1
masthead
1. ledna 1908.
2
masthead
I. Přiloha „Národnich Listů“ k číslu f.
Přiloha
4
article
Rakousko-uherská říše
r. 1907.
Rakousko-uherská říše
r. 1907.
Bylo-li pro předešlý rok význačným vítěz-
ství demokratického volebního řádu v Rakousku
a vítězství uherské koalice v zemích koruny
sv. Štěpána, bude signaturou roku 1907 v říší
rakousko-uherské provedení hospodářského vy
rovnání mezi oběma částmi soustátí habsbur-
ského, čímž na deset let zabezpečeny normální
obchodní styky obou států. Vlády Beckov
i Wekerlova mohou si zakládati na tomto paktu,
neboť nejen samy mezi sebou smluvily, nýbrt
i v parlamentech si vymohly schválení toho,
oč se všechny rakouské a uherské vlády od
hr. Badena a bar. Benífa marně namáhaly po
celých deset let. Samotné Rakousko bylo v prvé
polovině roku zaujato konečným provedením
volební opravy na základě všeobecného voleb
ního práva a prvými volbami, konanými dle
nového volebního řádu; Uhry pak překvapily
svět věrolomnosti maďarské koalice k Chorva-
tům a zápolily až do konce roku s chorvatskou
obstrukcí jako následkem oně věrolomnosti.
Štěpán
Baden
Uher
Rakousko
5
article
Společné věci říšské.
Ve správě společných věcí říšských nebylo
r. 1907 vzrušujících momentů. Delegace.
volené na r. 1906, jež v prosinci t. r. neměly
času na dokončení svých prací a byly proto
nuceny schváliti na prvou čásť r. 1907 zatímný
rozpočet, sešly se dne 3. ledna a do 8. lednu
byly hotovy se zbytkem své práce, takže toho
dne mohly býti uzavřeny. Poněvadž kvota
v prvé polovině r. 1907 nebyla stanovena parla-
mentně, byla pro druhou polovinu roku určena
zase panovníkem ve starém poměru 34.4 : 65 6.
o čemž uveřejněna zpráva 31. července. V let-
ních měsících, bohatých diplomalickými schůz-
kami po celě Evropě, poutala pozornost návštěva
anglického krále Eduarda u panovníka v Islu.
návšlčva rakouského ministra vnějších věcí, bar.
Aehrenthala v Desiu u italského ministra
Titona (14. července) a Titonova návštěva
u bar. Aehrenthala na Semerinku (22. srpna)
Účelem těchto návštěv byla úprava soudnictv
v Makedonii. Delegace pro r. 1907 sešly
se teprve dne 20. prosince, dne 21. byly při-
jaty panovníkem, jenž mohl potvrditi, že styky
naši říše se všemi eizími státy jsou nejlepší
téhož dne, schválivše zatímný tříměsíčný spo-
lečný rozpočet na r. 1908, se odročily. Vlastn
práce delegační vykonají se teprve v lednu.
Eduard
Titon
Titonův
Evropa
Islo
Desio
Makedonie
7
article
Ministerstvo barona Maxe Vladimíra Becka.
dosazené v červnu 1906, vytklo si tři hlavní
úkoly: prověsti opravu řišského volebního řádu
na základě všeobecných voleb, uzavřiti s Uher-
skem nové vyrovnání a upraviti národnostní
olázky, zejměna otázku česko-německou tak.
aby nerušily pravidelného běhu státní správy.
Úkol prvý podařilo se vládě z největší části
provésti již v roku 1906 a pouze odpor panské
sněmovny zavinil, že některá závěrečná usne-
sení odložena do počátku roku 1907, tak že
nový volební řád mohl býti vyhlášen teprve
koncem ledna.
Když se stará poslanecká sněmovna dne
9. ledna sešla po vánočních prázdninách, měla
na jedoaeím pořadu ještě 35 předmětů, jež mu-
sila vyřiditi do 30. ledna, kt rýmžto dnem vy-
pršela její právomoc. A umírající parlament vy-
vinul před svým skonem tak horečnou činnost,
že lento nebývalý program skutečně vyřídil. Pralo
se ovšem z jedné vody a tak již 10. ledna po-
slaneckou sněmovnou přijat zákon o numeru
clausu v panské sněmovně, od jehož přijeti
naše sněmovna lordů učinila závislým schválení
volební opravy; dva dni na to schválen zákon
o ochraně svobody volebního
shromaždovacího práva; 15. ledna
vráfila výboru předlohu zákona imunitního,
načež dne 21. ledna panská sněmovna dala
svolení ke změně základního zákona, pokud se
týče volební opravy, čímž volební re fo r ma
Max
Vladimíra
Beck
Uhry
slanecký sněmovna
panská sněmovna
8
article
definitivně vyřizena v obou sněmov
nách říšské rady.
Kromě zákonů, týkajících se volební opravy
od 9. do 28. ledna projednány a oběma sněmov-
nami schváleny zákony o původu chmele
o prodeji státních nemovitostí; o konversí hypo-
tečních pohledávek a poplatkových úlevách při
konversi dlužných pohledávek; o pupilární jistotě
obligací zemské banky bukovinské; o exekučním
právu smírčích soudů obecných; o podom-
ním obchodě; o nekalé soutěži a souvislé
s tím změně živnostenského řádu
o živnostenské novele dle úpravy, při-
jaté v panské sněmovně; o strojených vínech
o právu auterském; o z lepšení platů
státních úřadníků a profesorů
zákon o úhradě této potřeby; o zlepšen
platů katolických a pravoslav-
ných duchovních Dne 24. ledna posla-
necká sněmovna schválila úvěr 216 milionů
korun na vojenské potřeby, zákon
o změně vojenské taxy a zlepšení platů
vdov a sirot po vojenských hodnostářích. Den
na to schváleny zákony, týkající se odvodu
nováčků r. 1907, smlouva s Lloydema
zákon o podpoře námořního obchodu; upra-
veno zatímné plavební spojení s Dalmacila
9
article
Brasilií, povoleny dodatečné úvěry na množství
lokálních drah (mimo jiné na dráhy Vsetin-Kar-
lovice, Boskovice-Opatovice, Domažlice Tachov,
Častolovice-Rychnov n. K., Jenšovice-Libocho
vice). Dále schválena administrační opatření při
poplatcích, povoleno ražení niklových mincí
v ceně 20 milionů korun, a zákon o povinném
ručení automobilistů. Konečně dne 28. lednu
schválen zákon o malých senátech u nejvyššího
a vrchních zemských soudů, akta algecirasská,
zpráva o přístavních stavbách v Terstě a zprávy
o nouzových návrzích. Když byla i panská sně-
movna všechny tyto předlohy schválila až na
ručení automobilistů, jemuž odepřela pilnosl,
byla dne 30. ledna císařským pateniem poslední
poslanecká sněmovna, volená na zá-
kladě kuriátního volebního řádu, rozpušitě na
a vládě uloženo, aby provedla volby do nové
říšské rady.
Libocho
Brasilia
Boskovice
Opatovice
Domažlice
Tachov
Častolovice
Rychnov
Jenšovice
poslanecký sněmovna
VsetinKara
10
article
Ještě před razpuštěním říšské rady, dne
26. ledna, schváleny panovníkem všechny zá-
kony, týkající se volební opravy, a vyznamenáni
členové Beckova kabinetu. Ministři dr. Pacák,
dr. Fořt, dr. Marchet, dr. Derschatta
a Prade obdrželi hodnost tajného rady, bar.
Beck velkokříž řádu Leopoldova, hr. Dzie-
duszycki, ryt. Korytowski, hr. Auer
sperg, dr. Klein a bar. Bienerth želez
nou korunu I. třídy.
Dne 30, ledna vyhlášeny nové volební zá-
kony v říšském zákonníku a vláda uveřejnila
současně v úřadních novinách volební pro-
volání. V něm žádala, aby nový parlament
sestával z lidí, dbalých zájmů státních, a jádrem
přišti politiky aby bylo hospodářské blahoa
sociálná péče. V otázkách národních dlužno prí
dbáti, aby zvláštní národní tužby uvedeny byly
v souhlas s přáním jiných národů a vzalo se
za vděk tim, co se dá dosáhnouti
věcně a časově. Vláda slíbila, že se vyna-
snaží o národní smír, k němuž prý učiněny prv
kroky volební opravou. Voliti náleží jen muže
dokonalé, vzdělané a zkušené. Nové volby d:
říšské rady vypsány 19. února a sice hlavní vol-
by na den 14. května, užší volby na 23. květn
v celém státě mimo Dalmacii a Halič, kdež po
slední užší volby položeny na 7. června.
Tím zakončena prvá perioda politické čin
nosti v Rakousku, nesoucí se ve znamení voleb-
ní opravy, za níž pochován tarý stavovský parla
ment, jenž více než 40 let dusil všechny národní
snahy porobených národností, zejména národa
českého.
Beckův
Pacák
doktor
Fořt
Marchet
Derschatt
Prade
Beck
Korytowski
Auer sperg
Klein
Bienerth
Leopoldov
Dalmacie
Halič
Rakousko
11
article
Období mezi starou říšskou radou a novými
volbami věnováno zemským sněmům, jež
zasedaly od 14. února do konce března. Zemské
sněmy zabývaly ze kromě svých domácích otá-
zek hospodářských zejména též opravou zem-
ských volebních řádů a jednomyslně se ozvaly
též o druhém hlavním úkolu, jehož proveden
se podjala vláda Beckova, o vyrov nání ra-
kousko-uherském. Většina zemských sně-
mů přijala totiž resoluce, v nichž se žádá bud
spravedlivé vyrovnání s Uherskem bez dalších
oběti se strany Rakouska, nebo okamžitá roz-
luka.
V tu dobu obě vlády už pilně vyjednávaly
o nové vyrovnání. Počátek učiněn 28. února.
kdy dr. Wokorle přijel do Vídně vyjednávat s ba-
ronem Beckem. Porady zástupců obou kabinetů
a odborných vyšších úřadníků konaly se pak po
kratších neb delších přestávkách po celé lélo
střídavě v Pešti a ve Vídni, až po velikých ná-
mahách, při nichž nejednou zkáza hrozila celé-
mu dílu, vyrovnání počátkem října smluvenoa
podopsáno.
Beckův
Wokorle
Beck
Uhersko
Rakousko
Vídeň
Pešť
12
article
Ale mezi počátek a konec tohoto vleklého
vyjednávání spadají nové říšské volby a první
kampaň nového rakouského parlamentu.
Po tříměsíčné volební agitaci národové ra-
kouští přistoupili dne 14. května poprve k voleb-
nímu osudí na základě všeobecného, přímého,
tajného, ale bohužel jen nestejně rovného voleb-
ního práva. Volby v celém státě vykonány klidně
až na poměrně nepatrné výjimky, z nichž lvi
díl připadl, jako vždy, Haliči. Výsledek prvého
volebního dne bylo nelušené vítězství obou kraj-
ních živlů: sociálné demokracie s jedné strany
a zpátečnických, klerikálných a křesťansko-
sociálných kandidátů s druhé strany. Liberální
kandidáti — čeští, němečtí, slovinští — značně
zatlačení, radikální Všeněmci téměř úplně po-
třeni. Nápadné bylo i veliké množství užších
voleb ve všech zemích, v nichž politické strany
více roztříděny. Teprve užší volby dne 23.
května, při nichž se liberální strany spojily prot
oběma krajním táborům, přinesly něklerý úspěel
směrům pokrokovým.
Halič
13
article
Když dne 31. května vykonány v Haliči po
slední užší volby, objevil se obraz nového parla-
mentu ve formě takové: Zvoleno celkem 510 po-
slanců, z nichž 6 obdrželo po dvou mandátech.
Mandátů českých bylo 108 (o 1 více, než
sliboval nový volební řád), v tom počtu 24 soci-
alisté a 17 klerikálů! Mandátů polských 79
(—3), v tom počtu 6 socialistů a 17 lidovců.
Mandátů ruských 32 (—1), v tom počtu 2 so-
cialisté a 5 Starorusů. Mandátů slovinsk . ch
23 (—1), v tom počtu 5 pokrokových, 18 kleri
kálných. Chorvatů 12 (+1), Srbové 2
celkem mandátů slovanských 256, ačkoli nový
volební řád jich sliboval 259. Němců zvolen
231. (klerikálů a křesťanských sociálů 96, soci-
alistů 49), o dva měně, než sliboval volebn
řád; Vlachů 19 (socialistů 5), Rumunů
a židovští sionisté 4, tedy Neslovanů 260.
Nový volební řád sliboval Slovanům většinu
dvou hlasů, ale po volbách Slované zůstal
v menšině se 4 hlasy.
Dne 11. června objevil se v úřadních novi-
nách císařský patent, jímž nová říšská rada svo-
lána na 17. června. Den před prvou schůzí po-
slanecké sněmovny jmenováno nové předsedni-
ctvo panské sněmovny (kn. Alír. Windischgrštz
předsedou, kn. Max Egon Fürstenberg a kniže
Alois Schönburg-Hartenstein jeho náměstky)
dle nového zákona doplněna panská s ně-
movna jmenováním 14 nových dědičných
30 doživotních členů. Mezi těmilo byli jako zá
stupci českého národa jmenováni Karel Ada
mek, dr. Václ. Škarda, prof. Jarosl. Hlava
Ant. Rivnáč, dr. Otto Mettal a opat Frant
Bařina.
Chorvat
Srba
Němec
Vlach
Rumun
Slovan
Max
Egon
Fürstenberg
Schönburg
Karel Ada
doktor
Václ
profesor
Jarosl
Antonín
Mettal
Bařina
Halič
slanecký sněmovna
panská sněmovna
český národ
Starorus
14
article
Nová poslanecká sněmovna, jíž ode dne
shromáždění předsedal dr. Funke jako před-
seda dle sláří, byla slavnostně zahájena dne
19. června trůnní řečí. Ve velmi obšírne
trůnní řeči vláda Beckova vyložila svůj program
v němž na prvé místo postavila potřebu národ-
ního smíru na základě dohody, sanaci zemských
financi, starobní pojišťování dělnictva, živnost-
níků a rolníků, reformu politické správy a zři
zení krajských úřadů, postátnění železnic, roz
šíření telefonů, vý pravu universit a konečně ta-
kové vyrovnání s Uherskem, aby neutrpěla
pragmatická pospolitost obou států monarchie.
Vlastní činnost nových poslanců nesla se
v prvých dnech dvěma směry: tvořením klubu
a volbou předsednictva. Nejdříve se zorganiso-
vali sociální demokraté, kteří utvořili
Funke
Beckův
Uhersko
15
article
dle národností pět samostatných klubů, slouče-
ných v jeden parlamentní svaz o 86 členech
se společným předsednictvem a parlameniní ko-
misí. Také Němci se brzy dohodli a spolčili
se ve dvě veliké skupiny, konservativnou kře-
sťansko-sociální o 96 členech a pokrokovou (ně-
mečtí nacionálové s agrárníky, pokrokovci a ra-
dikálové, bývalí volní Všeněmci) o 79 členech,
takže mimo tyto veliké organisace zůstali jen
3 Všeněmci vyznání Schönererova. Sám bývalý
vůdce této skupiny při volbách podlell.
Větší oblíže vznikly při organisaci poslanců
slovanských. Snahy některých předáků českýel
o založení společného českého kl ubu na
říšské radě nevedly k cíli a tak utvořen jen
volný svaz klubů českého (s poslanci svobodo
myslnými, moravskými lidovými a národními),
sgrárního, státoprávního, pokrokového a kleri
kálního, celkem s 83 členy; svaz tento utvo
řen výslovně jen na dobu trvání letní kampaně
sněmovní. Poláci rozštěpili se ve dvě sku-
piny — polské kolo s 54 členy (konservativci,
klerikálové a demokraté) a klub lidovců se 16
členy. Poslanci maloruští utvořili na čas
společný klub se 30 členy. Jihoslovan
také se rozštěpili ve dvě skupiny; v jedné
sušlo se k lem dra. Šusteršiče 16 klerikálníeh
Slovinců, ve druhé shromáždili se liberální
Slovinci, Chorvaté a Srbové, celkem 21 člen.
Němec
Polák
Jihoslovan
Chorvat
Srba
volný svaz klub český
16
article
Vlašský konservalivný klub čítal 10
členů, rumunský 5 a jako nový národní
klub utvořen též klub 4 sionistů.
Ještě nepřiznivější výsledek pro Slovany
mělo dlouhé vyjednávání o volbu před
sednietva. Podnět, daný s české strany
aby předsedou nové sněmovny byl Slovan jak
představitel slovanské většiny obyvatelstva r
kouského, nedošel podpory ani u Polaků, ani
u klerikálných Slovinců, a proto předseda vzat
z nejsilnějšího parlamentního klubu ktesťansko
sociálního a Slovanům ponechána obě křesla
místopředsednická. Volha provedena 25. června
a zvoleni dr. Richard Weisskirchne r za
předsedu, dr. Jan Žáček a prof. Stanislav
Starzyňski za místopředsedy.
Když se sněmovna ustavila, bar. Beck
promluvil dne 17. června programovou řeč
shodnou s obsahem trůnní řeči, pak se pro
jednávaly různé plné návrhy, takže teprve 9
července mohlo se vykonati první člení zatím
ného rozpočtu jako jed ného úkolu letní kam
paně sněmovní. V tu dobu (11. července) z
timně rozřešena také otázka protokolo
vání neněmeckých řečí ve sněmovně
Stala se dohoda, dle níž neněmecké dota zy
a návrhy budou se protukolovati v původním
jazyce; neněmecké řeči bude stenografovat
zvláštní na to zřizený ministerský úřadník
jich obsah bude se uveřejňovati ve sněmovní
korespondenci, ale do sněmovního zápisníku ne
přijde.
Polak
doktor
Richard Weisskirchnout
Žáček
profesor
Starzyňski
Beck
Volha
nový sněmovna
Slovan
17
article
Dne 22. července sněmovna schválila za-
tímný rozpočet až do konce roku, den na to
provedla volbu definitivního předsednictva, př
níž zvoleno opět celé zatímné předsednietvo
přijala dodatek k obchodní smlouvě s Tureckem
(zvýšení ela o 3 proc.), zákon o ražení jubilej
ních zlatých minci, povolila prodej státních ne-
movitostí, načež dne 24. červsnce, vyřidivš
věci imunitní a nouzové, rozešla se na letnt
prázdniy, ač nebyla odročena.
Po lelních prázdninách v září a v prv
polovině října zasedaly opět všechny zemské
sněmy až na tyrolský a kraňský, jichž dělnost
nebylo možno zabezpečiti. Všechny zemské
sněmy zdůraznily potřebu zemské volební opravy
na základě všeobecnosti voleb přes to
že vláda Beckova podobně, jako její předchůd-
cové, ve svých prohlášeních trvala na tom, že
ve sněmech musí se podržeti zastoupení záj-
mově. Kromě sněmů dolnorakouského a gori-
ckého nikde však volební oprava neprovedena
Souběžně s činností zeských sněmů šly
závěrečné porady obou kabinetů o uherském
vyrovnání. Vyjednávání dostoupilo kritického
momentu, když Maďaři dne 17. září po celo-
týdenním smlouvání ve Vidni porady přerušili,
zdráhajíce se povoliti zvýšení uherské kvoty ná-
hradou za ústupky státoprávní, povolované
Uhrám se strany rakouské. Již již se zdálo, že
ani tentokrát nedojde na dohodu a že bude
nutno poměr rakousko-uherský upraviti na zá-
sadě reciprocity. Ale 1. října vyjednávání
Pešti obnoveno a 5. řijna došla odtud zpráva,
že po dlouhých zápasech oba kabinety se shodly
o celý komplex vyrovnání. Po dalších formali-
lách celní a obchodní smlouva zá-
stupci obon kabinetů dne 8. řijna
v Pešti podepsána.
Maďar
Turecko
Uhry
Pešť
18
article
Uprostřed znepokojivých pověstío
chorobě clsařově (bronchiálním kataru
s trvalými horečkami) sešel se dne 16. řijna
rakouský parlament. Hned v prvé
schůzi bar. Beck předložil sněmovně osnovy
vyrovnacích zákonů. Obsah nového vyrovnání
je takový: Místo dosavadní celní jednoty uza-
vírá se celní a obchodní smlouva, vázaná
do r. 1917 obchodními smlouvami s cizlini
státy a předpokládající do té doby společné
celní hranice rakousko-uherské. Výnos cel jde
na společně potřeby řišské; zbytek těchto spo-
lečných potřeb uhradí se oběma státy dle po-
měru 36 4: 63 6, takže uherská kvota zvýšen
o 2 proc. Uhry se zavazují vystaviti do r. 1911
likánskou dráhu, jež spojí Dalmacii s Rakou-
skem; Rakousko navzájem povoluje Uhrám
druhou kolej na košické dráze mezi Jablunko-
vem a Těšínem.
V Uhrách se zruší dopravní daň na Dunaji
a terminový obilní obchod na burse; při vzá-
jemném obchodu s cukrem bude surtaxy prosto
225.000 q zboží vyváženého z Rakouska do
Uher a 50 000 q cukru uherského. Tarifová
parita na železnicích, pro Uhry výhodnější, za-
chována Otázka bankovní nerozhodnuta,
ale zřídí-li si Uhry po roku 1910 samostatnou
cedulovou banku, budou povinny příspěvky na
společné potřeby platiti ve zlatě dle korunové
měny. Eventuálné spory, vzniklé z obchodní
smlouvy, rozhodne smírčí sou d. Stran
uherského bloku společného státního
dluhu Rakousko bude míti právo blok ten kon-
vertovat, Uhry pak jsou zavázány do dvaadvaceti
let po konversi Rakousku splatiti tento dluh,
kapitalisovaný do 10 let dle 4 325 procent, po-
zději dle 4 2 procent. Mimo to uherské státní
papiry připouštějí se v Rakousku pro nákup spo-
řitelen a jako kauce ald.
Beck
Uher
Jablunka
Dalmacie
Rakousko
Uhry
Těšín
Dunaj
50
19
article
Ve znamení uherského vyrovnání minula celá
podzimní kampaň parlamentní. První snahou vlady
bylo zajistiti v poslanecké sněmovně pevnou vět-
šinu pro vyrovnání. A tu se ozvalo české veřejné
minění, jež důrazně vyzvalo českou delegaci ve
Vidni, aby užila přiležitosti, jež se nenaskytne
po deset let a zasadila se, aby vláda konečné
splníla hlavní české požadavky, samou vládou ne-
jednou již uznané za spravedlivé a oprávněné.
Velká část české delegace skutečné se chopila
této přiležitosti a když čeští ministři dr. Pacák
a dr. Fořt přišli žádat za podporu vyrovnacích
předloh, odmítla vyhověti tomuto vládnímu po-
žadavku. Oba ministři, vidouce, že nemají za
sebou většinu českého poselstva, podali 25. řijna
demisi a krise, vzniklá na českých ministerských
křeslech, rozšířila se během prvého člení vy-
rovnacích předloh (od 24. do 30. října) také na
některá křesla němpcká a konečně i polská.
V polském kole totiž nastal převrat tím, že de-
mokratičtí poslanci utvořili »unii«, vyslovili ne-
důvěru starému vedení kola a tím přinutili před-
sedu Abrahamowicze, aby se vzdal před-
sednictví, což mělo za následek i demisi pol-
ského ministra krajana hr. Dzieduszyckého.
Ministerská krise protáhla se až do 10. li-
stopadu. Teprve toho dne objevily se v úřad-
ních novinách vlastnoruční listy, jimiž propu-
štění z úřadu český ministr krajsn dr. Bedřich
Pacák, ministr obchodu dr. Josef Fořt, ně-
mecký ministr krajan Prade a ministr orby
hr. Auersperg a jmenováni dr. Frant. Fie-
dler ministrem obchodu, Karel Prášek če-
ským ministrem krajanem, Frant. Peschka
německým ministrem krajanem, dr. Alfred
Ebenhoch ministrem orby a dr. Albert
Gessmann ministrem veřejných praci, kte-
rýžto odbor se má teprve zříditi.
Pacák
doktor
Fořt
Auersperg
František
Prášek
Peschek
Ebenhoch
Gessmann
vlada
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Literalura.
Česká beletrie původní za rok
1907.
Krásná literatura má býti zreadlem, v němě
se odráží všechen současný kulturní život ná
roda, má podávati historii svoji racy i doby
Čím dále tím více pozorujeme tuto snahu
svojí domácí literatuře: v posledních letech při
jala v sebe tolik různých barev, tolik rozmani
tých hesel, že skoro zašly ty velké dva či tř
tábory, jež druhdy charakterisovaly náš literární
život. Spíše utvářely se menší skupiny, z nichž
každá byla uvnitř stmelena společnými cíli;a
tyto skupiny ještě více se drobily, navzájem
mezi sebou slučovaly a zase dělily. Tyto stálé
změny, to vření a zápasení je známkou postupu
ve vývoji: víme dobře, že vždy myšlenkové
různost v literárních táborech a jich heslech
byla literatuře na prospěch. Nikoli však jen sou
časné proudy filosofické a současné názory este-
tické mají vliv na umění národa: také život po-
litický, obehodní, průmyslový a společenský má
nalézati ohlas v literárních výtvorech přitomné
chvile. A čím intensivnější tento život, tim in-
tensivnější i jeho odraz. Je-li v životě národu
jakožto celku nějaká stagnace, neúspěch, skla
mání, marné vypěli, poznáte stopy toho i n
literární tvorbě, pakliže tato tvorba je opravdová
a upřímná. A zdá se mi, že cosi podobného
zrači se v něklerém směru na naší beletrii mi-
nulého roku. Nejsou to nepříznivé podminky
vnější, neboť ruch knihkupecký a nakladatelský
pokračuje u nás stále s dobou, naše podmínky
jsou dosti příznivy vydávání i odbytu literárních
publikacl.
21
article
Zdá se, jako by události politické posled-
ního roku provázela bezradnost a snad i mrl-
vost v životě literárním a uměleckém. Skoro se
vzdalujeme od určitých tradie, není u nás té
výměny názorů, těch kontrastů mezi jednotli-
vými stranami iliterárními, namnoze ukazuje se
zpohodlnění, kompromisy. Nemám při tom ovšem
na mysli to, co z literatury zde už jest, jako
spíše to, co vyvstává a rodí se nového. V tom
vzhledě mezi přítomnou generací a literární mo-
dernou let devadesátých je podstatný rozdíl
22
article
Nedivám se na tento moment pesimisticky
každý projev národního života má přece svoje
chvíle zářivého vyvrcholení a svoje období sta-
gnace a někdy snad i úpadku. Z tmy vzcház
světlo a v ně můžeme jistě doufati.
Maje podati stručný přehled literární pro-
dukce za minulý rok, obmezím se na nejmenš
počet děl, jež opravdu naši literaturu charakte-
risují; podrobný přehled bibliografický byl by
jen bezvýznamným vypočtením jmen autorů
názvů knih. Dřive však, než přikročím k vlastn
podstatě článku, nemohu nezmíniti se o dvou
zjevech, které zvláště letos staly se u nás citel-
nějšími na škodu literatury. Je to v prvé řadě
úpadek ruchu časopiseckého: literární revue
vždy byly nositeli literárního života, ony dodá-
valy mu živosti, umožňovaly novým talentům
proniknouti na veřejnost, seznamovaly nás s ru.
chem ciziny, kupily kol sebe literáty přibuzného
smýšlení. Jich oslabnutím ztrácíme všechnu
tuto podporu a literární život je právě tím cha-
bější, že je odkázán jen na knihy, vydané na
kladateli.
23
article
Nejmladší generace literární, která pře
osmi lety měla nejméně pět či šest časopisů,
nemá dnes vůbec žádného; a časopisy generace
starší zpohodlněly a zmrtvěly. Některě z nieh
odstranily rubriku kritickou i aktualit, snad
z opatrnosti, jiné uzavřely se s určitým malým
krubem spolupracovníků v nedobytnou baštu
a ještě jiné klesly na úroveň německých »Gárten
laube« a podobných listů rodinných. Pak při
rozeně ani v čtoucím obecenstvu není toho na-
pjetí a té zvědavosti, s jakou byla ještě do ne-
dávna očekávána čísla vycházejíních časopisů
A druhá stinná stránka: olázka překla-
dová, již po několik leť bolestné místo naši
literatury. Dobré překlady vedle svojí absolutní
ceny mají úžasnou cenu výchovnou a je po
vinnosti kruhů literárních, zvláště však naklada-
telských, aby vkus širších vrstev čtenářstva ne-
kazily, ale naopak jej zušlechťovaly. Nejsou to
jen romány Mayovy, které připravují seriosní
literaturu o odběratele: dnes je to také záplava
románů a novel detektivních a pikantních, bez
vší umělecké ceny. Proto chybují ony umělecké
časopisy, které ze svého programu vyloučily li-
teraturu překladovou: neboť ony mohly by být
vodítkem i pro nakladatele i pro překládajícího
spisovatele.
Mayův
24
article
A také denní listy, které mají románové
přílohy, trpce se prohřešují na umělecké vý
chově národa, publikují li v svojí příloze bez-
cenný brak zahraniční tvorby. Neváhám ovšem
doznati, že některé z našich knihoven překlado-
vých plní v tomto směru svůj úkol svědomitě
vzorně.
Uvádím zvláště sbírku »Knihy dobrých
autorů«, pak i »Světovou knihovnu«
»Moderní bibliotěku«, »Anglickou
knihovnu«, »Vzdělavací biblio
téku« aj.
Vraceje se nyní k původnímu thematu to-
hoto článku, hodlám nejdříve promluviti o české
próse za minulý rok. Jeť román jiště takovým
literárním útvarem, který obsahuje v sobě vše
najednou: poesii, elhnografii, filosofii, bistorii
i politiku; román je nejlépe sehopen podávali
život. V novější době proníká v celé Evropě
tento názor a jak se zdá, básnická produkee
oproti románu stále se menší. U nás, bohužel,
snad až přes příliš.
Historický román český vykazuje stále tatáž
dvě jména: Alois Jirásek a Zikmund Winter
Pro prvého z obou spisovatelů bude minulý rok
vždy rokem pamálným: vyšel ťotiž pátý dil jeho
velkého historiekého obrazu »F. L. Věk«, který
tím ukončen. Veliká, pětidílná tato práce, jež
zaujímá dva tisíce dvě stě stran, podává nám
široký obraz doby probuzení, oné doby, z niž
bezprostředně přítomná kultura česká se zrodila.
Jirásek
Winter
Evropa
25
article
Scény a události z intimního živola a rodinného
střidají se tu s ohlasem velikých události svě-
tových, vystupují postavy nám drahé a známé
z historie buditelského ruchu: a všechno to po-
dáno s věrným historismem, důkladnou po-
drobností, provázeno často milým půvabem
arehaismů. Žádné období našeho života kultur
ního i politického nebylo dosud zpracováno tak
důkladně a formou tak přistupnou. Pro nás je
v Jiráskově »F. L. Věku« uloženo více než
v několika svazcích vědecky psaně historie. Jeho
dílo zůstane navždy nejlepším dokumentem k se-
znání českého života kulturního na konci 18.
na začátku 19. věku.
Druhý z našich historiekých belletristo,
Zikmund Winter, uveřejnil na sklonku tohoto
roku knihu »Bouře a přeháňka«, obsahu-
jící dva historické obrázky ze začálku sedmná-
ctého stoleti. Doba tato těší se spisovatelov
Jiráskův
Winter
Bouře
26
article
oblibě, sluduje ji s neobyčejnou pěči a svědomi
tostí, překonávaje četné oblíže a nedostatky pra-
menů. Nedosažitelným je Winter po stránce hi
storicko-filologické, neboť spisovná jeho mluva.
ať jde o jednotlivé výrazy, či o synlaxi a styli-
saci, vyniká neobyčejně přesným historismem.
Jiná známka staví jej daleko nad všechny tvůree
běžného románu histerického: snaha čistě umě-
lecká, kresliti lidi tak jak jsou, s jich vášněmi
i chybami, v něm je vedle píle a nadání histo-
rického stejně mocný talent umělce-romanciera
a jest si jen přáti, aby z jeho pera se nám do
stalo nějaké větší práce románové, jako je » Misti
Kampanus«.
Od těchto dvou representantů románu bi
storického přecházím k románu polohistorickému
a v obou připadech zároveň venkovskému. Zvu
jej polohistorickým, prolože pojednává o dob
vzdálené sotva půl stoleti. Tak kniha Terezy
Novákové »Na Librově gruntě« kresl
nám ohlas událostí polit ekých kol r. 1848 v z
padlé české vesnici, ličí nám vliv jich na pro-
stou nevzdělanou mysl venkovanů.
Winter
Kampanus
Novák
Librův
27
article
Román tento, zjevně založený na předběž-
ném studiu, kresli rovněž zvyky venkovanů
způsob jich života, jich přirozenou morálku,
která se vyvinula bez vlivu dogmat; a po stránce
folkloristické podává řadu zajímavých detailů
Spisovatelka volila zde thema dosud nikým ne
zpracované, vynaložila na základ svojí práee
všechnu plli, přinesla nám kulturní dokumen
pro život našeho národa — a v tom je nepo
píratelná zásluha. Dějišlěm její knihy jsou vý
chodní Čechy a proto folkloristická stránka má
tu lokální zabarvení.
Totéž lokální zabarvení, jenže silnější, sna
i specialisovanější, má pátá kniha velkého Ho
lečkova cyklu »Naši«, nazvaná »Adamov
svatba«. V celém svém eyklu, ať jde o který
koliv jeho díl, vyniká Holeček neomezenou zna-
lostí lidu a jeho psychologie. Lid jihočeský.
jeho vnější i vnitřní život, jeho psychologie.
povaha, zvyky a způsob života, ba jeho zpěvy
a národní obyčeje nalezly v Holečkovi svého
rhapsoda. A zároveň nejlepšího kulturního histo-
rika, neboť knihy »Našich« líčí na mnoha ml-
stech život jihočeského lidu retrospektivně. Láska
k půdě, kterou rolník vzdělává, názor o důleži
tosti malorolnictva jakožto nejsilnější vrstvy ná
roda, mohutné pojetí olázky náboženské, zalo
Holeček
Čechy
Adamov
28
article
žené na tradici husitské a lidový demokratismus,
provázený vrozeným smyslem pro zdravou pro-
stotu života — to jsou hlavní ideové momenty
Holečkových »Našich« a tedy i »Adamovy
svatby«. V ní zvláště tlumočil spisovatel názor,
že rolník nemá se nikdy od svoji půdy odluču-
vati, protože tím oslabuje národní sílu; vyznačil
boj lidu proti šlechtě, největšímu to škůdci,
podal opět nový charakter lidu, který žije v jeho
rodném kraji a také kus jeho historie v posled-
ním půlstoletí 19. věku. Připomínám ještě, že
literární veřejnost je povinna věnovati tomuto
rozsáhlému dílu, jež dosud není ukončeno, větší
pozornost, než se dělo dosud.
Mluvíme-li o beletrii, která se vztahuje k ven-
kovu, pak nemožno zanedbati knihu J. Herbena
»Hoštišov«, klerá je význačná dvěmi strán-
kami: především kresbou života chudého lidu
na Táborsku, již autor provádí v řadě plastických
obrázků prostými a nelíčenými tahy péra. Druhá
stránka podává nám intimněji spisovatele, tlumočí
jeho opojení přírodou, bezprostřednost jeho vjemů
a upomíná na prostý a poetický realismus Tur-
geněvův na jedné straně, na rozmarný naturalis-
mus Kiplingův na druhé straně.
Holečkův
Adamův
J Herben
Hoštišov
Kiplingův
Táborsko
29
article
Snahu charakterisovali racu nebo jistou její
část má také Kálalova kniha: »Obráz ky
z pod Tater«, která líčí kulturní život Slo-
váků vůbec, zvláště však jejich politické utrpení
pod sveřepou nadvládou Maďarů. A letos, v rok
děsných události černovských, přichází Kálalův
spis, psaný formou beletr sliekču, náhodou jako
na zavolanou.
Ještě jedna kniha vztahuje se k venkovu,
ale má už cíle skoro výlučně umělecké, podá-
vajíe nálady, pocity a chmurnou filosofii svého
tvůrce: je to Šlejharovo »Od nás«, kniha která
nese všechny ty stopy hluboce myslícího a halu-
cinovaného talentu autorova, tlumočí jeho známý
naturalistický pesimismus. Je to visionářská lyrika
fatalního zla a utrpení, jež filosoficky vyrů stá
z přírody. Osobitý styl spisovatelův, jaký nikde
u nás nenaleznete, je nervosní, charakterisuje
delailně celou škálu pocitů a podvědomých im-
pulsů, je to styl povahy spiritualní.
Šlejharovou knihou přecházíme z ovzdušl
kulturně-literárního do ovzduší estetického. A tu
na prvém místě dlužno uvésti knihu, která byla
psána jen pro estetiku, stvořena celým aparáter
moderního estetismu, diktována snahou po vy-
Kálalův
Maďar
Šlejharův
Tatry