ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9f7befc0-71f8-11dc-a086-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 20, person 62, work 2, org 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne II. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 342.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administraci na netsle na čtvrt leta . . . . 8 K —h s dvojí donáškou na měste ndivt lets . . . . 7 K s0h ve slialkácks . 2K80 na mzěsíc Pešton: ra noěsíe nrrt lia . . . . Kan s dvojí zisilkou na měsíc n čivrt lha : . . .HI K so h
Praha Kanada
5 title
Onešní číslo pre Prahu le o 24 stranácb.
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 10. prosince, v hod. 30 min. večer. (Pův. tel. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Zítra nveřejněn bude »Rusi« oficiosní článek ministra ná- mořnietví, v němž odpovídá na články kapitána Kladova (pseudonym Priboj) v »Novém Vremeni« o nutnosti, vy- slati nyní již tři eskadry na dálný Východ. Článek dokazuje, že nemožno jest odeslati lodi jen jakž takž vy- zbrojené s mužstvem ještě nedoevi- čeným. Nemožno jest rovněž doplniti výzbroj po cestě dělníky, jež by na palubě podrželi, aneb poslati munici do Port Saidu přes Oděssu, třetí lod- stvo musí vypraviti se jako jednot- livé, velmi dobře připravené, s muž- stvem dobře vycvičeným. Kapitánu Kladovu uložen byl trest dvou týdnu vězení. (Viz i odpoledník. Pozn. red.) Rodina jeho dostala za příčinou toho různé telegramy a přípisy. Přes to vše očekává se, že záby budou již ve dvou týdnech vypraveny ze Středozemního moře posily na dálný Východ a to čtyři obrněnei. jeden křižák a jedna obrněná dě- lová lod. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Rus Priboj Kladovo Petrohrad Nový Vremit dálný východ Port Said Oděss kapitán Kladovo
7 article Poučná historie.
Poučná historie. Neslýchaná porážka vlády Körbrovy 48členném rozpočtovém výboru sněmovny posla- necké a odveta jeho, jakou dal v tu chvíli slo- vem i skutkem ohromné opposiční většině parla- mentu cislajtánského, jest vzrušující událostí dne, jejíž následkův pro tu chvíli sice ještě po- stihnouti nelze, která však rozhodně zůstavi hlubokou a trvalou brázdu v politickém úhoru cislajtanismu. Co jsme vždy říkali, kdykoliv officiosové Körbrovi, Němci a přátelé polští z Kola polského, nám kázali a domlouvali, abychom zanechali své obstrukce a připustili parlament ku práci. Pravili jsma vždy, že nejde Körbrovi o to, aby parlament ten pracoval v náš prospěch, nýbrž celá dělnost jeho že má záleželi prostěv povolování vládě nových a stále větších půjček a tudíž v stálém u valo- vání nových daní na národy k účelům zvláště vojenským. Jedině k tomu že má býti parlament dobrým a k ničemu jinému. Jak- mile by odepřel služby vládě v této příčině pe- něžní, tu že by rázem povrhla celou jeho děl- ností a hnedle by ho poslala domů. Nuž, hle, jak záhy se ukázala pravda. Jen se parlament sešel, už se vláda Körbrova ani nemohla do- čkat přihodné chvíle, nýbrž použila neslýcha- ným způsobem veliké nouze zemědělské, aby si při ní zároveň sama pomohla z nouze. Rol- nictvu mělo se dostati celkem 151/2 millionu korun na úlevu jeho bídy, ale za to měli zá- stupci národů ihned povoliti vládě náhradu 69 millionů korun. Hotových 531/2 millionu chtěla tedy hned při té první přiležitosti vydělat a vyzískat pro své potřeby. Naši poslanci, vyloučivše ovšem nouzovou předlohu z obstrukce, odtušili však rozhodně.
Körbrův Němec Körbr Rol sněmovna posel
8 article
že vládě nepovoli ani o haléř větší náhradu. než mnoho-li obnášeti bude pomoc rolnictvu po- skytnutá, tedy 15l% nebo 20 millionu. Toto naše stanovisko shledala správným veliká vět- šina ostatních poslanců bez rozdílu národnosti a politické barvy, pouze Poláci a ústaváčtí velko- statkáři byli ochotní povolit vládě vše, třeba i nos mezi očima. Každá moudrá vláda byla by za takých okolností v čas slevila, neb docela od svého přemrštěného požadavku upustila. Ale Körber ne! Nejspíš se do poslední chvíle do- mníval, že jeho němečtí milci mu přece tako- vého přikoří nezpůsobí, anebo že Poláci nás k povolnosti pohnou, zkrátka: nepovolil, nýbrž do posledka hrozil, nedostane-li svých 69 mil- lionů, pak že nedostanou také rolníci ničeho Dr. Kramář našel pravé slovo pro takou ušlech- tilou politiku vládní, vyzývaje ministra sprave- dlnosti, aby na ni zavolal — státního zástupce. Nuže, v pátek večer stihla dra. Körbra za- sloužená lekce. Rozpočtový výbor usnesl se většinou 31 hl. na tom, aby nouzí sklíčenému rolnictvu byla poskytnuta pomoc 151/2 millionů korun a vládě aby náhradou byla povolena ve stejné výši půjčka státní; avšak žádan vládou úvěr 69 millionů kor. za to dvoutřetinovou většinou (29 hlasy proti 14) zamitnul. — A co dr. Körber po této porážce své? Prohlásil snad, že z lásky k trpícímu rolnictvu zatím tedy spokojuje se těmi 15 milliony, povo- lenými k jeho podpoře? Anebo že se z tohot usnesení výboru odvolá ku plné sněmovně a zkusí před ní obhájit svého požadavku? Nikoliv.
Polák Körber doktor Kramář
9 article
Nýbrž zlostí všecek zsínalý nejprve ironicky blahopřál stranám, proti němu hlasovavším, že se tak svorně sešly, škoda prý jen, že toho učinily z pouhé — nedůslednosti, načež končil: »Vláda by tedy neměla asi pražádné naděje, kdyby přisla s návrhy na řešení jiných, zejmena kulturních důležitostí. Za těch okol- ností volí raději setrvati na cestě po- savadní a odročiti, byť i s bolesti, úlevu nouze zemědělsťva k dob nedaleké, kdy očekává rozhodnut o hlavní otázce politické. Zatím učiní neprodleně usnesení, jaká uzná přiměře- nými. « — Potom odešel chef kabinetu do vedlejšího salonu, odkudž po krátké chvili předsedovi sně- movny hr. Vettrovi sdělil, že z rozka z císařského říšskou radu odročuje — Jelikož té doby panovník ještě meškal v Pešti. jest patrno, že si dr. Körber příslušný císařský reskript již před tím do zásoby byl vymohl.
Körber Pešť
10 article
Ejhle, tak se osvědčil ten veliký h o- litel pro dělnost parlamentu a za- klínač naší obstrukcel My nedělali obstrukci, my konali plodnou práci, ale poněvadž netančil parla- ment podle jeho noty, poněvadž mu výbor jeho nepovolil 69 millionů bůh ví nač — pan dr. Körber krátce byl hotov: přibo u ch dvéře parlamentu a poslal zástupce ná- rodů uprostřed práce domů. Nečekal ani až bude debata o jeho prohlášení skončena, nýbrž vymohl si dekret odročovací již napřed i pro případ pouhého vítězství opposice ve výboru rozpočtovém. Tak opepřil dr. Körber svou porážku ještě — hrubým protiústavním přehma- tem; neboť dle zásad a pravidel ústavních měl buď po odhlasování výboru vzíti svou předlohu vládní zpět, anebo vyčkati, až jak parla- ment o ní rozhodne a potom teprv bud podati demissi, anebo vyžádati na koruně rozpuštění sněmovny. Ale při prvním nárazu na řádnou opposici ve výboru ihned přibouchnouti dvéře sně- movny a zůstati dále v křesle, to je sicepo
doktor Körber
11 article
Tiszovsku jednáno, leč naprosto ne v duchu ústavním. Ode dneška nesmí tento »Gracchuse žalovati na obstrukci, že připravuje prý lid o různé prospěchy hmotné, neboť obstrukce v tomto případě nebylo, on ale nie- měně náhlým zavřením parlamentu znemožnil, aby tento povolil vč a strádajícímu lidu rolnickému po- moc 15% millionu K, odkazuje ho na dobu pozdější, prý »nedalekou«, až »na- dejde rozhodnutí o hlavní poli- tické otázce.« O které? Rakousko má dnes dvé hlavních politických otázek: českou a uherskou. Troufá s snad dr. Körber rozřešit jednu nebo dru- hou svou posavadní methodou »v době nedaléké«? Ubozí poškození rolníci, to byste se načekali 1 Či snad rozumí tou »hlavní politiekou otázkou« ono »sebepřemo- žení stran«, o němž v pátek po fulminantní řeči dra. Kramáře rozpačitě deklamoval?
Körber Kramář Rakousko
12 article
Vyslovil tu naději, že »přijde čas, kdy mo událostí schladí i nejfanatičtější nacionalism.« Zatím prý arci stát musí mít strpení . . . Pak nařikal, že náš veřejný život je atomisován. že tu tolik stran, že nelze z nich shledat jen trochu stejnorodou většinu a končil „Dokud bude v Rakousku tolik stran v nich tolik frakcí, dotud se sněmovna tato ne- dedělá žádného pevného směru a žádná vláda nebude s to, aby ji ho vyznačila. Teprv až strany, ať tak dím, sebe sa my přemohou a spojenýma rukama státu zjed nají pevného národního základu, te prv pák utvoří se v této sněmovne většina, která bude moci žádati za vládu většině té oddanou.“ Pokládá-li to dr- Körber za onu hlavní politickou otáz ku Rakouska, nuž, pak mu bylo drem. Kra- mářem trefně pověděno, jak nikdo nerozeštval strany politické i národní ke větší nevraživosti. než pětiletý systém Körbrův a nikdo není tedy větší překážkou nějaké dohody pospolité stran a národův než dr. Körber sám. V zápětí nato potvrdila slova tato veliká většina parlamentu svým hlasováním v rozpočtovém výboru.
Körber Rakousko Körbrův
13 article
Körbrova porážka. Ve Vídni, 10. prosince. Psychologové parlamentu vykládali již po řeči, kterou měl dr. Körber v pátek ve schůz plného domu, tedy před zdreující porážkou, již utrpěl ve výboru rozpočlovém, že nebyl ve vý- kladu svém, ve zvuku hlasu svého i v chován daleko tak pevným, jako v prvním svém oslo- vení v minulém zasedáník podzimním. Zejmena byli to poslanci polští, kteří k nevalnému po- těšení domnívali se zpozorovati, že chef kabi netu byl nápadně zviklán ve své rovnováze Však přece dovolil si frási o »silném státě« který snese prý i další bouře nacionalismu Státem tím minil ovšem sebe, že tedy on je dosti silným, aby snesl útoky, jimiž jej ve své výborně řeči zasypal dr. Kramář. Patrně holed- bal se ještě v naději, že ve výboru rozpočto- vém tak zle to neskončí. Počtáři sněmovní, již v pálek po celý den procházeli se s tužkou kusem papíru po sněmovně a po chodbách, po- čítali a počítali, jak to asi večer v rozpočtovém výboru dopadne a v optimismu svém a v ne- znalosti pomérů dověděli se, že v nejhorším případě bude proti vládě 19 hlasů, pro ni 18 Předseda že hlasovati nemůže, tři členové žes nedostaví a dva neb tři že před hlasováním odejdou, tak že rozhodovati bude asi 5 hlasů nejistých a sice že budou to antisemité a češti velkostatkáři, kteří zodpoví otázku, má-li být vládě Körbrově povolením 69millionové refun dace vyslovena důvěra či ne.
Körbrův Körber Vídeň
14 title
Bylo již čtvrt na sedm, když dostavil se
15 article
do nádherné síně, vyhražené rozpočtové komisi. dr. Körber se svými ministry. Byl bledý a zrak jeho těkal po členech výboru, jako by hledal mezi nimi, kdo by ochoten byl ve smutné situaci mu pomoci. Ve tváři ministra orby hraběte Bouquoye bylo čísti, že lituje okamžiku, kdy prohlásil, že ochoten je přijati portefeuill, však dojem nej- politováníhodnější činil ministr financí pan Kosel. Ruce se mu třásly, jako by měl horečku a sotva udržel list, z něhož četl data, jimiž v posledním okamžiku chtěl zachrániti ne státní věc, do níž dostal se jako Pilát do creda, ale věc svého chéfa. Schůzi předsedal dr. Derschatta na míst předsedy dra. Kathreina, jenž ujel, zajistě n bez tendence, zatím do Inšpruku. Prvních pět paragrafů bylo vyřízeno hladce a rychle. Když došlo k paragrafu šestému, kterýmž měly býti povoleny refundace, nastalo patrné hnutí ne pouze mezi členy výboru, nýbrž také mezi ostatními poslanci, již plnili sál a s napjetím očekávali výsledek hlasování. Mělo se za to, že debata o paragrafu tom nebude v páteční schůzi skončena a že pokra- čováno bude v sobotu, avšak předseda prohlásil, že snažiti se bude, aby věc byla vyřízenaa ku podivu také dr. Körber nalehal, aby se stalo rozhodnutí bez průtahu. Proti povolení refundaee ozval se posl. dr. Sylvestr ze strany německo- nacionální, jenž tvrdil, dr. Körber že prot spjal refundaci v tak ohromné výši s nouzovou předlohou, aby vynutil tím zamítnut pomoci v nouzi.
doktor Körber Bouquoy Kosel Pilát Kathrein Sylvestr
16 article
Dr. Körber vyslechl toto bodavé obvinění s ironickým úsměvem, když zvedl se ale anti- semita Schraffl a prohlásil, že nejde tu an tak o milliony jako o to, má-li býti vyslovena Körbrově vládě povolením refundace důvěra či ne, on ale že dru. Körbrovi důvěřovati nemůže. tu trhl sebou napadený chef kabinetu a potom pln úžasu zadival se na Schraffla, který s božskou upřímností vykládal dále, že věří Čechům jejich ujišťování, že od obstrukce neupustí. budeli povolen 69millionový present vládě. naproti tomu ale že nevěří vládě, jež tvrdila, že bez těchto refundací nouzová předloha pro ni je nepříjatelna. »A protože víe věřím Čechům než dru. Körbrovi, budu hlasovati proti § 6.« Tak Schraffl skončil a dr. Körber s hrůzou zvěděl, že i strana, na niž nejvíce spoléhal, ho opustila. Skvostný byl dr. Menger, jenž v návalu příbuzenské soustrasti chtěl pomoci svému synovci finančnímu ministrovi. Tázal se ho zdali má snad náhodou jiný pramen, z něhož by mohl uhraditi, čeho ve státním hospodářstv nezbytně je zapotřebí. Toť se ví, že pan Kose odpověděl, že takového pramene nemá. D Baernreither provázel tuto episodu zlomyslnou poznámkou, že mu dr. Menger připomíná roz- košnou veselohru německého klassika »De Onkel fragt den Neffon« (Strýček ptá a synovce).
doktor Körber Čecho Schraffl Menger Kos Baernreither jít Onkel Neffon
17 article
Přikročeno k hlasování a to bylo deset- krát zajímavější než všechno, co se před tím odehrálo. Čechové a Němci, až na ústavácké velko statkáře, na barona Skéna, jenž zastupuje mim sebe ještě dva poslance, na barona Morseyez strany klerikální a na dra. Mengra ze strany liberální rakouské, hlasovali všichni proti dru Körbrovi. K nim připojili se Jihoslované, Ru- sové, přitomný Ilal, sociální demokrat Perners torfer a divoký Steinwender. Také češti velkostatkáři hlasovali proti po volení refundačního úvěru, jakkoli chtěli po- rážku vlády učiniti snesitelnou návrhem, že ochotni jsou povoliti refundace o obnos, jakým dle spolehlivého průkazu vláda přispěla k úče- V urobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za S odpolední . . . nath Ve šlialkich na venkověi ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserá ty platí se hetově zapřed Přeěplacení a interty přijímá admini- strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházají sa táž redakee tiskárna a ezpedíce „Národnich Lista“ Rukopdvy se novraesji
Čecho Němec Skén Körbr Jihoslovan Inserý Národnich List Rukopdva Přeěplacení
18 article
lům zemědělským. Však pro tento fikový list kterým měla býti zakryta z nouze prohra vlády, sehnali pouze 11 hlasů. Kdyby byli pokusu toho zanechali, byli by lépe učinili. Devětadvacet hlasů proti — pouze čtrnáct pro. Vláda pora- žena tedy většinou více než dvoutřetinovou. Dr. Körber zbledl ještě více, ministr Kosel a Buquoy sklopili zrak. Poslanci přítomní vycítili dosah hlasování toho, však není pravdou, co tvrdí listy vládě blízké s »N. Fr. Presse« v čele, že by bylo na straně české nastalo jásání po tomto výsledku. Naopak po hlasování rozhostilo se v sále ticho, jež přerušeno bylo, když se svého místa zvedl se dr. Körber, aby učinil známé již prohlá šení. Potom teprve rozpoutala se dískuse o tom, co vlastně znamenala pythická slova předsedy mini- sterstva a co má za lubem. Na straně poslanců českých ovšem na to klade se důraz, že dr. Körber poražen byl ne snad obstrukci, nýbrž pracujícím parlamentem, respective nejdůležitějším výborem, a že tedy »hlavní jeho otázka«, na niž ve svém doslovu důraz kladl — otázka parlamentní dělnosti — zodpověděna byla dělným parlamentem dřívea způsobem nad jiné rozhodným dřív, než sám k jejímu řešení přikročí.
doktor Körber Kosel Buquoy
19 article
Co se stane Otázku tu kladli si předevčírem a včera poslanci všech stran. Při tom ovšem měli po- slanci čeští na zřeteli okolnost, že nejdetu o osud vlády parlamentní, nýbrž úřadnické, pro niž je měřítkem důvěra koruny a ne zá- stupců lidu. Může-li se udržeti vláda, proti ni vyslovili se o otázce důvěry nejostřejším způ- sobem zástupci stran, již v plném domě re- presentují více než 300 poslanců, pro vládu ale pouze strany zastupující sotva poslanců 100, je to otázka, na niž odpověď je až příliš snadná. Dr. Körber může sněmovnu rozpustiti — svolí-li k tomu koruna — však kdyby nové volby dopadly sebe příznivěji pro vládu, z vládní minority 100 poslanců majoritu neudělají. Pro- slýchá se ostatně, že dr. Körber na rozpuštění sněmovny prozatím nepomýšlí. Jednak z té při- činy, že by divně to vypadalo, kdyby právě nyní, kdy jde o obchodní smlouvu s Německem, zákonodárný sbor rozehnal a potom také zté příčiny, že by novými volbami, jak již jsme se zmínili, sotva odstranil to, co na nynějším par- lamentě se mu nelibí. Dle informaci našich, o nichž máme příčiny domnívati se, že jsou spolehlivé, dr. Körber také demissi nepodá, A kdyby ji podal, nebude přijata, aspoň ne dříve, dokud nevyřídí tak nebo onak řadu oněch věcí, jimž dán název »státních nezbytnostíe.
doktor Körber Německo
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. prosince. (Z tábora pol- ského.) Již ve středu, když se dr. Derschatta a hr. Palífy v rozpočtovém výboru vyslovili proti refundaci celých 69 millionů korun, bylo Po- lákům, kteří z velkých politických stran jediní zůstali dru. Körbrovi věrni, jasno, kolik unodilo pro dra. Körbra a jeho vládní systém. „Předvče- rejší středa — píše se z Vídně do krakovského „Czasu“ — náleží k nejméně šťastným dnům pro nynější vládu rakouskou. Události v roz- počtovém výboru a současné usnesení panské sněmovny v otázce opravy jednacího řádu musejí býti pokláčány za porážku vlády, snad ne formálnou, ale proto neméně opravdovou. V rozpočtovén výboru objevila se po prohlášení dra. Derschatty a hr. Palffy značná většina proti refundaci 69 mill. korun; v panské sněmovně pak uznána potřeba opravy jednacího řádu, kterou vláda, jak známo, nepo- kládá za vhodný neb možný způsob rozřešen situace. Zdálo by se, že po takovém úvodu mluvčt
doktor Derschatt Körbr Derschatta Praha Vídeň panská sněmovna
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 10. prosince. 6—. (Kronika.) Starý skald norskýeh oblastí Björnstjerne Björnson, prohodil onehdy své drsné slovo k předmětu časových rozprav. — Je mnoho farisejství v dnešním horování pro ideu světového míru! pravil. Jak může před světem rozčilovati se ideou Němee, dokud se nevyrovnal s Polákem, kterého doma škrti, jak se plésti do hovoru Maďar, který znásilňuje národní většinu svého státu anebo Rakušan, který popírá rovné právo svých Slovanů? Zač stojí rozhorlenost sociali- stova pro ideu míru, sám-li nepokrytě hlásá ne- návisť občanskou a rozdmychuje vědomě třidní vášeň?. Však ať si mrzout pozorovatel současných dějin a hesel mluví, co chcel Oslovený Němec, Maďar, socialista a kde který nadšenec mírové idey, byv překvapen užším kruhu své působnosti při nějakém nási lenství, nebude proto na rozpacích o svoji od- pověd. — Jen v zájmu pokroku a kultury jed nám ! řekne. Má-li Německo dostáli svému po slání světovému, musí zdisciplinovati síly svého slálního tělesa! Nemá-li v Uhrách a v Rakousku vše skončiti zmatkem, musí jeden živel být ve- doucím a přirozeně ten, který nejvíce energie do- káže! A má-li ve společnosti konečně zavlád nouti spravedlivý řád, nezbývá, než odstra niti ty, kteří jsou na překážku spravedlnosti A poněvadž se to nedá provést sociální »láskou«, nezbývá, než sociálná nenávist, chce- te-li, vášeň- Jsou zjevy a methody ! Víle, jak za minulých časů bodří naši ven- kované zažehnávali »červeného kohouta« od svých stodol a přibytků. V průčeli stavení měli obrázek aebo sošku svatého Floriána. Vzývali horlivě dobrého patrona, aby je chránil od ne- bozpečí požáru, ale měli při tom — doškov
Björnstjerne Björnson Polák Maďar Rakušan Němec svatý Florian Praha Německo Uhry Rakousko
22 article
střechy nad hlavami a klidně se zapálenou dý- mečkou si obcházeli svoje stáje a slodoly! Moderní kulfurník neliší se v methodě o starých pověrčivých venkovanů. Chvalořečía vzývá svatého Floriána své idey, ale tak, aby si nemusil odepřit požitek své vlastní fajčičky Vedl by rád náramně hlučnou výpravu proti poznanému zlu, ale nepachtí se tuze stanoviti jeho příčiny. Tuší, že by mohl sám být postaven před nutnost, vzdáti se své vlastní — rozkoše! Zlořečiti válce, která zuří někde tisíc mi odtud, za oceánem, všecko jménem lásky k lid stvu a lidskosti a při tom sám se škorpitia otravovati — s nejbližším sousedem? Pravdu má slarý Björn ! Notná v tom věru porce farisejství! Aspoň bezděčnéhol Nedávno bylo tomu dvacet let, co ochoře mistr Smetana. Rozrušen nervově, tvůrce české hudby náhle postižen byl nejkrutší ranou, ztrati sluch. V den neblahé paměti bylo zde pod čarou onehdy čísti hrsť »trapných vzpomínek« ke smut- nému datu. Úryvky z dopisů mistrových z posled- ních dnů života. Jaké úryvky ! Nešťastný skladatel vyličuje přátelům vznik a postup zákeřné choroby Ty bolastné dokumenty jsou víc než obvyklý příspěvek k životopisu umělce ! Zárodky chorob jsou jistě nevyzpytatelny, ale jedno vycházel s jistotou na jevo z trapné lektury: muž zhy- nul jako oběť svého uměleckého — zápasu. Skladatel »Prodané nevěsty« a »Vyšehradu« zvítězil jistě slavně v zápase uměleckém a mrav- ním, ale v podniknuté nezbytné seči byl tělesně i duševně — ubit. Všimněte si zdánlivé protivy pojmů! Ve sféře nejkulturnější, v zápase o ideál, o umění ubit člověk, připraven o zdraví, o život, zmr začen, zavražděn zbraněmi — mírul Námitka! Jde o výminečný případ ! Zápas nebyl čistě kulturný. Odpůrci nestáli na výš svého povolání, nebyli hodní svého soka. Spikla se tu sama nešchopnost, níčemnost a nevědomost
svatý Florian Björn Smetan Vyšehrad
23 article
proti záloze a velikosti talentu ! Vrahem nebyla kultura, ale zpozdilost, která svým »vítězstvíme se ani nemůže ani nesmí chlubit! Mýlka Námitka neplatí, sama se rozpadá ! Zde náhodou podlehl kulturně silný, odporu kulturn slabých. Budiž! Ve stech a tisici případech je na- opak. Netřeba teprv sháněti doklady po širokých a dalekých oblastech dějin vzdělanosti lidské- Z nejbližší své vlastní zkušenosti dovedli byste uvésti jména nešťastníků, hodných lidí, snaživých literátů, uměleů, pracovníků na poli vědy a jiných oborů vzdělanosti, kteří padli, bídně zhynuli pod ranami svých kulturně silnějších soků. ullučeni, rozšlapáni právě proto, že byl s labší. Na všech vlajkách kulturních táborů tře- petají se okázale hesla zápasová.
24 article
— Žádný pardon! Život je boj. Tak v kultuře má právo na život jen co je silné Slabé musí — ustoupiti! Nemiluje svoji pravdu svůj ideal, kdo proň nedovede vzplanouti »svatým žárem« a stíhati »spravedlivým hněvem« odpůrce Není pokroku bez urputného zápasu !! — — Na bojišti »barbarských válek« sbírají se denně mrtví a ranění. Jich počet telegrafem se oznamuje všemu »kulturnímu« světu, aby měl nad čím prolévati své pokrytecké slzy. Bojiště »kultury« má svoji výhodu. Netečou zde potoky krve, nevidět zohavené trupy. Kdo smrtelnou ránu utržil, sám se potichu odplíží, kdo padl, toho nenápadně odnášejí z jeho příbytku. Čteme dychlivě biogra fie velkých mužů, kteří v zápase za svoji ideu trpěli a mřeli. Ale nikdo neza- znamenává tisíce padlých, kteří jsou denně bez povšimnutí odklizováni z bojiště — míru. Vše přichází, jak musí přicházeli. Pokrok vzdělanosti nelze obstarati bez zápasu a zápas není myslitelný bez obětí. — Jakže? Ve svém poměru úřadním, v konkurenci obchodní, ve velikém zápasu o ve- řejné blaho, o umělecký ideál, o vědeckou pravdu, kde mám své přesvědčení, znám svoj- povinnost, hořím pro svoji pravdu, jsem
25 article
vědom své zodpovědnosti: a měl bych š e třit prolivníka, o němž jsem přesvědčen, že nepln svůj úkol, že je na překážku pokroku a ideálu Nebyla by to zrada na nejvyšším statku ? A milosrdenství nebylo by tu slabostí, opomenulím, hřichem? A kulturné svědomi bez rozpaků pronáš svůj rozsudek: pryč s neschopným! Prineip pokroku a rozvoje nedovoluje podléhat- záchvatům sentimentality. »Kam bychom došli«, kdyby mělo býti také ještě šetřeno »neschopných a nedostatečných« aneho dokonce »škůdců odpůrců« ! .. A tisíce hynou utraceni. A nikdo citlivě ne- zaznamenává jejich útrap, jejich smrtelných zá- pasů a opuštěných v žalosti »rodin a sirotků«. Jaký rozdil mezi »barbarstvím války« mezi barbarstvím — kultury? Která smrtje sladčí, jemnější? Na poli »surové války« stře- pem šrapnelu do hlavy nebo na »kulturním zá- pasišti«, ranou do srdce, říznou a jistou, ja- kéhokoliv jména, ať opatření hospodářského nebo společenského, ať úřadní povinností nebo třeba — literární polemiky? Čas postupuje, ale příroda je jedna. Mění se vkus, ale vraždychtivost zůstává. Hnusí se nám někoho zastřelit, ale něhnusí se nám jej sprovodit se světa, nějakým prostředkem — kulturnějším. Nejsme-li tak chtěj nechtěj pra- vými farizejčíky svých kulturních hesel?
26 article
V přírodě kultury, ve válce »všeho prol všemu« přirozeně se utkaly sporem a potírají se i oba velké prineipy, míru a války, pacifismu a — militarismu. Příroda kultury nezná jednotvárnosti. Ob protivné principy v kultuře forem nalezly svoj vyvrcholený výraz. Zde talent a důmysl vyna- kládají všecko úsilí, aby krásný sen světového míru učiněn byl skutkem živoucím, tam talent a důmysl zároveň dovádějí schopnost odpor na samu výsost ničivé vražednosti. Dva proti lehlé póly kulturného snaženíl Vytýká se militarismu, že odvádí síly od »plodné kulturní práce«. Není odváděn od práce, kdo navštěvuje svoji školu. A jestli platí nářek, že kultura míru vede k požitkářství a k deka- dentním zjevům nechutného bubření sebekultu,je militarism naproti dobrou školou sebepodřizení myšlence vyšší, sebezapomenuti a obětováníi sebe, školou svrchované schopnosti mravní, školou síly a ochotného — umirání za princip vyšší. Vzácná, vysoká škola, v tom údolí slza strasti, kde železným zákonem určena cílem všemu životu předem — smet!
27 article
Jen klamem a nedopatřením vznikla do- mněnka, že v zápase »kulturním« netřeba za svoji věc — umírati, Pravda života denně do- kazuje opak. Ale jisto je, jinak umírá zápasník, vychovaný kultem požitku a sebelásky a jinak vojín, odchovaný kultem principu povinnostía sebeobětování. Ten s nadšením, s úsměvem na rtech, smířen s životem i s vlastním soupeřem, onen, zasažen smrtelnou ranou v »zápase míru«, se zlobou a záští v srdci, a s kletbou na rtech, s kletbou proti svému soupeři a všemu světu, který jej »zradně« opustil. Není poslední v řadě »kulturních ústavů« ta vysoká škola umění, zapomenouti nicotného sebství pro velikou otázku života a v oběti vyššímu přincipu nastaviti ochotně vlastní malý život. Nestanul ještě na výší svého povolání »kulturní organism«, který nedovedl se pro svoji potřebu ještě postarati o tuto »vysokou školu« své mravní síly. Nemá valného vědomí úkol života a potřeb »své kultury« národ, který nedospěl ještě počítati k předním svým staro- stem — kult své branné síly. A co se evangelia lásky a lidskosti dotýče? Jediný je upřímný a nefarisejský způsob je vyznávati. A ten naznačil Lev Ni- kolajevič Jasnopoljanský! Dvojímu barbar- ství třeba čelit! Nelze zatracovati jedno a še- třiti druhé. Nelze právem mravního rozčilení proklinati »barbarství války« a při tom potichu horlivě provozovati barbarství — kultury.