2
masthead
V Praze, v neděli dne 18. listopadu 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předplácí se
v Praze v sdministraet
sn měsío
na čtvrt lota . . . . 8 K —
a drejí čonšikoe
n la. .. k o
ve dlislkšck
na něslo,
2Kg
Poštout
l. . . R e
s dvojí zisllken
a něs
Rinrk nei
ei
Dnešní číslo pro Frahu Je a 20 stranácl.
Praha
kg
5
article
Kam to vše směřuje?
Kam to vše směřuje?
S netajenou radostí vděčí dnes hlavní
orgán německé levice »Neue Freie Pressee
vládě Körbrově za její nejnovější »dobrou
službu«, prokázanou věci Němectva od-
straněním Čecha Jansy z před-
sednictví c. k. vrchního soudu
zemského pro království české.
Vykládá, jak prý byl tento český presi-
dent vrchního soudu jedním z nejdůležitěj-
ších našich vyplněných postulátů za vlády
Thunovy a jak prý za svého dvouletého
presidentství szavdal Němcům tolik příčin
ke stížnostem(l!), že zpráva o jeho
odstoupení nemůže je naplniti než pocitem
zadostučinění.« Aby tak president
Jansa vzal redakci »Neue Freie Presse« za
slovo a vyzval ji, by uvedla jen jediný
skutek jeho, pro který by Němci mohli si na
jeho dvouletou činnost úřadní slušně stěžo-
vat. Měl by tak věru a tempo učiniti a pak
by byla podívaná na to' svíjení se lapené ně-
mecké lhářky, které jeví se to býti zcela
v pořadku, že německý ministr justice baron
Čecho
Jansa
Thunův
Němec
Neue Frei Presse
Neue Frei Pressee
6
article
Spens Booden tak rázně nalebal na odstranění
českého jazyka že soudů v Čechách, až pre-
sident vrchního sbudu Čech Jansa pod ná-
tlakem tím praskl. »Jeho nastu pce —
poroučí drze orgán levičákův — nechť do-
pomůže platnému jazykovému právu(n
v Čechách ku plněmu právu (l), nech
upevní vratkou kázeň mezi mladými
českými úřaďniky soudním
a nechť obrátí pozornost svou i na mnohe
jiné povazlivé zjevý v soudnictví země
české.«
Jak viděti, panstvo si již houká a fouká,
jako by bylo v kabinetěkörbrově
doma. Dnes týden předák německých po-
krokářů moravských Gross v Jihlavě po-
roučel vládě Körbrově, aby konala »svou po-
vinnost« a mašírovala v čele něme-
ckého »gemeinbürgschaftu« s pu-
škou administrativní a poli-
cejní libovůle udatně proti nám
Čech ů m
Dnes už »Neue Freie Presse« kvituje
vládě Körbrově, že koná tuto svou povin-
nost, ale hned na to diktuje jí dalš
postuláty Němců; nejinak než jako by
v kabinetu Körbrově viděla již rozhodovati
ryt. Chlumeveno a -trn iustice
Čo
Jansa
Gross
Němec
Čechy
Jihlava
Spen Booden
Neue Frei Presse
7
article
Spens-Boodenovi drubého Her
Ano, za pouhý výkonný výbo
svůj pokládají dnes již němečtí levičáci
ministerstvo Körbrovo; a čím více ono dik-
tatům jejich na úkor náš vyhovuje, tím
drzeji požadují oni na něm konání dalších
»povinností«. Kam tento nátlak zpupných ně-
meckých hegemonů ještě vládu Körbrovu
dotlačí a dožene, sám bůh nebeský vI. Však
jest již dnes politika vládní za-
tlačena ze střední dráhy slíbené nestran-
nosti tak povážlivě na levo, jes
již dnes stržena na taký osudný
sráz německého příkoří prot
národu našemu, že nejnovější jej
skutky naplňují trapným úžasem
zármutkem i nejtrpělivější Sta
ročechy, kteří do posledka důvěřoval
v dobrou vůli p. Körbrovu a majíce za to,
že mu jde do opravdy o zjednán
dělného parlamentu, logicky
doufali, že nepodnikne moudře ničeho,
co by zraněný národ český ještě více roz-
trpčovalo a ku nejkrajnější opposici dohá-
nělo. Jak bolestně jsou všickni tito umírnění
našinci staročeští dnes zklamáni viděti
z trpkého výkřiku včerejší »Politik». »K am
to má vesti?« trne a hořekuje
8
article
»Podobá se vskutku, jakoby kabinet Kör-
brův k tomu mířil, aby ustavičným příkoříu
velinal český národ v nejhlubší roztrpčení.
Místo, aby mírumilovným živlům v mladočeské
straně, ne-li blahovůlí, alespoň jakous nestran
ností umožnil, by mohli účinně oddolati radikál
ním proudům, vzrušují se neustálým drážděním
vášně vždy na novo, a maří se úmyslně jich
tišení. Nejnovější ordonance v jazykové otázce
čelicí přímo k tomu, aby pokoutními cestami
zavedla se státní němčina, nejen že odporují
opětovným slibům páně Körbrovým, že nepřipustí
v otázce jazykově žádných jednostranných opa-
tření, ale ony jsou vyzývavým zkrácením práva,
které sahá daleko za status quo před vydáním
jazykových nařízeni Badenových. Nechce se
tomu, aby nastalo ulišení myslí, nýbrž s mě-
řuje se k tomu, aby národ český byl dohnán
do krajností. Věříme, že p. Körber sám je dalek
této úkladně hry a že své sliby nestrannosti
béře vážně, ale jeho dobré úmysly ruší příčné
akce ministra splavedlnosti, který v kabinelu
jeho nepokrytě hraje úlohu bojovného něme-
ckého ministra krajana. Spens Boden jest jed-
ním z těch byrokratů ze školy německo-centra-
listické, kteří ani když dosáhnou portefeuill
ministerských, nestávají se státníky, nýbrž zů-
stávají pouhými stranniky. Spens-Boden býl jako
místodržitel na Moravě mnohem více výkonným
orgánem německoliberální vedlejší vlády, nežli
politickým náčelníkem země ze tři čivrtin
české. Baron Spens-Boden přenesl tyto sré
názory a předsudky také v nový svůj úřad
do Vidně, aby také v »neutrálním úřadnickém
ministerstvu« nebyl než vyslancem pana ry-
tiře Chlumetzkého. Pan Chlnmetzký svým
časem, rozmlouvaje s dopisovatelem »Neue
Körbrův
Badenův
Körber
Chlnmetzký
Neue
Spen
Boden
Morava
Baron Spen
9
article
Freie Presse« v Uži povyzradíl svůj cil: roz-
pouštět poslaneckou sněmovnu opět a opět, až
by se dosáhlo vlády německo-liberální. Chlu
meckému tedy jde o to, zmařit dělnost parla-
mentu, aniž by však vina z toho padla na
Němce. Češi mají býti vinníky. K tomui konei
má býti podníknuto vše, aby byli Češi znovu
vehnáni v obstrukci. Provedení této snahy obsta-
rává však — bar. Spens-Boden, jenž činí vše
aby český národ nevycházel z rozčilení a z roz-
trpčení. Nejnovějším činem joho jest pensiono-
vání předsedy Jansy, kterýž má ustoupiti Němci,
po chuti levičákům, jako nedávno musil ne-
stranný místopředseda finančního ředitelstv
pražského Danzer, vzdor své německé národ-
nosti ustoupili stranníku německému. Pan Gross
onehdy ve své neotesané řeči prohlásil, že
dlužno Čechům cestou administrativní vziti
vše, čeho dosáhli. A hle, několik dnů nato
oznamuje se vynucené pensionování předsedy
vrchního soudu zemského p. Jansy. Pan dr.
Němec
Čech
Jansa
Danzer
Gross
Čecho
Spen
Boden
Frei Presse
Už
10
article
Gross byl tedy dobře zpraven; náležíť on právě
též k důvěrníkům bar. Spens-Boodena, který zdá
se míti zaměřeno k tomu, aby stálým pohoršo-
váním českého národa připravil situaci, kterouž
b nants
eenou, aby hned po sejití se nove snemio vuy
poslanecké zakročili nejkrajnějšími prostředky
odporu. Pan Körber ve svých řečech označuje
vždy poslance české jako rušitele parlamentního
míru; měl by však týto rušitele hledati ve své
bezprostřední blizkosti, neboť bar. Spens jes
to, který svým vlastním břídilstvím k tomu pra
cuje, aby připravil novou obstrukcí. —
Takový, hle, dojem činí skutky politiky
vládní v Čechách i na nejmírnější našince
Přivádějí je zcela důsledně k domněnce, že
vládě Körbrově, či správně: většině její ka
binetu naprosto nejde o sjednání dělného
parlamentu, nýbrž právě naopak, o to, bychom
my Čechové jej obstrukcí svou znovu zma-
řili a tak Němcům vítaný absolutišm na sebe
přivodili. —
Avšak my sobě tajné záhyby politik
Körbrovy vykládáme jinak.
My věříme, že jí jde o dělný parlament
ale že ho doufá dosíci dvojím prostředkem
jednak všemožným získánímes
Němců za každou cenu, tedy tím
že jim na útraty naše ve všem
bude po vůli, snad až do té státní něm
činy, ba i toho zřízení německé země v Če-
chach — jednak roztříštěním na-
šeho českého tábora opposičního
sváry a rozmíškami ctižádostivých
třídních, politických, stavov-
ských stran a frakcí mezi námi,
kteréž dosáhnuvše několika mandátův, od-
štěpily by se ve Vídni od našeh
opposičního šiku národního
skutkem tím podlomily a osla-
bily by váhu odporu českého
Gross
Booden
Körber
Čecho
Němec
Čechy
Vídeň
Körbrov
11
article
národa tak, že by se ho Vídeř
nepotřebovala více báti. Jinými
slovy: pan Körber doufá, že z nastáva-
jících voleb nepřijde do Vídně více
jednolitá 80členná delegace op-
posičního národa českého, alebrž čtvero
nebo patero vzájemně se potírajících politických
frakcí českých, s nimiž bude tak snadno
hotov, jako s rozvázanými pruty
Svatoplukovými. Odtud každý soudný
Čech srozumí, je-li to svědomité a vlaste-
necké tříštiti a drobiti v této kritické
době síly národavůči svornémua
mocnému nepříteli, jenž doufá již již uchvá-
titi kladivo moci vládní, aby nás úderem
zejtřka svého rozdrtil na věky. O to dnes
jde a tu svědomí české každému z nás
povi, co činiti má!
Vídeř
Körber
Svatoplukův
Vídeň
Čechy
12
article
Padesát let činnosti pražské oboh
vma sva živnost. komoryi
Zdali asi naše živnostnictvo, které volával
do nedávna po zřízení zvláštních kemori řemesl
niekých, vzpomene a uvědomí si, žeo vlastno
prvním, kdo se ujal úkoln zašlých cechů a sla
se do jisté míry pokračovajelem: jich, pokud s
toliž týče organisovaného zpstoupeníi zájmů ob-
chodních a průmyslových — tedyb živnosten-
ských v nejširším smyslu — vůči státní správě.
byly právě obchodní a živnostenské komory.
Mezera, která zánikem cechů vznikla, stala se
tím citelnější, jakmile evropské státy počaly na-
vzájem provozovati intensivní hospodářskou po
litiku, jmenem merkantilismu obecně známou
nesoucí se za rozpoutáním všech hospodářských
sil vlastní země a rozmnožení jejího bohatstv
rozhojněnou činností průmyslovou a obchodní
brzo tu vlády pocítily nedostatek spořádaného
zastoupení stavu obchodního i průmyslového.
orgánů, od nichž by k této politice vycházel
praktická direktiva. Tak si vlády (již v polovie
17, století) stvořily samy tyto poradní orgány
obchodních a průmyslových komorách, nejdřiv
ovšem — v souhlase se změněnými naprot
době cechovními základy života hospodářského
— v městech přístavních a střediscích velko-
obchodu a velkoprůmyslu, vztáhnuvše postupem
doby působnost jich na celou širou oblasť ži-
vota obchodního, průmyslového a řemeslného
U nás rokem narození komor byl r. 1848
kdy vydán byl provisorní zákon komorní, na
jehož základě však jediná vídeňská komora se
ustavila. Teprve nový zákon z r. 1850 dal ce-
říše) úplnou, terrifornalné rozčleněnou soustavu
obchodních a živnostenských komor, která (
základech svých pozměněna ovšem po vyrov-
nání uherském dosud platným zákonem z roku
1868) dodnes trvá.
velkoobchod
živnostenský komora
13
article
Komora pražská ustavila s
18. listopadu jmenovaného roku a na
dnešní den připadá tedy padesát
výročí její činnosti, které dnes v nové
budově svého umělecko-průmyslového musoa za
účastenství vynikajících zástupců našich oficiál-
ních a hospodářských kruhů jubilejní schůz
oslaví.
Dnes tomu 50 let, co tehdejší místodržitel
Meeséry zahajoval ustavující schůzi komory
pražské, výslovně poukazuje k tomu, že ob
chodní komory zakládají se jako instituce pro
visorní; a vskutku již v polou let padesátýci
očekávali v Praze co den jich zrušení. A dnes
náleží komorám v naší veřejné správě hospo-
dářské místo tak význačné a určité, že ku je
jich trvání a působnosti víže se množství věc-
ných, odborných zájmů širokých vrstev obchod-
nictva a živnostnictva.
Byla to šťastná myšlénka obchodní komory
pražské, upoutati dojem a význam okamžiku
kdy hledí nazpět do padesátiletí své trvalé čin
nosti, vydáním zvláštního, objemného jubilej
ního spisu, *) který by ve výrazných ryseci
rozvil obraz dějů hospodářských posledního půl
století. Byla to doba velikých převratů v hospo
* Obchodní a živnostenská komora v Praze
prvním půlstolétí svého trvání 1850—1900 k přikazu
presidia komory sepsal JUDr. Joseí Gruber, konci-
pista komory. V Praze 1900. Nákladem komory
(Stran 435.)
Meeséra
JUDr
Gruber
Praha
živnostenský komora v Praga
hospodářský poslední půl
14
article
dářském životě Rakouska, jichž hlavními mil
níky jsou: vývoj obchodní politiky od star
soustavy prohibiční k náhlému, překotnému sy
stému svobodné tržby nedlouhého trvání, a pak
po reakci autonomní politiky celní k nynějšímu
systému obchodních smluv; vydání nového řádu
živnostenského a jeho postupné reformy na pro
spěch maloživnostnictva a dělnictva, spolu s vy
budováním soustavy ochranného zákonodárstv
dělnického; vydání nového zákonníka obchod
ního, zákona bursovaího, řádu konkursního
zákonů na ochranu průmyslového majetku
úprava cedulového bankovnietví a náprava měny
reforma berní a nový civilní řád soudní; novi
éra poliliky železniční, postátňovací; rozvoj od
borného školství, dvývoj musef a celá rozsáhlé
akce veřejná na povznesení maloživností. Ko
mora pražská za svého půlstoletého jrvání nejer
vynikající měrou spolupůsobila při zásadním ře
šení všech těchto otázek hospodářských, ale z
valné části přímo směrodatným způsobem byl
podnětem tohoto řešení a horlivou podporov
telkoudvšech velikých pokroků hospodářských
které v tomto období udály se v jejím obvodě
Jubilejní spis komorní sám v přehledném do
slovu charakterisuje mnohotvárnou činnost ko
mory natomto poli stručně takto: ournsa
Rakousko
15
article
»Majíc i při zásadních otázkách vždy na
zřeteli historicky dané poměry svého obvodu
byla komora značně daleka nivelisujícího hospo-
dářského liberalismu. Přesvědčivši se o zhoub-
ných jeho účineích v politice tržební i želez
niční, energicky domáhala se —r první z ob
chodních komor v Rakousku — celn
och ranya autonomní celní pol
tiky ipostátnění dráh železných
a když měl býti v Rakousku zaveden nový řád
živnostenský, žádala v něm ustano vení
průkazuzpůsobilosti a o živn
stenských společenstvech. Nebyla sice
v dřívějších letech přítelkyní zákonného obmezo-
vání pracovního poměru při osobách dospělých,
pečovala však s úspěchem o zakládání po-
kladen podpůrných a o zdárno
působnost pojišťováni dělnického
a při akcích pomoených nečinila rozdílu mez
výrobci samostatnými a nesamostatnými.
Není od roku 1850 hlavní železné dráhy
v obvodě komorním, jejíhož zřízení by se byla
komora nedomáhala zvláštními peticemi nebo
v pámětních spisech o vybudování železniční
sítě v Čechách vůbec — zejmena české západní
dráhy, dráhy Franiiška Josefa, české severní
dráhy, dráhy buštěhradshé a pražsko duchcuvské
rana kudnm ablan i
středem království a aby byl umožněn levný
dovoz uhlí z ložisek českých do středu a na
jih země. Snažila se o splavnění Labe a Vltav
až ku Praze a nad Prahu, chopila se horlivě
energicky podnětu ko zřízení průplavu dunajsko-
vltavsko-labského a zakročila naproti nákladným
projektům železničním v jiných zemich o vybu-
dování splavných cest vodních v Čechách vůbee
Vývoznímu obchodu prokázala neoceniteln
služby snahami o vhodné tarify exportní a ve-
škerou činností informační, podporující a po-
vzbuzující, jakou ode vždy vykonávala a pro
kterou zřídila v posledních letech zvláštn
kancelář.
Josef
Rakousko
Čechy
Labe
Vltava
Praha
16
article
Velkému průmyslu hleděla prospěti v
věcech železničních, živnostensko - právních
daňových, provedši kromě toho velikou anketu
o prostředcích k jeho povznesení a usilovavš
zvláště v jeho prospěch o reorganisaci úřadů
živnostenských, o vhodnou úpravu rakousko-
uherského vyrovnání, kartelnictví atd.
Snahy o zvelebení uměleckého průmyslu
řemesel došly v ní tak čilé a obětavé podpory,
jako snad u žádné jiné obchodní komory v Ra
kousku. Komora založila a vydržuje v Praze
dvě průmyslová musea (umělecko-průmyslové
technologické) a jednu odbornou školu pokra-
čovací (zlatnickou), dala podnět ke zřízení pře
čelných průmyslových i obchodních škol odbor
ných i pokračovacích, podporuje veškeré vzdě
lávací ústavy a podniky svého odvodu obnosem
ročních 100.000 korun značně přesahujícím.
Z jejiho středu vzešla myšlénka o zřízení stálé
výstavní budovy a pořádání zemské jubilejní
výstavy v Praze 1891 právě jako návrh na
ntaeb-
Praha
uměleckýprůmyslový technologický
17
article
V arobném prodejir
raaní číslo o sobě) . . . za sh
vdpole lni
. Ba 2 b
Ve filislkáeh na vonkovš
raaní číslo. . . . . . . . 10
vápolední
Insera ty
plati so hotová papřea.
Fředplacení a inserty přijímá námli
strace v Marianske nlici č.a.
Tan nachátají ae. těž rečiakne
tlakárna a azpedics „ Národnich Listě“
Bvkopisy se novraesj
Tana
18
article
utvoření jubilejního úvěrního fondu pro malo-
živnostníky v království českém r. 1896. Její
zásluhou jest zřízení pražských burs, komora
naléhala na zřízení obchodního soudu v Praze,
na částečnou decentralisaci rakousko-uherské
banky na prospěch úvěrních potřeb království
českého zřízením hlavní filiálky bankovní v Praze
s pevným kontingentem pro Čechy, pro všeobecný
prospěch průmyslu a obchodu žádala znovuzří-
zení zrušeného ministerstva obchodu a rozšíření
jeho kompetence a vymohla zřízení poradních
sborů pro zákonodárství o danich spotřebních.
Se vší tou činností spojen byl ovšem po-
četní vzrůst agendy i kanceláře a rozpočtu ko-
morního. Agenda komorní, která čítala v prvním
roce působnosti komorní pouze 1285 čísel
v roce 1860 3636 čísel, udržujíc se na prů-
měru 3400—3500 čísel až do roku 1883, v roce
letošním dojde pravděpodobně 23.000—24.000
čísel, sedmkrát více než ještě v počátku let
osmdesátých a třikrát tíce než ještě před desíti
lety. Rovnéž rozpočet komorní stoupl v 50 letech
ze 6700 zl. na 166.700 zl., zvlášté ovšem ne-
obyčejným vzrůstem subvencí komorou posky-
tovaných.
Obvod komory čítá dnes na ploše 13.238
kilom. 1,931.000 obyvatel, t. j. téměř o 529
více, než kdy vešla v život. Živností r. 1857
napočteno bylo v obvodě komorním 65. 148,
roku 1897 pak 79.225.
Praha
Čechy
19
article
Nemůžeme nedotknouti se na tomto místě
národnostních zápasů v komoře. Jíž od počátku
let šedesátých české obchodnictvo a živnostnictvo
domáhalo se přiměřenějšího zastoupení v komore
(r. 1869 náleželo mu 10 z 45 členů) a bo;
o to zostřil se zejmena počátkem let osm-
desátýchí
Nový řád živnostenský z r 1883 a roz-
šíření volebního práva do říšské rady naléhaly
nutně na zdemokratisování komor, kterě měly
dosud převážně ráz velkoprůmy slnický
a velkoobchodnický. Rok 1883 jest
těměř vyplněn bojem o změnu volebního řádu
k dosažení spravedlivého zastoupení dosavadni
české menšiny, boj, v němž na české straně
vynikalí členové komory dr. Edv. Grégr. Joset
Wohunka a Boh. Bondy. Po marných pokusech
a jednáních s ministerstvem obchodu, zmaře-
ných vesměs zásadním odporem německé většiny.
ministerstvo Pinovo konečně, jak známo, schvá-
lilo 31. března 1884 nový volební řád, třebas
německá většina k němu nepřistoupila, na jehož
základě pak po tuhém zápase volebním dobyla
česká strana dvou třetin ze 48 mandátů ko-
Prvním presidentem české komory byl B. Bonáy.
po něm od r. 1889 Fr. Šebor a od r. 1896
jest presidentem Josef Wohanka, doživotní člen
panské sněmovny a náměstek nejv. maršálk
zemského král. českého. Prvním sekretářem
komorním byl dr. Václav Bělský, pozdějš
advokát a purkmistr pražský, po něm od r. 1856
dr. E. Schebek, který opustil komoru skoro
zároveň s německou majoritou. Po něm nastou-
pili dr. A. D. Haasz jako první český sekretár
komorní a po jeho odchodu na odpočinek dr
J. Fořt od r. 1891, jejž za příčinou jeho posla-
necké a politické činnosti od let zastupuje
druhý sekretář dr. F. Čuhel.
doktor
Edv
Grégr
Boh
Bond
Šebor
Wohanka
Bělský
E Schebek
Haasz
F Čuhel
panská sněmovna
20
article
Nové zákony hospodářské a nové směry
hospodářské správy neustále přidávají komorám
nové působnosti, a přes zvláštní hospodářské
sbory poradní, jaké téměř každoročně jsou
zřízovány, přes velkoprůmyslové odborové orga-
nisace i přes jednoty společenslev živnostenských
a přes národohospodářská jednání parlamentu
i zemských šněmů podrží komory svoji důle-
žitost jakožto orgány poradní, které, zahrnujíce
v sobě velkoobchod, velkoprůmysl a drobné
živnosti výrobní a obchodní, povolány jsou vy-
rovnávati protivy mezi těmito kategoriemi
s vyššího hlediska celkových prospěchů hospo-
dářských i konečně jakožto čilí a výbornými
silami i dostatečnými finančními prostředky
vládnoucí vykonavatelé vlastní praktické politiky
živnostenské a sociální. Ovšem, že ve zvýšené
soutěži s jmenovanými korporacemi komory
uháji si toto své postavení jen tohda, budou-li
pečlivy u volbě svého členstva i úřadnictva,
budou-li se v jejích dobrozdáních a pamětních
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 17. listopadu.
Venkovští hoši jsou šťastni, když vaří se
povidla neb suší švestky a křižalky, hoši z města
jsou blažení při — stěhování.
»Proč stěhují se Pazderkoví každý měsío
a my nikdy?« tázal se hlasem plačtivě vyčíta
vým hošík tatinka domácího pána
»Proto, hlupáčku, že my máme dům a on
že nemohou zaplatit činži t«
»O, jak byl bych rád, kdybychom ji také
nemohli zaplatit . . «
001 Šťastný hochu ! Kdo ví, jak s tebou osu
zatočí a nesplní-li se tvé přání. I sebe vyšší
rozsáhlejší činžák dá se rozměniti v rozkoš
sebe úllejší slečinka dovedla utratiti ve čtrnácti
dnech třeba celou střechu a za ní jedno patro
po drubém.
Onehdy zvěděl jsem, že damský sobolí ko
žich s hranostajem neb stříbrnou liškou stojí
té doby bratru za sto tisíc až za stodvacet tisíe
zlatých, a za tu sumičku koupiti možno na
Vinohradech velice slušný domek
Co mi ostatně do toho. Vždyť v pokušení
hledati v Praze realitu, ví bůh, nikdy se nedo-
stanu, nač tedy zabývalí se věemi tak zbyteč
nými, jako je dohazovačství.0 adnan
O tom, že miti dům je dobrá věc, rozumný
člověk ovšem právě tak málo pochybuje, jako
že činže je zlo, veliké zlo. A kdyby provedeno
bylo všeobecné hlasování o tom, má-li býti
bůh
Praha
22
article
činže zrušena, jsem přesvědčen, že by nejméně
devadesát procent p. t. obecenstva rozhodlo se
pro odstranění této mizerné instituce.
Také činže není nic jiného, než následek
pokračující kultury. Vzděláním rostou potřeb
člověka. Aneb věděl snad před padesáti lety
prostý řemeslníček, co je — salon? Dnes ale
chce mít salon každá hadrnice.
Není-liž to pokrok od té doby, co člověku
stačil široký list palmy, aby se za ním převlekl
Té doby chce mít každá slečinka, jež mužovi
přinese dvě tisícovky do manželství, svůj »bou-
doir pour le vetir«.
Salon! Pokuste se ho definovati. Jest t
z pravidla největší, nejhezči a proto nejdražš
pokoj v bytě, k tomu určený, aby v něm mol
co nejpohodlněji mohli rozežírat hedvábné gar-
nitury. Běda tomu, kdo by se opovážil je v uži
tečném tomto počínání vyrušiti! Hned by tu
byla hospodyně s rákosovou plácačkouc jako
andél s mečem a vyháněla smělce z ráje —
chtěl jsem říci ze svatyně, do níž nesmí s
jinak než v bačkorách neb na boso, jako do
cařihradské Aje Sofie.
Sofie
23
article
Co bylo už mrzutostí v manželství pro
— salonu. Je to nehezký zvyk plivat na pod-
lahu a souhlasím úplně, že každý dobře vy-
chovaný člověk ví, že k účelu tomu je plivátko
jsou ale okamžiky, že i ten největší obdivovate
páně Pexidrova laku na podlahy se zapomen
a řekl bych, že působením atavismu v oka-
mžení záchvatu barbarství potřísní parkety svou
slinou neb pokálí zreadlový jejich lesk blátem
z ulice, jež se mu zavěsilo na botu. Přihodí-l
se taková událost, nedivte se, že duševní rovno
váha nejvyšší vládkyně v domácnosti se tín
poruší a jindy modré nebe rodinné povážlivě
černými chmurami se zakaboní. Však pokuste
se salon odstraniti. Tuším, že dvanáct neuvěři
telných kousků provedl Herakles. Kdyby to do
kázal, provedl by třináctý. Co by tu bylo slza
nárků!
»Krejčímu nezaplatili, u hokyně jsou dlužni
níčeho nemají na sebe, ale tak hluboko přece
ještě nepoklesli, aby se salonu vzdali. Hu
hu hul
Tak ale věci se mají. U nás musí i ter
politování nejhodnější vydělat především aspor
dvě stovky ročně, aby mohl míti — salon
Jinak by se ženou neobstál,
A jak příjemné je stěhování drahocennéh
toho haraburdí, které, když si člověk byt za
řizuje, stojí celé jmění a za něž by několik
neděl potom nedostal ani padesát zlatých ! Jen
se podívejte do novin, co v jejich »Malém ozna
movateli« nabízí se za pakatel důvěrných, z
zašlou politurou krčicích se svědků dřívějšího
štěstí a do všednosti zapadlé slávy!
Pexidrův
Héraklés
24
article
Chcete mít květovanou roccoco garnituru
z intimního salonku operní subretky? Aneb lib
se vám trumeau z přijímacího pokoje pana X
jenž vyhrál veliký los a spekulací s uherským
špekem prodělal téměř celé své jmění ? Nemáte
zálibu ani v tom, ani v onom. Zde drahocenný
perský koberec, jenž v rohu vysazen, jak po
zorujete. Dostanete ho za třetinu původní ceny
neděláte-li si z toho níčeho, že se na něm bý
valý majitel jeho zastřelil.
25
article
Starý obnošený kabát, na němž již barv
nerozeznáte, má větší cenu, než ořechová slo
hová kredence s nejbohátším vyřezáváním.
Mám za to, že nynější, naše zařízení, har
covat se v době stěhování se vším všudy
z místa na místo, je zařízení velmi pošetilé
Bylo by snad moudřejší, kdyby páni domáe
zařídili a opatřili byty vším, čeho v nich za
potřebí.
Třikrát se stěhovat znamená jednou vyho
řet. Povšimněte si ale těch obrovských neme
hel, jež v době stěhování plní ulice pražské
v nichž naházeno co eufemisticky jmenujet
svým — hospodářstvím.
Co se tu vyhází peněz zbytečně za pouhou
dopravu a jak se při tom nábytek a náčin
kazi! To všecko by se ušetřilo, kdyby moh
se člověk přestěhovat do nového bytu jakod
hotelu. Je pravda, že by bylo potom po tklivé
poesii domácnosti a byt náš že by přestal bý
onou pevnou tvrzí, kterou nám aspoň hýti má
Hospodyně nevážily by si zařízení pana domá
cího, »s nimž bůh ví kdo již před námise
zabýval« a v niveč rozplynula by se radost
již člověk pocituje nad tím, co je jeho.
Pohodlné by to bylo a snad i levné a jistý
půvab byl by i ve střídání, že by potom nebyl
spojeno s takovými obtížemi.
»Co říkáš, ženuško, mému návrhu, aby
chom se zejtra přestěhovali? Jsme tu již dos
dlouho v té renaissanci, bylo by snad příjemno,
kdybychom zkusili to též jednou se secessí?«
»To bych ti, mužičku, neradila, vážíš sto
pět kilo a židličky na nohách, jež nejsou tlusta
26
article
než trochu důkladnějši špargle, by tě neudržely-
A potom bych se musila také secessionisticky
strojit a kadeřit a mně, jak víš, účes s toupetem
nesluší.«
»Nu a co bys řekla bytu s nábytkem
a la »česká chalupae?
»Upřímně řečeno, můj milý, jest mi ná-
bytek ten milejší v museu, než doma. Vždyť s
pamatuješ, jak jsem si v restaurantu, kde mají
nábytek tohoto druhu, rozbila o trnož koleno
a že to trvalo děle než půl roku, než se mi
rána úplně zahojila. Na jaký byt bych měl
ale chuť? Na kombinovaný. Na ložnici bíloua
zlatou ve slohu Ludvika Čírnáctého, na jídelnu
»empire« z accajou a na barokový salon. Bude
to sice byt dražší, ale zkusit bych to chtěla,
vždyť není třeba, abychom v něm zůstali
dlouho« . . . .
Uvídite, že na to dojde.
Proč se nyní peměrně tak mále lidí žení
Poněvadž tak mnohému párku nedostává s
prostředků, aby si zařidil domácnost. Odstra-
něním této překážky rozřešíte veliký problém
společenský.
Nepodceňujte, prostm, tuto myšlenku mou.
Patentovati si ji prozatím sice nedám, že by
ale mohla býti vhodným podkladem k zařízen
akciové společnosti pro stavbu domů se zaříze
nými již byty, o tom bych prosil aby se ne
pochybovalo. Koupil bych si sám takovo
akcii.
Ludvik Čírnáctý