3
masthead
1. ledna 1908. Číslo1.
4
article
vědy přírodní a zemědělské. — Skvostný sad.
brovským nákladem zřízený, dílo ucelené
krásy, bezprostřední blízkost budovy vysoke-
školské s možností veřejného přístupu, to vše
éměř nutí k založení podniku tak eminentně
kulturního.
Představuji si, že celá rozsáhlá prostora
adů Havličkových, s příléhajícími pozemkya
pudovami proměněna by byla v jednu ohromnou
ahradu vědy, kde každý mohl by sám v sou-
stavně a názorně sestavených sbírkách s přivěše-
nými obsáhlými, předměty srozumitelně plně vy-
čerpávajícími, popisy studovati.
Zde ve vitrinách nalézaly by se v názor
ném uspořádání experimenty a demonstrace,
ztahující se k vědám základním, anatomii i
ysiologii, biologii rostlinné a živočišné, k fy-
sice i chemii denního života. Ensemble takový
účelně doplněn by býti mohl znázorněním vý-
knamu a důležitosti hygienického života,
skázkami následků opomínání poznatků hygie-
hy domácí a průmyslové a její vymožeností.
Na příhodných místech sadů sestaveny b
byly důležité útvary geologické Čech i Moravy.
znázorněny význačné profily. A zase systema-
licky od útvaru nejstarších k nejmladším s při
hlížením k epochám vývoje. V přiléhajícím dom-
ku hned sbírka význačných zkamenělin té ktere
epochy geologické a osvětlení theorie vývojové
Tu znázorněny by i byly poměry geoagronomi
ké, zde naučiti by se mohl každý fysikálním
chemickým a biologickým vlastnostem půdy
ich rozdělování a oceňování.
Čechy
Morava
5
article
Opodál vyznačeny by zase byly biologické
poměry s celým ohromným svým významem pro
výživu rostlin, zdesbyla by sbírka půdních bakte
rií v českých půdách vegetujících.
A celé sady byly by velkou zahradou bo
anickou, kdež v systematickém uspořádání ob
sažena by byla veškerá flora česká s náležitým
přihlížením k rostlinám prakticky významným
ody k rostlinám kulturním a průmyslovým
Umísténa byla by tu zahrada aklimatisa
ní, v niž se zdarem řešeny by býti mohly pro
blémy značné důležitosti, zde mohla by byt
příkladem řešena otázka aklimatisace šťoviku
stepního atd. Vhodným doplněním zahrady bo-
anické byly by demonstrační pokusy o výživě
rostlin, o vlivu jednotlivých živin na vývoj o-
anismu rostlinného, jakož i o významu roz
umné náhrady živín na zvýšení výnosu a zlepše
í kvality důležitých rostlin kulturních. Nemohly
bychom ovšem postrádati vzornou sbírku škůdeo
choroh rostlinných se zevrubným poučením
o jich profylaxi.
Praktické kultivaci rostlinné náležel by
ovšem vzorný statek, při němž by pěstovány
byly všechny druhy rostlin kulturních. Vzorná
vinice, chmelnice, dobře zavedená zahrada ovoc-
ná doplňovaly by a ucelovaly by vhodně objekty
rostlinám náležející.
A stejná péče a podobné uspořádání věno-
váno by býti musilo říši živočišně. Zde ve vzor-
nných chlévech a kravínech chovány by byly raey
koně pro nás význam majícího i studovány jeh
vlastnosti; právě tak racy skotu domácího a v-
kerého užitného zvířectva. S úspěchem i zde pů-
sobiti mohla by stanice aklimatisační, v níž stu-
dovány by byly účinky podnebných, půdních
kduhr kgepo
odobnnýeki
6
article
dářského zvířectva. Sem přiléhala by i vzorn
drůbežárna, vzorné včelíny. I výživě a chování
ryb mělo by se zde vyhraditi místo
Ku praktickému zužitkování plodin a ho-
spodářských produktů přihlédlo by se zřízením
vzorného sklepního hospodářství vinařského,
dílen na zužitkování ovoce, na zpracování lnu,
sušíren čekanky a vzorné mlékárny, máslárny
sýrárny, při nichž každý mohl by se praktick
vycvičiti v řečených odborech. Potřebám roz-
sáhlého našeho zemědělského průmyslu země
dělci namnoze spravovaného sloužil by vzorn
malý lihovar a škrobárna, při nichž by kdokoliv
mohl získat praktických zkušeností.
Rovněž strojnietví hospodářské musilo by
zde rationálně poučovati, jednak o účelnosti a
vhodnosti různých strojů hospodářských, jednak
zncházení s nimi. Zde vzniknouti by zároveň mu-
silo museum technického hospodář-
ského strojeznalství, v němž shro-
mážditi by bylo nutno veškere
stroje minulosti a znázerniti vý-
voj hospodářského stroje od nej-
primitivnějších počátků až k ny
nější dokonalosti a rozmachu.
Sametné toto studium, sebevzděláváni, do-
plněnc by bylo každonedělními a svátečními
přednáškami na příslušných místech a v různých
tčeh sbírkách konanými, doprovázenými demon
stracemi, pokusy a praktickými cvičeními. Před
nášky byly by každému volně a bezplatně pří-
stupny. Po ukončených přednáškách konány by
byly obsáhlé rozhovory, kdež každému by bylo
volno žádati objasnění ne dosti šťastně poda-
ného, vysloviti pochyby a námitky, píditi po po-
drobnostech a pod.
7
article
Vedle těchto pravidelných přednášek konati
by bylo občasné, praktické kursy odborné ob
rok se opakující, kursy pro praktický výcvik
zemědělského dělnictva, podobné pro dělnictvo
hosp. průmyslových závodů atd.
Krátce vysoká škola lidová pro vědy pří
rodní, zemědělské a hosp. průmys
byla by studnicí poučení pro každého!
Ale i vědecká práce vlastní musila by zde
míti své místo. A řeki bych, že mělo by býti
úkolem vysoké této školy soustavné prozkou-
mání naší vlasti se stanoviska praktického.
A tato tendence byla původním
programem „komitétu pro přírod-
nické vyzkoumání Čech“ — jak z
zprávy sněmu roku 1864 podane
úplněznámo jels t.
Geologické, pedologické, botani-
cké, zoologické zkoumání mělo se
díti s ohledem na zemědělství,
chemické studie měly sloužiti
pouze pro účely hospodářské, les-
nické a hosp. průmy sl.
A nyní otázku, bralo se přírodovědecké pro-
zkoumání Čech vytknutými zde cestami? Přihli-
želo zvláště ku potřebám zemědělství a průmy-
slu? Trudno odpověděti: nikoliv! Kde mohlo
státi naše zemědělství, na jakém stupni vývoje
mohli jsme býti, kdyby nádherný program zna-
menitých tvůrců byl v celém a plném rozsahu
prováděn?
Čechy
8
article
Leč zanechmež rekriminací a přistupme ku
positivní práci! Přírodovědecký vý-
zkum zemí koruny svatováclav sk
dle původního programu a dle ny
nějšího stavu vědy budiž hlavním
čistě vědeckým úkolem vysoké š ko-
ly lidové pro vědy přírodní a země
dělskél
Organismus mnohých tvůrců programu vý
zkumu Čech dávno jest již mineralisován mi-
kroby v molekuly, jež krouží ve floře a ve
fauně — kterou s takovou láskou milovali.
Avšak jejich ideály po vzdělání lidovém jsou
plny síly. A tak vznikne bohdá vrcholná stavb
lidového vzdělání v sadech, jež již pojmenovány
sady Havlíčkovými. — Havlíček! Lidová vy-
soká škola — byla v poslední dobe
jeho života posledním jeho nedo-
stižitelným snem! Jaká to shoda oko
nosti!
Vzdělanost propagoval Havlíček, vzdělanos
nejvyšší, „Jednotu Komenského“ si kouzlil. Tu
již máme, nuže položme základy k lidové uni-
versitě pro vědy přírodní a zemědělské, položme
je tam, kde příroda i ruka lidská a veliké bohat-
ství učinilo pro ni ideální stánek, založmeji
v sadech Havličkových a učiníme důležitou
etapu ve svém vývoji kulturním.
Budiž prvým a nejkrásnějším
úkolem letošního IV. sjezdu če-
ských lékařů a přírodozpytců u sta-
viti výbor pro zřízení vysoké ško-
ly lidové pro vědy přírodní a země
dělské. Kéž sjezd tento znamená zároven
pevn, základ mojí myšlence.
Havlíčkův
Havlíček
Komenský
Havličkový
Čechy
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Přelíčení pro kapitulaci portariurskou.
Redaktor a vydavatel »Nového Kraje«
když mu gen. Smírnov zprostředkoval odjezo
z Portarturu, vrátil se do Ruska a jal se psál
do moskevského »Ruského Slova« své port
arturské zkušenosti. Tu poprvé se dostalade
veřejnosti pravda o Stösslovi a jeho kamarádech
Tu poprvé Slössel nazván podvodníkem hosuda-
rovým a uchvatitelem velení. Odlud se poprvé
dověděl svět, že pravým velitelem Porlarturu
duší jeho obrany je gen. Stössel. Z odhaleníp
Nožina bylo vidno, že obrana Portarturu není
příliš nadějná, když je stržena do spatnýeh
rukou.
Zprávy p. Nožina obešly svět a nezůstaly
zajisté tajny ani oblehatelů Portarluru. Té okol
nosti snaží se obhájce Stösselův vykořistit ve
prospěch svého klienta a proti Nožinovi i prot
gen. Smirnovu, jakoby Smirnov byl Nožina za
tím účelem z pevnosti vypravil, aby veřejným
tiskem podal Japoncům zprávy o bledém stavu
portarturské obrany.
Svědek Nožin podezření toto odráží řka,
že odjížděje dal gen. Smirnovu slovo, že ničeho
proti Stösslovi psáti nebude, aby se Japonci ne-
dověděli, jak se věci v Portarturu skutečně mají.
Co Nožin psal, psal o svém umě, neboť byse
byl měl za spoluvinníka Stösslova, kdyby by
mlčel.
V dalším líčení přikročena k tomu bodu
obžaloby, kterým gen. Stösslovi kladeno za vinu
že »vědomě křivě a lživě navrhl, aby gen. Fol
byl vyznamenán svatojirským křížem 3. st. —
Smírnov
Nožina
Stösselův
Japonec
Nožin
Rusko
10
article
za prohranou bitvu kiňěžouskou, gen. Nadějin
tamtéž, ačkoli v bitvě té nikterak nevyníkl,
gen. Reis též, ačkoli sám uznává, že hrdinství
které mu ve zprávě Stösslově klade za zásluhu,
nevykonal.
Obž. gen. Stössel praví na svou obranu,
že bitva kinéžouská, třeba byla prohrána, stála
Japonce 8—10.000 m. a zdržela je od Port
arturu na dva měsíce; měla tedy takový vý
znam, aby ti, kdož ji řídili, byli vyznamenáni.
Obž. gen. Reis prohlašuje: Řád sv. Jiří je
vyznamenání za mimořádná hrdinství — vyzna-
menání, jakého se dostati může nemnohým as
toho hlediska považuji se za nehodna tohoto
Dalším bodem rozboru obžaloby jest agi-
tace, kterou na podnět Stösslův mezí generály
a plukovníky vedl Reis, aby je získal pro ml
nění, že »nadešel konec obrany.« Stössel svola
již dne 25. list. (7. pros.) válečnou radu, aby
o této otázce porokovala. Nejvýmluvnějším od-
půrcem »konce obrany« byl gen. Smirnov. Uka
zuje výkaz intendantury, že zásoby spíže stačí
do 1. (14) ledna, zvolal: Teprve potom bude
možno mluvit o konci obrany, až nám intendan-
tura řekne. Stössel a Reis naproti tomu ukazo-
vali na nedostalek šrapnelů a granátů. Na to
Smirnov: »Neeht! Nebude-li granátů a šrap-
nelů, budeme steileti koulemi; až vystřílime
koule, budeme se brániti bodákem.« Všichní
účastníci rady souhlasili s gen. Smirnovem,
Fok, jenž jeden z prvých prohlásil, že pokládá
tuto otázku za předčssnourta
Další bod obžaloby klade Stösslovi za vinu
že po hrdinné smrti gen. Kondratenka jmenoval
jeho nástupcem neschopného gen. Foka.
Reis
Japonec
Port
Stösslův
Smirnov
Stössel
Fok
řád svatý . Jiří
11
article
Gen. Smirnov vypravuje, že dvě hodiny po
smrti Kondratenka odebral se s náčelníkem
svého štábu pluk. Chvostovem k Stösslovi po-
žádat ho, aby ho jmenoval po Kondratenkov
velitelem východního frontu s ponecháním hod-
nosti velitele. Sautečný velitel se tedy ucháze
u uchvatitele, aby mu dovolil ukázati, jakse
obrana pevnosti řidí! Slössel Smirnova k sob
nepustil, že prý spí. Smirnov přišel druhý den
zas, a aby se k Stösslovi dostal, ucházel se
Reisa o protekci. To pomohlo. Siössel Smirnov
přijal a pravil mu: »Vždyť jste sám velitelem
vám jsou podčiněny oba fronty, vyberte si,
který vám libo.« Ale hned na to se naň oboři
»Velitelem východního frontu jsem už jmenovaí
gen. Foka a svých rozkazů neměnívám.«
Svědkové slyšení o tom, bylo-li postavení
Foka na místo Kondratenkovo vhodné. A všichní
se vyjádřili, že proti jmenováni Fokovu prote-
stovali, nepovažujíce ho za schopného k takové
úloze. Minění takové měl o Fokovi i gen Mach-
mendarov, jenž by se rád z povinnosti svědčit
proti Fokovi vyzul, nazývaje se jeho osobním
přítelem, ale svědectví vydává po poučení před-
sedovu, že osobní přátelství svědecké povinnosti
nezbavuje. Podobně se vyslovují vditelé lodl
portarturského přístavu, ano praví přímo, ž
byli rozhořčeni, když Stössel místo po padlém
Kondratenkovi vyplnil tím, kdo prohrál bitv
kiňěžouskou, generálem Fokem.
Smirnov
Slössel Smirnov
Reiso
Siössel Smirnov
Fok
Fokův
Mach
Kondratenk
13
article
Jul. Stoklasa.
Jula
Stoklasa
14
article
Cesta Pichonova do Madridu.
Konřem fohoto týdne vojeha atinisrr z
hraničnícb věcí Plichon do Madridu, aby
latil návštěvu španělského ministra zahra
ních záležitostí v Pařízi. »Petit Parisien«
obyčejně dobře informovaný z kruhů vládních
píše, že cesta Pichonova nebude jen aktem
zdvořilosti, ale bude míti vysoký vý
znam politický. Oba minstři projednaj
záležitosti marocké a umadí se o opatře-
ních, jež bude nutno učiniti po obnovení klidu
v Casablance, aby provadena byla všechne
ustanovení smlouvy algeciraské.
Pichonův
Petit Parisien
Madrid
Casablanca
15
article
V Praze, 31. prosince.
Praha
16
article
Zápas Vatikáuu s modernismem.
»Matin« uveřejňuje intertiew se známým
předákem katolické strany »středu« posl. Erz-
bergrem o modernismu. Dle Erzbergra jest
hlavou jeho v Německu Harnsck, známý pro-
testantský bohoslovec, jenž ale nemá
mnoho vlivu na katoliky Německa, za to tím
více na katolíky ciziny, zvlástě Francie. V Ně-
mecku jest jen málo moderni sto
a téměř žádný mezi známými katolickými boho-
slovci. Také ne mezi katoliekými massami, jež
jsou s knéžími svými — praví Erzberger —
jako jedna duše . . . Spojení katolíků s prote-
stanty pod protekeí clsaťovou pokládá Erzberge
za nemožné. Takové smíšené náboženství nebylo
by politicky ani pokrokem, jelikož by vedlo ku
papeženskému clsařství.
V Italii odpor profi encyklice papežově
roste. Papežem zakázaný časopis »Riunovimento«
v Miláně prohlašuje, že bude vycházeti dále
poněvadž chce poslechnouti raději svého svě
domí nežli papeže.
Německo
Francie
Milán
17
article
Též římské sdružení modernistické ohlašuje
přes hrozbu vyobcování z církve vydání nového
modernistického časopisu.
Šach se s parlamentem dohodl.
Perský generální konsul v Tiflisu obdržel
z Teheranu od perského ministra zahraničních
záležitostí úřadní telegram ze dne 29. prosince,
v němž se praví, že bylo úplně odstraněno
nedorozumění, které vzniklo mezi vládou
lidem. Šach a parlament se úplně dohodli.
Šach a všichni ministři přísahali sl avně
na koran, že budou dbáti a zachovávat
všechny konstituční zákony perské. Klid a po-
řádek byl opětně zjednán.
Tiflis
18
article
Schytání členů lupičské společ
nosti Wasiňského.
Schytání členů lupičské společ
nosti Wasiňského.
Štědrovečerní krvavá událost na Jindřišské uliei
v Praze rozhoupala konečné úřady bezpečnostní ku
provedení rázných opatření na schytání lupičů, ktei
s neobyčejným štěstím prováděli vybrakování boha-
tého fundu instruktu různých pokladen.
Až do vánočních svátků provádělo se pátrání
obvyklým byrokratickým pochodem: rozeslal s
oběžník, jakých do měsíce vydá se na tucty, ten se
přehlédne a všecko se uloží na skříň, na jednotli
vých komisařstvích značnou vrstvou prachu pokrytou
To jest jednou slabou stránkou, velmi silně vyvi
nutou, že slavná policie u nás vyvíjí podle dávných
vzorů větší bdělosť v otázkách politických než bez-
pečnostních. Po ukončené historii lupičské jest ovšem
snadno kritisovati a uvažovati, ale tento názor nás
nepovstal teprve nyní, ten tlumočíme z pravidla
vždy, při každé události mysl veřejnosti zaujímající.
Takový způsob rozšířování cirkulářů byl vhodným
snad tenkrát, když ještě nevycházely noviny, ale při
nrnějším nesmírném rozvětvení žurnalistiky jes
zbytečný a — bezúčelný. Jest také vhodno při této
přiležitosti vzpomenouti i stále provozovaného tajem-
sůstkářství. Stane-li se v Praze krádež, bezpečnostní
úřad nepřeje si jí uvěřejnit. Z jakého
důvodu? Aby zloděj nebyl upozorněn, že je zavedeno
pátrání! Noviny jsou obcházeny, nerespektovány. Na
každé komisařství telegrafuje se z ředitelství poli-
cejního zpráva o krádeži a telegram, v němž popi
odcizených věcí obsažen, ordonance z komisařství
roznáší po obchodech zlatníků a obchodníků, kteři
si mohou obsah přečist. Což je ovšem velký úkol
pro pamět.
Praha
19
article
Stejný postap provádí se i při informování od
hadců v zastavárnách, kteří každodenně musí zpra-
covat tak ohromnou agendu. Není to zvrácenost
v pojmech o rychlém, bezpečném a zároveň účelném
vyrozumění o provedené kradeží? Noviny vykonají
mnohem více v zájmu bezpečnosti než celá serie
byrokratických te egramů!
Vracime se ke krvavé štědročečerní události
v Praze. Minul týden a v této době všeobecného
napjetí bylo schytáno sedm členů lupičské bandy.
A jak nebezpečné! Mezitím, co se byrokratickým
způsobem po nich pátralo, lupiči ochuzovali jednu
pokladnu po druhé a všude strach a děs vzbu
zovali.
Především zavřen jest vůdce cclé bandy Edmund
Wasiňski, smutně proslulý chemik Elsnerowice.
Když ho ve Lvově zatkli, přiznal se, že v Prazeu
hlavní pošty muže zastřelil. Později doznání odvolal
a svaloval vinu na stejně zatčeného Knoblocha.
To je tah, který může mít vážné důsledky při
hlavním líčení, když bude jeden svalovati vínu na
druhého. Proto bylo by včasno a záhodno, aby se
povedla konfrontace. Kdyby osoby, které se n
Stědrý večer v Jindřišské ulici zůčastnily honby na
lupiče, viděly oba zlosyny, jistě by poznaly, kdo je
vinuíkem. Ale tato konfrontace musila by být pro-
vedena velmi záhy, dokud obrysy nevymizí z pa-
ada hpla by zákodno, aby byli
Wasiňski
Elsnerowice
Knobloch
Praha
Lvov
Jindřišská ulice
20
article
4. U1a
lupiči dopravení do Prahy. Vždyť přece Lvov nerez
v Australii a náklady s transportem byly by menší,
než kdyby všichni svědkové jeli z Prahy do Lvova.
K llcení s vrahem a jeho společníky dojde asi
v květnu nebo červnu a do té doby nebude si nikdo
pamatovati na jednotlivé důležité okolnosti. Nej-
černější zločin spáchala rota v Praze. Všude jinde
jen kradli, v Praze utratili lidský život. lento
truchlivý případ mohl být tedy v Praze dokonale
vyšetřen. Jest proto záhodno, aby celá společnost
byla dopravena do. Prahy a odtud odvezena ke kte-
rémukoli krajskému soudu v Haliči teprve tehdy, až
se vyšetřování o vraždě zde skoněi! Když se veze
celý transport trestanců z dalekých končin do zdej-
šici trestnic, také se erární pokladny neoblížejí na
nak ladyl
Zatčeni byli následující členové lupičské
roty: Edmund Wasiůski, Knobloch, Leopolu
Titl, Stanislav Uszyenski, Florian Stanislav
Adamski (v Praze). Kostur, Dominika Cal-
lová (na Žižkově dřive bydlíci pod jménem Elsne-
roviczová), Grobolská (milenka Knoblochova)
Anlonie Adamská. Na svobodě dosud se nalézají
Koloman Dreszler, Jáchym Schwarzer, S-
piur, Karel Jahrhuz a Žiot či Anglik.
Wasiůski
Knobloch
Titl
Uszyenski
Adamský
Kostur
Cal
Knoblochův
Adamská
Dreszler
Schwarzer
S piur
Jahrhuz
Žiot
Anglik
Praha
Lvov
Austrálie
Halič
Žižkov
Elsne
Grobolská
21
article
Polské časopisy přinášejí v pondělních vydáníc
již první zprávy o dopadení Wasiňského. Tak čtem
v jednom z nich: Před několika měsící uprchl z vě-
zeni ve Lvově nebezpečný lupič ruský Edmun
Wasiňski, klerý byl v jedné celi se Scbwárzerem a
Szyplurem. Od té doby provedi několik odvážných
kradeží netoliko ve Lvově, ale i na venkově. Tak
zejména na náměstí ve Lvově vykradli zemskou
banku, dále úvěrní banku v Přemyšlu, dále berní
úřad v Boršové a pod. O Vánocích byli v Praze, kde
jeden z nich zastřelil dozorce Franliška Koutského.
Pojednou došla zpráva z Prahy, že Wasiňski dlí ve
Lvově. Dne 30. prosince o 11. hodině dopolední ode-
bralo se šest policistů se dvěma revisory do bytu
dělníka St. Uscieňského v ulici Ormianské čís. 15a
nalezli tam Wasiňského. Bránil se zoufale, ale pad-
lehl přesile. Měl u sebe Browningovu opakovačku s
7 náboji. Zabaveno mu 1000 K a lupičské náčiní.
Edmun Wasiňski
Vánoce
Franliška Koutský
Wasiňski
Browningův
Lvov
Přemyšl
Boršová
Praha
Ormianský
zemský banka
úvěrní banka
22
article
ukryté v kabelách. Také byl zatčen Flitter, u něho
nalezen balík amerických, dosud neotevřených do-
pisů. V tu chvíli, co končí závěrka listu, píše jeden
polský list, dovídáme se, že Wasiňski se přiznal, že
v Praze zastřelil člověka. Dále se přiznal ke krádeži
v Přemyšlu a v ruské bance.
A v tomtéž čísle sděleno, že v noci ze soboty
na neděli vloupali se zloději do berního úřadu ve
Lvově a ukradli z pokladny 75.000 K. »Připomínáme,
že je to již čtvrtá kradež v berních úřadech a po
lupičích dosud není ani stopy. O obecné bezpeč-
nosti žalno u nás mluvit« — lká list.
Činnost haličské policie.
Ze Lvova, 31. prosince. Knobloch zde zatčený
udává, že Wasiňski jej přemluvil, aby jel do P'rahy
a zůčastnil se tam veliké loupežaé
krádeže na berním úřadě. Když přijel do
Prahy, zamítl návrh Wasiňského a vrátil se do
Lvova. Slévač mosazi Uscienski a jeho žena, kteří
byli zde rovněž zatčeni, tvrdí, že Wasiňski se
jim přiznal, že Koutského zavraždil.
„Kuryer Lwowski“ oznamuje z Kolomyje, že tam n
žádost pražské policie byl zatčen člen ruské
divadelní spelečnosti Jiří Kostur, kte-
rý jest v podezření, že byl ve spojení
s mezinárodní lupičskou rotou
Wasiňski
Knobloch
Koutský
Kuryer Lwowski
Kostur
Praha
Přemyšl
Lvov
Uscienski
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Rozhodnutí praesidia c. k. vrchního
soudu zemského v záležitosti chebské.
Proti známému rozhodnutí krajského soudu
chebského, kterým potvrzeno bylo usnesení
tamního okresního soudu ohledně odepření
přijetí a vyřízení českého podání s tím odů-
vodněním, že čeština u okresního soudu v
Chebu není obryklou, podal advokát pan
dr. Karel Šebesta dne 10. prosince 1907
dohlédací stížnost k vrchnímu soudu zem-
skému a součamně revisní rekurs k nejvyš-
šímu soudu. O stížnosti dohlédací došlo nyní
vyřízení praesilia c. k. vrchního soudu zem-
ského ze dne 17. prosince 1907, jež patrně
jest prvním pnktickým důsledkem odpovědi
ministra sprajedlnosti v této věci. Rozhod-
nutí toto zní akto:
»Stížnost kterou dne 6 listopadu 1907
zde podal jan dr. Karel Šebesta, advokat
v Praze .... na c. k. okresní soud v
Chebu prc odepření přijetí a vyřízení če-
ského rozlladu a rekursu 2 došla
vyřízení usnesením c. k. krajského soudu
jako rekursního soudu v Chebu ze dne
24. listopadu 1907 č. j. R IX 382,383,384/7
v této záežitosti .... učiněným. — Pokud
pak jde » stížnost dohlédací proti tomuto
usnesení soudu rekursního ze dne 12. pro-
since 107 podanou, nelze o této
stížnosti ani c. k. vrchnímu sou-
du zemskému ani jeho předsed-
nictvu v právní záležitosti, keterá
již v řádném pořadu práva (§ 3.
jur. nor.) právoplatné (§ 78. ex.
ř. § 528 e. ř. s.) vyřízena byla,
úkonem práva dohlédacího ni-
čeho zaříditi (!) — V Praze, dne 27.
prosince 1907. Wessely m. p.«
doktor
Šebesta
Wessel
Praha
Cheb
okresní soud v Cheb
24
article
Z rozhodnutí toho vychází na jevo, že
c. k. vrchní soud po odpovědi ministra spra-
vedlnosti zaujal zcela opačné stanovisko než
v obdobné záležitosti dřívější. Ačkoliv před
4ím přípku dra. Llot) nařídil krajskému
soudu v Chebu, aby zrušil právoplutný ne-
mecký platební rozkaz, směnečný, nyní od-
volává se, že rozhodnutí chebského kraj-
ského soudu je právoplatné a proto že ve
věci té ničeho zaříditi nelze. Avšak zde jed-
nalo se o dohlédací stížnost, kteráž na
pravidelném pořadu instančním jest nezá-
vislá a jejímž účelem bylo odstranění m a
teriální nezákonnosti, měla tudí
pro zakročení vrchního zemského soudu
právoplatnost jakožto element formäln
býti zcela nerozhodna. Praktický dů-
sledek jeví se v tom, že ministr spravedl-
nosti ve své odpovědi na interpelaci dal
nám ohledně rovnoprávnosti akademicky za
pravdu, že však nadřízené instan-
ce nemají tolik moci, aby kraj-
ský soud chebský donutily k za-
chovávání zákonů.
— Z užšího německého výboru pro národní
vyrovnání v Čechách přináší „Reichenb. Deut.
Volksztg.“ následující zprávu: „Nejdůležitější
okamžitého vyřízení vyžadující otázky jsou: 1.
Zřízení krajských vlád. 2. Vylize-
ní jazykové otázky. Vláda doručí už-
šímu výkonnému výboru německé-
mu především nutné statistické
pomůcky a přislušný k tomu mal-
riál aktový. Současně předloží vtla osnovu
o krajských vládách, ktera bude tvořiti předmět
porad. Výkonný výbor německý bude žádati
přísně národnostní ohraničen
okresů, a dokud nebude vyhověno tomuto
nároku, nepustí se do žádných vyjednávání. Při
chebský kraj
Čechy
krajský soud v Cheb
25
article
Rozmluva s Björnsonem.
Rozmluva s Björnsonem.
Německý pastor Hermann Kötschke vypráví
v »Zeitu« o svém setkání s Björnsonem, Pěsto
val s ním léta už styky písemné, proto rád po-
užil nedávné přiležitosti, aby se s ním seznámi
osobně v Berlíně. Nadšeně liči zdravé a svěží
vzezření 75letého kmeta. Oči blýskají mu ohněm
jako mladiku, obličej září zdravím a tvářes
rdí jako děvčátku. Vlas ovšem sněhobílý, ale
hustý a hlava plná literárních plánů.
Ale německého pastora nezajímala ani tak
literatura, jako politika. Položil velkému Björ-
sonovi řadu politických otázek a obdržel o
ného odpovědi stejně přímé a olevřené, jako
zajímavé. »Co soudite o pruské poli-
tice protipolské, o zamýšleném
vyvlastňování a o zákazu polštiny
na schůzích veřejných?«, byla první
otázka Kötschkeova.
Björnson odpověděl: »Prusové jsou bojovný
národ. Věří, že dosáhnou všeho násilím a že
smějí beze všeho potlačovati ostatní národy.
S tim se v naší dobé nie nepořídí. Národs
nedá zraňovati ve svém nejvlastnějším vnitru.
Vůči hrstee Polákův a Dánův uvnitr německýeh
hranic honí se za fantomem a v Uhrách zatím
nechávaji 2 a půl milionu Němců hynouti. T
je náramně zvrácená pohitika«.
Německý pastor namitl Björnsonovi,že
Němci v Uhrách bezloho zavrhují pruskou
polilku prolipolskou, neboť znají to z vlastní
šenosti: Maďati s nimi zacházejí podobné,
Prusové s Poláky. Jenom že se Po-
vede přec jen jestě hůre.
Björnson
Hermann Kötschke
Pěsta
Vlas
Polákův
Dánův
Němec
Prus
Polák
Berlín
Uhry
Kötschkeův
26
article
A to jim Maďaři neustále »strkají pod nos«
Björnson pokračoval:
»Také národové Němcům přátelsky na
klonění litují pruské ujařmovací po
litiky. Já sám jsem pangermánem. Ale
Prusové ztěžují pangermánům jejich úkol. P
mém názoru má být němčina sprostředkujíeí
řečí pro střední a severní Evropu. Neboť něm
čina jest v Evropě nejrozšířejnější kulturn
jazyk. Všichni národové germá nšt
musí tedy směřovati k tomu, aby utvořil
v budoucnosti svaz národů se společ-
ným parlamentem a s něměinou jak
s jazykem jednacím. To bude znamenati veliké
posilení míru, Ale prozatím nemůže ještě Ně-
mecko zastávati tuto úlohu, aby bylo centrem
národů germánských. Dříve musí být samo
volno. Až bude mít Prusko všeobecn
právo volebnl, bude už líp. Viděl jsem
u nás v Norsku, jaký to znamená pokrok
Prusko má také přílis mnoho velkostatkářů
My Norové máme ponhé sedláky. To je nast
velikou přednosti před Švědskem, které má také
mnoho velkostatků. Mezi odvislým ze mě
dělským lidem se těžko rozvíj
intensivní kultura.«
V hovoru o německé kultuře jako společ-
ném majetku germánských národů vyjádřilse
prý dále Björnson doslovně: »Germáni mus
tyto svoje společné statky hájiti. Panslavis-
mus jest pro Germánslvo o všem
nebezpečím. Rusko jest rozeným
vůdcem Slovanů. A Rusové j s ou
dosud mladý národ svěžích sil
Maďar
Björnson
Němec
Prus
Prusko
Noro
Germán
Rus
Evropa
Prusko
Norsko
Rusko
Slovan
27
article
Je jenom třeba vyčkati, až vepluji
do pravých moderních politických
v o d.
Tento neobyčejně trefný úsudek norského
básníka se zajímavým způsobem kryje s názory
francouzského učence a znalce poměrů ruských
Leroi Beaulieu, který jsme před časem na tomto
místě citovali. Když německý pastor vznesl n
Björnsona otázku — rozhodně trochu úzko-
prsou — nebojí-li se, že jeho rozhodné poli-
tické zakročení na prospěch uherských Slováků
a Rumunů mu vynese poškození literární repu-
tace v Evropě, odpověděl s krásnou rozhodností
a upřímností :
»Byl jsem po celý svůj život politikem
Ve své vlasti jsem vlastně stále bojoval. Ru-
muni se na mne sami obrátili, a později také
Slováci. A ještě mi nikdy nic nez pů-
sobilo takovou radost, jako mé
vystoupení na prospěch Slováků.
Ještě nedávno mi psal dobrý znalec slovenských
poměrů, že jsem jejich politický zápa
posunul o celá leta ku předu. Vidite
tedy, že se zastávám i Slovanů, kde je toho
třeba. Ale i Němci v Čechách se na mne obrá-
tili se svými žalobami. Co je to vůbec za po-
žadavek se strany Maďarů, kteři chtějí, aby je-
jich řeč, turecká řeč, opanovala v celých
Uhrách? To slouži pouze nekulture
Přehnanému maďarskému chauvinismu měl by
se klásti odpor tím, že by se boykotovali se
všech stran. To je moderní způsob revanche
Jsem rozhodně pro to, aby Maďaři odkázán
byli do svých šraňků, ale pro Vel ko
rakousko se nemohu nijak roze
hřáti. Neboť to by bez bojů nešlo.e
Björnson
Slovák
Rumun
Němec
Maďar
Evropa
Čechy
Uhry
Vela
Slovan
28
article
Při zmínce o poměru mezi Švédskema
Norskem chválil si Björnson nynější stav osamo
statnělé monarchie i nynějšího krále norského.
Když na to německý pastor podotkl, že bude
ještě dlouho trvati, než v Německu dospějí na
ten stav demokratických poměrů, jaké má
Norsko, odvětil Björnson živě: »Tím je vvinen
Bismark. Ale také u vás bude lépe. Máte
silnou sociální demokracii. Ovšem
dělá ještě mnoho hloupostí. Také
u nás dělá sociální demokracie ještě mnoho
kozelců. Ale řikám vždycky: hřešili jsme dřive
tolik na sociální demokracii, že můžeme ted
klidně snášeti její hříchy.«
Björnson
Norsko
Německo
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Orchest vinohradské opery, jenž účink
bude 3. ledna večer v koncertu Spolků .
ských žurnalistů v Praze, sestaven z umě eu
vesměs dokonalých a proto hned prvým vystoupenlm
svým získal si všeobecných sympatií a zařadil s
mezi orchestry nejlepší. Zvlášté houslisté jsou vý-
borní, z valné části opravdoví mistři. — Vsti
penky do koncertu a to sedadla od 2 do 6 K
k stání po 1 a 2 K prodávaji firmy F. A. Urbá
nek u Nár. divadla a Mojmir Urbánek v Jung-
mannově tř.
+ Z České Filharmonie. Dnes odpoledne od4
do 6. hodiny koná se promenadní koncert v Narod-
ním domě na Král. Vinohradech. Vstupenky za ceny
obvyklé při populárních koncertech prodávají seu
pokladny od 3 hodin. — Ve čtvrtečních koncertech
v Národním domě bude v ostatku saisony uspořá-
dána řada speciálních večerů. Počátek učiněn bude
zejtra večerem Smetanovým. — V nedělním symfo-
nickém koncertě v Plodinové burse budou provedeny
poprvé souborně veškeré symfonické básně Ani.
Dvořáka. Vstupenky lze obdržeti od zejtřka v kan-
celáři Českého Filharmonického Družstva na Václav-
Urbý
Mojmir Urbánek
Jung
Král
Dvořák
Václav
Praha
Narod
Orchest vinohradský opera
Český filharmonie
národní dům
Český filharmonický družstvo
30
article
ském nám. č. 53. Žadosti s mnona stran projevene,
aby Regerovy velkolepé variace, které i v Praze do-
znaly nadšeného přijetí, ještě v této saisoně byly
opakovány, vyhověno bude v jednom z nejbližších
koncertů symíonicsých. Cyklus Bsethovenových sym.
fonií v chronologickém pořadu zahájen bude dne 19.
ledna t. r. provedením první (C dur) a druhé (D dur)
symfonie.
+ Hlahol pražský pro svůj drubý řádný koncert
rozhodl se k provedení dvou velkých, domácích skla-
deb a to: Kličkův »Pohřeb na Kaň kue
a Nešverovo »De profundis«, kterážto ze-
jmena v Anglii neobyčejných úspěchů dobyla. Pro
Prahu bude toto dílo novinkou.
+ Dvě směsi z národních a znárodnělých písní
v snadném slobu pro klavír na dvě ruce, jakož i ve
všech houslových úpravách, složil Josef Novák v nej-
lehčím slohu a překvapil mladičké interprety svých
děl touto novou sbírkou pod názvem »Z luhů slo-
vanských«. Vydání pro klavír je ve dvou sešitech;
haždý obsahuje 26 písní. Cena sešilu K 1.50, vydání
housle (pouze v jednom sešitě) za K 1.20, pro
dvoje housle K 2.20, pro troje housle K 3.20, kla-
vírní průvod ke kterémukoli vydání K 1.80. Dilo ryze
české vyšlo nákladem firmy Fr. A. Urbánek v Praze,
vedle Národního divadla
+ Hudba chrámová. Ú sv. Havla dnes dopoledne
o 1C. hodině »Missa« K. Kempter, vánoční vložky od
Jana A. Starého s průvodem varhan a dřevené ná-
stroje přednesou paní Lokajová a paní Zdrůbecká.
Regerův
Bsethovenový
Kličkův
Nešverův
profundisov
Novák
Urbánek
Havel
K Kempter
Jan
Starý
Lokajová
Zdrůbecký
Praha
Anglie
Dila
D dur
Hlahol
Francie . A
národní divadlo + hudba
31
article
Dvě vánoční písně přednese celý damský sbor
+ V. Mladý, 28 písní pro školy mateřské a nej-
nižší třídy škol obecných (I. a II. školní rok) s prů-
vodem klavíru nebo harmonia na slova L. Tesařové,
č. 539 Edice M. U., věnováno zpěváčkům nejútlejšího
věku. Vzornému výběru textu podložil profesor praž-
ského ústavu učitelek, Mladý, melodie maličkým zpě-
váčkům vhodné a případně text ilustrující. Ve sbírc
nalezáme písné vánoční, O schválení této sbírky pro
ústavy učitelské bylo již ministerstvo žádáno. Vkusná
úprava, cena K 1 60. Nakladatel Mojmír Urbánek
v Praze.
+ XIX bezplatný lidový koncert pořádaný ústřed-
ním spolkem českých žen koná se 6. ledna o 3. hodině
V Mladá
L Tesař
M U
Urbánek
28 píseň
Praha
XIX bezplatný