2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
1. ledna 1908. Císlo 1.
4
article
DR. RICH. KORE
DR. RICH. KORE
Středostavovská politika živno-
stenská v r. 1907.
V roce 1907 doznal t. zv. ochranný
směr v politice živnostenské do té doby ne-
bývalého výrazu v živnostenské novele
ze dne 5. února 1907, kteráž až na ustanovení
o zkoušce tovaryšské vešla v platnost dne 16.
srpna téhož roku. Jest přirozeno, že s tímto zá-
konodárným dílem nebyl nikdo úplně spokojen:
ani řemeslníci, ani obchodníci, ani průmyslníci
ani zaměstnavatelé, ani zaměstnaní a také ne
spotřebitelé, pokud vůbec přání této neorganiso-
vané masy přicházejí ku platnosti. Přes všechny
nedostatky a vady člužno však v živnostenské
novele ze dne 5. února 1907 spatřovati nemalý
úspěch organisovaného živnostenského, speciálně
řemeslnického a kupeckého hnutí. Připomínáme
jen značné zostření a rozšíření průkazu způso-
bilosti u živností řemeslných, zavedení průkazu
pro určité kategorie detailních obchodů, podmí-
nečně i pro živnost hostinskou, omezení obchá-
zení průkazu způsobilosti při obchodních spo-
lečnostech veřejných, některá omezení, uložená
obchodníkům (konfekcionářům) s oděvem
obuví, omezení opovědi smíšeného obchodu dle
1. odst. § 38 ž. ř. na obchodníky průkazem způ-
sobilosti opatřené, dokonalejší úpravu poměrů
učednických, zavedení obligatorní společen-
stevní zkoušky tovaryšské a fakultativní zkoušky
mistrovské, zvýšení pravomoci živnostenskýeh
společenstev a zejména jejich svazů, rozsáhlé
rekursní právo živnostenských společenstev, de-
konalejší úprava hlavy VII. o živnostenských
společenstvech vůbec, nápravy v oboru řízení
přestupků a trestů atd. atd.
DR
Rich
5
article
Ochrannému směru v politice živnostenské
učiněny tu tedy význačné koncese. Do svobody
živnostonské, uplatněné živnostenským řádem
z r. 1859 učiněn nový hluboký průlom, ome-
zena opětně novými předpisy volnost nastupo-
vání živnosti řemeslné i některých detailních
živností kupeckých (obchodů se smíšeným zbo-
žím, materiálních, koloniálních neb specerej-
ních) a do jisté míry zavedena některá nová
omezení i při provozování živnosti výrobních
obchodních, v řemeslný obor spadajících.
Naproti tomu povolena arciť i určitá kon-
cese podnikání v prvé řadě velkoprůmyslovému
dodatkem, vloženým v § 37. ž. ř., dle něhož
mají živnostníci právo, aby si sami v dobrém
stavu udržovali svá zařízení závodová, jakož
i zhotovovali pro potřebu vlastního závodu ob-
vyklé obchodní pomůcky (obaly), ktoréž slouži
ku prodeji jejich výrobků.
Radostně dlužno pozdraviti snabu učiniti
z posavadního průkazu o odbytých letech učed-
nických a pomocnických skutečný průk az
o nabytém výeviku a vzdělání. Snaha
ta dochází zejména silného výrazu v zavede-
ných povinných zkouškách tovaryšskýcha
dobrovolných zkouškách mistrovských. Živno-
stenská novela ze dne 5. února 1907 jest v čet-
ných směrech zákonodárných dílem svého druhu
vůbec jediným. Ochranný směr, v ni uplatněný
nedochází sice v jiných státech napodobení, za
to tím více pozornosti vzbuzují předpisy, týkající
se zdatnější výchovy dorostu řemeslnickéhoa
dalšího vybudování společenstevní organisace.
6
article
Předpisy tyto jsou přímou oporou druhého, po-
sitivního směru politiky živnostenské, jehož
úkolem jest přičiniti se o to, aby řemeslo a malá
živnost vůbec, zastoupená početnou vrstveu
samostatných podnikatelů, v hranicích novo-
dobého vývoje jí přikázaných prospívala a stá-
vala se výkonnější. K tomu cíli též čelí v Něme-
cku právě projednávany t. zv. „malý průkaz
způsobilosti“, kterýž však na rozdíl od našeho
průkazu nemá býti ochranou před přívalem nové
soutěže a nemá stížiti neb obmeziti samostatné
nastupování a provozování řemesla, nýbrž má
pouze zlepšiti a zdokonaliti učení v řemesle a to
Uím, že právo míti a vzdělávati učně spojuje se
s určitými podmínkami, jež jsou zárukou úplne
způsobilosti mistrovy k výchově učňů. Vyvrcho-
lením tohoto průkazu jest dobrovolná zkouška
mistrovská, již od r. 1897, leč beze všech práv-
ních následků, v Německu zavedená. I v Belgii
a ve Švýcansku, kde jinak panuje plná svoboda
živnostenská, objevuje se snaha podobná a za-
vádějí se dobrovolné anebo povinné zkoušky
účednické.
Také v pěstování positivního směru
živnostenské politiky, spočívajícího ve zvele-
bování živností po stránce techni-
cké a hospodářské prostředky moderními,
za účelného přispění moci veřejné, jež jest zdů-
vodněna postavením řemeslníka, jakožto podni-
katele hospodářsky slabšího, bylo u nás v roce
1907 úsilně pokračováno. Zvelebování živnost
lze pokládati na ten čas za nejčelnější v nej-
proveditelnější z četných úkolů moderní živno-
stenské politiky malo- a středostavovské.
Nejpřednějším představitelem tohoto směru
živnostenské politiky v království českém jest
technologické průmysl. museum
(ústav pro zvelebování živnosti)
obchodní a živnostenské komory v Praze.
Nout
Německo
Belgie
Švýcansko
živnostenský komora v Praga
7
article
Útav ten jest společným výkonnymn orgánem ži-
vnostenské akce zemského výboru král.
českého, obchodní a živnostenské komory v Pra-
ze, v Plzni a Č. Budějovicích, provádí někter
úkoly, jež by jinak ústřední státní akci ve Vídni
připadly a působí také v české oblasti komory
liberecké.
Pražský ústav postupoval celkem v dosa-
vadních směrech své činnosti, půsopnost odbo-
né poradny a zkušební stanice doznala opět pod-
statného rozmnožení. Hlavní váhu položil však
ústav na další vybuďování mistrovských a od-
borných kursů (zejména také kursů směru umě-
locko-průmyslového), které doznaly všude tako
vého ohlasu, že nebylo lze ani z daleka vyhovět
veškerým hlásícím se účastníkům. Z mistrov-
ských kursů stávají se pozvolna vzorné závody,
v nichž účastníci prodělávají vždy určité výrobní
období. Pokračováno v činnosti, týkající se po-
řádání výstav učednických v Praze, zakládány
nedělní a sváteční besídky pro učně atd. Stálá
výstava motorů a strojů pro nedostatek místnosti
znovuzřízena nebyla a v budoucnosti asi již zři-
zena nebude, poněvadž nikde se neosvědčila.
Plzeň
Č . Budějovice
Vídeň
Praha
živnostenský komora
8
article
V ústavu pro zvelebování živností pro obvod ob-
chodní a živnostenské komory liberecké, ač jest
tam dostatek místností, byla stálá výstava strojů
definitivně rozpuštěna a také v ústřední službě
vídeňské, pokud nám známo, nejsou institucí
touto příliš nadšeni. Za to budou pořádány
v Praze kompletní speciální občasné výstavy mo-
torů, strojů i nástrojů a zejména veškerých no-
vinek pro určitá živnostenská odvětví a budou
provázeny výklady a demonstracemi za hro-
madné účasti příslušných živnostníků. Dlužno
poznamenati, že mluvíme tu výlučně o živno
stenské akci zvelebovací v užším slova smyslu
a že tudíž blíže nezmiňujeme se o záslužné
činnosti umělecko-průmyslového musea, krajin-
ských průmyslových museí a průmyslových i od-
borných škol.
Praha
živnostenský komora liberecký
9
article
Také ministerstvo vyučování zavádí v po-
slední době hojně kursy a přednášky pro živnost
níky, a to nejen kursy semestrální a dlouhodobé
nýbrž i kursy zcela krátkodobé, jež dříve poklá-
dalo za nedosti účelné.
V r. 1907 konán byl v červnu III. s j e z
rakouských ústavů pro zvelebo
vání živností v Gorici, při čemž zejmé-
na byla veřejně a odbornicky oceněna půsoh-
nost pražského ústavu pro zvelebování živnosti
a jeho řízení; zvláště chemicko-technologická
činnost ústavu, jakož i pořádání mistrovských
kursů zvláště směru umělecko-průmyslového
působení na výcvik učňů doznalo uznání. Někte-
ré podniky pražského ústavu došly následovníků
ve St. Hradci, v Terstu, Celovci i v jižním Ně-
mecku.
V r. 1907 bylo pokusmo zemským vý-
borem král. českého zavedeno „m istrov-
ské subvencovaně učení“, záležejíe
v tom, že mistr, který na sebe vzal zvlášť přímé zá-
vazky v příčině výchovy svých učňů, obdrží ze
zemské dotace postupně odměnu. Pro tuto no-
vou akci vypracována byla na podkladě usne-
sení zemské komise živnostenské a zemského
výboru základní ustanovení.
Gorica
St . Hradec
Terst
Celovec
10
article
Družstevní akce strojová poněkud
vázla. Zemský výbor postavil se na stanovisko.
že nové stroje bude družstvům strojovým a vý-
robním udělovati jen v případech zcela výji-
mečných, poněvadž s akcí strojovou nenabyl
dobrých zkušeností. Pokud se týče ostatních
družstev živnostenských, tvořil zemský ju-
bilejní úvěrní fond živnostenský jaksí
jejich ústředí a podporoval je při zakládání,
správě, jakož i poskytováním poměrně snadno
dostupného a levně zúročitelného úvěru. Pro-
jekt na sloučení jubilejního zemského fondu
živnostenského a zemědělského v jediný ústav
padl a bohužel nebyla uskutečněna ani malá
oprava stanov fondu živnostenského, čelící k to-
mu, aby činnost fondu byla uvolněna a aby mu
bylo umožněno poskytovati úvěr i i jiných pří-
padech, než deposud podle stanov jest možno.
zejména též zcela volným sdružením živnost
níků za účelem převzeti dodávek a práce. Jmění
fondu rozmnoženo o vklad země v obnosu
150.000 K, zúročitelný 39%.
11
article
Obnos, věnovaný královstvím českým na
zvelebovací akci živnostenskou, obnášel doposud
30.000 K a zvýšen byl na 50.000 K. K tomu
by bylo dlužno přičísti roční subvence, věno-
vané zemi ústavům pro zvelebování živnost
v Praze a v Liberci. Na sněmu král. českého
podán byl návrh na zřízení zemské ž ivno-
stenské rady, kterýž byl zemským sněmem
v zásadě příjat. Projekt řišské živnostenské
rady byl sice v r. 1907 podrobně propracován.
leč ve skutek ještě uveden nebyl.
Na Moravě došlo již ke zřízení zem
ské živnostenské rady, jakožto porad
ního sboru zemského výboru markrabství mo
ravského, v němž zejména zvelebovací akce ži-
vnostenská doznala plného soustředění. Pomýšl
se na to, aby při zemské radě živnostenské jako
její výkonný orgán zřízen byl moravský zemský
ústav pro zvelebování živností. Těmito podniky
stoupl znamenitě moravský rozpočet na prospěch
zvelebování živností.
Hnutí za refermu a zodbornění pe-
kračovacích škol živnostenský c
koncem r. 1906 povstalé rostlo a uznávána vše-
obecná potřeba postupného zodbornění pokračo-
vacích škol živnostenských ve veškerém vyučo-
vání a opatření škol těch dle možnosti dílnami.
Praha
Liberec
Morava
kračovace škola živnostenský c
12
article
Nelze arci přehlížeti, že tu nutno postupovati
s jistou opatrností, zejména se zřetelem k velmi
značným finančním nákladům, jichž skutečné
zodbornění škol pokračovacích bude výžadovati.
Snaha o zodbornění vyučování pokračovacího
jeví se však všude a tam, kde stávala již odborná
oddělení, dějí se přípravy k jich dalšímu vybu-
dování. Zejména poznamenati dlužno, že v Pra-
ze vedle odborné a odborné pokračovaci školy
vzlatnické vznikla nová samostatná odborná po-
kračovací škola pro knihaře a spřízněná odvětví,
kteréž dalo k disposici svou kursovní dílnu kni
hařskou technologické průmyslové museum,
Živnostenskou novelou byla zabezpečena
malým a středním živnostem jistá ochrana
a byl dán podnět k dalšímu vývoji a k další or-
ganisaci. Ptáme-li se však, je-li provedení této
ochrany a nové organisace zabezpečeno, nelze
dáti odpovědi kladné. Úplné provedení zákonné
ochrany živností vyžadovalo by pronikavé re-
organisace, sesílení a psamostatnění ž iv-
nostenských úřadů, zejména živno-
stenských úřadů I. stolice a ani zelmi účinná
pomoc živnostenských inctruktorů spole-
čenstevních, kterým novelou živnostenskou ote-
vřelo se opětně široké pole činnosti, nepodává
plné záruky, že živnostenská novela bude pro-
vedena včas, v plném rozsahu a dle úmyslů zá-
konodárců. Společenstevním instruktorům při-
padne tu arci úkol největší a právě jim pylo
třeba opory v reorganisovaných úřadech živno-
stenských.
13
article
Dobrovolné zkoušky mistrovské
zavedené § 114.a) živnostenské novely, nalézají
se ještě ve stadiu příprav. Budou konány bud
v odborných společenstvech, buď v ústavech pro
zvelebování živnosti; v poslednějším případě
bude zkouška skládána přod komisí, jejíž před-
sedu ustanoví politický úřad zemský z osob ne-
stranných, pokud lze práv znalých, 1 člen musí
ovládati účetnictví a kalkulaci, další člen bude
vzat z odborníků, jichž seznam sestaví ústav pro
zvelebování živností a jiný z odborníků, jichž
seznam navrhne příslušné živn. společenstvo.
Obchodni a živnosterské ko-
mora pražská působila na poli zvelebování
živností především svým technologickým průmy-
slovým museem, svou odbornou školou zlatni-
ckou a jejími hospitantskými kursy, vydatným
subvencováním pokračovacích, zvláště odbor-
ných pokračovacích a obchodních škol a jiných
vzdělavatelskýh podníků a mimo jiné opětová-
ním zdařilých živnostensko-právních infor-
mačních kursů pro starosty a jiné funkcio-
náře živnostenských společenstev a obchodních
gremií. Obdobně působily obeh. a živn. komory
v Plzni a v Č. Budějovicích.
Také Zemské jednoty živnostenských
společenstev a obchodních gremii a četné spole-
čenstevní organisace vyššího řádu konaly svou
živnostenským řádem jim vyměřenou povinnost
v plné míře; o podrobnostech nelze se tu arni
zmiňovati. —
Plzeň
Č . Budějovice
slův muzeum
14
article
Posléze nelze opomencuti dotknouti se ny-
nějšího stavuotázky malo živ nosten
ského pojišťování. Téměř veškero ži-
vnostnictvo přijímá za svou zásadu, vyslovenou
na posledním sjezdu obchodních a živnosten-
ských komor rakouských, že totiž otázka malo
živnostenského pojišťování má býti řešena s ou
časně s otázkou starobního a invalidního po
jišťování dělnickébo. Dosavadní dělnické poli
šťování nemocenské a příští ipvalidní a starobn
má jakožto nucené pojišťování se státním
příspěvkem trvati, i když dělník zařídil si živnos
samostatnou, dokavad tuto živnost provozuje
v menším rozsahu, při čemž pojistné břemeno.
15
article
pokud není kryto příspěvky státními, po případv
i jinakými, padá na pojištěného živnostníka. Pro-
vedení všeobecného nuceného pojišťování malo
živnostenského nutno tudíž vybudovati v na-
prosté spojitosti s dosavadním pojišto-
váním dělnickým. V živnostnictvu rozmáhá se
stále více přesvědčení, že pojišťování starobníhe
a invalidního nedosáhne jinak, nežli ve spojen
s projektovaným pojišťováním dělnickým. Každý
oceňuje moc a sílu organisovaných dělnických
mas a jest tudíž přirozeno a pochopitelno, že
maloživnostnictvo doufá, že živnostenské poji
šťování starobní a invalidní nejbezpečněji bude
provedeno v rámci všeobecného pojišťování so-
ciálního, tedy v nejužší spojitosti s pojišťováním
dělnickým. Do tohoto téměř obecného přesvěd-
čení vnesl poradní sbor pracovní při minister-
stvu obchodu v prosincové své schůzi rušivý ton
tím, že usnesl se na resoluci, v níž praví, „že
by sice bylo žádoucno, aby také pro mala-
živnostníky a malorolníky zřízeno bylo starobn
a invalidní pojišťování, aníž by však tím bylo
zdrženo provedení dělnického pojišťování. Z
tím účelem doporučuje pracovní sbor soustavu
svépomoci, podporované státem, zemi a obcemi.
Pojišťování toto dle názoru pracovního sboru
může (ale nemusí) býti povinným.“ Kdyby tento
názor měl přijíti ku platnošti, vzniklo by veliké
nebezpečí racionálnímu provedení pojišťování
maloživnostenského v rámci pojišťování sociál-
ního, ba bylo by ohroženo provedení všeobec-
ného a nuceného pojišťování maloživnostníků
pro případ invalidity a stáří vůbec. Na toto e-
bezpečí nutno důrazně upozorniti.
DR. RUDOLF PILBAUER
DR
Pilbauer
16
article
Sociálně-politické bloudění
V r. 1907.
Sociálně-politické bloudění
V r. 1907.
Z obou velkých etap sociálně-politických.
které na tomto místě loni byly registrovány, totiž
počátku šíře založené mezinárodní úpravy
ochranného zákonodárství dělnického a jedno-
tící reformy sociálního pojišťování, jen první
v prošlém roce se utvrdila a vykazuje krok
v před: i u nás předložila vláda osnovy zákonů
nebo aspoň nařízení ku provedení bernské kon-
vence, pokud jde o zákaz živnostenské noční
práce žen a úpravy užívání bilého fosforu př
výrobě zápalek; za to druhá nejen u nás, ale —
podle toho, co právě na sklonku roku pronikl
na venek o konkrétních reformních projektech
v Německu, i tam rozplývá se v nivec a vítězí
partikularismus jednotlivých kategorií pokladen
ských nad požadavky úměrnosti a celkové vj-
konnosti dnešní soustavy sociálního pojišťování
Německo
17
article
Naše pracovní rada ve svém, po léta připravo-
vaném votu o našem vládním programu reform-
ním činí dokonce krok zpátky k dalšímu ještě
posílení partikularismu úrazového pojišťování
tak a bylo by sebeklamem, věřiti v něco víe
při celé reformě tak z hloubky plic zejména v
vedoucím v té věci Německu nabírané, než že
kolos budovy pojišťovací, uvnitř nesouměrný
samý přístavek, samá adaptace a při tom každé
odvětví se zvláštním vchodem, dostane jen no-
vou fasádu, pod níž bude lze přistavovati
aďaptovati zas dál. Zastanci tohoto partikula-
rismu při tom dovolávají se s největším klidem
slov a plánů Bismarkových — dvacet let sta-
rých; téhož Bismarka, který pro toho druhu dů-
slednost kožených tradie měl případné ostré
šlehy. Ale nového Bismarka zatím není, který
by sáhl do plnosti dneška a tak je pořád bernou
mincí, co uznal za dobré před celou generací.
Z nedostatku nový tón udávajícího člověka
smělé a silné vůle tím víc rojí se všude reformní
drobné práce, která na staré zdivo lepí, kdese
co přilepit dá a i nejsmělejší přílepek již ně-
jak spojí se starou budovou třeba visutou pavlačí
nebo ji hodí přílepek prostě na záda jako ranee.
Bismarkův
Německo
18
article
Takovou prací sociálně-reformní je naše loňská
osnova o úpravě služebního poměru obchodního
personalu pomocného „a některých jiných zřízen-
ců atd.“ (tento málem již konstantní přívěšek
v nadpisech našich novějších osnov zákonných
je již sám o sobě charakteristickým pro fakturu
dnešního zákonodárství), slepená z nahodilého
výběru stavovských požadavků a na platné právo
prostě přivěšená jako na zeď klec s novým
ptákem; anebo loňská osnova o úpravě domá-
ckého průmyslu, která je — po celé té obrovské
práci na tomto poli zejména v posledních dvou
desetiletích vykonané — prostě naivním proje-
vem názoru, že se přece jednou někdea
s něčím začít musí, má-li se začít vůbee,a
docela podle toho také vypadá, dokládajíc do-
cela prostodušně, že když jen aspoň těch ně-
kolik paragrafů parlament schválí, tu spoustu
ostatních že již si připíše ministr sám. Tak do-
cela neomaleně praví se ve dvou paragrafech
osnovy a tak neomaleně, neumělou rukou a fri-
volní přímo lehkovážností přistupuje se u nás
k řešení tak obtížných a složitých otázek. A jiné
příklady, z nichž aspoň ještě uvedeno budiž
prováděcí nařízení k zákonu o pensijním pojišťo-
vání soukromých zřízenců, které sfingu, ležíeí
do dneška nehybně u § 1. onoho zákona s mra-
zivou otázkou, kdo mu vlastně bude podléhati,
odbylo všeho všudy třiceti řádky a snaží se
oblouditi ji nanejvýš jen slohem delfského
orákula.
19
article
Jak dostati jednotu, pevný a drobet smě-
lejší vyšší cíl — vedle ovšem opravdové váž-
nosti — do dnešní rozbředlé práce sociálně re-
formni, dnes lze říci tím tíže, čím dále postu-
puje pořád drobení jak ve stranách, tak i v nej-
různějších lokálních i ústředních poradních sbo-
rech a radách, z nichž každá pracuje na svou
pěsť a má zvláštní jídelní lístek pro svou klien-
telu. Nebude-li bližšího řešení, nezbývá věřit
než v jeho dnes ovšem ještě příliš vzdálené
zpevnění odborových organisací dělnickýcha
jich protiváhy, zaměstnatelských, z jichž urovna.
ného vzájemného styku časem skoro exaktně
musí vyplynouti přesná výslednice i sociálně-
pelitická, aspoň mechanická, když ideová nena-
chází pevné a silné ruky. Do té doby zásluhou
nejrůznějších parlamentních a stavovských stran
i straniček mnohými ještě příkrasami polepíme
zděděné instituce, mnoho paragrafů vpíšeme do
zákonníků podle toho, kde ještě zbylo kousel
místa a i nové listy se vlepí, nalepí a přilep
nebo časem zase staré přelepí a podlepi. A bude
práce stále dost, jak den dá, a mráz přecháž
při tom pomyšlení všechny, jichž povoláním jest
házet tento písek den za dnem na řešeto kritiky
a odborně práce,
20
title
DR. ŠIMON KOLÁŘÍK
DR
Kolářík
21
article
Zemědělství české v r. 1907.
Zemědělství české v r. 1907.
Rok 1907 začal pro zemědělce za příznak
nevalně příznivých: snih napadl v lastopadu
1906 na půdu nezmrzlou, v lednu dostavily se
třeskuté mrázy, ozimům vedlo se špatně. Po-
mrzla réva, pomrzly mladé výhony stromů les-
ních, pomrzly i několikáté štěpy. Jaro zmutně
začínalor zimy potrvaly až do května. Jarní
setby začaly až v druhé polovici dubna; ozimní
pšenice ve vyšších polohách z velké části vy-
mrzly a byly zaorány. Pozdní jarní a letní po-
hoda mnoho spravily; léto zvlášť bylo letos rol-
níku příznivé; nehledě k lokálním katastrofám
(průtrž mračen na Rychnovsku a Kostelecku
větrné cyklony na Chrudimsku) zůstalo králov-
ství české katastrofálních pohrom živelních roku
1907 ve velkém celku ušetřeno.
Výsledky sklizně hlavních obilin, třeb
celkem zůstaly za r. 1906 pozadu, neklesly však
pod průměr; žita dokonce sklizeno více než
ei
r. 1906.
V celém království českém činila:
za
ječmene ovsa
u pšenice žila.
plocha sklizně
r. 1907 224727 549.925 309.902 471.855
r. 1906 231.738 513.414 371.236 492.000
prům. sklizeň po 1 ha plochy sklizn
Rychnovsko
Kostelecko
Chrudimsko
ha
25
article
celková sklizeň v hektolitrech
r. 1907 5,402.145 11,991.616 8,466.069 15,045.67
r. 1906 5,559.344 10,970.007 9,542.311 15,593.277
Jakost sklizně, zejména pokud se ječmene
týče, proti loňsku značně pokulhává. — Sklizen
pícnin byla prostřední; cukrovky sklidilo se
v Čechách letos 4052 tisíců tun (loni 3892),
v celém Rakousko-Uhersku letos 8604 tisíce tun
(loni 8977). Sklizeň brambor byla dobrá;
len uvedl se nepoměrně lépe než r. 1906.
Ceny tržní u obilin od srpna trvale stoupaly;
pšenice dosáhla výše 26 K za 1 q; žito 25 K,
ječmen 18 K 20 ha oves 16 K 60 h. — Úroda
chmele proti loňsku byla dobrá; ceny v době
česání chmele byly uměle tlačeny, v říjnu však
stouply; některé obchody, prodávající za níz-
kých cen na termin, octly se, nemajícé zapro-
dané zboží pohotové stoupáním cen v těžké si-
tuaci. Kampaň letošní stála již od druhé polovice
října pod vládou nového zákona a ochraně pů-
vodu chmele, leč účinků tohoto zákona nebylo
valně znáti: než zákon vstoupil v platnost, t
byl zásoben a přípravy k řádnému provádění
zákona nutné (organisace známkoven, komisaři)
nejsou vlastně podnes hotovy. — Úroda o voce
uspokojila pouze u hrušek; u jablek byla slabá,
u třešní průměrná a u švestek téměř žádná.
Čechy
Rakousko
Uhersko
ha
26
article
Stav hospodářského zvířectva celkem
se nezměnil. Chovatelé celý rok museli úsilně
potírati návrhy, žádající otevření hranic dobytku
ze států východních. Státní správa, oceňujíe
správně nebezpečí, které v ohledu zdravotním
domácím stádům hrozí, stála v těchto sporech
chovatelů dobytka s konsumenty masa na straně
chovatelů. — Zdravotní stav dobytka byl do-
brý; zejména sluší vytknouti, že i brav vepřový
zůstal letos ušetřen epidemické nákazy červen-
kové; mnoho v tomto směru sluší zajisté děko-
vati očkování.
Opakem k cenám chlebovin lze znamena
ode žní stálé klesání cen dobytka. Př
některých druzích masa (telecí, vepřové) po
klesly ceny i v drobném obchodě, u jiných udr
žují se houževnatě na staré výši.
27
article
Na pražském trhu znamenána byla cena 100 kg živ
váhy
100 kg. živé váhy
krávy
voli
býci
24./IX. 62—98 K 46—86 K 52—82
3./XII. 44—94 K 40—76 K 46—72 K
1 kg. jatečné váhy
prasata
ovce
telata
24/IX. 1.20—1.40 K 1.00—1.28 K 1.16— 1.56
3.XII. 1.04—1.28 K .80—1.08 K 1.00—1 44
Hospodářský průmysl sdílel vý
hody i svízele vysoké konjunktury průmyslové
s ostatním průmyslem: konsum piva i cukru —
dík stálému zaměstnání a slušným mzdám děl-
nictva — stoupal a zvyšoval odbyt cukru i piva.
Dražší pracovní síly a uhlí zdražovaly výrobu.
S ostatním průmyslem prodělal též zemědělský
průmysl těžké svízele, které vyplynuly z nedo-
statku voziva na železnicích; pro zemědělský
průmysl byly svízele ty tím citelnější, že dosta-
vily se v nejvyšším stupní právě v době, kdy
zemědělské závody průmyslové začínaly nové
kampaně; že specialně české kraje pocítily též
následky pasivní resistence na drahách a mimo-
řádných bezpečnostních opatření, nařízených ge-
nerální inspekcí drahám soukromým, jest ještě
dostatečně v živé paměti.
Cukrovarnictví přinesl jinak rok
1907 některá přijemná překvapení: poslaneckou
sněmovnou usnesený zákon protirayonový byl
odporem sněmovny panské zmařen a veškere
úsilí rolnietva o zákonný zákaz rayonu nevyka.
zuje za r. 1907 žádného úspěchu. V poměrech
úpravy mezinárodní tržby cukerní bylo prodlou-
žení brusselské konvence mezi zástupci nejdůle-
žitějších evropských států opětně smluveno.
K nové konvenci přistoupí také Rusko, které po-
sud stálo stranou. Jisté uspokojení přinesly eu-
krovarům též předlohy vyrovnací: surtaxa za
cukr v minulosti (od září 1903) do Uher vyve-
zený se nebude dodatečně vybírati a dnešní cel-
kový kontingent vývozu do Uher jest i pro nej-
bližších 10 let bez surtaxy zabezpečen; na stup
ňování vývozu nelze ovšem bez placení surtax
Rusko
Uhry
kg
K . 80
28
article
dále pomýšletí, v tom směru jsou pro cukrovary
na Litavě postaveny celní šraňky. — Na samém
sklonku roku provedeno snížení daně cukerní
o 8 K na 1q.
Pivovarství mělo těžký rok: ječmen
i chmel drahý, těžká konkurence e všemi ne-
zdravými důsledky, nejhůře v tomto konkuren-
čním boji vede se pivovarům malým.
Lihovary stojí snwd před dalekosáhlýmí
reformami i bude se rozvrhovati nově kontin-
gent, zemědělské lihovary upírají na ně právo
libovarům průmyslovým, jak tento zápas skončí,
těžko s určitosti předpovidati. V Uhrách. chce
vláda kontingent průmyšlových libovarů vykou-
piti a dáti jej celý lihovarům zemědělským; za
to hodlá zrušiti bonifikace; takové rozřešení
předlitavské zemědělské lihovary odmítají;
nových zemědělských lihovarů vzniklo jen asi
pět (na velkostatcich), družstevní žádný. Dan
z líhu bude nepochybně zvýšena, ano mluví se
docela o možnosti lihového monopolu. — České
lihovary docílily svépomocí slušného úspěchu
tím, že zřídily si v Praze ústřední prodejnu,
která převzala prodej veškerého, v Čechách vy-
robeného alkoholu.
Litava
Uhry
Praha
Čechy
Český lihovar
29
article
Mlynářství přinesl r. 1907 po těžký?
bojíeh minulých situaci příznivější. Předlohy vy-
rovnávací neuchránily je před uherskou konku-
rencí, jak by si zajisté bylo přáti a jak se
to uherským cukrovarům proti jejich předlitav-
ským konkurentům vesměs povedlo, leč mlecí
zřízení přece navždy pohřbily a nad ter-
minovým obchodem obilním stahují se mračna
i v Uhrách; ve svépomocné organisaci vykazuje
organisované mlynářstvo úspěch ve společné
prodejní kanceláři, kterou si zřídilo u průmy-
slové banky.
V oboru hospodářského školstv
přinesl r. 1907 četné pokroky: vysoké učení
zeměvědné při české technice dokončuje svou
plnou organisaci; král. zemské akademie dostaly
nový statut, osnova učebná se prohlubuje a pro-
fesorský sbor se rozšiřuje (hospodářské stroj-
nictví, správověda). Usnosením snémovním při-
stupuje k pozemštění třetiho typu škol hospo-
dářských: po akademických a středních školáeh
dochází na školy rolnické. Konečně také hospo-
dyňské školy dostaly sněmovním usnesením
pevný základ samostatným statutem. Nově při-
byly zimní hospodářské školy v Přeloučia
Hlinsku.
Uhry
Přeloučia Hlinsko
30
article
Úvěrnictví prodělalo v r. 1907 těžkou
zkoušku ohněm. A ke oti českého úvěrnictví, ze-
jména zemědělského úvěrnictví, budiž řečeno,
že ve zkoušce té obstálo čestně: okresní hospo-
dářské záložny a organisace Raiffeisenek při
tom všobecném prudkém stoupání úrokové míry
držely pevně pro rolnický úvěr nezvýšenou míru
úrokovou. V takových těžkých dobách dovedou
se teprve výhody těchto úvěrních organisae
plně oceniti. — Myšlenka říšské pokladny druž-
stevní nebyla provedena a ani reorganisace zem-
ského jubilejního fondu zemským zákonem ne
byla uskutečněna; našla prý se cesta zreorgani-
sovati tento ústav bez nutné změny zákona. Jed-
nota okresních hospodářských záložen postavila
se poměrně příznivě k myšlence, aby tento fond
stal se finančním ústředím též okresních hospo-
dářských záložen. Uvážíme-li finanční sílu těch-
to záložen, nepochybujeme, že by přístupem
jich stal se zemský jubilejní fond jedním z prv-
ních finančních ústavů království.
31
article
Družstevnictví české, pokud jde o
družstva výrobní, stálo r. 1907 ve znamení za-
kládání malých družstev strojních k ziskání
možnosti mlátiti parní neb motorovou mlátičkou;
vedle toho jeví se čilý zájem o zakládání druž-
stov na sušení čekankového kořene; v zakládání
obilních skladišť nastal klid; zřizování družstev-
ních mlýnů bylo zastaveno důsledným odpíráním
veřejné podpory. Nápadno jest, že nevznikl
r. 1907 žádný nový družstevní lihovar, ač mehl
očekávati k novému roku 1908 definitivní podíl
na kontingentu.
V oboru politiky agrární sluší pře-
dem konstatovati, že zemědělci uchránili i pří
všeobecném právu hlasovacím kurii venkovskou:
nový řád volební rozlišuje volební okresy měst-
ské a venkovské. Zdržujeme se každého úsudku
o tomto třídění okresů, ale konstatujeme, že se
tento ústupek z principu rovnosti stal na nalé-
hání zástupců venkova v staré sněmovně. Stará
sněmovna na sklonku šestiletí vyvinula obdivu-
hodnou činnost: v horečném chvatu vyřídila
řadu předloh agrárních: zákon o ochraně pů-
vodu chmele, o ochraně přírodního vína před
padělky, o úlevách poplatkových při konversích
byly nejen projednány, nýbrž i sankcionovány;
předlohu o zákazu cukrovarnického rayonu od-
pravila sněmovna panská a osnovu o říšské
ústřední pokladně společenstevní přes usilovnou
snahu vlády a některých skupin poslaneckých
nepodařilo se dostati na pořad jednání pro odpor
stran autonomistických. Zákon o starobním po-
jištění soukromého úřadnictva, jehož platnost
nadehází, dotýká se z velké části hospodářského
úřadnictva a řeší jednu z nejpalčivějších potřeb
tohoto stavu. Nová sněmovna přislíbila již rol-
nictvu jednohlasným odhlasováním resoluce
32
article
Udržalovy zvýšiti meliorační fond na 8 mil. K
ročné. — Novy parlament provedl konečně
ústavně též hospodářské vyrovnání s Uherskem
na nejbližších 10 roků; české zemědělství vy-
rovnání to přijalo jako nezbytnost a žádá jen
loyální dodržení úmluv i se strany Uherska. Na
samém sklonku roku ohlášena byla vládní před-
loha osnovy služební smlouvy hospodářskéhoa
lesnického úřadnictva; ku projednání předlohy
té posud nedošlo. Zemský sněm přes všechno
volání rolnictva otázku sezemštění zemědělského
pojišťování posud nerozřešil. Předlohy zemského
výboru i návrhy jednotlivých skupin poslane-
ckých prošly už v prvním čtení sněmovnou a do-
staly se do výporu; zde byly zmařeny národ-
nostními požadavky Němců, kteří důsledně trvají
na národnostním rozdělení zemských ústavů;
stanovisko toto jest pro Čechy nepřijatelno a tak
celé dílo ohroženo. Jednání o zájmových spole-
čenstech dospělo ve sněmovním výboru poměrně
dosti daleko — leč uzavřením sněmu zapadne
veškerá práce otázce této věnovaná do temaet
registratury a nový sněm bude musiti začiti
znova. — Opravdovým úspěchem zemského zá-
konodárství na poli agrárně-sociálních reforem
jest přijatý zákon o dědické posloupnosti v sel-
ské statky střední velikosti: zákonu tomuto do-
stane se snad v nejbližší době eísařské sankce.
Usnesení sněmu o pozemštění rolnických škol
uvedli jsme již při zmínce o hospodářském škol-
ství. Zmínky ještě zasluhuje usnesení sněmovní
o utvoření bonifikačního fondu: cenných zem-
Udržalův
Němec
Uhersko