ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 7484a290-66b7-11dc-92c2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 26, work 4, person 47, org 10
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 18. listopadu 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 319.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí se v Praze v sdministraet sn měsío na čtvrt lota . . . . 8 K — a drejí čonšikoe n la. .. k o ve dlislkšck na něslo, 2Kg Poštout l. . . R e s dvojí zisllken a něs Rinrk nei ei Dnešní číslo pro Frahu Je a 20 stranácl.
Praha kg
5 article Kam to vše směřuje?
Kam to vše směřuje? S netajenou radostí vděčí dnes hlavní orgán německé levice »Neue Freie Pressee vládě Körbrově za její nejnovější »dobrou službu«, prokázanou věci Němectva od- straněním Čecha Jansy z před- sednictví c. k. vrchního soudu zemského pro království české. Vykládá, jak prý byl tento český presi- dent vrchního soudu jedním z nejdůležitěj- ších našich vyplněných postulátů za vlády Thunovy a jak prý za svého dvouletého presidentství szavdal Němcům tolik příčin ke stížnostem(l!), že zpráva o jeho odstoupení nemůže je naplniti než pocitem zadostučinění.« Aby tak president Jansa vzal redakci »Neue Freie Presse« za slovo a vyzval ji, by uvedla jen jediný skutek jeho, pro který by Němci mohli si na jeho dvouletou činnost úřadní slušně stěžo- vat. Měl by tak věru a tempo učiniti a pak by byla podívaná na to' svíjení se lapené ně- mecké lhářky, které jeví se to býti zcela v pořadku, že německý ministr justice baron
Čecho Jansa Thunův Němec Neue Frei Presse Neue Frei Pressee
6 article
Spens Booden tak rázně nalebal na odstranění českého jazyka že soudů v Čechách, až pre- sident vrchního sbudu Čech Jansa pod ná- tlakem tím praskl. »Jeho nastu pce — poroučí drze orgán levičákův — nechť do- pomůže platnému jazykovému právu(n v Čechách ku plněmu právu (l), nech upevní vratkou kázeň mezi mladými českými úřaďniky soudním a nechť obrátí pozornost svou i na mnohe jiné povazlivé zjevý v soudnictví země české.« Jak viděti, panstvo si již houká a fouká, jako by bylo v kabinetěkörbrově doma. Dnes týden předák německých po- krokářů moravských Gross v Jihlavě po- roučel vládě Körbrově, aby konala »svou po- vinnost« a mašírovala v čele něme- ckého »gemeinbürgschaftu« s pu- škou administrativní a poli- cejní libovůle udatně proti nám Čech ů m Dnes už »Neue Freie Presse« kvituje vládě Körbrově, že koná tuto svou povin- nost, ale hned na to diktuje jí dalš postuláty Němců; nejinak než jako by v kabinetu Körbrově viděla již rozhodovati ryt. Chlumeveno a -trn iustice
Čo Jansa Gross Němec Čechy Jihlava Spen Booden Neue Frei Presse
7 article
Spens-Boodenovi drubého Her Ano, za pouhý výkonný výbo svůj pokládají dnes již němečtí levičáci ministerstvo Körbrovo; a čím více ono dik- tatům jejich na úkor náš vyhovuje, tím drzeji požadují oni na něm konání dalších »povinností«. Kam tento nátlak zpupných ně- meckých hegemonů ještě vládu Körbrovu dotlačí a dožene, sám bůh nebeský vI. Však jest již dnes politika vládní za- tlačena ze střední dráhy slíbené nestran- nosti tak povážlivě na levo, jes již dnes stržena na taký osudný sráz německého příkoří prot národu našemu, že nejnovější jej skutky naplňují trapným úžasem zármutkem i nejtrpělivější Sta ročechy, kteří do posledka důvěřoval v dobrou vůli p. Körbrovu a majíce za to, že mu jde do opravdy o zjednán dělného parlamentu, logicky doufali, že nepodnikne moudře ničeho, co by zraněný národ český ještě více roz- trpčovalo a ku nejkrajnější opposici dohá- nělo. Jak bolestně jsou všickni tito umírnění našinci staročeští dnes zklamáni viděti z trpkého výkřiku včerejší »Politik». »K am to má vesti?« trne a hořekuje
8 article
»Podobá se vskutku, jakoby kabinet Kör- brův k tomu mířil, aby ustavičným příkoříu velinal český národ v nejhlubší roztrpčení. Místo, aby mírumilovným živlům v mladočeské straně, ne-li blahovůlí, alespoň jakous nestran ností umožnil, by mohli účinně oddolati radikál ním proudům, vzrušují se neustálým drážděním vášně vždy na novo, a maří se úmyslně jich tišení. Nejnovější ordonance v jazykové otázce čelicí přímo k tomu, aby pokoutními cestami zavedla se státní němčina, nejen že odporují opětovným slibům páně Körbrovým, že nepřipustí v otázce jazykově žádných jednostranných opa- tření, ale ony jsou vyzývavým zkrácením práva, které sahá daleko za status quo před vydáním jazykových nařízeni Badenových. Nechce se tomu, aby nastalo ulišení myslí, nýbrž s mě- řuje se k tomu, aby národ český byl dohnán do krajností. Věříme, že p. Körber sám je dalek této úkladně hry a že své sliby nestrannosti béře vážně, ale jeho dobré úmysly ruší příčné akce ministra splavedlnosti, který v kabinelu jeho nepokrytě hraje úlohu bojovného něme- ckého ministra krajana. Spens Boden jest jed- ním z těch byrokratů ze školy německo-centra- listické, kteří ani když dosáhnou portefeuill ministerských, nestávají se státníky, nýbrž zů- stávají pouhými stranniky. Spens-Boden býl jako místodržitel na Moravě mnohem více výkonným orgánem německoliberální vedlejší vlády, nežli politickým náčelníkem země ze tři čivrtin české. Baron Spens-Boden přenesl tyto sré názory a předsudky také v nový svůj úřad do Vidně, aby také v »neutrálním úřadnickém ministerstvu« nebyl než vyslancem pana ry- tiře Chlumetzkého. Pan Chlnmetzký svým časem, rozmlouvaje s dopisovatelem »Neue
Körbrův Badenův Körber Chlnmetzký Neue Spen Boden Morava Baron Spen
9 article
Freie Presse« v Uži povyzradíl svůj cil: roz- pouštět poslaneckou sněmovnu opět a opět, až by se dosáhlo vlády německo-liberální. Chlu meckému tedy jde o to, zmařit dělnost parla- mentu, aniž by však vina z toho padla na Němce. Češi mají býti vinníky. K tomui konei má býti podníknuto vše, aby byli Češi znovu vehnáni v obstrukci. Provedení této snahy obsta- rává však — bar. Spens-Boden, jenž činí vše aby český národ nevycházel z rozčilení a z roz- trpčení. Nejnovějším činem joho jest pensiono- vání předsedy Jansy, kterýž má ustoupiti Němci, po chuti levičákům, jako nedávno musil ne- stranný místopředseda finančního ředitelstv pražského Danzer, vzdor své německé národ- nosti ustoupili stranníku německému. Pan Gross onehdy ve své neotesané řeči prohlásil, že dlužno Čechům cestou administrativní vziti vše, čeho dosáhli. A hle, několik dnů nato oznamuje se vynucené pensionování předsedy vrchního soudu zemského p. Jansy. Pan dr.
Němec Čech Jansa Danzer Gross Čecho Spen Boden Frei Presse Už
10 article
Gross byl tedy dobře zpraven; náležíť on právě též k důvěrníkům bar. Spens-Boodena, který zdá se míti zaměřeno k tomu, aby stálým pohoršo- váním českého národa připravil situaci, kterouž b nants eenou, aby hned po sejití se nove snemio vuy poslanecké zakročili nejkrajnějšími prostředky odporu. Pan Körber ve svých řečech označuje vždy poslance české jako rušitele parlamentního míru; měl by však týto rušitele hledati ve své bezprostřední blizkosti, neboť bar. Spens jes to, který svým vlastním břídilstvím k tomu pra cuje, aby připravil novou obstrukcí. — Takový, hle, dojem činí skutky politiky vládní v Čechách i na nejmírnější našince Přivádějí je zcela důsledně k domněnce, že vládě Körbrově, či správně: většině její ka binetu naprosto nejde o sjednání dělného parlamentu, nýbrž právě naopak, o to, bychom my Čechové jej obstrukcí svou znovu zma- řili a tak Němcům vítaný absolutišm na sebe přivodili. — Avšak my sobě tajné záhyby politik Körbrovy vykládáme jinak. My věříme, že jí jde o dělný parlament ale že ho doufá dosíci dvojím prostředkem jednak všemožným získánímes Němců za každou cenu, tedy tím že jim na útraty naše ve všem bude po vůli, snad až do té státní něm činy, ba i toho zřízení německé země v Če- chach — jednak roztříštěním na- šeho českého tábora opposičního sváry a rozmíškami ctižádostivých třídních, politických, stavov- ských stran a frakcí mezi námi, kteréž dosáhnuvše několika mandátův, od- štěpily by se ve Vídni od našeh opposičního šiku národního skutkem tím podlomily a osla- bily by váhu odporu českého
Gross Booden Körber Čecho Němec Čechy Vídeň Körbrov
11 article
národa tak, že by se ho Vídeř nepotřebovala více báti. Jinými slovy: pan Körber doufá, že z nastáva- jících voleb nepřijde do Vídně více jednolitá 80členná delegace op- posičního národa českého, alebrž čtvero nebo patero vzájemně se potírajících politických frakcí českých, s nimiž bude tak snadno hotov, jako s rozvázanými pruty Svatoplukovými. Odtud každý soudný Čech srozumí, je-li to svědomité a vlaste- necké tříštiti a drobiti v této kritické době síly národavůči svornémua mocnému nepříteli, jenž doufá již již uchvá- titi kladivo moci vládní, aby nás úderem zejtřka svého rozdrtil na věky. O to dnes jde a tu svědomí české každému z nás povi, co činiti má!
Vídeř Körber Svatoplukův Vídeň Čechy
12 article
Padesát let činnosti pražské oboh vma sva živnost. komoryi Zdali asi naše živnostnictvo, které volával do nedávna po zřízení zvláštních kemori řemesl niekých, vzpomene a uvědomí si, žeo vlastno prvním, kdo se ujal úkoln zašlých cechů a sla se do jisté míry pokračovajelem: jich, pokud s toliž týče organisovaného zpstoupeníi zájmů ob- chodních a průmyslových — tedyb živnosten- ských v nejširším smyslu — vůči státní správě. byly právě obchodní a živnostenské komory. Mezera, která zánikem cechů vznikla, stala se tím citelnější, jakmile evropské státy počaly na- vzájem provozovati intensivní hospodářskou po litiku, jmenem merkantilismu obecně známou nesoucí se za rozpoutáním všech hospodářských sil vlastní země a rozmnožení jejího bohatstv rozhojněnou činností průmyslovou a obchodní brzo tu vlády pocítily nedostatek spořádaného zastoupení stavu obchodního i průmyslového. orgánů, od nichž by k této politice vycházel praktická direktiva. Tak si vlády (již v polovie 17, století) stvořily samy tyto poradní orgány obchodních a průmyslových komorách, nejdřiv ovšem — v souhlase se změněnými naprot době cechovními základy života hospodářského — v městech přístavních a střediscích velko- obchodu a velkoprůmyslu, vztáhnuvše postupem doby působnost jich na celou širou oblasť ži- vota obchodního, průmyslového a řemeslného U nás rokem narození komor byl r. 1848 kdy vydán byl provisorní zákon komorní, na jehož základě však jediná vídeňská komora se ustavila. Teprve nový zákon z r. 1850 dal ce- říše) úplnou, terrifornalné rozčleněnou soustavu obchodních a živnostenských komor, která ( základech svých pozměněna ovšem po vyrov- nání uherském dosud platným zákonem z roku 1868) dodnes trvá.
velkoobchod živnostenský komora
13 article
Komora pražská ustavila s 18. listopadu jmenovaného roku a na dnešní den připadá tedy padesát výročí její činnosti, které dnes v nové budově svého umělecko-průmyslového musoa za účastenství vynikajících zástupců našich oficiál- ních a hospodářských kruhů jubilejní schůz oslaví. Dnes tomu 50 let, co tehdejší místodržitel Meeséry zahajoval ustavující schůzi komory pražské, výslovně poukazuje k tomu, že ob chodní komory zakládají se jako instituce pro visorní; a vskutku již v polou let padesátýci očekávali v Praze co den jich zrušení. A dnes náleží komorám v naší veřejné správě hospo- dářské místo tak význačné a určité, že ku je jich trvání a působnosti víže se množství věc- ných, odborných zájmů širokých vrstev obchod- nictva a živnostnictva. Byla to šťastná myšlénka obchodní komory pražské, upoutati dojem a význam okamžiku kdy hledí nazpět do padesátiletí své trvalé čin nosti, vydáním zvláštního, objemného jubilej ního spisu, *) který by ve výrazných ryseci rozvil obraz dějů hospodářských posledního půl století. Byla to doba velikých převratů v hospo * Obchodní a živnostenská komora v Praze prvním půlstolétí svého trvání 1850—1900 k přikazu presidia komory sepsal JUDr. Joseí Gruber, konci- pista komory. V Praze 1900. Nákladem komory (Stran 435.)
Meeséra JUDr Gruber Praha živnostenský komora v Praga hospodářský poslední půl
14 article
dářském životě Rakouska, jichž hlavními mil níky jsou: vývoj obchodní politiky od star soustavy prohibiční k náhlému, překotnému sy stému svobodné tržby nedlouhého trvání, a pak po reakci autonomní politiky celní k nynějšímu systému obchodních smluv; vydání nového řádu živnostenského a jeho postupné reformy na pro spěch maloživnostnictva a dělnictva, spolu s vy budováním soustavy ochranného zákonodárstv dělnického; vydání nového zákonníka obchod ního, zákona bursovaího, řádu konkursního zákonů na ochranu průmyslového majetku úprava cedulového bankovnietví a náprava měny reforma berní a nový civilní řád soudní; novi éra poliliky železniční, postátňovací; rozvoj od borného školství, dvývoj musef a celá rozsáhlé akce veřejná na povznesení maloživností. Ko mora pražská za svého půlstoletého jrvání nejer vynikající měrou spolupůsobila při zásadním ře šení všech těchto otázek hospodářských, ale z valné části přímo směrodatným způsobem byl podnětem tohoto řešení a horlivou podporov telkoudvšech velikých pokroků hospodářských které v tomto období udály se v jejím obvodě Jubilejní spis komorní sám v přehledném do slovu charakterisuje mnohotvárnou činnost ko mory natomto poli stručně takto: ournsa
Rakousko
15 article
»Majíc i při zásadních otázkách vždy na zřeteli historicky dané poměry svého obvodu byla komora značně daleka nivelisujícího hospo- dářského liberalismu. Přesvědčivši se o zhoub- ných jeho účineích v politice tržební i želez niční, energicky domáhala se —r první z ob chodních komor v Rakousku — celn och ranya autonomní celní pol tiky ipostátnění dráh železných a když měl býti v Rakousku zaveden nový řád živnostenský, žádala v něm ustano vení průkazuzpůsobilosti a o živn stenských společenstvech. Nebyla sice v dřívějších letech přítelkyní zákonného obmezo- vání pracovního poměru při osobách dospělých, pečovala však s úspěchem o zakládání po- kladen podpůrných a o zdárno působnost pojišťováni dělnického a při akcích pomoených nečinila rozdílu mez výrobci samostatnými a nesamostatnými. Není od roku 1850 hlavní železné dráhy v obvodě komorním, jejíhož zřízení by se byla komora nedomáhala zvláštními peticemi nebo v pámětních spisech o vybudování železniční sítě v Čechách vůbec — zejmena české západní dráhy, dráhy Franiiška Josefa, české severní dráhy, dráhy buštěhradshé a pražsko duchcuvské rana kudnm ablan i středem království a aby byl umožněn levný dovoz uhlí z ložisek českých do středu a na jih země. Snažila se o splavnění Labe a Vltav až ku Praze a nad Prahu, chopila se horlivě energicky podnětu ko zřízení průplavu dunajsko- vltavsko-labského a zakročila naproti nákladným projektům železničním v jiných zemich o vybu- dování splavných cest vodních v Čechách vůbee Vývoznímu obchodu prokázala neoceniteln služby snahami o vhodné tarify exportní a ve- škerou činností informační, podporující a po- vzbuzující, jakou ode vždy vykonávala a pro kterou zřídila v posledních letech zvláštn kancelář.
Josef Rakousko Čechy Labe Vltava Praha
16 article
Velkému průmyslu hleděla prospěti v věcech železničních, živnostensko - právních daňových, provedši kromě toho velikou anketu o prostředcích k jeho povznesení a usilovavš zvláště v jeho prospěch o reorganisaci úřadů živnostenských, o vhodnou úpravu rakousko- uherského vyrovnání, kartelnictví atd. Snahy o zvelebení uměleckého průmyslu řemesel došly v ní tak čilé a obětavé podpory, jako snad u žádné jiné obchodní komory v Ra kousku. Komora založila a vydržuje v Praze dvě průmyslová musea (umělecko-průmyslové technologické) a jednu odbornou školu pokra- čovací (zlatnickou), dala podnět ke zřízení pře čelných průmyslových i obchodních škol odbor ných i pokračovacích, podporuje veškeré vzdě lávací ústavy a podniky svého odvodu obnosem ročních 100.000 korun značně přesahujícím. Z jejiho středu vzešla myšlénka o zřízení stálé výstavní budovy a pořádání zemské jubilejní výstavy v Praze 1891 právě jako návrh na ntaeb-
Praha uměleckýprůmyslový technologický
17 article
V arobném prodejir raaní číslo o sobě) . . . za sh vdpole lni . Ba 2 b Ve filislkáeh na vonkovš raaní číslo. . . . . . . . 10 vápolední Insera ty plati so hotová papřea. Fředplacení a inserty přijímá námli strace v Marianske nlici č.a. Tan nachátají ae. těž rečiakne tlakárna a azpedics „ Národnich Listě“ Bvkopisy se novraesj
Tana
18 article
utvoření jubilejního úvěrního fondu pro malo- živnostníky v království českém r. 1896. Její zásluhou jest zřízení pražských burs, komora naléhala na zřízení obchodního soudu v Praze, na částečnou decentralisaci rakousko-uherské banky na prospěch úvěrních potřeb království českého zřízením hlavní filiálky bankovní v Praze s pevným kontingentem pro Čechy, pro všeobecný prospěch průmyslu a obchodu žádala znovuzří- zení zrušeného ministerstva obchodu a rozšíření jeho kompetence a vymohla zřízení poradních sborů pro zákonodárství o danich spotřebních. Se vší tou činností spojen byl ovšem po- četní vzrůst agendy i kanceláře a rozpočtu ko- morního. Agenda komorní, která čítala v prvním roce působnosti komorní pouze 1285 čísel v roce 1860 3636 čísel, udržujíc se na prů- měru 3400—3500 čísel až do roku 1883, v roce letošním dojde pravděpodobně 23.000—24.000 čísel, sedmkrát více než ještě v počátku let osmdesátých a třikrát tíce než ještě před desíti lety. Rovnéž rozpočet komorní stoupl v 50 letech ze 6700 zl. na 166.700 zl., zvlášté ovšem ne- obyčejným vzrůstem subvencí komorou posky- tovaných. Obvod komory čítá dnes na ploše 13.238 kilom. 1,931.000 obyvatel, t. j. téměř o 529 více, než kdy vešla v život. Živností r. 1857 napočteno bylo v obvodě komorním 65. 148, roku 1897 pak 79.225.
Praha Čechy
19 article
Nemůžeme nedotknouti se na tomto místě národnostních zápasů v komoře. Jíž od počátku let šedesátých české obchodnictvo a živnostnictvo domáhalo se přiměřenějšího zastoupení v komore (r. 1869 náleželo mu 10 z 45 členů) a bo; o to zostřil se zejmena počátkem let osm- desátýchí Nový řád živnostenský z r 1883 a roz- šíření volebního práva do říšské rady naléhaly nutně na zdemokratisování komor, kterě měly dosud převážně ráz velkoprůmy slnický a velkoobchodnický. Rok 1883 jest těměř vyplněn bojem o změnu volebního řádu k dosažení spravedlivého zastoupení dosavadni české menšiny, boj, v němž na české straně vynikalí členové komory dr. Edv. Grégr. Joset Wohunka a Boh. Bondy. Po marných pokusech a jednáních s ministerstvem obchodu, zmaře- ných vesměs zásadním odporem německé většiny. ministerstvo Pinovo konečně, jak známo, schvá- lilo 31. března 1884 nový volební řád, třebas německá většina k němu nepřistoupila, na jehož základě pak po tuhém zápase volebním dobyla česká strana dvou třetin ze 48 mandátů ko- Prvním presidentem české komory byl B. Bonáy. po něm od r. 1889 Fr. Šebor a od r. 1896 jest presidentem Josef Wohanka, doživotní člen panské sněmovny a náměstek nejv. maršálk zemského král. českého. Prvním sekretářem komorním byl dr. Václav Bělský, pozdějš advokát a purkmistr pražský, po něm od r. 1856 dr. E. Schebek, který opustil komoru skoro zároveň s německou majoritou. Po něm nastou- pili dr. A. D. Haasz jako první český sekretár komorní a po jeho odchodu na odpočinek dr J. Fořt od r. 1891, jejž za příčinou jeho posla- necké a politické činnosti od let zastupuje druhý sekretář dr. F. Čuhel.
doktor Edv Grégr Boh Bond Šebor Wohanka Bělský E Schebek Haasz F Čuhel panská sněmovna
20 article
Nové zákony hospodářské a nové směry hospodářské správy neustále přidávají komorám nové působnosti, a přes zvláštní hospodářské sbory poradní, jaké téměř každoročně jsou zřízovány, přes velkoprůmyslové odborové orga- nisace i přes jednoty společenslev živnostenských a přes národohospodářská jednání parlamentu i zemských šněmů podrží komory svoji důle- žitost jakožto orgány poradní, které, zahrnujíce v sobě velkoobchod, velkoprůmysl a drobné živnosti výrobní a obchodní, povolány jsou vy- rovnávati protivy mezi těmito kategoriemi s vyššího hlediska celkových prospěchů hospo- dářských i konečně jakožto čilí a výbornými silami i dostatečnými finančními prostředky vládnoucí vykonavatelé vlastní praktické politiky živnostenské a sociální. Ovšem, že ve zvýšené soutěži s jmenovanými korporacemi komory uháji si toto své postavení jen tohda, budou-li pečlivy u volbě svého členstva i úřadnictva, budou-li se v jejích dobrozdáních a pamětních
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 17. listopadu. Venkovští hoši jsou šťastni, když vaří se povidla neb suší švestky a křižalky, hoši z města jsou blažení při — stěhování. »Proč stěhují se Pazderkoví každý měsío a my nikdy?« tázal se hlasem plačtivě vyčíta vým hošík tatinka domácího pána »Proto, hlupáčku, že my máme dům a on že nemohou zaplatit činži t« »O, jak byl bych rád, kdybychom ji také nemohli zaplatit . . « 001 Šťastný hochu ! Kdo ví, jak s tebou osu zatočí a nesplní-li se tvé přání. I sebe vyšší rozsáhlejší činžák dá se rozměniti v rozkoš sebe úllejší slečinka dovedla utratiti ve čtrnácti dnech třeba celou střechu a za ní jedno patro po drubém. Onehdy zvěděl jsem, že damský sobolí ko žich s hranostajem neb stříbrnou liškou stojí té doby bratru za sto tisíc až za stodvacet tisíe zlatých, a za tu sumičku koupiti možno na Vinohradech velice slušný domek Co mi ostatně do toho. Vždyť v pokušení hledati v Praze realitu, ví bůh, nikdy se nedo- stanu, nač tedy zabývalí se věemi tak zbyteč nými, jako je dohazovačství.0 adnan O tom, že miti dům je dobrá věc, rozumný člověk ovšem právě tak málo pochybuje, jako že činže je zlo, veliké zlo. A kdyby provedeno bylo všeobecné hlasování o tom, má-li býti
bůh Praha
22 article
činže zrušena, jsem přesvědčen, že by nejméně devadesát procent p. t. obecenstva rozhodlo se pro odstranění této mizerné instituce. Také činže není nic jiného, než následek pokračující kultury. Vzděláním rostou potřeb člověka. Aneb věděl snad před padesáti lety prostý řemeslníček, co je — salon? Dnes ale chce mít salon každá hadrnice. Není-liž to pokrok od té doby, co člověku stačil široký list palmy, aby se za ním převlekl Té doby chce mít každá slečinka, jež mužovi přinese dvě tisícovky do manželství, svůj »bou- doir pour le vetir«. Salon! Pokuste se ho definovati. Jest t z pravidla největší, nejhezči a proto nejdražš pokoj v bytě, k tomu určený, aby v něm mol co nejpohodlněji mohli rozežírat hedvábné gar- nitury. Běda tomu, kdo by se opovážil je v uži tečném tomto počínání vyrušiti! Hned by tu byla hospodyně s rákosovou plácačkouc jako andél s mečem a vyháněla smělce z ráje — chtěl jsem říci ze svatyně, do níž nesmí s jinak než v bačkorách neb na boso, jako do cařihradské Aje Sofie.
Sofie
23 article
Co bylo už mrzutostí v manželství pro — salonu. Je to nehezký zvyk plivat na pod- lahu a souhlasím úplně, že každý dobře vy- chovaný člověk ví, že k účelu tomu je plivátko jsou ale okamžiky, že i ten největší obdivovate páně Pexidrova laku na podlahy se zapomen a řekl bych, že působením atavismu v oka- mžení záchvatu barbarství potřísní parkety svou slinou neb pokálí zreadlový jejich lesk blátem z ulice, jež se mu zavěsilo na botu. Přihodí-l se taková událost, nedivte se, že duševní rovno váha nejvyšší vládkyně v domácnosti se tín poruší a jindy modré nebe rodinné povážlivě černými chmurami se zakaboní. Však pokuste se salon odstraniti. Tuším, že dvanáct neuvěři telných kousků provedl Herakles. Kdyby to do kázal, provedl by třináctý. Co by tu bylo slza nárků! »Krejčímu nezaplatili, u hokyně jsou dlužni níčeho nemají na sebe, ale tak hluboko přece ještě nepoklesli, aby se salonu vzdali. Hu hu hul Tak ale věci se mají. U nás musí i ter politování nejhodnější vydělat především aspor dvě stovky ročně, aby mohl míti — salon Jinak by se ženou neobstál, A jak příjemné je stěhování drahocennéh toho haraburdí, které, když si člověk byt za řizuje, stojí celé jmění a za něž by několik neděl potom nedostal ani padesát zlatých ! Jen se podívejte do novin, co v jejich »Malém ozna movateli« nabízí se za pakatel důvěrných, z zašlou politurou krčicích se svědků dřívějšího štěstí a do všednosti zapadlé slávy!
Pexidrův Héraklés
24 article
Chcete mít květovanou roccoco garnituru z intimního salonku operní subretky? Aneb lib se vám trumeau z přijímacího pokoje pana X jenž vyhrál veliký los a spekulací s uherským špekem prodělal téměř celé své jmění ? Nemáte zálibu ani v tom, ani v onom. Zde drahocenný perský koberec, jenž v rohu vysazen, jak po zorujete. Dostanete ho za třetinu původní ceny neděláte-li si z toho níčeho, že se na něm bý valý majitel jeho zastřelil.
25 article
Starý obnošený kabát, na němž již barv nerozeznáte, má větší cenu, než ořechová slo hová kredence s nejbohátším vyřezáváním. Mám za to, že nynější, naše zařízení, har covat se v době stěhování se vším všudy z místa na místo, je zařízení velmi pošetilé Bylo by snad moudřejší, kdyby páni domáe zařídili a opatřili byty vším, čeho v nich za potřebí. Třikrát se stěhovat znamená jednou vyho řet. Povšimněte si ale těch obrovských neme hel, jež v době stěhování plní ulice pražské v nichž naházeno co eufemisticky jmenujet svým — hospodářstvím. Co se tu vyhází peněz zbytečně za pouhou dopravu a jak se při tom nábytek a náčin kazi! To všecko by se ušetřilo, kdyby moh se člověk přestěhovat do nového bytu jakod hotelu. Je pravda, že by bylo potom po tklivé poesii domácnosti a byt náš že by přestal bý onou pevnou tvrzí, kterou nám aspoň hýti má Hospodyně nevážily by si zařízení pana domá cího, »s nimž bůh ví kdo již před námise zabýval« a v niveč rozplynula by se radost již člověk pocituje nad tím, co je jeho. Pohodlné by to bylo a snad i levné a jistý půvab byl by i ve střídání, že by potom nebyl spojeno s takovými obtížemi. »Co říkáš, ženuško, mému návrhu, aby chom se zejtra přestěhovali? Jsme tu již dos dlouho v té renaissanci, bylo by snad příjemno, kdybychom zkusili to též jednou se secessí?« »To bych ti, mužičku, neradila, vážíš sto pět kilo a židličky na nohách, jež nejsou tlusta
26 article
než trochu důkladnějši špargle, by tě neudržely- A potom bych se musila také secessionisticky strojit a kadeřit a mně, jak víš, účes s toupetem nesluší.« »Nu a co bys řekla bytu s nábytkem a la »česká chalupae? »Upřímně řečeno, můj milý, jest mi ná- bytek ten milejší v museu, než doma. Vždyť s pamatuješ, jak jsem si v restaurantu, kde mají nábytek tohoto druhu, rozbila o trnož koleno a že to trvalo děle než půl roku, než se mi rána úplně zahojila. Na jaký byt bych měl ale chuť? Na kombinovaný. Na ložnici bíloua zlatou ve slohu Ludvika Čírnáctého, na jídelnu »empire« z accajou a na barokový salon. Bude to sice byt dražší, ale zkusit bych to chtěla, vždyť není třeba, abychom v něm zůstali dlouho« . . . . Uvídite, že na to dojde. Proč se nyní peměrně tak mále lidí žení Poněvadž tak mnohému párku nedostává s prostředků, aby si zařidil domácnost. Odstra- něním této překážky rozřešíte veliký problém společenský. Nepodceňujte, prostm, tuto myšlenku mou. Patentovati si ji prozatím sice nedám, že by ale mohla býti vhodným podkladem k zařízen akciové společnosti pro stavbu domů se zaříze nými již byty, o tom bych prosil aby se ne pochybovalo. Koupil bych si sám takovo akcii.
Ludvik Čírnáctý