Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

7. ledna 1900. Císlo6.

Císlo

4 article

let vězení. Tento byl již bez všeliké pří- hody dopraven do vězení u Clairva ux. Skorem současně s vynešením krutého rozsudku proti třem oněm vůdcům stran, již pro žádnou opravdovou násilnost odsouzeni nebyli, konán byl proces s účastníky vědomého demonstrativ- ního vyplenění kostela sv. Josefa v Paříži, při čemž celý vnitřek chrámu byl rozbit a mimo- chodem i několik policistův bylo do krve zra- něno. Účastníci těchto výjevů násilných, kteř tehdy demonstrovali současně pro osvobozen Dreyfusa, byli postaveni před porotu a tato z nich sedm odsoudila a čtyři osvobodíla. Hlavnímu z původcův domonstrace, židovskému studentu Benhainovi, vyměřil soud trest pětileté káz nice. Dreyfusovský tisk, jenž rozsudek proti Déroulědovi, Buffetovi a Guérinovi úplně sehva- luje, žádá pro ony původce a účastníky plenění amnestii. Krise peněžní v Anglii. Dějiny světové uči, že bývají nejchudší národové nejdobrodružnějšími, že jim ale oby- čejně po dosažení jistého blahobytu a po zbo- hatnutí chuť na dobrodružné války zajde, že se stávají méně bojechtivými a že jim jedině na zachování násilnostmi nabytého majetku záleží. Bohatá Anglie stojí ale dnes ve svě nena- sytnosti věru za podívanou. »Což není,« táže se tak mnohého vnitřn hlas mimoděk, »anglický blahobyt snad pouze zdánlivý? Což není snad Anglie nucena masko- vati pravý stav věcí? Nemusí snad alespoň si- tnaci polehčujícími okolnostmi omlouvati, by dobré její jmeno rázem za své nevzalo ? !«. »Má snad Anglie peněz zapotřebí?!« Za- jisté! A více zapotřebí než kdy jindy. Londýnský trh dospěl v předvečer ve- likých nesnází: cíli pro příští platební lhůty potřebu zlatého kovu. Kde, od koho vydlu- žiti, u koho hledati zlato?

Buffet Guérin Paříž Anglie svatý . Josef

5 article

Není to ponejprv, že se Anglie v podobném oetnula postavení! Francie nemohla doposud zapomenouti, co se v říjnu roku 1890 v před- večer úpadku peněžnického domu Baringov událo. Nedostávalo se totiž tenkrát 75 millionů ve zlatě a bylo velenutno sehnati je stůj co stůj. Anglická banka nebyla tenkrát s to vydati nové bankovky, nechtěla-li porušiti zákon z roku 1814 a viděla se nucenu zvýšiti ještě více úrokovou míru, která již 6 proc. do- stoupila. Francie nedbala hříchů Angličany proti finančnické solidaritě a proti Francii zvláště spáchaných a »Bangue de France« půjčila téhož dne na podnět tehdejšího ministra financí Rouviera anglieké bance oněch 75 millionů v zlatě, čímž celá záležitost domu Baringova během 24 hodin byla urovnána. Jisté časopisy pravily tenkrát ovšem, že by byl ministr finane lépe učinil, kdyby byl obnos ten franco uz- ským podnikům nabídnul a při zahájení led- nového sněmovního zasedání roku 1891 inter- pelloval také poslanec Francis Laur břitce vládu v této záležitosti.

Angličan Franc anglieký Francis Laura Anglie Francie anglický banka

6 article

Stojí-li pak dnes anglický trh na pov- nějších nohou než před osmi lety v okamžiku krachu domu Baringova? Nikoli! Ang lie se zapředla v jižní Ařrice do sítě, z nlž se tak snadno nevyplete. Transvaalská spekulace má bude míti pro Anglii přímo zdreu- jíc! následky. Již nyní jsou pro Angli uzavřeny zlaté doly jižní Afriky, které jí mě- síčně 35 až 40 millionů zlata dodávaly. Nad to nešťastná výprava do dneška den za dnem 25,000.000 průměrně pohltila a z těch se všecko jen bankovkami vypláceti nemohlo. Francie po Fašodě, po kampani proti svě- tové výstavě, po nejapných útocích Chamber- laina a nepřátelských proti Francii namířených demonstracích anglických neposkytne bohdá ani louisdor zlata Britanii k válce proti Burům. Jak si tedy Anglie pomůže z nesnáze? Na to nemají zatím odpovědi ani angličtí státníci, ani londýnští finančníci.

Angl Bur Anga Anglie jižní Afrika Francie Fašoda Británie

7 article Kronika kulturní a společenská. V Praze, 5. ledna 1900.

Kronika kulturní a společenská. V Praze, 5. ledna 1900. Bohzland: S dovolením, sležno, ce shcete v pslen spdliu 81. Iesalova: Jej provětrati, pane pastore 1bson: Podpory spoločnosti. 1. jednání. O vlastenectví. I. Mnoho zmatených a nejasných myšlenek bylo v posledních letech napsáno a promluveno o otázce národní. Vě- štecky kázali duchové, vznášející se v takových výšinách ideových, že pro ně veškerý povrch zemský splynul v jedinou hmotu, v jedinou plochu, kde zmizely všechny odstíny hranie, rozdily rac, barvy národů a jiné podobné mali cherné věci posvátné a drahě nám, kteří jsme se nepovznesli do tak závratných výšek filoso- fických. A fanaticky, zlobně žvatlali nesouvislé útoky proti »zpátečnickým předsudkům« o vlasti a národnosti jiní mladší »myslitelé«, kteří před- stihují nejasností a konfusností názorů i dogma- tickým pedantstvím sektářů své kathedrové polo bohy a věštce z Hořicích keřů modní filosofe Letem šířilo se toto šeření duší, soumrak my šlenek, temný chaos, který nikdy nezrodí tan- čící hvězdu pravdy a života. A stalo se, že nejkrásněji myšlená, nej- ušlechtileji cítěná slova těch nade vše světské a pozemské povýšených myslitelů nepadla na zem iako mana bludným a po světle hladovícím náro- dům, nedala jim mír ani posílnění.

Praha Hořice polo bůh

8 article

Ale tu zmocnili se jich lidé úzkých obzorů, loktrinářských myslí, duší bez vzletu a citu, kteří chtějí celý svět zdisciplinovati dle svých studeně vyspekulovaných theorií a formulek. Ti ve jmenu humanismu počali boj proti všem za- staralým předsudkům, tradicím a — starým bohům. Myšlenka národnosti a vlastenectví byla degradována na opovržlivý brak staromodní, ne- cenné dědictví starých, neosvícených dob, na vy- zývavý a dobrodružný chauvinismus opozdéných Don Ouijotů. Letem šířil se tento temný chaos názorů a rozséval nechuť, odpor a lhostoj- nost k věcem jindy vznešeným. Mládež se po- čala tvářit velmi blaseovaně, krčila rameny una- veně a pohrdlivě nad naivním vlastenectvím svých otců v čamarách, v nejspodnějších vrst- * Pro nával neodkladného materiálu po několik iní odkládáno.

9 article

vách dělnického lidu podráždilo se toto zvrá- cené eítění až v surové záští a cynický po- směch nad buržoasními zásadami o národnosti a vlasti. A z krčem pokoutních řvaly ochraptěle hlasy opilců ohyzdné parodie národní hymny písní vlasteneckých .. Odstranění rozdílů národů, vymazání hranie splynutí kmenů je velikým ideálem hnutí, jež bylo vyvoláno touhou svrchované lásky k bliž- nímu a úplného sbratření lidstva, jež však jeví se daleko méně vznešeným a ideálním ve svém nynějším utváření, ve své touze po socialismu státním, který znamená vládu panbyrokratickou, všeobecné uniformování lidstva, šedivou jedno- tvárnou prostřednost universální — a konečně snad i tyranii mass nekulturních a zdivočilých, stejně hroznou a krutou jako tyranie caesarů Zdá se však, že smělý postup myšlenky mezinárodní ustal, umdlel, ano narazil na prudké vzkypění hlubokých, do duše lidu vžitých a vroze- ných citů národních. Naše století, v němž tal mohutně a hrozivě se zvedla propaganda mezi- národní, končí velkým rozmachem myšlenky ná- rodní na všech stranách, horoucím roznícením patriotismu u všech národů.

10 article

Všechny ty vysoce míněné a nízce chápané a brutálně tlumočené sny a utopie o mezinárodní organisaci lidské společnosti sbratřené v práci a míru, jsou přiliš předčasné. Pro takové my šlenky není půdy na zemi, dokud tato bude sbrocována krví utlačených a otročených národů bojujících za své právo, za svou svobodu, krvi obětí arménských i sedláků burských. Ve Francii zmáhá se vždy větší odpor lidu a intelligence proti kosmopolitickým živlům, na- cionalismus je tam na vítězném pochodu. My šlenka národní rušivě se vtírá i do organi- sace sociálně-demokratické strany v Německu bureuje příkré spory a rozrušuje bývalou har monii strany zbudované právě pod heslem inter nacíonalismu. A tím větší a vášnivější musí býti cit přesvědčení vlastenecké v národě našem, v ná- rodě malém, bojujícím za svou existenci. Ve vlastenectví je naše síla. Ale ne ve vlastenectví pouze instinktivním a ve vlastenectví zevním, parádním, hlučném, jež svými slavnostmi, frá- semi a fábory u mnohých jemnějších duchů způsobilo nechuť a lhostejnost. Naše vlastenectví bylo dříve idylické a sentimentální, a Havlíčekse mu smál, pak nastalo rozjařené vlastenectví uvol- něných, kypících sil rostoucího národa a nyní nastává nám doba patriotismu rozvášněného až do chauvinismu vůči nebezpečí germánskému. ale též pokrokového, obrozujícího a mravně vychovávajícího massy lidu, aby každý český člověk byl připraven a vycvičen pro prácia boj, který mu velí láska k vlasti. Sanin.

Francie Německo

11 article

Ke stykům česko - francouzským Vždy častěji setkáváme se ve francouzských listech se zprávami o věcech českých. Též některé revue počínají přinášeti články o české literatuře, o českých záležitostech národních politických. »Nouvelle revue« je známa svým sympatiemi k Čechům, za něž musíme byti vděčnými její zakladatelce známé spisovatelce paní Adamové. »Mercure de France« velm pěkný a bohatý měsíčník moderny francouzské přináší někdy literární dopisy z Prahy a »Revue de Revues« zaznamenává ve svém přehledu cizích revui též ukázky z českých časopisů. Též jinak jeví se tyto známky rostoucího zájmu o Čechy ve Francii a to v jakési literární vzá- jemnosti. Někteří mladší literáti francouzští na- lezli cestu do českých časopisů, kam posllají své práce, své články, jako mnozí jiní jejich druzi píší pro revue a časopisy anglickéa ruské. A naopak, některé revue francouzské přinášejí články z péra českých publicistů. Poslední takový článek padl nám do rukou v prosincovém sešitu »La Revue d' Europe«, kde je otištěn zajímavý a pro francouzské čte- náře instruktivně psaný »Dopís z Čech« od p. Jindřicha Hanticha. Co se tkne francouz- ských spisovatelů píšíeích do českých listo uvádíme především p. Williama Rittra, jehož brilantní studie o Hynaisoví v předlonské » České revue« i výmluvný, krásný článek o boji za starou Prahu uveřejněný v 1. čísle posledního ročníku »Lumíra« vzbudil velkou pozornost. Čtenářům našeho listu je dobře známo obratné péro mladého poety a literata A. E. Sorela, který posílá nám pravidelně měsíční kroniky literární z Paříže. Od jiného mladého básnik francouzského Jeana Renouarda objevila se v »Lumíru« tv čís. 9. duchaplná studie o Henri de Regnierovi psaná pro tento časopis.

Čecho Adamová jít Revues Hantich Rittra Lumír A E Sorel Renouard Regnier Praha Čechy Paříž Lumír Mercure jít Franca Dopís Český revue Le revue d ' Europe

12 article

X Dimitrij Grigorovič. Jak jsme oznámil v telegramech, zemřel dne B. t. m. proslulý ruský romanopisec Dimitrij Grigorovi č ve stáří 76 let Uhaslo jedno z velkých světel ruského románu, jenž v letech čtyřicátých zaskvěl se v netušeném jasu vel kých jmen liferárních. Grigorovičovi, autoru krásných úchvatné líčených, s prostou srdečností psaných vý jevů ze života ruské vesnice a ze života trpících, ma lých lidí, pátří též místo v té slavné řadě geniálních romancierů ruských, z nichž dosud žije a pracuje nej- větší a nejsilnější z nich — hr. Lev Tolatoj. Jako Turgeněv svými vzápisky lovcovými«, tak i Grigoro- vič svou vesnickou povídkou: »Nešťastný Antoníne uspíšil prý zrušení nevolnictví v Rusku. Girigorovic s obdivuhodnou drastickou silou, s výmluvným rea- lismem vylíčil bědy mužíků, trýzněných pány. Arci- kněžna Jelena Pavlovna opsala vlastnoručně tuto po- vídku a odevzdala ji carn Alexandrovi II. ku přečtení.

Grigorovič Grigor Turgeněv Antonín Jelen Pavlovna Alexandrov Rusko

13 article

Car byl velice dojat hrůzným obrazem bídy a strast ruského sedláka, vylíčeným v povídce. Povídky a ro- mány Grigorovičovy, jimž neschází též kouzlo ru- ského humoru, toho soucitného smíchu skrze slzy. hlavně obíraly se životem vesnickým a nejlepší z nich jsou práce »Kočka a myš« a »Matka a dcera«. Méně ceněny byly Grigorovičovy povídky ze života velkého a uměleckého svéta, v nichž však jeví se též mistrov- ské stránky jeho talentu vypravovatelského, jeho humor i satirické pozorování společnosti O našem slavném krajanovi Alfonsu Mu- chovi nemohou se pořád ještě různé pařížské listy shodnouti, k jaké vlastně patří národnosti. Někdy jej dávají Maďarům a někdy i dokonce jej přepouštěj Němcům. Ač pan Mucha velmi určitě dovede akcen tovati své národní příslušenství české, ač je též mímo jiné manifestoval svým předsednictvem » České besedy« v Paříži, přece velké žurnály pařížské ve své známé boulevardní povrchnosti píší o něm jednou jako o Maďarovi, po druhé jako o Němci Ve »Figaru« asi před měslcem stála noticka o »slav- rém uherském matíři Muchovi« a v tomtéž žurnale tyto dny zase jsme čtli velmi nadšený kom pliment čistě pařížskému umění »rozeného Vídeňáka Muchy«.

Grigorovičův Matek Alfons Maďar Němec Mucha Vídeňák Paříž Český beseda

14 article

Našemu velkému umělci může velice lichotit pozor- nost »Figara«, ale měl by snad poučiti redakci když už se o něj tak zajímá, též o svém původu. Spravil by to pouhý »petit bleu« a při známé ochotě a zdvořilosti pařížských redakcí, zajisté by mohl očekávati, že »Figaro« okamžitě opraví své maďarsko-německé fantasie o českém umělci. X Ze statistiky německých divadel. Za- jímavá čísla čteme v divadelní statistice německé za rok 1898—99. Nejvíce hraným autorem na něme- ckých jevištích toho roku byl Blumenthal, na nějž připadá z 30.795 činoherních představení 3076 před stavení, jeho fraška »Bílý koník« dosáhla 1700 před stavení, dále nejvíce představení (769) měl pověstný »Kontrolor spacích vagonů«, pak Hauptmannův »Forman Henschel« (716). Ve statistice autorů ná sleduje po Blumenthalovi, nejbanálnějším fraškáři. největší posta nynějšího Německa Gerhardt Haupt mann, jehož kusy měly celkem 1294 představení. pak Schiller (1102). Sudermann (998), Schöntha (971), Moser (914), Shakespeare (785), Philippi (719) Fulda (569). Sardou (472), Goethe (326), Ibsen (269) Dumas (202). Z cizích literatur bylo sehráno nejvíce francouzských kusů, jež měly 3162 představení ze 4733.

Figar Figaro Blumenthal Hauptmannův Gerhardt Haupt Schiller Sudermann Shakespeare Philippi Sardou Goethe Ibsen Dumas Německo Fulda Forman Henschel Schönth Moser

15 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Co je dnes faktem a co politickou bájí. Jsou noviny, které debutují dnes již hoto vými ministerskými listinami. Mají obsazeny již všechny ressorty. Chefem bude pan Körber, toť se ví, že zároveň též ministrem vnitra. Pan dr. Harlel převezme vyučování, Goess obchod. Steinbach finance, dr. Rezek stane se českým ministrem krajanem, Biliňski buď polským ministrem krajanem neb ministrem ſinancí atd. atd. . . . A zatím té doby, co toto píšeme — možná, že stane se tak ještě průběhem dne sv. tří králů — nebyl k císaři povolán ani pan Körber, aniž vůbce pověřen nějakým posláním v tomto směru. Ba dosud prý není rozhodnuto, nebude-li svěřen úkol sestaviti kabinet baronu Gautschovi. Tvrdí se aspoň, že tomuto bude uloženo sestaviti ministerstvo, kdyby pan Körbe se svou missí ztroskotal a není tedy vylou- čeno, že snad z některé strany bude se k tomu působiti, aby pan Körber neměl zdaru, tak že by pak nutno bylo, aby jej vystřídal pan

Körber doktor Harlet obchod Steinbach Rezek Gautsch Körbe

16 article

Gautsch. Co do personalií je tedy dosud všecko holou fantasií, naproti tomu je faktem, že dnové ministerstva Wittkova jsou sečteni a na jeho místo že z nejvyšší vůle dosedne ministerstvo nové, po většině opět z přislušníků vysoké byro- kracie sestavené. Je to sice tvrzení zdánlivě absurdní, ale přece pravdivé, že dosazeno bude ministerstvo této kategorie, aby mělo větší volnost než ministerstvo parlamentní, ovšem že větší volnost naproti parlamentu a naproti jeho stranám. Mluví se též o opětném jmeno- vání ministra krajana pro Čechy. Jest známo, že prvním takovýmto ministrem krajanem byl dr. Pražák, však nedlouho. Proti tomuto miní- sterstvu panovala hned z počátku ve Vídni veliká nechuť, proto také byl dr. Pražák po svém jmenování jako ministr krajan při nejbližší pří- ležitosti pověřen zároveň řízením ministerstva spravedlnosti, tak že byl de facto ministrem spravedlnosti. Dosazení ministra krajana bylo, jak známo, jedním z nejpřednějších postulátův českých za ministra Thuna. Bylo by se přání tomu, jakkoli ne s velikou ochotou, konečně přece snad vyhovělo, kdyby i ministerstvo, v němž krajan náš zasedal jako ressortist financí, nebylo se řídilo neblahou zásadou, že třeba vyčkati času, že třeba míti trpělivost.

Gautsch Wittkův doktor Pražák Thun Čechy Vídeň

17 article

Ovšem byli by se zástupci národa našeho ne- spokojili s ministrem bez moci, práva a kompe- tence. Ministra takového, jakým byl baron Pražák jako ministr krajan, bychom také dnes co nejrozhodněji odmítli. Je-li skutečné pravdou, že pomýšlí se na to, pověřiti úřadem tím dra. Rezka, potom ovšem bude to ministr kvality jiné. O dru. Rezkovi víme dobře, že nepřijme úřad pro něho chystaný, nebude-li míti právoa povinnost, signovati všechna vyří- zení, jež českých věcí týkati se budou, ante revisionem a nikoli, jak bylo dříve, ante expeditionem. Jak obsa- zena budou ostalní místa, o tom dosud možně jsou jen pouhé kombinace. Prohlásili jsme onehdy, že chtějí-li ve Vídni vzbuditi víru, že jde jim upřímně a opravdově o smíření národa českého, musí se to jevili i v sestavení ministerstva. Ministerstvo, sestávající ze sedmi Němců, jednoho Poláka a jednoho Čecha, neb na nejvýš ze dvou Čechů, nebylo by znamením valné přízně ochoty k nám. — Německé sousedství a Němci u nás. Ku tak zvanému »dobrému vlastenectví«, jak si ho totiž přejou jistí kruhové ve Vídni, náleží mezi jiným též oddanost ku trojspolku, lépe a správněji řečeno, slepá, nekritická oddanost k sousednímu Německu. Je to psychologická hádanka, jak vídeňská hrdost, jež v nejednom neštěsti po věky osvědčována byla naproti hrabi- vému německému sousedovi, pojednou se zvrátil ve pravý opak: neboť dnes bychom poměr tétc říše ku Německu nazvali jinak, než spojenstvím.

Pražák Rezek Němec Polák Čecho Vídeň Německo

18 article

Je to jedna z oněch četných nesrovnalostí, s ni- miž v soudobě politické historii krok za krokem se setkáváme. Ješté bychom tomu rozuměli kdyby Rakousko bylo státem výhradně něme- ckým, kdyby stará říše ne zrovna s velkou minu- losti, ale s velkou tradicí podřídila historickou posici sjednocující síle myšlenky národnostní a snažila se co blíženec přičleniti ku mladému representantu Němectva, však němectví tvoří v Rakousku ani ne čtvrtinu populace a z této čtvrtiny možno tvrditi že polovice po národně- pruském slanečkovém salátě nijak netouží. Čim dá se vysvětliti tedy tento poměr, kterým velice podivného rázu nabývá »upřímné přátelství obou říší« a z něhož přece ti, kteří tyto říše tvoří aje udržují — příslušníci totiž — nemohou a ne- smějí býti vylučováni? Tím, že Německo chce býti skrz na skrz, až do poslední vesničky nacionálním státem, že myšlence národní pod řizuje všecko, německá čest a německá sláva jsou hesla, za nimiž nese se ve smělém kroužení německý orel. A říše s ním spojená, říše rakouská? Ta pokládá za své po- slání, býti pravým opakem národ- ního státu. Ne snad, že by popírala myšlence národní státotvornou a udržující sílu, ne snad že by jí byla z principu nepřátelskou, jako in- stituce kosmopolitická, na př. církev, nikoli, kdyby mohlo se Rakousko opříti o národnostní myšlenku německou, učinilo by to hned, ba k tomu se podnes nesou jeho snahy. Však do- přáti všem svým národům svobodného vývoje, postarati se o národní vědomi všech a kořistiti z národního nadšení a z národního cítění všech, to se jí nelibí. A z jaké příčiny? Z té pouze příčiny, že by Němci stali se potom ve společ- nosti ostatní živlem souřaděným a ne nad ně po- výšeným a privilegovaným. Rakousko trčí v kaž- dém ohledu v německé myšlence již tak hluboko.

Němec Rakousko Německo

19 article

že zapotřebí bude dlouhých zápasů, než z nívy bředne. Není-li to poměr zvláštní? Čeští živnostníci a dělníci byli do nedávna z Pruska vypovídáni neb se tam vůbec nepouštěli, za to ale u nás do nedávna nejdůležitější dvě mista v hierarchii vojenské i civilní byla obsazena rodilými Němci z říše. A kdybychom dnes přečtli schematismus vojen- ský, co bychom tam našli rodákův z oné říše, kde příslušníku našemu je nebezpečno se usa- diti. Z téhož nepřátelského národu našemu Saska povolán byl před čtyřiatřiceti lety mesiáš. který dualismem tak důkladně tuto říši spasil. že dnes neví kudy kam, a že kolébka celé řady nejvyšších úřadníků ve správě a diplomacii této říše stála na půdě cizí, aneb že aspoň z cizích narodili se rodičů, je všeobecně známo. Roz- hlédněmež se ale po našem hospodářskémži votě. Všude působí Němci z říše, jimž ani ne- napadne ucházeti se o zdejší státní příslušen- ství, jakkoli by je po čerlech mrzelo, kdyby vrátiti se musili domů. I v zemědělství na vel- kých latifundiích setkáváme se s úřadníky Pru- šáky, v průmysl. závodech všude plno něme- ekých inženýrů, též v obchodě a vůbec ve všech oborech práce. Nebyli bychom tak úzkoprsými abychom je za normálních poměrů vyháněli ven. jakkoli pohostinství naše ani v ryze českých krajích jim nebrání na národní škodu naši pě- stovat co nejintensivněji a namnoze vyzývavě ná- rodní myšlenku německou, však na konec ne- zbude nic jiného, než abychom energicky opřelise proudu lidí k nám z Němec se hrnoucímu, bu de-li se ve štvanicích Čechů v německém sou- sedství pokračovati. Povinností naší je, brániti se i přes trojapolek.

Prusek Němec Čecho

20 article

— Podací značka. Někteři soudové ozna čují i české spisy při jich podání po německu. Tak činil až dosud i c. k. okresní soud v Jindr Hradci. Proti tomu podali veškeří jindřicho- hradečtí advokáti a kandidáti advokacie a no- tářství stižnost. Těchto dnů došlo stéžovatel následující rozhodnutí, jež pro jeho důležitost do slova otiskujeme: Praes. 611/2199. V ná- sledku výnosu praesidia c. k. vrchního soudu v království českém ze dne 15. prosince 1899 Praes. 25570/3-99 o stížnosti p. dra. Václava Seiďla a společníků v přičině opatření českého podání německou podací značkou, nařídilo praesidium c. k. krajského soudu v Budějo- vicích výnosem z 20. prosince 1899 Praes 2780/2.99 podepsanému c. k. okresnímu soudu. aby přiloženou rubriku dodatečně čes kou podací značkou opatřil a aby nikdy opomenuto nebylo, na zřeteli míti význam po- dací značky jako potvrzení pro strany o dn podání spisu, kterěžto potvrzení předpisu § 1. nařízení jazykového z roku 1880 podlehá. O tom se panu JUDru. V. Soidlovi u vrácení stížnosti s přil. A věděti dává. C. k. okresní soud v Jindř. Hradci odděl. I. dne 24. prosince 1899. Bubla v. r. — Trváme, že po tomto rozhodnut nebude jediného soudu v král. českém, který by české podání německou značkou opatřil. — Kluby občanské. Výbor staroměst- ského občanského klubu koná důležitou schůz v ponděli dne 8. ledna v 8 hod. večer v re- staurantu p. O. Kragla v Týnském dvoře. Pri- tomnost všech pp. členů výboru jest nutná seen

Seiďl JUDr V Soidl Bubla Kragl Jindr Hradec Hradec okresní soud v Jindřichův

21 article

Členové klubu budou vítáni. — Husův pomník v Praze. Na návrhy pomniku vypsán byl konkurs se lhůtou roční do 20. prosince 1900 do 6 hodin večer. Po můcky pro sochaře, dle konkursního řádu přede- psaně, vydávají se umělcům u jednatele pana dra. J. S. Nováka v Praze, Uhelný trh č. 10. — Ježto účel spolku, zbudování pomníku, ku svému uskutečnění se blíží, dlužno napjati síly a jest nutno, aby četným přistupováním za členy získal se fond ješté scházející. Veškeří dosa vadní členové přispívající, kteří složí mimořádně 10 zl., obdrží skvostný diplom členský pro za- kládající členy ustanovený. — Členské příspěvky jsou: člen zakládající jednou pro vždy 50 zl. člen přispívající nejméně 5 zl. a člen činn nejméně 1 zl. ročně. Přihlásiti se lze u kterého- koli člena výboru, zejmena u pokladnika dra- Jana Podlipného v Praze, Bartolomějská ulice č. 13—1., nebo u jednatele dra. J. S. Nováka v Praze, Uhelný trh 10—I. a také v admini straci tohoto listu, která ochotně zápis obstará příspěvky přijme a spolku odvede. — Vybízíme všechny vlastence, aby neopomenuli, pokud ještě členy nejsou, za členy tohoto spolku se při- hlásiti.

Husův Novák Podlipný Praha bartolomějský ulice

22 article

— Osobní. Majitel technického závodu pro za řizování zahrad p. Jul. Krýsa byl jmenován členem sboru soudců pro výstavu plánů zahrad a sad kterouž pořádá redakce »Časopisu pro zahradní archi lekturu« v Berlíně. — Rodínné zprávy. Slečna Anička Pauze rova, dcera knížecího lesního ze Soběslavi a par Jan Chmelař, syn nedávno zemřelého mlynáře z Českých Budějovic, slaviti budou sňatek svůj dnes o 8. hod. ranní v chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlině. — Pan PhDr. Oskar I nwald, syn praž- ského velkoprůmyslníka, slavil své zasnoubení se šlechličnou Metou z Wimpffeno. — Úmrtí. V Litomyšli zemřel dne 5. ledna t. po krátké nemoci ochrnutím srdce pan MUDr. Fran- tišek Bouček, všeobecně vážený obvodní a po kladniční lékař, v 52. roce věku. Pochován bude dnes odpoledne na tamějším hřbitově u sv. Anny. — Pohřeb p. Františka Archleba, listov ního v. v. na Smíchově, koná se dnes z domu smutku číslo 54 n. v Kinskěho třídě (vedle pošty) na Smíchově, o 3. hod. odpolední. — Za delegáta do českého odboru rad zemědělské pro král. české zvolen byl dne 3. ledna t. r. v okresu královéhiradeckém opét jednohlasně pan Václav Skvrna ml., statkář v Čistěvsi.

Jula Krýsa Anička Jan Cyrill PhDr MUDr Fran Bouček Anna Archleb Skvrna Berlín Soběslav Český Budějovice Karlin Wimpffit Litomyšl Smíchov Kinskě třída Čistěves český odbor rada zemědělský pro král

23 article

— Konsekrace knižoto-arcibiskupa praž- ského šl. Lva Skrbenského konala se — dle depeše korrespondenční — včera v Olomouci. Slavnost trvala od 9—12 hodin polední. Svěcení vykonal olomoucký arcibiskup dr. Th. Kohn za assistence budějovického biskupa dra. F. Řihy a světícího biskupa Kalousa u přítomnosti arciknížete Petra Ferdinanda Salvatora, selníka pěšího pluku čís. 98 a moravského místodržitele barona Spens-Boodena. zemského hejtmana hraběte Vettera z Lilie. Z du- chovenských hodnostů byli přítomni: celá kapitol olomoucká a kroměřížská, professoři bohoslovecké fakulty olomoucké, veškeré světské i řeholní du- chovenstvo; — z Prahy: generální opat Starý. proboš! Hora, kanovníci Hornsteiner a Brusák, v za- stoupení vyšehradské koll. kapitoly dr. Karlach kapitoly u Všech svatých dr. Kryštůfek; jako zá- stupce pražské bohoslovecké fakulty prof. dr. Schnee- dorfer a dr. Kadeřávek, ředitel a místoředitel arci- biskupského semináře pražského; otec, bratří, sestry a švakrové nového arcibiskupa, předseda krajského soudu dv. r. Fleischlinger a ministerský rada baron Gastheim, zástupci úřadů a důstojnický sbor olo- moucké posádky, purkmistr Brandhuber a jeho ná- městek Sachs. — Po cirkevních obřadech bylo při- jímání v arcibiskupské residenci a o 4. hod. odpol hostina, jíž zůčastnila se většina jmenovaných hod nostů a hostl.

Skrbenský Svěcený doktor Th Kohn Řiha Kalous Petro Vetter Hornsteiner Brusák Karlach Kryštůfek profesor Schnee Kadeřávek Fleischlinger Gastheim Brandhuber Sachs Olomouc olomoucký Praha profesor bohoslovecký bohoslovecký fakulta krajský soud dv SpenBooden

24 article

— Zákonná ochrana akademického títulu techniků byla přediětem obšírného jednání v pá- teční schůzi Spolku architektův a inženýrů v král. českém, kdež o nynějším stavu důležité této otázky referoval pan inženýr Rich. Šantrůček. Otázka titulu tíží stav technický v Rakousku tím více, že v jiných zemích, ba i v Uhrách již zákonná usta- novení k ochraně titulu »inženýr« jsou vydána. Naproti tomu stojí intelligentní, důkladně vzdělaný technik v této polovině říše rakousko-uherské a dosud vlastně bez titulu, který by přesně a určitě vyznačoval jeho akademické vzdělání a byl chráněn před neoprávněným užíváním od lidí, kteří nemají dostatečné kvalifikace. Konečně předložila i vláda počátkem roku 1898 sborům zákonodárným osnovu zákona v příčině oprávnění k užívání titulu »inže- nýr«. Osnovou tou vyhovuje se však přáním kruhů technických jenom jednostranně. Tital »inženýr« pro absolventy techniky nemá totiž býti hodnost akademickou, nýbrž pouze označením stavu absolvovaných techniků, které má býti zá- konem chráněno. Jakkoliv tedy kruhy technickév

Rich Šantrůček Rakousko Uhry

25 article

Rakousku vítají osnovu jako první krok k odstranění křiklavého nepoměru mezi absolventy university a techniky, musí přece jen se vší rozhodností trvati na tom, aby dán byl průchod zásadě parity studi technických a universitních tím, že právě tak jako universita má býti i vysoká škola technická oprá- vněna udiletí ryze akademickou hodnost, která úplně a ve všem se vyrovná hodnosti doktorů na univer- sitách. Technikové nedomáhají se tím ničeho na úkor universit, nýbrž chtějí dosáhnouti práv, kterých společ- nost stavu se vzděláním akademickým odpírati ne- může a nesmí. Jest — praví pan referent — zajisté smutným zjevem v kulturním pokroku našem, že n konci století devatenáctého, kterému technikové vtiskli nesmazatelně svůj ráz, přispěvše velkým dílem k ne- tušenému rozvoji věd přírodních, průmyslu, obchodu, života hospodářského a činnosti lidské ve všech oborech práce, musí zástupcové tohoto důležitéh stavu volati a domáhati se toho, co jim veřejností už dávno uděleno býti mělo. Na základě přednese- ných, důvodů navrhi pak jmenem představenstva spolku k projednání a přijetí následující resoluci:

Rakousko

26 article

Vládní předloha zákona o oprávnění ku používání titulu sinženýr«, která dne 1. června 1898 ústavnímu projednání byla předložena, neodpovídá sice plnou měrou oprávněným požadavkům kruhů technických, avšak vzhledem k tomu, že zákonitá ochrana titulu »inženýr« jest té doby nejnaléhavější potřebou, a to nejen v zájmu odborné vážnosti a společenského posta- vení techniků, ale hlavně v zájmu veřejném a státním; že uzákoněním této směrodatné předlohy vládní bude dán podklad, který lze později tak doplniti, aby všem požadavkům techniků vyhověl; že není radno se zřením k usilovné agitaci proti této před- loze se strany jistých kruhů zdržovati ústavní pro- jednání léto osnovy zákona a žádali snad některé

27 article

změny, které bez současné reorganisace jednak učebných a zkušených řádů vysoké školy technická a jednak instituce účadně oprávněných soukromých techniků provésti nelze; žádá Spolek archi- tektů a inženýrův král. českém, ab bylo ústavní projednání a uzáko- nění předlohy vládní o ochrane titulu »inženýre, která byla dne 7. října 1898 radé říšské znovu před- ložena, pokud možno urychleno a tím dávno vytoužený první krok ku ko- nečnému rozřešení otázky pro spo- lečenské a veřejné postavení technikd tak důležité učiněn byl. Zároveň po- ukazuje Spolek architektů a inženýrů v království českém k tomu, že je nezbytně nutno uvážení toho.

vysoký škola technický

28 article

že zásadně uznaná a zákonem ze dne 10. dubna 1873 potvrzená parita vysokých škol technických s uni- versitami vyžaduje, aby podobná práva, jakými jsou nadány university, byla udělena též technikům; ž ustanovení, kterým bylo nedávno v sousedním Prusku přiřknuto technikám právo udíleti titul doktorský, vzniká rozdíl v důsledcích svých k tomu vedoucí, že vysoké školy technické v Rakousku byly by poklá- dány za ústavy nižšího řádu; že změna zastaralého řádu zkoušek diplomových uvedením v souhlas s učebnými řády techník a potřebami praxe nemůze déle odktádána býti v zájmu povznesení stavu techni- ckého a zachování rázu vysokého učení při organi- saci vysokých škol technických, že s tou změno souvisící právo udflení hodnosti ryze akademické pii té příležitosti vysokým školám technickým přítknuta býti může, aby rozhodující instance p změně nynějšího nevyhovujícího řád zkoušek diplomových, právo udílení hodnosti ryze akademické s titu lem doktorským a politickými právy spojené, vysokým školám technickým pokud možno nejdříve přiřkly. P té ujal se slova pan prof. Hráský a navrhl, aby do resoluce byl pojat ještě pasus, »aby akademický titul inženýrský byl přiřknut i řádným absolventům od- děleni zemědělsko technických na vysokých zkolách«.

profesor Hráská Prusko Rakousko

29 article

Za tento návrh horlivě se přimlouval též pan in- ženýr Brdičko a oprávněnost jeho uznal i pan rektor Velllík, jenž v delší řeči o celé otázce titulu po- jednal. Po doslovu referenta a předsedy cís. rady Jahna resoluce představenstvem navržená schva- lena, jakož i dodatek pana prof. Hráskéhose změnou, že akademický titul inženýrský má byti přiřknut i řádným absolventům oddělení zemědělsko- technických na vy sokých školách tech- nických. — Konfskace. První číslo »Podřipana« z dne 6. t. m. bylo konfiskováno. Závadnou shledána jedna věta v denních zprávách. Vydavatelstvo úspo- řádalo nové vydání — Král. česká společnost nauk (I. třída fil.-historická). V ponděli dne 8. ledna pan prof. dr.

Brdička Velllík Jahn profesor Hráskéhos Král zemědělský

30 article

Jaroslav Vlček bude přednášeti o dvou původních dramatech českých z doby josefinské — Z úřadu poštovního. Ministerstvo obchodu nařídilo výnosem ze dne 6. t. m. čís. 1045, že ode- sílatelé používati mohou až do 31. t. m. v jich ru- kách se nalezajících blanketů poštovních příkazů, blanketů průvodních adres poštovních, poštovních poukázek a poštovních adres průvodních s poštovní poukázkou dobírkovou, pod tou podmínkou, přepíše-li se předtisk »zlatých« a »krejcarů« na »koruny«a shaléře«. Poštovním úřadům, jež nebyly až posua dostatečně poděleny poštovními adresami průvodními a poštovními adresami průvodními s poštovní po- ukázkou dobírkovou nové emisse dovoluje se, aby prodávaly poštovní známky staré emisse tohoto druhu obecenstvu do 31. t. m. pozměnivše předtisk »zlatých« a »krejcarů« na skoruny« a shaléře«. Dále nařídilo c. k. ministerstvo obchodu výnosem ze dne 5. t. m. čís. 885., aby do 31. t. m. vybírán byl za všechny korrespondenční lístky, jež jsou toliko 2 kr. frankovány, od příjemce doplatek pouze jednoho haléře bez přirážky Židovská protestní schůze svolána jest ku dni 8. ledna 1900 přesně o 8. hod. večerní do valkého sálu plodinové bursy. Anonymní svolavatelé vydali liskem pozvání v jazyku českém i německém, kteréž — jak oznamují — jest zároveň legitimací.

Vlček

31 article

— »Matici České«, musejní pokladné pro vy- dávání vědeckých spisů, novými zakladatelskými vklady přispěli pánové: P. Emil Dlouhý- Pokorný. kaplan v Praze. Vladimír Šrámek, žák obecné školy v Libochovicích. Vojt. Veselý, stud. gymn. v Kolíné, Milosl. Petřík, studující v Hradci Král., P. Jaroslav Malý, kaplan v Nové Pace, Frant. Hrádek, úřadník cukrov. v Plaňanech, P. Jos. Štěpán, zpovědník u sv. Vita, sl. Luisa Pluskalova, učitelka na Smíchově, P. Ant. Režný, kaplan v Čelakovicích, Ctibor Melč, syn rolníka z Mutějovic, P. Ant. Pavlík, farář v Horčicích a JUDr. Václav Langkramer, advokát v Praze. — Sbor »Matice České« splnil mnohé, koncem roku došlé žádosti o prodloužení lhůty přístupu nových člena s právem na podíl za rok minulý. Kdo nejdéle do 10. ledna přihlásí se za člena »M. Č.« a složí prvý vklad 10 zl. 50 kr. na doživotní příspěvek 52 zl. 50 kr., dostane ještě loňský roční podíl 10 zl. Na dotazy odpoví, řád a seznam spisů matičních pošl každému na požádání expedice »M. Č.« v museu král. českého. — Výhry výstavní loterie I. mezinárod- ního spolku pro chov kanárů, připadající na losy čís. 875, 1085 a 1219 nejsou dosud vyzdviženy. Možno se o ně přihläsiti u p. Jos. Sojky v Praze, Náprst- kova ulice 271 do 8 dnů, jinak připadnou spolku. — Doprava na elektrických dráhách obce pražské. V týdnu od 24. do 30. prosince byla na městských dráhách dopravena celkem 344.171 osoba a úhrnný příjem činil 17.252 zl. 99 kr. V téže době roku 1898 dopraveny 324.802 osoby a přijato 17.500 zlat. 74 kr.

P Dlouhý Pokorná Šrámek Veselá Petřík Král Malá František Štěpán Pluskalův Režná Ctibor Melč rolník Pavlík Horčic JUDr Langkramer Sojka Praha Libochovice Kolíný Hradec Nová Paka Plaňany Smíchov Čelakovice Mutějovice muzeum král Náprst