ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 9d5f0210-738b-11dc-b007-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 43 celkem · entity: person 38, place 60, org 9, work 1
1 masthead
1. ledna 1908. Číslo-
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 13
4 article
přetržitě. Zbožím tímto ovládá Praha ve- škeré trhy celé říše a přes úsilovnou snahu mno- hých fivem severočeských a vídeňských, aby aspoň čásť obehodu tohoto na se strhly, zůstává Praha směrodatným místem výrob- ním. Litovati jest pouze, že mnoho různých spe- kulantů se vrhá na obor tento, který vyžaduje značné rutiny obchodní i kapitálu a dobrou po- věst jeho poškozuje a jelikož podniky ty nemí- vají dlouhého trvání, zbytečně se mrhá národ- ním majetkem, jenž jinam vynaložen, mohl by blahodárně působiti. Výroba šumivých limonádových bon- bonů jest pražskou specialitou, a odbyt zbožt toho rok za rokem roste. Rok 1907 byl pro vý- robce též málo utěšený, neboť ceny za hotové zboží nebylo lze nijak zvýšiti a přece hlavní suroviny, cín a kyselina vinná, byly značně dražší. Celkem vzato, jest výroba cukrovinek a čo- kolády v zemích koruny české na postupu a přes to, že několik menších podniků žalostně skon- čilo, lze s jistotou očekávati, až na trhu se su- rovinami zavládnou normální poměry, že výroba tato nového rozmachu se dočká. K urychlen tohoto žádoucího vzpružení přispěti by mohln velmi vydatně chystané snížení spotřeb ní daněcukerní a čím dříve se toto stane. tím bude lépe. EM. PEROUTKA:
Peroutka Praha
5 article Cukrovarství v r. 1907.
Cukrovarství v r. 1907. Cukerní průmysl mohl by, pokud se výrob- ních a tržních poměrů týče, býti s letošním ro- kem dosti epokojen. Počátkem roku převládal většinou směr klidný, jelikož postup eukerní vý- roby na Kubě zdál se nasvědčovati tomu, že bude tam docíleno plné vysoké číslice odhadní (1,400.000 t.), což stalo se také skutkem, jak později se ukázalo. Naproti tomu pozdější vý- kazy o evropské výrobě plně potvrdily odhady cukrovarníků z prosince 1906. Klidný směr trhů vystřídán v dubnu ten- dencí ustálenou až pevnou, která byla násled- kem (dle všeho jen uměle vzbuzených) pověstí o chystaném kartelu rafinerií německých. Ta- mější konsum v pochopitelné obavě, že po sjed- nání kartelu toho dojde ke zvýšení cen, zasáhl svojí poptávkou vydatněji v trh, čímž také stoupla koupěchtivost rafinerií, hledajících úhra- dy za prodané bílé zboží. Ke kartelu tomu sice nedošlo, nicméně ceny šířenými pověstmi získa- ly přece asi 1 K, zvláště když pro pozdější nízký stav vody na Labi a Odře vnitrozemská plavb do přistavů byla zastavena. Květnový dotaz o osevu řepním nepřines velkého překvapení, poněvadž velikost jeho ne- lišila se valně od loňské číslice, nepřihlížíme-li k některým menším přesunutím, jako na př. ke zmenšcní řepní plochy v Uhrách pro nedostatek pracovních sil hospodářských a pod. Přes to pouhé konstatování tohoto fakta mělo na trhy další příznivý vliv, posílený později též tou okol- nosti, že sucho na počátku vegetační doby řepní panující vzbuzovalo vážné obavy v příčině normálního vzejití řepy. Proto též květnové.
Kuba Odra Uhry
6 article
Mikvidace k velkému překvapení kontrminy ne- měly v zápětí ústup cen, ale při zcela hladkém průběhu donutily i baissisty k naléhav ějším úhradám při cenách pozvolna stoupajících. Později směr trhů doznal opět seslabení, jednak pro nedostavivší se koupě americké, na které však letos nemehlo býti nijak vážně počí. táno, jednak obavami před vypovězením brussel- ské smlouvy se strany Anglie, kterou zápověd dovozu levnějšího cukru ruského nemile stihla. Naproti tomu dostalo se trhům vítané opory v příznivých číslicích konsumních v letních mě- sících a v neuspokojujících zprávách o stavu řepy v některých zemích, zejména v Německu a Francii, kde řepa trpěla nejvíce chladným a deštivým počasím; následkem toho také speku- lace, která do té doby ukládala si dosti značnou zdrželivost, znovu objevila se na trzích jako kupec pozdějších lhůt, nevyjímaje ani kampa- ňové měsíce. Občasné zlepšení povětrnosti přinášelo sice s sebou vždy větší či menší reakce, nicméně celková tituace jevila se i na sklonku letníeh měsíců příznivou, zvláště když z Kuby a Vý- chodní Indie docházely zprávy o suchu tan panujícím, které dle všeho bude míti značný schodek v tamější výrobě v zápětí.
Anglie Německo Francie Kuba Indie
7 article
Koncem října konaný první mezinárodní dotaz o sklizni řepní a výrobě cukerní přinesl sice číslice proti loňsku mnohem nižší, avšak valké víry se jim nepřikládalo, zejména když Německo a Francie ohlásily schodek mnohem větší, než s jakým bylo počíláno. Mělo se vše- obecně za to, že také letošní výroba cukern v Evropě nebude od loňské příliš se odchylovati. čemuž však nezdá se nasvědčovati výsledek dru- hého dotazu z prosince t. r., který potvrzuje značný pokles výtěžku v Německu a Franeii ná- sledkem teplého a občas i deštivého počasí v kampaňových měsících panujícího. Zjednán jistoty v příčině dalšího trvání brusselské kon- vence přistoupením Ruska dodalo trhům nové příznivé base pro další podnikání, takže spoku- lace, která mezitím z části již svůj zisk realiso- vala, znova na trhy se vrátila a vešla v nové haussovní závazky. O budoucnosti cukerního trhu pro příští trh vyslovují se interesované kruhy z části dosti příznivě, poukazujíce k menšícím se světovým zásobám, očekávanému úbytku ve výrobě ku- bánské a východoindické a v neposlední řadě i ku předpokládanému schodku v řepním osevu evropském, který zdá se býti přirozeným dů- sledkem vyšších cen obilí a zdražení i nedostat- ku pracovních sil zemědělských; naproti tomu dlužno míti na paměti, že v letních měsícíeh korsum u nás a v Anglii bude jeviti zdrželivust v očekávání nižších cen po 1. záři (u nás ná- sledkem snížení daně cukerní o 8 K a v Anglii konkurencí levnějšího cukru ruského, jemuž te- prve tímto dnem budou ofevřeny hranice angli- cké), čímž vývoj světových zásob nebude tal- příznivým, jak snad se očekává.
Německo Francie Evropa Franeie Rusko Anglie
8 article
Pokud speciálně poměrů cukerního prů- myslu u nás v Čechách se týče, možno le- tošní rok nazvati pro něj dosti příznivým, nebot práce byla vesměs hladká, neskýtajíc žádných výrobních obtíží, při čemž i cukernatost řepy plně odpovídala očekávání. Naproti tomu velk potiže a starosti způsobovaly továrnám znám dopravní svízele v době pasivní resistence n Eruhách i později, čehož také dodavatelé uhlí využitkovali opětovně ko zvýšení con. Stável dělniciva v cukrovarech pro mezdní rozpory bylo v této kampani méně než v loňské. Pro rafinační průmysl byl uplynulý rok př dalším trvání rafinérského kartelu, který zabez- pečuje jistou stabilitu trhu a zamezuje vzájemné podbízení, klidný a příznivé výsledky jeho bu dou v příštím roce jistě mocnou podporou sna po jeho dalším obnovení. Chystaná sleva naší vysoké daně cukern s 38 K na 30 K bude nejen veškerým obyvatel stvem, ale i cukerním průmyslem co nejvřelej uvítána, jelikož bude přirozeně podporovati zvý- šení domácí spotřeby eukerní, která právě vzhle- dem k vysoké dani posavadní u nás stále silně vázne. Rolnictvem domáhaný se zákon o zápovědi řepního rayonování nestal se skutkem ani v uply- nulém roce. Místo toho řepaři zahájili akci orga- nisační, která zejména v poslední době nabyla větších rozměrů.
Čechy
9 article Prümysl petrolejářský.
Prümysl petrolejářský. Právě minulý rok byl pro průmysl petrolejářský rokem v pravém slova smyslu kritickým. Des- organisace v tomio průmyslu, jejíž zárodky proje- vovaly se již v roce 1906, dosáhla v minulém roce vrcholu a v celém tomto odvětví průmyslovém za- vládla pravá anarchie- V průmyslu petrolejářském dlužno rozeznávat dvě odvětví: těžbu nafty a její zpracování na různ výrobky. Pokud se týče těžby nafty nese tato sam v sobě zárodky anarchie. Rozmach její daluje se teprve od několika let: r. 1895 vylěženo 2 mil. metr centů, r. 1907 bylo vylěženo asi 11 mil. metr. centů.
10 article
Takový rychlý vzrůst nebyl ještě nikde zaznamenán, všude děl se vývoj znenáhla, přirozeněji. Při tom území, kde nafta se vyskytuje, je velmi malé. Těžbo děje se majiteli — sedláky nebo šlechtici — aneb různými kosnorcii naprosto neracionálně, šachta je vedle šachty, na jedno ložisko vrhá se celá řala ziskuchüivých, jedno navrtání vynucuje si druhí, poněvadž soused boji se, že by druhý mu jeho lo- žisko vyčerpal a tak šíleným kvapem těží se ze země drahocenná tekutina, amiž by byto možno ji se zi- skem prodati, ba ji vůbec někde uležiti. Pevná orga- nisace tu naproslo schází: „Petrolea“, založená před několika lely, měla od počátku značnou práci udrželi jednolu mezi producenty. Extensivním způsobem těž. by však rostla rok za rokem moc outsiderů, tak že již před rokem bylo zřejmo, že „Petrolea“ zastupuje sotva polovinu těžby. Úvěrní ústav, který dával na nafiu, u „Petroley“ uloženou, zálohu K 2.75 na 1a viděl nebezpečí znehodnocení zásob a ve svém pro- spěchu snažil se docíliti tužší organisace v „Petrolei“ Avšak bez úspěchu. Tebdy v prvých měsících minu- lého roku tanulo na mysli organisátorům spjetí těžby nafly s rafineriemi, a navrhovány pro to cesty nej- různější. Konány konference na různých místech, společné i v jednollivých odvětvích, výsledek se však nedoslavoval.
Petrolea
11 article
Mezitím bylo zřejmo, že i v organisaci rafinerií. t. zv. petrolejářském kartelu není vše v pořádku. Smlouva kartelní měla vypršeti koncem dubna, avša jodnání o její prodloužení nevedlo k cíli, Nejen že oulsideři slále více se množili (a byl to namnoze cizí kapitál), ale i v lůně karlelu samého vznikly řevnivostí velkých firem rozpory nepřekonatelné. A na to: velké rafinerie soudily, že kartel není pro ně tak nutný, jako dříve. Ceny vedlejších výrobků (ben- zinu, parafinu atd.) toliž rychle stouply a rafinerie. které kvapem zařizovaly se na jich výrobu, hodlaly zde nalézti náhradu za úbytek zisku z prodeje pe- troleje. A tak 30. dubnem skulečně karlel se rozešel Okamžitým důsledkem teho byl pokles cen rafinády Do 30. dubna činila cena K 33..50 z Bohumína, pe rozbilí kartelu klesla ihned na K 29.— a pozdějí az i na K 25.— (dlužno podolknouti, že v r. 1906 koli- sala cena mezi K 43.20 a K 35. 75).
Bohumín
12 article
V té době ješlě cena nafty udržovala se na jiste výši: v březnu a květnu kolísala mezi 3.80 a 4.30 K Těžba však v té době stoupala skokem. V květnu vytěženo 880.000 q, v červnu 1,020.000 q a současno rostly i zásoby. Koncem června, když reorganisece „Petroley“ se nedařila, vypověděl Úvěrní úslav smlouvy s producenty o poskytování záloh. Tehdy „Petrolea“ zastupovala pouze asi 40 proc. těžby na- ty. Měsíc na to nebyla „Petrolaa“ vůbec ani s to- příjímati naftu do svých reservoirů. Ceny nafty oka- mžitě poklesly na 2.25 K. Dne 5. srpna otevřena vi- lenská šachla, která dávala brzy denně 8000 nafty. V srpnu dosáhla cena nafty úrovně až K 1.20 to znamená více než dvě koruny pod náklady vý- robními. Tento fakt mluví velmi jasně o situaci, v které se průmysl petrolejářaký, v němž jest inve- stováno čtvrt miliardy korun kapitálu, a který živí tisíce rodin, ocitl. Horší rumunská nalta znamená 4.— až 4.30 K, a ruská nafta 4.60 K z Baku. J neuvěřitelno, že haličská nafta ve středu Evropy s bohatou konsumpcl v sousedních zemích, prodává se za 1.30 K Všechny pakusy, kleré v druhě polovině roku Byly podniknuty na organisaci těžby nalty a jej rafinování, úplně ztroskotaly a tak tento průmysl který by se mohl státi pravým zdrojem bohatstv pno Halič, proživá znovu jednu z nejtěžších krisí V tomto roce bylo vylěženo asi 11 mil. q nafty oproli 7.6 mil. q v r. 1906 a zásoby koncem roku činí as 6 mil. q. Je přirozeno, že tento vzrůst zásob vyžado- val rozmnožení reservoirů a této otázky uchopila se sema země Halič, aby alespoň od nejhoršího uchrá- nila svůj národní průmysl.
Bak Evropa Halič Petrolea J uvěřitelný
13 article
Mezi tím ani situace rafinerií není nejlepšl. Z ně- kolika příčin. Nízká cona nafty láká k zakládání no- vých rafinerií a tak vzrůstá jen konkurence. V po- sledních týdnech roku ovšem zvýšily velké sdružené rafinerie třikráte cenu o 1/2 K (na 26 K), odůvodňují to však zvláště nedoslaíkem vagonů. Mimo to Vacuun Ol Company, která čekala jen na rozbití kartelu, ab započala ostrý boj, kazí oslalním rafineriím zvláště zisk z vodlejších výrobků. Tyto poklesly v ceně 20 proc. a výtěžek z nich není již náhradou za menší zisk na petroleji. Situace je taková, že jsou obavy že slabší rafinerie ji nepřestojí nez pohromy. Při tom i vývoz, zvláště do Německa, utváří se dosti obtížně. Američané v Německu všude zavádějí prodej přím maloobchodníkům s obcházením velkoobchodu a t- kovým způsobem musí poslupovali i „Olex“, vý- vozní organisace rakouských rafinerif. Aby mohla novým svým úkolům dostáti, zvýšila tato společnost svůj kapilál o 1 mil. kor.
Američan Olex Německo Vacuun Ola Company
14 article
Zcela novým činitelem v pelrolejářském prů- myslu jest možnost zavodení petrolejního monopolu Uhry ve vyrovnání si toto právo vyhradily a není vyloučeno, že ho využilkují. V tom případě by i Ra- kousko asi následovalo. Prozatím ovšem nestala s lato olázka dosud aklušlní Do nového roku vslupuje tody průmysl pelrole jářský s perspektivami nejasnými, zachmuřenými Nizká cena nalty ovšem povede asi k obmezení těž- by, tak že ceny znovu se zolaví. Při tom bude roz hodujícím, podaří-li se přec založiti pevnější organí saci producentů, klerá je také nevyhnutelna, má- býti vyhověno volání po používání nafty k vytápění lokomotiv a továren. Škody, které letos producent utrpí, povedou je sad přece k poznání, že podrobit se organisaci je výhodnější než postupovati na vlast- ní pěsť. Situnce rafinerií zůstane ovšem na delší dobu neulěšenou. Nových podniků přibývá, a postup Vacuum Oi Company nedává pochybností, kan tento záslupce Američanů cílí. Rakouský průmysl bude nucen, aby co do svých vývozních zájmů při- pojil se k americko-německo-ruské skupině. Na rafi- neriích a jich smyslu pro solidaritu bude záležeii za jakých podninek se tak stane.
Uher Američan Vacuum oi Company
15 article Chemický průmysl.
Chemický průmysl. Průmysl chemický není v Rakousku přůmyslen ani z daleka tak význačným, jako v sousedním Ně- mecku, které v řadě oborů má téměř světový monopl Veliká část chemických produktů, kteréž se u nás v Rakousku konsumují, jako barvy, různé lučebniny pro účely průmyslové, lékařské, vědecké i jiné, do- váží se z Německa. Závislost rakouského průmyslu produkty chemické konsumujícího, na Německu jes za daných poměrů téměř nezměnitelnou. Tak ze- jména výroba barev dehtových v rozsahu konku- rence schopném nedá se domácím kapitálem uskuleč- siti. Německé závody barvářské, vládnoucí obrov- ským kapitálem, přenášejí výrobu svoji částečně ji do Rakouska (Hrušov ve Slezsku atd.). Každě zvý- šení cel na cizí produkty chemické způsobí a urychl tvoření se filiálek těchto obrovských podniků v pří- slušných státech. Pokud se českého našeho průmyslu che- mického týče, jest tento dosud malý. Na tomto pol průmyslovém jest zapotřebí zvlášť mnoho doháněti Dosud nedovedeme daloko ještě hraditi svůj vlasl konsum, tím méně pak zasahujeme do exportu r- kouského, nedoveemne dosud využitkovuti sami da ných podminek průmyslových a zaměstnati si vlastn lidi. Rapidní vzrůst není ovšem v průmyslu chemi- ckém tak dobře možným jako v jiných oboroch prů- mysových (textilním, strojním a j.). Jestiť průmye tento povahou svojí značně odlišný a pak není zde tolik příznivých podmínek: (aké vůči sousednímu mocnému konkurontu jest siluace velmi oblížnou. Přos to však i zde můžeme se pochlubiti již řadou českých závodů chemických, z nichž něk teré patří k největším v Čechách a Rakousku vůbec.
Rakousko Německo Hrušov Slezsko Čechy
16 article
Tak zejména několika velikými továrnami, zpra- cujícími kosti na hnojiva i klih a vyrábějícími řadu příbuzných produktů chemických; rafinerií minerál- ních olejů a několika závody, vyrá bějícími maga dln a různé apretury; továrnami, zpracujícími dehet a produkly dehlové, různými, co do produktů zajíma- vými továrnami chemickými; také jediná továrnu na knarbid v Čechách jest naším podnikem českým. Důstojně representujeme se průmyslem, tuky oleje rostlinné a živočáné zpracujícím: velikými mydlárnami, závody vyrábějícími současně glycerin stearinové svičky; závody vyrábějícími fenneže, l- ky: oleje clherické a příbuzné produkty. Rozsáhlým jest také český průmysl škrobařský a příbuzný. Rad nových závodů chemických je pak na obzoru V r. 1907 také průmysl chemický stál ve zna mení příznivé konjunktury. Závody byly intensivně zaměsinány, tak že namnoze nebyle možno ani v č závazkům dosláli. Ovšem situace všech závodů che mických nebyla přes velikou zaměstnanost všeohoe- ně příznivou, jak se očekávalo. Vysoké ceny surovin i vyšší režie výrobní zavinily, že očekávaný zisk se neobjevil. Poměrně nejlépe dařllo se továrnám vyrábějícím produkty, polřebné v průmyslu tev- tilním: různé lučebniny, apretury, škroby a pod Také továrny, vyrábějící mazadla strojní, fer meže, laky, pracovaly za podmínek příznivějších Měně utěšenou byla situace závodů, vyrábějících oleje rostlinné, zejména řepkový. Ceny surovin byly vysoké a vyšší ceny produktu, tímnto zvýšením vynucené, měly za následek použivání třeba méně upotřebitelných, však lacinějších cizích olejů rybích.
Čechy
17 article
Také siluace průmyslu, tuky a oleje zpracujícího, nebyla všeobecně příznivou. Průmysl tukový trp již delší dobu nedoslatkem lacinějších surovin. Uza- vřením hranic dobytku srbskému a zmenšením do- vozu z Rusku zvýšil se ješště stálý nedostatek loje. mimo to tarií celní zdražil důležitou surovinu: olei bavlníkový. Za těchlo poměrů nedaří se továrnám vyrábějícím margurin. Lépe dařilo se závodům, zpra- cujícím kokosový olej na mastidla, zejména oněm. které si olej tento samy lisují (Schicht). Český „Ko- kolin“ ustoupil produktům cizím.
Schicht Rusko ko
18 article
Rovněž tak mydlářství nedařilo se ulčšeně pro vysoké ceny i nedostatek súrovin. Malý mydlá pracuje již dávno se ziskem nejmenším, ne-li ber zisku. Poměrně obstojně dařilo se závodům větší m. vyrábějícím současně glycerin, stearin a svíčky. Gly- cerin zvlášť sloupá v ceně Obávaným škůdcem našeho mydlářství jest akc. podnik dřive Schich- tův v Ústí n. L. Podník tento má všechny nulné podmínky: vládne obnovským kapitálem, leží n splavném Labi, má laciné uhlí, vyrábí sám ole e potřebné (mydláři namnoze jsou nuceni od tohot svého mocného konkurenta suroviny kupovati) a mi- me to favorisován jest tento zuřivě německý podník naším českým obecenstvom. Sami pomáháme ubí- jeti vlastní průmysl, stejně dohrá mýdla vyrá bějící Starý náš hřich i v jiných směřech se jevícli Továrny na hnojiva, ač intensivně zaměst- nány, nebudou moci vykázali se vyššími výtěžky I zde nedoslatek surovin a výsoké jich ceny byly překážkou úspěchu. Podobně nestálé jsou úspěchy oslatních oborů průmyslu chemického, při čemž nedostatek uhlí padaž na váhu. Vliv nových obchodních smluv, do nichž telik nadějí skládáno, v mnoha oborech průmyslu chemi ckého dosud ve zvláštní míře nebylo pozorovati Pokud se nadějí do roku příštiho týče, potrvá ješti z valné části dnešní situace. Zvláště závody, s prů- myslem textilním souvisicí, budou plně ještě zaměst R. U. nány.
L Podník R U gla
19 title
J. V. PELNÁŘ:
J V Pelnář
20 article Živnosti stavební v král. českém V r. 1907.
Živnosti stavební v král. českém V r. 1907. Rok 1907 uplynul pro živnosti stavební ve zna mení úpadku. Učiněn bez odporu další krok, kterým živnosti stavební se přiblížily k nieodvratn krisi, nebuderli věas skutečný stav věci pochopen a nebudou-li učiněna vhodná opatření, aby vytčené možnosti bylo uvarováno. Tato oprávněná obava ne- jeví se laiku, jenž nezná skutečného stavu, snad tak povážlivou. Poukážeme-li však na úzkou souvislos živností stavebních s ostatními živnoslmí, s obcho- dem a vůbec s celým živolem společnosti lidské, nen zajisté třeba ninoho důkazů pro vážnost silunce a že tu jde o velevýznamný moment národohospodářský Kde živnosti stavební prospívají, tam vznika hojnost zdravých podnětů hospodářské práce i v jinakých oborech, kterážto práce přináší pak dobré ovoce cel společnesti lidské. Kde je čilý, zdravý ruch stavební tam je rušne v dílnách řemeslnických, tam zkvět obchod, tak nemálo zvýšeny jsou i snahy ethické v všech směrech, tam zlepšeny jsou hmolné poměry dělnictva atd Příčiny opravduvého úpadku živností stavebníeh jsou jednak zevní, jednak vnitřní; zánik někte- rých těchto příčin vniterných ovšem podníněn jes odstraněním nebo aspoň zlepšením pííčin zevních Zde možno o každé jednotlivé z těchto příčin zmí- niti se jen co nejstručněji.
21 article
Ku příčinám zevním řadlme: 1. Nepříznivé poměry peněžní a úvěrové, kteréž ovšem vznikají z povahy mezinárodní a jež tedy ne- lze tak snadno překonati; dále příčiny, kleré těte mezinárodní povahy nemají a při dobré vůli rozho- dujících činitelů lze odstraniti, nebo aspoň jistou mě- rou zmírniti, totiž: 2 daň činžovní, která je u nás dani nejvyšší jaké není na celém kontinentu a jejíž snížení zúčast něné kruhy již řadu let marně se domáhají 3. poplatky z převodu nemovilosti, které maj tek nemovitostí nad míru tíží a zejména znemožňuj rcelní podnikání staveb, jehož zdar závisí od snad- nějšího jich převodu: 4. nedostatečná osvobozování nových staveb o daní v určitých případech, která by pobádala ke zvý- šení soukromého podnikání. (Na př. osvobození no- vých slaveb vůbec, dále staveb rodinných, úřadni- ckých a dělnických, pek slaveb továren na obvodu města a pod.); 5. vady stavebního řádu, zejména ve příčině za- stavovacích plánů; 6. reobyčejné zvýšení cen materlálu, způsoben v prvé řadě kartely, kterými také zhoršeny byly pod mínky platební a lhůty dodací.
22 article
7. poplatky pojišťování nemocenského a úrazo- vého, kteréž dostoupily již závratné výše 8. zastaralý způsob zadávání staveb, jenž na- prosto nevyhovuje nynějším poměrům v živnostech stavebních a zájmy živnostníků stavebních nemalou měrou poškozuje; 9. naprestý nedostatek veřejných slaveb, jichž provádění by mohlo prospěšně přispívati ke zmír- nění žalostných poměrů v živnostech stavebních; 10. přemrštěné požadavky dělnictva, zejména po- kud jde o stálé zvyšování mzdy a snižování doby pracovní, v kterémž ohledu ani kolektivními smlou- vami není dosud zajištěna úplná bezpečnost pro kal- kulaci ve přičině té, ježto nelze vždy dostatečně děl- nictvo kontrolovati ve výkonu jeho a ježto čím dál tím více objevují se stížnosti do chabé výkonnosti nenápadné, a tím právě nebezpečnější tak zv. pasivní resistence. To jsou asi hlavní příčiny vnější. Jest jich ještě více; ale již z těchto uvedených zajistě jest patrno.
23 article
že to jest souhrn neblahých okolností a překážek jehož překonání vyžaduje jednak důkladného poznán stavu věci, dále obratného vyhledávání účelných pro- středků k nápravě a ráznosti k jejich použití, zkrát- ka třeba akce velikého slohu, jaká z velikosti a da- lekosáhiého významu věci sama sebou vyplývá, Vnitřními příčinami neutěšených poměrů v živnostech stavebních jsou: nejmě tak zv. „kryt — t. j. zneužívání oprávnění živnostníků slavebníc ke krytí nedovoleného provozování živnosti osob třetích — a pek jest to nekal á soutěž. Odkii- zením obou těchto příčin, které ovšem jsou v jisté spojitosti s příčiami na počátku vytčenými, lze je svépemocí ne-li naprosto odkliditi, tedy aspoňí ku pro- spěchu živností stavebních značně zmírniti. Tak zv. „krytí“ se nelušenou měrou rozmohlo jednak nedostatečnosti zákona ze dne 26. prosince 1893 ř. z. č. 193 ve příčině upravení konces, živ ností stavebních, kterýž právě tomuto zlu měl uči- niti přítrž, ale neučinil; dále malou ochranou živno stenskými úřady; pak neporozuměním mnohých živ nostníků blahodhrným důsledkům, jaké by zane- chání „krytl“ nejen pro celý stav, nýbrž i pro ně s motny muselo míti v zápětí. Není nám možno, o tomto zlu rozepisovatis obšírně, poukážeme jenom stručně na škodu, jakou tímto „krytím“ trpí živnostníci stavební vůbec.
24 article
Většina staveb prováděna jest jen pod „ krytim a to nejen v Praze a předměstich, nýbrž i na ven- kově, kde poměry po této stránce jsou ještě horšími Možno říci, že zlo „krytí“ prováděno jest úplně pe živnostensku. Mnohý živnostník stavební (stavitel, mistr zednický) „kryje“ ročně až 20 staveb; za „kry- tí“ jedné stavby dostane v poměru ke stavební sumě obnos přímo směšný. Znám jest případ, že takový nesvědomitý „kryjící“ živnostník stavební se spokoji se 40 K za několikapatrovou budovu (na Král. V - nohradech); obdrží-li takový živnostník stavební 200 400 K za „krytí“, jest to už zvláštní, lepší honorářo „Kryje-li“ na př., jak jsme už řekli, 20 staveb, obnáší jeho „zisk“ ? — Nepatrný obnos! — Co b obnášel naproti tomu výdělek živnostníka staveb ního, kdyby veškeré ty stavby prováděny byly způ- sobem řádným? Rozdil jest ohromný! — Zn „kryu“ oněch 20 staveb, počíláme-li stavební sumu každé jednotlivé stavby na př. po 120.000 K, obná odměna při „skvělém“ honoráři 400 K všeho všudy 8000 K, kdežto by výdělek z těchto staveb na zá- kladě dané premise obnášeti musil nejméně 120.00 korun, předpokládáme-li pouze možný výdělek 590 ledy o celých 112.000 K méně! — Ve skutečnosti jes tento rozdíl ovšem o mnoho žalostnější. — Tímto úbytkem na zisku trpí nejen samotní živnostníci sta- vební, nýbrž dosledek oho pociťují nemalou měrou všichni, kdož na stavbách jsou přímo účastni, a trp tím vůbec celý život hcspodář s k j — O tom, jak někteři podobní „kryti“ podnikafel slaveb „platí“ za řemeslné práce, ani se nezmihu- jeme.
Král Praha
25 article
Nekalá soutěž sice všude, v živnostech i v ob- chodech, zhoršuje poměry, ale v živnostech staveb- ních řádí, bohužel, měrou povážlivou. Co tu se děje je přímo neuvěřitelno. Pramenem nekalé soutěže jes ovšem nedostatek práce a zaměslnanosti živnostní- ků, způsebený příčinami napřed stručně vylčenými Mimo to jsoucnost dvou kategorií živnostníků sta- vebních (stavitelů a mistrů zednickkých) s nestejným rozsahem oprávněnosti, jenž řádné soutěži mezi nimi nikterak není na prospěch. — K tomu přidružuje se dále soutěž mezi samotnými jednotlivci obou těchto kategorií živnostníků stavebních a posléze soutěž ve škerých živnostníků stavebních s tak zv. „podni- kateli slaveb“, totiž osobami, které nemají žádné od- borné kvaliíikace, nýbrž toliko nezměrnou drzost snahu, co nejvíce ze stavby vytěžiti a bez ohledu n to, neuvrhnou-li v úplnou zkázu své dodavatele-ře- meslníky. — Poměry ty jsou ještě horšími, zadává-i se slavba veřejná. Vyskytujíť se mezi nabídkam nejvyšší a nejnižší rozdíly až třiceliprocentní. Zná- me případ, že samosprávná korporace nezadala jiste práce podnikateli jen z toho důvodu, že korporac sama byla o tom přesvědčena, že nemůže za nabí- zenou cenu bez jisté značné škody stavbu su pro- věsti. Nebezpečnými výstřelky nekalé soutěže jsou také nabídky, že podnikatel převezme stavbu za slev o 1% nižší, težli jest nejmenší nabídka, a stalo se že taková „nabídka“ (nemáme pro ni jména) oprav byla přijata. Touto nekalou soutěží, najmě tak zv „podnikateli“ hodnota práce tou měrou jest zmenšo- vána, že solidní živnostníci, nechtějíce svou stavov skou čest a svou existenci dáti v šanc, nemohou v mnohých případech ani soutěžiti.
26 article
Toť asi nejhlavnější příčiny, které zhoubně pů sobí na vývoj ruchu stavebního, odnímají nebo zne možňují chuť ke stavbám a působí k tomu, že k pitál dává přednost bezpečnému uložení v Jstavech peněžních a papírech, čímž ohrožuje se existenc živnostníků stavebních, a to nejen v Praze a v před městích, nýbrž i na venkově. Úplná sťatistika slaveb v Čechách, aspoň ve vět ších městech, by zajisté podala důkazy přímo překva- pující. Na venkově živnosti stavební v pravém slova smyslu jenom živeří. Jsou místa, kde už delší dob novou stavbu nebylo spatřiti. V poslední době množ se z různých míst stesky na nedostatek bytů, a přece to nikterak nepobádá k rušnému podnikání staveb Za panujících poměrů jest to naprostou nemožnosti Co se týče Prahy, patrna jest věc z následujíci ta- bulky Povolení k novým stavbám byla dána Roku 1905 1906 190 Staré město . . . . . . . . 20 24 Nevé město . . . . . . . . 24 31 Míalá strana . . . . . . . . — — Hradčany . . . . . . . . — — Josefov . . . . . . . . . 4 — Vyšehrad . . . . . . . . . — Holešovice-Bubny . . . . . . 18 22 Libeň . . .. . . . . 8 Podobně se věc má v Žižkově, kdež v prv polovici roku letošního bylo uděleno o 17 povolen stavebních méně než ve stejné době roku loňského Na Král. Vinohradech jest poměr ještě ná- padnější: proli 68 novostavbám v prvním pololel roku 1906 uděleno bylo v téže době roku letošního pouze 26 stavebních povolení. Obě města jsou pověstna ve příčině „krytí“. Na Smíchově a v Karlíně se sice stavební ruch udržuje dosti stejno- měrně, ale i zde znáti jest pozvolné ochabování.
Král Praha Čechy Stará město Nevá město Hradčany Holešovice Bubno Libeň Žižkov Smíchov Karlín
27 article
První český c. k. priv. ústav ku vzá- jemnému pojištění proti škodám z ohně a krupobití v Praze založen byl péčí stavů král českého již roku 1827. Jest ústav ten tudíž nejen nej starší, ale i pokud se činnosti jeho v odboru živelním dotýče, také největší institucí pojišťovací v království českém. Významná a osvědčená činnost, jakož i všestranná obliba, které se ústav ten od počátku svého těší, stav ho bez odporu na první místo mezi pojišťovnamiv zemi naší působícími vůbee. Jako ústav vzájemný a vší soukromé ziskuchtivosti prostý, založen byl jen ku prospěchu svého členstv a spravován jest správní radou, ze svého středu v valné hromadě volenou, kteráž oprávněným požadav- kům a přáním ochotně členstvu vstříc vychází. Při bedlivém vedení a při pečlivé správě, jaká zájmům jeho i pojištěncům věnována jest, dospěl ústav ten, pokud se jmění a zaručovacích fondů jeho dotýče k výšledkům potěšitelným, takže mohl vrátiti členům svým jako podílu na přebytku od roku 1874 do dneš ního dne značný již obnos: K 2,748.344.22.
Praha
28 article
Vedle toho pak, že poskytl obcím nebo sborům hasičským za různých příležítostí od r. 1867 jakožte příspěvku na hasidla K 278.916.59 a že za dobu trván svého, t. j. od r. 1827 do konce roku 1906 zaplatil ústav náhrad a příslusných výlob, a sice: v odboru stavení . . . . . . . . K 46,708.313.0 . . K 12,207.183 1 v odboru movitostí . v odboru pojišťováni plodin proti krupobití . . . . . . . . . . K 17,267.938.51 v celku .. K 76,185.455 0 činí dnes zahospodařené jmění jeho, s připočtením každoročního běžného příjmu, přes K 12,000.000.— Skytá tedy ústav tento členům svým, jichž počee páčí se as na 250.000, nejen úplné jistoty, ale i osvěd- čenou soustavou vzájemnou a mirnými sazbami poji- štění výhodného. Úřadovny ústavu nacházejí se v Praze-II., ve Vla díslavově ulici č. 1646-II., ve vlastním domě.
Praha II
29 article
Obchodní činnost „Kotvy“, společnost k pojišťování kapitálů a důchodů na ži- vot. V měsíci listopadu 190c podáno bylo 725 ná- vrhů na K 5,911.052.67, vyhotoveno 646 smluv n K 4.885.653.96. Od 1. ledna 1907 do 30. listopadu 1907 bylo vy- hotoveno 7896 smluy na kapitály K 55,832.704.17 (proti 7141 smlouvaím na K 46,275.564.28 ve stejné době předešlého roku). Stav pojištění dne 31. prosince 1906 86.738 smluv na 528,283.329 K 15 h kapitálu 634.213 K 09 h důchodů. Prospěšně uložený majetek dne 31. prosince 1906. . . . K 171,172.989-55. Výplaty od založení společnosti až do 31. pro- since 1906 K 321,153.821.90. Z nových podminek. dne 1. ledna 1907 společnost zavedených, které pojištěným četné, rozsáhlé výhody poskytují, jsou zvláště pozoruhodny Nepopiratelnest a nepropadnuti pojištovacích smlu „Kotvy“ v nejširším smyslu také v případu sebevraždy neho úmrtí nasledkem seuboje Neobmezená volnost cestování do všech dílů světa. Okamžitá výplata kapitalu při splatnosti pojišto- vací smlouvy. Právo olinoviti z platnesti vyšlá pojištění bez lé- kařské prohlidky během tří měsíců od doby splatnosti 24529 posledně nezapravené lhůty pojistného.
30 article
První občanská záložua v Praze ve vlastním domě v Palackého ulici číslo 1 nové, nároží do třídy Jungmanuovy (založena r. 18.69) při- jímá vklady na 4% až 41/2%; poskytuje na mír- ný úrok zápůjčky směnečné na osobní úvěr a to koždodenně, tak že předloží-li se směnka do 11. hodiny dopolední, již týž den odpoledne se valuta za půjčku směnečnou vyplatí. Prolongace půj- ček směnečných se z pravidla ochotně povoluji, i stačí pak, když se na půjčku v den splatnosti desátý dí uplatí a úrok ze zlotku za další obdubí vyrovná. Eskomptuje obchodní dobré sménky každodenně. Uděluje půjčky na stavby v každé výši, za zvlášť výhodných podmínek, na velmi mírný úrok, bez veškeré provise a za nejkulantnějších podmínek výplatních, jakož i půjčky na vadia složená za převzaté práce v Praze aneb v předměstích praž- ských u obci, zem. výboru, státu, aneb u veřejných korporací, jakož i na účty za dodané zboží a vy- 24530 konané práce Konverse (přeměny) hypotekárních výpůjéek na levnější úrok. Půjčky na veškeré druhy cenných papírů na pražské a videňské burse znamenan až do 80—85 proc. ceny kursovní a účtujeme z půj- ček takových úrok co možno nejlevnější Pokladniční přebytky činily dne 1. ledna 1907 K 2,054.303 32, vklady K 11,360.789.81. Závodní kapitál záložny sestává Z reservních fondů . . . . . . K 764.177.08 382.9v0 Ze splacených podílů v sumě.. i činil závodní kapitál 1. ledna 1907 K 1,147.097.0
Jungmanuův Praha Palacký
31 article Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv. Zapsané firmy. U soudu obchodního v Pra ze „Lukeš a spol.“ „Lukeš Co.“ v Praze 701-VII., to- vární výroba jemných mýdel a voňavek (veřejnými obchod. společníky od 1. ledna 1907 rada Lukeša Marie Šimáňová, zastupující a podpisující kazdýo sobě) „Ant. Fiala“, hostinský v Kralupech. „Bernart Saxl“ ve Vršovicích, tovární výroba patentních podpalků „Fenix“ (společníky Ludvík Bernard a Ru- dolf Saxl). „A. Hammerer“ v Praze, kavárník Cafiče Francsis. — U soudu v Českých Budějo vi- cích: „Česká sirkárna, akciová společnost v Čes. Budějovicích“, „Bohmische Zundwarenfabrik Aktien- geselischalt in B Budweis“. Společnost založena na smlouvě z 20. listopadu 1907 se základním kapitálem 300.000 korun (1200 akcil po 250 K). Ve správní radě jsou: cís. rada Stan. Netuka, ředitel záložny (před- seda), Frt. Tomšů, obchodník (náměstek), Bohumil Kebl, podníkatel staveb, Ant. Štecher, velkoobchod- ník, Jan Procházka, místopředseda obch. a živnost. komory, vesměs v Čes. Budějovicích, Leop. Lederero majitel podniku obstaravatelského v Jirkově, Jindr. Pavliček, měšťanosta v Týně nad Vlt., Otto Živna velkoobchodník v Táboře. — U soudu v Plz ni: „Gustav Grünwald“ v Plzni, obchodník se střižním konfekčním zbežím. „A. Mrskoš“ v Přešticích, obchod s drogami, se zbožím materiálním, osadnickým, laky a barvami. „Joh. Schindlerová“ v Nové Kdyni, ob- chodnice se zbožím osadnickým. — U soudu v Chru- dimi: „J. Kraus“ v Miřeticích, výroba lihovin (ma- jitelem firmy Jiří Kraus). — U soudu v Brně: „Fran- tišek Farmačka“, „Franz Farmačka“ v Brně, obchod se stáčeným pivem v láhvích.
Lukeš Šimáňová Antonín Fiala Bernart Saxl Ludvík Bernard Saxl A Hammerer Cafič Francsis Stan Netuka Frt Kebl Štecher Procházka Leop Pavliček Otta Grünwald A Mrskoš Schindlerová J Kraus Kraus Fran Franz farmačka Praha Kralupy Vršovice Čes . Budějovice Jirkov Týn nad Vltava Tábor Plz Plzeň Přeštice Nová Kdyně Chr Miřetice Brno rada Lukešo Fenix Bohmische Zundwarenfabrik Aktien U soud v Brno
43 article Lahvitky na zkušku za 12 ka
Lahvitky na zkušku za 12 ka ve vývinu neb při učení zpět zůstavíš děti, jakož i nedokrevné, únavu cítící a nervově přepracovaní, lehce vznětliví a před- časně umdlení dospělí užívaji jako sílícího pro- středku s velkým úspěchem dea. Hommela „Haematogene, Chuť k jidlu se dostaví, duševní i tě- lesné sily rychle se zvednou, celková nervová soustava se posili. Budiž však vždy výslovně žádán pravý „Hae- matogen“ dra. Hommela a odmítněte četné padělky. K dostání v lékárnách.