ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9cff55e0-738b-11dc-8834-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 28, work 3, person 85, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVIIL
2 masthead
90 8
3 masthead
V Praze, ve středu 1. ledna 1903.
Praha
4 masthead
Číslo l.
5 article
Na rannt - odpol. IIsty předy liácí se Prane v adminlstrasi s něsi na čtvrt leta . . . s dvojí donářkoe mě ate
6 article
7Ki 2K90n
7 ki
7 article
sk čtot 14ka . . . ve sllalkáck na měsíe . Poštout na čtvrt leta. ! . . s dvojí záeilk u a máeo nt.: . ei
8 article Dnešní číslo pro Prahu Je o 24 slranácl.
Dnešní číslo pro Prahu Je o 24 slranácl. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde ve čtvrtek dne 2. ledna v obvyklou hodinu ranní.
Praha
9 article V zoři Nového roku 1908
V zoři Nového roku 1908 Clona zašlosti spadla za starým rokem a lidstvo s novou nadějí vílá svítání roku nového. Národové uvědomělí na prahu no- vého období rozpumínají se a uvažují, zdal v prošlém roce na dráze své pokročili či se zastavili, či byli zatlačení zpět ... a tážou se, čeho jim dle domyslu lidského slibuje budoucnost, čeho se mohou nadíti neb čeho jest se jim obávati. Jestli pak který historický národ má pří činy takto se zamyslit a takto se tázat sebe sama, jest to věru národ náš český, jenz dneškem nastupuje šedesátý rok krušné své pouti skalnatou pouští za vytouženou zaslíbenou zemí svobody. Ano, zásvitem letošního jara bude tomu 60 let, co národ náš probuzen k novému žití, jal se dovolávati svého dobrého práva ve vlasti své. Jen že pohříchu požadavky české nepředkládal korunovaněmu králi če skému český sněm, nýbrž jen vyslanci pražšti. Proto také bylo to, co nám na první ráz kabinetním listem z 8. dubna 1848 povo- leno u porovnání se soudobými vymoženostnni a úspěchy sněmu uherského, velice skrovné, nicméně však vzhledem k poměrům po tu dobu v Čechách panovavším, dost slibné a důležité a cenně.
Čechy
10 article
Maje-tátním tím listem vráceno sněmu českému opět plné právo zakonodárne i ústavodárné: »Sněm český má míti právo o věeh věcech zemských radit se a rozhodovati.« . .. »Zřizení od povědoých nejvyšších úřadů pro království českě v Praze s roz- šířeným oborem činnosti povoluje se.« Maj tálním listem tím pak prohlášeno im perativně: »Narodnost česká tudíž po- ložena za základ tak, že se česká ře ve všech větvích státní sprá v a veřejného vyučování s řečí ně meckou v úplnou roxnostsLa ví jška majr cháh všichni úřadové veřejn a všeky soudy obsazeni býti jedině oso- bami oboji řeči zemské mocnými.« Avšak zloba reakce znemožnila sejití se ústavodárného sněmu českého a za nedlouho oloupila nás i o to rovné právo národnosti a jzyka svým násilím absolutistickým, takže drles na prnhu roku 1908 ještě jest nám za ně zápoli v boji těžkém, přes to, že sám nej soud ve Vídni svým rozhodnutím 13. prosince 1898 uznal a prohlásil, ž kabinetní list z 8. dubna 1848 jest právo platným nezrušeným zákonem v Čechách. Šedesůt let jest zde tedy zákon řádný a právně platný a celých těch šedesát let nebylo toho zákona dbáno, nýbrž jednáno s námi tak, jakoby ho jakživo ne- bývalo. Ještě dnes schází nám tolik ku pln rovnoprávnosti ve všech větvích státní správy. ještě dnes je jazyk našeho šestimilionového národa přes všechnu vytříbenost a bohatou litersturu postrkovaným pastorkem u velike většiny státníéh úřadů po vlastech našich. A český sněm? Čímže jest po dnes ? Zdaliž má právo o všech věcech zemský ch radíse a rozhodovati, jak mu bylo zmíně- ným zákonem posledního korunovaného krále českého plně přiznáno ? A kde sídlí po Praze ti zaslíben nám nejvyšší úřadové, odpo vědní sněmu českému a obdařen rozšiřeným okruhem činnosti?
Maja Praha Vídeň Čechy
11 article
Jak sešněrována vídeňskou centralisací pravomoc sněmu našeho, jak mu nedopřáno ani času ku pravé zákonodárné činnosti i v těch skrovných mezích Schmerlingovy oktrojírky: a jak na proti tomu vídeňské vlády a víděňské rady říšské rozšířovalysi svou moc nad královstvím českým ve všech odvětvích veřejné správy, zejmena v ber- nictví, politické a vyučovací správě až do hypertrofie ústředních orgánů... to vše je obecně známo, proti tomu do šestého de- sitiletí již se bráníme a protestujeme, ve jménu svého jasného práva uznaného v plat- ných zákonech. »Jaký to stav!« žasnul kdysi největší státník uherský Deák, »když neprovádí se národu právo v zákon vtě- lenél« A v tom stavu, po půl stoletém zápasu poctivém trpí podnes národ náš, v tom stavu přestupuje prah roku 1908 doslýchá z tábora vládního i ně- meckého smluvené heslo, že hodlají způsobiti nějaký »pořádek«, nějaké »příměří« v Čechách. Zakusili jsme přes přiliš, než abychom nebyli nedůvěřiví a ostražití. Hledimne na skutky a ty neprozrazují posud žadné změny v zarytosti mysli protivníků, žádné stopy dobré vůle a spravedlnosti vůči nám. Nejen že nechtějí se němečtí privilejníci vzdáti ani části své držávy, která jim nenáleží, ale naopak dychtí po jejim upevnění rozhojnění a žárlice na svou uchvá- cenou moc, vzpírají a bouří se proti kaž- dému drobtu prava, které by se nám vra- celo a považují rovnopravnost našeho zem ského jazyka s jazykem německým ve stát- ních úřadech vlasti naší za křivdu a útok na svůj národní byt, ba na veškeré němectví v Rakousku.
Schmerlingův Deák Čechy Rakousko
12 article
Kdežto my nemůžeme jinak, nežli věrn svým otcům, braniti jednotu, nedíl- nost a svébytnost jediné pověké naší vlasti, již proslulí státníci němečtí jako Bis- mark nazvali pro její přirozené hranice »samým Bobem stvořenou pevností uprostřed Evropy«, již nazývají státovědci jako Gum- plowiez přímo klasickým vzorem přírozenéh jednotného útvaru státuího — němečtí od půrci zdejší zapřahují sílu 8 milionů Němců rakouských do tahu, aby roztrhali nám toto království »dle hranie narodních« a z třetiny jeho slatali si na severu v Podkrkonoší Rudohoří. ryžá němeokou svou zomt a na rodní německou autonomil. — A k vůli tomu i sněm český má býti rozdělen a zpara- lysován nadobro národními kuriemi s právem veta, i zemský výbor i místodržitelství i všeliké ostatní c. k. ústřední úřady zemské mají býti rozděleny dle národnosti ... avšak za to státní centralisace má býti ještě tužší a rozsáhlejší než posud jest, i sestátnění drah má jí slou- žiti a s ní má ovšem býti udržena nadvláda »spojovací řeči německé« jakožto samojediné řeči centrálních úřadů vídeňských. A tomu říkají německo-české vyrovnání, k ně- muž se připravují a strojí němečtí »bohatýři« jako do výpravy válečné . ..
Bis Evropa Podkrkonoší Rudohoří Gum
13 article
Takovou vyhlídku skytá nám politický obzor cislajtánský na úsvitu Nového roku na naší poušti české. Mluví se o »vyrovnání« myslí se na zaskočení nás. Oproti tomu jest nám zapotřebí nevyhnutelně statečnosti. bystrosti a pevnosti duchův a srdcí českých jakou osvědčil národ český tolikráte v dávno- věkosti své v dobách zkoušek nejtěžších Nesmíme dopustit, aby se opakovala hra z r. 1890, kdy v pravdě šlo ne o vyrovnání se Vídně s nami, alébrž o vyrovnání se Němců zdejších s Vídní na naše útraty. Z každé nové vydání pověstných punktací ví- deňských předem děkujeme. Chce-li vláda rakouská zjednat opravdu mír a pořádek v Čechách, musí přede- věím zjednat zde platnost právu v zákon vtělenému, musí dříve usku- tečnit příkaz kabinetního listu z 8 dubna r. 1848 a zemský jazyk český postavit ve všech odvětvích veřejné sprá vy v celém království úplně na roveň jazyku menšiny německé Neboť toliko jako právně rovný s rovným může národ český pou štět se do vyjednávání s německými krajany zdejšími o úpravu budoucí, o sjednání ná- rodnostního zákona, který by obsa- hoval vzájemné vhodné záru ky práv národních menšin v zemi Ale i pak těžko se dá myslit správné, uspo- kojivé vyřízení otázky národnostní bez sou- časného rozřešení otázky státoprávní. Nebo jak je možné klidné spolužití s urput- nými protivníky samostatnosti společné vlasti? A proto musí býti nezbytně druhou podmínkou a cílem všeho vyjednávání o do- hodu, aby Němci zdejší za záruk pro úplné rovné právo své národnosti v celé zemi upustili konečně od svého stejně nepochopi telného jako nevlasteneckého vzdoru a ne- přátelství proti dobrému, korunou slavně uznanému právu tohot našeho staroslavného králov ství na svébytnost, na svézákon nost a samosprávu trojjedinýc zemí koruny české.
Němec Vídeň Čechy
14 article
To jest jediné vyrovnání na něž národ český bez zpronevěření se celé své minulosti může přistoupit a které by vrátilo želaný mír netoliko vlastem našim, ale celé říšt habsburské. Kéž by k takovému vyrovnání svítilo na dráhu slunce. Nového roku. Ale nežli bychom se dali schýlit pode jho na značených preliminářů německých, tož sto- krát raději vydržíme v bojí na své poušti skalné, věříce ve vítěznou moc práva háje- ného vytrvale národem statečným. — Ano toho přejeme svému drahému národu v dnešní sváteční den nade vše: aby se znovu po- vznesl duch jeho a posvětila se srdce jeho tím činorodým nadšením pro velkou věc samostatnosti a svobody vlasti, které dodává i narodům nečetným síly divotvorné, aby nade všecky spory a různice strannické všem upřímným Čechům vysoko stála myšlenka vyproštení vlasti naší z pout úmorné centra- lisace. Jen svorné pevnosti a ne- oblomné vytrvalosti kyne palm vítězství a toho aby se v brzce dodělal po tak dlouhém utrpení a stradaní šlechete národ náš jesl žeha mu z duša své pře jeme v zorr Nověho roku 1908.
Čecho
15 article Vysoká šk ola kidová.
Vysoká šk ola kidová. Bylo tomu 23. záři 1907 sedmdesát let, co konán v Praze sjezd německých přírodozpytcův a lékařů. Sjezd, honosící se neobyčejně skvělým průběhem, na němž vedle předních represen- tantů přírodovědeckých z ciziny horlivou účas měli zakladatelé české vědy přírodní, patri ar chové českého přírodovědeckéh bádání Canal, bratří Preslové, Pur kyně a Sternberg! Kde jsou ty doby pln činorodých snah, upřímné práce? Co zbyi z jich posvátného radšení, co uskutečněno z jiel tužeb a snů? Dávno zapadly nadšené ty dny vysocevýznamné projekty a plány v propast mi nulosti a zapomenutí. Leč zářící myšlenky na- šich buditelů přírodovědeckých nemohou zůstat v zapomenuti. Neukončené projekty pionérů vděčné potomstvo musí uskutečniti, mus dobudovati monumentální stavbu přirodověde- ckého bádání našeho tím, že učini jej přístup- ným vrstvám nejširším — našemu lidu. Musíme zbudovati nejkrásnější pomník zakladatelům če- ské přírodovédy uskutečněním jich zbožného přání, zřízením vysoké školy lidové Byly kdysi první základy sice rozmetány, ale jest na nás, zakotviti v zem základy nove nezdolné, na nichž pevně by stála česká vysoká škola lidová jako maják, šířící světlo vědy v li nejprostší v každý kout naší drahé domoviny Sjezd navštíven byl předními tehdejšímí badatoli přírodovědeckými. K lesku jeho přispí
canal Presl Pur Sternberg Praha
16 article
vali svou účastí zejména: Rose, Buchner, Naumann, Regnola, Leopold v. Buch, Breithaupt, Göppert, Hayne, Quen städt von Ettingshausen, Unger Voigt, Schweigger, Harless, Mohr Poggendorff, Bischoff, Blasius, Cotta a mnozí jiní. Na sjezdu projednávána celá řada otázek vědeckých a volné chvíle vy- užitkovány ku poznávání Prahy a její vědeckýeh sbírek, tenkráte ovšem v embrvonálném vývoji se nacházejících. Kašpar hrabě ze Sternberga uvedl vzácn hosty tenkráte také do zahrady Kanálské. Zde na uspořádaném rautu pozdraveni byli účastníe sjezdu veteránem přírodozpytcem Mika nem příležitostnou básní „Alma mater corolina doetis naturae serutatorum coetibus, Pragam 1837 visentibus“ a českou básní Josefa Kaje- tána Tyla: „Sboru německých pří- rody zpytatelů a lékařů u jeji ch přítomnosti v Praze dne 26. měsíce záříroku 1837. Účastníci právem obdivovali se velikým myšlenkám hraběte Canala, jenž staral se tak horlivě a s tak vzácným pochopením o rozkvět věd přírodních a zemědělských, konaje u nás jediný sám a soukromým nákladem, co jinde konaly vlády, pokládajíce to za jednu z prvých svých povinností. Jest s podivem, že nenašlo se dosud povo lané péro, jež by skvělé zásluhy a vysoké ideály hraběte Canala plně ocenilo.
Rose Buchner Naumann Regnola Leopold Buch Breithaupt Göppert Hayne Quen Ettingshausen Unger Voigt Schweigger Harless Mohr Poggendorff Bischoff Blasius Cotte Kašpar Sternberg Mika Josef Canal Praha Alma
17 article
Ano, byl to hrabě Canal, jenž chtěl dáti Čechám vysokou škol lidovou pro vědy přírodní a země dělské. Šlechetný a vzácný Emanuel Canal hrabo Malabaila již r. 1791 v zahradě Kanálské počal budovati svou vysokou školu. Shromáždil kolen sebe kruh nejpřednějších učenců tehdejší doby Františka Vilibalda Sehmídta, pro- fesora bolaniky na universitě, Josefa Bohu míra Mikana, profesora chemie a botaniky na universitě a tajemníka vlastenecké hospodař- ské společnosti, Jana Christiana Mikr na, profesora botaniky, Jana Svatopluka Presla, profesora přírodopisu na medicinské fakultě, Karla Bořivoje Presla, profe sora přírodopisu a technologie na universitě. Cordu, Novodvorského, Pohla, J. B Tausehe, Zippeho a mnoho jiných. Z počátku zřízena byla vzorná botanická zahrada, v níž pěstovány všechny téměř druhy tuzemských i cizozemských rostlin, uspořádány oue dle tavy Linnán. Zahralaa řízena prof. Schmidfom, vědeckým správcem později vzniklého ústavu. Hrabě Canal veden jsu myšlenkou povznésti vědy přírodní a zemědělské u nás, zřídil později všeobecně přístupný, bohate nadaný ústav pro botaniku, zemědělství a prů- mysl, na němž kruh vědců výše jmenovaných konal bezplatné přednášky pro lid se zvláštním zřetelem na české poměry geologické, floristick a faunistické. Při ústavu stávala celá řada od- dělení. Bylo zde oddělení pro pěstování rostlin píeních, kdež prvně v Čechách kultivovány nov tehdy píení rostliny jetel a vojtěška, bylo zde dále oddělení pro pěstování řepy cukrové, k ně- muž přiléhal vzorný ústav k výrobě eukru z řepy, při němž každý nabýti mohl výeviku. I pěstování brambor a lnu věnovány zvláštní od- dělení. Ku povznesení hodvábnictví kultivovány tu moruše.
canal Emanuel canal František Vilibald Sehmídt Josef bůh Mikan Jan Christian Mikr Svatopluk Presl Karel Bořivoj Corda Novodvorský Pohl Tauseh Zippe profesor Schmidfom Čechy
18 article
Pomologii věnován sad, obsabující na 700 různých druhů vzácného ovocného stromoví, oonologie měla zde vinice a vzorné sklepní ho- spodářství. Kromě toho byly zde skvostné sbírky škůdců rostlin kulturních, vzácného ptactva, ma- týlů. Ba i novinky hospodářských strojů byly zde vystaveny k všeobecnému poučení. Zde ko nána i roku 1795 první výstava hospodářskýeh strojů, z nichž mnohé jsou nyní na české tech- Ale nejen přednáškami, demonstracemi praktickými cvičeními na jmenovaných odděle ních, nýbrž i prací vědeckou vyznamenal se ústav hraběte Canala. Zde konal J. Ch. Mikar pokusy o výrobě cukru z javoru, kterouž mani- pulaci seznal na svých cestách. Kus javoru. z něhož r. 1814 těžen cukr, chován jest posud nice
Canal J Ch
19 article
V drobném prodejít ranni čáslo o sob5 . . . za sh odpelasdlni . . . za 2 b Ve Hlialkich na venkověí ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 4k Inserás platí sa hotově rapřad. Předplssení a lnsrrty přijímá sdnlal- strase v Marianské ulicl č. s Tam nachánojí ss též redakee tiskárna a ezpedice „Národnich Listá“ Eukopisy se novrnenjí.
Národnich Eukopisa Tama
20 article
v cukrovarnickém museu při c. k. české škole technické. Rovněž řada botanických pojednání vzala zde svůj počátek a byla zde pracována. Poukazují zejména na publikace Schmidta, Tauseheho, Mikana atd. Obrovské byly zásluhy hraběte Canala o povznesení věd přírod- ních a zemědělských na konci XVIII. a počátkem XIX. století. Škoda, že jeho idešiy smrtí jeho upadly v zapomenutí. Tam, kde kdysi zdroj po- učení pro nejširší vrstvy lidu českého, vyrostla dnes řada domů činžovních, rozšířilo se mohut- nící město Královské Vinobrady. Když r. 1837 ke konci září po ukončení zdařilého sjezdu německých přírodozpytců a lé- kařů po exkursi k interesantním silurským pro- filům chuchelským a do chemické továrny Rich- trovy na Zbraslavi procházeli se J. Ev. Pur- kyně s J. Sv. Preslem po Karlově ná- městí, debatujíce o tom, jak by se museum v českou akademii promě- niti dalo, obrátil se pojednou Preslkestraně západníke Zdera zu a jiskře zrakem, pravil prorocky: „Zde si český duch vystaví lidovou universitu“. A zvláštní hrou osudu nebyla tam sice postavena lidová universita, ale vznikla tam česká vysoká škola technická, jejímž právě úkolem zajisté bude učiniti skutkem sen Preslův a Purkyňův a vybudovati českou vy- sokou školu lidovou pro vědy pří- rodní a zemědělské v Havlíčko- vých sadech na Král. Vinohradech.
Schmidt Tausehe Mikan Canal Rich Eva Pur Presl Preslův Purkyňův Král Zbraslav Karlov ný Havlíčko český škola technický královský Vinobrady
21 article
Jsme národem malým, národem, který ve světové konkurenci může obstáti jedině tenkráte, bude-li pokud možno každý jeho člen co nejvíee vzdělán a hospodářsky zdaten. Jen tenkráte, do- stoupí-li pravá vzdělanost i v nejobecnějším lidu svého vrcholu a tím rozhosti se i hospodářský blahobyt, lze nám se zdarem uhájiti národní exi- stenci za každých poměrů. Jen ve vzdělání v sousledné hospodářské síle lež schopnost klásti meze rozpína- vosti jinonárodní, jen těmito z - skáváme přirozenou rovnopráv- nost s národy ostatními, jen tak do- spěti můžeme k nejširší svobod politické, k dominujícímu vliv v otázkách kulturních i politi- ckých v Rakousku. Bohužel nutno dnes otevřeně přiznati, že vzdělávání nejširších vrstev lidových pravým po- znáním vědeckým nevěnováno u nás dosti pěče. nevzklíčilo ješté širší, hutnější porozumění. Na svých studijních cestách poznal jsem, provzteovetP Svedske, Norsko, Francie, Belgie, Hollandsko, Němocko, ba i Italie. A což teprve zprávy z Ameriky při- nášejí, co vše tam činí, aby každý Američan, ať už dělník, farmář nebo průmyslník, na útraty státu jen při trošee dobré vůle a pevné snahy docíliti mohl nejdokonalejšího vzdělání.
Němocko Američan Rakousko Norsko Francie Belgie Hollandsko Amerika Italia
22 article
Ano i to Japonsko, jež tolik v poslední době překvapuje svět, má již svou vysokou školu lidovou. A u nás? Jen volecenná a vysoce již za- sloužilá extense české university Karto-Ferdi- nandovy zkypřuje brázdu všeobecného vzdělání. — Vyvíjeli jsme se v poměrech skrovných, pro- dělali jsme různé ty etapy svého probuzení. Bu- dovali nejdřive vědu čistou, zakládali své rig rosní vysoké školství, vytvářeli českou litera. turu vědeckou. Leč to nestači! Věda nesmí být u malého národa, jenž ve své nejširší demokrati- saci může jen spatřovati vývoj, privilejí, u nás musí přestati pravěká kasta vzdě- lanců, věda a vzdělanost musí býti pro všechny a mežnost osvojiti s je musíbýti dána každěmu, kdo jen chce. Ty mátohy tradičních předsudků, ty zá- vory učenosti, musí konečně zmizeti z hlav mnohých našich kruhů, v nichž často velmi pevně jsou vkotveny, tvoříce podstatu byrokra- tické paedagogiky. Pokrok leží v demokrati sa e vědy a tato musí býti naším cílem. Jak představují si zřízení vysoké školy li- dové? Jak obecně již známo, přestěhuje se zemědělský odbor české techniky do budov v sa- dech Havlíčkových. A v těchto sadech při tomto odboru zřídíti jest vysokou školu lidovou p.o
Havlíčkův Japonsko
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 31. prosince 1907. H. (Novoroční.) Neočekávejle, že s oddám nějakému dojatému rozjímání na roz- hraní dvou roků nebo že zadeklamuji vzletný a nadšený přípitek Novému roku. Nechápal jsem nikdy dobře, proč noc sylvestrovská je noeí radosíného třeštění. I nejklidnější lidé přicházejí ze své míry a křepčí v tom divokém bachanále poslední noci v roce. Každý pokládá za svou povinnost vypít co nejvíce alkoholu, být co nej rozjařenějším a vstupovati do nového roku s notnou kočičinou. Radujeme se, spijíme se, povykujeme zpíváme, objímáme se proto, že jsme opět o r starší a že vstupujeme do roka nových zápasu nových praci a podnikání a nových sklamání Řeknete, že jsem škaredohlídný mrzout když namitnu, že neshledávám v tom všem důvodu k zvláštní veselosti. Ale pošeptejíe krásné dámě, která sedí vedle vás na hostiné sylvestrovské, zářící a šťaslná, že jsme zase o rok starši, uzříte, jak se na vás podívá za toto memento. Ani ta, která věří, že ji čas dvorně ignoruje (a některá se dovede o to po- starat) neubrání se lehkému zamrazení. O rok starší! Jsme-li o Sylvestru poněkud vážně, neb 1 zádumčivě naladěni, jsou to jen chvíle vzpo- mínek a uvsžování o bilanci minulého roku, jež se nás zmocní během dne. Ale večer zapome- neme na všechny trampoty a na defieitní po- ložky v bilanci a vzhůru číše! A připijíme s oplimismem poněkud vydrážděným novým nadějím, novým touhám!
Praha
24 article
Bohužel letošní můj sylvestrovský přípitek má motto truchlivé, které se mi stále vtírá. Jsou to první verše proslulé Lermontovy básné »Smutně hledím na naše pokolení . . .« S jakou radostí a s jakým zápalem máme pozvedati číši k českému připitku Novému roku? Pohlédněme kolem sebe. Jaký truchlivý obraz! Cosi jako trpký, elegický stesk Lermon- tovův svírá duši. Vstupujeme do nového roku ve zmatku a rozháranosti. Potácíme se od hesla k heslu, od vzdoru k ponížení, od obstrukee unismu a nejdeme ani o krok v před. me nezmohutněli událostmi a obraty doby. Myšlenky pokroku a moderního u pokračují pouze v třídách dělnických. gence středního stavu, osvlcené kruhy mě- sťáckých tříd jsou buď netečny nebo poddávaj se chabým kompromisům, jimiž udržuje se panství mocí jinde již dávno přežilých . ..
Lermontov
25 article
Probírám se dnes knihou písní, jež »... : krve, slz a žluči zrodily se v dobách zlých . ..« A zdá se mi, že docela připadně pro svou náladu sylvestrovskou sáhl jsem po knize, která je výkřikem vzdoru národního i sociálního. »Písně otroka« vyšly na sklonku roku v novém vydání. Třicet edicí! Jaký úspěch pro českou knihu! Nakladatel oslavil toto imposantní číslo třicátého vydání. Na skvostném papíře vydal faesimile rukopisu básníkova a knize zaopatřil krásnou uměleckou úpravu delikátního V. Preis siga. v) Je pochopitelno, že tato kniha politická, tyto básně tendenční, tyto vášnivé protesty satirické invektivy (velkolepá a krutá písen XVIII. »v bázni boží na rohoži«) našly nej- mocnější ohlas, jaký kdy vzbudilo dllo básnické v lidu našem. Svatopluk Čech, jindy básník spíše harmo- nický, něžný a klidný, uhodil tu na nové tony bojovné, roztrpčené, plné vzdoru a drsného smutku a v nich ozvale se vše, čím je zkrušen a rozerván národ, vystavený stálému boji, lopotně a trudně pozvedajíci se z ponížení a toužící po životě volném, sebevědomém a samostatném. Svatopluk Čech jest v »Písních otrokae mluvčím ideálů, kterých se nesmíme vzdáti, proto jeho slova tak prudce otřásla myslí českou. Nikdy nesmíme klesnouti až k té ochablosti k tomu vystřízlivění, abychom slevili z těch požadavků, které tvoří celou podstatu našeh života, které jsou základem naší národní dů- stojnosti. To je ta největší a základní myšlenka na- šeho boje politického a národního, kterou mu síme si uvědomiti právě v den přechodu roč niho, ve chvili povznešenější.
V Preis Čo
26 article
*) Svatopluka Čecha »Písně otroka«. Třicát- vydání. Nakladatel F. Topič. S podobiznou básní kovou. Básník »Písní otroka« ve svém ušlechtilém idealismu, který s ním sdílí i mnozí politikové touží po svorném boji »za myšlenku jedinou« Upřímně zní jeho nespokojené a roztoužen sloky: »Vidím snahy roztříštěné, slyším hesel pustou směs, druhů proud se různo žene smetá dnes, co včera vznes, každý hlásá nové zvěsti každý jiné dráhy klesti, každým jitrem nový vůdce vsláva s rušnou družinou — kéž by raděj' všechny ruce v houšť se shlukly družně spjatou za velikou, za všem svatou, za myšlenkou jedinou!- Problém svornosti je příliš těžký. Je skor nemožné v lidu neklidné a vznětlivé povahya čilého života duševního docíliti sjednocenost v postupu politickém i v otázkách nejvšeobee- nějších a nejpodstatnějších. Svornost je ideálem snilků. Pouze okamžiky nejvážnější mohou do cíliti svorné sdružení národa. V momentech, kdy se ocitá národ v nejrozhodnějším zápas proti společnému nepříteli, kdy je ohrožena jeh existence, kdy se ozývá volání »vlasť v nebez pečí!«, nastává zázrak svornosti. Snad stačí dovolávati se veliké idey svor nosti jen pro největší a nejrozhodnější činy. kdy po vlastech letí alarmující povel k útoku neb k obraně. Jinak leží nesvornost, to stále hašteření a zápolení stran a hesel již v naši krvi a musíme ji shovívavě posuzovati jako ne- zbytnost. Ostatně má též své dobré vlastnosti Napomáhá vývojí. Činí snad život veřejný ner
Svatopluk Čecho
27 article
vosním, ale též intensivním. A mnohdy též méně nudným . . »Pisně otroka« se budou číst vždy horlivě. Zejména nyní jsou lekturou velmi časovou.A zůstanou znamenitým činem básnickým pro bu- doucnost. Duch svobody a revolty zachvívá verši če- ského básníka. Je to tentýž duch, který učini Barbierovy »Jamby«, knihu bouře a vzdoru revolučního, a Hugovy »Pokuty«, knihu mstivo a útočnou, dorážející vášnivě na majestát ty- rana, tak populárními. A do dnes nesesláblo kouzlo těchťo básní, na něž nehodí se slovo Goethovo o ošklivé písni politické. Svalopluk Čech končí svou knihu vznese- ným humanistickým viděním. Sní o sbratření národů a o míru a rovnosti sociální. »Romantické sny«, pokrčí mnohý rameny Ale opakují se stále. Vracejí se jako refrén písně písní všeho člověčenstva. »Pobratří se lidstvo volně, klesnou pouta ofroků a též prápor váš, ó bratři, zavlá v jasném vysoku. Victor Hugo patheticky a grandiosně horo val o federaci národů. Veliké slovo. Fantastická vidina romantického básníka. Ale obletuje stále hlavy myslitelů a básníků. I moderní spisovatelé, kteří jsou tak cizí názoru a cítění autora, »Contemplaci«, jemný a ironický Anatole France výmluvný Björnsterne Björnson, harmonický Svatopluk Čech ukazují lidstvu tentýž ideál tutéž vzdálenou a tajemně zářivou vidmnu.Je krásné někdy romanticky blouznit, ideálně sni a platonicky milovat . ..
Barbierův Jamba Hugův Goethův Hugo Franc Čo Svalopluk Čechy duch svoboda