3
masthead
18. listopadu 1900.
5
article
»Vroucně milovaná dcero,« říkával starý
vladař, »proč nezjevíš mi, co tě souží? Což
neviš, že jsem mocným a že pro tvůj úsměv
podnikl bych i věc nejnesnadnější? Nemáš
snad dosti drahého kamení ve svých klenotni-
cích, rci jen slovo a já půjdu, abych si pod-
manil království golcoudské i visapourské, abys
nikdy již neměla nedostatek zářících náramků,
ni jiskřivých náhrdelníků. Nebo chceš se snad
provdati? Mluv beze strachu; rci jméno toho,
jehož srdce tvé zvolilo; nebe mi svědkem, že
bude tvým chotěm a kdyby byl tím nejslavněj-
ším z vladařů nebo levobočkem drvoštěpa, který
váže roští v otýpky a hvízdá si při tom pís-
ničku. Ne? Není to tedy pouto manželské, po
čem duše tvá touží? Zdá se ti snad, že třpytné
zlato slunce, v němž sluní se tvé zahrady, není
dosti zářivým, dosti jasným a záhřevným
Tvá-li to myšlenka, neskrývej ji přede mnou
neboť neustanu konati oběti a stavěti chrámy
na počest bohů, dokud nezdvojnásobí — pro
tvůj úsměv — žár svého slunce «
»Ano, schází mi něco, přála bych si ně-
čeho. Ale čeho? Nevím, opravdu sama nevím
zmírám touhou po něčem neznámém.«
»Jakže?« řekl král, »ani představy sio
tom nečiníš ?«
»Ne,« vzdychala, »aspoň žádné určite
představy.«
Potom dodala, zrak majíc zamžený, tichým
a jako vzdáleným hlasem někoho, kdo mluví
ze sna:
»Myslím jedině, že jest velmi bílá a velmi
bledá ta neznámá věc, po níž nyju, ta tajemná
věc, po níž touha přivádí mne v zoufalství . ..«
II
6
article
Na radu svých nejoddanějších dvořanů
rozhodl se král, že pošle svou dceru na cesty.
Setká se třeba v některé blízké nebo vzdálené
zemi s tím, po čem prahne v neurčité, hořké
touze; na všechen způsob různá překvapení
dobrodružství cesty rozptýlí poněkud její me-
lancholii.
Nikdy dosud nebylo víděti karavany, jež
nádherou mohla by se rovnati té, která se se
stavila pro cestu princeznínu! Přod nespočetnou
Ulupou velbloudů, kteří nesli zásoby a zava
zadla, mezi více než tisícem služebníků, odě-
ných v hedvábí a skvěle vyzbrojených, z nichž
někteří tlonkli na bubny a bubínky k pochodu.
osm bílých slonů, vycvičených na chůzi stej-
ným krokem, neslo prostornou podlahu pokrytou
kobercem a celý dům o několika poschodíeh
vypínal se na této pohyblivé podlaze. Za oknem,
čelo přitisknuté k tabuli, cestovatolka viděla mí
jeti kolem sebe města a krajiny. Běda ! Všude,
všude vidéla obydlí pozlacená sluncem, oasy
pozlacené sluncem, nekonečné zlato písku
kouřící se zlato obzoru. Všude otvírala se země
jako roztrhaná a rozervaná sžírajícím sluncem
Nestálo to věru za námahu, že opustila zahrady
paláce, když měla na všech těch místech shle-
dati se opět s neustálým, únavným jasem věč-
ného léta! A když opustila karavanu, aby
vstoupila na loď, slunce ji neopouštělo, rozní
ceně, sálavé, že v paprscích jeho nesmírná hla-
dína moře leskla se jako zlatá mórová látka
na vlnách tryskaly zlaté jiskřičky! Čím dal.
tím více hroužila se přincezna beznadejně ve
svůj nezhojitelný stesk
7
article
Leč bouře zachvátila koráb. Navzdor obrat
nosti velitelově a horlivosti mužstva, byl děle
než týden hříčkou rozbouřených vln a větrů
čekali, že každým okamžikem převrhne se vi ně-
jakou náhle se otevřevší mořskou prohlubeň.
Jediná princezna nepociťovala strachu, ne-
boť ti, kdož ztratili víru v život, nebojí se
smrti.
Posléze po osmi dnech bouře se utišila
Ve kterých končinách nalezala se loď? Sám
kapitán nebyl by to mohl s určitostí říci; pravdě
nejpodobnější bylo, že byli zahnáni dosti da-
leko k severu, neboť svěllo bylo velmi bledé,
byl bys řekl, že je to přízrak mrtvého slunce
jež zvedá se nad vlnami a s něžnosti měn
barvu jejich v sinalou.
Princezna pozorovala chladné to světlo
halila se v ně jako v cosi líbezně občerstvují
cího. Potom pojednou řekla: »Oh!« a nadšená.
oslněná, rozepjala náruč ku blízkému břehu
»Oh! Co jest ta širá běl tam na vrchu té
hory ve sladkém, zasmušilém svitu denním, t-
jemná, neznámá, která stoupá, stoupá, že se az
ztrácí v blednoucích oblacích ?e
eden z námořníků odvětil:
»Sníh! Snih! To's ty, po níž jsem tou-
žila,« volala, »to's ty, již miluji, sestro má!-
A tak, ač snažili se od úmyslu jejíhoji
odvrátit, poručila přistáti k zemi. Vyskočila
první na bělostný břeh a klesla na snih, dotý-
kajíc se ho rozevřenou náručí, libajíc jej rovněž
záhy vychladlými rty. Potom poslední ješté zá-
chvěv a nepohnula sebou. Zůstala ležeti na bllé
ploše, nepohnutě, usmivajíc se, šťastnější než
všichni smrtelníci. Zemřela políbením toho sněhu
v prvním požíiku chladu.
Snihlava
8
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
Automobilní vůz na čistění ulic.
Pěče o čistotu ulic ve velkých měslee
jest jedním z nejoblížnějších úkolů správy měst
Rychlé a důkladné čislění ulic jest otázkou, ji
luštiti není nikterak snadno. Činěny v této věe
různé pokusy s různými úspěchy. Jedními z nej
zajímavějších pokusů v 4omto oboru, jenž, jal
se oznamuje, se v Paříži již osvědčil, jest auto
mobila na čistění ulic, jejíž popis podává právě
vydaný sešit 5. časopisu »Věda a práce«, jenž
i jinak se vyznamenává zajímavým obsahem.
Čistění ulie provádí se ve velkých městech
způsobem velice rozdílným. Nejčastěji užívá se
k tomu dosud rukou lidských a to buď žen
anebo starců, podle toho, který účel správa
města s tím v ohledu sociálním spojuje. Zřidka
jen uvidime zametače v plné síle mužného věku.
kteří by přece řádnou práci v přiměřeném čase
vykonati mohli. Ženy pracují pečlivěji než mu-
žové a jsou také v práci mnohem hbitější a vý-
konnější než starci, jichž se na př. v Praze po
většině užívá. Ti se k takové práci vůbec ne-
hodí, zde poskyluje se prostě dobročinná pod-
pora lidem ku práci neschopným pod záminkou
a na úkor čistění ulic, jak se o tom denně
pražských ulicích přesvčdčovati můžeme.
Pěč
Paříž
Praha
9
article
Podmínkou pro zametání ulic vůbec jes
předehozí jejich kropení, aby se prach nezdvi-
hal. Rovněž i to provádí se v jednotlivých mě-
stech velmi různě. A v Praze vystřídaly se v
posledním čtvrtstoletí téměř všechny běžné druhy
kropení ulic. Nejelementárnější jest polévání
dlažby konvicí, do níž se z voznice kohoutkem
voda napouští. Později provádělo se kropení
přímo z voznice tím, že se v zadu k voznici
upevnil kus hadice s kropenkou na konci; děl-
ník pak, jenž za voznicí kráčel, měl kropenku
za provaz uvázanou a komihal jí na pravoa
na levo. Později připojena byla k vozniei vaho-
rovná roura kroplel, zaujímajícl celou šířku po-
vozu; rovněž užíváno bylo voznic, které v zadu
měly rozprašovací turbinu, takže se mohla sou-
časně kropiti celá šířka užších ulie. Posléze
pak došlo na kropení hadicí z hydrantův.
U tohoto způsobu přivádí se na ulicí nej-
větší množství vody; proto nelze ho užívati ve
městech, kde vody mají nedostatek. Vadou pak
jeho bývá, že proměňuje prach v bláto a že
položené hadice na ulici tím více překážejí ko-
munikaci, čím jsou delší.
O pražském způsobu postřikování a z-
metání ulie píše nám přítel našeho listu
takto :
»Z prachu dělámebláto, v proláklinách
dláždění tvoří se úhledné rybníčky a kdyžto
vyschne, máme zase prach. Postřikování po-
mocí hadic neni racionální, neboť se tu spo-
třebuje veliké množství vody a mimo to překáži
komunikaci. Takový obecní zřízenec, vládnouei
hadicí, která vysílá silný proud vody až do
dálky 50 metrů, jest neomezeným pánem celé
ulice a jest ši toho také jak náleží vědom.
Damské šaty a čistě vyleštěné boty často mo-
hou vydati svědectví o jeho záslužné činnosti.
Praha
10
article
Cyklisté pak bývají u těchto orgánů obecního
hospodářství ve zvláštní nemilosti. Zpravidla ne-
zbývá eyklistovi nic jiného, nežli slézti a pře-
jíti s kolem po chodníku, jinak dostane takovou
dávku střikaného bláta, že ani za dvé hodiny
kolo nevyčistí. Zvonění v takovém případě již
dokonce nevede k cíli, nýbrž mívá účinek
právě opáčný. A to zametání našich ulic je t-
prve v povolaných rukách ! Ta procesí mrzáků.
kteří koštětem sotva vládnou a jichž hlavním
zaměstnáním bývá nikoli zametání ulie, nýbrž
sbírání »slavíků«, jsou přímo parodií na mo-
derní zařízení k čístění ulice
Co do denníhos času, kdy se čistění má
konati, jsou nejvýhodnějšími takové hodiny, kdy
ulice jsou prázdny. To jsou především hodiny
noční. Jednak neruší se výkon čisténí obecen-
stvem a ruchem uličním, jednak nepřekážej
zamelači zase komunikaci. Zcela nepřipustným
by však mělo býti provádění těchto prací v ho-
dinách denních, v nichž jest největší frekvenc
obecenstva a povozův.
Ovšem rádi uznáváme, že noční práce mi
značné nesnáze, zejmena při veliké rozlehlost
města a velikém počtu pracovníků.
A právě v tom ohledu doporučovala by se
práce strojová mnohem více než práce ruční.
V některých městech alespoň již k některým
výkonům skutečně zavedena jest práce strojem,
na př. odhrnování sněhu z ulie na okraj plu-
nem.yn zvaur e axsrojove zamelan
ulic ježkovitým kartáčem, jenž se proti směru
jízdy stáčí a tim smeti na jednu stranu ulice
shrnuje.
Nejdokonalejší způsob čistění ulic má nyn
Paříž, a sice záleží v tom, že mírné kropen
jest spojeno se zametáním bezprostředně náslo-
dujícím. Poněvadž má pak Paříž nyní lacinou
sílu elektrickou, jsou tyto stroje zařízeny auto-
mobilně s akkumulátorovým pohonem.
Paříž
11
article
Automobilní zametací vůz skládá se ze
dvou částí; předek obstarává pohon, zadek pak
kropení a metení.
Předek sestrojili inženýři Amiot a Pénesu.
Jest to stroj důkladný a při tom laciný; by
na poslední výstavě Automobile-Clubu a vyho
vuje plně požadavkům do něho kladeným. Na
dvou kolech spočívá deska, pod níž jsou upev-
něny v pérových závěsech akkumulátory; na
desce pak jest montován Patinův motor, který
pohání kola. Nad motorem jest kolo, zvané ko
runou, jež sestává ze dvou částí; hořejší jest
spojená pomocí objímek s vidlicí zamelacího
stroje, kdežto spodní spočívá přímo na popsa-
ném právě voziku motorovém. Tyto dva díly
koruny, spojené drážkou, slouží výlučně kti
zení celého stroje.
Řidič sedí na zadní části stroje a má
k ruce vodorovný kotouč, kolem něhož běži
řetěz, který obeplná spodní část koruny; otá-
čením řídicího kolečka pak otáčí se tato spodní
část koruny a s ní celý přední díl stroje.
Zadní díl stroje nese především nádržkus
vodou a k ní přináléžející čerpadlo, které žene
vodu do roury, opatřené řadou otvorů v prů-
měru 0.8 mm. Tim docflí se hustého, avšak
jemného kropení, kterým se nemění prach
bláto, nýbrž se jen tak dalece navlhčuje, že
při následujícím metení se nerozprášl.
Bezprostředně za kropící rourou pracuje
točlci se válcovilý smelák, jehož osa jest vzhle-
dem k ose povozu šikmo položena, takže ne-
hrne smeti stále před sebou, nýbrž je smetá ke
kraji chodníku.
Hnaci sílu pro smeták a čerpadlo béřes
zadni díl stroje z jednoho z kol po moci ozube-
ného převodu, což netřeba teprve blíže vysvě
ulovati.
vne
de
Amiot
Pénes
Patinův
Tim
mm
12
article
Řízení stroje jest zcela jednoduché a za-
táčky dají se prováděti mnohem ostřeji, než
kdyby byl zapřažen kůň. Řidič má po ruee
kliku komutátoru, pomocí něhož může celému
stroji dávati rychlost od 1 do 8 km. za hodinu
a uváděti v činnost dvě elektrické brzdy, ano
konečně dávali stroji i zpáťeční běh.
Celý stroj tento provádí svoji práci již po
delší dobu k úplné spokojenosti; ulice jsou
zbaveny prachu i bláta, a co nejvíce padá na
váhu, jest značná úspora na lidské práci, jež v
každém obecním hospodářství vyžaduje znač-
ných obětí peněžních, nemluvě ani o úspoře
vody. Stroj pracuje o mnoho rychleji, a jeho
předního dílu dá se upotřebiti jako motoru pro
každý povoz, jehož vidlice jest vhodná ku
připojení na korunu.
V Paříži pak, jež má velmi levnou elektri-
ckou sílu, vyplácí se práce těchto strojů zna-
menitým způsobem a mimo to pracují akkumu-
látory velmi výhodně při tak stálé a stejné spo-
třebě síly, jako lomu jest u tohoto stroje.
Zařízením dostatečného množství takovýchto
zamelacích slrojů dalo by se v pravdě vyhověti
všem potřebám a požadavkům, jež do moder-
ního čistění ulic velkoměstských klademe.
Praha má nyní rovněž své elektrárny, může
tudíž snadno alespeň učiniti pokus s novým
tímto zametacím vozem pařížským. Kdyby se
pak osvědčil býti pro naše potřeby výhodným,
mohl by se tak veliký počet automobilních těchto
zametačů opatřiti, aby alespoň hlavní ulice mohly
v noci býti vyčistěny. Již uím získalo by město
velmi podstatně čistotou a vzhledností.
Paříž
Praha
km
13
article
= Reforma telegrafie v Anglii. »Daily
Mail« oznamuje: Komise, sestávající z vysokých
bodnostů telegrafního úřadu, po několik měsíců již
radí se o radikálním přetvoření anglické soustavy
telegrafní. Drahé vedení drátem má býti odstraněno
a na místě něho vůbec zavedeno telegrafování bea
drátu a sice bezpochyby dle systému Marconiova.
Při posledních pokusech se system prakticky velice
osvědčil a podařilo prý se odstraniti úplně posa-
vadní jeho nedostatky. Jak známo, nevylučovaly po-
savadní přístroje Marconiovy možnost, že by tele-
gramy, dané z jedné zastlací stanice, mohly uvésti
v činnost všechny příjímací stanice určitého obvodu.
Následkem toho bylo nebezpečí, že by telegrafické
zprávy mohly býti zachycovány a bylo velmi ob-
tížno, zaslati depeši na určitou stanici. Marconimu
podařilo se nyní docílit, že depeši může přijmouti
jen ona stanice, jež právě byla volána. Marconí sám
může svůj vynález v Anglii využitkovati toliko pro-
dejem, poněvadž státní telegrafní správa anglická
má nárok na zákonný monopol pro každý druh
telegrafie. Bezpochyby telegrafní správa vykoupí
telegrafické patenty Marconiovy.
Marconiův
Marconi
Anglie
Daily Maila
14
article
= Uhelná ložiska na Šplcberkách. z
Dronthjemu se oznamuje: Nátezy uhešných ložisek
na Špicberkách zavdaly minulého léta podnět k ně-
kolika výpravám, mimo jiné též k výpravě z Dront-
hjemu, jež jak ze zátoky Adventské, tak i s mysu
Bohemanova přivezly uhlí. O ohledání tohoto uhl
měl professor zdejší vysoké školy technické Schule-
rut přednášku, v níž dovozoval, že poměry na mysu
Bohemanově jsou nepříznivy jak dolování, tak i na-
kládání na lodi, poněvadž led z vnjtrozemí jest a
do konce července na závadu a stav vody je tak
nízký, že dlažno uhlí dopravovati na člunechi skorem
na čivrt míle k lodi. Za to v zátoce Adventské jest
moře již od prvních dnů červha až do Hijna prosto
ledu. Také poměry přístavní jsou tam značně lepší.
Špicberky
vysoký škola technický Schule
Adventský
15
article
Nábřeží v délce 20—25 metrů, jež by mohlo zůstati
stát po celý rok, stačilo byku pořízení dobrého pří-
stavu. Rečník poukázal ke zkouškám, konaným
tímto uhlím na slátních dráhách, při čemž zjištěno,
že uhlí sice výdává značný žár, že však zanecháva
mnoho strusky. Při pokusech v jednom pivovaře uči
něny podobné zkušenosti. Co se týče jakosti uhlí,
bylo zjištěno, že sto dílů váhy tohoto uhlí vydává
totéž množství páry, jako 75 dílů uhlí cardiffského.
Prof. Schulerut soudí, že by se nedoutatky uhlí ze
zátoky Adventské daly odstraniti tím, že by se vy-
loučily kusy, jež zanechávají nejvíce strusky. Připo-
menul na konec, že budou konány další pokusy s
tímto uhlím ve vělších rozměrech, neboť jen tak
možno určiti praktickou výhodu a cenu ublí.
= Jak Avglíčané kolonisují. Canon Robin-
son vypravuje ve své nové knize o Nigersku násle-
dující povedenou historii: Před nějakou dobou dán
žákům školy Saint Mary-Retcliffe v Bristolu slobový
úkol o původu anglické osady. Jakýs mladý nadějný
imperialista, jenž patrně svoje lidi zná, napsal ná-
sledující« »Afrika jest britskou osadou. Povím vám,
jak Anglie dělá svoje osady. Nejprve se vezme mis-
šionář. Když missionář nalezl zvláště pěkný a úrodný
kus země, shromáždí kolem sebe všecky lidi a praví
»Modleme se.« A když všichní sklopili oči k zemi
vytábne se britská vlajka . . «
= Péče o stavební památky v Italii
Z Říma se oznamuje: Středověký hrad v Gradaře
náleží k nejdůležitějším historickým památkám kraje
perneo eov
ro
ných změnách majitelů dokončil ji počátkem 14.
století Malatesta da Verruchjo se svým synem Pan
dolfem. Majitelé zámku se stále strídali, až se ko-
nečně stal majetkem papežů, kteří jej prodali obci
profesor
Schulerut
Malatesta
Verruchjo
Bristol
Afrika
Anglie
Řím
Adventský
Saint MarRetcliffe
Avglíčaný
Canon Robin
16
article
Gradaře. Zatim byly zdí velíce spustlé a va mnohých
mnohých místech hrozily zřícením. Tu odhodlala se
správa starožitností pro Marky a Umbrii spolus
obcí Gradarou k důkladné oprávě zachovalých
zbytků, takže zachování hradu na příští dobu jest
zajištěno. — Nejzajímavější budovou města Gubbio
u Perugie jest bývalý věvodský palác, jenž prostotou
a čistotou svých linií jest znamenitým, příkladem
slohu renaisančního. Po vymření rodiny de la Ro-
vere dostalo se Gubbio pod moc papežů a kurie pro-
dala palác soukromnikům Následkem toho nejen po-
znenáblu zmizely z budovy veškeré staré, cenně
předměty, nýbrž i zdivo tu a tam zchátralo. Aby pa-
lác zachráněn byl před úplným zpustošením, zahá-
jilo italské ministerstvo vyučování s majíteli vyjed
návání ve příčině koupěpaláce, jež se také zdařilo
Ministerstvo má úmysl, věnovati palác, jakmile bude
opraven, veřejným účelům, bezpochyby v něm bude
zařízeno museum. — »Casa del Senato« v Pinerolu
jest jednou z nejzajímavějších staveb tohoto maleb-
ného piemontského městečka. Vystaven v nejry zejším
slohu quattrocenta, sloužil tento palác jíž častějí
jakožto vzor tohoto slohu. Dříve mívalo Pine-
rolo ještě několik podobných budov, ale jedna
po druhé přišla na zmar a také Casa del
Senato nebyla ušetřena moderních opritv a přístavků.
Již po mnoho let snažil se správce starožitností
v Pinerolu přiměti město, aby palác koupilo. Avšak
záměr ten zmařen, poněvadž majitelé, knížata de
Acaja, žádali cenu příliš značnou. Nyní byla otázka
tato rozluštěna šlědrostí soukromníka. Stavitel d'An-
drade, jenž již roku 1884 na výstavě v Turině vy
stavil znamenitě provedený model domu senátorů,
ziskal patác z vlastních prostředků a daroval jei
městu. Nyní budou pečlivě odstraněny veškeré opravy
přístavky a veškeré části budovy budou pečlivě re
staurovány.
Marek
ro
Acaja
Umbria
Gradara
Gubbio
Perugia
Casa del Senato
Pinerolo
Casa
Turin
d ' Ana
17
article
= Sochařské práce v kamenném uhlí.
»Harmsworth Magazine« oznamuje: Nejlepším socha
řem v kamenném uhlí jest Georges Turton. Není
jediný, jenž se zabývá tímto zvlástním uměním, ale
získal si v tomto oboru mistrovství a na různých
výstavách dosáhl za svoje díla několik medaillí.
Mimo jině zholovil pohár pro hráče Iootbaalu, jenž
váží přes cent. O tuto nejnovější trofeji zápasily
v poslední době s největší horlivostí různé kluby.
Jediný svého druhu jest také náhrohek z kamenného
uhlí a slon zhotovený z téhož materiálu. »Jest to
práce velice namáhavá« prohlásil Turton sům, »a vy-
žaduje následkem neobyčejné křehkosti uhlí velké
trpělivosti. Stává se, že některé moje dílo jest
skorem úplně hotovo, když se následkem silnější
poněkud rány některého z mých nástrojů počíná
uhlí drobit a musím počíti znova. Mezi dnem pracuji
jakožto strojník v dole Lindy Hucknall Torkardu
sochařské práce hotovím ve svých volných chvílích,
při čemž jest mi hlavním nástrojem kapesní nožikie
= Lečebný prostředek protižluté zimnici.
Harmsworth
Turton
Iootbaala
Linda Hucknall Torkard
18
article
Před několika lety vypsala mexická vláda cenu
100.000 dollarů na vynález prostředku proti žluté
zimnici. Od té doby konali různí vynikající specia-
listé v mexickém přistavním městě Veracruzu věde-
cké pokusy k boji proti žluté zimnici, až minulého
lela docílena úspěšná léčení i v těžkých případech.
Na základě těchto výsledků byla část velké ceny
přířknuta doktoru Angelu Bellinzaghovi, zároveň při-
slíbeno mu vyplacení ostatku pro případ, osvědčí-li
se serum jím pořízené rovněž při léčehných poku-
sech, jež dosud nejsou skončeny. Dr. Bellinzaghi jest
rodifý Ital a jest nyní 35letý. Konal svoje medicin-
ská sludia na ústavu Pasteurovu v Paříží a odebra
se r. 1882 do Montevidea, kdež se stal profešsorem
na tamním bakteriologickém ústavu. R. 1895 odebral
se do Brasilie a založil v Riu Grandé do Sul spolu
s drem. Filippem Caldasem bakteriologický ústav.
Angel Bellinzagh
doktor
Bellinzaghi
Ital
Pasteurův
Filippos
Veracruz
Paříž
Montevideo
Brasilia
Rio Grandý
Sula
19
article
Tam také počal studovati podstalu žluté zimnice.
= Zajímavý případ. Z Londýna se ozna-
muje Minulého týdne nalezena byla v Temži po
blíže budovy parlamentu mrivola neznámé dámy.
Při ohledání mrtvoly prohlásil sklepník jednoho ně-
meckého hotelu v Londýně, ze ona dáma přibyla
minulého úterka odpoledne a sice, jak udala, z Do-
veru. Zavazadla její přibyla rovněž z Doveru, načež
se zapsala do knihy cizinců jmenem Köhlerova. Za-
stala přes noc v hotelu a druhého dne ráno odešla,
vzavši s sebou adresu hotelu, aby nezbloudila.
Mohlo jí býti as 45 let. Při prohlídce jejích zavaza-
del nebylo nalezeno nijakých dopisů a ničeho, z čeho
by bylo lze soudit na osobnost utonulé, toliko peče-
títko, rovněž se jmenem J. Köhler. Podle nálepek
na zavazadlech byla dáma v Homborgu a Baden-
Badenu a přibyla patrně přes Strasburg a Paříž do
Londýna. V peněžence její nalezen toliko 1 shilling
a 6 penny. — K této historii připojuje »Daily Mail«
ještě následující podivnou podrobnost: Týden před
tím, ve čtvrtek, tázal se nějaký muž správce angli-
ckého hotelu v Ald-Gate, bydlí-li tu paní Köhlerová.
Köhlerův
J Köhler
Köhlerová
Londýn
Dover
BadenBaden
Strasburg
Paříž
AldGat
Daily Maila
20
article
Když mu přisvědčeno, vyžádal si potvrzení, poně-
vadž mu kapitánem Brockem parníku »Ophelia« bylo
nařízeno, doprovoditi paní Köhlerovou do tohoto
hotelu. Večer po té vrátila se paní Köhlerová, jež
po celý den byla ve městě, do hotelu a vypravo-
vala, že nemohla nalézti loď kapitána Brocka.
U Towerského mostu zpozorovala, že jí následuje
jakýs muž podezřelého zevnějšku, jenž zmízel, kdyí
zrychlila svoje kroky a pak zase se objevil a oslovii
ji anglicky a pak německy. Udal, že jest Maďar, že
na insert nabídnutí sňatku dostal od paní Köhlerové
odpověď a vyzvání, aby se s ní na tomto místě se
šel. Na důkaz ukázal dopis podepsaný: Rosa Köhle-
rová. Na to jej paní Köhle rová upozornila, že s
takto nepiše a že se také nejmenuje Rosa. Správce
botelu jí radil, aby se nespouštěla s neznámým do
styků a aby raději Londýn opustila. Odpověděla mu,
že se hodlá vrátit do Vratislavi. Jedva týden potom
objevila se pak v německém hotelu, zapsala se
jmenem Köhlerová a den potom nalezena její mrt vola.
Brock
Köhlerův
Köhlerová
Maďar
Köhler
Rosa
Londýn
Vratislav
Köhl rová
Ophelia
Towerský most
21
article
Po záhadném neznámém se pátrá.
= Z kroniky rodiny Gouldovy. Z New-
Yorku se oznamuje: Členové millionářské rodiny
Gouldovy byli v poslední době častými hosty v soud-
ních síních při sensačních procesech. Těchto dnů
objevil se Howard Gould, syn zesnulého millionáře
Idy Goulda, jakožto obžalovaný v procesu, jsa žalo-
ván svým anglickým komorníkem, Frankem D. Maw
breyem, na odškodné 4000 1. st. Žalobce byl při vý-
buchu obňostroje na vachtě Gouldově těžce zraněn
a přišel o oko. Později byl propuštěn, ačkoli prý
Gould mu slíbil, že v náhradu za jeho zranění po-
drží jej doživotně. Právní zástupce Gouldův snažil
se dokázat, že dodržení smlouvy stalo se nemožným
pro opilství žalobcovo. Případ tento vzbudil sensaci
zvláště tím, že právní zástupce žalobcův kladl Goul-
dovi velmi choulostivé otázky, týkající se jeho sou-
kromého života, jeho poměru k manželce, bývalé he-
rečce, miss Catherine Clemensové a jeho poměru
k jiným damám, zejmena pak o osobnosti dam, jep
provázely mr. Goulda na jeho projíždkách v yachtě.
při čemž různí svědkové vypovídali věci dost kom-
promitující. Obecenstvo i časopisy odsuzují způsob,
jakým tyto věci vtaženy byly do procesu a označuj
to jakožto vydírání. Soud vynesl rozsudek, dle něhož
žalobci náleží náhrada 1000 1. st.
Howard
Gould
Franco D Maw
Clemens
NewYork
Gouldův
25
article
Sensační spis
Sensační spis
Univ. prof. Pavla Mantegazzy
giena lásky.
341 stran. — Cena 1 zl. 60 kr., skv. váz
2 zl. 30 kr.
Stud a věda. — Pohlavní zdravověďa Hippokra
tova, Květy lásky. — První červánky dospělosti.
11a1.4 k.
4ln4kan čassnee
kanná
hyglena při měsíčném. — Masturbace u muže a
ženy. — Míra rozkoše. — Afrodisinca. — Slabosti.
— Štupně mužnosti a neschopnosti. — Hypochon-
drie pohlavní. — Převrácenost v lásce a chlíp-
nosti. — Bílý tok a křečovitá bolestivost. — Jedy
lásky. — Zdrželivost a její poměr ke zdraví.
Plody lásky. — Nauka o dědlěnosti. — Evoluci-
onism a dědlěnost. — Volba pohlavní. — O po-
krevenství mezi manželi. — Pohlaví dítek.
Dědiěnost genia. — Osobná dědlěnost. — O ne-
plodnosti mužově. — O neplodnesti žeuské.
Umělé oplození. — Neplodnost dobrovolná. —
Umění ploditelské. — Všeobecné zákony pokroku
lidského.
26528
Znamenitě dílo Mantegazzovo vyšlov ja-
zyku italském v 12. vydání. Překlnd fran-
couzský vydán jest ve „Váeobecné bi-
bliotéce vědecké“. Mimo tyto vyšel též
překlad německý, španělský a anglický.
profesor
Pavel Mantegazza
Květa
Mantegazzův
University
27
article
Pořadatelům zábav
Pořadatelům zábav
doporučujeme následující nejnovější splsyi
Pro lože i galerie. Sbírka humoristických prací:
Deklamace, komedie, scény, výstupy, mikulášské
sylvestrovské řeči, kuplety, drohnosti atd. atd.
Díl I.—II. Cena poštou K 1.30. První díl obsa-
huje dosud nikde neotištěnou práci: „Proklate
v lese tmavém“ od Aloisa Gallata, „Policajt z uzavře-
ného“ od Frant Šípka a mnoho jiných péknýchl čísel
Besedník Veselý Čech. Sepsal Jar. Gallat. Sr.
1. Sbírka původních kupletů, duett, tercett, kvartett.
komických výstupů atd. Cena poštou K 1.30.
Besední přátelské večery. Vydal Jos. M. B -
leslavský. Sbírka I. K 1.70, II. K 2.10, III. K 1.70.
IV. K 2.10.
Veškeré svazky obsahují: 1. Proslovy a dekla
mace. 2. Divadelní hry a solové výstupy. 3. Besední
čtení. 4. Písné a popévky. 5. Epigramy, žerty a vtipy.
Původní žertovné popěvky a duetta.
S průvodem klavírním. Sepsal a vydal J. Damohor-
ský a Filip Zöllner. Cena K 2.60. Výtečnou tut
sbírku doporučujeme vřele.
Pán domácí Matěj Brouček na pařížské
výstavě. Časová legrační píseň s průvodem kla-
víru 1 K. písniékou vás pozdravuje, vzácnou sbírku
ukazuje, již v Pařížio vystavaje roku 1900.
K dostání v každém knihkupectví a zejmena
26671
u nakladatele
Gallat
Šípek
M B
J Damohor
Zöllner
Matěj
Čechy
Jos
Pařížio
35
article
Cena 70 h.
Cena 70 h.
V „Dějinách umění národa českého“
složil proslulý badatel v oboru umění
výsledek studií celého života svého.
Psány jsouce slohem jasným a květ-
natým provázeny budou „Dějiny umění
národa českého“ hojnými illustra-
cemi černými i barevnými. Celé dílo
bude bohaté výpravy.
Sešity vycházeti budou ve Ihů-
tách čtrnáctidenních v levné
ceně 70 hal. za sešit. „Dějiny umění
národa českého“ přiřaděny bu-
dou zajisté k nejdůležitějším publi-
kacím českým a doporoučíme je nej-
živější pozornosti všech kruhů českých.
Sešit 1. pošle na ukázku
každé knihkupectví v Če-
chách a na Mloravě. 26005