1
masthead
1. ledna 1908. Číslo-
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
přetržitě. Zbožím tímto ovládá Praha ve-
škeré trhy celé říše a přes úsilovnou snahu mno-
hých fivem severočeských a vídeňských, aby
aspoň čásť obehodu tohoto na se strhly, zůstává
Praha směrodatným místem výrob-
ním. Litovati jest pouze, že mnoho různých spe-
kulantů se vrhá na obor tento, který vyžaduje
značné rutiny obchodní i kapitálu a dobrou po-
věst jeho poškozuje a jelikož podniky ty nemí-
vají dlouhého trvání, zbytečně se mrhá národ-
ním majetkem, jenž jinam vynaložen, mohl by
blahodárně působiti.
Výroba šumivých limonádových bon-
bonů jest pražskou specialitou, a odbyt zbožt
toho rok za rokem roste. Rok 1907 byl pro vý-
robce též málo utěšený, neboť ceny za hotové
zboží nebylo lze nijak zvýšiti a přece hlavní
suroviny, cín a kyselina vinná, byly značně
dražší.
Celkem vzato, jest výroba cukrovinek a čo-
kolády v zemích koruny české na postupu a přes
to, že několik menších podniků žalostně skon-
čilo, lze s jistotou očekávati, až na trhu se su-
rovinami zavládnou normální poměry, že výroba
tato nového rozmachu se dočká. K urychlen
tohoto žádoucího vzpružení přispěti by mohln
velmi vydatně chystané snížení spotřeb
ní daněcukerní a čím dříve se toto stane.
tím bude lépe.
EM. PEROUTKA:
Peroutka
Praha
5
article
Cukrovarství v r. 1907.
Cukrovarství v r. 1907.
Cukerní průmysl mohl by, pokud se výrob-
ních a tržních poměrů týče, býti s letošním ro-
kem dosti epokojen. Počátkem roku převládal
většinou směr klidný, jelikož postup eukerní vý-
roby na Kubě zdál se nasvědčovati tomu, že
bude tam docíleno plné vysoké číslice odhadní
(1,400.000 t.), což stalo se také skutkem, jak
později se ukázalo. Naproti tomu pozdější vý-
kazy o evropské výrobě plně potvrdily odhady
cukrovarníků z prosince 1906.
Klidný směr trhů vystřídán v dubnu ten-
dencí ustálenou až pevnou, která byla násled-
kem (dle všeho jen uměle vzbuzených) pověstí
o chystaném kartelu rafinerií německých. Ta-
mější konsum v pochopitelné obavě, že po sjed-
nání kartelu toho dojde ke zvýšení cen, zasáhl
svojí poptávkou vydatněji v trh, čímž také
stoupla koupěchtivost rafinerií, hledajících úhra-
dy za prodané bílé zboží. Ke kartelu tomu sice
nedošlo, nicméně ceny šířenými pověstmi získa-
ly přece asi 1 K, zvláště když pro pozdější nízký
stav vody na Labi a Odře vnitrozemská plavb
do přistavů byla zastavena.
Květnový dotaz o osevu řepním nepřines
velkého překvapení, poněvadž velikost jeho ne-
lišila se valně od loňské číslice, nepřihlížíme-li
k některým menším přesunutím, jako na př. ke
zmenšcní řepní plochy v Uhrách pro nedostatek
pracovních sil hospodářských a pod. Přes to
pouhé konstatování tohoto fakta mělo na trhy
další příznivý vliv, posílený později též tou okol-
nosti, že sucho na počátku vegetační doby
řepní panující vzbuzovalo vážné obavy v příčině
normálního vzejití řepy. Proto též květnové.
Kuba
Odra
Uhry
6
article
Mikvidace k velkému překvapení kontrminy ne-
měly v zápětí ústup cen, ale při zcela hladkém
průběhu donutily i baissisty k naléhav ějším
úhradám při cenách pozvolna stoupajících.
Později směr trhů doznal opět seslabení,
jednak pro nedostavivší se koupě americké, na
které však letos nemehlo býti nijak vážně počí.
táno, jednak obavami před vypovězením brussel-
ské smlouvy se strany Anglie, kterou zápověd
dovozu levnějšího cukru ruského nemile stihla.
Naproti tomu dostalo se trhům vítané opory
v příznivých číslicích konsumních v letních mě-
sících a v neuspokojujících zprávách o stavu
řepy v některých zemích, zejména v Německu
a Francii, kde řepa trpěla nejvíce chladným a
deštivým počasím; následkem toho také speku-
lace, která do té doby ukládala si dosti značnou
zdrželivost, znovu objevila se na trzích jako
kupec pozdějších lhůt, nevyjímaje ani kampa-
ňové měsíce.
Občasné zlepšení povětrnosti přinášelo sice
s sebou vždy větší či menší reakce, nicméně
celková tituace jevila se i na sklonku letníeh
měsíců příznivou, zvláště když z Kuby a Vý-
chodní Indie docházely zprávy o suchu tan
panujícím, které dle všeho bude míti značný
schodek v tamější výrobě v zápětí.
Anglie
Německo
Francie
Kuba
Indie
7
article
Koncem října konaný první mezinárodní
dotaz o sklizni řepní a výrobě cukerní přinesl
sice číslice proti loňsku mnohem nižší, avšak
valké víry se jim nepřikládalo, zejména když
Německo a Francie ohlásily schodek mnohem
větší, než s jakým bylo počíláno. Mělo se vše-
obecně za to, že také letošní výroba cukern
v Evropě nebude od loňské příliš se odchylovati.
čemuž však nezdá se nasvědčovati výsledek dru-
hého dotazu z prosince t. r., který potvrzuje
značný pokles výtěžku v Německu a Franeii ná-
sledkem teplého a občas i deštivého počasí
v kampaňových měsících panujícího. Zjednán
jistoty v příčině dalšího trvání brusselské kon-
vence přistoupením Ruska dodalo trhům nové
příznivé base pro další podnikání, takže spoku-
lace, která mezitím z části již svůj zisk realiso-
vala, znova na trhy se vrátila a vešla v nové
haussovní závazky.
O budoucnosti cukerního trhu pro příští trh
vyslovují se interesované kruhy z části dosti
příznivě, poukazujíce k menšícím se světovým
zásobám, očekávanému úbytku ve výrobě ku-
bánské a východoindické a v neposlední řadě
i ku předpokládanému schodku v řepním osevu
evropském, který zdá se býti přirozeným dů-
sledkem vyšších cen obilí a zdražení i nedostat-
ku pracovních sil zemědělských; naproti tomu
dlužno míti na paměti, že v letních měsícíeh
korsum u nás a v Anglii bude jeviti zdrželivust
v očekávání nižších cen po 1. záři (u nás ná-
sledkem snížení daně cukerní o 8 K a v Anglii
konkurencí levnějšího cukru ruského, jemuž te-
prve tímto dnem budou ofevřeny hranice angli-
cké), čímž vývoj světových zásob nebude tal-
příznivým, jak snad se očekává.
Německo
Francie
Evropa
Franeie
Rusko
Anglie
8
article
Pokud speciálně poměrů cukerního prů-
myslu u nás v Čechách se týče, možno le-
tošní rok nazvati pro něj dosti příznivým, nebot
práce byla vesměs hladká, neskýtajíc žádných
výrobních obtíží, při čemž i cukernatost řepy
plně odpovídala očekávání. Naproti tomu velk
potiže a starosti způsobovaly továrnám znám
dopravní svízele v době pasivní resistence n
Eruhách i později, čehož také dodavatelé uhlí
využitkovali opětovně ko zvýšení con. Stável
dělniciva v cukrovarech pro mezdní rozpory
bylo v této kampani méně než v loňské.
Pro rafinační průmysl byl uplynulý rok př
dalším trvání rafinérského kartelu, který zabez-
pečuje jistou stabilitu trhu a zamezuje vzájemné
podbízení, klidný a příznivé výsledky jeho bu
dou v příštím roce jistě mocnou podporou sna
po jeho dalším obnovení.
Chystaná sleva naší vysoké daně cukern
s 38 K na 30 K bude nejen veškerým obyvatel
stvem, ale i cukerním průmyslem co nejvřelej
uvítána, jelikož bude přirozeně podporovati zvý-
šení domácí spotřeby eukerní, která právě vzhle-
dem k vysoké dani posavadní u nás stále silně
vázne.
Rolnictvem domáhaný se zákon o zápovědi
řepního rayonování nestal se skutkem ani v uply-
nulém roce. Místo toho řepaři zahájili akci orga-
nisační, která zejména v poslední době nabyla
větších rozměrů.
Čechy
9
article
Prümysl petrolejářský.
Prümysl petrolejářský.
Právě minulý rok byl pro průmysl petrolejářský
rokem v pravém slova smyslu kritickým. Des-
organisace v tomio průmyslu, jejíž zárodky proje-
vovaly se již v roce 1906, dosáhla v minulém roce
vrcholu a v celém tomto odvětví průmyslovém za-
vládla pravá anarchie-
V průmyslu petrolejářském dlužno rozeznávat
dvě odvětví: těžbu nafty a její zpracování na různ
výrobky. Pokud se týče těžby nafty nese tato sam
v sobě zárodky anarchie. Rozmach její daluje se
teprve od několika let: r. 1895 vylěženo 2 mil. metr
centů, r. 1907 bylo vylěženo asi 11 mil. metr. centů.
10
article
Takový rychlý vzrůst nebyl ještě nikde zaznamenán,
všude děl se vývoj znenáhla, přirozeněji. Při tom
území, kde nafta se vyskytuje, je velmi malé. Těžbo
děje se majiteli — sedláky nebo šlechtici — aneb
různými kosnorcii naprosto neracionálně, šachta je
vedle šachty, na jedno ložisko vrhá se celá řala
ziskuchüivých, jedno navrtání vynucuje si druhí,
poněvadž soused boji se, že by druhý mu jeho lo-
žisko vyčerpal a tak šíleným kvapem těží se ze země
drahocenná tekutina, amiž by byto možno ji se zi-
skem prodati, ba ji vůbec někde uležiti. Pevná orga-
nisace tu naproslo schází: „Petrolea“, založená před
několika lely, měla od počátku značnou práci udrželi
jednolu mezi producenty. Extensivním způsobem těž.
by však rostla rok za rokem moc outsiderů, tak že
již před rokem bylo zřejmo, že „Petrolea“ zastupuje
sotva polovinu těžby. Úvěrní ústav, který dával na
nafiu, u „Petroley“ uloženou, zálohu K 2.75 na 1a
viděl nebezpečí znehodnocení zásob a ve svém pro-
spěchu snažil se docíliti tužší organisace v „Petrolei“
Avšak bez úspěchu. Tebdy v prvých měsících minu-
lého roku tanulo na mysli organisátorům spjetí těžby
nafly s rafineriemi, a navrhovány pro to cesty nej-
různější. Konány konference na různých místech,
společné i v jednollivých odvětvích, výsledek se
však nedoslavoval.
Petrolea
11
article
Mezitím bylo zřejmo, že i v organisaci rafinerií.
t. zv. petrolejářském kartelu není vše v pořádku.
Smlouva kartelní měla vypršeti koncem dubna, avša
jodnání o její prodloužení nevedlo k cíli, Nejen že
oulsideři slále více se množili (a byl to namnoze
cizí kapitál), ale i v lůně karlelu samého vznikly
řevnivostí velkých firem rozpory nepřekonatelné. A na
to: velké rafinerie soudily, že kartel není pro ně tak
nutný, jako dříve. Ceny vedlejších výrobků (ben-
zinu, parafinu atd.) toliž rychle stouply a rafinerie.
které kvapem zařizovaly se na jich výrobu, hodlaly
zde nalézti náhradu za úbytek zisku z prodeje pe-
troleje.
A tak 30. dubnem skulečně karlel se rozešel
Okamžitým důsledkem teho byl pokles cen rafinády
Do 30. dubna činila cena K 33..50 z Bohumína, pe
rozbilí kartelu klesla ihned na K 29.— a pozdějí az
i na K 25.— (dlužno podolknouti, že v r. 1906 koli-
sala cena mezi K 43.20 a K 35. 75).
Bohumín
12
article
V té době ješlě cena nafty udržovala se na jiste
výši: v březnu a květnu kolísala mezi 3.80 a 4.30 K
Těžba však v té době stoupala skokem. V květnu
vytěženo 880.000 q, v červnu 1,020.000 q a současno
rostly i zásoby. Koncem června, když reorganisece
„Petroley“ se nedařila, vypověděl Úvěrní úslav
smlouvy s producenty o poskytování záloh. Tehdy
„Petrolea“ zastupovala pouze asi 40 proc. těžby na-
ty. Měsíc na to nebyla „Petrolaa“ vůbec ani s to-
příjímati naftu do svých reservoirů. Ceny nafty oka-
mžitě poklesly na 2.25 K. Dne 5. srpna otevřena vi-
lenská šachla, která dávala brzy denně 8000
nafty. V srpnu dosáhla cena nafty úrovně až K 1.20
to znamená více než dvě koruny pod náklady vý-
robními. Tento fakt mluví velmi jasně o situaci, v
které se průmysl petrolejářaký, v němž jest inve-
stováno čtvrt miliardy korun kapitálu, a který živí
tisíce rodin, ocitl. Horší rumunská nalta znamená
4.— až 4.30 K, a ruská nafta 4.60 K z Baku. J
neuvěřitelno, že haličská nafta ve středu Evropy
s bohatou konsumpcl v sousedních zemích, prodává
se za 1.30 K
Všechny pakusy, kleré v druhě polovině roku
Byly podniknuty na organisaci těžby nalty a jej
rafinování, úplně ztroskotaly a tak tento průmysl
který by se mohl státi pravým zdrojem bohatstv
pno Halič, proživá znovu jednu z nejtěžších krisí
V tomto roce bylo vylěženo asi 11 mil. q nafty oproli
7.6 mil. q v r. 1906 a zásoby koncem roku činí as
6 mil. q. Je přirozeno, že tento vzrůst zásob vyžado-
val rozmnožení reservoirů a této otázky uchopila se
sema země Halič, aby alespoň od nejhoršího uchrá-
nila svůj národní průmysl.
Bak
Evropa
Halič
Petrolea
J uvěřitelný
13
article
Mezi tím ani situace rafinerií není nejlepšl. Z ně-
kolika příčin. Nízká cona nafty láká k zakládání no-
vých rafinerií a tak vzrůstá jen konkurence. V po-
sledních týdnech roku ovšem zvýšily velké sdružené
rafinerie třikráte cenu o 1/2 K (na 26 K), odůvodňují
to však zvláště nedoslaíkem vagonů. Mimo to Vacuun
Ol Company, která čekala jen na rozbití kartelu, ab
započala ostrý boj, kazí oslalním rafineriím zvláště
zisk z vodlejších výrobků. Tyto poklesly v ceně
20 proc. a výtěžek z nich není již náhradou za menší
zisk na petroleji. Situace je taková, že jsou obavy
že slabší rafinerie ji nepřestojí nez pohromy. Při tom
i vývoz, zvláště do Německa, utváří se dosti obtížně.
Američané v Německu všude zavádějí prodej přím
maloobchodníkům s obcházením velkoobchodu a t-
kovým způsobem musí poslupovali i „Olex“, vý-
vozní organisace rakouských rafinerif. Aby mohla
novým svým úkolům dostáti, zvýšila tato společnost
svůj kapilál o 1 mil. kor.
Američan
Olex
Německo
Vacuun Ola Company
14
article
Zcela novým činitelem v pelrolejářském prů-
myslu jest možnost zavodení petrolejního monopolu
Uhry ve vyrovnání si toto právo vyhradily a není
vyloučeno, že ho využilkují. V tom případě by i Ra-
kousko asi následovalo. Prozatím ovšem nestala s
lato olázka dosud aklušlní
Do nového roku vslupuje tody průmysl pelrole
jářský s perspektivami nejasnými, zachmuřenými
Nizká cena nalty ovšem povede asi k obmezení těž-
by, tak že ceny znovu se zolaví. Při tom bude roz
hodujícím, podaří-li se přec založiti pevnější organí
saci producentů, klerá je také nevyhnutelna, má-
býti vyhověno volání po používání nafty k vytápění
lokomotiv a továren. Škody, které letos producent
utrpí, povedou je sad přece k poznání, že podrobit
se organisaci je výhodnější než postupovati na vlast-
ní pěsť. Situnce rafinerií zůstane ovšem na delší
dobu neulěšenou. Nových podniků přibývá, a postup
Vacuum Oi Company nedává pochybností, kan
tento záslupce Američanů cílí. Rakouský průmysl
bude nucen, aby co do svých vývozních zájmů při-
pojil se k americko-německo-ruské skupině. Na rafi-
neriích a jich smyslu pro solidaritu bude záležeii
za jakých podninek se tak stane.
Uher
Američan
Vacuum oi Company
15
article
Chemický průmysl.
Chemický průmysl.
Průmysl chemický není v Rakousku přůmyslen
ani z daleka tak význačným, jako v sousedním Ně-
mecku, které v řadě oborů má téměř světový monopl
Veliká část chemických produktů, kteréž se u nás
v Rakousku konsumují, jako barvy, různé lučebniny
pro účely průmyslové, lékařské, vědecké i jiné, do-
váží se z Německa. Závislost rakouského průmyslu
produkty chemické konsumujícího, na Německu jes
za daných poměrů téměř nezměnitelnou. Tak ze-
jména výroba barev dehtových v rozsahu konku-
rence schopném nedá se domácím kapitálem uskuleč-
siti. Německé závody barvářské, vládnoucí obrov-
ským kapitálem, přenášejí výrobu svoji částečně ji
do Rakouska (Hrušov ve Slezsku atd.). Každě zvý-
šení cel na cizí produkty chemické způsobí a urychl
tvoření se filiálek těchto obrovských podniků v pří-
slušných státech.
Pokud se českého našeho průmyslu che-
mického týče, jest tento dosud malý. Na tomto pol
průmyslovém jest zapotřebí zvlášť mnoho doháněti
Dosud nedovedeme daloko ještě hraditi svůj vlasl
konsum, tím méně pak zasahujeme do exportu r-
kouského, nedoveemne dosud využitkovuti sami da
ných podminek průmyslových a zaměstnati si vlastn
lidi. Rapidní vzrůst není ovšem v průmyslu chemi-
ckém tak dobře možným jako v jiných oboroch prů-
mysových (textilním, strojním a j.). Jestiť průmye
tento povahou svojí značně odlišný a pak není zde
tolik příznivých podmínek: (aké vůči sousednímu
mocnému konkurontu jest siluace velmi oblížnou.
Přos to však i zde můžeme se pochlubiti již řadou
českých závodů chemických, z nichž něk teré patří
k největším v Čechách a Rakousku vůbec.
Rakousko
Německo
Hrušov
Slezsko
Čechy
16
article
Tak zejména několika velikými továrnami, zpra-
cujícími kosti na hnojiva i klih a vyrábějícími řadu
příbuzných produktů chemických; rafinerií minerál-
ních olejů a několika závody, vyrá bějícími maga dln
a různé apretury; továrnami, zpracujícími dehet a
produkly dehlové, různými, co do produktů zajíma-
vými továrnami chemickými; také jediná továrnu
na knarbid v Čechách jest naším podnikem českým.
Důstojně representujeme se průmyslem, tuky
oleje rostlinné a živočáné zpracujícím: velikými
mydlárnami, závody vyrábějícími současně glycerin
stearinové svičky; závody vyrábějícími fenneže, l-
ky: oleje clherické a příbuzné produkty. Rozsáhlým
jest také český průmysl škrobařský a příbuzný. Rad
nových závodů chemických je pak na obzoru
V r. 1907 také průmysl chemický stál ve zna
mení příznivé konjunktury. Závody byly intensivně
zaměsinány, tak že namnoze nebyle možno ani v č
závazkům dosláli. Ovšem situace všech závodů che
mických nebyla přes velikou zaměstnanost všeohoe-
ně příznivou, jak se očekávalo. Vysoké ceny surovin
i vyšší režie výrobní zavinily, že očekávaný zisk se
neobjevil.
Poměrně nejlépe dařllo se továrnám
vyrábějícím produkty, polřebné v průmyslu tev-
tilním: různé lučebniny, apretury, škroby a pod
Také továrny, vyrábějící mazadla strojní, fer
meže, laky, pracovaly za podmínek příznivějších
Měně utěšenou byla situace závodů, vyrábějících
oleje rostlinné, zejména řepkový. Ceny surovin
byly vysoké a vyšší ceny produktu, tímnto zvýšením
vynucené, měly za následek použivání třeba méně
upotřebitelných, však lacinějších cizích olejů rybích.
Čechy
17
article
Také siluace průmyslu, tuky a oleje zpracujícího,
nebyla všeobecně příznivou. Průmysl tukový trp
již delší dobu nedoslatkem lacinějších surovin. Uza-
vřením hranic dobytku srbskému a zmenšením do-
vozu z Rusku zvýšil se ješště stálý nedostatek loje.
mimo to tarií celní zdražil důležitou surovinu: olei
bavlníkový. Za těchlo poměrů nedaří se továrnám
vyrábějícím margurin. Lépe dařilo se závodům, zpra-
cujícím kokosový olej na mastidla, zejména oněm.
které si olej tento samy lisují (Schicht). Český „Ko-
kolin“ ustoupil produktům cizím.
Schicht
Rusko
ko
18
article
Rovněž tak mydlářství nedařilo se ulčšeně
pro vysoké ceny i nedostatek súrovin. Malý mydlá
pracuje již dávno se ziskem nejmenším, ne-li ber
zisku. Poměrně obstojně dařilo se závodům větší m.
vyrábějícím současně glycerin, stearin a svíčky. Gly-
cerin zvlášť sloupá v ceně Obávaným škůdcem
našeho mydlářství jest akc. podnik dřive Schich-
tův v Ústí n. L. Podník tento má všechny nulné
podmínky: vládne obnovským kapitálem, leží n
splavném Labi, má laciné uhlí, vyrábí sám ole e
potřebné (mydláři namnoze jsou nuceni od tohot
svého mocného konkurenta suroviny kupovati) a mi-
me to favorisován jest tento zuřivě německý podník
naším českým obecenstvom. Sami pomáháme ubí-
jeti vlastní průmysl, stejně dohrá mýdla vyrá bějící
Starý náš hřich i v jiných směřech se jevícli
Továrny na hnojiva, ač intensivně zaměst-
nány, nebudou moci vykázali se vyššími výtěžky
I zde nedoslatek surovin a výsoké jich ceny byly
překážkou úspěchu. Podobně nestálé jsou úspěchy
oslatních oborů průmyslu chemického, při čemž
nedostatek uhlí padaž na váhu.
Vliv nových obchodních smluv, do nichž telik
nadějí skládáno, v mnoha oborech průmyslu chemi
ckého dosud ve zvláštní míře nebylo pozorovati
Pokud se nadějí do roku příštiho týče, potrvá ješti
z valné části dnešní situace. Zvláště závody, s prů-
myslem textilním souvisicí, budou plně ještě zaměst
R. U.
nány.
L Podník
R U
gla
19
title
J. V. PELNÁŘ:
J V Pelnář
20
article
Živnosti stavební v král. českém
V r. 1907.
Živnosti stavební v král. českém
V r. 1907.
Rok 1907 uplynul pro živnosti stavební ve zna
mení úpadku. Učiněn bez odporu další krok, kterým
živnosti stavební se přiblížily k nieodvratn
krisi, nebuderli věas skutečný stav věci pochopen
a nebudou-li učiněna vhodná opatření, aby vytčené
možnosti bylo uvarováno. Tato oprávněná obava ne-
jeví se laiku, jenž nezná skutečného stavu, snad tak
povážlivou. Poukážeme-li však na úzkou souvislos
živností stavebních s ostatními živnoslmí, s obcho-
dem a vůbec s celým živolem společnosti lidské, nen
zajisté třeba ninoho důkazů pro vážnost silunce a že
tu jde o velevýznamný moment národohospodářský
Kde živnosti stavební prospívají, tam vznika hojnost
zdravých podnětů hospodářské práce i v jinakých
oborech, kterážto práce přináší pak dobré ovoce cel
společnesti lidské. Kde je čilý, zdravý ruch stavební
tam je rušne v dílnách řemeslnických, tam zkvět
obchod, tak nemálo zvýšeny jsou i snahy ethické v
všech směrech, tam zlepšeny jsou hmolné poměry
dělnictva atd
Příčiny opravduvého úpadku živností stavebníeh
jsou jednak zevní, jednak vnitřní; zánik někte-
rých těchto příčin vniterných ovšem podníněn jes
odstraněním nebo aspoň zlepšením pííčin zevních
Zde možno o každé jednotlivé z těchto příčin zmí-
niti se jen co nejstručněji.
21
article
Ku příčinám zevním řadlme:
1. Nepříznivé poměry peněžní a úvěrové, kteréž
ovšem vznikají z povahy mezinárodní a jež tedy ne-
lze tak snadno překonati; dále příčiny, kleré těte
mezinárodní povahy nemají a při dobré vůli rozho-
dujících činitelů lze odstraniti, nebo aspoň jistou mě-
rou zmírniti, totiž:
2 daň činžovní, která je u nás dani nejvyšší
jaké není na celém kontinentu a jejíž snížení zúčast
něné kruhy již řadu let marně se domáhají
3. poplatky z převodu nemovilosti, které maj
tek nemovitostí nad míru tíží a zejména znemožňuj
rcelní podnikání staveb, jehož zdar závisí od snad-
nějšího jich převodu:
4. nedostatečná osvobozování nových staveb o
daní v určitých případech, která by pobádala ke zvý-
šení soukromého podnikání. (Na př. osvobození no-
vých slaveb vůbec, dále staveb rodinných, úřadni-
ckých a dělnických, pek slaveb továren na obvodu
města a pod.);
5. vady stavebního řádu, zejména ve příčině za-
stavovacích plánů;
6. reobyčejné zvýšení cen materlálu, způsoben
v prvé řadě kartely, kterými také zhoršeny byly pod
mínky platební a lhůty dodací.
22
article
7. poplatky pojišťování nemocenského a úrazo-
vého, kteréž dostoupily již závratné výše
8. zastaralý způsob zadávání staveb, jenž na-
prosto nevyhovuje nynějším poměrům v živnostech
stavebních a zájmy živnostníků stavebních nemalou
měrou poškozuje;
9. naprestý nedostatek veřejných slaveb, jichž
provádění by mohlo prospěšně přispívati ke zmír-
nění žalostných poměrů v živnostech stavebních;
10. přemrštěné požadavky dělnictva, zejména po-
kud jde o stálé zvyšování mzdy a snižování doby
pracovní, v kterémž ohledu ani kolektivními smlou-
vami není dosud zajištěna úplná bezpečnost pro kal-
kulaci ve přičině té, ježto nelze vždy dostatečně děl-
nictvo kontrolovati ve výkonu jeho a ježto čím dál
tím více objevují se stížnosti do chabé výkonnosti
nenápadné, a tím právě nebezpečnější tak zv. pasivní
resistence.
To jsou asi hlavní příčiny vnější. Jest jich ještě
více; ale již z těchto uvedených zajistě jest patrno.
23
article
že to jest souhrn neblahých okolností a překážek
jehož překonání vyžaduje jednak důkladného poznán
stavu věci, dále obratného vyhledávání účelných pro-
středků k nápravě a ráznosti k jejich použití, zkrát-
ka třeba akce velikého slohu, jaká z velikosti a da-
lekosáhiého významu věci sama sebou vyplývá,
Vnitřními příčinami neutěšených poměrů
v živnostech stavebních jsou: nejmě tak zv. „kryt
— t. j. zneužívání oprávnění živnostníků slavebníc
ke krytí nedovoleného provozování živnosti osob
třetích — a pek jest to nekal á soutěž. Odkii-
zením obou těchto příčin, které ovšem jsou v jisté
spojitosti s příčiami na počátku vytčenými, lze je
svépemocí ne-li naprosto odkliditi, tedy aspoňí ku pro-
spěchu živností stavebních značně zmírniti.
Tak zv. „krytí“ se nelušenou měrou rozmohlo
jednak nedostatečnosti zákona ze dne 26. prosince
1893 ř. z. č. 193 ve příčině upravení konces, živ
ností stavebních, kterýž právě tomuto zlu měl uči-
niti přítrž, ale neučinil; dále malou ochranou živno
stenskými úřady; pak neporozuměním mnohých živ
nostníků blahodhrným důsledkům, jaké by zane-
chání „krytl“ nejen pro celý stav, nýbrž i pro ně s
motny muselo míti v zápětí.
Není nám možno, o tomto zlu rozepisovatis
obšírně, poukážeme jenom stručně na škodu, jakou
tímto „krytím“ trpí živnostníci stavební vůbec.
24
article
Většina staveb prováděna jest jen pod „ krytim
a to nejen v Praze a předměstich, nýbrž i na ven-
kově, kde poměry po této stránce jsou ještě horšími
Možno říci, že zlo „krytí“ prováděno jest úplně pe
živnostensku. Mnohý živnostník stavební (stavitel,
mistr zednický) „kryje“ ročně až 20 staveb; za „kry-
tí“ jedné stavby dostane v poměru ke stavební sumě
obnos přímo směšný. Znám jest případ, že takový
nesvědomitý „kryjící“ živnostník stavební se spokoji
se 40 K za několikapatrovou budovu (na Král. V -
nohradech); obdrží-li takový živnostník stavební 200
400 K za „krytí“, jest to už zvláštní, lepší honorářo
„Kryje-li“ na př., jak jsme už řekli, 20 staveb,
obnáší jeho „zisk“ ? — Nepatrný obnos! — Co b
obnášel naproti tomu výdělek živnostníka staveb
ního, kdyby veškeré ty stavby prováděny byly způ-
sobem řádným? Rozdil jest ohromný! — Zn
„kryu“ oněch 20 staveb, počíláme-li stavební sumu
každé jednotlivé stavby na př. po 120.000 K, obná
odměna při „skvělém“ honoráři 400 K všeho všudy
8000 K, kdežto by výdělek z těchto staveb na zá-
kladě dané premise obnášeti musil nejméně 120.00
korun, předpokládáme-li pouze možný výdělek 590
ledy o celých 112.000 K méně! — Ve skutečnosti jes
tento rozdíl ovšem o mnoho žalostnější. — Tímto
úbytkem na zisku trpí nejen samotní živnostníci sta-
vební, nýbrž dosledek oho pociťují nemalou měrou
všichni, kdož na stavbách jsou přímo účastni, a trp
tím vůbec celý život hcspodář s k j
— O tom, jak někteři podobní „kryti“ podnikafel
slaveb „platí“ za řemeslné práce, ani se nezmihu-
jeme.
Král
Praha
25
article
Nekalá soutěž sice všude, v živnostech i v ob-
chodech, zhoršuje poměry, ale v živnostech staveb-
ních řádí, bohužel, měrou povážlivou. Co tu se děje
je přímo neuvěřitelno. Pramenem nekalé soutěže jes
ovšem nedostatek práce a zaměslnanosti živnostní-
ků, způsebený příčinami napřed stručně vylčenými
Mimo to jsoucnost dvou kategorií živnostníků sta-
vebních (stavitelů a mistrů zednickkých) s nestejným
rozsahem oprávněnosti, jenž řádné soutěži mezi nimi
nikterak není na prospěch. — K tomu přidružuje se
dále soutěž mezi samotnými jednotlivci obou těchto
kategorií živnostníků stavebních a posléze soutěž ve
škerých živnostníků stavebních s tak zv. „podni-
kateli slaveb“, totiž osobami, které nemají žádné od-
borné kvaliíikace, nýbrž toliko nezměrnou drzost
snahu, co nejvíce ze stavby vytěžiti a bez ohledu n
to, neuvrhnou-li v úplnou zkázu své dodavatele-ře-
meslníky. — Poměry ty jsou ještě horšími, zadává-i
se slavba veřejná. Vyskytujíť se mezi nabídkam
nejvyšší a nejnižší rozdíly až třiceliprocentní. Zná-
me případ, že samosprávná korporace nezadala jiste
práce podnikateli jen z toho důvodu, že korporac
sama byla o tom přesvědčena, že nemůže za nabí-
zenou cenu bez jisté značné škody stavbu su pro-
věsti. Nebezpečnými výstřelky nekalé soutěže jsou
také nabídky, že podnikatel převezme stavbu za slev
o 1% nižší, težli jest nejmenší nabídka, a stalo se
že taková „nabídka“ (nemáme pro ni jména) oprav
byla přijata. Touto nekalou soutěží, najmě tak zv
„podnikateli“ hodnota práce tou měrou jest zmenšo-
vána, že solidní živnostníci, nechtějíce svou stavov
skou čest a svou existenci dáti v šanc, nemohou
v mnohých případech ani soutěžiti.
26
article
Toť asi nejhlavnější příčiny, které zhoubně pů
sobí na vývoj ruchu stavebního, odnímají nebo zne
možňují chuť ke stavbám a působí k tomu, že k
pitál dává přednost bezpečnému uložení v Jstavech
peněžních a papírech, čímž ohrožuje se existenc
živnostníků stavebních, a to nejen v Praze a v před
městích, nýbrž i na venkově.
Úplná sťatistika slaveb v Čechách, aspoň ve vět
ších městech, by zajisté podala důkazy přímo překva-
pující. Na venkově živnosti stavební v pravém slova
smyslu jenom živeří. Jsou místa, kde už delší dob
novou stavbu nebylo spatřiti. V poslední době množ
se z různých míst stesky na nedostatek bytů, a přece
to nikterak nepobádá k rušnému podnikání staveb
Za panujících poměrů jest to naprostou nemožnosti
Co se týče Prahy, patrna jest věc z následujíci ta-
bulky
Povolení k novým stavbám byla dána
Roku 1905 1906 190
Staré město . . . . . . . . 20 24
Nevé město . . . . . . . . 24 31
Míalá strana . . . . . . . . — —
Hradčany . . . . . . . . — —
Josefov . . . . . . . . . 4 —
Vyšehrad . . . . . . . . . —
Holešovice-Bubny . . . . . . 18 22
Libeň . . .. . . . . 8
Podobně se věc má v Žižkově, kdež v prv
polovici roku letošního bylo uděleno o 17 povolen
stavebních méně než ve stejné době roku loňského
Na Král. Vinohradech jest poměr ještě ná-
padnější: proli 68 novostavbám v prvním pololel
roku 1906 uděleno bylo v téže době roku letošního
pouze 26 stavebních povolení. Obě města jsou
pověstna ve příčině „krytí“. Na Smíchově
a v Karlíně se sice stavební ruch udržuje dosti stejno-
měrně, ale i zde znáti jest pozvolné ochabování.
Král
Praha
Čechy
Stará město
Nevá město
Hradčany
Holešovice
Bubno
Libeň
Žižkov
Smíchov
Karlín
27
article
První český c. k. priv. ústav ku vzá-
jemnému pojištění proti škodám z ohně
a krupobití v Praze založen byl péčí stavů král
českého již roku 1827. Jest ústav ten tudíž nejen nej
starší, ale i pokud se činnosti jeho v odboru živelním
dotýče, také největší institucí pojišťovací v království
českém.
Významná a osvědčená činnost, jakož i všestranná
obliba, které se ústav ten od počátku svého těší, stav
ho bez odporu na první místo mezi pojišťovnamiv
zemi naší působícími vůbee.
Jako ústav vzájemný a vší soukromé ziskuchtivosti
prostý, založen byl jen ku prospěchu svého členstv
a spravován jest správní radou, ze svého středu v
valné hromadě volenou, kteráž oprávněným požadav-
kům a přáním ochotně členstvu vstříc vychází.
Při bedlivém vedení a při pečlivé správě, jaká
zájmům jeho i pojištěncům věnována jest, dospěl ústav
ten, pokud se jmění a zaručovacích fondů jeho dotýče
k výšledkům potěšitelným, takže mohl vrátiti členům
svým jako podílu na přebytku od roku 1874 do dneš
ního dne značný již obnos: K 2,748.344.22.
Praha
28
article
Vedle toho pak, že poskytl obcím nebo sborům
hasičským za různých příležítostí od r. 1867 jakožte
příspěvku na hasidla K 278.916.59 a že za dobu trván
svého, t. j. od r. 1827 do konce roku 1906 zaplatil
ústav náhrad a příslusných výlob, a sice:
v odboru stavení . . . . . . . . K 46,708.313.0
. . K 12,207.183 1
v odboru movitostí .
v odboru pojišťováni plodin proti
krupobití . . . . . . . . . . K 17,267.938.51
v celku .. K 76,185.455 0
činí dnes zahospodařené jmění jeho, s připočtením
každoročního běžného příjmu, přes K 12,000.000.—
Skytá tedy ústav tento členům svým, jichž počee
páčí se as na 250.000, nejen úplné jistoty, ale i osvěd-
čenou soustavou vzájemnou a mirnými sazbami poji-
štění výhodného.
Úřadovny ústavu nacházejí se v Praze-II., ve Vla
díslavově ulici č. 1646-II., ve vlastním domě.
Praha
II
29
article
Obchodní činnost „Kotvy“, společnost
k pojišťování kapitálů a důchodů na ži-
vot. V měsíci listopadu 190c podáno bylo 725 ná-
vrhů na K 5,911.052.67, vyhotoveno 646 smluv n
K 4.885.653.96.
Od 1. ledna 1907 do 30. listopadu 1907 bylo vy-
hotoveno 7896 smluy na kapitály K 55,832.704.17
(proti 7141 smlouvaím na K 46,275.564.28 ve stejné
době předešlého roku).
Stav pojištění dne 31. prosince 1906
86.738 smluv na 528,283.329 K 15 h kapitálu
634.213 K 09 h důchodů.
Prospěšně uložený majetek
dne 31. prosince 1906. . . . K 171,172.989-55.
Výplaty od založení společnosti až do 31. pro-
since 1906 K 321,153.821.90.
Z nových podminek. dne 1. ledna 1907 společnost
zavedených, které pojištěným četné, rozsáhlé výhody
poskytují, jsou zvláště pozoruhodny
Nepopiratelnest a nepropadnuti pojištovacích smlu
„Kotvy“ v nejširším smyslu také v případu sebevraždy
neho úmrtí nasledkem seuboje
Neobmezená volnost cestování do všech dílů světa.
Okamžitá výplata kapitalu při splatnosti pojišto-
vací smlouvy.
Právo olinoviti z platnesti vyšlá pojištění bez lé-
kařské prohlidky během tří měsíců od doby splatnosti
24529
posledně nezapravené lhůty pojistného.
30
article
První občanská záložua v Praze
ve vlastním domě v Palackého ulici číslo 1 nové,
nároží do třídy Jungmanuovy (založena r. 18.69) při-
jímá vklady na 4% až 41/2%; poskytuje na mír-
ný úrok zápůjčky směnečné na osobní úvěr
a to koždodenně, tak že předloží-li se směnka
do 11. hodiny dopolední, již týž den odpoledne se
valuta za půjčku směnečnou vyplatí. Prolongace půj-
ček směnečných se z pravidla ochotně povoluji, i stačí
pak, když se na půjčku v den splatnosti desátý dí
uplatí a úrok ze zlotku za další obdubí vyrovná.
Eskomptuje obchodní dobré sménky
každodenně.
Uděluje půjčky na stavby v každé výši,
za zvlášť výhodných podmínek, na velmi mírný úrok,
bez veškeré provise a za nejkulantnějších podmínek
výplatních, jakož i půjčky na vadia složená
za převzaté práce v Praze aneb v předměstích praž-
ských u obci, zem. výboru, státu, aneb u veřejných
korporací, jakož i na účty za dodané zboží a vy-
24530
konané práce
Konverse (přeměny) hypotekárních výpůjéek
na levnější úrok.
Půjčky na veškeré druhy cenných
papírů na pražské a videňské burse znamenan
až do 80—85 proc. ceny kursovní a účtujeme z půj-
ček takových úrok co možno nejlevnější
Pokladniční přebytky činily dne 1. ledna 1907
K 2,054.303 32, vklady K 11,360.789.81.
Závodní kapitál záložny sestává
Z reservních fondů . . . . . . K 764.177.08
382.9v0
Ze splacených podílů v sumě..
i činil závodní kapitál 1. ledna 1907 K 1,147.097.0
Jungmanuův
Praha
Palacký
31
article
Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv.
Zapsané firmy. U soudu obchodního v Pra ze
„Lukeš a spol.“ „Lukeš Co.“ v Praze 701-VII., to-
vární výroba jemných mýdel a voňavek (veřejnými
obchod. společníky od 1. ledna 1907 rada Lukeša
Marie Šimáňová, zastupující a podpisující kazdýo
sobě) „Ant. Fiala“, hostinský v Kralupech. „Bernart
Saxl“ ve Vršovicích, tovární výroba patentních
podpalků „Fenix“ (společníky Ludvík Bernard a Ru-
dolf Saxl). „A. Hammerer“ v Praze, kavárník Cafiče
Francsis. — U soudu v Českých Budějo vi-
cích: „Česká sirkárna, akciová společnost v Čes.
Budějovicích“, „Bohmische Zundwarenfabrik Aktien-
geselischalt in B Budweis“. Společnost založena na
smlouvě z 20. listopadu 1907 se základním kapitálem
300.000 korun (1200 akcil po 250 K). Ve správní radě
jsou: cís. rada Stan. Netuka, ředitel záložny (před-
seda), Frt. Tomšů, obchodník (náměstek), Bohumil
Kebl, podníkatel staveb, Ant. Štecher, velkoobchod-
ník, Jan Procházka, místopředseda obch. a živnost.
komory, vesměs v Čes. Budějovicích, Leop. Lederero
majitel podniku obstaravatelského v Jirkově, Jindr.
Pavliček, měšťanosta v Týně nad Vlt., Otto Živna
velkoobchodník v Táboře. — U soudu v Plz ni:
„Gustav Grünwald“ v Plzni, obchodník se střižním
konfekčním zbežím. „A. Mrskoš“ v Přešticích, obchod
s drogami, se zbožím materiálním, osadnickým, laky
a barvami. „Joh. Schindlerová“ v Nové Kdyni, ob-
chodnice se zbožím osadnickým. — U soudu v Chru-
dimi: „J. Kraus“ v Miřeticích, výroba lihovin (ma-
jitelem firmy Jiří Kraus). — U soudu v Brně: „Fran-
tišek Farmačka“, „Franz Farmačka“ v Brně, obchod
se stáčeným pivem v láhvích.
Lukeš
Šimáňová
Antonín
Fiala
Bernart Saxl
Ludvík Bernard
Saxl
A Hammerer
Cafič Francsis
Stan
Netuka
Frt
Kebl
Štecher
Procházka
Leop
Pavliček
Otta
Grünwald
A Mrskoš
Schindlerová
J Kraus
Kraus
Fran
Franz farmačka
Praha
Kralupy
Vršovice
Čes . Budějovice
Jirkov
Týn nad Vltava
Tábor
Plz
Plzeň
Přeštice
Nová Kdyně
Chr
Miřetice
Brno
rada Lukešo
Fenix
Bohmische Zundwarenfabrik Aktien
U soud v Brno
43
article
Lahvitky na zkušku za 12 ka
Lahvitky na zkušku za 12 ka
ve vývinu neb při učení zpět zůstavíš
děti, jakož i nedokrevné, únavu
cítící a nervově přepracovaní, lehce vznětliví a před-
časně umdlení dospělí užívaji jako sílícího pro-
středku s velkým úspěchem dea. Hommela
„Haematogene,
Chuť k jidlu se dostaví, duševní i tě-
lesné sily rychle se zvednou, celková
nervová soustava se posili.
Budiž však vždy výslovně žádán pravý „Hae-
matogen“ dra. Hommela a odmítněte četné
padělky. K dostání v lékárnách.