Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIII.

2

V Praze, ve středu dne 25. listopadu 1903.

Praha

3

Číslo 322.

4 article

Naranní a odpol. list před,lácí se: v Praze v adminisíraei nesí n dtvrt lota . . . . 6 K — s dvojí donáskou na něs natví nsta . . . . 7 k 00h ve Gilislkáchn 2 K 90n na ně s ke Pošton: nn. . . . 9k noh s dvojí zisilkou čnt lta : . . K e

NN Praha

5 title

Onešní číslo pre Prahu le o 10 stranách,.

6 article Baron Banffy o monarchii habsburské.

Baron Banffy o monarchii habsburské. Právě ve chvíli, kdy vídeňské a peštské listy vládní se chopily zvonce, aby vyzváněly radost- nou prý zprávu, že předně mezi pp. drem. Kor brem a Štěpánem Tiszou už všechno jest srov- náno a zapomenuto, a za druhé, že ministerský předseda uherský jest pánem parlamentní i ná- rodní situace za Litavou, právě té chvíle, totiž minulé neděle přihodila se věc, jež do jásavého hlaholu jejich vtrhla jako skřípot hudebních stro- jův, rozladěných až do krajnosti. Skřípot ten pro tu chvíli týká se ovšem jen Uher; však není po- chyby, že ohlas jeho rozlehne se rychle i po zá- padní polovině říše, a že způsobí zde dojem překvapení nikoliv menšího, než jaké už se jeví „za vodou“. — Mžikem zmizela tam radostná nálada na tvářích vítězných státníkův peštských, nezůstal na nich ani „lehký smích“, však za to probouzí se „hluboký v srdci žal“. Vždyť té chvíle hr. Štěpán Tisza se svým par- lamentním průvodem vlastně neví, kdo politice zalitavské v nestřeženém okamžení podstrčil noty jiné, než jaké on minulého téhodne byl před sebou vyložil na pult! Byl-li to někdejší mini- sterský předseda uherský, baron Desider Banffy, jen tak sám, z vlastního popudu, snad jen z pouhé závisti a řevnivosti proti šťastnějšímu ná- stupci svému, nebo nevězí-li v tom nějaká tajná klička, jejižto nitky svými konci sáhají až do — Vídně? Možná, že druhá, poslednější polovice otázky chová v sobě pravdu! Ba, ještě více než možná! Vždyť baron Desider Banffy, jakožto nejvyššíhoťmistr království uher- ského, přední dvořan nejen uherský, ale ra- kousko-uherský, sotva by byl odhodlal se k činu, jejž vykonal minulé neděle v Ko- loši, hlav. městě sedmihradském, nezabezpečiv si dříve z Vídně, že v následcích toho činu ne- bude odtamtud opuštěn!

Štěpán Tisza Desider Banff Litava Uhry Vídeň ko

7 article

Čin barona Banffa z minulé neděle znamen totiž novou dobu v rozvoji státního zřízení ra kousko-uherského, znamená zahájení nové kapi toly v dějinách monarchie habsburské. A tu jes naprosto nemyslitelno, aby první úřadník habs- burského dvora v království uherském jen vlastní újmě, jen jako pouhý člen národa maďar- ského byl podjal se politiky, jejížto prováděn označil jako nutnost a nevyhnutelnost v nejvlast nějším prospěchu dynastie habsburské. Vůči nedělnímu skutku jeho v Kološi nic neznamená nářek některých listův vídeňských že velice stěžuje postavení nynějšího nástupee svého na křesle ministerského předsedy uher- ského, hraběte Štěpána Tiszy, že posiluje ob- strukci a snahy národní Apponyovců. Tu stoj prostý, hotový čin, že nejvyšší hofmistr králov- ství uherského, před sedmi léty sám předseda vlády uherské, s největší rozhodností vystoupil s rožadavkem, aby Uhry se organisovaly jako stát ve všech oborech své správy úplně zvláštní, aby posavadní spojení své se západní polovinou říše habsburské až do nejmenších částic pře- trhaly a zrušily, a aby vystoupily na dějišti světo- vém jako nový útvar státní, se všemi příznaky své svrchovanosti a samo bytného zřízení. A to aby podnikly a pro- vedly v životním prospěchu panovnické dynastie habsburské, jež prý nemá interessův, jež inter essům národa maďarského by se příčily. Baron Desider Banffy ve své nedělní řečiv Kološi ohlásil naprosté odloučení posavadního státu uherského od „království a zemí, zastoupe- ných v říšské radě vídeňské“ za nejzdravější program politiky uherské, popírá nutnost a vý- hodnost dalšího trvání státu uherského s těmito královstvími a zeměmi v jakémkoliv způsobu, jest tedy i pro zrušeni společné ar mády a společné politiky zahra- ničné, jest vůbec pro odstraněn

Banff Štěpán Tisza Uher Desider Banff Kološ burský dvůr

8 article

posavadntch společných záleži- vostí rakousko-uherských a pr něco, co by šlo ještě mnohem, mno- hem dále, než kam by sáhala pouh personální unie Uherska s Rakou- skem. Pro podniknutí a provedení tohoto programu někdejší předseda ministerstva uherského z doby Thunovy a Kaizlovy, posud nejvyšší hofmistn království uherského, baron Desider Banffy, za- ložil minulé neděle zvláštní, nový spolek poněvadž pro tento úkol neuznává ani dosavadn opposici a obstrukci v parlamentě peštském z dostatečnou a za vhodnoul „Prýč od Rakouská!“ stručně a srozumi telně řečeno, jest program nové maďarské strany Banffovy. Rozumí se tedy samo sebou, že všechno jednání obou vlád a obou parlamentův Cis a Trans nemá pro barona. Banffa už valné ceny, jen ještě jedno vyrovnánírakou- sko-uherské jest pro něho toho času ne- zbytné; ale do roku 1907 podle jeho výslov ného vyjádření musejí býti vykonány všechny přípravy, aby stát uherský objevil se v Evropě jako útvar, jenž s „královstvími a zeměmi, za- stoupenými na radě říšské“, nemá společného zhola nic mimo dynastii panovnickou. Nepravíť se v programu barona Banífa ani to- že týž člendynastie habsburské by měl býti panovníkem tu i tam. Zbývá možnost že v každé části posávadního celku rakousko- uherského na příště by mohl býti panovníkem člen její ji ný.

Thunův Kaizlův Desider Banff Banffův Baníf Evropa unie Uhersko Raka

9 article

Proto baron Banffy schválně a velmi opatrn vyhýbá se i posavadnímu označení, vyjádřenému slovy „personální unie“. V celém pro- gramu budoucnosti uherské jde mu jen o dvě věci: předně o úplnou státní samostatnos a svrchovanost nové říše uherské a o — dynasti habsburskou. O této vyslovil se v nedělní řeči své taktot „Myslím, budou-li spravedlivé požadavky národa maďarského Jeho Veličenstvu odhaleny, že je neodmítne; neboť dynastie nemá interessu, jenž by odporoval interessům národa. Rozervane poměry rakouské nemohou poskytnouti dynastii podkladu pokojného a trvalého. Odstře- divé snahy, jež se tam vynořují, nejsou schopny k utvoření státu jednotného. Budeme-li se vy- vinovati směrem jednotným, národně-uherským. dynastie může v uherském, národ- ně-jednotném státu nalézti svů zabezpečený podklad a svou o poru. Dle programu barona Banffa za čtyři roky má býti všechno hotovo a připraveno, aby posa- vadní název „říše rakousko-uherské“ zanikl a na místo jeho aby vstoupil předně no v ý stát uherský a — —, to baron Banffy zapomněl říci. K tomu se svou družinou všeněmeckou pra- cuje — dr. Körberl

Banff doktor Körberl Banffa

10 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 226. Z Vídně, 24. listopadu. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Pětihodinná schůze jenom v druhé polo vině vyplněna byla rokováním o řečech dra. Kör bra. Trvalo totiž dvě hodiny, nežli byly přečteny pilné návrhy, prosté návrhy, dotazy a přání nežli sněmovna dostala se k jednacímu pořadu. Němečtí nacionálové vytasili se s postuláty po zřízení zvláštního poštovního a telegrafního ředitelství pro německé části království českého po naprosté dvojdílnosti všech autonomních zeměpanských úřadů jeho, po národním rozhra- ničení diécesí, po systemisování německého bi- skupství v Chebu atd. atd., in infinitum sine gratia et modestia. Dr. Körber byl ve sněmovně od počátkuaž do konce. Poslouchal všechny projevy progra- mové, ale nedivíme se, že byl zakaboněn. Mluvil

doktor Körber Vídeň Cheb poslanecký sněmovna

11 article

Čech, mluvil Slovinec, mluvil haličský Rus všichni byli žalobci, všichni prudkými a rozhod- nými žalobci. Malou měl ministerský předseda útěchu v hovoru předsedy katolické strany li- dové, dra. Kathrelna, v hovoru, jehož chuťa barva byly odporny. A stejně malou útěchu měl ve výkonu místopředsedy kola polského hr. Dzie- duszyckého. Pracovní program, navržený tímto volkostatkářem, zní: napřed vyříditi rakousko- uherské vyrovnání, potom všechny obchodní smlouvy, pak změniti jednací řád a bude-li to vy konáno a zkoncováno, udělat si teprve pořádek ve státě. Nepotřebujeme dokládati, že k tako vému plánu nedal nikdo souhlasu ve sněmovně Ba, tvrdí se nám, že v samém kole polském na razilo na rozhodný odpor, když p. hr. Dzieduszy cki prý bez předchozího zmocnění klubem takto peroroval.

Čechy

12 article

Neličené uznání dlužno vysloviti dvornímu radovi Plojovi. Jakkoliv jest podřízeným úřa níkem dra. Körbra, řekl mu o veškerých jeho činech protislovanských, o jeho politice vůči M darům, o nevolnictví, ve klerém se nalézá vůč německé levici, a jeho taktice planých a nespl něných slibů nepokrytou pravdu a nazval jeh zjevným nepřítelem Slovanu. Potlačování Slo- vinců korutanských pojmenoval počínáním si ne- důstojným kulturního státu. Čechové mužnému lomuto Slovinci, jenž pod úřadnickým kabátem nepotlačil city nevole nad nynějším systémem německým, nýbrž jemu dal upřímný projev vzdali s jeho soukmenovci opětný a hlučný sou- Velkou polemikou, podrobně propracovanou velice účinně pointovanou, zahájil dr. Kramář dnešní svou filipiku. Byla to formální kritika obou posledních řečí dra. Körbra, vyrostla však fakticky na kritiku a bilanci veškeré jeho čtyř leté činnosti. Celá sněmovna poslouchala napjatě toto účtování čěského mluvčího českého ná- roda s representantem vládní soustavy a s kon- statováním negativního její výsledku.

Čecho Kramář Ploj

13 article

Pan dr. Körber sledoval pozorně výklady poslance za městskou skupinu táborskou a hodlá zejtra — tak se ve sněmovně vypravovalo — na ně odpověděti. Ale dr. Kramář nepřestal na této, abychom tak řekli — generální kontrole působnosti dra. Körbra. Také na adresu levice se obrátil a v plném souhlase se stanoviskem které my před několika dny zaujali v tomto listě prohlásil co nejdůtklivěji a nejdůrazněji: český vniterný jazyk a česká universita na Moravě ne- jsou ani koncesemi, ani kompensačními objekly za které jsme my Čechové povinni Němcům vý kupným anebo náhradou při nějakém novém po kusu vyrovnacím, nýbrž jsou nezbytné pod mínky jakéhokoliv smíru s Němci. A tu, my- slime, mluvil dr. Kramář, všem věrným synům českým ze srdce a duše, když za jednomyslného souhlasu svých kollegů děl rozhodně: „nežli nodůstojný, nečestný mír, raději další boj! Válečným tónem vyznělo dnešní prohlášení českých poslanců. A nikdo ve Vídni neklam se o tom: jest v národě českém nevyčerpaná nevyčerpatelná síla k odboji, kde jde o nejvyšší jeho statky a podmínky jeho existence, o zá- ruky jeho budoucnosti.

doktor Körber Kramář Čecho Němec Vídeň český univerzita na Morava

15 article Předseda hr. Velter zahajuje schůzi v 11 hodi

Předseda hr. Velter zahajuje schůzi v 11 hodi 15 minut dopoledne Mezi došlými spisy jsou předlohy o upraven lékárnictví a změně novely o cukerní dan ze dne 21. ledna 1903 (surtaxa). Došlé spisy čtou se doslovně až do 12 hodin 45 minut. Pilné návrhy podali poslanci Holstej a soudr. na zřízení nového poštovního a tele grafníhe ředitelství pro německé okresy v Čechách, — aby říš- ské radě a sněmu král. českého podána byla předloh o novém uspořádání zemské správy a provedení ná rodní samosprávy. Požaduje se rozdělení místodržitel ství ve dvě národní oddělení, zřízení národně ohra- ničených krajů s krajskými úřady, krajskými vládam a krajskými zastupitelstvy, rozdělení zemského výboru ve dvě národní oddělení, rozdělení finanční správy země, rozdělení vrchního zemského soudu a jeho po mocných úřadů a zřízení německého vrchního zem- ského soudu, rozdělení vrchního státního zastupitel

Holstej Čechy

16 article

stva a finanční prokuralury, rozdělení stální finanční správy a zřízení německého finančního ředitelství v zemi, zřízení národních kurií ve sněmu a zákonitě upravení jazykové olázky u státních a samosprávných úřadů v Čechách. — na národnostní ohraničení bi- skupských diecésí v Čechách a zřízení nového biskup ství v Chebu a německých kněžských seminářč v Chebu a Litoměřicích, — na zřízení dvou něme- ckých ředitelství státních drah v Čechách. — Chiar a spol. po předloze nového zákona o nemocenském a úrazovém pojišťování, — Reichstädter a spol po poměrech v obvodu a revisi finančního hospodář ství obchodní komory olomoucké Dolazy podali poslanci Licht a spol. po sli bech o snížení cukerní daně, — Pfaffinger a spo po investiční rentě v r. 1902 a zmenšení investič ních úvěrů pro stavby státních železnic a dopravu — dr. Šílený a spol. po ustanovení náležitých lhů k placení daní, zejmena pozemkové, — po vedení dunajsko oderského průplavu na trati z Přerova do Pardubic přes Prostějov, — Skála a spol. po po- měrech v obchodní komoře olomoucké, —. K ub a spol. v záležitosti nuselské pošty. — Fresl a spol. po reorganisaci finanční stráže, — Berger a spol. po jazykové otázce v některých úřadech. — Hy be a spol. po poměrech v nemocenské pokladně obchod ního gremia v Plzni, — Choc a spol. po samovraždě strážmistra Čapka v josefských kasárnách v Praze. Návrhy poslanci Procházka a spol. n zlepšení poměrů staničních expeditorů a dozorců stát ních a buštěhradské železnice.

Reichstädter Licht Fresl Berger Choc Čapek Procházka Čechy Cheb Litoměřice Přerov Pardubice Prostějov Plzeň Praha

17 article

Posl Stein (v dolazu ku předsedovi) prohlašuje že již v první schůzi chtěl učiniti k němu dotaz je li ochoten vejíli ve styky se všemi předsedy stran aby byla učiněna přítrž nepleše, odstavovati pilné návrhy. Ale poněvadž také strany levice k ní se připojily, pokládá tento krok za beznadějný a táže se předsedy, hodlá li sám přísným vykonáváním jednacího řádu znemožnit odstavování pilných návrhů? Předseda hr. Velter prohlašuje, že bere tento návrh na vědomí a pojedná o něm s předsedy. Posl. dr. Heilinger táže se předsedy živnosten- ského výboru, v jakém stadiu nalezá se zpráva v zabezpečení požadavků stavebních řemeslníkůr Posl. Starzyňski táže se předsedy poplatkového výboru po osudu svého návrhu podaného před rokem za změnu poplatkového zákona? Posl. Gessmann žádá předsedu rozpočtového výboru, by dal brzy projednati nesčetné pelice návrhy v záležitosti výslužného vojenských úřadníků a důstojníkův a jejich vdov a sirotků. Posl. Berks odpovídá na dotaz posl. Starzyň ského, že v poslední době téměř všecky výbory ome zily svou činnost nebo ji přerušily úplně. (Hlasy Bohužel !) Bude hleděti výbor svolat a dáti návri projednati. Posl. Jaxa Chamiec odpovídá na dotaz poslane Heilingra, že příslušný návrh byl přikázán refer Schneidrovi. Živnostenský výbor bude se obírati ná- vrhem, až dojdou příslušné vládní návrhy. Posl. dr. Kathrein jako předseda rozpočtového výboru prohlašuje, že se vynasnaží v záležitost posl. Gessmanem zmíněné svolati rozpočtový výbor. Na to sněmovna přešla k jednacímu pořadu pokračuvala v jednání o řeči předsedy ministerstva ze dne 17. t. m.

Posl Stein Posl doktor Heilinger Schneidr Kathrein

18 article

Poslanec dr. Kramář: Za smýšlení mnohem stříz- livějšího, než zdo panovalo minulý pátek, ujímám se dnes slova. V pátek, jaké smýšlení a nálada byly zde, vnucovati musily představu, že vznikly z mal opičky po dobrém šampaňském. Vskutku, beze všt příčiny, následkem prázdných slov dra. Körbra vzbu- zena byla a bouřila zde pochvala. Pod dojmem těto nálady se zde tleskalo a z toho se potom vyvozovalo, že celý konflik! s druhou polovinou říše skončil vítěz- stvím této poloviny říše. Počkáme, až opojení ono přejde. Bojíme se však, že bude míti stejný následek jako opojení obyčejné po sprostém víně. Naše strana nedá se balamutiti krásnými slovy dra. Körbra, nýbrz setrvá na svém stanovisku a dívá se na celou věc chladně, věcně. O surtaxe může býti jen jeden názor: že nen ničím, než zřízením tajné celní linie (Souhlas u Čechů.) Dr. Körber o věci neřekl skoro ničeho, za to však citoval zde nekonečnou řadu věl jako dokument o tom, s jakou prozíravostí si počínala vláda při řešení otázky cukerní. (Veselost u Čechů. Potom mluvil o vyrovnání, při čemž položil thési, že vyrovnání sebe špatnější s Uhrami jest vždycky lepší, než nejlepší obchodní smlouva se zahraničním státem To je samozřejmé a nebylo třeba dokazovat to s pa- thosem tak velikým, kdyby nebylo bývalo nutno do- cíliti právě toho, aby posluchači zapomněli, že se jedná o vyrovnání špatné, které dr. Körber s Uhrami uzavřel. Konečně slyšeli jsme, že vyřkne nějakou veli- kou politickou myšlenku, že ukáže, jak dle svých pro- posic chce nebohý stát vysvoboditi ze svízelné situace A co jsme slyšeli? Zase něco čeho nikdo nečekal totiž prohlášení, že vláda je trpěliva, že klidně se dívá jak se věci vyvinou. (Souhlas a veselost u Čechů. Není divu, že dojem řeči tě byl lakový, že všichni byi

doktor Čecho Körber Uhry

19 article

V drobném prodejií ranni čí-lo o sobě . . . za z h odpole dni Ve filialkách na venkovět ranní čílo. . . . . . . . 10 pelední . . . . . . . . 3k Inserá ty platí se hetově napřed Předplacení a inserty přijímá zdminl- strnce v Marianské ulisi č. 3. Tam nacházejí ze též rodakn tiskárna a ezpedice „ Národnich Listá- Rukopisy ze nevrzesjí.

Národnich

20 article

přesvědčeni, že lato vláda roli dohrála. Potom přišla řeč Tiszova. Pro žádného z obou ministerských před- sedů nemohla přijíti nějaká řeč více vhod. než řeč druhého jeho kollegy. (Sou- hlas u Čechů. Hlasy: Jako na objednání.) Proč odpověděl dr. Körber tak prudce na řeč onu? Příčina je pochopitelna. Dr. Körber vůči Maďarům měnil často tón. Napřed hnal útokem, potom troubil k ústupu. Veřejné mínění roznítil tak často proti Ma- darům a stejně často zase uhnul před nimi, tak že se nesmí divit, když se Maďaři v jeho výrocích již ne- vyznají a že si myslí: ať mluví co mluví, nejlépe jest, sesekati ho. Ve skutečnosti řeč dra. Körbra, minulý úterek promluvená, byla by zasluhovala břitkou od- pověď sněmovnou, nikoli však Maďary. Dr. Körber má dvě hlavní východiska: jedním jest, že zákony vyrovnací mohou býti měněny jen oboustrannou dohodou: druhým jest, že jeho theorie v příčině absolutních práv panovníkových se spoléhá na tato práva panovnická přes to, že prakticky s v Uhrách změnila. Pokud jde o vyrovnací zákony, mohu jen, jako všichni jiní, býti toho mínění a to již proto, že v zákoně o tom není ani slova. Dr. Körber však pravil: naším palladiem jest, že vyrovnací zá- kony mohou býti měněny jen za souhlasu obou stran.

Čecho Körber doktor Maďar Körbr Ma Uhry

21 article

To jest absolutně falešné, to není žádné palladium, k tomu nebylo třeba citovat všechny možné a ne- možné zákony. Tato jistola, do které nás chce ukolébat dr. Körber, není tak naprostá. Že dr. Körber tak mlu- vil, nikoho nepřekvapí, že však velcí zákonodárci ze- jmena na levici klidně to snášejí, ba k tomu tleskali, vysvělliti lze jen jednou věcí: jim nejedná se o to, co ministerský předseda mluvil, nýbrž o to, že za chladné přijetí řeči úterní se mu má dostati satisfakce. (Sou- hlas u Čechů.) Druhou otázkou jest výměra panovnických práv a jistota pro nás, že my můžeme spoléhat na tato práva panovnická. Ale právě tu praktický význam koncessí závisí na Maďarech. Jest zcela správné, že panovnická práva jsou ústavní, poněvadž jsou panov- níkovi dána ústavou, ale jest také pravda, že není pro tato panovnická práva žádné zodpovědnosti mini- sterské. Následkem toho nelze mluviti o tom, že jsou obmezena legislativou. V Uhrách jsou však dána pod politickou zodpovědnost dočasného ministerského před- sedy. Tím jest uherská legislativa v odporu s legislati- vou naší, která nemá vlivu ve příčině práv panovni- ckých. To jest celá ta jistota, kterou může ministerský předseda uvésti. Dr. Körber neví ničeho o politické zodpovědnosti. K tomu by musil býti ministrem par- lamentním. V Praze učiněn byl vtip, kterak ministerský předseda hraje roli tragickou, že však nehraje již ak pátý, ve kterém rek tragickýpadá. V fom právě jest roz- díl. Každý maďarský ministerský předseda hraje tento pátý akt. Nesdílí-li stanovisko, které zastupuje, také parlamentní většina, odstoupí.

doktor Körber Čecho Maďar Uhry Praha

22 article

Následkem toho uherské stanovisko proniklo na celé čáře a to lím více, že rakouský ministerský předseda dr. Körber se pronáší opatrně v ten rozum, že chce v mezích své kompelence uplatniti vliv ra- kouských vlád. Co však je jeho kompelencí dle jeho vlastních slov? Dle rakouské ústavy náleží práva mocnářova výhradně do kompetence koruny. Proto je samozřejmo, že vláda úřadnická ne- může míti vlivu žádného. Věci se vyvinou patrně takto: Koruna za tlaku politicky zodpovědných vlád maďarských povolí ještě více, vláda cislajtánská. která zaujme stanovisko výlučnosti svrchovaných práv, nebude ani moci protestovat, ba nenajde se nikdo kdo by jí podporoval v boji tem, poněvadž ví, že bylo by to marné. Dr. Körber řekl zde p- sledně, že rakouská vláda dle svého práva a povin- nosti v čas a pečlivě bude šelřiti všecky právní dů- sledky koncesi Maďarům učiněných a nepovolí ni- čeho, co by se příčilo zákonům a jednotě celé armády. (Veselost.) Dr. Stránský: Slováci říkají: Nejsou-li tam, hr na ně, jsou-li tam, couvneme. (Veselust.) Dr. Kramář: Člověk se musí diviti, jak dr.

doktor Körber Maďar Stránský Slovák Kramář

23 article

Körber něco takového říci může, protože jest chefem vlády úřadnické, která nemá naprosto žádného ohlasu ve sněmovně. Dr. Körber neuměl zjednat ve sně- movně té žádného pořádku, poněvadž nebyl sprave- dlivým. Dr. Körber řekl, že Litava není dosti širokou, aby způsobila rozluku obou částí monarchie. Jeho řečmi se však Litava rozvodnila do té míry, že se stala téměř nepřekročitelnou. Když vyrovnání do- padlo tak špatně, má plačtivé řeči o rozluce. To měl věděti dříve a neměl vehnati rakouský průmysl do hnutí pryč od Uher. Ministerský předseda také řekl, že nikdy nedá v šanc rakouské právo a řekl to právě hned potom, když byl mluvil o surtaxe na cukr, o které celému světu je zřejmo, že jest v ní zákonem odůvodněné právo této poloviny říše úplně dáno v šanc. Surlaxa na cukr není než špatně zakrytou čarou celní. Potom se nesmí dr. Körber diviti, že mluvil jeho maďarský kollega o »di- stinguovaném cizinci«. Neboť mezi státy, které jsou tak společnými, jak říci chtěl dr. Körber, není žadné celní linie, ale také žádné surtaxy. Nikoli tedy Tisza to byl, který první pronesl slovo »cizinec«, nýbrž rakouská vláda svým souhlasem k surtaxe dosvěd-

Körber doktor Litava Uhry Tisza

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Na třídě Maršálkovské.

25 article

Z varšavských dojmů.

26 article

Ne darmo jmenují Varšavu malou Paříží Elegance, živost, chic, jsou příznakem ruchu hlavního polského města. Nejdelší a z nejkrás nějších ulice Maršálkovská hýří zrovna skvě lým shonem a šumem. Proud povozů tryskem uhání poděl chod- níků, po jedné straně vzhůru, po druhé dolů. Středem běží koňka, dosud zachovaná — ubo- žák, poměrně málo používaná. Jsou drožky pre svoji levnost nebezpečnou konkurencí tramwaye- Za 20 kopějek lze uspořiti cesty až půlhodinové. A netřeba se hádati a smlouvati, ačkoliv lépe vždy se domluviti. Také jezdí kde kdo. Student s balíkem kni do polytechniky — jak svědčí zlacené epaulety zeleného kabátce stejnokroje, kyprá kuchařka v bilé zástěrce a šátečku na hlavě, obložená hradbou košů s masem, zeleninou a jinými vik- tualiemi. Žid v umouněném kaftanu, s užmole- nými pejzy, sedí jednou nohou uvnitř a druhou třepe na stupátku — ostafek povozu samé kra- bice. Někdy tak ujíždí pyramida úžasně vysoká kočí a žid jen přilípnuti k celku, všecko, balík na baliku, samý čachr. Zámečník, vezoucí na správku šicí stroj. Tamhle z daleka se viklá ve vzduchu nad drožkou — žebřík! To mistr ča- louník spěchá s učedníky do práce. A tak kočár za kočárem; jako u nás o svatbách nebo o po- hřbu v nepřetržité řadě. Neschází dnes už Var- šavě mnoho do millionového města. Kaleidoskop figurek, od filigranského hejsk s modní kravatou a jasnobarevně orukavičkova- ného, až po pradlenu s košíkem bělizny neb na- čechranou výstavní toiletu divy ze chantanu. Je diný hemzot velkoměstského mikrokosmu.

Žid Zámečník Varšava Paříž Vara kopějka

27 article

„Maršálkovou“ zakončuje pěkný park „Sa ský“. Už proto se mi zalíbil. Po obou stranách hustá promenáda. Prochazeči zrcadli se v lesklé hlati výkladů a v pozadí všemu na příč ze- lená obruba sadu. Lahodné uzavření klopotného šumu a zmatku. V pareích jedině má trochu volnosti var šavská drobotina. Zde nehrozí jí se všech stra úraz a záhuba. Proto se tak veselí. A nejen dro- botina. I velkým je tu volno! O požitek duší malých i dorostlých posta- ráno divadlem, o tělo dbají mlékárny a cu- krárny. Stezičky drobným pískem vysypány, lá- kají ku procházce. Je tu všude tak čisto a úpravno. Z té příčiny židé v kaftanu, ani jiný ubožák z tak zvané „pěny“ velkoměstského ži- veta nemá sem ani přístupu. Brání jim policie u všech vchodů za pomoci zřízenců parku. Úhly a křižovatky procházek sadových zdo- beny jsou klassickými sochami. Protější hlavní východ uzavírá sloupořadí, s fontánou v popředí V zadu trčí do výše obrovský prst štihlé věže pravoslavného chrámu, bohužel, nedostavěného.

Maršálkův

28 article

Bílé zdi církve se zlatou kopulí, s dvojitými kříži, věž ve stylu minaretů se staroslovanským emblemem eírkevní kyriliky, mohutností forem i originálností stavby vtiskuje jakoby ruskou ko- runku polskému městu. Poláky to nemálo bolí. Právě nejkrásnější náměstí, cizincem nejvíc na- vštěvované, „Plac Saski“, okupován tak pro eír kev ruskou. To budí hořký pocit! Podobně i pomník generála Paskěviče, pod manitele Varšavy. A ještě více pomník z ná- městí „Zeleného“, hlásající proradnost vlastních braří — Polákův, Rusku věrně poddaných v do- bách nejtěžších... Rány stále hnisají. Zadumá se Varšavan mezi řečí a rychle přechází ku pom- níku národní pýchy, k Mickiewiczovi, jenž obklo- pen úpravným záhonkem, zvedá se na předměst „Krakovském“. Postava básníka na vysokém sloupci, vysoko týčí se nad lyrou na podstavci, věnčenou palmami; čtvero kovových pochodn vroubí sloup, jako symibol vřelého plápolu srde národa.

Polák Paskěvič Polákův Varšavan Mickiewicz krásný náměstí Varšava Rusko

29 article

Předměstí krakovské s prodlouženým svým „Novým Světem“ závodí přepychem i leskem s ulicí Maršálkovskou. Výkladní skříně slní vkus- ným uspořádáním zboží. Na náměstí Sv. Alexandra mohutná báně kostela, uprostřed jehlancovitých vížek nezvykle se představuje oku, uvyklému suché, sumární gothice zdejších katolických kostelů. Široké stupně chrámu obleženy stále lidem. Zvláště ženy skroušeně plazí se po kolenou od prvního stupně až ke vehodu. Úhly mají obsazeny že- bráci. Uvnitř řady děti čelem k hlavnímu oltářia rozděleny na hloučky dozorčími damami, odříká- vají jakési modlitby. U zpovědnice také živo če- kajícími neb hluboké pokání činícimi. Kostely jsou rafinovaně zařízeny. Hlavní loď tmavá, sotva rozeznáš nápisy bílé reliefy hlav mužů, snad zde pohřbených. Vzduchem vysoko, odtamtud, kde slyšeti prelu- dium varhan, táhne se pruh světlého závoje; jako peruť duhového ptáka, mávající prostorem klen- by. Oko těká temnotou. Upoutáno směrem v prouhy, utkví na obraze oltáře. Řezby oltářní mdle svítí, jen obraz plane v plné záři. Figury svatých ztělesněny, hledí pozorovateli vstřic. Zdá se, že rostou. Glorioly kolem hlav hrají bledým, měsíčně sinným světlem. Dole postavy ponenáhlu mizí ve fialovém stínu tajemna. — Udiveni hrou světel, zapomínáte sobě vysvětliti jak dojem nadpozemského zjevu docílen pozem skou rafinovaností. Je značný počet kostelů a v každém něco zajímavého. Však vlastní život Varšavy počíná večerem Boháči vyjíždějí za šera; do divadel neb na pro- menádu. Velké hlediště opery bývá četně navšti- veno, není-li představení zrovna výlučně rázu ruského. Opery „Halka“ i „Strašný dvůr“ těší se cblibě, jako naše „Prodaná“. Část smetánky. udávající Varšavě tón, nejde-li do divadel, pro- menuje „alejí Ujazdovskou“. Dlouhá, široká

Maršálkovska Alexandr Halko Varšava Dlouhá

30 article

ulice, ústící v náměstí Sv. Alexandra. O dováté z rána počínají se chodníky plniti; jízdní dráha se oživuje. Tramway a drožky vozí obecenstv do pěkného parku „Ujazdovského“, kde ruka zahradníkova, co možno, se tají. Dlouhá, stinná alej kaštanů vábi ku projiždce. Kmeny, hustě sázené, sahají větvemi hluboko nad lavičky čet- ně obsazené. Rybníček s pěkným vodopádem, stále oble žen dětmi, házejícími rybkám potravu. Modrá hladinka vlní se zvolna od břehu ke břehu zreadlíc obraz zelenavé kopule s křížem na půl měsíci . .. Za ohradou parku stojí vojenský chrán pravoslavný, hlídaný stráží. Sem zaléhá ještě méně hluku. Jsou m stečka nadobro ztracená světu. Nastalým šerem putují sem i do blízkých „Lazienek“ rozkochane varšavské párky. Na promenádě se nese dokonalá výstav toilet. Chodníky podél řady krásných domů, re- staurací, cukieren a rozkošných vill z červenýeh cihel, se zahrádkami a fontánami, jsou zabrány proudem nafintěného lidstva. Krok za krokem se vzácným pro našince pořádkem si panstve honosně vyšlapuje. A podél mosaikové dlažby chodníků pro- jíždí chlubivé panstvo v elegantních dvou- i čtyř- kolkách. Šviháček ze salonu, hledaje sobě zá- bavu pro večer, najal si lehounkou karetkua nechává svoji zbytečnou osůbku s komickou oká- zalostí provážeti sem tam alejí. V karetce vnadná dámička z polosvěta, připadá si ne- smírně důležitou ve svém oblaku krajek a par fumů. Unyle hledí živýma očkama do davu pro- cházejících, zabořena v měkké lůno kočárku Za ní dvoukolka mladého sportsmana, pak ši- roký faeton se šlechtickým emblemem a vy- dressovaným lokajem. A jiná a jiná noblessa spřežení. Vzorný pořádek na křižovatkách jízdní dráhy udržují policisté. Zvednutí ruky zastavuje

Alexandr Dlouhá

31 article

na okamžik nebezpečnou srážku proudů. Spu- štěná ruka dává povel k novému rozpoutání te- koucího velkoměstského živlu. Cukierny tonou v plné záři světel. Mramo- rové stolky dostávají návštěvy; sklepníci sotva stačí donášeti sklenky vřelé herbaty (čaje) a po- dávati příkusky. Pouliční prodavači papiros mají hojný odbyt. Nabízejí své zboží přes nizké plůtky otevřených verand cukráren. Bělavé obláčky dýmu z kuřiva zvedají se výš, výše, s tou- hami kouřících. Těsně kolem mihá se vzdušných zjevů žen; pokyne jako letem náhody ručka. sotva znatelně kývne a zmízí v davu, aby za nedlouho znovu se objevila . .. I nároží tichých odboček uličných nabyl barvy. Drobounké krůčky ozvou se po chodníku, kolem chodce zašustí hedváb, zasvití vášnivé zraky. I zřetelnější vyzvání dolehne k uchu! ... Noční flirt velkého města rozpíná své nekalé sítě . . Již pozdní noc. Na nebi třesou se hvězdy. Výkladní skříně mnohých obchodů třpytají ještě v plání barevných žárovek. Rafie průsvitných hodin ukazuje na jedenáctou. Přibyly čerstvé zá- stupy pozdních prochazečů po ukončení divadel. Na ně a ještě na jiné čekají otevřené obchody, zvláště sklady zlatnické. Jen zvolna rozptyluje se pouliční život. Prvky jeho pomalu se roz- trácejí do domů. Městu počíná život nový, ne- méně „varšavsky“ typický. Po půlnoci ožijí cu- kierny a restaurace, po jichž jsoucnosti ve dne ani nebylo stopy. Po našem nazvání, pokoutné chantany. Z večera zahájený flirt v aleji „Ujaz- dovské“, nachází svoji dohru v kabinetech „Ka- sina“ či „Tryanova“, nocí teprve probuzených k životu. — — — Vášnivě vznětlivý je temperament Varšavy Perlí, kypí a opájí. Varšava lehkomyslná, lehko- žijící, v zevní úpravě své bytosti je ve všem F. U. Almir. všudy malou slovanskou Paříží.

Přibyl Tryanův Almir Ka Varšava Paříž