ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 698ae280-6687-11dc-b903-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 89, place 42, org 17, work 4
1 masthead
7. ledna 1900. Císlo 6.
Císlo
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
— K poměrům u c. k. vrchního zemského soudu v Brně. Z Brna, 6. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů.«) Jak se dovídáme, bude v nejblíže příštích dnech jmenován rada Hauck vicepresidentem vrchního zem. soudu pro Moravu a Slezsko v Brně. Rada Hauck jest Němcem rozhodného smýšlení Dovídáme se dále, že jmenování Hancka vicepresi- dentem bylo již fait accompli zároveň s jmenoväním Němce Malého presidentem vrchního soudu zem- ského. Aby si však Clary ještě více neznesnadnil dobu své vlády dosazením dvou Němců k moravsko slezskému vrchnímu soudu, ponechal formální ob- sazení vicepresidentského místa téhož soudu vládě nynější. — Rozdělení fondu Mirvaldova. Ze sbírek které pořádány byly loňského roku ve prospěch ro- diny učítele pana Mirvalda, pro české hlášeníse slovem »zde« u vojska po měsíce uvězněného, ulo- žilo se pro další potřeby národní v záložně plánické 700 zl. Zemský poslanec pan Kovářík po úradě s p. učitelem Mírvaldem rozdělil a odeslal tyto dny obnos ten na národní účely následovně: 1. Ústřední Matici školské 400 zl. 2. Národ. jednotě pošumavské 100 zl. 3. Národní jednotě severočeské 100 zl. 4. Fondu na vydávání denního listu národního dělnictva na adr. týdenníku »České Demokracie« 100 zl. Úhrnem 700 zl. Kromě toho odevzdal ještě pán ně. Mirvald ze sbírek jeho rodině odevzdaných Ústřední Matic Skolské 100 zl., takže celkem Ústřední Matici školské odesláno bylo 500 zl. Mimo to úroku čtyřměsíčního ze 700 zl. a dodalečně došlého příspěvku »Podř. L 8 zl. 60 kr. použito bylo na předplacení menších lido- vých časopisů pro několik obcí v Pošumaví (na Pla- nicku), kde dosud žádného časopisu nečlou. Tímn pro národní účely vyhražená čásť sbírek Mirvaldových rozdělena úplně.
Hauck Němec Claro Mirvaldův Mirvald Kovářík Brno Morava Slezsko Pošumaví Pla L 8 zl zl
5 article
— Čeští pěstitelá barcských kanárů n vídoňské výstavě. Minulý měsíc, ve dnech vá- nočních, konala se ve Vídni výstava harcských ka- nárů. Byla hojně obeslána a zúčastnili se jí i češt pěstitelé, kterým dostalo se těchto cen. Velkou zlatou medailli obdrželi pp.: František Brosch, před- nosta slanice mstělické a Václav Petzold z Prahy stříbrnou medailli: Frant. Koudelka z Nov. Bydžova. Frant. Kučera z Cmuntu, Arnošt Kuhnel z Kopis nad Labem a K. Škoda z Pardubie. — Obavy před zimní povodní. V nižšíc polohách našich prší chvílemi již třetí den a v te- plém počasí množí se spousty Vodní taním mohut- ných vrslev sněhových, tak že led v korytech řek hlavních i přitoků se již pozvedá a na mnohrýe mistech praskati počíná. V pátek dne 5. ledlna pršt v nižině labské i na nejbližších svazích hor a po- trváli teplo s deštěm ještě dva dny, jest oprávněna obava veliké povodně zimní, která by mohla být za těchto poměrů dosti osudnou, poněvadž šilný le na mnohých místech 15—25 centimetrů byla by př povodni všemu, co by mu v cestu přišlo, nebez- pečný. Teprve nyní, kdy lidé v předhoří krkonoš- ském i orlickém, jakož i v pahorkatině česko morav ské dále od stavení se odvážiti mohou, spatří ty mohutné spousty návějí sněhových, mezi nimiž cesty siln ce, železnice na mnohých místech jako ve strmých průkopech se vinou. — Rychlě tedy tání které v těchto dnech počíná, bylo by v dalším po- kračování příčinou veliké zimní povodně, jakých ostatné naše Polabí již několik pamatuje. — Veliké vrstvy sněhu v nížině lahské deštěm a teplem roz- tavené napojily již zemi vláhou, o níž se říká, že jest lepší, než Spatnější hnojivo, ale vymáčení pol stojaton vodou v zimě není pro pole valně vý- hodným. pt
Brosch Petzold František Kučera Kuhnel Vídeň Praha Cmunt Kopis nad Labe
6 article
—O počasí. V noci na včerejšek výdatně pršelo spolu se sněhem. O půlnoci byla chůze po chodnících naprosto znemožněna. V prvých hodinách ranních přestalo pršeti, rtuť poněkud klesla a k ránu nastal slabý mrazik. Včera bylo skoro po celý den + 3 st. R. a teprve večer opět poněkud přimrzlo. Na vltavském ledě bylo včera opět živo. Čelní Pod- skaláci byli zaměstnáni vysekáváním ledu kolem pi- lířů mostních. Voda stoupla o 20 em a zaplavila sko.o célou náplavku u Šítkových mlýnů. Voda proudí už přes jezy a zatopila led pod jezem. Sekán a nakrádání ledu bude zejtra asi velmi obtížné, pakli do té doby voda neopadne. —Oheň v Národním domě na Král. Vino- hradech Včera po 9. hod. dopol. byl automatem nalezajícím se na Národním domě v Korunní třídě na Král. Vinohradech, ohlášen stanici měst. dobro volného sboru hastčského na Král. Vinohradech oheň.
Šítkový Král národní dům na Královský národní dům
7 article
Když oddělení hasičů pod velením p. Viléma Finly přijelo na místo, shledáno, že hoří v tělocvičn »Sokola« vinohradského v Národním domě směrem do Chocholouškovy ulice a že oheň vypukl v šalně sboru cvičitelského. Po příjezdu hasičů byl ohet v 15 minutách uhašen tak, že oddělení mohlo, za nechavši 4 muže na záloze, domů se vrátiti. Velitel sboru za přítomnosti městského rady a starosty »Sokola« vinohradského, p. K. Horáka, vyšetřoval příčinu vzniku požáru i zjištěno, že vedle dveří, kte- rými se vehází ze sálu do šatny, bylo umistěno v koutě u sktfněk pro uschovávání cvičebního kroje plivátko, vyplněné drtinami, do nichž patrně byl v patek večer při odchodu cvičitelstva ze šatny — cvičiloť se do 11. hodině večer — oharek z doutníku odhozen. Drtiny doutnaly až do rána, kdy vznikl plamen, od něhož chytla skříň, jejíž jedno oddělen celé shořelo. Oheň šířil se i na druhé skříně a hlavně na schody dřevěné, vedoucí ze šatny na galerii, by však šťastně obmezen. K požáru dostavil se starosla města, p. Jos. Víšek. Škoda na budově pojištěne u městské pojišťovny pražské páčí se asi na 300 »Sokol« má svůj majetek pojištěný u banky »Slavie a páčí si škodu na 500—600 K.
Vilém Finly K Horák Drtina Jos Víšek Chocholouškův ulice Sokol národní dům Slavia
8 article
— Oheň. Ve skladišti uhlí pí. Františky Vod čkové v nádvoří domu č. 326 v Husově ulici na Smí chově včera odpoledne po 4. hod. v nepřítomnost uhlířky vypadlo řeřavé uhlí z kamen a zapálilo kabát který u kamen ležel. Oheň rychlé se šířil a zachvátií také starou tabáčnickou boudu, v nádvoři vedle skla diště uhlí postavenou. Když sousedé oheň zpozoro- vali, povolali aulomatem hasiče, kteří v krátké dob další šíření ohně úplně zamezili. Škoda je nepatrná Náhlá smrt opilce v policejní separaci. V pátek před 7. hod. večerní nalezl policista Vojtíšek v Šanýtrové ulici v blátě ležicího, úplně nepříčetného 53letého dělníka Augusta Maynera, do Týnce u Stod příslušného. Poněvadž se nepříčetný muž němohl na nohy postavili, posláno pro obecní truhlu, ve které byl milovník pálenky odvezen na policejní strážnic v páté čívrli a tam odnesen na kavalec v separaci. aby se z opičky prospal. Po půlnoci na včerejšek byla separace podrobena prohlídce a tu revisor shle dal, že Mavner nejeví žádné známky života. Posláno tudíž pro lékaře p. dra. Kvasničku, který nemohl mrtvémuinkvisitu ovšem žádné pomoci poskylnouii Mrtvola byla převézena do pathologického úslavuz účelem provedení pitvy: — Dražba na vepřový dobytek. Se svo- lením c. k. státního zastupitelství prodano bude dne 8. ledna 1900 o 12. hodině polední ve veřejné dražb v ústředních pražských jatkách na základě ustano- vení IV. odst. 846 zák. ze dne 29. února 186 čís. 35 1. ž. 106 t. j. jedno sto šest kus vepřů (bagounů), kteří proti rozkazu z Uher do Prahy dopraveni byli. Zároveň prodány budou vnitřnosti z těchto zabitých vepřů. Kupní cenu za vydražený dobytek jest ihned v hotovosti složití a vydražený předmět bezodkladně dáti odvézti.
František Vojtíšek Augusta Mayner Mavner Kvasnička Husův ulice Šanýtrová ulice Týnec Stoda Uhry Praha
9 article
— Ze Semil. (Veřejná čítárna.) K pod- nělu a činnosti pp. právníků Kamenického a Pelhři- movského zřízena byla dnem 1. ledna t. r. počínaje v Semilech veřejná čítárna. Veškeré semilské korpo- race a spolky s nevšední ochotou uvolily se podpo- rovati kulturní tento institut, který zajisté v našem průmyslovém městě — nepříliš daleko již od pohra- niční čáry — u občanstva všech stavů i povolání náležitého porozumění dozná a hojné návštěvě těšiti se bude. Vyloženo je již nyní přes 90 časopisů všach směrů, všech odstínů. Ve schůzi spolkových delegáto dne 31. prosince m. r. konaué zvolení byli do správ- ního stálého výboru pp.: Předsedou J. Viban, učitel, jednatelem K. Linhard, učitel, pokladníkem P. J. Filler, dále p. F. Housa a J. Kosař. Náhradníky p V. Honsa a P. Malý. V tuto neděli sehraje spolek div. ochotníků v Semilech Štolbovo »Vodní družstvo« ve prospěch veř. čílárny tamnl.
Kamenický Pelhře J Viban K Linhard P J Filler F Housa J Kosař V Honsa P Malá Štolbův Semily
10 article
— »Šípů«, satyricko-politického týdenníku, vy- dáno po konfiskaci číslo 4. s obsahém pestrýma časovým, jakož i se zdařilými vyobrazeními. : » Hei Slované, to byl Sylvestr!« »Však my chytří Pražáci na ten sníh přece vyzrajem. »K čemu by ty »ouly byly dobré?« »Vzácná paní Universita nemá času! »Království české není žádnou provincií —« Nové české knihkupectví v Praze. Staré knihkupactví Bensingrovo v Praze, v Jilsk ulici na Starém městě, převzal koupí v kruzích knih- kupeckých i literárních známý odbornik pan Josek Springer, který hodlá vedle moderního českého knihkupectví zaříditi také antikvariát, obchod s hu- debninami i uměleckými pracemi. Jakožto dlouholetý redaktor a hlavní spolupracovník »Českého katalogu bíbliografického«, měl p. Springer příležitost sezná- miti se dokonale zejmena s novější českou litera- turou všech oborů. — Z divadla Variété. Dnes v neděli jsou dvě velká představení o 1/24. hod. a o 8. hod. V obou vystoupí veškerý skvělý ensemble, který osvědčuje velikou přítažlivost. Odpolední programi je nezkrácený jako večerní. Při obou včerejších představeních bylo divadlo úplně obsazeno.
Šíp Slovan Sylvestr Josek Springer Springer Praha Jilsk ulice divadlo Variété
11 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Srážka vlaků. Z Rouenu, 6. ledna. (C. B. Při srážce vlaků na trati z Rouenu přes Orleans do Dreuxu bylo poraněno 7 osob.
Rouen Orleans Dreux
12 title
Školská hlídka.
13 article Česká škola v roce 1899.
Česká škola v roce 1899. Jako po všecka léta trvání novodobého školství v říši naší, byl také rok minulý svědkem boje o školu obecnou. Dějištěm byly zase především snžmovny zemské a říšská. Vláda opět od poslanců českých slyšela, že v Čechách zbytečné školy německé se ne- uzavírají; že na Moravě ještě stále neblahé školy utrakvistické české děti germanisují, že na české školy učitelé němečtí se povolávajía že rovnoprávnosti jazykové ve školách se nedbá že ve Slezsku překáží se polské škole v Téšíně a jak jinak znějí ty dávné, bohužel stále opráv něné žaloby. Že pak vláda nemá dodnes vůle. aspoň ve školství staviti udolávání Čechů, toho zase přibylo dokladů: zákon o školách národ- ních menšin, na němž zemský sněm královstvo českého v květnu se snesl, ani do prosince ne- došel schválení; právo veřejnosti české vídeňské škole »Komenského« nanovo bylo odepřeno české děti od obecního castupitelstva v Mostě měly býti donuceny, choditi do budovy, stojíeí na půdě nebezpečné, pobliže rozsedlin a dutin zemských — příkrá to protiva blahovůli krá- lovské Prahy stkvěle opatřených německých škol v Praze, ač tyto neustávaji, i české děti pře chovávati! Za vládou nezůstala v nepřízni proti českým dětem ani Vídeň, která svých místností školních nepropůjčila školám českého jazyka spolku »Komenský«, ač tímto jazykem četné velké ulice její hlaholí.ho ma vánn
Čecho Komenský Čechy Morava Slezsko Most Praha Vídeň Český škola český vídeňský škola
14 article
Dějinně pověstný loket vídeňský zračil se také v tom, že nanovo poslanci čeští dokázali, kterak nedostatečně jest opatřeno pěstování dějin vlasteneckých ve školách českých a jak pro tyto školy připouštějí sen i nedokonalé pomůcky pů- vodu německého; na druhé straně však nic se nečini proti všeněmeckému duchu a výchově ne- rakouské, v německém školství obecném se ší- řicí! Němečtí učitelé bráni v ochranu, český učitel Mirvald za přihlášení se slůvkem Zde měl býti trestán i propuštěním ze služby l Za těchto poměrů přirozeno, že tiřilc eti- letí základních zákonů říšskýcho školství obecném bylo slaveno jenom ve — Vídni jakkoli tyto zákony také ve slovanských zemích rozhodný pokrok v obecném školství vyvolsly.
Mirvald Vídeň
15 article
Přesvědčení, že národními boji trpí hospo- dářská zdatnost zemí a států sice se šíří, ale jenom čeští poslanci dávají mu průchod, obra- cejíce se na sněmích ku školství obecnému po- žadavky za »praktické« kreslení, za »praktické- počty, za pěstování národního a polního hospo- dářství, správovědy, prací řemeslných i štěpařstvi žádajíce ještě více rolnického vědění a umění od — učitelů škol obecných. Tyto poža- davky praktiků nabývaji druhdy rázu zpátečnického, když se pronášejí současně s ná- vrhy na oddávání již záků 12- až 14letých školám odborným; s návrhy za návštěvu školní jen 7letou nebo polodenní; s návrhy na — úspory; je pak zřejmo, že není v těchto oprav- ných návrzíeh dosti důsledností, neboť až na pilnější, právem žádané pěstování zdravovědy které by se opatřiti mohlo prostředky poměrně nepatrnými — všechno to praktičtější a od- bornéjší vyučování na školách obecných měšťanských vyžadovalo by z načného zvý- šení nákladu, kterým se má — spořiti! Vždyo právě v nejbohatší prý zemi korunní, v Če- chách, v loni na novo a zase bez výsledku byl opakován návrh na zrušení školného . . Rozumí se, že tužby klerikál v minulém roce také otevřeně byly tlumočeny na sněmě moravském vyslovili známé poža davky biskupové moravští při jednání o služ ném učitelském — byli však od liberální vět šiny sněmu odmítnuty. Na radě říšské dotaz opata Treuinfelsa ku vládě o zlehčování kato lického náboženství od (německých) učitelů po- depsali — patrně z nedopatření — i někteří svobodomyslní poslanci čeští o své újmě, ač jim tato věc mohla zůstati aspoň lhostejnou!
16 article
Právní a hmotné ploměry učí tels ké byly předmětem jednání sněmů všech tři zemí korunních. Na Moravé bylo za vzácného sou- hlasu všech stran sněmovních rozhodně zlepšeno služné učitelstva a dotyčný zákon zemský dne 5. července došel schválení; také o diseiplinární řád, obsazování mist, odstranění názvu podučitel, poměry učitelů vojínův a učitelek industriálních projevil sněm moravský pilnou péči. I sněm slozský osvědčil učitelstvu přízen. V Čechách květnový sněm uložil šetření o zvýšení učitelského služného zemskému vý boru — avšak bez výsledku. Rozhodný krok k řádnému řešení této otázky, která nepozbyla palčivosti proto, že napořád byla odkládána stal se v zasedání prosincovém, kdy redaktor Anýž jmenem poslanců českých a Siegmundse soudruhy za poslanecké kluby německé podal v celku souhlasné návrhy zákonův o služném učitelském po snosení zemských spolkův učitel ských. Nad jiné výmluvně dokázalo memoran dum učitelstva karlínského zevrubnou řadou podrobných číslic, že dosavadní služné učitelům rozhodně nestačí, by hřadílo životní potřeby stále se zdražující — faktum, že učitelé češt začínají školy opoušťěti a jiná povolání si voliti ve
Anýž Čechy
17 article
volá za všemožné urychlení vyřízení podaných návrhů zákonů zemských; toto opouštění učitelů může snadno vésti k nedostatku jich na ško- lách, které ještě napořád rozmnožují se počtem a třídami, takže učitelé, z ústavův učitelských vystupující, sotva dostačují na nová místa, také však mají výplniti místa učitelů zemřelých a další služby neschopných. Vzdání se učitel svýchmíst pak nenapraví ani nátlakh úřadův, ani obnovení stipendii na ústavech učitelských, dokud školy na Moravě a zaměstnání jiná v Čechách budoupodávatí vétší záruky uhra- žování potřeb životních — dnes pro případ choroby a stáří jsou i prosti dělníci n opatřeni, proto přestává lákati k učitelování v Čechách
Morava Čechy
18 article
nárok na pensi, jak jindy bývalo !e ae tao Nový zákon pro království české z 8. září přiznal značně vyšší služné učitelkám industri- álním 20 hodin učícím, a to 425 až 500 zl. — tím poukazuje na nutnost zvýšiti služn učitelek, jež vedle ručních praci také ostatním předmětům až 30 hodin uči za — — — 400 zlatých! O jiném jednostranném a proto ne- spravedlivém nazírání na práci učitelů svědčí také resoluce, kterou přijal zemský sněm český pro všechny téměř požadavky učitelů — duchovních Český sněm ujíal se také zájmů učitel škol soukromých a volebního práva učitelek upravil zastupování učitelstva dobrým zákonem. jenž 8. září potvrzen. Jenom velmi nedosta- tečným způsobem pozměněn týmž sněmem disciplinární řád tím, že tresty učiteřů r oz- množeny o pokutování v penězi. Že třeha opravy důtklivější a především ochrany uči- telův před zvůli inspektorů školních,ž kter úřad přátelův a ochránců skol a učiteistva vy- měňují se zaměstnáním stibatelů učitelstva, pa- trno bylo z křiklavých případů činnosti ně- kterých c. k. školních inspektorů, jaké byly na sněmě českém vylíčeny. Tento sném také prá- vem žádal, aby stát hradil veškerý náklad na inspektory, kteří především zájmůmn státním slouží. Též je v pořádku, že na státu, uchvá- tivším téměř všechny zdroje příjmů, přistu- povati se začíná požadavkem, aby vrátil zemím aspoň tolik, Cabyasvé učitelstvo ve smyslu zá- kladního zákona říšského mohly opatřitin i by vůbec olázku platů učitelských řešiti pomábal Aby složení okresních rad školníchi bylo při znivější pro zástupce samosprávy a učitelstvo žádali čeští poslanci na sněmě českém ; na autonomii zemskou ve školství položili důraz také čeští poslanci na sněmě slezském.
19 article
Na sněmě českém a moravském uvedena též v proud otázka ústavů pro mládež osiřelou, opuštěnou a zanedbanou, tedy otázka sociálně- vychovatelská, k jejímuž velmi potřebnému ř šení, na něž zejmena »Národní Listy« v četných článcich v loni upozorňovaly, právem žádány přebytky pokladen sirotčích. Sněm český za- býval se také příspěvky z pozůstalostí jmění nemovitéhona školy, které nedávno (1898) pro Moravu skutkem se staly a pro Čechy zákonem z 8. září schváleny, jakož sněm náš uvedl na přetřes otázku nákladu na školy vůbee. Na sněmě moravském bylo jednáno o roz množení českých škof měšťanských a zájmech jich žactva. Sněm český musil usněsti se na změně zákona o návštěvě škol (došla schválení 8. září), by přestalo zcela bezúčelné, mnoho času a papíru vyžadujíeí oznamování žáků, kteří zameškání školy omlouvají. Jinou žádoucí změnu provedla zemská rada školní v Čechách. usnesší se, by vysvědčení propouštěcí žáků škol měšťanských obsahovala zase známky z mravů, pilnosti a prospěchu. Že již samým úřadům úřadování lejstrového je přespříliš. tomu nasvědčuje březnové vyneseni ministerstva vyučování a zemské školní rady o dávno žá- doucím zjednodušení spisů úřadních. Také za- sluhuje uznání nově osvědčená péče úřadův o mládež školní, železnic uživající a k účelům továren a živností vykořisťovaně i o opatrovny a školy mateřské. Též se osvědčilo vynesení o připouštění do školy měšťanské jen těch žáků školy obecné, kteří v hlavních předmětech maj aspoň dostatečnou průpravu. Jak se užije mož- nosti, učiti žáky školy méšťanské těsnopisu, což v loni dovoleno, teprve v budouenostise
Čecho Morava Čechy
20 article
ukáže. Z Prahy. (Dětské oběti řádu bohoslužeb ného. Známky větší volnosti v pražském školství Nové čítanky. Školní zahrádky. Pro chudou mládež. Obsazování míst učitelských). Se zimou, tenkráte najednou a prudce přikvačivší, dosta- vilo se staré nebezpečí pověstného pražského řádu bohoslužebného, jímž svého času byly při- pravovány pražské školy obecné a měšťanské na liechtensteinskou novellu školní. Dle tohoto řádu děti školní, od osmého a devátého roku svého věku počínajíc, jsou hromadně ze škol zaváděny ke službám božím. V nevytopeném, tmavém kostele, do něhož každou chvílí otvíra- nými dveřmi ledový vzduch z ulic proudemse ženě, stojí po půl hodiny i déle nehnuté, v obuvi, kterou rozmočený snih nebo studené bláto z ulice stále proniká; chvilemi sel i v zim- níeh kabátech i sukních otřesou, když průvanem na ně vzduch z vymrzlé ulice zavane; v ru- kách křehnoucích i v těch nějakých rukavicích prý steplých« namáhají se udržeti zpěvníky přistrkují je těsně k očim, by rozeznaly skrovné písmo a mohly napínati k písni hrdlo, jež —
Praha
21 article
pravidlem pod těsnou šálou — se potí, bý v ko- stelním průvanu tím spíše naehladlo. Jsou mezi těmi dětmi také churavé, slabé a chudičké které nemají dostatečného oděvu a dobré obuvi nieméně často ani nežádají za zproštění od po- vinných bohoslužeb, poněvadž by nerady pohně- valy přísného učiťele náboženstvíy jenž by jim po případě odepřel toužené »jedničkys ! I na zdravé a dobře oděné učitele a učitelky doléhá studený vzduch tak prudce, že v kostele vyhle- dávají místa chráněná — děti nesmějí opustiti místa vykázaná, nechť již hrozí nébo nehrozí jim nachlazení nohou a zad, nutí se v mrazi- vém vzduchuke zpěvu, byť i mohly uloviti katarrh a ohrožují bystrost svého zraku čtením ze zpěvníkův a modliteb v šeru kostelním. Je na čase, by se dětí pražských, takto na zdraví vážně ohrožených, důrazně ujal zdravotní úrad a rada města Prahy amávštěvu ko- stelů v zimě dovolily jen tam, kde jsou řádně vytápěny, řádně osi vč- tleny a řádně dvojitými d vieřmi uzavírány — všude jinde lji pak rozhlodně zakázaly. Děti školní nevo- a nl
Praha
22 article
dily se v zimních měsících do kostelův ani v době »školy církevní«, až do března jsou návštěvy kostela prosty v pražských předměstích — proč by tak nemělo býti i v Praze, kde vůbec zdravotní zdatnost dětí školních je chatrna a takto svévolně v povážlivé době zimní ještě se ohrožuje — vždyť není přece bohoslužebný »řád« žádným zákonem, a nedávno teprve c.k. okresní školní rada přikázala ho do mezi na- abhol řízení ministerského z r. 18701 Zdravotní závady, tuto naznačené, měl by se ujati také sbor obecních starších naší Prahy, by dříve byla vyřízena; vždyť to jsou děti v šeho obyvatelstva, jež zimou a tmou v kostolích trpí! Douřáme totiž, že ještě ne- utuchl zájem pro věci školské letošní debato rozpočtovou po tolika letech zase vzbu- zený — studie o upadání obecného školství pražského ve »Hlídce školské« Vašeho časopisu pak zevrubně a určitě ukázaly, že ho svrcho- vaně potřebí; tento zájem nesmí umdlíti, když na všech stranách tolik věcí v obecném škol- ství pražském nevyřízeno, nebo za nápravu volá- A tu ještě nemluvíme o otázce zlepšení platův učitelstva pražského, poněvadž učitelstvo pražské samo — to z ohledů k učitelstvu venkovskému — ukládá si v tomto směru největšiho sebe- zapření Okresní rada školní počátkem tohoto roku školního zase uvedla v proud jednání o zyláštn čítanku pro pražské školy obecné a měšťan- ské. Komisse, ktorá o té věci pracuje, má nyní k ruce nové doklady čitanek speciálních, ktere zdárně, rychle a čile ke konci byly přivedeny.
Praha
23 article
Zajlsté jí mohou býti ostruhou fakta, že po prázdninách vyšla čítanka (Našim dětem) so ciálních demokratův a již ve druhém svazku čítanka pro dívky (Dívčí svěl), o kterou také pro pražské školy měšťanské zvlášť se jedná. i překlad Čítanky Tolstého, vše to působivé podněty k nové práci čítankové komise města Prahy! v a dežno Zdá se, že v Praze vůbec nastane větší uvolnění a odtud čilejší život v obecném školství, než kdy bývalo. Vždyť sám školní úřad počiná odvolávati nařízení, kterými ještě do ne dávna všechen pohyb a volnost poutal; tak na přiklad v listopadu odvolal své nařízení čery- nové, dleoněhož děti od správ škoiních o ně- jaký den dříve na prázdniny zásadně se dovo- lovati nesměly; v témž měsíci uložil, aby okna při tělocviku byla častěji otovírána; jižv v zář obnovil starší nařízení o ovičení dítek v rychlém vycházení ze školní budovy.
Tolstý Praha
24 article
A ještě jeden světlý bod v temném obraz pražského školství: v prosinci dověděly se školy že jejich sporé zahrádky zrušeny nebudou. jak bylo dříve usneseno; již jenom jediná jes v pochybnostech o svém osudu; byloť znovu sneseno, by tři zahrádky byly dále obecním pe- nízem udržovány, tři další aspoň trávníkem a kfo- vinami doplněny a zlepšeny, čtyři konečně svěřeny v udržování správeům škol na jich vlastní ná- klad; tento náklad za všechny čtyři můžese páčiti na 100 korun ročně — úspora při více než dvoumillionovém rozpočtu královské Prahy tak nepatrná, že ji tu uvádíme jen jako zte tel skutečně zvláštní nevůle oproti přírodě a životu ve školách pražských olecoaenig Gegs Rozumí se, že musí býti snahou všech přátel školní mládeže, by při nových školních budovách pražských byly zařizovány zahrádky větší a účelnější — vždyť příroda jest neměně mohutným vychovatelem než společnost, a má se jejímu působení zvláště na nedospělou mlá- dež školní co nejvíce hověti.
královský Praha
25 article
V tom ohledě musí se o všecku mládež pražskou jeviti stejná péče, jako o ch udiau mládež školní, která dnes opravdu štědře jest potřebami podporována; ovšem v listopadu na- novo bylo sneseno, by se veliké dotace pro chudou mládež užilo především a bez obmezení na knihy — avšak ani správcové škol ani jejich hospodářští dozorcové neuznávají, že by onu dotaci měli všecku utráceti u knihkupců jichž zájem věru zbytečně je tu hájen, znatele škol dobře vědí, že dítě obejde se bez knihy spíše, než bez potřeby psací a kreslicí, a že dáti chudému žáku do rukou dobré rýsovadl více mu poslouží, než třísvazková učebnice mě- řietví . Pro poměry obsazování mist uči telských je význačno, že v listopadu již po páté okresní školní rada zakázala, by žadatelé o místa učitelská osobně představoval se členům rozhodujících korporací; před nastou- pením zesnulého c. k. inspektora Pilaře takové zákazy vydávány nebyly, poněvadž obsazování míst dálo se celkem pravidelně. V nejnovější době také počiná se více dbáti oprávněnosti uči- telů službou starších — bohdá již se nepřihodí, by se volil ředitelem, kdo stojí teprve na 12. místě řady! Nieméně přece ještě nejnověji se událo, že velmi svědomitý a dovedný učitel, jenž pražské obci slouží po 28 let, a jenž byl přehlédnut sedmkrát, byl opět pominut ve pro- spěch učitelů mnohem mladších! Nebudou- takové a podobné případy se opakovati, pře- svědčí se i nejhorlivější navštěvovatelé školních, městských a magistrátních radů, že zásluha o lepší místo získati se může jen vytrvalou prací ve škole a nikoli vytrvalým obleháním ji- stých dveříl
26 article
Zemská rada školní v Čechách byla ne- dávno doplněna zástupcem učitelstva, jenž byl vzal po starém způsobu ze školy střední a nemůže hájiti zájmy tisícův učitelů škol obecných a měšťanských ani platně působiti pro školy obecně a měšťanské jimiž především zemská školní rada se zaměstnává. Nemůže tak činiti i při nejlepší vůli prostě proto, že nezná z vlastního názoru ani poměrů našeho učitelstva ani potřeb našeho obecného školství. Tímto stálým vylučováním opravdového a bezprostředního znalce tohoto školství z kruhu jeho zkušeného a po- krokového učitelstva, lze si také vysvětlití, proč naše školství obecné s časem neporačuje, nýbrž upadává. Nepotvrzování volených zástupcův uči- telstva a obcí do okresních rad školních jest ode dávna oblíbeným prostředkem vlády, projeviti svou moc a osvědčiti jednak nevůli, jednak obavu oproti osobám smýšlení samostatného a pokrokového. Nej- nověji stalo se tak jednomu z vůdců pokrokového učitelstva českého, učiteli Josefu Černému. Všeobecně se očekává, že učitelstvo, které ho za svého zástupee dopříslušné okresní školní rady volilo, při něm vy- trvá i při volbě nové, načež, bohdá, přece jen kruhy vládní budou se rozpakováti, p. Černého nepotvrditi a tak učitelstvo o jeho zákonného zástupce dol vbo připraviti. os doknibod v aoi — del pk
Černý Čechy
27 article Hudba.
Hudba. + II. koncert České filharmonie. Původní novinkou byla Emanuela Chvály sinfonieta »Z jar- ních dojmů«. Nesmíte z názvu souditi na určitě cíle programní. Pak mohlo by se státi, že by se vám to jaro zdálo zcela dle osobních vněmů, brzy málo smavým, brzy málo bezprostředním, jinde marně byste se pokoušeli o výklad a křivdili byste sklada- teli, shledávajíce hudbu jeho nedosti zvukomaleb- nou. Nadpis neříká více, nežli že pramenem tvůrčích nálad byla skladateli jarní příroda. Dojmy, jimiž naň působila, vyvolaly v osvěžené mysli tlum hudebních představ, které však napotom po vnitřních zákonech absolutní, na vnějším světě nezávislé hudby roz- rostly ve formální celek, a dopovězme hned, do formy přesností a stručností neobyčejně vnadné. Chvála neoznačil své dílo »sinfoniettou« snad jen ze skromnosti přísného autokritika, jímž — k jiným shovívavý a laskavý — vůči sobě skutečně jest. Jak- mile vyslechli jste již první větu (d-moll), je vám jasno, že spojuje se tu přednost architektonického i modulačního plánu symfonie s uhlazenou, nepoví- davou a přece výmluvnou, jadrnou stručností, že dílo je »sinfoniettou« nejen pokřtěním, nýbrž opravau ústrojným složením. Bedlivějšímu pozorovateli ne- ujde zvláštnost, že něhou vynikající myšlenky ve- dlejší věty určito anticipando již za protizpěv základ- nímu motivu ve větě hlavní; skladatel mohl si toto malé předstížení myšlének, čili jak zní technický výraz, předchvácení dovoliti, neboť změnou tónorodu z měkkého v tvrdý, dosahuje ve vedlejší větě přece
Chvál dmoll Český filharmonie
28 article
jen jiného, jasnějšího zbarvení a tím větší, poně- vadž již připraveně působivosti kontrastu. Hlavní myšlenka má rušný tep vášnivého cítění a je pro motivickou práci velmi ohebná, jak svědčí úvod, kde augmentací a volným tempem běře na sebe slav- nostní vzezření. Jako jarní bystřina kvačí a poska- kuje si scherzo, jehož trio zajímá neméně svou uklidňující, národně si notující zpěvností, nežli troj- dílným rozpředením, zvláště v drnhém odstavci la- hodně figurovaným. Nejdůmyslnějším a po technické stránce nejpropracovanějším jest larghetto. Stará láska skladatelova k bohatě motivické práci, ke kon- trapunktickým a rythmickým komplikacím, v ostat- ních vělách zdržována jsouc na prospěch přístup- nosti, propuká tu zase v plné síle i ušlechtilosti. Charakteristicky vystupuje svými krátkými mezivě- tami dechová harmonie, jejíž skupinu ostatně skla- datel i na jiných místech sinfonielly se zálibou vždy po jednom nástroji z každého druhu sestavuje. Slouží mu za jakéhosi tlumočníka přírodního žjvlu a jme- novitě ve zmíněném passu účinkuje klidem snící přírody. Že však při onom seskupení skladatel vy- varoval se zvukové drsnoty, která by z různé po- vahy nástrojů snadno mohla vzniknouti, ukazuje na instrumentální jeho dovednost. To jeví se vůbecv díle způsobem co nejvýhodnějším; leda že v závěrku prvé věty bylo kotlům zůstaveno příliš pádné po- slední slovo. Čtvrtá věta zakončuje svižným vyvrcho- lením sinfoniettu, kterou čítám mezi nejlepší dosa- vadní výtvory Chválovy.
Chválův
29 article
Novinku nastudoval k výslovné žádosti sklada- telově pan Oskar Nedbal. Pečlivým, dopodrobna jdoucím propracováním orchestru a vzletným prod- chnutím celku, k reprodukci pro četné obtíže zvlášté v rythmice duolami a triolami proseté, i co do pla- stiky výrazové nikoli snadného, vyznamenal se opětně jako nejnadanější a nejpovolanější z našeho dirigentského dorostu. Jen tak mimochodem budiž podotčeno sekundistům, že měli v prestu druhé věty bedlivěji si všímati jeho obratné taktovky, aby hráli vyrovnaněji. Ostatní část pořadu řídil hladce a s obvyklou svou lehkokrevností kapelník pan Anger. Massene- tova snita »Scěnes pittoresques« (Malební obrázky) jest lehounká, elegantní hudba, tak na jedno po- slechnutí. Spojuje lichotivou, svěží melodiku s drá- ždivými rythmy a půvabným koloritem — uvedu jen »angeluse (klekání) z čísla třetího. Snaha po pitto- resknosti svádí skladatele mnohde, jako v průběhu »pochodut a v scikánské slavnosti«, k prostředkům přílis makavým. V Mendelssohnově půvabném houslovém kon- ceriu, který by měl býti skladalelům vzorem, jak požadavky virtuosity sloučiti je s pravým uměním, povedlo se našemu nejmiadšímu a již vše příjem- nosti obliby, ba jisté slávy okoušejícímu virtuosovi p. J. Kubelíkovi, podati důkaz, že i v něm leží dosti vážného hudebního fondu, který čeká jen svého pro- hloubení. Po dřívějších pochybných pokusech v kon- certu Beethovenově a Bruchově naplnil nás ted přednes Mendeissohna skutečnou radostí z pokroku technicky neobyčejně nadaného umělce i co se lýká pojímání, citu a oduševnělosti. Koncert byl by snesl ovšem ještě mnohem větší tón a rozmanitější výraz, ale z kantilén Kubelíkových dýchala již vroucnost a virtuosita měla náležitou bravuru.
Nedbal Anger J Kubelík Beethovenův Bruchův Kubelíkův
30 article
»Enšpiglovými šprýmy« od Richarda Strausse ocitáme se na nejkrajnějším křídlé programní hudby U nás nejsou příhody Tilla Eulenspiegla tak dopo drobna známy, abychom si vždy zcela jasně mohli uvědomiti, nač kdy skladatel naráží. Program nedo- stupuje k všeobecným pojmům, kam na př. náš Sme- tana povznesl své symfonické básně, nýbrž sestu- puje právě opáčným směrem až k jedinečnému. Něco podobného jako jsou u nás Dvořákovy illustrace k balladám Erbenovým. Ale na vzdory tomuto prin- cipu, jenž esthétům platí za blud, nelze skladbě Straussově upříti hudební ceny. Jeho molivy jsou výrazné, původní, plny charakteristiky, humoru, ba i sarkasmu. Přidružují se k sobě arci značně neor- ganicky, defilujíce jeden po druhém v husím po- chodu, až teprve před koncem jaks taks v jednot- nější osnovu se splitají. Ale obdivovati jest orche- strální svrchovanost skladatelovu, s níž vždy nové barvy a spoje symfonickému tělesu vyluzuje. Dilo bizarrní, ale přece jen svým originálním duchem vy- soko stojící.
Strauss Erbenův Straussův Dila Till Eulenspiegl
31 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Včera mělo Hlaupímannovo pohádkové drama »Potopený zvon« při prvním provedení v Ná- rodním divadle velmi pěkný zevnější úspěch. + Z kancelaře Národního divadta. Ku Haupimannovu pohádkovému dramatu »Potopený zvon«, které se včera poprvé dávalo mimo předplacení , byl tak ohromný nával, že velký počet obecenstva musil odejíti od pokladny bez lístků. Následkem toho dává se dnes večer »Potopený zvon« po druhé (I. čtvrt. předpl.) s pí. Benohiovou (Routička), pí. Danzerovou (Ježibaba), sl. Vičkovou (Magda) a pp. Seifertem (Jindra), Sedláčkem (vodník), Radou (farář) a Mu- škem (Skřet) ve hlavních úlohách. — Dnes odpoledne jest Thomasova opera »Mignone se sl. Dvořakovou v partii titulní, sl. Šmídovou (Filina), p. Mařákem (Vilém Meister), p. Viktorinem (Lothario), p. Kroes- singem (Laertes) a p. Klimentem (Jarno). Představení počne o třech čtvrtích na třetí hod. — Zejtra se dává Zeyorova pohádka »Radůz a Ma- hulena« (2. čivrt. předpl.), v úterý Wagnerova opera »Mtstři pěvci norimberští«, ve středu odpoledne jako představení pro lid Sudermannovo drama »Domov«, večer po desáté Dvořákova opera
Hlaupímannův Haupimannův Benohiová Danzerův Vičková Magda Seifert Jindra Sedláček Thomasův Mignon Šmídův Filin Mařák Meister Viktorin Lothario Kliment Jarno Zeyorův Radůza Wagnerův Sudermannův Ma Kroesing Laertes
32 article
»Čert a Káča«, ve čtvrtek večer Franchettiova opera »Asrael«, v pátek po třetí »Potopeny zvon«, v sobotu odpoledne ve prospěch technického personálu obou zemských divadel Nestroyova fraška »Lumpacivagabunduse, večer Fibichova opeta »Šárka«. — K historické hře Jarosl. Vrchli- ckého »Pietro Aretino«, která bude částečně nově obsazena, počsly zkoušky. — Zejtra počnou zkoušky orkestrové k Trnečkově opeře »A ndrea Crini«. — Také při včerejším odpoledním předsta- vení Kovařovicovy opery »P'sohlavci«, k němuž přijel divadelní vlak ze Zdic a okolí, bylo divadlo úplně vyprodáno. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes odpoledne hraje se známá fraška se zpěvy »Tři páry střevíců«, večer pak jest čtvrtý a poslední »Švábův Sylvestrs, při němž tentokráte mimo dra- matickou scénu »Pod vonnou snítkou šeříku« a vaude- villu »Český dobrovolník a francouzská selka« pro- vedena bude řada solových výstupů, čísel zpěvních kousků magických p. Puckera a operétta »Slil za pecíe.
Asrael Lumpacivagabundus Fibichův Šárek Aretino Trnečkův Kovařovicův Švábův Zdice Franchettiov opera Nestroyův fraška Jarosl smíchovský divadlo P ' sohlavec
33 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Sokolský věstník. Ze »Sokola« staroměstského. Členská schůze za příčinou úrady o kandidátní listině pro
Sokol