Načítám náhled…
Chunky — 36 celkem
· entity: person 142, place 87, org 35, work 21
1
masthead
25. listopadu 1903.
2
masthead
Přiloha „Národnieh Lietu
3
masthead
k čisl 322.
4
masthead
Strana9
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 24. listopadu. (Nové praco vn
Ealendarium.) Dle informaci „Reichs-
wehru“ delegace, jež se sejdou dne 15. prosince,
mají zasedati až do 15. ledna příštího roku, na-
čež bude svolána opět říšská rada, jejíž zasedání
má trvati až do poloviny března. Na jaře má
prý nastati přestávka v jednání říšské radya
svolány budou zemské sněmy.
V Praze, 24. listopadu. (Panská sně-
movna proti vojenským ústupků m.
Varšavské „Slowo“ uveřejňuje vídeňský dopis
o náladě v rakouské panské sněmovně, pokud
se týče uherských vojenských požadavků. Dopi-
sovateli je prý známo, že předseda panské sně-
movny kn. Windischgrätz podal memorandum,
v němž prohlašuje, že panská sněmovna nepovoli
ani haléře na společné vojsko, bude-li vyhověno
uherským vojenským požadavkům. Hr. Schön
born projevil prý úmysl, že se na znamení pro-
testu vzdá svého mandátu pro delegace a jen
na domluvy svých nejbližších přátel prý od svého
úmyslu upustil. Také následník trůnu jest prý
ro zhořčen nad ústupky, činěnými Maďarům a li-
tuje, že mu nebylo možno se jim vzepříti atd.
Nemůžeme na ten čas kontrolovati, na kolik se
zprávy varšavského listu srovnávají s pravdou,
ale pokud se týče arciknížete Františka Ferdi-
nanda, sotva jest možno pokládati je za správné
Chování bývalého předsedy uherské strany li-
dové, hr. Jana Zichye, jehož blízké styky s ná-
sledníkem trůnu jsou dobře známy, a jenž se
vzdal předsednictví ve straně jen proto, že ně-
kteří členové strany účastní se obstrukce proti
hr. Tiszovi a tedy i proti jeho národním vymože-
nostem ve vojsku, svědčilo by o zcela opačných
názorech arciknížete.
Dop
Windischgrätz
Schön
Maďar
Ferdi
Zichy
Praha
Hradec
Reichs
6
article
Z Krakova, 23. listopadu. (Ze „Slovan-
skéhoklubu“.) Sobotní schůze velice čilého
krakovského „Slovanského klubu“ věnována byla
básníku Svatopluku Čechovi. Poláci
jsou již delší dobu obeznámeni s čelnými poeti-
ckými výtvory Jul. Zeyera i Jar. Vrchlického, ale
spisy Svatopl. Čecha nenašly dosud cesty do pře-
kladové literatury polské. Teprve nyní počal se
prof. tarnovské reálky, M. Paciorkiewicz, obírati
poesií Čechovou a seznamuje s ní obecenstvo
polské. Čocha pokládá za nejčeštějšího ze všech
básníků českých, proniknutého hlubokým citem
pro minulost i přítomnost českou a vyznačují-
cího se takovou silou výrazu, že se mu nevy
rovná nikdo v Čechách. V jeho spisech zrcadl
se dokonale všechny zásadní elementy nynějšíh
českého vlastenectví. Některé z nich, jako pan-
slavism, přecházející časem v nezištné ruso-
filstvo a láska k ideám husitským, s nimiž se
také setkáváme ve spisech Čechových, zavinily
snad, že výtvory jeho nenašly dosud překladatele
na jazyk polský. Ale kdo chce poznati duši če-
skou — míní referent — musí ji hledati přede-
vším v dílech Svatopl. Čecha. Z poesií Čechových
klade do prvé řady Adamaty, Václava z Micha-
lovie a kováře Lešetinského. Zvláště tento ho
překvapuje obrovskou silou a plastikou v kresbě
kontrastu mezi mravně nezdravým živlem továr
ním a nezkaženou poctivosti české vesnice. Při
pojiv k tomu ještě národnostní spor, básník vy
líčil bohatýrskou postavu, v níž sloučil titanskou
sílu vůle a odvahy s ohromnou láskou k oteov-
ské hroudě. Referent zakončil svou přednášku
oceněním „Písní otroka“, o nichž pravil, že ani
Čecho
Polák
Jula
Zeyer
Vrchlický
Svatopl
M Paciorkiewicz
Čechův
Václav
Lešetinský
Krakov
Čechy
Micha
Slovan
7
article
Poláci ve své literatuře nemají nic tak silného,
jako tyto písně, které jsou výrazem vlastene-
ckého bolu v jeho nejhlubších a nejsilnějších
zjevech. Láska k vlasti vznesla v těchto básních
na takové vrcholy nadšení, jakých nedospěl
žádný jiný básník český. Přednáška prof. Pacior-
kiewicze zavdala podnět k delší rozpravě o po-
měrech česko-polských, jíž se účastnili mim
jiné prof. Zdziechowski, M. Sokolowski, Los aj.
Z Krakova, 23. listopadu. (P. Stojalow-
ski odstupuje.) Ježto v lednu má se sejit
opět valný sjezd polsko-křesťanské strany li-
dové, oznámil P. Stojalowski již nyni, že ne-
přijme nové volby za předsedu strany a vyzývá
své stupence, aby se v čas poohlédli po jiném,
mladším vůdci. Třicetiletým zápasem jsou prý
jeho fysické síly již vyčerpány. Říšští i zemšti
poslanci skupiny P. Stojalowského měli ten tý-
den již poradu v Krakově a budou v ní pokračo-
vati ještě ve Vídni.
Polák
profesor
Pacior
Zdziechowski
M Sokolowský
Los
P Stojalow
P Stojalowský
Krakov
Vídeň
8
article
Ze Záhřeba, 21. listopadu. (K a det ka
pro Chorvatsko.) V hlavním shromážděn
modrušské stolice na Přímoři přijat byl jedno
hlasně návrh, aby se na území království chor-
vatského zřídila kadetní škola, která by vycho
vávala důstojníky pro chorvatskou domobranu
Vrchní župan modrušský byl vyzván, aby reso
luci tu zaslal zemské vládě a sněmu jako pe
tici. V odůvodnění se ukazuje, že bývalá ka
detní škola záhřebská byla r. 1873 spojena
s Ludvikovou honvedskou akademií v Pešti, př
níž bylo až do r. 1884 zvláštní chorvatské od
dělení, jež pak bylo zrušeno. V Uhrách byl
během času zřízeno několik kadetních škol
v Chorvatsku však ani jediná. Proto čím dále.
tím více se v chorvatské domobraně jeví nedo-
statek důstojníků, znalých dokonale chorvalského
jazyka. Celá třetina systemisovaných důstojni
ckých míst u chorvatské domobrany není obsa-
zena a do Chorvatska se posilají z Uher dů-
stojníci, kteří neumějí chorvatsky ani mluviti
proto se nemohou smluviti s mužstvem výhradně
chorvatským. To jsou důvody, jež činí zřízeni
chorvatské kadetky nezbytným.
Současně konalo se hlavní shromážděn
stolice bělovárské, jež přijalo taktéž jednohlasně
návrh dra. Strižiče, aby se jedna z kadetek, jež
se mají nově založiti, zřídila v Bělovaru. Reso
luce toho smyslu bude zaslána zemské vládě
aby ji dodala sněmu.
Ludvikův
Záhřeb
Chorvatsko
Pešť
Uhry
Bělovar
9
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerty. Professor na konservatoři Moskevsk
filharmonie, Sergěj Kuševickij, představil se nám v ne-
dělním koncertě jako kontrabasista vyspělé virtuosity.
Že jest zároveň vážným hudebníkem, projevila již
volba koncertu Haendlova, jejž přednesl v pevných
konturách, tónem zdravým a jadrným, se smyslem
pro klassické allury skladby i její alongeové fioritur
a zákruty. Zpěv snivě dumavý a do široka se nesoucí
rozvinul v Bruchově původně pro violoncello psané
parafrasi synagogální písně „Kol Nidrei“. Ukázky
bravurní virtuosity, která vážný kontrabas nutí do
poloh nejvyšších a passáží nejrychlejších, podal pak
v „Ukolébavce“ krajana našeho a rovněž mistra kon-
trabasu, Gustava Lásky, v Boltesiniově brillanlní „Ta-
rantelle“ a ve skladbách vlastního původu, z nichž
pe vvzpívaném lahodně „Andante cantabáílo“ líbil
e„Miniaturní valčík“. Při výborných výko-
nech p. Kuševického vzpomínali jsme na domácího
našeho -virtuosa kontrabasu, o nic méně výborného
p. Kuchyňku, klerý již dlouho nikde nedal se slyšeti.
Bruchův
Gustav
Kuchyňka
Boltesiniov
Moskevsk filharmonie
Sergěj Kuševickij
10
article
Spolehlivý doprovázeč p. Kuševického, znladistvý
planista p. Sergěj Mamontov, také z Moskvy, osvědčíl
i jako sólista intelligenci v přednesu Bacha, Haydna
i celů hromádky ruských skladatelův, od Čajkovského
přes Borodina i Arenského až k Rachmaninovu. Před
koncertem proslovil dosud neznámý nám, rovněž mla-
dý spisovatel z Petrohradu, p. M. Sukennikov, dobře
míněnou rozpravu o žurnalismu a reporterství, pro-
pletenou citáty ze Shakespeara a Spencera, zakonče-
nou pak vřelým vyzváním ke vzájemnosti česko-ruské
na poli kulturním. Poněvadž jsem však slabým hlasem
a rychle mluvenou přednášku dobře vždy neslyšel
ušla mi bohužel souvislost, jaké poslání v této vzá-
jemnosti či jaký vztah k žurnalismu má kontrabas
Že tvrdí muziku? Inu, v česko-ruské shodě — aspoř
té hudební — bylo by zvláště s ruské strany třeba
ještě mnohého se utvrzování... Rozhodně divně od-
rážela se o ten appell utrakvistická návěští koncertu,
jména ruských umělců v německé transkripci a fran-
couzské ohlášení „conférence“ p. Sukenninova, jako
by ani rusky nepřednášel.
Mnoho ušlechtilých požitků připravil nám šestý
večer Českého spolku pro komorní hudbu ideální re-
produkcí Haydnova kvartettu z B-dur op. 76 a har-
fového Bcethovena op. 74. České kvartetto zase pře-
konávalo samo sebe v dokonalosti. Nevěrný nám te-
norista p. Karel Burian, zdá se, že přece zas pocítil
trochu touhy po domově, a zajel si k nám na skol
z Drážďan. Ačkoli koncertní síň není jeho pravou
půdou, rozproudil se přece i v řadě původních a nej-
modernějších cizích písní jeho překypující tempera-
ment, horoucí cit a mohutný hlas. Úspěch pěvcův by
značný, ale přece jen valná část obecenstva zachovala
si vůči němu pochopitelnou reservu.
Bach
Haydn
Čajkovský
Borodin
Arenský
Rachmaninův
M Sukennikov
Shakespeare
Spencer
Sukenninův
Haydnův
Burian
Moskva
Petrohrad
Bdur op
Drážďany
11
article
+Sedmý populární symfonický koncert České
Filharmonie pořádán bude v neděli dne 29. listo-
padu o půl 4. hod. odpol. v sále Plodinové bursy.
Instrumentální čísla, jichž provedením učiněn bude
další krok v řešení úlohy generálním programem
vytčené, jsou náhodou buď pro Prahu vůbec nebo
aspoň pro české obecenstvo novinkami Hlavním
bodem bude Brahmsova první symfonie z C moll
(op. 68), jež zaujímá v symfonii po Beethovenovi
nad jiné vynikající místo, a ač složena byla již vr.
1877, v českých koncertech dosud nikdy nebyla dána
na program. Z Lisztových symfonických básní dojde
tentokráte na »Promelhea«, jimž ocitl se cyklus
Lisztův u oněch čísel, které jsou v Praze úplně ne-
známa. Další novinkou bude Bachova suita z H-moll
pro solovou flétnu a smyčeový orchestr, spracovaná
a doplněna dle mnichovského vydání Hanušem Bi-
lowem. Jako solista účinkovati bude koncertní pěvec
(barytonista) p. Václav Chmel. Vstupenky po 2 K na
sedadla číslovaná, po 1 K na sedadla nečíslovanáa
po 60 h na místa k stání jsou v předprodeji v hu-
debním závodě p. M. Urbánka, v J ngmannově třídě
č. 14 (Hlávkův palác). — Zejtra o 8. hod. večerní
koncertuje »Česká Filharmenie« v Národním domě
na Král Vinobradech s úplně novým pregramem.
Brahmsův
Beethoven
Lisztův
Bachův
Hanuš Bi
Chmel
M Urbánek
Praha
Hmoll
Český filharmonie
Český Filharmenie
národní dům na Královský Vinobrady
C moll
Hlávkův palác
12
article
+ Akademis dámského odboru Ústřední Matice
školské konána bude 30. t. m. o půl 8. hod. večerí
v sálech ostrova Žefinského. Akademie dámského
odboru Ústřední Matice školské známy jsou vlaste
neckou svojí tendencí, i snahou nesoucí se k osvě
žení suchopa u našeho společenského živola. Pokaždě
překvapí nás program nějakou novinkou. Letos uvo
lily se mladě damy z předních našich kruhů zapěti
několik sborů virtuosa na kousle, pana Jaroslava
Kociána. Zkoušky jsou v plném proudu a možno již
dnes prozradili, že zápalu mladých pěvkyn i svědo-
mitosti skladatele pana Frant. Černého, který uvolií
se v nepřítomnosti pana Kociána sbory nacvičiti, po
daří se letos damskému odboru akademii nad
všechny předešlé povznésti. Lístky jsou od zítřka
v předprodeji u firem Grossmann a Svoboda, Fr
Řivnáč, F. Topič, F. A. Urbánek a M. Urbánek.
+ Akademický orchestr v Praze pořádá dne 1.
prosince o 7. hod. večerní v Rudolfině XII. symfo
nický koncert ve prospěch studentského spolku »Své-
pomoc«, spolku to pro opatřování zaměstnání nema
jetným studujícím českých vysokých škol pražských.
kterýž věnuje čistý výtěžek koncerlu tolioto huma-
nitním institucím studentským. Program: 1. F. Schu
bert: Předehra k opeře Rosamunda, op. 26. 2. G.
Händel: Concerto grosso 1. op. 6. 3. Edg. Tinel
Smuleční pochod z oratoria »Sv. František«, op. 36
4. W. A. Mozart: Serenada č. 9. D dur. 5. L. Che
rubini: Mezihra a baletní hudba z opery »Ali Babae
Dirigent Bohumil Vendler. Předprodej vstupenek la-
skavě převzali pp. knihkupci: F. A. Ul bánek a Gross-
mann a Svoboda ve Ferdinandově třídě, Mojmí
Urbánek v Jungmannově třídě a Frant. Hovorka
v Žitné ulici.
Kocián
František
Černý
Grossmann
Řivnáč
F A Urbánek
M Urbánek
G Händel
Mozart
L Che
Al
Vendler
Ula
Gross
Hovorka
Francie
Praha
Ferdinandov třída
Mojmí Urbánek
Jungmannův třída
Žitná ulice
akademický orchestra
Rosamunda , op . 26
concerto grosso 1
13
article
+ Vinohradský »Hlahol« má dnes zkoušku
sice od 6 hod. pro dámy, od 1/48. hod. pro pány.
Ip. výkonným členům se oznamuje, že již 7. pro
since koná se na Žofíně koncert »Středočeské pěve-
cké župy Dvořákovy«, kde celou župou zazpívána
bude Smetanova »Česká píseň« s průvodem České
Filharmonie a Jeremiášův sbor »Hej, Slované« s prů-
vodem osmi lesních rohů; samostatně »Hlaholeme
zazpívány budou Kovařovičovy »Voračky«. Dne 18
prosince účinkuje »Hlahol« na řádném koncertu Jed-
noty pro orchestrální hudbu v Mahlerově »Symfonii«
Je proto nutno, aby všecky zkoušky byly co nejčet-
něji navštiveny
+ Koncert Teresity Carreňovy bude pořádán dne
2. prosince o 1/28. hod. večerní v Rudolfinu. Ke kon-
certu provázeli bude mladou umělkyni její matka
slavná Teresa Carreňová. Teresita Carreňova vrací se
z tourněe po Rusku, kdež s koncertem Griegovýma
Lisztovou Uh fantasií dobývala sensačních úspěchů.
Grieg u příležitosti svého pražského koncertu věno-
val Teresitě partituru svého klavírního koncertua
napsal naň věnování: »Geniální dceři geniální
matky«. Ku poctě obou umělkyň uspořádán bude
banket, k němuž mohou se pouze účastníci koncertu
přihlásiti. Listky dány budou do prodeje dne 26.t.
m. Přihlášky, jakož i k banketu, přijímá hudebn
závod p. Mojmíra Urbánka (Jungmannova tř. č. 14)
Telefon č. 3006.
+ Emannel Ondříček uspořádá dne 5. prosinc
v Národním divadle v Brně samostatný koncert za
spoluúčinkování virtuosa Karla Leitnera.
Dvořákův
Smetanův
Jeremiášův
Slovan
Kovařovičův
Mahlerův
Carreňová
Teresita
Griegův
Lisztův
Grieg
Urbánek
Jungmannův
Emannel Ondříček
Leitner
Žofín
Rusko
Hlahol
Český píseň
Český filharmonie
Rudolfinum
národní divadlo v Brno
14
article
+ Koncerl virtuosa na housle Jos. L Buchtela
určen na den 7. proslnce v Rudolfině. Buchtele patří
mezi nejpřednější houslisty nynější doby. Vyučen
na pražské konservatoři Bennewitzem, studoval dále
u Césara Thomsona v Lutychu a u P. Marsica v Pa-
říži. Umělec jest majetníkem nádherného nástroje
kremonek (Giovanni Baptista Rogerius, Cremona)
jichž cena přesahuje 12.000 marek a jež za jeden
berlinský koncert obdržel od neznáměho mecenáše
Záznamy ke koncertu: Mojmír Urbánek, hudební
závod (Jungmannova tř. 14)
+ Koncert Rudolfa Frimla ve prospěch býv. člena
Nár. divadla Leopolda Stropnického jest již dnes
25. t. m. o půl 8. hod. večerní ve velkém sále žofín
ském. Program svůj, který obsahuje skladby Chopi-
novy. Lisztovy, Mendelsohnovu »Spinnlied«, techni
cky velmi oblížnou Wagner Liszlovu ouverturu k op.
»Tannhäuser«, Ujejského Chopinův melodram »Marchie
funebre«, který v této melodramatické úpravě dáván
byl dosud jen v Paříži a vlastní skladbu »Koncertní
etudu«, zahají p. Friml improvisací na kterýkoli mo
liv, po případě někým z obecenstva navržený. Mimo
něj účinkují pp. Vl. Šamberk, L Stropnický, pí. Bož.
Jeřábková-Kaclová, pí. Waradinová a pianistka sl. Z.
Frimlova. Dá se očekávati vzhledem k humannímu
účelu, bohatosti a zajímavosti programu a kvalitě
účinkujících sil, že návštěva bude co nejčetnější.
Zbylé vstupenky možno zakoupiti buď v předprodeji
u pp. Fr. A. Urbánka a Boh. Lantnera nebo večer
u kasy. Ceny míst: lože 10 K, křeslo 2 K. I. místo
K 1.60, II. m sto K 1.20, k stání 60 h, studentský
lístek 40 h.
Buchtel
Bennewitz
Thomson
Rogerius
Urbánek
Friml
Stropnický
Lisztův
Mendelsohnův
Spinnlied
Wagner
Tannhäuser
Ujejski Chopinův
funebre
Šamberk
L Stropnický
Bož
Jeřábková
Kaclová
Waradinová
Z Frimlův
František
A Urbánek
Boh
Jos
Rudolfina
Lutych
Cremona
Paříž
národní . divadlo
hudební závod
Jungmannův třída
Chopinov
15
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Veřejnou schůzi mistrů krejčovských v pon-
dělí dne 23. t. m. ve dvoraně Řemneslnicko-živno-
stenské besedy v Praze zahájil pan Kareš, předseda
Jednoty samostatných mistrů krejčovských. Přivital
slárosty pražských společenstev pp. Nováka, Adama.
Suibitze, jakož i zástupce společenstev pražskýchi
předměstských, načež zvolen byl předsedou. Místo-
předsedou p. J. Ryšavý a zapisovatelem p. V. Kratina.
Na programu bylo pojednání o všeobecném rakou-
ském sjezdu mistrů krejčovských ve Vídni, který ko-
nati se bude ve dnech 30. t. m. a 1. a 2. prosince
s následujícím programem: 1. Volba předsednictva.
2. Jaké slanovisko zaujati máme proti usnesen fm
obchodních komor v příčině změny 88 14. a 38.
živnostenského řádu (referent komorni rada Frant.
Wegel-Leckl z Vídně). 3. Rozdělení obchodních
živnostenských komor a nový volební řád. 4. Pojed
nání o změnách 88 59. a 60. a stanovisko naše proti
nim, poněvadž řemeslo naše postiženo jest. (Ref
komorní rada Wegel-Leckl z Vídně.). 5. Ústanovení
živnostenských poradců při různých úřadech (místo-
držitelství, ministerstvo, magistrát atd.). 6. Převzet
erárních a státních dodávek. (Referent V. Dolejš
z Vídně.) 7. Zřízení živnostenské úvěrní banky.
Kareš
Novák
Adam
J Ryšavá
V Kratina
František
Leckl
V Dolejš
Řemneslnicko
Praha
Vídeň
živnostenský úvěrní banka
Ref komorní rada Wegel
16
article
Upravení práce v trestnicích. 9. Obmezení konceso-
vaných vyučovacích ústavů. 10. Zpráva o stávce
krejčí ve Vídni a ustanovení po případě přijetí nej-
menšího cenníku mzdy za účelem docilení stejno-
měrné mzdy. (Ref. starosta společenstva V. Dolejš
z Vídně.) 11. Založení svazu skladu surovin. (Refer
Antonín Friedl z Vídně.) 12. Rokování o ochranne
listině úvěrní. 13. Přeměna živnostenských škol po-
kračovacích ve školy odborné. (Ref. Antonín Friedi
z Vídně.) 14. Jednání o živnostenských otázkách
k bodům svrchu uvedeným. 15. Návrhy a dotazy.
Při každém z těchto bodů bylo debatováno a dele-
gátům sjezdu dána direktiva, jak na vídeň ském
sjezdu stav krejčovský hájiti mají. Zvláště při bodu
2. a4 důtklivě naleháno, aby 8 14. a 38 živnosten-
ského řádu, jakož i § 59 a 60 byly změněny ve
smyslu pro slav krejčovský příznivějším. Debaty
zúčastnila se celá řada řečníků, zejmena pp.: Kareš.
Ryšavý, Kratina, Stibitz, Voršilák, Novák, Kobn.
Deport, Fišer, Čabrada, Roubík a j. Dále vysloveno
přání, by na sjezdu vídeňském poslanec p. Jirousek
zvolen byl do představenstva a staroměstské spole-
čenstvo krejči aby vedle pana starosty Nováka za-
stupovali ještě pp. Kareš, Kratina a Ryšavý. Ke
konci rozvinula se delší rozprava o neutěšených po-
měrech řemesla krejčovského, načež v pozdních ho-
dinách nočních schůze byla ukončena.
V Dolejš
Friedl
Friedi
Kareš
Ryšavá
Kratina
Stibitz
Voršilák
Novák
Kobn
Fišer
Čabrada
Roubík
Jirousek
Vídeň
17
article
Bezplatné večerní vyučování zahájeno bylo
v místnosti obchod. spolku »Merkur« na Vác'avském
náměstí č. 51 dne 15. t. m. a sice ruštině, frančině.
něm. korrespondenci a konversaci, těsnopisu. Při
francouzském běhu pro pokročilé, ve kterémž dříve
pěstována byla jen konversace, bude nýní věnována
pozornost zvláště korrespondenci výhradně obchodní.
methodou jednoduchou a snadnou, jak se jí v komp
toirech užívá. Frančinu přednáší pan Ant. de Bion-
nens, francouzský korrespondent jedné z nejvělších
továren českých. Na vyučování všech předmětů možno
dosud se přihlásiti a účastniti se mohou i nečlenové za
mírný poplatek.
Společenstvo obchodníků s uhlím a dřívím
v Praze a policejním obvodu má výborovou. schůzi
ve čtvrtek dne 26. t. m. o 8. hod. večer v Řemesl.
živnostenské besedě v Praze na Františkově nábřeží
číslo 20.
* Spolek vzáj. se podpor. živnostníků na Král
Vinohradech. Úroky z fondu, zříze ého na oslavu
10letého trvání spolku, budou rozděleny mezi vdovy
a členy, kteří nárok na podporu dle stanov nemají.
Žádosti do 1. prosince p Čeňku Burešovi v Karlově
třídě č. 9 na Král. Vinohradech.
* Umisfovaci zpráva Ústředního umisťovacího
odboru Českoslovanské obchodnické besedy a če-
ských obchodních gremií v Praze za měsíc říjen
1903. Schůze konány 6., 13., 20. o 27. Uchazečů při-
hlášeno 111 a sice 42 z Prahy a předměstí, 50 z Čeeh
mimo Prahu a 19 z Moravy. V útulně nezaměstna-
ných poskylnuto 21 osobám 183 noclehů. Ústřední
umisťovací odbor Českoslovanské obchodnické besedy
a českých obchodních gremií má místnosti v Praze.
v Jeruzalemské ulici č. 7.
Antonín
jít Bion
Bureš
Král
avský náměstí
Praha
Františkov
Karlov třída
Morava
jeruzalemský ulice
Královský Vinohrady
18
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Po stopách vývoje.
B. V hospodářském rozvoji Německa připadla
bankám úloha neobyčejně význačná a směrodatná.
Netýká se to jen oněch bank, které se obmezovaly
co do své působnosti na ony obchody, které jsou
cznačovány běžně za obchody bankovní v užším slova
smyslu (emisse bankovek, diskont směnek, lombar
girové a odůčtovací řízení a p), jež slouží tedy více
měně pouze účelům oběhu, nýbrž speciálně i oněch,
které navykli jsme označovati jménem průmysle-
vých bank, které zří těžisko svého poslání v po-
skytování úvěru výrobního. Tímto úvěrem
nutno rozuměti onen úvěr, který rozšiluje a zvětšuje
obnosy hodnotně, jež podnikateli k disposici jsou, tedy
stručně řečeno, jež zvyšují jeho kapitál. Kdežto
prvém případu (na př. při eskomplu směnek) dostávi
se úvěrníku pouze v jiné formě (penězích) obnos, který
již má (ve směnce), nabývá ve druhém úvěrem zcela
nových prostředků (Sombart)
Forma, ve které se udílení výrobního úvěru jeviti
může, je různou, často bude totožnou s formou úvěru
nevýrobního — jet právě rozhodným vedle účelu, k ja-
kému se podnikatel úvěru domáhá a k němuž ho
užije, i onen zmíněný moment zvětšování kapitá-
lové jeho síly. Moderní průmyslové banky neobme-
zují se však na toto poskytování úvěru výrobního
osobám třetím resp. společnostem, nýbrž měrou stále
zvýšenou stávají se přímo spolupodnikatel
a zakladateli průmyslových podniků
Německo
19
article
„Bylo právem častěji poukázáno na to, že valná část
úkolů, které tvoří podstatnou činnost našich bank.
vlastně úvěrním obchodem ani není. Skutečně nelze
to zařaditi pod žádnou formu skýtání úvěru, staví-i
banka svým kmenovým kapitálem železnice nebo elek-
trické podniky. Stává se pak vlastně dopravním pod-
nikem. Co se právě zase v Německu tak často děj
ža totiž banky financují nějaký produktivní podnik,
není ničím jiným, než známkou pokračujícího
soustředění kapitálového v oboru do-
pravnictví, průmyslu r obchodu které
náhodně vycházejí od bank, protože zde se jmění
nejsilněji nahromadilo.“ (Sombart.) Toulo
svou činností, která ovšem nikterak nebrání bankám
věnovali se současně i bankovním obchodům v užším
smyslu slova, zasáhly německé banky hluboce v ho-
spodářský rozvoj národa německého speciálně po r
1870, tak pemáhaly buditi zájem jeho na podnikání
průmyslovém a obchodním, tak vytvořovaly ono
ovzduší odhodlanosti, vytrvelosti a solidnosti, kterým
Německo dosáhlo tak mocných úspěchů hospodář-
ských.
Sombart
Německo
20
article
Bylo by nesprávno souditi a tvrditi, že krise let
1900 a následujících otřásla tímto vývojem, že přípa
Lipské banky a jejího spojení s kaselskou společnosti
ukázal, jen celou slabost jeho. Právě tato léla dosvěd-
čila, jakou mocnou oporu má německé národní hospo-
dářství v bankách a speciálně jakou oporou jsou prů-
myslovému ruchu jeho banky průmyslové. Vývoj lee
devadesátých byl skvělým. Rozvířený zakladatelský
ruch přinášel hojně zaměstnanosti te árnám a zvý-
šené výdělky rozmnožovaly spottebnost širokých
vrstev. Netušený rozvoj národa od vítězných válek,
jež dokončily část vývoje k sloučení německého ná-
roda, budil smělé naděje, vyvolával víru v překotný
rozvoj, daný již tím, že německý národ jde cestou
k svělovládě... Tak se věřilo a podnikavost i speku-
lace vyjadřovaly tyto naděje a tuto víru zakladatel-
stvím a obchody, kde často více rozhodovala naděje
než dané poměry. Není nic přirozenějšího než že po
této době napjatého rozběhu přišla doba opevňování
21
article
nabytého. Výrobní činnost národa nemůže právě
trvale převýšiti jeho skutečnou spotřebivost a spotře-
kivost jím dobytých odbytišť. A trvale také nelze pře-
bytky výrobní v plném slova smyslu vyhazovati za
nepřiměřeně nízké ceny. A tak neznamenají léta 1900
a následující nic než vyčištění vzduchu, než soustfe-
dění zdravých sil k dalším výbojům. Příliš zvýšerf
výroba vrátila se do normálních kolejí (zajímavé pří-
spěvky o rýnsko-westlálském průmyslu železářském
v tom směru donesla „Köln. Ztg.“), nezdravýmia
příliš na nadějích založenými podniky otřásl náraz
zastavem se — ale z krise samé vychází německé
národní hospodářstvi posíleno a zoceleno. Není toho
jen dokladem rostoucí zaměstnanost železářských
uhlářských, strojnických atd. podníků, není toho svě-
dectvím jen rostoucí interess trhu na papírech prů
myslových — nedávné události na poli německého
bankovnictví průmyslového podávají toho přesvědču-
jíci důkaz.
Köln
22
article
V době rozmachu po r. 1870 učinila kapitá
lová koncentrace velikých bank německých
speciálně pak berlínských, v nichž jako v srdci sbí-
hají se tepny hospodářských snah národa, neobyčejně
pokroky. Rok 1870, kdy Německo chvělo se nadše-
ním nad úspěchy ve Francii, vznikla v Berlíně s ka-
pitálem 15 mill. mk. Německá banka. Soustře-
dění národa politické nutně přivodí jeho soustředění
hospodářské — toto poznání svítilo ji , kolébku. Roku
1880 má již banka akciového kapitálu a záloh 54 mill
mk., r. 1890 103 mill. mk., koncem století 199.3 mil
mk. a 1903 více než 216 mill. mk. Berlínská diskontní
začala r. 1856 se 37.2 mill. mk. koncem století, po
ohrovském rozmachu, následujícím po 1870, vládne
168.4 mill. mk., drážďanská banka disponuje 1873 ka-
pitálem 9.6 mill. mk., r. 1300 164 mill. mk. Uvádíme
některé z mnohých.
Německo
Francie
Berlín
Soustra
drážďanský banka
23
article
Tato kapitálová koncentrace podává nejlepší dů-
kaz o mohulnících podkladech a rostou-
cích cílech německého hospodářství
Jako každý národ dovede jen do té míry rozpjati čin-
nest svou hospodářskou, na jakou stačí jeho fondy
sil hmotných i duševních. tak také banky rozvíjejí se
jen dle toho, jaká jest polence onoho celku, kterému
slcuží. V síle a moci bank toho kterého národa resp
těch kterých států zračí se nejlépe i jich síla a mo-
houcnost. V rámci daného kapitalistního hospodářství
jsou nejlepším jich měřítkem. Speciálně pak poslední
dvě události v německém bankovnictví — splynutí
drážďanské banky s schaffhausenským bankovním
spolkem a zvýšení akciového kapitálu berlínské ob-
chodní společnosti — jsou dokladem, že zprávy o zlep-
šení hospodářském z Německa docházející jsou nejen
pravdivy, ale že svědčí o provedené koncentraci sil
k dalšímu postupu a k dakším výbojům ve službě
celku.
Rovnoměrně se vzrůstem německé posice hosp -
dářské rostou i úkoly jí sloužících bank. Doba velikých
koncentrací kapitálových, které prováděny ve Spoje-
ných státech budily úžas Evropy, nastává i Německu
Nejsou právě jiné cesty moderního kapitalismu. Jak
splývají Schuckertovy závody s firmou Siemensovou
jako se sdružují veliké společnosti labské dopravy, tak
platí to i o průmyslových bankách. Nerad, ale nucen,
uvádím několik cifer (sr. „Die Störungen im deutschen
Wirtschaftsleben“, sv. 6. str. 263 sl.). Bezprostředně
před krisí jevily se síla a výsledek kapitálové koncen-
trace hlavních průmyslových bank německých takto
(v mill. mk.):
1894
Schuckertův
Siemensův
Nerad
Německo
Evropa
labský doprava
24
article
1899
akc. kap. reservy akc. kap. reserv
Německá banka . . 750 26 6 1500 480
Diskontní společn.. 75.0 240 130 0 371
Drážďanská banka: 700 150 1300 340
Banka pro obchod
a průmysl . . .. 80.0 18.5 105.0 23.0
Berl. obch. společ. 65.0 18.6 900 248
Národní banka pro
Německo .. .. . 36.0 6.3 600 123
Schaafihausenský
Německo
německý banka
105.0
Berl
25
article
3.6 100.0 200
bankovní spolek 48.0
Středoněm. úvěrcb. 300 22 45.0 45
Vzmach let devadesálých minulého století jes
z těchto dat patrný až příliš, než aby bylo nutno pou-
štěti se do podrobnoslí. Ale pouze těmito daty síla
bank uvedených vyjádřena není. Nulno míti na mysli,
že na př. Německá banka ovládá mimo to osm jiných
německých bank (k historii a rozvoji této typické banky
se časem vrátíme) a že její ředitelé nebo dozorčí ra-
dové zasedají ve správách 52 velikých akciových pod-
niků (mezi nimi bochumského báňského spolku, v
harpeňské báňské společnosti, Siemens a Halske, Ko-
nigsborn, Schalker Gruben atd.)
V oživujícím se ruchu obrozeného úsilí hlásí se
dnestytobanky opět. Dráždanská banka splýví
se schaaffhausenským spolkem bankovním v jednotu
vybudovanou na 230 mill. akc. kapitálu a 54 mill. mk.
záloh. Německá banka se svými 160 mill. akc. kapitálu
a 55.2 mill. mk. záloh není již tedy prvým kapitálově
ústavem, ale je dosti silnou, aby uhájila a sesílila
svou posici i proti koncentraci, která není oproti ní
bez soulěžních hrotů! V počátcích nového postupu
dobývačného, přerušeného krisí, hlásí se i Obchodní
společnost, zvyšujíc svůj akciový kapitál z 90 na 100
mill. při 29 mill, záloh, zatím co Diskontní společnost
se 150 mili, marek akciového kapitálu a 50.2 millionu
marek záloh a darmštatská banka se 132 milliony
marek akciového kapitálu a 22.6 mill. marek zálo
doplůují tuto skupinu mocných bank. K nim druží se
pak Národní banka se 60 mill. mk. akc. kapitálu a 9.7
mill. záloh. Obchodní banka s 50 resp. 7.1 mill. mk.
spolek 48.0 Středoň
Siemens
Halske
ko
Dráždanský banka
národní banka
100.0
mill
26
article
Středoněmecká úvěrní banka s 45 resp. 4.9, Berlínská
banka s 42 resp. 3.3 mill. mk. atd. I v nich jeví se
koncentrační tendence doby markantní stopy. Ve své
hromadnosti neznamenají tyto banky nic více a nic
méně než hospodářské slití německého ná-
roda za jadním cílem: veliké světové politiky
obchodní. Tyto milliony vědomě vedené ve službách
národa k jeho budoucí síle nejlépe ukazují, jak vý-
značným mocenským faktorem dnes Německo jest.
A uvážím. li, že i jeho dopravnictví spěje mocnými
kroky k centralisaci, zatím co na jiných polích dů-
sledky vývoje 1836—1870 provedeny plně, chápeme.
s jakou mohutností sil vstupuje Něme-
cko v budoucnost. Dosud není jich hromadné
působení tak jasným, dosud pronikají začasté jen ten-
dence vývoje budoucna. Ale pro nás, kterí stojíme
tváří v tvář télo moci, mají tyto tendence tím více vý-
znamu. Ukazují nemálo k tomu, co by mělo býti naším
nejvlastnějším úkolem! Jenže o sobě my myslíme ote-
vřeně a klidně tak málo!
Německo
úvěrní banka
berlínský banka
mill
27
article
Z pražského trhu obilního. Počasí jest zamračené
větrné a deštivé při temperatuře nepoměrně mírné
Průběh dnešní bursy byl dosti mrtvý. Očekávalo se,
že po skončených pracích polních budou dovozy rol-
níků silnější. Nabídka sice poněkud stoupla, ale zu-
stala přece jen značně za očekáváním. Smýšlení
o pšenici není nikterak jednotné. Zboží první jakosti
prospěly míná nabídka a čilá koupěcntivost. Odbyt
druhů prostředních byl však poněkud optížnější a ceny
klesly o 5—10 haléřů. Z Prahy znamenala K 8.10 až
K 8.60. Na dodání z mlýna i s potravní daní placena
K 915. O žitě zůstalo smýšlení nezměněno. Také
ceny zůstaly tytéž jako o minulý pátek. Z P'rahy zna-
menalo K 7 — až 7 30. Jinak bylo prodáváno z Lysé
za K 7.—, z Nymburka za K 7.05, z Mělníka za
K 7.15, z Jenšovc za K 7.10, z Benešova za K 6.90
a 7.05, z Votic za K 6.85 až 6.95. S ječmenem byl
obchod poněkud čilejší, poněvadž se zúčastnili kon
sumenti značněji koupí. Prostřední jako ti uhájily
proto poslední ceny. Vývoz byl méně činným a proto
druhy vybírané a první jakosti o 5 až 10 haléřů
zlaciněly. Z Prahy znamenal K 7.— až 8.—. Jinak
byl prodáván z Měšic za K 7.60, z Poděbrad za
K 7.30, z Nymburka za K 7 30 až 7.55, z Kouřimi
za K 7.— až 7.30, ze Satalic za K 7.50, z Loun za
K 7.85, z Kolína za K 7.25 až 7.65, z Českého Brodu
za K 7.25 až 7.75, z Ouval za K 7.35, z Litně za
K 710, z Dobřichovic za K 7.15, z Chrastu za
K 6.85, z České Skalice za K 6.75. Také moravský
ječmen byl prodáván a placen z Moravských Budějo-
vic a z Telče K 6.90. Ceny ovsa sice dále neklesaly.
ale smýšlení bylo při vydatné nabídce chabé. Z Prahy
znamenal K 5.95 až 6.30. Nová kukuřice byla mdlá
při cenách pov lujících. Z Vídně znamenala K 5.35
až 5.40. Obraty s víkví byly omezené, smýšlení
upevněné. Z Prahy placena byla K 7. — až 7. 35.
Praha
Lysá
Nymburk
Mělník
Benešov
Votice
Měšice
Poděbrady
Kouřim
Satalice
Louny
Kolín
Český Brod
Liteň
Dobřichovice
Chrast
Český Skalica
moravský Budějo
Vídeň
K 7
K 6.90
K 7 30
K 7.85
K 710
7.65
7.75
29
article
Vývezeno bylo v říjnu lonského roku do Uher zboží
za 84.773.496 K, letos za 83.807.153 K, dovezeno bylo
loni v říjnu z Úher zboží za 103,061.162 K, letos za
97,219.937 K. Za to vývoz do Uher letos od ledna
do konce října úhrnem stoupnul a sice z 727.72 na
765.70 mill. K, za to dovoz klesnul a sice s 754.2
na 751.70 K. I tak jeví se tedy okrouhlé aktivum
15 mill. K. Pokles vývozu měsíce října dán mimo
tabák hlavně klesnutím vývozu máku, hroznů, kon-
ských a hovězích koží, minerálních vod, surové ba-
vlněné příze, barchetů, bílených látek bavlněných,
jutových pytlů, lněných tkanin surových, damských
celovlněných látek; zajímavým jest vzhledem k sjed-
nání kartelu zvýšený vývoz surového pe-
troleje do Uher. Pokles dovozní plyne v říjnu
ze zmenšení dovozu kukuřice (loni 123.315 q. letos
110.479 q), pšenice (se 683.893 q na 531.650 q), žita
(s 364.265 q na 294.269 ) a mouky (s 711.051 na
599.102 q). Za to značně stoupl dovoz ječmene (ze
263.549 na 340.225 . Co se týče dovozu za prvých
deset měsíců t. r., nutno konstatovati (vyjímaje ječ-
men a kukuřici) pronikavé stoupnutí dovozu obilí
mouky. Tak stoupnul dovoz žita z 2.13 na 2.38 mill. a.
ovsa z 1.67 na 1.94 mill. q, mouky z 4.58 na 5.01.
I co do jatečného dobytka jeví se vzestup do-
vozní; u jatečných volů z 61.2 na 70.1 mill. K (160.83
na 183.997 kusů), u býků z 17.693 na 18.963 kusů.
Uhry
mill
30
article
Za to dovoz prasat značně klesnul (s 156.737 na
72.311 kusů). Dovoz vajec oproti lonsku se zmen-
šil (s 14.6 na 13.1 mill. K). S poklesem dovozu prasat
souvisí i pokles dovozu sádla (s 92,866 q na 74.568 g).
Zajímavým jest stoupající dovoz bavlněných
látek zvláště surových (z 8292 q na 12.118 q. hlad-
kých z 12.175 na 14.401 q), zatím co dovoz vlny su-
revé klesnul. Dovoz koží a tovarů z nich vzrostl
(hlavně kůže svrškové z 1.9 na 2.1 mill. K, bot
z 1.1 na 1.6 mill. K). Železo a tovary železné vykazuj
co do dovozu sestup (18.0 na 16.8 mili. K), důsledek
sjednání kartelního. Co do vývozu zasluhuje v prvé
řadě pozornost cukr. Loni v říjnu vyvezeno ho do
Uher 45.571 q. letos 11.967 q. tedy téměř jen čtvrtina
co loni, při čemž vývoz suroviny stoupl, rafinády ale
úžasně klesl. Od počátku roku vyvezeno ho do Uher
sice 399.233 q. ale za to v ceně 13,322.144 K, zatím
co loni placeno za 374.591 q 15,169.215 K. Pozoru-
hodným jest i pokles vývozu kožního do Uher
(loni vyvezeno tam od ledna do října koží hovězích
za 6.15 mill. K, letos za 4.53 mill. K. za to vzrosll
vývoz margarinu z 693.450 na 1,110.670 K. Vývoz
piva stoupl z 177.441 q na 204.580 q. vývoz šunek
z 8854 na 10.896 q (vzestup byl patrný i v říjnu
samém!). Také náhražky kávové nalézají letos
v Uhrách lepší odbyl než loni, stejně zboží čok c-
ládové. Vývoz surového petroleje stoupnul
z lonských 987.576 na 1,443.107 q. vývoz bavlny
též příze z ní a tovarů stoupnul z 150,657.545 K na
156,865.145 K. Rovněž vývoz Inu a tovarů z něho
vzrostl z 25.2 na 28.6 mill. K, vlny a tovarů z ní
(vývoz příze o něco klesnul!) z 85.1 na 89.0 mill. K.
Uhry
Ina
mill
mit
31
article
Vývoz oděvů vzrostl z 54.8 na 57.5 mill. K. I vývoz
papíru (zvláště tiskového) stoupal nadále, stejně vý-
voz skla. Vývoz železa a železného zboží slabě klesnul
(s 41.5 na 40.1), při čemž však vývoz kos a srpů
stoupnul. Vývoz strojní vykazuje opět zvýšeníu
zemědělských strojů (vyjímaje stroje secí). Tak vzrosl
vývoz pluhů z 1.7 na 2.12 mill. K., mlátiček z 1.1
na 1.59 mill. K, čisticích mlýnků z 312.570 na 410. 000
kor. a pod.
Likvidace firmy Fr. Balatka v Praze. Právní zá-
stupce firmy Eichmann a spol. v Hostinném p. dr.
Jindřich Sluka, advokát v Praze, sděluje interesentům
v oběžníku, že finanční stav firmy Frant. Balatkav
Praze tak se zhoršil, že další vedení obchodu je vy-
loučeno a jedině likvidace jeho postupuje věřitelům
záruky, že neutrpí větší škody. Dle povšechné bilance
má závod asi 180.000 K aktiv a 820.000 K dluhů.
Firma Eichmann a spol. u vědomí siluace pokládá z
vhodné doporučiti všem věřitelům firmy Balatkovy.
aby povolena byla tichá a menších nákladů vyžadující
likvidace, tak aby se zboží zpeněžilo. Za účelem po-
rady svolává věřitele na den 26. listopadu o 4. hod.
odpol. do malého sálu hotelu „U arcivévody Štěpána-
na Václavském náměstí, v níž o celé situaci bude
zpráva podána. V téže schůzi má býti usnesena likvi-
dace obchodu a zvolení likvidační komise.
Balatka
doktor
Sluka
František
Balatkův
Štěpán
Francie
Praha
Václavský náměstí
Eichmann
Balatkav Praga
mill
32
article
Osnova zákona o cukerní surlaxe Včera předlo-
žena říšské radě vládou osnova zákona, týkající se
vybírání poplatku z cukru ve vzájemném obchodu
rakousko-uherském. Obdobný návrh předložen i uher-
skému parlamentu. Osnova zní: Čl. 1. Mění se
8§ 5. a 8. zákona z 31. ledna 1903 č. 26 ř. z. o ně
kterých změnách a doplňkách zdanění cukerníhoa
mají na dále zníti takto: § 5. Následkem brusselské
konvence z 5. března 1902 č. 25. ř. z. zmocňuje s
finanění ministr. aby vybírán byl z cukru, který jde
na vzájemném obchoduze zemí a království na radě
říšské zastoupených do zemí uherských a do Bosny
a Hercegoviny, po čas platnosti léto konvence popla-
tek ve výši K 3.50 za 100 kg čisté váhy konsum-
ního cukru a K 3.20 za 100 kg čísté váhy surového
cukru. Poplatek tento lze však vybírati jen tehdya
potud, pokud bude také v zemích koruny uherské
co do vzájemného obchodu vybírán týž poplatek ve
stejné výměře z cukru dopravovaného do zemla
Bosna
Hercegovina
kg
33
article
království na radě říšské zastoupených, do Bosnya
do Hercegoviny. Poplatek tento zapravuje ode-
silatel dříve, než zásilka v úřadu zasílacím vy-
pravena. Od poplatku možno osvobuditi: určité množ-
ství cukru, stanovené po dohodě finančního ministra
s finančním ministrem uherským, který se jako prů-
voz zasílá do Bosny a Bercegoviny. 2. Přechodnímu
řízení podléhající zásilky transitní. Oslatní ustano-
vení o vybírání tohoto poplatku budou dána cestou
nařizovací po dohodě s uherským finančním mini-
strem 3. Finanční ministr se zmocňuje zvýšiti dosa-
vadní 2kg hranici váhy zásilek cukerních, řízení
překupnímu nepodléhající, na 5kg a to po dohodě
s uherským ministrem financí. 8 8. Jako těžký po-
plalkový přestupek se tresce, užije li se k jinému
účelu cukru, který na základě § 7. následkem užití
k určitému účelu bez poplatku propuštěn byl. Trest
vyměří se dle spotřebního poplatku, který případá
na cukr, jenž předmětem přestupku byl. Ostatní pře-
stupky tohoto zákona anebo jeho nařízení provádě
cích podléhají pořádkuvému trestu 10—1000 K.
Bosnya
Hercegovina
Bosna
kg
34
article
Čl. 2. Provedením tohoto zákona, který má nabýti
platnosti 1. zářím 1903, ověřen ministr financí.
Z liverpoolského trhu bavlnářského se sděluje:
Stav bavlnářského trhu změnil se v minulém témndní
snad jen potud, že se obraty místního obchodu pod-
statně zmenšily, protože se následkem značného
kofsání spotřeba obmezuje pokud možno jen na to,
aby hradila bezprostřední potřebu. Byly ovšem silné
tendence haussovní spekulace z části oslabeny ne-
obyčejně velikým pohybem sklizňovým, které činily
v jediném dnu na 116.000 bal. Následkem toho při-
klonily se opět odhady sklizňové více k optimistním
názorům. Sotva bylo ještě těch, kdož odhadovali
sklizeň níže než 11 mill. bal. Celkem závisí ještě
pohyb cen od amerických faisseurů a následkem
toho nejsou překvapení vyloučena. Tolik však, zdá
se, jest jisto, že na základě dnešní base cenové ne-
lze se naditi obnovy plné práce v Lancashiru a ve
35
article
Spojených státech, jakož i na kontinentě. Poněkud
jsou přadláci surovinou zásobení, stěží však se od-
hodlají, aby se ještě více angažovali za dnešních
vyšroubovaných cen a za dnešní nejistoty obchodů
vůbec. V místním obchodu klesla americká o 12
bodů, brasilská o 20 bodů, po egyptské byla z po-
čátku poplávka za cen asi o 1/18—1/2 d. vyšších, leč
koncem týdne potřeba o něco klesla. Hrubá peruan-
ská o 25—45 b. vyšší, střední o 8 nižší. Lhiůtní
ceny klesly o 12 a půl bodu na listopad, o 11 a půl
bodu na listopad prosinec a o 10 a půl až 11 bodů
co do ostatních posicí. Egyptská ztratila 1/44 na
listopad až únor a o e, na březen. Dovoz čini
184.022 bal. (167 838 americké). obraty místní
33.320 bal., zásoby místní 288.490 proti 346.570 bal.
v stejném témdní loňském (americké z toho 218.980
proti 281 200 loni), v dopravě pro Liverpool 3 43.000
proti 323.000, pro kontinent 563.000 proti 438.000.
Vidítelné zásoby 2,987.000 proti 3,028.000 (americké
2,632.000 proti 1,706.000) loni.
spojený stát
36
article
Různé zprávy. Německá výroba uhlí
v prvých deseti měsících činila co do kamenného
uhli 96.7 mill. tun proti 88.6 mill. tun. v loni, co do
hnědého uhlí 37.4 proti 34.9 mill. tun., co do koksu
95 proti 7.4 mill. tun., co do briket 7.5 proti 8 6
mill. tun Dovoz ublí kamenného činil 5.6 proti 5 3.
linědého 6.6 proti 6.5, koksu 3.5 proti 3 mill. tun.
Vývoz ublí kamenné o činil 143 proti 13, koksu 2.1
proti 1.7 mill. tun. Odbyt koksu jest dle K. W. Zt.
puněkud nepřízniv z části následkem to, proto že
jsou hulě dostatečně zásebeny, z části, proto že ně-
které koksárny pracovaly plně bez ohledu na sjed-
nané obmezení. — Na schůzí duryňských a saských
továrníků koži usneseno zvýšiti ceny všech druhů
kuží opětně o 5 proc. a zjednati kartel. — Příjmové
přebytky harpenské báňské společnosti činilyv
říjnu 1,265.000 marek proti 1,222.800 m. v září t.r.
a 1,209.600 m. v říjnu 1902. V minulých čtyřech
měsících činily přebytky 4.89 mill. marek, o 410.000
marek více než v stejné době loňské. — V Německu
činí zvýšování cen litinového zboží značné
pokroky. Nyní ohlašují zvýšení jich oldeuburská
skupina o 1 m. na 100 kg. Dle L. U. N. učini tak
i středoněmecko-saské skupiny.
Český hnědouhelný vývoz. Od 15. do 21. t. m.
dopraveno saskými slátními dráhami 76.254 (— 17.764)
tun a od počátku roku 3,307.727 (— 117.510) tun če-
ského hnědého uhlí.
Z kruhů průmyslových. Výnosem místodržitelství
ze dne 7. t. m. bylo lirmě Antonina Bednáře
synů, vamkerecské mechanické tkalcovně, šlichtovně,
barevně a úpravně za zásluhy o rozvoj domácího
texlilního průmyslu a o vývoz textilních výrobků do
ciziny uděleno právo užívati císařského orla na štítu
a v početí.
K W
L U
Antoninus Bednář
Německo
kg