1
masthead
7. ledna 1900. Císlo 6.
Císlo
4
article
— K poměrům u c. k. vrchního zemského
soudu v Brně. Z Brna, 6. ledna. (Pův. zpráva
»Nár. Listů.«) Jak se dovídáme, bude v nejblíže
příštích dnech jmenován rada Hauck vicepresidentem
vrchního zem. soudu pro Moravu a Slezsko v Brně.
Rada Hauck jest Němcem rozhodného smýšlení
Dovídáme se dále, že jmenování Hancka vicepresi-
dentem bylo již fait accompli zároveň s jmenoväním
Němce Malého presidentem vrchního soudu zem-
ského. Aby si však Clary ještě více neznesnadnil
dobu své vlády dosazením dvou Němců k moravsko
slezskému vrchnímu soudu, ponechal formální ob-
sazení vicepresidentského místa téhož soudu vládě
nynější.
— Rozdělení fondu Mirvaldova. Ze sbírek
které pořádány byly loňského roku ve prospěch ro-
diny učítele pana Mirvalda, pro české hlášeníse
slovem »zde« u vojska po měsíce uvězněného, ulo-
žilo se pro další potřeby národní v záložně plánické
700 zl. Zemský poslanec pan Kovářík po úradě s p.
učitelem Mírvaldem rozdělil a odeslal tyto dny obnos
ten na národní účely následovně: 1. Ústřední Matici
školské 400 zl. 2. Národ. jednotě pošumavské 100 zl.
3. Národní jednotě severočeské 100 zl. 4. Fondu na
vydávání denního listu národního dělnictva na adr.
týdenníku »České Demokracie« 100 zl. Úhrnem
700 zl. Kromě toho odevzdal ještě pán ně. Mirvald
ze sbírek jeho rodině odevzdaných Ústřední Matic
Skolské 100 zl., takže celkem Ústřední Matici školské
odesláno bylo 500 zl. Mimo to úroku čtyřměsíčního
ze 700 zl. a dodalečně došlého příspěvku »Podř. L
8 zl. 60 kr. použito bylo na předplacení menších lido-
vých časopisů pro několik obcí v Pošumaví (na Pla-
nicku), kde dosud žádného časopisu nečlou. Tímn pro
národní účely vyhražená čásť sbírek Mirvaldových
rozdělena úplně.
Hauck
Němec
Claro
Mirvaldův
Mirvald
Kovářík
Brno
Morava
Slezsko
Pošumaví
Pla
L 8 zl
zl
5
article
— Čeští pěstitelá barcských kanárů n
vídoňské výstavě. Minulý měsíc, ve dnech vá-
nočních, konala se ve Vídni výstava harcských ka-
nárů. Byla hojně obeslána a zúčastnili se jí i češt
pěstitelé, kterým dostalo se těchto cen. Velkou
zlatou medailli obdrželi pp.: František Brosch, před-
nosta slanice mstělické a Václav Petzold z Prahy
stříbrnou medailli: Frant. Koudelka z Nov. Bydžova.
Frant. Kučera z Cmuntu, Arnošt Kuhnel z Kopis
nad Labem a K. Škoda z Pardubie.
— Obavy před zimní povodní. V nižšíc
polohách našich prší chvílemi již třetí den a v te-
plém počasí množí se spousty Vodní taním mohut-
ných vrslev sněhových, tak že led v korytech řek
hlavních i přitoků se již pozvedá a na mnohrýe
mistech praskati počíná. V pátek dne 5. ledlna pršt
v nižině labské i na nejbližších svazích hor a po-
trváli teplo s deštěm ještě dva dny, jest oprávněna
obava veliké povodně zimní, která by mohla být
za těchto poměrů dosti osudnou, poněvadž šilný le
na mnohých místech 15—25 centimetrů byla by př
povodni všemu, co by mu v cestu přišlo, nebez-
pečný. Teprve nyní, kdy lidé v předhoří krkonoš-
ském i orlickém, jakož i v pahorkatině česko morav
ské dále od stavení se odvážiti mohou, spatří ty
mohutné spousty návějí sněhových, mezi nimiž cesty
siln ce, železnice na mnohých místech jako ve
strmých průkopech se vinou. — Rychlě tedy tání
které v těchto dnech počíná, bylo by v dalším po-
kračování příčinou veliké zimní povodně, jakých
ostatné naše Polabí již několik pamatuje. — Veliké
vrstvy sněhu v nížině lahské deštěm a teplem roz-
tavené napojily již zemi vláhou, o níž se říká, že
jest lepší, než Spatnější hnojivo, ale vymáčení pol
stojaton vodou v zimě není pro pole valně vý-
hodným.
pt
Brosch
Petzold
František
Kučera
Kuhnel
Vídeň
Praha
Cmunt
Kopis nad Labe
6
article
—O počasí. V noci na včerejšek výdatně
pršelo spolu se sněhem. O půlnoci byla chůze po
chodnících naprosto znemožněna. V prvých hodinách
ranních přestalo pršeti, rtuť poněkud klesla a k ránu
nastal slabý mrazik. Včera bylo skoro po celý den
+ 3 st. R. a teprve večer opět poněkud přimrzlo.
Na vltavském ledě bylo včera opět živo. Čelní Pod-
skaláci byli zaměstnáni vysekáváním ledu kolem pi-
lířů mostních. Voda stoupla o 20 em a zaplavila
sko.o célou náplavku u Šítkových mlýnů. Voda
proudí už přes jezy a zatopila led pod jezem. Sekán
a nakrádání ledu bude zejtra asi velmi obtížné, pakli
do té doby voda neopadne.
—Oheň v Národním domě na Král. Vino-
hradech Včera po 9. hod. dopol. byl automatem
nalezajícím se na Národním domě v Korunní třídě
na Král. Vinohradech, ohlášen stanici měst. dobro
volného sboru hastčského na Král. Vinohradech oheň.
Šítkový
Král
národní dům na Královský
národní dům
7
article
Když oddělení hasičů pod velením p. Viléma Finly
přijelo na místo, shledáno, že hoří v tělocvičn
»Sokola« vinohradského v Národním domě směrem
do Chocholouškovy ulice a že oheň vypukl v šalně
sboru cvičitelského. Po příjezdu hasičů byl ohet
v 15 minutách uhašen tak, že oddělení mohlo, za
nechavši 4 muže na záloze, domů se vrátiti. Velitel
sboru za přítomnosti městského rady a starosty
»Sokola« vinohradského, p. K. Horáka, vyšetřoval
příčinu vzniku požáru i zjištěno, že vedle dveří, kte-
rými se vehází ze sálu do šatny, bylo umistěno
v koutě u sktfněk pro uschovávání cvičebního kroje
plivátko, vyplněné drtinami, do nichž patrně byl
v patek večer při odchodu cvičitelstva ze šatny —
cvičiloť se do 11. hodině večer — oharek z doutníku
odhozen. Drtiny doutnaly až do rána, kdy vznikl
plamen, od něhož chytla skříň, jejíž jedno oddělen
celé shořelo. Oheň šířil se i na druhé skříně a hlavně
na schody dřevěné, vedoucí ze šatny na galerii, by
však šťastně obmezen. K požáru dostavil se starosla
města, p. Jos. Víšek. Škoda na budově pojištěne
u městské pojišťovny pražské páčí se asi na 300
»Sokol« má svůj majetek pojištěný u banky »Slavie
a páčí si škodu na 500—600 K.
Vilém Finly
K Horák
Drtina
Jos
Víšek
Chocholouškův ulice
Sokol
národní dům
Slavia
8
article
— Oheň. Ve skladišti uhlí pí. Františky Vod
čkové v nádvoří domu č. 326 v Husově ulici na Smí
chově včera odpoledne po 4. hod. v nepřítomnost
uhlířky vypadlo řeřavé uhlí z kamen a zapálilo kabát
který u kamen ležel. Oheň rychlé se šířil a zachvátií
také starou tabáčnickou boudu, v nádvoři vedle skla
diště uhlí postavenou. Když sousedé oheň zpozoro-
vali, povolali aulomatem hasiče, kteří v krátké dob
další šíření ohně úplně zamezili. Škoda je nepatrná
Náhlá smrt opilce v policejní separaci.
V pátek před 7. hod. večerní nalezl policista Vojtíšek
v Šanýtrové ulici v blátě ležicího, úplně nepříčetného
53letého dělníka Augusta Maynera, do Týnce u Stod
příslušného. Poněvadž se nepříčetný muž němohl
na nohy postavili, posláno pro obecní truhlu, ve které
byl milovník pálenky odvezen na policejní strážnic
v páté čívrli a tam odnesen na kavalec v separaci.
aby se z opičky prospal. Po půlnoci na včerejšek
byla separace podrobena prohlídce a tu revisor shle
dal, že Mavner nejeví žádné známky života. Posláno
tudíž pro lékaře p. dra. Kvasničku, který nemohl
mrtvémuinkvisitu ovšem žádné pomoci poskylnouii
Mrtvola byla převézena do pathologického úslavuz
účelem provedení pitvy:
— Dražba na vepřový dobytek. Se svo-
lením c. k. státního zastupitelství prodano bude dne
8. ledna 1900 o 12. hodině polední ve veřejné dražb
v ústředních pražských jatkách na základě ustano-
vení IV. odst. 846 zák. ze dne 29. února 186
čís. 35 1. ž. 106 t. j. jedno sto šest kus
vepřů (bagounů), kteří proti rozkazu z Uher
do Prahy dopraveni byli. Zároveň prodány budou
vnitřnosti z těchto zabitých vepřů. Kupní cenu za
vydražený dobytek jest ihned v hotovosti složití a
vydražený předmět bezodkladně dáti odvézti.
František
Vojtíšek
Augusta Mayner
Mavner
Kvasnička
Husův ulice
Šanýtrová ulice
Týnec
Stoda
Uhry
Praha
9
article
— Ze Semil. (Veřejná čítárna.) K pod-
nělu a činnosti pp. právníků Kamenického a Pelhři-
movského zřízena byla dnem 1. ledna t. r. počínaje
v Semilech veřejná čítárna. Veškeré semilské korpo-
race a spolky s nevšední ochotou uvolily se podpo-
rovati kulturní tento institut, který zajisté v našem
průmyslovém městě — nepříliš daleko již od pohra-
niční čáry — u občanstva všech stavů i povolání
náležitého porozumění dozná a hojné návštěvě těšiti
se bude. Vyloženo je již nyní přes 90 časopisů všach
směrů, všech odstínů. Ve schůzi spolkových delegáto
dne 31. prosince m. r. konaué zvolení byli do správ-
ního stálého výboru pp.: Předsedou J. Viban, učitel,
jednatelem K. Linhard, učitel, pokladníkem P. J.
Filler, dále p. F. Housa a J. Kosař. Náhradníky p
V. Honsa a P. Malý. V tuto neděli sehraje spolek
div. ochotníků v Semilech Štolbovo »Vodní družstvo«
ve prospěch veř. čílárny tamnl.
Kamenický
Pelhře
J Viban
K Linhard
P J Filler
F Housa
J Kosař
V Honsa
P Malá
Štolbův
Semily
10
article
— »Šípů«, satyricko-politického týdenníku, vy-
dáno po konfiskaci číslo 4. s obsahém pestrýma
časovým, jakož i se zdařilými vyobrazeními. : » Hei
Slované, to byl Sylvestr!« »Však my chytří Pražáci
na ten sníh přece vyzrajem. »K čemu by ty »ouly
byly dobré?« »Vzácná paní Universita nemá času!
»Království české není žádnou provincií —«
Nové české knihkupectví v Praze.
Staré knihkupactví Bensingrovo v Praze, v Jilsk
ulici na Starém městě, převzal koupí v kruzích knih-
kupeckých i literárních známý odbornik pan Josek
Springer, který hodlá vedle moderního českého
knihkupectví zaříditi také antikvariát, obchod s hu-
debninami i uměleckými pracemi. Jakožto dlouholetý
redaktor a hlavní spolupracovník »Českého katalogu
bíbliografického«, měl p. Springer příležitost sezná-
miti se dokonale zejmena s novější českou litera-
turou všech oborů.
— Z divadla Variété. Dnes v neděli jsou
dvě velká představení o 1/24. hod. a o 8. hod. V obou
vystoupí veškerý skvělý ensemble, který osvědčuje
velikou přítažlivost. Odpolední programi je nezkrácený
jako večerní. Při obou včerejších představeních bylo
divadlo úplně obsazeno.
Šíp
Slovan
Sylvestr
Josek Springer
Springer
Praha
Jilsk ulice
divadlo Variété
11
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Srážka vlaků. Z Rouenu, 6. ledna. (C. B.
Při srážce vlaků na trati z Rouenu přes Orleans do
Dreuxu bylo poraněno 7 osob.
Rouen
Orleans
Dreux
13
article
Česká škola v roce 1899.
Česká škola v roce 1899.
Jako po všecka léta trvání novodobého
školství v říši naší, byl také rok minulý svědkem
boje o školu obecnou. Dějištěm byly
zase především snžmovny zemské a říšská.
Vláda opět od poslanců českých slyšela,
že v Čechách zbytečné školy německé se ne-
uzavírají; že na Moravě ještě stále neblahé
školy utrakvistické české děti germanisují, že
na české školy učitelé němečtí se povolávajía
že rovnoprávnosti jazykové ve školách se nedbá
že ve Slezsku překáží se polské škole v Téšíně
a jak jinak znějí ty dávné, bohužel stále opráv
něné žaloby. Že pak vláda nemá dodnes vůle.
aspoň ve školství staviti udolávání Čechů, toho
zase přibylo dokladů: zákon o školách národ-
ních menšin, na němž zemský sněm královstvo
českého v květnu se snesl, ani do prosince ne-
došel schválení; právo veřejnosti české vídeňské
škole »Komenského« nanovo bylo odepřeno
české děti od obecního castupitelstva v Mostě
měly býti donuceny, choditi do budovy, stojíeí
na půdě nebezpečné, pobliže rozsedlin a dutin
zemských — příkrá to protiva blahovůli krá-
lovské Prahy stkvěle opatřených německých škol
v Praze, ač tyto neustávaji, i české děti pře
chovávati! Za vládou nezůstala v nepřízni proti
českým dětem ani Vídeň, která svých místností
školních nepropůjčila školám českého jazyka
spolku »Komenský«, ač tímto jazykem četné
velké ulice její hlaholí.ho ma vánn
Čecho
Komenský
Čechy
Morava
Slezsko
Most
Praha
Vídeň
Český škola
český vídeňský škola
14
article
Dějinně pověstný loket vídeňský zračil se
také v tom, že nanovo poslanci čeští dokázali,
kterak nedostatečně jest opatřeno pěstování dějin
vlasteneckých ve školách českých a jak pro tyto
školy připouštějí sen i nedokonalé pomůcky pů-
vodu německého; na druhé straně však nic se
nečini proti všeněmeckému duchu a výchově ne-
rakouské, v německém školství obecném se ší-
řicí! Němečtí učitelé bráni v ochranu, český
učitel Mirvald za přihlášení se slůvkem Zde
měl býti trestán i propuštěním ze služby l
Za těchto poměrů přirozeno, že tiřilc eti-
letí základních zákonů říšskýcho
školství obecném bylo slaveno jenom ve — Vídni
jakkoli tyto zákony také ve slovanských zemích
rozhodný pokrok v obecném školství vyvolsly.
Mirvald
Vídeň
15
article
Přesvědčení, že národními boji trpí hospo-
dářská zdatnost zemí a států sice se šíří, ale
jenom čeští poslanci dávají mu průchod, obra-
cejíce se na sněmích ku školství obecnému po-
žadavky za »praktické« kreslení, za »praktické-
počty, za pěstování národního a polního hospo-
dářství, správovědy, prací řemeslných i štěpařstvi
žádajíce ještě více rolnického vědění a umění
od — učitelů škol obecných. Tyto poža-
davky praktiků nabývaji druhdy rázu
zpátečnického, když se pronášejí současně s ná-
vrhy na oddávání již záků 12- až 14letých
školám odborným; s návrhy za návštěvu školní
jen 7letou nebo polodenní; s návrhy na —
úspory; je pak zřejmo, že není v těchto oprav-
ných návrzíeh dosti důsledností, neboť až na
pilnější, právem žádané pěstování zdravovědy
které by se opatřiti mohlo prostředky poměrně
nepatrnými — všechno to praktičtější a od-
bornéjší vyučování na školách obecných
měšťanských vyžadovalo by z načného zvý-
šení nákladu, kterým se má — spořiti! Vždyo
právě v nejbohatší prý zemi korunní, v Če-
chách, v loni na novo a zase bez výsledku byl
opakován návrh na zrušení školného . .
Rozumí se, že tužby klerikál
v minulém roce také otevřeně byly tlumočeny
na sněmě moravském vyslovili známé poža
davky biskupové moravští při jednání o služ
ném učitelském — byli však od liberální vět
šiny sněmu odmítnuty. Na radě říšské dotaz
opata Treuinfelsa ku vládě o zlehčování kato
lického náboženství od (německých) učitelů po-
depsali — patrně z nedopatření — i někteří
svobodomyslní poslanci čeští o své újmě, ač
jim tato věc mohla zůstati aspoň lhostejnou!
16
article
Právní a hmotné ploměry učí tels ké
byly předmětem jednání sněmů všech tři zemí
korunních. Na Moravé bylo za vzácného sou-
hlasu všech stran sněmovních rozhodně zlepšeno
služné učitelstva a dotyčný zákon zemský dne
5. července došel schválení; také o diseiplinární
řád, obsazování mist, odstranění názvu podučitel,
poměry učitelů vojínův a učitelek industriálních
projevil sněm moravský pilnou péči. I sněm
slozský osvědčil učitelstvu přízen.
V Čechách květnový sněm uložil šetření
o zvýšení učitelského služného zemskému vý
boru — avšak bez výsledku. Rozhodný krok
k řádnému řešení této otázky, která nepozbyla
palčivosti proto, že napořád byla odkládána
stal se v zasedání prosincovém, kdy redaktor
Anýž jmenem poslanců českých a Siegmundse
soudruhy za poslanecké kluby německé podal
v celku souhlasné návrhy zákonův o služném
učitelském po snosení zemských spolkův učitel
ských. Nad jiné výmluvně dokázalo memoran
dum učitelstva karlínského zevrubnou řadou
podrobných číslic, že dosavadní služné učitelům
rozhodně nestačí, by hřadílo životní potřeby
stále se zdražující — faktum, že učitelé češt
začínají školy opoušťěti a jiná povolání si voliti
ve
Anýž
Čechy
17
article
volá za všemožné urychlení vyřízení podaných
návrhů zákonů zemských; toto opouštění učitelů
může snadno vésti k nedostatku jich na ško-
lách, které ještě napořád rozmnožují se počtem
a třídami, takže učitelé, z ústavův učitelských
vystupující, sotva dostačují na nová místa, také
však mají výplniti místa učitelů zemřelých a
další služby neschopných. Vzdání se učitel
svýchmíst pak nenapraví ani nátlakh úřadův,
ani obnovení stipendii na ústavech učitelských,
dokud školy na Moravě a zaměstnání jiná
v Čechách budoupodávatí vétší záruky uhra-
žování potřeb životních — dnes pro případ
choroby a stáří jsou i prosti dělníci n opatřeni,
proto přestává lákati k učitelování v Čechách
Morava
Čechy
18
article
nárok na pensi, jak jindy bývalo !e ae tao
Nový zákon pro království české z 8. září
přiznal značně vyšší služné učitelkám industri-
álním 20 hodin učícím, a to 425 až 500 zl.
— tím poukazuje na nutnost zvýšiti služn
učitelek, jež vedle ručních praci také ostatním
předmětům až 30 hodin uči za — — — 400
zlatých! O jiném jednostranném a proto ne-
spravedlivém nazírání na práci učitelů svědčí také
resoluce, kterou přijal zemský sněm český pro
všechny téměř požadavky učitelů — duchovních
Český sněm ujíal se také zájmů učitel
škol soukromých a volebního práva učitelek
upravil zastupování učitelstva dobrým zákonem.
jenž 8. září potvrzen. Jenom velmi nedosta-
tečným způsobem pozměněn týmž sněmem
disciplinární řád tím, že tresty učiteřů r oz-
množeny o pokutování v penězi. Že třeha
opravy důtklivější a především ochrany uči-
telův před zvůli inspektorů školních,ž kter
úřad přátelův a ochránců skol a učiteistva vy-
měňují se zaměstnáním stibatelů učitelstva, pa-
trno bylo z křiklavých případů činnosti ně-
kterých c. k. školních inspektorů, jaké byly na
sněmě českém vylíčeny. Tento sném také prá-
vem žádal, aby stát hradil veškerý náklad na
inspektory, kteří především zájmůmn státním
slouží. Též je v pořádku, že na státu, uchvá-
tivším téměř všechny zdroje příjmů, přistu-
povati se začíná požadavkem, aby vrátil zemím
aspoň tolik, Cabyasvé učitelstvo ve smyslu zá-
kladního zákona říšského mohly opatřitin i by
vůbec olázku platů učitelských řešiti pomábal
Aby složení okresních rad školníchi bylo při
znivější pro zástupce samosprávy a učitelstvo
žádali čeští poslanci na sněmě českém ; na
autonomii zemskou ve školství položili důraz
také čeští poslanci na sněmě slezském.
19
article
Na sněmě českém a moravském uvedena
též v proud otázka ústavů pro mládež osiřelou,
opuštěnou a zanedbanou, tedy otázka sociálně-
vychovatelská, k jejímuž velmi potřebnému ř
šení, na něž zejmena »Národní Listy« v četných
článcich v loni upozorňovaly, právem žádány
přebytky pokladen sirotčích. Sněm český za-
býval se také příspěvky z pozůstalostí jmění
nemovitéhona školy, které nedávno (1898) pro
Moravu skutkem se staly a pro Čechy zákonem
z 8. září schváleny, jakož sněm náš uvedl na
přetřes otázku nákladu na školy vůbee.
Na sněmě moravském bylo jednáno o roz
množení českých škof měšťanských a zájmech
jich žactva. Sněm český musil usněsti se na
změně zákona o návštěvě škol (došla schválení
8. září), by přestalo zcela bezúčelné, mnoho
času a papíru vyžadujíeí oznamování žáků,
kteří zameškání školy omlouvají. Jinou žádoucí
změnu provedla zemská rada školní v Čechách.
usnesší se, by vysvědčení propouštěcí žáků
škol měšťanských obsahovala zase známky
z mravů, pilnosti a prospěchu. Že již samým
úřadům úřadování lejstrového je přespříliš.
tomu nasvědčuje březnové vyneseni ministerstva
vyučování a zemské školní rady o dávno žá-
doucím zjednodušení spisů úřadních. Také za-
sluhuje uznání nově osvědčená péče úřadův
o mládež školní, železnic uživající a k účelům
továren a živností vykořisťovaně i o opatrovny
a školy mateřské. Též se osvědčilo vynesení
o připouštění do školy měšťanské jen těch žáků
školy obecné, kteří v hlavních předmětech maj
aspoň dostatečnou průpravu. Jak se užije mož-
nosti, učiti žáky školy méšťanské těsnopisu,
což v loni dovoleno, teprve v budouenostise
Čecho
Morava
Čechy
20
article
ukáže.
Z Prahy. (Dětské oběti řádu bohoslužeb
ného. Známky větší volnosti v pražském školství
Nové čítanky. Školní zahrádky. Pro chudou
mládež. Obsazování míst učitelských). Se zimou,
tenkráte najednou a prudce přikvačivší, dosta-
vilo se staré nebezpečí pověstného pražského
řádu bohoslužebného, jímž svého času byly při-
pravovány pražské školy obecné a měšťanské
na liechtensteinskou novellu školní. Dle tohoto
řádu děti školní, od osmého a devátého roku
svého věku počínajíc, jsou hromadně ze škol
zaváděny ke službám božím. V nevytopeném,
tmavém kostele, do něhož každou chvílí otvíra-
nými dveřmi ledový vzduch z ulic proudemse
ženě, stojí po půl hodiny i déle nehnuté,
v obuvi, kterou rozmočený snih nebo studené
bláto z ulice stále proniká; chvilemi sel i v zim-
níeh kabátech i sukních otřesou, když průvanem
na ně vzduch z vymrzlé ulice zavane; v ru-
kách křehnoucích i v těch nějakých rukavicích
prý steplých« namáhají se udržeti zpěvníky
přistrkují je těsně k očim, by rozeznaly skrovné
písmo a mohly napínati k písni hrdlo, jež —
Praha
21
article
pravidlem pod těsnou šálou — se potí, bý v ko-
stelním průvanu tím spíše naehladlo. Jsou mezi
těmi dětmi také churavé, slabé a chudičké
které nemají dostatečného oděvu a dobré obuvi
nieméně často ani nežádají za zproštění od po-
vinných bohoslužeb, poněvadž by nerady pohně-
valy přísného učiťele náboženstvíy jenž by jim
po případě odepřel toužené »jedničkys ! I na
zdravé a dobře oděné učitele a učitelky doléhá
studený vzduch tak prudce, že v kostele vyhle-
dávají místa chráněná — děti nesmějí opustiti
místa vykázaná, nechť již hrozí nébo nehrozí
jim nachlazení nohou a zad, nutí se v mrazi-
vém vzduchuke zpěvu, byť i mohly uloviti
katarrh a ohrožují bystrost svého zraku čtením
ze zpěvníkův a modliteb v šeru kostelním. Je
na čase, by se dětí pražských,
takto na zdraví vážně ohrožených,
důrazně ujal zdravotní úrad a
rada města Prahy amávštěvu ko-
stelů v zimě dovolily jen tam, kde
jsou řádně vytápěny, řádně osi vč-
tleny a řádně dvojitými d vieřmi
uzavírány — všude jinde lji pak
rozhlodně zakázaly. Děti školní nevo-
a nl
Praha
22
article
dily se v zimních měsících do kostelův ani
v době »školy církevní«, až do března jsou
návštěvy kostela prosty v pražských předměstích
— proč by tak nemělo býti i v Praze, kde
vůbec zdravotní zdatnost dětí školních je chatrna
a takto svévolně v povážlivé době zimní ještě
se ohrožuje — vždyť není přece bohoslužebný
»řád« žádným zákonem, a nedávno teprve c.k.
okresní školní rada přikázala ho do mezi na-
abhol
řízení ministerského z r. 18701
Zdravotní závady, tuto naznačené, měl by
se ujati také sbor obecních starších naší
Prahy, by dříve byla vyřízena; vždyť to jsou
děti v šeho obyvatelstva, jež zimou a tmou
v kostolích trpí! Douřáme totiž, že ještě ne-
utuchl zájem pro věci školské letošní debato
rozpočtovou po tolika letech zase vzbu-
zený — studie o upadání obecného školství
pražského ve »Hlídce školské« Vašeho časopisu
pak zevrubně a určitě ukázaly, že ho svrcho-
vaně potřebí; tento zájem nesmí umdlíti, když
na všech stranách tolik věcí v obecném škol-
ství pražském nevyřízeno, nebo za nápravu volá-
A tu ještě nemluvíme o otázce zlepšení platův
učitelstva pražského, poněvadž učitelstvo pražské
samo — to z ohledů k učitelstvu venkovskému
— ukládá si v tomto směru největšiho sebe-
zapření
Okresní rada školní počátkem tohoto roku
školního zase uvedla v proud jednání o zyláštn
čítanku pro pražské školy obecné a měšťan-
ské. Komisse, ktorá o té věci pracuje, má nyní
k ruce nové doklady čitanek speciálních, ktere
zdárně, rychle a čile ke konci byly přivedeny.
Praha
23
article
Zajlsté jí mohou býti ostruhou fakta, že po
prázdninách vyšla čítanka (Našim dětem) so
ciálních demokratův a již ve druhém svazku
čítanka pro dívky (Dívčí svěl), o kterou také pro
pražské školy měšťanské zvlášť se jedná.
i překlad Čítanky Tolstého, vše to působivé
podněty k nové práci čítankové komise města
Prahy! v a dežno
Zdá se, že v Praze vůbec nastane větší
uvolnění a odtud čilejší život v obecném
školství, než kdy bývalo. Vždyť sám školní úřad
počiná odvolávati nařízení, kterými ještě do ne
dávna všechen pohyb a volnost poutal; tak na
přiklad v listopadu odvolal své nařízení čery-
nové, dleoněhož děti od správ škoiních o ně-
jaký den dříve na prázdniny zásadně se dovo-
lovati nesměly; v témž měsíci uložil, aby okna
při tělocviku byla častěji otovírána; jižv v zář
obnovil starší nařízení o ovičení dítek v rychlém
vycházení ze školní budovy.
Tolstý
Praha
24
article
A ještě jeden světlý bod v temném obraz
pražského školství: v prosinci dověděly se školy
že jejich sporé zahrádky zrušeny nebudou.
jak bylo dříve usneseno; již jenom jediná jes
v pochybnostech o svém osudu; byloť znovu
sneseno, by tři zahrádky byly dále obecním pe-
nízem udržovány, tři další aspoň trávníkem a kfo-
vinami doplněny a zlepšeny, čtyři konečně svěřeny
v udržování správeům škol na jich vlastní ná-
klad; tento náklad za všechny čtyři můžese
páčiti na 100 korun ročně — úspora při více
než dvoumillionovém rozpočtu královské Prahy
tak nepatrná, že ji tu uvádíme jen jako zte tel
skutečně zvláštní nevůle oproti přírodě a životu
ve školách pražských olecoaenig Gegs
Rozumí se, že musí býti snahou všech
přátel školní mládeže, by při nových školních
budovách pražských byly zařizovány zahrádky
větší a účelnější — vždyť příroda jest neměně
mohutným vychovatelem než společnost, a má
se jejímu působení zvláště na nedospělou mlá-
dež školní co nejvíce hověti.
královský Praha
25
article
V tom ohledě musí se o všecku mládež
pražskou jeviti stejná péče, jako o ch udiau
mládež školní, která dnes opravdu štědře jest
potřebami podporována; ovšem v listopadu na-
novo bylo sneseno, by se veliké dotace pro
chudou mládež užilo především a bez obmezení
na knihy — avšak ani správcové škol ani
jejich hospodářští dozorcové neuznávají, že by
onu dotaci měli všecku utráceti u knihkupců
jichž zájem věru zbytečně je tu hájen, znatele
škol dobře vědí, že dítě obejde se bez knihy
spíše, než bez potřeby psací a kreslicí, a že
dáti chudému žáku do rukou dobré rýsovadl
více mu poslouží, než třísvazková učebnice mě-
řietví .
Pro poměry obsazování mist uči
telských je význačno, že v listopadu již
po páté okresní školní rada zakázala, by
žadatelé o místa učitelská osobně představoval
se členům rozhodujících korporací; před nastou-
pením zesnulého c. k. inspektora Pilaře takové
zákazy vydávány nebyly, poněvadž obsazování
míst dálo se celkem pravidelně. V nejnovější
době také počiná se více dbáti oprávněnosti uči-
telů službou starších — bohdá již se nepřihodí,
by se volil ředitelem, kdo stojí teprve na 12.
místě řady! Nieméně přece ještě nejnověji se
událo, že velmi svědomitý a dovedný učitel,
jenž pražské obci slouží po 28 let, a jenž byl
přehlédnut sedmkrát, byl opět pominut ve pro-
spěch učitelů mnohem mladších! Nebudou-
takové a podobné případy se opakovati, pře-
svědčí se i nejhorlivější navštěvovatelé školních,
městských a magistrátních radů, že zásluha
o lepší místo získati se může jen vytrvalou
prací ve škole a nikoli vytrvalým obleháním ji-
stých dveříl
26
article
Zemská rada školní v Čechách byla ne-
dávno doplněna zástupcem učitelstva, jenž byl vzal
po starém způsobu ze školy střední a nemůže hájiti
zájmy tisícův učitelů škol obecných a měšťanských
ani platně působiti pro školy obecně a měšťanské
jimiž především zemská školní rada se zaměstnává.
Nemůže tak činiti i při nejlepší vůli prostě proto,
že nezná z vlastního názoru ani poměrů našeho
učitelstva ani potřeb našeho obecného školství. Tímto
stálým vylučováním opravdového a bezprostředního
znalce tohoto školství z kruhu jeho zkušeného a po-
krokového učitelstva, lze si také vysvětlití, proč
naše školství obecné s časem neporačuje, nýbrž
upadává.
Nepotvrzování volených zástupcův uči-
telstva a obcí do okresních rad školních jest ode
dávna oblíbeným prostředkem vlády, projeviti svou
moc a osvědčiti jednak nevůli, jednak obavu oproti
osobám smýšlení samostatného a pokrokového. Nej-
nověji stalo se tak jednomu z vůdců pokrokového
učitelstva českého, učiteli Josefu Černému. Všeobecně
se očekává, že učitelstvo, které ho za svého zástupee
dopříslušné okresní školní rady volilo, při něm vy-
trvá i při volbě nové, načež, bohdá, přece jen kruhy
vládní budou se rozpakováti, p. Černého nepotvrditi
a tak učitelstvo o jeho zákonného zástupce
dol vbo
připraviti. os
doknibod v aoi —
del
pk
Černý
Čechy
27
article
Hudba.
Hudba.
+ II. koncert České filharmonie. Původní
novinkou byla Emanuela Chvály sinfonieta »Z jar-
ních dojmů«. Nesmíte z názvu souditi na určitě cíle
programní. Pak mohlo by se státi, že by se vám to
jaro zdálo zcela dle osobních vněmů, brzy málo
smavým, brzy málo bezprostředním, jinde marně
byste se pokoušeli o výklad a křivdili byste sklada-
teli, shledávajíce hudbu jeho nedosti zvukomaleb-
nou. Nadpis neříká více, nežli že pramenem tvůrčích
nálad byla skladateli jarní příroda. Dojmy, jimiž naň
působila, vyvolaly v osvěžené mysli tlum hudebních
představ, které však napotom po vnitřních zákonech
absolutní, na vnějším světě nezávislé hudby roz-
rostly ve formální celek, a dopovězme hned, do
formy přesností a stručností neobyčejně vnadné.
Chvála neoznačil své dílo »sinfoniettou« snad jen ze
skromnosti přísného autokritika, jímž — k jiným
shovívavý a laskavý — vůči sobě skutečně jest. Jak-
mile vyslechli jste již první větu (d-moll), je vám
jasno, že spojuje se tu přednost architektonického
i modulačního plánu symfonie s uhlazenou, nepoví-
davou a přece výmluvnou, jadrnou stručností, že
dílo je »sinfoniettou« nejen pokřtěním, nýbrž opravau
ústrojným složením. Bedlivějšímu pozorovateli ne-
ujde zvláštnost, že něhou vynikající myšlenky ve-
dlejší věty určito anticipando již za protizpěv základ-
nímu motivu ve větě hlavní; skladatel mohl si toto
malé předstížení myšlének, čili jak zní technický
výraz, předchvácení dovoliti, neboť změnou tónorodu
z měkkého v tvrdý, dosahuje ve vedlejší větě přece
Chvál
dmoll
Český filharmonie
28
article
jen jiného, jasnějšího zbarvení a tím větší, poně-
vadž již připraveně působivosti kontrastu. Hlavní
myšlenka má rušný tep vášnivého cítění a je pro
motivickou práci velmi ohebná, jak svědčí úvod, kde
augmentací a volným tempem běře na sebe slav-
nostní vzezření. Jako jarní bystřina kvačí a poska-
kuje si scherzo, jehož trio zajímá neméně svou
uklidňující, národně si notující zpěvností, nežli troj-
dílným rozpředením, zvláště v drnhém odstavci la-
hodně figurovaným. Nejdůmyslnějším a po technické
stránce nejpropracovanějším jest larghetto. Stará
láska skladatelova k bohatě motivické práci, ke kon-
trapunktickým a rythmickým komplikacím, v ostat-
ních vělách zdržována jsouc na prospěch přístup-
nosti, propuká tu zase v plné síle i ušlechtilosti.
Charakteristicky vystupuje svými krátkými mezivě-
tami dechová harmonie, jejíž skupinu ostatně skla-
datel i na jiných místech sinfonielly se zálibou vždy
po jednom nástroji z každého druhu sestavuje. Slouží
mu za jakéhosi tlumočníka přírodního žjvlu a jme-
novitě ve zmíněném passu účinkuje klidem snící
přírody. Že však při onom seskupení skladatel vy-
varoval se zvukové drsnoty, která by z různé po-
vahy nástrojů snadno mohla vzniknouti, ukazuje na
instrumentální jeho dovednost. To jeví se vůbecv
díle způsobem co nejvýhodnějším; leda že v závěrku
prvé věty bylo kotlům zůstaveno příliš pádné po-
slední slovo. Čtvrtá věta zakončuje svižným vyvrcho-
lením sinfoniettu, kterou čítám mezi nejlepší dosa-
vadní výtvory Chválovy.
Chválův
29
article
Novinku nastudoval k výslovné žádosti sklada-
telově pan Oskar Nedbal. Pečlivým, dopodrobna
jdoucím propracováním orchestru a vzletným prod-
chnutím celku, k reprodukci pro četné obtíže zvlášté
v rythmice duolami a triolami proseté, i co do pla-
stiky výrazové nikoli snadného, vyznamenal se
opětně jako nejnadanější a nejpovolanější z našeho
dirigentského dorostu. Jen tak mimochodem budiž
podotčeno sekundistům, že měli v prestu druhé věty
bedlivěji si všímati jeho obratné taktovky, aby hráli
vyrovnaněji.
Ostatní část pořadu řídil hladce a s obvyklou
svou lehkokrevností kapelník pan Anger. Massene-
tova snita »Scěnes pittoresques« (Malební obrázky)
jest lehounká, elegantní hudba, tak na jedno po-
slechnutí. Spojuje lichotivou, svěží melodiku s drá-
ždivými rythmy a půvabným koloritem — uvedu jen
»angeluse (klekání) z čísla třetího. Snaha po pitto-
resknosti svádí skladatele mnohde, jako v průběhu
»pochodut a v scikánské slavnosti«, k prostředkům
přílis makavým.
V Mendelssohnově půvabném houslovém kon-
ceriu, který by měl býti skladalelům vzorem, jak
požadavky virtuosity sloučiti je s pravým uměním,
povedlo se našemu nejmiadšímu a již vše příjem-
nosti obliby, ba jisté slávy okoušejícímu virtuosovi
p. J. Kubelíkovi, podati důkaz, že i v něm leží dosti
vážného hudebního fondu, který čeká jen svého pro-
hloubení. Po dřívějších pochybných pokusech v kon-
certu Beethovenově a Bruchově naplnil nás ted
přednes Mendeissohna skutečnou radostí z pokroku
technicky neobyčejně nadaného umělce i co se lýká
pojímání, citu a oduševnělosti. Koncert byl by snesl
ovšem ještě mnohem větší tón a rozmanitější výraz,
ale z kantilén Kubelíkových dýchala již vroucnost a
virtuosita měla náležitou bravuru.
Nedbal
Anger
J Kubelík
Beethovenův
Bruchův
Kubelíkův
30
article
»Enšpiglovými šprýmy« od Richarda Strausse
ocitáme se na nejkrajnějším křídlé programní hudby
U nás nejsou příhody Tilla Eulenspiegla tak dopo
drobna známy, abychom si vždy zcela jasně mohli
uvědomiti, nač kdy skladatel naráží. Program nedo-
stupuje k všeobecným pojmům, kam na př. náš Sme-
tana povznesl své symfonické básně, nýbrž sestu-
puje právě opáčným směrem až k jedinečnému. Něco
podobného jako jsou u nás Dvořákovy illustrace
k balladám Erbenovým. Ale na vzdory tomuto prin-
cipu, jenž esthétům platí za blud, nelze skladbě
Straussově upříti hudební ceny. Jeho molivy jsou
výrazné, původní, plny charakteristiky, humoru, ba
i sarkasmu. Přidružují se k sobě arci značně neor-
ganicky, defilujíce jeden po druhém v husím po-
chodu, až teprve před koncem jaks taks v jednot-
nější osnovu se splitají. Ale obdivovati jest orche-
strální svrchovanost skladatelovu, s níž vždy nové
barvy a spoje symfonickému tělesu vyluzuje. Dilo
bizarrní, ale přece jen svým originálním duchem vy-
soko stojící.
Strauss
Erbenův
Straussův
Dila
Till Eulenspiegl
31
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Včera mělo Hlaupímannovo pohádkové drama
»Potopený zvon« při prvním provedení v Ná-
rodním divadle velmi pěkný zevnější úspěch.
+ Z kancelaře Národního divadta. Ku
Haupimannovu pohádkovému dramatu »Potopený
zvon«, které se včera poprvé dávalo mimo předplacení ,
byl tak ohromný nával, že velký počet obecenstva musil
odejíti od pokladny bez lístků. Následkem toho dává
se dnes večer »Potopený zvon« po druhé (I. čtvrt.
předpl.) s pí. Benohiovou (Routička), pí. Danzerovou
(Ježibaba), sl. Vičkovou (Magda) a pp. Seifertem
(Jindra), Sedláčkem (vodník), Radou (farář) a Mu-
škem (Skřet) ve hlavních úlohách. — Dnes odpoledne
jest Thomasova opera »Mignone se sl. Dvořakovou
v partii titulní, sl. Šmídovou (Filina), p. Mařákem
(Vilém Meister), p. Viktorinem (Lothario), p. Kroes-
singem (Laertes) a p. Klimentem (Jarno). Představení
počne o třech čtvrtích na třetí hod. —
Zejtra se dává Zeyorova pohádka »Radůz a Ma-
hulena« (2. čivrt. předpl.), v úterý Wagnerova
opera »Mtstři pěvci norimberští«, ve středu
odpoledne jako představení pro lid Sudermannovo
drama »Domov«, večer po desáté Dvořákova opera
Hlaupímannův
Haupimannův
Benohiová
Danzerův
Vičková
Magda
Seifert
Jindra
Sedláček
Thomasův
Mignon
Šmídův
Filin
Mařák
Meister
Viktorin
Lothario
Kliment
Jarno
Zeyorův
Radůza
Wagnerův
Sudermannův
Ma
Kroesing
Laertes
32
article
»Čert a Káča«, ve čtvrtek večer Franchettiova
opera »Asrael«, v pátek po třetí »Potopeny
zvon«, v sobotu odpoledne ve prospěch technického
personálu obou zemských divadel Nestroyova fraška
»Lumpacivagabunduse, večer Fibichova
opeta »Šárka«. — K historické hře Jarosl. Vrchli-
ckého »Pietro Aretino«, která bude částečně
nově obsazena, počsly zkoušky. — Zejtra počnou
zkoušky orkestrové k Trnečkově opeře »A ndrea
Crini«. — Také při včerejším odpoledním předsta-
vení Kovařovicovy opery »P'sohlavci«, k němuž přijel
divadelní vlak ze Zdic a okolí, bylo divadlo úplně
vyprodáno.
+ Z kanceláře smíchovského divadla.
Dnes odpoledne hraje se známá fraška se zpěvy »Tři
páry střevíců«, večer pak jest čtvrtý a poslední
»Švábův Sylvestrs, při němž tentokráte mimo dra-
matickou scénu »Pod vonnou snítkou šeříku« a vaude-
villu »Český dobrovolník a francouzská selka« pro-
vedena bude řada solových výstupů, čísel zpěvních
kousků magických p. Puckera a operétta »Slil
za pecíe.
Asrael
Lumpacivagabundus
Fibichův
Šárek
Aretino
Trnečkův
Kovařovicův
Švábův
Zdice
Franchettiov opera
Nestroyův fraška
Jarosl
smíchovský divadlo
P ' sohlavec
33
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Sokolský věstník.
Ze »Sokola« staroměstského. Členská
schůze za příčinou úrady o kandidátní listině pro
Sokol