Nesvorností a negací, skeptismem
nedůvěrou nezbudujeme nic pevného. My potřebujeme
trochu cítu, lásky a rozhodnosti národní a s tou teprve
něco dokážeme. (Souhlas.) Ohledně titulu není žád-
ného rozporu. Ať se dům nazve jakkoli, bude vždy
representačním. Není tedy rozdílu, když se jmenuje
jednou representačním a po druhé obecním domem.
Jahn
doktor
Černohorský
Ob
obecní dom
18
article
Nový projekt obsahuje všecky potřebné vlastnosti re-
presenlační. Obsahuje 3 velké sály, monumentáln
facadu, velký foyer, imposaniní schodiště, jsou tam
salonky, chambry, klubovní místnosti, kufárny, čí-
tárny a j. Nalezne tam středisko nejen Měšťanská
beseda, ale i Umělecká beseda, Spolek architektů a
inženýrů, Spolek českých žurnalistů a také kluby po-
slanecké naleznou zde vhodné místnosti. Kruhy živno-
stenské a průmyslové budou si tam moci zříditi repre-
sentační závody, zkrátka budova vyhoví ve všech
směrech kýžené representaci národní, vlastenecké, ob-
chodní i společenské. Náklad 3 mill, korun nesmí se
překročiti! (Souhlas i odpor.) Za to ručí sboru do-
zorčí komise i projektanti! (Hlas: Zkušenost učí, že
se rozpočet vždy překročí!) Jsou to mužové vážn
a zkušení a jejich názor musí býti respektován. Do-
poručuje sboru schválení návrhů městské rady v pře-
svědčení, že se tím vyhoví národním našim poža-
davkům, že dům přispěje k okrase Prahy a že bude
odpovídali kulturnímu významu národa našeho. (Sou-
hlas a potlesk.)
Oh. st. p. Vaníček (proti) opakuje, že nevě
rozpočteným 3 mill, korun. O vlasteneckém pře-
svědčení nás odpůrců domu nemusí nikdo pochy
Hlas
Vaníček
Praha
spolek architekt
19
article
bovat, ale my při té otázce takě posuzujeme stránku
firanění a to je právě ten háček. Mám »bavu, že
náklad bude velice překročen, nebol se dnes nepočítá
ani s nákladem na opatření nábytku a na uměleckou
výzdobu. V tom směru rozpočet neni podrobný a prot
nemůže hlasovati pro návrh městské rady
K návrhu m. r. p. Kasalického usneser
konec záznamu řečníků.
Ob. st. p. Košťál (pro) tvrdí, že rozpočtená
úhrada representačního domu odpovídá úplně skuteč
nosti. Poněvadž stavbou domu získá nejen Celetn
ulice, ale i celé Staré město ve svém obchodním roz-
machu, bude hlasovati pro návrhy rady městské.
Košťál
Ob
Celetn
20
article
Ob. st. pan Maděra (proti) uvádí, že technikov
se úplně isolovali při řešení projektu zastavení po
zemku u Prašné brány a že nepřizvali do schůz
zralce finanění, což bylo chybou. Projekt předložený
nění representativní a je také nevýnosný, což bylo by
trvalým zatížením poplatniciva. Proto bude hlasovat
proti. Navrhuje, aby se zde postavil obchodní baza
se 3 průchody s malými krámky vně i uvnití a v ho
řejších patrech aby byly obchodní kanceláře. Dodává
že těž chybou je, že v projektovaném obecním dome
uchude velkého sálu, který by sloužil pro velké české
plesy a pod
M. r. pan dr. Pinkas (pro) vysvělluje důved
svého rozhodnutí ve prospěch postavení representač-
ního domu. Předpoklady pro slavbu domu jsou přece
tytéž, jaké byly při koupi pozemku, ba předpoklady
ty se ještě zlepšily. Návrh městské rady zní přece
velmi jasně: povolit náklad do 3 mill. korun na stavbu
domu a vnitřní výzdobu. Veřejnost se nás může prá-
vem pláti: proč jste tedy pozemek kupovali? Důsled-
nost nás k tomu nulí, abychom pro postavení domu
hlasovali! (Souhlas.) Mnozí pánové postrádají v domě
representačnost. Ale kolik dávky representace byle
v návrhu, když se pozemek kupoval? Z důvodů ná-
rodních potřebujeme středisko. Není pochybnosti, že
krásné místnosti mají zušlechfující vliv na povahya
proto doporučuje návrh městské rady. (Souhlas a po-
Ulesk
Maděra
doktor
Pinkas
Ob
21
article
Ob. st. p. dr. Černohorský (proti) ví předem,
že všechno řečnění je marné, poněvadž většina pro
návrh jest už zpečetěna. Projekt ropresentačního domu
označuje za riskantní a podporuje názor, aby se na
pozemku tom postavilo druhé české divadlo. Řečník
praví, že nestačí ke svornosti jen budova, neboť k tomu
je třeba, aby v náhledech platila shoda. Po koupi po-
zemku mnohým pánům bolela hlava a po usnesen
stavby representačního domu bude je bolet hlava ještě
víc. (Souhlas)
M. r. pan Jirousek (pro) uvádí, že když obee
neví ce s pozemkem počít, necht ho daruje českému
živ nostnictvu a řemeslnictvu a to by ho užilo věru
vhedně. Stále se zde mluví o finaněním obtížení. Ne-
pochopuji toho strachu. Protestuji jménem českého ře-
meslnického a živnostenského stavu proti názoru, jakoby
slav tento nedovedl plnit své povinnosti. Kam se do-
stanou ty 3 mill, stavebního nákladu? Mezi lid, mezi
řemeslníky a obchodniky a to také znamená kus
sociální politiky obecní. Také o umělce nemůže se
postarat jednotlivec, nýbrž korporace, obec. Pochybuje
se o rentabilitě. Prál bych si, aby pánové vždy byii
tak opatrní. Ptají se pánové na renlabilitu při zaklá-
dání sadů a při stavbě nábřeží? Representační dům
má býti národním májákem nejen lidu pražskému,
ale i ostatnímu českému, ba i všemu lidu slovan-
skému! (Souhlas.)
doktor
Černohorský
Jirousek
Ob
22
article
M. r. pan dr. Podlipný (proti) míní, že věru
přechází chuť k mluvení, když se praví, že rozhodnutí
už j vlastně hotovo. Mnohě, co se zde pravilo, byly
pouhé fráse. Jest smutným úkazem, že stavěti se m
representační dům v době, kdy váš člověk (ukazuje
na Staročechy) prodal dům, v němž P. J. Šafařík do-
konal! (Hluk a scuhlas.) Teď mluvíle o vlastenectví
a není to výsměch, když chcele počít s počešťováním
Plíkopu a nemůžete zabránit cestu z Grand hotelu
Němcům do Krakovské ulice po Příkopě? (Dr. Vlček
A dovedl vy jste to?) Ano, pane kollego! Po 20.
lednu 1897 byl tomu konec! K tomu je ale jiného
ducha zapotřebí! (Souhlas.) Řečník v delší řeči do-
kazoval, že řečníci, kteří nadšené tyrady pronášejí,
hřeší, když neusilují o to, aby representace bylr pone-
chána výhradně na radnici. Zde vítali jsme bratry
slovanské a zd se s nimi těšili. A na příště re-
presentaci odtud odnesete, okradet o ni radnici!
(Souhlas na galerii.) Jedině zde můžele pracovat pro
slovanskost naší Prahy! Otázka upravení radnice je
od roku 1897 v proudu a ne, a ne, aby se začalol
A nyní se chcele u Prašné brány objímat, mezi tím,
co úřadnictvo obecní je v dírách! Pouhým obílením
zdí to nenapravite! Deklamatoři zapomněli také na
jiný skvost naší obce, Žofín! Ten vyžaduje úpravy,
Také otázka divadla je vážnější, než jak se zde o ní
luvilo. Tvrdím, že většín. vlastenectvím hoří naš
srdce, když voláme po úpravě radnice, aby byla jako
pravé slunce Prahy a celého národa vyleštěna a upra-
vena, aby nejen poplatnictvo, ale i obecní starší ne-
musili bloudit po Praze, hledajíce úřady obecní. Dopo-
ručuje poskytnutí lhůty aspoň dvou měsíců k dů-
kladnému prozkoumání celé záležitosti. (Souhlas.)
doktor
Podlipná
P J Šafařík
Vlček
Praha
Žofín
Grand hotel Němec
23
article
M. r. pan dr. Baštýř polemisuje s názoryp
dra. Podlipného a zejmena o prof. Maškovi tvrdí, že
prý to byl dříve Mladočech (Hlučná veselosl). O
rás zklanal dvojnásob, ale proto laké musil nás
opustit. (Hlas na galerii: Hanba mu!) V další řeči
uvádí, že němectví se v Praze rok od roku roz-
lahuje, že v Krakovské ulici a ve Smečkách dům za
domem získává, že kasino na Příkopě se přestavía
získá novou frontu do Havlíčkova náměstí. Což jsme
tak silní, že se nemusíme bránit? My musíme v Praze
opatrit neutrální místo, na kterém by se všichni pří-
slušníci národa našeho mohli shromažďovati. Vím,
že se tam budou scházeli třídy, které budou mluvil
proti nám, měšťákům, ale nic proti tomu nemám,
jen když to bude český lid! Dále řečník tvrdí, ž
representačním domem nezvýší se přirážky. Vždyť do
rozpočtu na rok 1905 je l. tomu cíli zařaděna položka
100.000 K a přece nejsou přirážky zvýšeny! Řečník
končí nadšeným vyzváním ve prospěch postavení re-
presentačního domu. (Souhlas)
Když p. cís. r. Voitl prohlásil, že se vzdáv
slova, přikročil starosta p. dr. Srb ke hlasování.
doktor
Baštýř
Podlipný
profesor
Mašek
Voitl
Srb
Praha
krakovský ulice
Havlíčkův náměstí
24
article
Pro návrh p. dr. Horáčka na odročení rozhod-
nutí na dobu aspoň jednoho měsíce — bylo pouze
25 hlasů a proto návrh byl zamítnut
Hlasovalo se ledy o návrzích městské rady: „Aby
na pozemku bloku B. u Prašné brány nákladem obce
pražské postaven byl obecní dům dle nového pro-
jektu od pp. architektů Balšánka a Polívky vypraco-
vaného a na stavbu tohoto domu včetně zřízení pře-
chodu ku Prašné bráně a m vedlejší vydání, totiž na
vnitřní zařízení a opatření projetku a umělecké vedení
stavby aby povolen byl náklad do výše 3 mill, korun
aby k uhražení tohoto nákladu uzavřena byla k Měst-
ské spořitelny pražské výpůjčka do výše 3 mill. korun
na 4% úrok a 1/4% amortisaci a aby výpůjčkat
zajištěna byla knihovně na bloku B. u Prašné brány
rada městská aby byla zmocněna, by v mezích po-
voleného nákladu stavbu provodla a ujednala pod-
mínky ohledně honoráře za projekt a umělecké ve-
dení stavby
K návrhu ob. st. p. Šulce hlasováno bylo dl
jmen.
Pro návrhy městské rady hlasovali pp.: nám
dr. Groš, nám. Seifert, Voitl, Prášek, Vondřich, Braun
(Jahn, Neubert, Bukovský, Meis, Rašín, Bulíř, Stárka
dr. Edv. Baštýř, Patočka. Cetlovský, Varvažovský
Motys, Pinz, Eim, Chadima, Červený, J. Novák, dr
Šupich, (Koštál, Čupr. Schrötter, dr. Růžička, Bu-
boníček, Zvěřina, tdr. Pinkas, Pešek, dr. Štych, Hav-
líček. Zimek, Portík, Pasovský, Trnka, c. r. Novák
dr. Frič. t Jirousek, Novotný, Romováček, Kreutzer
dr. Bouček. Siřiště, Šiller, Březnovský, Decastello, dr
Vlček, Šeyd, dr. Jeřábek, Koubek a Hansl.
doktor
Horáček
Balšánek
Polívka
Šulc
Groš
Seifert
Voitl
Prášek
Vondřich
Braun
Jahn
Neubert
Bukovský
Meis
Rašín
Bulíř
Stárek
Edv
Baštýř
Patočka
Motys
Pinz
Eim
Chadim
Červená
J Novák
Koštál
Čupr
Růžička
Zvěřina
Pinkas
Pešek
Štych
Hav
Zimek
Portík
Pasovský
Trnka
Novák
Frič
Jirousek
Novotná
Romováček
Kreutzer
Bouček
Siřiště
Šiller
Březnovská
Decastello
Šeyd
Jeřábek
Koubek
Hansl
doktor Šupich
doktor Vlček
25
article
Proti návrhu na postavení representačníh
domu hlasovali pp.: Brož, Šindelář, Vejžvalda, Fiala
Urbánekdr.A. Baštýř, dr. Fragner, Ur. Černohorský
Náhlovský, dr. Holubovský, Kasalický, dr. Voráček
Lada, Svoboda, Peterka, (Vaníček, Hubáček, st. Vlček
Mellan, Kovařovic, vMaděra, dr. Prachenský, Ticháček
Fatka, Šulc, dr. Scharf, tdr. Podlipný a dr. Slavik
Pro návrh na postavení domu hlasovalo 28
svobodomyslných obecních starších a 26 Staročechů
proti návrhu 17 Mladočechů a 11 Staročechů.
Stavba ropresentačního domu u Prašné brány
byla tedy usnesena 54 proli 28 hlasům.
Výsledek hlasování byl přijat s hlučným pro-
jevem souhlasu a potleskem v zasedací sini i v loži
a na galerii.
Dále byl schválen návrh ob. st. p. Práš ka
a soudr., aby dozorčí rada nad stavbou domu obec
ního byla 12členná a aby v ní zasedali nejen tech-
nikové, ale i obchodníci a řemeslníci.
Městské radě odkázány návrhy p. dra. Jeřá bka
aby český ráz facady byl vyjádřen slohově, aby pa
matováno bylo na síň pro výstavu, pro čítárnu atd
Tim jednací pořad vyčerpán a za všeobecněho
pohnutí slarosta p. dr. Srb o 348. hod. večer schůz
ukončil.
Brož
Vejžvald
Fiala
Urbánekdr
A Baštýř
doktor
Fragner
Náhlovský
Holubovský
Svoboda
Peterek
Vaníček
Hubáček
Vlček Mellan
Kovařovic
vMaděr
Prachenský
Ticháček Fatka
Šulc
Scharf
Podlipná
Slavik
Srb
Ur
Voráček lada
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Neuvěřilelno ! Včerejší večerní »Prager
Tagblatt« pod záhlavím »Isolování českých
pouličních excedentů« vypravuje, že se do jeho
redakce dostavil zástupce Srbů v Praz
studujících i žádal, aby —— »Prager Tag-
blatt« — konstatoval, že jeho sounárodovci na
»výtržnostech a demonstraeích« proti německému
studentstvu se nezúčastnili a že tyto u dá-
losti co nejrozhodněji odsuzují.
Srbské studentstvo v Praze v nej-
bližších dnech prý uspořádá shro-
máždění a při tom učiní prý ve-
řejné prohlášení téhož smyslu.
Ostatně prý onino dva studenti, kteří ve čtvrtek
večer před »přepadením« v německém »Hand-
werkerheimu« se objevili, ani Srby nebyli, nýbrž
Slovinci. »Také tito dva studenti,« pokračuje
pražský orgán pro veřejné blaho — odmlčevse
štěstím, »ponavštívili nás dnes dopoledne v naši
redakci a vylíčili celý případ v »Handwerker-
heimu« tak, že jakákoli provokace s jejich strany
a společenství s rotou, která přepadnut
provedla, jeví se vyloučeným býti. « Oba pánové,
kteři na německé universitě (inu
ovšem !) studují, přišli do německo-řemesl-
nické hospody, protože nebyl již na blízku
otevřen žádný jiný lokál. Jeden z nich prý sice
v myšlenkách (!) učinil objednávku v
slovinském jazyce, avšak ihned prý se
poopravil — češtiny vůbec nejsou prý ani
mocni. Slovinské studentstvo nikdy nemělo
žádného společenství s českými demonstranty a
vzdalovalo se naprosto všech výtržnosti. »Exces«
v »Handwerkerheimu« prý oba německy studu-
jící redakční Slovince »Tagblattu« pobouřil ne-
méně než ostatní hosty ... Zkrátka, událost,
Srba
Prager
Praha
27
article
která musí hnouti útrobami všech nejen če-
ských, ale vůbec slovanských lidí. Mezi tyto
ovšem nelze počítati inťeressantní návštěvníky
v redakci »Prag. Tagbl.«, kteří přišli — nikte-
rak k obzvláštní eti jihoslovanského jmena —
do slovansko-žroutského žurnálu vystavit si ta-
kové vysvědčení národní karakternosti. O všem
pro své nejvlastnější osoby! Nebo
věříme-li vůbec vypravování počestného listu
od Rajtknechtů, ani z daleka nás ovšem ne-
může napadnouti, abychom truchlivý kousek
tagblattovských Jihoslovanů kladli na vruh
všem Srbům anebo Slovincům v Praze studu-
jíeím a případ jednoho individua generalisovali.
Nemůžeme zvláště věřiti tomu, že by Srbové
v Praze studující splnili přípověď zástupce jich
národnosti v »Pr. Tagblattu« učiněnou a uspo-
řádali manifestační schůzi infámního smyslu ně-
mecko-židovskému listu přislíbenou. Myslíme na-
opak, že každého řádného Srba, každého e
své národnosti dbalého srbského studenta čin
domnělého »zástupce Srbů v Praze studujícíche
musí na duši pálití jako nás, zejmena pomy-
slíme-li na to, jaký respekt zůstavili po sobě
tito Slované (!) ve »vornehm« redakci »Tag-
blattu«. Je to nejmírnější úsudek náš o pra-
smutné události, jaké jsme v Praze dosud na
poli slovanské vzájemnosti nezažili a kdyby se
zdál někomu přílisným, nechť jen uváží, s ja-
kou nadšenou láskou zvali jsme i vítali jiho-
slovanské studentstvo zde v Praze, co sliboval
jsme si do budouenosti pro rozvoj pospolité věci
slovanské! Nikoli. Jsme přesvědčeni o upřímné
lásce jihoslovanských junáků k zlaté slovanské
Jihoslovan
Srba
Slovan
Rajtknecht
Praha
Praga
28
article
Praze, o pobratimstvu jich k českému student-
stvu, k českému lidu, jehož tvrdého boje o je-
dinou Prahu jsou svědky, ano i spolubojovníky,
mnohokráte již ryze osvědčenými. Nevěříme, ž
by sehvalovali návštěvu tři nad sebou samými
zapomenutých kollegů v »Tegblattu« a doufáme,
že čin těchto nezkali krásný poměr mezi Čechy
a Slovany v Praze a také ve Vídni studujícími,
a že dojde zaslouženého odmítnutí i Srby i Slo-
vinci, již uraženi byli v řadě první
— Alexandr Nikolajevič Pypin zemřel.
V Petrohradě zemřel proslulý literární historik
Alexandr Pypin, kterýž také v Čechách pro
obsáhlou svou znalost slovanských poměrů lite-
rárníeh i společenských vážnosti se těšil a svým
pozorným sledováním písemnictví českého
značných sympatií si zjednal, byť i své doby
jeho stať ve velkém jeho díle o literaturách
slovanských v části literátův českých byla vzbu-
dila odpor. Alexandr Nikolajevič Pypin na-
rodil se v Saratovu roku 1833. Pocházel
ze šlechtické rodiny, vzdělal se v saratovském
gymnasiu, na universitě kazaňské a petrohradské.
Srba
Nikolajevič Pypin
Pypin
Nikolajevič
Praha
Čechy
Vídeň
Petrohrad
Saratov
Slovan
univerzita kazaňský
29
article
Již jako student otiskl ve »Sborníku« akademi
první své dílo »Slovar k novgorodskoj lětopisie
jako čásť slovníku staroruského jazyka, o němž
pracoval Srezněvskij za spolupůsobení Černyšev-
ského, Lavrovského a j. Žáhy potom účastnilse
činně redakce časop. »Otěčestvennyja Zapiskia
a r. 1857 vystoupil s magisterskou dissertaei
Očerk litěraturnoj istoriji starinných pověstěj
i skazok russkich, ve které poprvé podány dě-
jiny rus. pověsti od doby vlívu byzantského
jihoslovanského do vlívů západních. Monografie
založena byla na studiu rukopisných památek
veřejné knihovny petrohradské a Rumjancevského
musea, té doby málo známých a stala se vý-
chodiskem pro další studium v tomto směru,
upozorňujíc na některé, dřive neznámé pověsti
a oceňujíc náležitě pověsti staré. R. 1858 poslán
byl do ciziny, aby se připravil pro dějiny evrop-
ských literatur a na této cestě pobyl delší dobu
ve slovanských zemích, jímenovitě v Praze.
Černyšev
Lavrovský
Zapiskia
Praha
Rumjancevský muzeum
30
article
Navrátiv se do vlasti, byl jmenován r. 1860
mimoř. prof. na universitě petrohradské, ale již
koncem r. 1861 s Kavelinem, Spasowiczem,
Stasjulevičem a j. opustil universitu, neschva-
luje nových universitních řádů, jež vyvolaly stu-
dentské bouře. Od r. 1863 byl stálým spolu-
pracovníkem »Sovremenniku«, jejž nějakou dobu
sám redigoval. Tou dobou zabýval se také stu-
diem apokryfů, na něž první z ruských učenců
obrátil pozornost a vydal Ložnyja i otrečennyja
knigi rus. stariny (»Pamjatníki starinnoj rus. li-
těratury«, 1861, II. díl). Ke staré době rus. li-
teratury vztahují se také jeho knihy Svodnyj
staroobrjadčeskij Sinodik (Petrohr., 1883); l
istoriji narodnoj pověsti (t., 1887); Dlja ljubi-
tětej knižnoj stariny (Moskva, 1888) a Pod-
dělki rukopisej i narodnych pěseň (Petr., 1898)
Když byl zastaven »Sovremennik«, Pypin hor-
livě překládal z cizích literatur, jmenovitěr
Drapera, Tainea, Scherra a j. Roku 1865 vy-
dal se Spasowiczem jako doplněk přeložených
profesor
Spasowicz
Stasjulevič
Petrohr
Dlja
Petr
Draper
Taine
Scherr
Kavelin
Moskva
Pypin hora
Sovremennik
Svodnyj staroobrjadčeskij Sinodik