Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISrY

3

7. ledna 1900

4

Čísloe.

5 article V baloně za bouře.

V baloně za bouře. Francouzsky napsal H. de Gr atf i g n y. Přelož A. Hendrich. »Mistře ?« »Nuže ?e »Nemůžeme oba odjeti k »Proč?« »Plyn jest příliš těžký, balon nás n uzdvihne !e »Pak odjedu sáml« Tato rýchlá rozmluva vedla se dne 21. zář 188* na náměstí Thaborském v městů Rennes mezi vzduchoplavcem Jovusem a jeho pomocní kem Loeni Dorstem, který měl dnes s ním vy- stoupiti. »Semufor«, skvostný balon ohsahující sedm set krychlových metrů, kolébal svou pestř zbarvenou bání nad pažitem zahrady a nesčelné množství lidu jej pozerovalo. V stinném stro- mořadí hrála dělostřelecká hudba indický po- chod a zvuk mědi pohyboval třesoucímíse Oba muži nakládali rychle do lodičky látkový kolos nepozorovaně se vzpřimoval Právě když bily čtyři hodiny na arcibiskupské věži, vystrojený »Semafor« kýval se dle ván větru. Vše bylo přípraveno. Nebe bylo překrásně modré, palčivé slunee zaplavovalo trávníky a zroadlilo lístoví. Jen k se- veru několik střibrobílých mráčků rozvinovalo měkce své řasnaté perutě. Jovus, vůdce balonu, vskočil do lodičkya žák jeho zaujal místo po jeho boku. V něko- lika okamženích rovnováha byla ukončena. »Pusťie všickni!« pravil Jovus polohlasně všem, kteří jej obklopovali. Dělníci olevřeli ruce a »Semafor« vznes se do výše. listy.

Gr A Hendrich Dorst Rennes Semafor

6 article

Balon vznášel se svižně vzhůru a lodička rychle se přenesla nad vrcholy morušových stromů. Provolávání »slávy« z davu lidu a har- monický šum vojenské hudby odrážely se ještě v ohromné vypnulosti aerostatu, an obzor obou vzduchoplavců se rozšiřoval a město ztrácelo se zvolna v planině. Stoje na okraji houpavé lodičky Jovus má- val kloboukem a Dorst opíraje se o pytle přítěži pozdravoval, skláněje svůj šatek, a množství stalo se téměř neviditelným. Po několika minutách tohoto zdravení Jo vus sestoupil do lodičky. »Nuže!« pravil svému pomocníkovi, »co řikáš, že nemůžeme oba odjeti?« »Jak poroučíte,« pravil mladík, »nejsem ještě dosti zkušený.« Jovus se shýbl a dal v lodičce vše do po řádku. Zavěsil své metereologické stroje na pro vazce a počítal pytle přítěže. »Sto kilo písku,« pravil vesele, zdvihaje se. »Můžeme vykonati pěknou cestu! A pro začálek vystoupíme trochu! Jsme ve výši čtyř seť metrů. Dorst, který pozoroval nesmírné panorama města, jehož střechy ztrácely se v obzoru dole, která splývala v zeleni, se vzpřímil. »Ne přílíš vysoko,« pravil hlasem poněku pevnějším: »blíží se bouře a myslím, že by bylo lépe, kdyby se nestala žádná neopatr nost.« »Právě,« odpověděl vzduchoplavec bručivě. »vystoupíme-li vysoko, budeme nad bouří.« Při tčehto slovech vyprázdnil jeden pytel písktu přes okraj lodičky.

Dorst

7 article

V den, kdy se událo ono dramatické vy stoupení balonu, o kterém jsme právě vypravo- vali, byl pověstný a neohrožený Jovus již pa desátníkem, ale silný a přímý jako dub. Jeho zák Lev Dorst, který dnes poprn vystoupil, byl sotva osmnáct let a nebyl to hoeh odvážný. Litoval již této výpravy a cítil sel jako zdreena před vznešeností divadla, jež pozo- roval. »Semafor« po odhození přítěže rychle do- sáhl značné výše; plul v blankytném moři značil svou neviditelnou stopu v průsvitném vzduchu. Byl osmnáct set metrů vysoko. Vzduch byl těžký a balon. postupova zdlouhavěji. Jovus pozoroval své stroje: teploměr uka- zoval dvacet osm stupňů ze sta a tlakomé značil tlak pět set padesáti millimetrů. Na obzoru kupily se mléčné chmůry a jejich šedých okrajů vanul k jihozápadu horky opar, pro nějž nebylo lze dobře rozeznávat dráhu, kterou se bral balon. Tu Dorst, který pozoroval i nejmenší su mot, pozdvihl hlavu. »Slyším hučení hromu,« pravil. »Já jej slyším tak dobře jako ty,« odpo věděl Jovus. »Vidím také dobře, že nás přita huje a že spěcháme přímo k němu.«

Jovus Lev Dorst

8 article

Jevus pravil tato poslední slova tonem do sti nenuceným. A skutečně nebál se bouře, ne- boť se mohl vznésti nad mraky silou pobybu do výše. Ostatně nebylo to poprvé, že se polkal s elektriekým napjetím uprostřed mraků. Nebe se zatemňovalo víc a více k zá padu, kdežto zůstávalo čísté a jasné na stran opáčně. Hrom, který temně hučel, se bližil. Náhle poeltili studený vítr; látka »Sema foru« zaskřipala a zapleskala ve svě sítí. »Pozor na zhuštění« pravil Jovus, chápaje se pytle s přítěží. »A ty,« nařizoval svému žáku, »spusť kotvu !« Dorst poslechl a spouštěl kotvu, jejíž pro- vaz byl zatočen v baliku a přívevněn na jedné zatížovací šnůře. Pak uvolnil otěžné lano, jak mu bylo nařízeno, a usedl v koutě koše. Balon klesal rychle a přívěsek, zbaven plynu, vznášel se mezi pletivem koše. Konečné. dík odhození dvou pytlů písku, příšel do rovno- váhy a nastoupil cestu vodorovnou. Byli ve výši osmi set padesáti metr nad zemí. Po husté mlze, která zakrývala pole, ná sledoval temný závoj mrakový, černě inkoustové, který vzrůstal neustále, jako olejová skvrna n blankytu nebeském. »Jinak to již nebude,« šeptal Jovus, ktery počínal býti nepokojným, mustme plouti vrchem dříve než tyto bubilny se roztrhnou nad nas hlavou.« A při těchto slvvech vyházel opět čás přítěže »Semaforu«.

Hrom Jovus Dorst Sema fórum

9 article

Balon sotva vnikl do těžké hmoty mrač- ných par, když nesmírny klikatý blesk pronikl jich černou hloubku a rachot hromový rozvlnil celé ohromné prostranství. Dorst vzkříkl hrůzou. »Zmoklá slepice!« zahučel Jovus a bručei dále: »Zajisté jsme se opozdili a skoro se obá- vám, že nyní dostaneme jinou věc, než několik kapek Hijáku.e Unášen vírem, který protrhával oblaky. »Semafor« zmilal svou lodici jako velkou hou pačkou a oba vzduchoplavci drželi se provazů, aby nebyli smeteni přes okraj roubení. Látka třáskala ve své síti temnými ranami a stroje naráželi na sebe až k rozbití. Ochromen hrůzou jinoch sotva se udržel Nehybné jeho oči pozorovaly se šíleným výrazem ohromné rozpoutání přírodních sil. které zápasily pospolu. Mocným proudem vichru šlehané mraky trhaly se ve velké cáry a rozpouštěly se- Blesky se křižovaly a rachot hromu by schopen protrhnouti sluchový bubínek námoř- ního dělostřelce. Bylo to divadlo velkolepé a hrůzyplné zdálo se, že »Semafor« pluje skrz ohnivé moře; blesky ozařovaly svými oslepujícími klikatými čarami bez přestání své okoli. Skroucené, zploštěně, roztrhané páry větr nými proudy válely se jedny přes druhé a tvořily chvilkové stvůry ohromných podivných předpo topních zvířat v tmavočerné jeskyni. Až dosud nepadla ani jedna kapka vody JJen zvláštní hřmot, podobný tomu, který zpo- sobuje hrách, otáčený v sítu, bylo slyšeti Najednou oba vzduchoplavci současně vzkřikli »Kroupy d« »Mloře l«

Jovus Blesk Kroupa Mlora Semafor

10 article

»Semafor« nalezal se mezi dvěma elektri- ckými mraky, naplněnými protivnou elektřinou a bylo zázrakem, že oba cestovatelé nebyli za saženi bleskem. Onen hřmot, který znamenali. byla voda, která se zhušťovala mezi oběma přírodními vodiči, k tomu krupobití mísilo svůj pronikavý zvuk v zuřivém koncertu vichřice. Dorst ze svého místa vše dobře pozoroval a zvláště moře, které prve byl na obzoru spatřil. toei ren Jovus byl na okamžik popleten : sestoupiti při takovém strašném nečasu, znamenalo by spěehati jisté smrti vstříc; zůstati dále ve vzduchu bylo spojeno s nebezpečím býti zane- senu na moře, jako se stalo Arbanu a ja ko zažil Prince, Lacaze, Crest, d'Armentiěrea mnozí jiní. Co počíti? Pod pádem krup velkých jako palec a které jako vodopád řítily se na vrehní polokouli, »Semafor« byl vydán v nebezpečl, že bude proražen a vržen do moře. Jovus se proto rozhodl sestoupiti co možno nejrychleji balon zploštiti a jej na zemi opanovati. Vztáhl ruku k šňůře, vedoucí k záklopce. V okamžení, kde stahoval vedení, aby otovřel záklopku, ohnivý sloup obklíčil sňůru a vzduchoplavec zůstal nepohnut, nehybný. zkamenělý v tom, co hrozný výbuch se rozlebl. Elektřina, postupující po vlhkém konopí, zapálila plyn a zároveň zabila vzduchoplavce Proměněn v několik pruhů rozedrané látky které vířily v roztržené síti, »Semafor« pada prostorem rychlostí kamene.

Dorst Jovus Arban Princ Lacaz Crest Semafor

11 article

Dorst sražen ke dnu lodičky, oslepen omámen, hrůzou a strachem jektal zuby- Trosky nešťastného aerostatu padajíce po pisovaly účinkem větru, který je zanášel. křivku, ale místo, co by padaly přímo k zemi což by znamenalo neodvratnou záhubu mladíka. klesaly na příč. Navzdor strachu, který Dorsta svíral, tuši slabý svit spásy. Pud sebezachování pomohl mu z malátnosti a on pochopil, že nutnosi pomoci a vyházením přítěže, možno-li, se z- chrániti. Však byl také již nejvyšší čas! Nebez pečí mu dodávalo síly. Proniknut novou od- vahou, mladík vyhodil poslední pytle přítěže do prostoru. Na dně koše nezůstala než mrtvola Jovusova. Bylo třeba svrchovaného rozhodnutí. Několik sotva vteřin zbývalo ještě ku pádu do rozbouřených vln. Dorst tomu porozuměl a přemohl poslední odpor. Chopiv nehybné télo, nešťastného pro fessora, hodil je silou nadlidskou přes okraj- V okamžiku na to »Semafor« sletěl zá vratnou rychlostí do moře. Dorst byl zachráněn svému vznešenému určení. Podařilo se mu dosáhnouti břehu. kdež byl bodrými rybáři morbihanskými přijat v ochranu. Za půl druhé hodiny balon přeplul polo ostrov bretaňský a u skály Bernardské, více než sto kilometrů od Rennesu, se ztroskotal. Tělo Jovusovo bylo tam pohřbeno, kde Jovus nalezl slavnou smrt, zasažen bleskem mezi nebem a zemí. Leo Dorst, krutě vyzkoušený svou prvn cestou, odřekl se navždy vzduchoplavby, shle- dávaje snad, že již dosti viděl a že tento způsob cestování v prostoru není dosti za- jímavý, ani záslužný, aby se člověk vy dával hrozným nebezpečím, které jsou s nín spojeny.

Dorst Bernardský Dorst Jovusovo Semafor

12 article Různě zprávy.

Různě zprávy. Podmořský tunel pod úžinou Gibraltarskou. Jest známo, že Francouzí mají značnou zálibu v dalekosáhlých technických plánech. Takověto obrovské technické podniky dovedou poutat živou jieh obřaznost a zároveň ukáje jich touhu po slávě. Tim se vysvětluje jejich nadšení, jež jevili pro zřízeni průplavu Suez- ského, jehož tvůrce přes to přese všecko, cose událo později, zasloužil si jmena » velkého Fran- eouze.« Stejné nadšení jevili pro obrovský pod- nik průplavu Panamského, jenz ovšem dočkal se konce tak žalostného. Ovšem že tu jde také o zisk, ale přece jen jest záliba Francouzů v velkolepých podnicicho nepopíratelna. V poslední době přetřásá se ve veřejném mínění nový velkolepý projekt. Jest to plán eivilního inženýra Jeana Berliera, prokopať pod úžinou Gibralfarskou tunel a tak získati přím spojení mezi Evropou a Afrikou. Tou měrou, praví Berlier ve svém pa- mětním spise, jakou se pevnina africká otvírá civilisaci a stává se cílem soupeření a závist mezi národy evropskými, poznáváme ohromné poklady, jež chová ve svém lůně tentodí světa. Faktorem nezbytně nutným k využitkování nových oblastí jest pořízení potřebných do- pravních prostředkův. A jest skorem jisto, že v nejbližší budoucnosti pobřežní dráhy v Africe budou vysilati pobočné trati všemi směry do nitra země.

Francouzet Francouz Berlier Faktor Suez Evropa Afrika

13 article

Kdyby tudiž bylo možno, spojiti tyto po- savadní železniční trati, jakož i trati, jež budou zřizeny později, se železniční sítí evropskou tak, aby zboží i cestující bez překládání doslnli se do Afriky, byl by následek toho zcela ne- obyčejný rozmach v hospodářském využitko- vání Afriky. Pan Berlier vypracoval tudíž pro jekt, aby jižní cíp Španělska spojen byl se se- verním cípem Maroka podmořským tunelem. Návrh tento selkává se ve Francii se značnými sympatiemi. Neboť všichni rozšafní chápou, ž jest pošetilé, shánět se v dalekých končináeh světa po nových zemích, když mají nejkrásnější země takřka za humny. Jest rozumné vy- užitkovati těchto zemí podle možnosti. A k tomu by neobyčejnou měrou přispělo přímé spojení obou pevnin. Tunel pod úžinou Gibraltarskou lze dl Berliera snadno provésti proto, že zde dno moř- ské záleží z pevné skály, takže se stavbě nena- skýtají obtíže větší než na př. při tunelu gotl- hardském. Co se týče nákladu, páčil se u tunelu gotthardského na 3,800.000 franků na kilometr- U arlberského tunelu stál kilometr 4 milliony a u simplonského bude státi asi 3 milliony. Tunel gibraltarský, jenž by měl délku 41 km, hodlal by p. Berlier zřídit nákladem 123 mill. v sedmi letech. Na územi marockém bylo by pak nutno, zřídit spojovací dráhu do Alžírska, z Tangeru do La Marnia, jež by se připojila k velké ústřední dráze alžírské, měla by délku 590 km a bude státi asi 118,400.000 franků. Celkem tudiž vyžadovaly by tunel a spojovaci dráha úhrnem nákladu 242 mill, franků. Vůči tomuto nákladu počítá p. Berlier roční příjem 151/6 mill., což by se rovnalo zúrokování kapitálu 61/2 proe.

Berlier Afrika Španělsko Maroko Francie Alžírsko Tanger Le Marnie km

14 article

Tento rozpočtený příjem není celkem ni- kterak pravdě nepodobný. Dlužno uvážit, že tímto přímým spojením Evropy s Afrikou, jež se tím jaksi stane přívěskem Evropy, otevřes hospodářskému využitkování ještě jiná země, jež po celá stoleti byla zanedbávána. Jeto Španělsko. Doposud bylo v Evropě jaksi Po- pelkou, jež odstrkována. Ve svém zákoutí leželo z pola mimo svět. Z venčí neudál se dosud nijaký popud, aby ohromné poklady země ná- ležitě byly zužitkovány. A uvnitř nebylo také nijaké snahy. Objevení Ameriky, jež zavedlo do Španělska proud zlata, ochromilo tam na dlouhou dobu hospodářskou energii. A tak až doposud ohromné poklady této země nejsou zužitkovány. Zde by mohla způsobiti změnu stavba dráhy evropsko-africké. Španělsko ocitil by se tím ve středu obchodního ruchu, jenž zajisté se bude rychlo vyvíjet a pocítí z ného již jako země průvozní jistě mnohem větší hospodářské prospěchy, než na př. Janov pro- ražením tunelu gotthardského, jenž tomuto při- stavnímu městu v době velmi krátké zjednal ohromný rozkvět. Není tudíž divu, může-li p. Berlier již nyní oznámiti, že španělská vláda svolila ku stavbě tunelu. Španělsku nevzroste tím nijaký výdaj a může očekávat ohromný zisk. Také Maroko jest prý ochotno, svoliti ku podniku. A nebude-li diplomacie činiti větších obtíží, než příroda, považuje p. Berlier svůj podnik za za- bezpečený. O peníze není starostí; veřejné minění francouzské jeví ku projektu značné sympatie a mimo to jde tu o rozkvět Alžírska, nejdůležitější osady francouzské.

Evropa Afrika Španělsko Amerika Janov Maroko Alžírsko

15 article

= Účinky nízké toploty na chut k jídlu Neobyčejně nízké stupně teploty, docílené v poslední době při zkapalňování vzduchu, přiměly fysiology aby zkoumali účinky značných stupňů mrazu na těl živočišné. Jsou známé případy, kdy pes, jenž uza- vřen byl ve skříni zvláště k tomu upravené při 73 stupních pod nulou, pustěn ze své vazby, jevil hlad ohromný a požíral přadloženou stravu s ohromnou chutí. Podobné účinky značných stupňů mrazu se- znány též při pokusech na lidech, jakož i zjišťěno, že temperatury tak značně snížené nejeví v jiném obledu níjaký nepříznivý účinek na tělo živočišné. Tuto vše jest vlastně známo již po několik leta svého času přinesli jsme i na těchto místech zprávy pokusech podle přírodovědeckého sborníku »Živa«. Nejzajímavější však jest, že jeden z časopisů, jež s plneu důvěrou beze všech poznámek a beze vší kritiky uveřejňuje zcela vážně nejhloupější vědecké kachny, uveřejňuje zprávu o tom z časopisu »Engliah Mechanic«, uznává za dobré připojiti k tomu rozšaí- nou poznámku, že celá věc zni lak pravdě nepo- dobně, že bude snad nejlépe, považovati jí za poda řený novoroční vlip.

Živa Engliah Mechanic

16 article

= Zakopané jmění. Značný nález učiněn byl lěchto dnů nedaleko města Tournai v Belgii. Když majitel selského statku pan Deketelle onehdy ráno poblíže svého obydlí kopal jámu, narazil rýčem na cosi tvrdého a záhy objevil železnou krabici, již úplně zrezivělou. Otevřev ji shledal k nemalému svému úžasu, že obsahuje sumu 45.000 franků v bel- gických státních a jiných cenných papírech. Pan Dekelelle oznámil nález úřadům v Tournai, jež — poněvadž některé z cenných papírů zněly na jmeno majitele — snadno mohly zjistiti oprávněného vlastníka tohoto značného pokladu. Kapitál tento, jenž spolu s dlouholetými úroky representuje nyní značné jméní, náteželo rodině Clairhauzově, jejímž majetkem byl svěho času selský statek, na němž nyní hospodaří pan Dekelelle. Nejstarší syn rodiny, jemuž byli rodičové svěřili správu svého jmění, před lety skonal sebevraždou. Byv dohnán k tomuto kroku spory se svými příbuznými, zakopal ony cenně papíry a vzal tajemství skrytého pokladu s sebou do hrobu. Rodině Clairhauxově, jež nežije právě ve skvělých poměrech, dostalo se tímto objevem jejího majetku velmi příjemného překvapení.

Deketelle Dekelelle Belgie Tournai

17 article

= Království Satanovo. Divoce romantická krajina, jejíž rozervané skalní hmoty zvedají se příkře do značné výše nad tratí dráhy Central New England and Northampton, nedaleko New Hartfordu na Farmington Riveru v Severní Americe, ohrožovaly v poslední době značnou měrou trať dráhy. Skalní balvany, visící hrozivě nad tratí, byly značně zvě- tralé a občas sřítily se na trať větší neb menší kusy skal. Sřítivší se tyto balvany byly by způsobily nesčíslná vyšinutí z kolejí a snad i mnohé těžké katastrofy, kdyby úřadníci neustále doblížející na luto nebezpečnou trať, nebyli pokaždé v čas poznali překážku a odklidili ji z cesty. Příšerně krásná tato rokle dostala velmi významné jmeno: » Království Satanovo«. V poslední době byly obavy, že každé chvíle může se sřítit obrovský skalní balvan, jenž zdál se viseti toliko na konečku. Aby se zabránilo neštěstí, odbodlala se správa dráhy podniknouti trhání skal ve značných rozměrech, jež provedeno za ohrom- ných obtíží. Dělníci musili se spouštět na lanech ke skalám, aby vložili dynamitové patrony do rozsedlin

New Hartford severní Amerika Central New England and Northampton Farmington Rivera

18 article

Celkem bylo trhäním odstraněno 600 tun kamení mimo to i onen nebezpečný balvan, jenž byl pří- činou této obtížné práce. Balvan ten měl délku 25 stop a váhu 100 tun. Na mnoho mil bylo slyšet hromový rachot, způsobený jeho pádem. Nyní jsou skály, nalezající se při samé trati, zbaveny všech uvolněných balvanův a cestující může nyní klidně jeti romantickou roklí »Království Satanovo« n ob- divovati se imposantnímu jejímu vzezření = O podivných žertech na plesech vy- pravuje londýnský jeden list: Zlomyslný kousek pro- vedl hostům na plesu v jednom městě v severní Anglii kdosi, jenž byl rozzloben, že nebyl pozván. Podplatil dobrým zpropitným najatého sluhu, aby sedadla v plesové síni a v sousedních pokojích potřel voskem. Dříve než kousek objeven, sedůlo již mnoho hostí na sedadlech, pokrytých lepkavým voskem. Možno si představit jejich úžas a zároveň pitvornon jejich situaci, když chtěli vstát a shledali, že jsou přílepeni. Některé dámy měly šaty značně poškozené a zlost jejich rostla tou měrou, čím více času bylo třeba, aby byly ze své situace vyproštěny. Hostitelé byli ovšem nanejvýše rozhorlení, že úspěch plesu takto byl ohrožen a vyzvali detektiva, aby pátral po původci tohoto kousku. Podezření padlo na onobo sluhu, jenž ocitiv se v úzkých, všechno vyznal.

Anglie

19 article

Původce kousku musil zaplatiti značnou sumu za zka- žené toiletty, tak že se mu nápad špatné vyplatil. — V Bridgeportu událo se kdysi podivné divadlo, že hosté v plesové síni byli hasiči pokropeni. Byl to maškarní ples, při němž bylo přítomno skorem dva tisíce osob. Jeden z účastníků zpozoroval malý pla- mének na lehké draperii, jež pokrývala stěny plesové síně. Volal po hasičích a způsobil tím paniku. Zatím co tanečníci v divém útěku opouštěli budovu, přijela stříkačka a hasiči pustili do plesové síně ihned čtyři mocné proudy vody. Avšak ve zmatku nikoliv do ohně, nýbrž na polekané tanečníky. Raněn nebyl nikdo, ale mnohý vypadal až běda, když se vracel domů promočen až na kůži. = Telegrafle boz drátu. Z Chicaga se ozna muje: Zvláštní depeše z Toleda O., oznamuje, že majitelové železnice Ann-Arbor pomýšlejí na zřízení telegrafie bez drátu ve spojení s dopravou přes je zero Michigan. Kontrakty s americkými finančníky, kteří získali právo na zužitkování Marconiova sy- stému, byly již uzavřeny. Telegrafické spojení bez drátu bude se prostírati do dálky 83 angl. mil přes jezero Michigan. Konečná stanice nacházeti se bude v Menominee, Mich. Podnikatelé doufají, že Mar- coniův systém osvědčí se úplně i na tuto velkou vzdá- lenost. Pro případ, že by se toto spojení neosvědčilo, hodlá železniční společnost příštím rokem zavést ka- belové spojení.

Ann Arbor Bridgeport Chicago Toledo Michigan Mar

20 article

= O objevu sera proti alkoholismu,o němž jsme přinesli již stručnou zprávu, oznamují se z Paříže následující podrobnosti: Lékaři Sapeliera Thiébault spolu s lékárníkem Brocou podnikli po- kusy ve příčině sera zvířete uměle stíženého alko- holismem. Analogie mezi účinky alkoholu a účinky morſia na nervstvo, jakož i pokusy učiněné s jedy jež nevznikly mikroby, přiměly pány Sapeliera, Thié baulta a Brocu, aby podnikli s alkoholem pokusy. jež jiní podnikli s morfiem. Uvykii požívání alko- holu koně, jenž bez obtíží přivykal požívání lihovin. Krev jeho poskytla pak serum, jež vpraveno zvířa- tům zvyknuvším dříve rovněž požívání alkoholu způsobila prý u těchlo zvířat takovou ošklivost vůči alkoholu, že raději vzdala se pití neb jídla, než aby požívala nápoje neb pokrmy smíšené s alkoholem Antoři zprávy o těchto pokusech, již podali lékařsk akademii pařížské, navrhují pro tuto neznámou a do- posud neprozkoumanou látku, obsaženou v seru, zí- skaném tímto způsobem, jmeno »Antiethyline«. Také klinické pokusy, provedené na pijácích, po- tvrdily prý experimentální výsledky, získané na zví- řatech. Zpráva ta, což je zcela přirozeno, setkala se mezi členy akademie s dosti značnou nedůvěrou odkázána komisi, aby prozkoumala, jaký význam má navrhovaná methoda.

Thiébault Broca Sapelier Paříž

21 article

= Zajimavý šejdířský kousek oznamuje se z Paříže. Kupec Détroit ubíral se onehdy večer domů, když v ulici du Faubourgh-Montmartre potkal pána, v němž poznal jakéhos Josefa Meyera, jenž byl před sedmi lety v jeho službách a zmizel, vzav s sebou 3000 fr. Zastoupil svému bývalému úřad- níku cestu, řka: »Nemýlím-li se, jste pan Meyer.« — »Zajisté, že se jmenuju Meyer,« odpověděl jeho dluž- ník zdánlivě lhostejně. — »Pamatujele se ještě na mých 3000 fr.?« pokračoval p. Détroit. — »Na mou věru, mám zcela jiné věci na starosti, než tu malič- kost 3000 fr., ale když už o tom mluvíme, mám bohužel při sobě toliko několik set franků, ale zde jest chek na 5000 fr. na řád mého bankéře. Škoda, že jest již po čtvrté hodině, mohli bychom tu věc hned spolu vyrovnat. Ale chcete-li mi vyplatit zbytek 2000 fr., můžete si dát chek vyplatit, kdykoli vám libo.« — »Tolik peněz nemám při sobě,« namítal pan Détroit. — »Tedy si přijďte zejtra ráno pro pe- níze do mého hotelu.« — Obchodník váhal. Tu po- jednou kmitla mu hlavou myšlenka, že pláček, jehož tak šťastnou náhodou chytil, mohl by ještě téhož večera upláchnout. Zavolal drožku, vstoupil do ní s Meyerem a jel s ním k jednomu ze svých přátel, aby si opatřil 2000 fr. Dostal je bez všech obtíží, doručil je Meyerovi a přijal od něbo chek. Avšak druhého dne ráno, když předložil chek bankéři Meyerovu, ustrnul nemálo zvěděv, že bankéř o něm vůbec ničeho neví, tím méně o nějakém jeho vkladu.

Kupec Détroit Meyer Détroit Meyerův Paříž Faubourgh Montmartre

22 article

= Zhoubné požáry. Ze San Franciskas oznamuje: Zdejší divadlo na Bush streetu vyhořelo. Plameny šířily se tak rychle, že na zachránění bu- dovy nebylo ani pomyšlení. Pouze silným ohni- vzdorným zdem lze děkovati, že se požár nerozšíři na sousední budovy. — V trestnici v Lincolnu, Neb. vypukl požár, který na 100.000 dol. škody způsobil Trestanci byli v čas zachráněni.

Bush Lincoln San Franciskas

30 article Lle

Lle Ročník XXII. Vychází každou sobotu.u Předplácí se čtvrtletně . . . . 2 K poštou v Praze . . . . . . . 2 K 20h na venek . . . . . . . . . . 2 K 40h do ciziny . . . . . . . . . . 3 K Redaktor, majitel a vydavatel Mojnir Urbánel Dnes vyšlo první číslo, které na ukázku zašle administrace DALIBORA v Praze, Václavská ul. č. 326, jakož i každé řádné knihkupectví. eeeeee

Dalibor Praha václavský ulice

32 article Ohrázková

Ohrázková Obrázková revue, tento nový illu- strovaný časopis pro zábavu a poučení, vy- chází redakcí professora dra. Antonína Podlahy dvakrát měsíčně, v sešitech skvostné úpravy, s obrazovými, hudebními a j. přílohami

Podlaha

37 article Němcové

Němcové s illustracemi českých malířu V. Barteňka, Fr. Bízy. L. Borůvky, J. F. Het- teše, P. Körbra, A. Liebschera, K. V. Mutticha, L. Nováka, Fr. Slabéhe, K. Štapfra, J. Ulricha, K. Thumy. Vyjdou asi ve 40 sešitech po 18 kr- „Národní Llsty“ o tomto vydání píší: Věčně svěží díla Boženy Němcové, a zejmena její „Babička“ těší se v naši moderní době popularitě skerem ještě větši, než kdykoli před tím. Díla její za celá ta dlouhá léta od svého vzniku nepozbyla své svěžesti. Zde snonbí se ryzí pousie s podrobným ličením skutečnosti, osoby i kraj zobrazeny tu tak názorně, celé ovzduší je tak ryze české, že celé dilo nabývá nepomijejicího kouzla. A mluva její tak ryzí, tak jadrná, je přístupna i čte- náři nejprostšímu, jako dovede potěšit čtenáře vkusu neivybíravějšího. Tím také jest pochopitelna záliba čtenářstva v tomto dile věčně mladém. I. L. Kober v Praze, Vodičkova ul.

Němcová V Barteněk Bíza L Borůvka Heta Körbr A Liebscher K V Muttich L Novák Slabéh K Štapfr J Ulrich K Thuma Francie Praha Vodičkův ulice národní Llsta