18. listopadu 1900.

Číslo 319.

NÁRODNÍ LISTY.

Strana 5.

Z Washingtonu, 17. listopadu. (» He- rald.«) Vláda Spojených obcí soudí, že činský edikt ze dne 13. t. m. o potrestání několik vyšších úřadníků nesahá dosti daleko. Kabine usnesl se proto uložiti vyslanci Congerovi. by usiloval, aby byl potrestán také Dunfu sian a tresty některých úřadníků byly zo střeny. Z Londýna, 17. listopadu. (Zvl. telegr. V rozmluvé se zástupcem »Central News« pro- hlásil japonský vyslanec, že dle jeho domněn čínská vláda příjme ty podmlnky spojenců. jichž provedení pokládá za možné. Podmínky podobají se ultimatu. Kdyby ultimatu takovému ale vyhověno nebylo, musí se to vynutiti. K tomu 50.000 cizineů, již nyní v Pekině jsou nestačí, ale nebylo by nesnadno další voje opatřiti. Kdyby se státy usnesly, pronásledovat činský dvůr, přestěhoval by se tento ze Sinanu do Šentufu, kterýž vzdálen je ještě sto mil o Sinanu. Aby spojenci konečně dvoru dostihli. tomu se příčí neskonalé obtíže. V krajinách těeh není cest a nesnadno opatřiti potraviny. Sní znemožnil by postup spojencův. Pře dubnem nelze tudíž na vážné po- kračování operací ani pomýšleti Čínský dvůr. Z Londýna, 17. listopadu. (Zvl. tlgrm. »N. L.«) Na rozdíl jiných listů sdělují »Times« ze Šamnchaje ze dne 15. t. m.: Dunfusjan zu- stane v Hejanu, aby císařovnu vdovu uchránil kdežto prine Tuan uprchl do Konsu. Z Mandžurska. Z Petrohradu, 17. listopadu. (C. - B.) »Nov. Vremja« oznamuje z Vladivostoku 10. t. m., že na mandžurské železnici jezdí nyn vlaky mezi Port-Arturem a Muk- dene m.

Operace spojencův. Z Londýna, 17. listopadu. (C.-B.) »Tímese sdělují ze Šanchaje 15. t. m.: Německý gene- rální konsul odjel dnes válečnou lodí do Nan- kinu, kde jsou již francouzské, ruské, anglické a japonské válečné lodi. Jak se oznamuje, bude podán protest proti zasílání zásob do Sinanu. Z Londýna, 17. listopadu. (C.-B.) »Stand- ard« sděluje ze Šanchaje z 15. t. m. : Císařský dekret, kterým se rozkazuje, aby princové Tuan a Čuan byli uvězněni na doživolí, stanoví též. aby zmínění princové byli dopraveni do vězení císařského rodu v Mukdenu. Císařovna-vdova hodlá se vrátiti do Tajuenu, hlavního města pro- vincie Šensi, poněvadž se bojí, že mohame- dánské povstání v Kansu se rozšíří. Z Washingtonu, 17. listopadu. (C.-B. Reuterova kancelář sděluje: Zdejší činský vy slanec dostal tento telegram od daotaje Čena Císařský dekret ze dne 13. t. m. zbavuje princ Tuana a Čuana jich hodnosti a úřadů a naři zuje, aby oba byli uvězněni na doživotí. Dekre- nařizuje dále, aby prine Yi a prine 2. stupně Yin byli uvězněni, aby princ 2. stupně Lien by zbaven své hodnosti, vévoda Ceilen a Yin- Mian byli ponížení v hodnosti, Čaosučio degradován. ale úřadníkem ponechán a Yusien poslán do vy- hnanství na nejzazší pomezí. Ve příčině Kan Yulsea praví se v dekretu, že nemůže být uvalen na něj nijaký již trest, poněvadž zatím zemřel.

Ostatní Čína. Z Berlína, 17. listopadu. (Wolfí.) Hrabě Waldersee telegrafuje z Pekina 15. t. m., že ten den přijal prince Čina a Lichun- čana v císařském paláci, Bar. Goltz dělal tlumočníka. Waldersee žádal, aby čí nské vojsko bylo odvoláno z okoli o kupační h území. Staneli se tak, sejde prý s dalšich výpray Z Paříže, 17. listopadu. (C.-B.) Taská depeše generála Voyrona ze dne 16. t. m. po- tvrzuje obsazení východních a zá- padních hrobek a popravu tatarského generála Fantaje v Paotině. V okolí Paotina je teď klid, ale proto přece docházejí pověsti o boxerských četách. Opravy na hon- konské železnici klidně pokračují. Zdra votní stav je celkem dobrý. Ze Šanchaje, 17. listopadu. (Wol. Hlavní konsul německý dr. Knapp odplul včera do Nankinu s lodi »Kurfirt B. Vilém«. na niž byl také velitel lodstva, admirál Gei ss- ler. Na Modré řece nedaleko Nankin je několik lodí anglických a jedna vojenská lod francouzská. Missionáři. Z Brusselu, 17. listopudu. (C.-B.) Pro- vinční převor východomongolský oznamuje na zprávu ze dne 20. září podrobnosti o mučení missionáře Šregera, jenž 24. července n rezkaz lanpinšinskéhe podprefekta byl za živa pochován. Zpráva obsahuje uspokojivé sdělení o po- měrech ostatních missií ve Vých. Mongolsku. P. Conard zůstal na svém místě na hranie Mandžurska a sdělil koncem srpna, že sedm missionářů vytrvalo v území Černých Vod. Ve zprávě praví se na konec, že missionáři těš ze poměrnému klidu. Víra v nezranitelnos boxerů po jich posledních porážkách značně ochabla. Lupičství ale trvá dosud u velké míře. Odsouzenei. Ze Šanchaje, 16. listopadu. (C.- B.- Prine Tuan je nyni v Ninhsijí (Šansi) zavřen. Jusjen jest uvězněn v Pinaně u Sinanu, obe pokusili se o útěk.

Válka jihoafrická.

Z Londýna, 17. listopadu. (C.-B.) »Sland ard« sděluje z Durbanu z 15. t. m.: Dle zpráv ze Standertonu není pokoj v ta- mějším okresu dosud obnoven. Usedlí tan Burové spěchají opět ke svým oddílům.— »Daily Telegraph« oznamuje z Pietermarie burgu ze dne 15. t. m.: Anglická posádka ve Vryheidu v Transvaalu jest skutočně obkličena Město bylo vyklízeno a zaujata postavení n horách, místo to ovládajících. Posádka má do- statek potravin na šest měsíců. Z Lourenco-Marquezu, 16. listopadu (C.-B.) Dosavadní hlavní konsul jiho-africkýeh republik Pott dostal úřadní rozkaz, aby ne- vzlyčoval více vlajku transvaalskou oranžskou. Poritu galsko neuznávár publiky více za svobodné státy. Z Londýna, 17. listopadu. (C.-B.) Lor Roberts telegrafoval včera z Johannesburgu- Generálové Barthon a Douglas obsadili 16. t. m. Klerksdorp, onen táhna o Potschefstromu, tento přes Venkersdorp, a sice bez odporu. Douglas měl den co den šarvátky s liebenberskou družinou, zajal 15 Burův ukořistil mnoho bravu a skotu. Maršál oznamuje ještě jiné menší útoky na britské hlídky a průvody. Z Bloemfonteinu, 15. listopadu. (Reuter. Burové, již obsadili Vicksburg, očekávají, žede Wet se s nimi spojí. Mají pevné postavení v horách svobodného státu a mají šatstva a potravy na dvě leta. Avšak zdá se, že nevědí, že de Wet ztratil svá děla, na něž skládají svou naději. Pro včerojší šarvátku nedaleko Eden- burgu přijel včerejší kapský vlak do Bloem- fonteinu teprve dnes. Burové byli zahnánia trať sproštěna. Také obrněný vlak zúčastnil se prý boje.

Telefonické zprávy, Nár. Listů.“ Revertní politika. Z Vídně, 17. listopadu. Ministerské rady, které se nyní, jednou v týdnu, konají jsou náramně krátké. Dříve trvaly tři ba čtyři hodiny, teď sotva hodinu. To proto, po- učují nás na místech vládních, že se konaj v nich toliko věci pilné, neodkladné, admini strativní. Jen to, co se musí, čeho nezbytně třeba k živobytí. Vše ostatní se buď odsta vuje nebo zůstavuje proceduře, která je z brusu novou a zasluhuje, by se na ni dů kladně posvítilo. Není žádným tajemstvím a je čiročirou skutečností, že z konferencí kabinetu dra. Körbra vytratila se politika. Kdyby se tam ukázala, hrála by roli bílé paní, zvěstujíe domácímu pánu smrt. Premier a jeho kollegové jí byli již blízci. Všichni bez výjimky. Žádná krise částečná nehrozila — celé ministerstvo bylo by vyletělo do povětří. Tak prudke konílikty vznikly v něm, že jen naprostým zastavením všech roz prav o nejchoulostivějších vě- cech zabráněno katastrofě. To bylo tak v prvních dnech záříjových, když byl již pád vlády pro rozpuštění říšské rady odvrácen, pád, o kterém slyšeti bylo již před- pověď: »Mnoho střelců — zajícova smrť!« Tenkráte bylo zjevno, že nemá byro kratický kabinet, vládnoucí deset měsíců, ani jednolitosti ani schopnosti, by jakoukoli důležitost aktu- ální, nedíme vyřídil, ale také jen vzal na přetřes. Příkré ty protivy zů- staly a kterýkoli pokus, je překlenout, mě by v zápětí rozklad. Tady je příčina, proč politika z usnášení, ba ze společného roko vání ministrů vyloučena. Je na jevě, že ta kový stav, chovající v sobě ne pouze zá rodek krise, ale krisi samotnu, je neudrži telným, prutože jediný náraz stačí, by cela struktura kabinetu se rozpadla.

Byvši vypuzena ze zasedací síně ministr presidia, politika se přestehovala do kubinstů odborných ministrů. Nač dlouhých výkladů a řečí o tom. Povíme to zkrátka: j a kmi le nemohl a nechtěl celý sbor rádeů koruny dělati společnou poli- tiku, počala se dělati politika v ressortech. To je nová metoda, která se praktikuje za pana dra. Arnošta Körbra, které nikdy nebylo a v žádném jiném státě není, které právé v úřadnickém ministerstvu nikdo by se nenadál, která této povaze jeho, celé tradici a veškerým zvyklostem se příčí. která sahá na sám kořen existence nyněj šího chefa vlády a která, neučiní-li jí přítrž úplně, jej najisto zničí. Vypravuje se, že když před několika měsíci se objevily v některých časopíšech zvláště v »Neue Freie Presse«, rozmluvý s aktivními státníky a bylo na první pohle patrno, že těmito jsou pp. baron Call a d

Pietak, ministrpresident, ukazuje důrazn k tomu, že politiku dělá v každém ka binetě chef a je také za ni zodpověden způsobil, aby takové interviewy, ve kterýc projevovali jeho kollegové svoje osobn i individuální názory o věcech teprve chy staných, byly zastaveny. A byly také za staveny. Pan dr. Körber tedy zakročil prol separatní a separatistické politice svých ressortních soudruhů. Několik neděl potom však ztrpěl a trpí dosud, aby někteř postupovali zcela samostatně, o své újmě, bez ohledu na po- stavení druhých, bez ohledu na situaci a její potřeby a příka zy, bez ohledu na smýšlení, citya práva národa českého, postupo- vali tak, jakoby ministerstvo nynější bylo výkonným orgánem nikoli státu, nybrž jen Němců, ba určitých německých stran, aby etablovaly se tak vedlejš vlády ressortní, pracujícii na svůj vrub zeela v duchu néme ckého souručenství, ztrpěl a trpí, že směr jeho régimu dávno byl už oddálen od linie objek- tivnosti, nestrannosti a nepřed- pojatosti hodně, hodně v levo, ztrpěl a trpí, že dispositi vními činy barona Spense a dra. Böhma- Bawerka vtiskuje se celé vládě ráz, jaký měly obě vlády Auers- pergovy, takže pomalu v příčině vyřizování personálií a relali nebude mezi vládou přítomnou a oběma ústaváckými žádného rozdílu. Neboť pobyt dra. Rezka, o jehož. posici bude ještě řeč, v kabinetu, jen aby stítem byl vysokým a širokým, za nímž by míni- strové justice a financí prováděli svoji vůli. nemajíce na českého ministra nižádných zře- telů, tuto povahu kabinetu, jak se jeví ve skutcích jmenovaných jeho členů, nevezme a neseslabuje.

Dr. Körber sám byl pocítil a postihl, že jen jemu náleží a přísluší »dělati politiku« Toto rozpoznáur vyplynulo z vědomí s po- luzodpovédnosti za vše, co se ve správě ressortní koná nebo opomijí. Ma také za to, co baron Spens a dr. Böhm- Ba- werk učinili teprve v posledních nedělich Nikdy, nikdy by takové latitudy nebyl do- přál svým ministrům hr. Taaffe a za žádné vlády nemohlo se stát, aby ressortní mini- strové předstihovali hromaděním hotových udalostí, které dotýkají se nejbolestnějšího nervu každé exekutivy rakouské, otázky ná- rodní. Vždy a vždy každé rozhodnutí, které jen z daleka souvisí s vlastní politikou ná- rodní a jazykovou stalo se forem kompe- tentním: ministerskou radou a nikdy se ne dopouštělo, by kterýkoli ministr jednal poté stránce prostě dle svého uznání a cítění. Z účelné té praxe má býti pro barona Spensa a dra. Böhma-Bawerka výjimka ? Jim chce dáti dr. Körber do entreprisy úpravu jazykových řádů v úřadech a soudech a sám vzdáti se veškerého vlivu, veškeré kontroly Pro persona sua může tak učinit, ale nesmí žádat, aby stejně resignoval dr. Rezek a se schoulil v pouhopouhý stín, který se passivně dívá, jak se do rány nám již zasazené co chvili lije palčivá žíravina, jak se ta rána rozjizvuje, prohlubuje a zveličuje, místo aby byla zacelována. K tomu dr. Rezek, opustiv funkci v ministerstvu vyučování, nevstupoval do kabinetu, aby za něho právní stav jazy- kové otázky, jaký byl, když přijal portefeuille, se měnil víc a více ad pejus jeho národa. Když dr. Rezek z jara po dohotovení jazykových osnov chtěl odstoupit, dáno mu ujištění, že se žádná křivda jazyku českému nestane. Zůstal. Za krátko nabyl dr. Rezek trpkých zkušeností. Jako nějaký zloduch vy haní se český jazyk z vniterního úřadování, také odtud, kde zůstal po 17. říjnu a dr.

Kindinger nalezl v baronu Spensovi v te příčině horlivého následníka. Ten a dr. Böhm- Bawerk, rozený Němec brněnský, mají jedno společné usili: státní správu zachovati ně- meckou. Takové tendence může míti vláda strannicky — německá, vláda, která má zvláštního ministra pro Čechy, nikdy. Nikdo nám nepřicházej, jako se stalo přede dvěma měsíci v jednom českém listě, s replikou, že všechny ústní diktáty dané pro obvod vrehního soudu a finančního ředi- telství jsou úplně v pořádku, že jsou to jen ressortní důsledky v provádění výnosůa v obnově statu quo. Buď anebo. Buď tyto konsekvence byly nutny a nezbytny, byly odůvodněny a oprávněny, pak se měly státi hned a neměl jimi prodiet ani p. Spens, ani p. dr. Böhm Bawerk deset měsíců. Nebo ne- byly potřebny a nutny, nebyly v zájmu služby nezbytny — pak byly zbytečny. My nejsme ochotní viděti v nich »ressortmässige Dispositionen«. Spatřujeme v nich to, co je v nich: kus politiky protičeské, nové etappy zjevné výbojnosti, čelící ke primátu němčiny a zachováme se podle teho k těm, kteří jsou vlastními původci a tvůrci, jako kitěm, kteří neuměli nebo nechtěli jim čeliti a je učiniti nemožnými. Posuzujeme a posuzovati budeme lidi ve státě a politice činné jen dle jejich skutků positivních i negativních a víme, že v těchto je často více viny, nežli v oněch. Zaod l1. č e Z Vídné, 17. listopadu. Ani dnes ne byla ještě stanovena lhůta pro kampaň jed- notlivých sněmů zemských. Vláda činí teprye dotazy u jednotlivých zemských presidentů. resp. zemských hejtmanův a maršálků, na kdy si přejí míti zemská zastupitelstva svo- lána. V posledních dnech meškali zde ně kteří místodržitelové a zemští presidenti. Teprv až bude tato anketa skončena, bude rozhodnuto, na kdy zemské sněmyse svolají.

Zástupcové města Prahy ve Vídni. Z Vídně, 17. listopadu. Obav námi včera vyslovená, že an dnešní Porada o stavbě novéh justičního paláce v naší metro- poli nebude poslední, se, bohu- žel, splnila. Konference trvala déle 3 hodin, ale nevedla k žád- nému positivnímu výsled ku, nýbr2 — k novému odkladu. O 10. hodině dopoledne sešli se u odbor- ného přednosty ministerstva financí Kolben- steina tajemník ministerstva financí dr Künstler, rada stavebního oddělení mini sterstva vnitra Förster, odborný rada mini sterstva spravedlnosti dr. Rösch, starosta měst pražských dr. Srb a bývalý starosta architekt Gregor. Zástupcové města Praby prohlásilí co nejrozhodněji, že připustí sta- vební čáru, jak proponována je na plánu vládě předloženém jen v tom případě, vy stavíli se justiční palác v čele Josefského náměstí, avšak zástupcové vlády užili všelikých vytáček a bylo viděti, že chtějí nabýti volné ruky, by mohli se vrátiti k proposicím dří- vějším, již překonaným. Co se týče výkupu ulice, nechtěli de- legáti vládní z počátku ani uznat nezbytnos jeho, později pak kladli podminky, ktere prohlášeny byly drem. Srbem a architektem Gregorem nepřijatelnými. Zástupce mini- sterstva spravedlnosti přimlouval se roz- hodně za stavbu nového justičního paláce, ukazuje k tomu, že je nezbytnou po- třebou justiční správy. Vůči neochotě, ba neústupnosti vládních zástupců dr. Srba architekt Gregor se vyjádřili, že vlastně ne- přišli za žádnou záležilosti obce královského hlavního města Prahy, nýbrž že obstarávaji v této věci vlastně agendu státní. Konference musila býti přerušena. O jejím průběhu vy- rozuměli zástupcové města Prahy ministra dra. Rezka a odpoledne odjeli.

Příšti říšská rada. Z Pešti, 17. listopadu. »Pester Lloydu oznamují z Vídně, že vláda hodlá říšskou radu svolati již několik dní po skon čených volbách. Parlament prý — dle doslechu — sejde se 25. ledna budou- cího roku. Volební ruch. D. Z Brixenu, 17. listopadu. Bisku brixenský otiskuje v »Brixener. Chronik« prohlášení, ve kterém praví, že kompromisu mezi Schöpfrem a Zallingrem autoritativnč nesehválil, nýbrž že vyslovil své potěšení nad tím. že mír se zdařil Ježto prý však zmýlili jej, odpadá vše- liký souhlas s jeho strany a tím také všeliká oprávněnost, aby se někdo jeho schválení dovolával. Biskup dodává, že za daných po měrů vždy se přimlouval za opětně zvolení bar. Dipaula, avšak že na svobodu volby nikdy prý nečinil nátlaku. Volební čáky bar. Dipaula následkem tohoto odvolání knížetebiskupa brixenského každým způsobem podstatně se zlepšily. Demisse bulharského ministra vojenství.

JI. Ze Sofie, 17. listopadu. Proslýchá se, že ministr vojenství Paprikov pro vážné neshody s ostatními členy kabinetu zadal za propuštěnou. Navrhl totiž značné zvýšení vojenského rozpočtu, kterému se ostatní ministři, vzhledem na finanční situaci země, opřeli. Pronásledování Arménů. y. Z Londýna, 17. listopadu. Arménský kostel v Boru nedaleko Bitlisu byl Kurdy se- žehnut. Převor byl při tom zraněn. Bývalý poslanec v blázinci. W. Ze Stutgartu, 17. listopadu. By- valý poslanec říšského sněmu německého Oskar šl. Münch propuštěn byl z blázince wimmthalského jakožto muž zdravých smy- slův a podrážděný a nedůvěřivý toliko jako »štvaná zvěř« různým pronásledováním. Dan byl do blázince nedávno teprve na základe jednoho výroku soudního K afféře Koblentzově. Z Paříže, 17. listopadu. Následken příhody na honech u p. Lebauda přikázal mi nistr vojenství denním rozkazem všem důstoj níkům, aby příště hony na statku Lebau dových míjeli. Z Paříže, 17. listopadu. (C.-B) Setník Koblentz byl raněn v souboji s Luzarchem d' Azay Vůdcovství liberální strany anglické. x. Z Londýna, 17. listopadu. Jak se »Daily Chronicle« dovídá, dostalo prý se Roseberyovi za souhlasu všech předákův liberální strany pozvání, aby převzal o pě vůdcovství strany; lze prý čekati, že pozvání tomu vyhoví.

Telegramy korresp. kanceláře. Uherský parlament. Z Pešti, 17. listopadu. (C.-B.) V doln sněmovně místopředseda Ernuszt věnova vzpomínku zemřelým členům hr. L. Cebria novi a biskupu Hidassovi. Předloha o inartikulaci deklarac arciknížete Františka Ferdi nanda d Este, již dolní sněmovna vyří dila, byla přikázána státoprávnímu a zákono dárskému výboru. Po přečtení královského listu o uza vření IV. zasedání říšského sněmua ebálant nártandl hyla ekůva nkančnn Dolní sněmovna vyslechla rovněž krá- lovský reskript a po autentisování protokolu byla schůze skončena. V. zasedání bude zahájeno 20. t. m

Bukureštský proces. Z Bukurešti, 17. listopadu. (C. B. V procesu pro vraždu prof. Michajljana pro hlásil svědek poslanec Bratěsko, že Dmi trov vypravoval před vyšetřujícím sudím, že Sarafov mu uložil zavražditi některé osob- nosti v Bukurešti, mezi nimi Michajljana, Dmitrov to upírá. Bratěsko praví dále že Dmitrov nebyl trýzněn. Policejní přednost Alexandresko vypovídá, že Trifanov po zavraždění Fitovského prozradil mu spik nutí proti rumunskému králi, o čem byl vy rozuměn ministr zahraničných věcí Lahovari Zástupce stran Polykrat brojil proti »taj- nému výboru«, jehož zločinné činy ohrožuj bezpečnost státu, život panovníka a klid Ev ropy, avšak bulharský národ se pro tuto vraždu nestotožňuje s vrahem. Z Bukurešti, 17. listopadu. (C.-B. V dalším průběhu procesu s vrahy Michajl janovými mluvili zástupcové stran Orne se a Gradisceano, kteří za vlastní vinníky označili makedonský výbor v Solli, jeho nástroji obžalovaní byli. Odsouzením zločinců prospěje se i lidu bulharskému. Tento nesmí býti s výborem makedonským stotožňován. Bratr jednoho zavražděného udává, že švekruše jeho byla Ikonomovem, jenž jí smrtí hrozil, donucena podepsati prohlášení, že nečiní žádných ná- roků následkem smrti manžela svého. Toto prohlášení bylo prý uveřejněno v bulharském listu úřadním. Prokurátor v Ruščuku pravil svědkovi, že nemůže proti tajnému výboru ničeho činiti. V pondélí se v líčení po kračuje.

Carova choroba. Z Kodané, 17. listopadu. Následkem příznivějších zpráv o nemoci carově odročií následník návrat do Ruska. Nastoupí zpá- teční cestu do Ruska s carovou matkou později. R. Z Paříže, 17. listopadu. Podl zprávy »New-York-Heraldu« jeví nemoc ca- rova pravidelný průběh a nedostavila se ani nejmenší komplikace. Lékaři jsou tudíž bez obav. Car zachoval si dobrou náladu »Figaro« oznamuje z Fredensborgu, že ca rova matka zůstane u svého stařičkého otce krále důnského, do 20. listopadu. Z Cařihradu, 17. listopadu. (C.- B. Carova ruská sdělila sultánovi, odpovídajíc na jeho telegram, že nemoc cara Mikuláše probíhá pravidelně a příznivě. Zároveň po- děkovala sultánovi za jeho přátelskou sdíl nost, která cara hluboko pohnula. Z Petrohradu, 17. listopadu. (C.- B. »Nov. Vremja« oznamuje ze Simferopole 16 t. m., že odjezd ministrů z Jalty do Petrohradu byl odložen. Cařihradský výslanec Zinověv vrátil se na své místo. Z Livadie, 17. listopadu. (C.- B.)O 11. hod. dopol. oznamuje se: Car strávi včerejšek d obře. Ve dne spal asi hodinu. Teplota 38.1°, tepů 72. V noci spal n mocný dosti dobře. Z rána byla teplota 38 1°, tepů 70. Celkový stav je dobrý; průběh nemoci pravidelný. K. Z Kolína n. R., 17. listopadu. »Kö1n. Ztg.« se domnívá, že car onemoc- něl nejspíše požitím ledové vody z pramene, obsahujíeího tyfové bacilly. Dle posledních sou- kromých zpráv má carova nemoc průběh normální. Z Kodaně, 17. listopadu. (C.- B) Velkokníženásledník ruský od- cestuje zejtra dopoledne s plukovníkem Da- škovcem a prof. Frohovským přes Berlína Věřbolovo do Petrohradu.

K řádové afféře v Pařížl. Z Paříže, 17. listopadu. (C. B.) »Libre Parole«, »Gaulois«, »Echo de Paris« a »ln- transigeant« zabývají se dnes afférou nedáv- ného udilení řádů. »Libre Parole« tvrdí, že přednosta kabinetu v ministerstvu osad De- crais jest při tom kompromitován. S druhé strany ujišťuje »Figaro«, že oproti rozšířeným zprávám nebyla podána u soudu žádná za- leba v této záležitosti a dokládá, že vláda dovede potrestati vinníky, jsou-li. Není-li však, jak list se domnívá, afféra ničím jiným, nezli osnovou smyšlených povídaček, bude snadno zjistit pravdů, poněvadž jsou známa jmena osob, o něž běží. Z Paříže, 17. listopadu. (»Havas.«) Vláda užije nejbližší příležitosti a vysloví se o domnělém čachru s řády v osadním míni- sterstvě. R. Z Paříže, 17. listopadu. Naciona- listické listy pokračují v obviněních svých. »Libre Parole« uvádí dnes i jmena. Syn ministra osad, Jean Decrais, jenž jest přednostou kanceláře otce svého, jest prý do afféry té zapleten. Decrais musí odstou- piti, rovněž tak ministr spravedlnosti Monis, načež ale musí — doufají monarchistické listy — podle nedávného prohlášení solidár- nosti svojí odstoupiti celé ministerstvo Wal- deck-Rousseauovo.

Nová německá děla. Z Essenu, 17. listopadu. (C.-B.) »Rhein.- Westphal-Ztg.« prohlašuje, že novinová zpráva o novém polním děle, jež na zkoušku slévají v Kruppově závodě, a že jedná se o úplně nové přezbrojení polního dělostřelectva pruského, zakládá se na zcela falešných in- formacích. Vratislavský sattentát«. n. Z Berlína, 17. listopadu. O pří- hodě ve Vratislavi docházejí tyto podrob- nosti: Císař jel v otevřeném kočáře. Asi 200 metrů od nádraží prorazila náhle žen- ština řetěz, který tvořili strázníci a v ruce vysoko pozdvižené mávajíc sekerou, vrhla se na kočár císařův s té strany, kde seděl ná- sledník meiningský, zůstala na okamžik státi a potom mrštila sekerou v dlouhém oblouku směrem ke kočáru. Avšak mířila špatně, sekera zasáhla jen zadní kola a od- razila se. Žena učinila prý pokus, hoditi ještě jednou (?) za kočárem. V tom oka- —4l, al. byl- -bynena a olráší danravana na policii. Věc tato byla dílem několika vteřin. Obecenstvo, které stálo dále na ulici, nevědělo ani, co se stalo. Císař sám, jakož i následník meiningenský, dle ujištění očitých svědků pozorovali, co se stalo, ale jeli bez zastávky dále.

B. Z Berlína, 17. listopadu. Útočnice Schnapkova jest dle všeho šílená. Ve svém byte bývala stále uzamčena a zmateně mlu- vívala. Zejmena hovořila sama s seboua bylo prý slyšeti výkřiky: »Hleďte, abyste to dostali dál! Všichní mne chtějí! Mne si musí vzíti zámožnější« atd. Domácímu, u ně- hož bydlela, hrozila často smrtí. Včera žá- dala od jednoho zametače ulie, aby jí dal několik dlaždic. Později si koupila sekeru. Z Velké Střelice, 17. listopadu. (C.-B.) Potvrzuje se, že německý císař vra- tislavskou přihodu ani nepozoroval. Meining- ský následník, jenž seděl s té strany, kde byla Schnapková, viděl, že něčím po kočáře hodila. Císař považuje věc za bezvý- znamnou. Z Vratislavi, 17. listopadu. (C. -B) Soudním vyšetřováním příhody, jež zavdala podnět k pověstem o attentátu, dokázalo se, že jedná se o skutek choromyslné ženské. Chorobnost svobodné 40leté Selmy Schnap- kovy je prokázána mimo výslech také zma- tenými řečmi zatčené. Ve svém stihomamu znepřátelila se s úřady i se svými sousedy. Je proti ní zavedeno trestní řízení pro urážku policisty a pro vzepření se státní moci. Aby se pomstila na vratislavském advokátovi, jenž vedl proti ní různé procesy, také na vystěhování, šla k soudu, aby tam advokáta zabila. Nenašedši ho tam, šla domů. Po cestě viděla mnoho lidí a dověděla se, že jede tudy německý císař. Tu provedla čin Schnapkova přistěhovala se do Vrati- slavi 2. června z Bukova (v kraji vratislav- ském); dříve zůstávala v Berlíně a Štětíně.

Dnes bude předvedena před vyšetřujícího soudce a záhy asi dopravena do ústavu choromyslných. n. Z Vratislavi, 17. listopadu. Na dů- kaz nepříčetnosti útočnice Schnapkovy se uvádí mezi jiným také to, že při vý- slechu udala, že byla kattentátu navedena — německou císařovnou. d. Z Vratislavi, 17. listopadu. Selma Schnapkova bude, jak se očekává, dopra- vena již dnes do městského ústavu pro choromysiné na pozorování. Na sdělení, že svůj- čin spachán byl šílenou ženou, přikývl císa hlavou. d. Z Vratislavi, 17. listopadu. Útoč- nice Schnapkova byla dnes převezena z po- licejního vězení do věznice soudní. Soudní vyšetřování proti ni zavedeno nebude, nýbrž bude dána do blázince. n. Z Berlína, 17. listopadu. O atten- tátu vratislavském pojednávají zdejší listy dost klidně. »Nat. Ztg.« píše však: Byt i dle všeho včerejší přiběh způsoben byl osobou šílenou, nebyl přece čin její bez vážného nebezpečí. Sekera byla vržena tak obratně, že málem bylo by došlo k pohromě. Že se tak nestalo, vyvolá všude po Něme- cku opravdovou radost. »Post« nalehá