2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
9 února 1908. Císlo 39.
4
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Hygiena na střední škole.
Školní zdravotnictví mělo dosud zřetel ne-
jen u nás v Rakousku, ale i v cizině skoro vý-
hradně ke škole obecné a měšťanské. Škola od-
borná, ať řemeslnická, obchodní, hospodářská
škola střední (gymnasium, reálka) až na paeda-
gogia zůstala obrozujícím proudem skoro úplně
nedotčena. Nějaký článek v časopise odborném
nebo politickém, nabádajícím k tomu, aby pro-
fesoři věci si všímali, nějaká přednáška o hy-
gieně školní pro profesory, nějaké přednášky
o ztělovědě pro středoškolské učitele tělocviku,
nějaký článeček v učepnicích (slovesnosti) z péra
laika (jen tu a tam z péra lékaře), dokonce spi-
sovatele z minulých století, nějaký bílý pták
z kruhů učitelstva středoškolského, jenž si věe
všimá, projevuje více dobré vůle nežli znalost
věci*), mnoho na věci nemění.
Podnes je hygiena na střední škole tabula
rasa.
Rakousko
5
article
Zdá se, že to cítily i vysoké kruby úřadní,
které ovládají výchovu u nás. Aspoň ustanovení
že každý kandidát učitelství středoškolského
musí poslouchati školní zdravotnictví a z něho
se podrobiti kollokviu, dokazuje, jak rozhodu-
jící kruhy seznaly, že bez hygieny na střední
škole nadále to nepůjde. Návrhy aby výchovu
středoškolské mládeže po stránce sexuální ob-
starávali v rámci vyučování přírodovědného pro-
fesoři přírodopisu, bude miti význam teprve po-
tom, až bude mezi učitelstvem středoškolským
působiti moderně vychovaný dorost. Dosuvadní
profesoři nemohou nie o tom učiti, protože jim
scházejí základy, znalost hygieny. Je sice hy-
giena věda applikovaná, to jest soubor důsledků
z poznatků anatomie a fysiologie člověka, fy-
siky, chemie, zvláště však pathologie a therapie
člověka, a některé z těch věd kandidáti středa-
školské profesury také poslouchali. Ale jen kuse
— nikdo přece nebude tvrditi, že profesor při-
rodních věd má znalosti z anatomie a fysiologie
člověka v rozměru vědomostí lékaře. A mímo
to — tyto důsledky vědy applikované tvořiti
z věd elementárních, základních t. zv. čistých
(science pure) může spolehlivě tvořiti právě jen
ten, kdo prošel kanonem věd lékařských, které
nikdy nespouštějí se zřetele poslední cíl toho
souboru vědění — tělesné a duševní
zdraví člověka, taková duchová disciplina
u nelékaře předpokládati se nemůže.
6
article
Úkol ten nemohou zastati profesoři přírod-
ních věd, mohou jej zastati jen lé-
kaři. To je naše přesvědčení, ve kterém nás
nezviklá nikdo. Sledujeme leta literární činnost
středoškolských profosorů, sledujeme učebnice
somatologie i zoologie a známe jejich nedostatky.
vzpomínáme, co jsme slyšeli o hygieně na střed-
ní škole za svých studií (nic, zhola nic), co den
jsme o nějakou zkušenost bohatší. Počal vychá-
zeti nový list, popularisující hygienu se značným
zřetelem k hygieně školní, který byl také zaslán
ředitelstvím středních škol. A hle, velká část
ústavů těch prý list vrátila ani neprohléd-
nuvši obsah. Nelze ovšem od nějakého filo
loga nebo dějepisce očekávati pochopení pro
nové směry psychologického a hygienického vy-
chovatelství, tím méně nějaké nadšení.
Vývoj věci jde však svojí cestou. Přijdou
síly v bygieně obeznalé, které si vědu tu oblíbí,
přijdou osoby, nadšené pro zdravotnictví školní,
které vše učiní, aby nepříznivý vliv školy na
zdraví podle možnosti seslabily, hygiena vnikne
i do školy střední. Zemská zdravotnická rada
v Čechách vypracovala návrh instrukcí pro škol-
ní lékaře škol středních se značnou e xe ku-
tivou.
Návrh dán lékařské komoře ku posouzení
kemora návrh pozměnila a doplnila — věc půjde
nyní úřadní cestou a lze očekávati, že nová vlá-
da něktorá chtějíc imponovati občanstvu osvě-
tovým programem rázem učiní skutkem, co
dosud jen v aktech jako návrhy se pohybovalo.
Je to tím pravděpodobnější, že je starou taktikou
rakouských vlád, přicházeti s návrhy osvětovými
tehdy, když chtějí odvraceti pozornost od palči-
vých otázek politických a národních.
A skutek zastane středoškolské učitele ne-
připravené.
Čechy
zemský zdravotnický rada
7
article
Otázati se tak některého profesora: Ke kte-
rým úkonům třeba věnovati na střední škole zře-
tel u studentstva po stránce hygienické? (Úmysl.
ně volím styl středoškolský!) Ruku na srdce
kolik profesorů středoškolských dovedlo by od
pověděti? Chceme způsobiti anketu na tom poli
a proto jen nadhodíme kapitoly.
Mnoho se nyní píše o sexuální výchově.
Universitní mládež provedla před několika lely
akci dotazníkevou, která se zvláště kruhům kle-
rikálním nelíbila. Tento bod bude asi nejšíře
znám. A to je u mnohého středoškolského paoda-
goga všechno. Ale jsou problemy palčivější. Jen
otázka puberty — tato týká se zvláště nejvyššíeh
tříd střední školy — ze které všechny obtíže
sexuální vyplývají, byla ve veřejných hlasech
o věci tak povrchně odbyta, že 2 toho seznávám
zeela neprohloubené probírání otázky. Jsou však
otázky ještě důležitější. Tuberkulosa na
střední škole, zrak na střední škole, vý ži va
na střední škole, infekčni choroby na
střední škole, vzrůst na střední škole (jeho
anomalie, souvisící s tolika vlivy rodinnými a
školními, vrozenými i získanými poruchami vý-
živy, zraku, tuberkulosou atd.) — kdo co ví
o těch problémech z učitelstva středoškolského,
kdo se zajímal o literaturu toho předmětu, kdo
ji zaznamenával? Slyším v kruzích kolegů spi-
sovatelů, o otázkách školního zdravotnictví pracu-
jících, že snad jediný list paedagogický „Paeda-
gogické Rezhledy“ má důsledné porozumění pr
věc — a zde rediguje rubriku dotyčnou učitel
školy měšťanské, nikoli středoškolský profesor.
8
article
a rediguje ji dobře, vypracovav se na sečtlého
znalce věci. „Věstník českých profesorů“ jen
tak „en passant“ jednou za rok prohodí několik
slov o věci. A přece by se měly časopisy paeda-
gogické jen hemžiti příspěvky profesorů, otáz-
kami, adresovanými lékařům, anketami, dotaz-
níky, vůbec iniciativou neumdlévající, stálou.
Ale problémů středoškolského zdravotnictví
*) Jediná cýjimka je tu prolesor jedně obchodnl
školy moravské, jenž dosáhnuv doktorátu lékařství,
podrobil se později zkouškám z obchodních věda
jako učitel obchodní školy svoji dřívější vědu vše-
možně uplatňuje v novém povolání,
je nepoměrně více, než nahoře uvedeno. An
nejdůležitější všechny výpočtem tím zběžným
nevyčerpány. Vliv školní budovy na zdraví
žactva, vliv vyučování na zdraví žactva, zvláště
vliv jednotlivých předmětů, vliv hygienických
poměrů domácích, poměry bytové, stravovatel
výchova středoškolské mládeže v hygieně je
další řada, jejíž bližší stopování by vyneslo na
povrch mnoho škod jednotlivými učebnami jak
v příčině světla, vzduchu, tepla, tak se zřetelem
ke zvláštnostem závadných učitelů.
9
article
Zatím v Německu a ve Francii vycház
slušný počet odborných časopisů, v nichž bygie-
nikové školní všímají si i nejsoukromějších věei
studentstva, jeho zábav, četby, spánku.. Co mají
potsé stránce profesorské knihovny českých
středních ústavů? Četl jsem několik výročních
zpráv středoškolských, ve kterých z vyššího na-
řízení publikují se seznamy literatury knihoven
žákovských a registrují se přírostky knihoven
profesorských. Ještě tak profesorské knihovny
sem tam nějaké dílo o zdravotnictví vykazují
žákovské nemají hygienického skoro nic. Nelzo
se diviti. Jak chudě jest opatřena po stránce lé-
kařské na př, universitní (t. zv. císařská) kniho-
vna pražskál
Lékařství je věda obecně prospěšná. Ale
co práce to dá, nežli dosáhne toho, aby sijí
všímali ti, kterých to svatou povinností, aspon
těch kapitol, které s jejich povoláním souvisí.
A volba příštího povotlání? To už
není starostí středoškolských výchovatelů. Kolik
byla tu v radu brána hygiena?
A zbývají pak ještě nové problemy, práce
o nové poznání — zbývá stanoviti, co ještě ne-
víme, jak ten který předmět působí na duševn
vývoj, neškodí-li spíše než prospívá, nejsa v ži-
votě praktickém třeba pranic užitečný.
Německo
Francie
10
article
Může se státi, že některý čtenář této stnti,
středoškolský učitel, bude vypočítávati, co kde
bylo silami středoškolskými psáno o bygieně.
Nevyvrátí tvrzení, že je to každé slovo o hygieně
na střední škole bílá vrána. Dal jsem si práci a
prošel všechny výroční zprávy středních škol
za minulý rok; za minulá léta slodoval jsem
věc dle možnosti. Jsou tam studie o homér-
ském citoslovci, o květeně určitého kraje, o ži-
votě některého klasika — z hygieny nic. Bude
se namitati, že středoškolská extense působila
také některými hygienickými thematy. Ale
extense ta nemá zřetel ke studentstvu, nýbrž
chce vzdělávati lid. A tak je sice tu a tam vídět
snahu, ale úkazy ty jsou žalostně ojedinělé.
11
article
Z kruhů seudních lékařů upozorňuje se na nul
nost zvláštního státního (vl. soudnáho) psychiatri-
ckého ústavu, v němž by byli internování zločinci,
z duševní nemoci podezřelí. Důvody pro tento poža-
davek jsou velmi přesvědčující: ve vězení takový
zločinec zůstati nemůže, poněvadz je nemocen
postrádá tu odborně vyškolených opatrovníků i lé-
kařů-psychiatrů. Do ústavu choromyslných se nehodí
z důvodů morálních; není přece duševně chorým
s uchovanou soudností lhostejno, je-li mézi nimi
internován zločinec. — Ač jsou tylo důvody evident-
ní, pochybuji, že povedou brzo k úspěchu; v Rakou-
sku je totiž zdravolnictví v rukou juristů, t. j. lidí.
u nichž přečasto snažení humanní způsobí jen útrpný
úsměv, u nichž soudnost zdravého rozumu nahra-
žena je t. zv. „znalostí úřadní praxe“ a „munifiko-
vaných paragrafů“. — Nejvýš dalo by se na tyto
c. k. úřady působiti, uvedlo-li by se, že z úslavů
choromyslných může rafinovaný zločinec snadno
Dr. S.
prchnouti.
Proti tyfové spidemii. Ve Švědsku dobře se
osvědčila létací stanice pro pollačení tyfu; propuk-
nedi někde ve Švédsku epidemie tyfová, je tato sta-
nice medicinskými úřady cenárálními ze Šlokholmu
poslána na místa ohrožená, kdež provádí opatření
na základě zásad Kochových. — U nás nejsme tak
úzkostliví; o venkov se vůbec nestaráme, a ani ve
hlavním městě království nečelí se styfové nákaze
prostředky moderními, jinde osvědčený mi.
doktor
Kochův
Švédsko
12
article
Sanalorium dra. Šímsy v Krči n Prahy, lámě
a ponsionát pro léčhu vodou a elektřinon choroh ner-
vových vykazuje za poslední 3 léta nášledující měnu
nemocných: léčeno bylo v celku 372 (233 mužů a
139 žen), z těch bylo nejvice neurasthenií 134, alko-
holismu 42 a zádumčivoslí 52: hyslerií 11, ochrnutí.
křečí, zánětů nervů, labes, ischias 35, morfinismu 3
přechodných stavů deliraniních 43 a nevyléčitelných
chorob mozkových, zejména počínajících paralys 52
Vyléčilo se úplně 166 (44.3%), polepšilo 95 (25.4 9 %).
zemřelo 18 (4.8%), nevyléčeno 82 (222%). Dobrý
výsledek, skoro 70%, musí těšiti příznivce sanatoria
tím více, protože do odborného léčebného ústavu
jdou nervosní až tehdy, když domácí jéčebné pokusy
delší dobu prováděné, neměly žádoucího účinku
Lenší výsledky sartoria jsou podmíněny moderním
zařízením, výběrem method fysikálních, klidem, za-
měslnáním, přísnou životosprávou, abstinencí od li-
hovin, individuálním pozorným ošetřováním a stá-
lou přílomností odborníka. Lázně vyhovují potřebám
i „vznešených stavů“ i mírnou cenou třídám niž-
ším. Obšírný prospeké zašle se na žádost ocholně.
Pro obecenstvo je poučné pozorování ústavu, že li
hové nápoje ve střídmých dávkách mají velice
zhoubný vliv na nervosy, že význam alkoholismu
je i lékaři příliš podceňován, a konečně že poblann
nemoci (lues) nápadně často zaviňují paralyu, které
nám ničí inteligeniní muže v nejlepším věku.
Krč
Praha
13
article
Časopis lékařů českých“. Dnešní 6. číslo při
náší tento obsah:
I. Práce původní: 1. Dr. Skála, primář nemocnice
v Sušici: O poruchách funkcienálních u chorob ža-
lUdečních. — 2. Dr. Jindřich Záhoř, fysikus král. hl
měsla Prahy: Význam lékařského dozoru ve škole.
Přednáška, pořádaná Společností přátel veřejného
zdravotnictví dne 29. ledna 1908 v sále „Hlaholu
na Riegrově nábřeží v Praze. Instruktivní pojednání
pro školní lékaře, důležité i pro nejšinší publikum
— 3. Dr. Ladislav Procházka, městský okresní léka
v Praze: Úvahy o zdravotnictví pražském. Široce
založená, programová stať. — II. Rozhledy: Vnitřní
lékalství. — Choroby čivové. — Zhoubné nádory. —
III. Z lékatských spolků a sjezdů: 79. sjezd němo-
ckých přírodníků a lékařů v Drážďanech (od 15.—21.
září 1907). Referát z péra dra. Helbicha v Libni. —
IV. Spolek českých lékařův. — V. Župa lékařů po-
holí českomoravského. Na schůzi přednášeli a před-
váděli případy sekundáři ústavu dr. Schnurpíeil a dr.
Gregor. — VI. Zprávy. — VII. Receptář.
K číslu přiloženo jest 6. číslo „Věstniku“, orgánu
lékařské komory pro království české u lékařské ko-
mory moravské. Pokračování stati „O některých ne-
snázích zákona v nemocenském a úrazovém pojišťo-
vání v praxi pokladenské“ z péra dra. Františka Mi-
láčka v Libni. Vedle komorních protokolů hojné
zajímavé „zprávy“. Dovídáme se tu, že čeští medi-
kové odmítají rozhořčením nabídku ředitele brněn-
ské nemocnice dra. Nedopila, druhdy sloupu brněn-
ského němectví. Pan ředitel sváděl studenty ze stu
dií a lákal je, aby konali v brněnské nemocnici služ
bu lékařskou a ujímali tak chleba hotovým lékařům.
Český medik ne za stávkokaze (a ke stávce sekundár-
ních lékařů se to v Brně schyluje) nepropůjčil! Naše
očokávání, které jsme na tomto místě vyslovili, s
v plném rozsahu splnilo.
doktor
Jindřich Záhoř
Procházka
Helbich
Schnurpíeil
Gregor
František
Sušice
Riegrův
Praha
Drážďany
Libeň
Brno
Hlahol
spolek český lékařův
lékařský komora pro království český u lékařský ko
nábřeží
14
article
O projektu nové budovy radniční
na Linhartském náměstí.
Pondělní schůzi sboru obecních starších buce
předložen návrh ve příčině přístaveb staroměstsko
mdnice. Z referátu toho uvádíme některé podrob-
nosti:
Stále rostoucí agenda úřadů obecních a magi
strátních, jež při nedostatku místností v radnici sta
roměstské umísťovati se musí v budovách obecních
a namnoze i soukromých mimo radnici, což všal
jest nejen na úkor úřadování, ale i obecenstvu působ
obtíže a nepříjemnosti, přivedla zastupitelstvo obecn
již před více léty ku přesvědčení, že jest nezbytno.
aby potřebám úřadování z největší části se vybovělo
v brzku přistoupiti ku přestavbě radnice sta
roměstské a k vyslavění nové budovy rad-
niční v nejbližším sousedství staroměstské radnice
Po předběžných poradách usnesl se sbor obec-
ních starších již dne 24. dubna 1899 na lom, aby
vypsána byla veřejná soutěž na získání návrhů pre
přestavbu a novostavbu radnice a povoli
na ceny čásíku 30.000 K. Soutěž vypsána byla n
základě plánu, dle něhož přestavba rádnice projekto
vala se na bloku XXXIV. zahrnujícím v sobě nynější
radnici staroměstskou a domy k ní příléhající, kdežt
pro novostavbu radniční určen byl. blol
XXIX., ohraničený náměstím Linhartským, Marian-
ským, ulicí Žateckou a Kaprovou: ku podnětu Spolku
architektův a inženýrů bylo průběhem lhůty soutěžní
ohraničení bloku pro novosjavbu radniční požmě-
Ve lhůtě do 1. Bubna 1951 došlo 13 projektů
Porota uznala jednomyslně, že z projektů za-
slaných není žádný absolutně způso-
bilý ku provedení a že možno jednati jen
relativním přisouzení vypsaných cen, jež také v úhrn-
ném obnosu 28.000 K některým projektantům byly
přiřčeny.
Mariana
Kaprův
linhartský náměstí
Žatecký
Bubno
architektův
15
article
Při úvaze o dalším postupu shledá no bylo, že
jest třeba původní pregram pozměniti. Změny ty
týkaly se zejména toho, že z programu rednice vy
pustila se lidová síň, která měla míti 1500 m
užitečné plochy a k vůli rychlému vyprázdňován
vyžadovala by mnoho východů, což ostatní půdory
rudnice stěžovulo. Vypuštění síně té stalo se z dů
vodu, že velká shromáždění politická nésrovnávaj
se s klidem radnice. Rovněž vypuštěny byly kancelál
vrch. ředitelství ústavu chudinského a knihovna
obecní.
Dále shledáno, že by bylo výhodným, kdyby
veškeré kasovní úřady městské, jako
účtárna, likvidatura, hlavní městská pokladna, dále
oba berní úřady byly vohromaděa k cíli tomu.
aby pro ně vystavěna byla samostatná budova po
způsobu budov bankovních, ve které mohly
by mimo to umístěny býti úřady a referáty, z nimiž
presidium městské rady jen méně přichází dd styku.
16
article
Pokud se týče potřeby místností pro jednotlivé
úřady a referáty poukázáno bylo k tomu, že při sta-
novení programu Ueba počitati s potřebou nynější
s přiměřeným procentem na rozšíření agendy, při
čemž dlužno míti zřetel k účelnému novodobému
úřadování, zejména též k tomu, aby každý refe-
rát měl svou spisovnu a výpravnu
Z úvah těchto, jakož i z okolnosti tě, že při prv-
ním korkkursu skoro všem projektaniům vybylo v no-
vé budově radniční celé jedno patro, dospělo se k ná-
hlodu, že pro representační místnost
obce a úřady s nimiž presidium jest v
stálém styku, stačí posavadní staveni-
ště radnice a domů k ní přiléhajících
pro úřady kasovní pak stačí samostatná, vkusně.
avšak přece s poměrně menším nákladem než hlavní
radnice vypravená budova, jež by postavila se pouze
na části původního bloku XXIX. mezí ulicí Plalně
skou náměstím Linhartským a Marianským; způso-
bem tím že by se celá záležitost zjednodušila a pro-
vedení projektu že by bylo značně snažší, ježte pů-
vodní ohromný náklad by se značně zredukoval.
17
article
Po všestranném zjištění potřeb místnosti pro
jednollivé úřady a referáty konstatováno bylo.
že, až na některé úřady, jež zcela dobře zůstati mo-
hou v dosavadních místnostech mimo radnici
ostatní úřady a referáty bude e umístiti v přesta-
věné radnici staroměstské, jež bude míti (dle tehdej
šího programu) 9230 m' užitečné plochy a v nov
budově radniční na Linhartském ná-
městí s 5470 m' užitečné plochy. V této nové bu-
dově umístiti se mají: oba berní referáty s výprav
nou a spisovnou, oba referáty živnostenské, berní
úřady, účlárna, likvidatura a hlavní městská pokladna
a referát školní.
Ve schůzi dne 2. kvělna 1904 schiválil sbor obee
ních starších, aby program úpravy radnice obmezen
byl na blok radniční, na němž provedena býti mě
přestavba radnice a na blok na Linhartském
náměstí, kde provésti se má nová budova rad
niční a aby na dodání projektů pro přestavbu rad
nice a pro novou budovu vypsána byla nová sou
těž s lhůtou do konce března 1905 a s cenami
24.000 K pro radnici a 8000 K pro novou budovu.
linhartský náměstí
18
article
Ve lhůtě ustanovené došlo na přesta v bu
radnice 11 projektů, z nichž tři, jež nevyhovovaly
podmínkám, porota vyloučila, ostatním 8 pak při-
znala odměny třem po 4000 K a 5 po 2400 K.
Na stavbu nové budovy radniční do-
šly čtyři projekty, z nichž porota žádněmu neudělila
ceny, ježlo nevyhovují § 11. podmínek (projekty
mají býti způsobilými podati podklad ku prove-
dení skulečnému) přiřkla však odměny a sice dvě-
ma projektům po 2500 K a dvěma po 1500 K. Odměna
pen 2500 K přiřknuta byla zejména projektu pan
stav. rady Ovvalda Polívky: „Proti proudu“
Ježlo ani druhá soutěž nevedla k rozřešent
otázky přestavby radnice a stavby nové budovy rad-
niční, požádala rada městská porotu, aby jako
poradní sbor naznačila obci, jak by dále měle
se pokračovati. V poradním sboru poukázal zejména
pan president Hlávka k tomu, že plány pro
hlavní budovu vyžadevatí buďou ješte
dlouhých studi!, čímž by se celá věc zdržela
kdežio že jest možno a přípustno, ab
nová budova na Linhartském náměst
projektovala a vystavěla se napřed sa-
ma o sobě, při čemž ovšem dlužno pama-
tovati na příští přechod do radnice. Do-
poručil tedy poradní sbor, aby budova bankovní n
Linhartském náměstí projektována byla samostatně,
ježlo potřeba její jest naléhavá.
Zároveň doporučil poradní sbor po návrhu pana
dvor. rady Zítka, aby vypracování projektu pro no-
vou budovu radniční svěřilo se panu slav.
radovi Osvaldu Polívkovi, jehož projekt v poslední
konkurenci, odměnou poctěný, měl nejlepší půdo-
rysné řešení a jenž provedl již slavby několika budev
bankovních a má ledy v oboru tom praktické zku-
šenosti.
Ovvald Polívka
Hlávek
Osvald Polívka
19
article
Návrh lenlo rada městská ve schůzi svě dne
5. ledna 1906 schválila a svěřila vypracování skizz,
plánů a vedení stavby panu slav. radovi Polívkovi
za paušální nezvýšitelný honorář 36.000 K. Pokud
týče se fagady, vysloven požadavek, aby facada od-
povídala charakteru okolí a byla v souladu s okolím.
Dále žádáno, aby při sdělání projekiu, pokud možno.
odehčilo se stavebnímu programu pro příští radnici.
Konečně žádáno bylo, aby, bude-li to možno, v pří-
zemí nové budovy projektovány byly obchodní
místnosti, aby okolí budovy v době, kdy se ne-
úřaduje, nezůstávalo mrtvým
Pan stav. rada Polivka zjistil v jednollivých
referálech a úřadech, které v nové budově mají se
umístiti, rozsah místností pro ně potřebných a pře-
ložil pak dne 7. července 1906 náčrtky nové budovy.
Dle původního programu mělo slaveniště 83.5 m
délky a 37 m šířky, projektant prodloužil staveniště
směrem západním (na Marianské náměstí) o 8.5 m,
tedy celkem na 92 m. čímž zvětšila se původní plocha
staveniště ze 3090 m' na 3404 m2
Dřívější porota, jež jako poradní sbor požádána
byla o podání posudku o náčrtcích pana slav. rady
Polívky, vyslovila se proti prodloužení staveništé
o 8.5 m a proti čtvrtému patru, avšak rada městská
po návrhu komise technické setrvala při projektu
pana slav. rady Polívky. Prodloužení staveniště je
vzhledem k potřebě místností odůvodněno a nebude
na úkor celkovému řešení náměstí Marianského, kter
i potom bude míti ještě 44 m šířky. Pokud se týče
4 patra konstatováno, že půdy radnice nepotřebuje
a že je proto účelno vzhledem ke stále rostoucí po-
třebě místností využitkovati prostor půdních pr
účely úřadoven. Po vysvětlení důvodů rady měslské
uznal i poradní sbor důvody tv.
Polívka
21
article
Dne 14. listopadu 1907 předložil pan stav
rada Polívka dvojmo plány na stavbu nové budovy
radniční,
Dle těch!o plánů vystavěti se má nová bu-
dova radniční na bloku mezi náměstím Lin-
hartským, rozšířenou ulicí Platnéřskou, náměstím
Mariánským a ulicí U radnice. Slaveniště nové bu-
dovy shoduje se pokud týče se průčelních čar na
námě stí Linhartské, do ulice Platnéřske
a k radnici s návrhem plánu polohy, jenž
sborem obecních starších byl již schválen a jenž na-
lézá se nyní u zemského výboru; pouze na náměstí
Marianské prodlužuje se staveniště oproti návrhu
plánu polohy o 7.5 m, z důvodů již z předu vytče-
ných. Tato odchylka od návrhu plánu polohy bude
jako změna plánu polohy vyložena a bude zakročene
o to, aby blok nové budovy zvlášť v čas byl schválen
Délka staveniště činí 90.47 m, šířka 37 m, měří tudí
3347 m (bez výstupků).
Budova projekfuje se čtyřpatrová, při čemž pre
čtvrté patro využitkuje se prostor půdních. V prů-
čelí na náměstí Marianské odpadá z eslelických dů
vodů čtvrté patro. Celá budova bude podskle
peha.
V přízemí hlavní vstup jest vestibulem se
strany náměstí Marianského, jenž měří 82.8 m'; při
vestibulu jsou lože pro telefon a vrátného s pokojem
pro vrátného a sluhy. Z vestibulu jest výstup n
hlavní schedíště a po obou stranách vstupu zřízeny
budou nepřetržitě výtahy.
Polívka
náměstí Lin
rozšířený
U radnice
Platnéřske
22
article
Po obou stranách do náměstí Linhartského a do
ulice Platnéřské asi do třetiny fronty projektují se
kanceláře, dále pak po obou stranách krámy (na
22 menších krámů se společnými, z ulice přístup-
nými záchody)
Z ulice U radníce jest v hlavní ose budovy ve-
dlejší vchod do budovy a po stranách tohote
vchodu byt vrátného a topiče. Střed budovy (přízemí
určen pro registraturu a pro tresory a pro zařízen
ústředního topení.
V I. patře, do něhoož vede schodiště na ob-
strany vyvinuté, půjde se přímo do hlavní dyorany
pro obecenstvo v rozměru 289-01 m' a s prostoram
pokladen (16) v celku 568.29 m2. Ve frontách jsou
úřadovny a to na obou stranách do ulice Platnéřské
a do náměstí Linhartského po 20 cknech, do ná
městí Marianského (kde vestibul prochází I. patrem
4 okna, do ulice U radnice 7 oken
V II. patře nad dvoranou je střecha zasklená
a ve frontách úřadovny s chodbou.
Rovněž ve III. a IV. patře navrženy vesmě
úřadovny, ovšem mimo průčelí do Marianského ná
městí, kde čtvrté patro vypuštěno a zřízeny terasy
Využitkování budovy bude v přehledu následující:
a) Přízemí: Vestibul 12.04 m dl., 6.90 m šir.
82.8 m' veliký. Dvoje schodiště: Místnosti pro vrát-
ného, sluhy a stráž. Kanceláře pro berní úřady I.
II. Byty pro vrátného, strojníka. Archiv pro úřady
v domě umístěné, 22 menších krámů v celkové roz-
loze 595.5 m'. Výtahy pro osoby, odděleně pro obe-
censtvo a úřadníky.
U radnice
28901
m 2
23
article
) I. patro: Kasovní dvůr 41.36 m dl., 13.74n
šir., 568.29 m2, obsahující: hlavní pokladny městské
a berní I. a II. kanceláře městské hlavní pokladny
berního úřadu I. a II
c) II. patro: kanceláře berních referátů Voa)
Vb) a živnostenské referáty ILa), II.b)
d) III. patro: kanculáře školního referátu
městské účtárny.
e) IV. patro: Eanceláře městské účtárny.
V celku bude míti nová budova užitečný ch
ploch: 1. sklepy 1868.32 m', 2. přízemí 1670.42 m2
3. I. patro 1918.08 m2, 4. II. patro 1442.40 m2, 5. III
patro 1462.79 m2, 6. IV. patro 709.82 m', úhrnen
9071.83 m'. Po odečtení sklepů připadá z toho n
úřadovny 5384.66 m', na registraturu atd. 391.27 m2
na krámy 612.70 m2, na dvoranu 289.01 m', na byt
183.24 mí, na záchody 342.63 m', celkem 7203.51 m
a po odečtení záchodů 342.63 m zbývá 6860.88 m2
kdežto dle programu pro soutěž požadovalo s
4900.00 m', takže budova bude míti oproti původ-
nímu programu o 1960 m' více místností.
Celkový náklad stavební dle rozpočtů v
počtěn jest na 1,910.000 K, k čemuž na event. zdra-
žení cen a nepředvídané výdaje připočítává se 10
190.000 K, takže činiti bude celkový nákla
2.100.000 K. Při zastavěné ploše okrouhle 3350 m-
připadá na 1 m' zastavěné plochy náklad 627 K. —
V rozpočtu obecním na rok 1908 (výpůjčka investiční
obsaženo jest na koupi staveniště pro tuto budovu
465.000 K a na příprávné práce 35.000 K, celkem
500.000 K. Obnos 465,000 K nahradí se fondu asa-
načnímu, na jehož účet dotyčné reality byly zakou-
peny. Vlastní stavební náklad 2.100.000 K. z něhož
rozpočtem na rok 1908 hrazena jest pouze částk
35.000 K. navrhuje se uhradili výpůj-
čkou, jež by ovšem kontrahovala se teprve dl
potřeby.
Ilo
II c
Voa
m 2
m 2 3
24
article
Ježto plány stavební a rozpočty jsou hotovya
přípravné práce dle dosavadního postupu bude mož-
no do května 1908 provésti, zamýšlí rada městská
uspíšiti věc tak, aby práce zednická, nádennická, ka-
mennická a tesařská (futra) do května 1908 byly
zadány, takže po 15. květnu 1908 s bouráním
budov a se stavbou bude možno započíti. Aby přišlo
se nájemníkům ve skupině domů na Linhartském ná-
městí a při ulici Platněřské pokud možno vstříc, usne-
sla se rada městská, aby v únoru 1908 výpověď dána
byla pouze z domů mezi Linhartským náměstíma
Platnéřskou ulicí, vyjímajíc domy proti podloubí (čp.
122, 127 a 128) tyto domy a domy čp. 126. 125, 124.
123, 121, 119 a 117 při ulici Platnéřské pak aby vy-
povězeny byly teprve v květnu 1908
Opatření toto jest možno, ježto při značné frontě
staveniště (90.5 m) není nutno, celé staveniště najed-
nou vykliditi
Po návrhu komise technické schválila rada měst-
ská ve schůzi své dne 17. ledna 1908 slavební plány
p. c. k. stav. radou Polívkou předložené, vyslovila
pouze přání, aby projektant facadu nové budovy více
rozčlenil.
Pondělnímu sboru bude učiněn návrh na schvá-
lení, aby na nově upraveném bloku na Linhartském
náměstí vystavěna byla dle plánů c. k. stav. radou
Osvaldem Polívkou vypracovaných nová budova rad-
niční, aby na stavbu luto povolen byl stavební ná-
klad do výše 2,100.000 K a aby k uhražení tohote
nákladu uzavřena byla obecní výpůjčka
ve výši 2.100.000 K, jež by realisovala se dle na-
stalé polřeby
Číslo 223.
Polívka
Osvald Polívka
platnéřský
25
article
Šnohy-
Pořádá J. Rašovský
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha čís. 382.
Inženýr dr. Ant. Klír v Prare.
Poctěna I. cenou v pololetní soutěži „Čas. čes. šach.
J Rašovský
doktor
Antonín
Klír
Prare
Morava
26
article
Mat ve 3 tazích.
27
article
Zprávy šnohově.
Praha. V 7. čísle „Časopisu českých šachistů“
uveřejněn jest rozsudek soudců J. Chocholouše a J.
Pospíšila v pololetní soutěži úloh téhož čas opisu. Ob-
drželí: I. cenu dr. Ant. Klír v Praze, II. Václav Císai
v Plzni, III. Ot. Kunětický v Praze a IV. Ladislav
Cimburek v Říčanech. Čestná uznání: L. B. Sallkind
v Moskvé, Béda Bosch v Praze, P. K. Traxler v Dubu,
Josef Moravec v Praze a Lad. Čimburek v Říčanech.
Týž časopis oznamuje, že v době co nejbližší vypsána
bude k uctění památky zemř. dra. Jana Dobruského
mezinárodní soutěž na čtyřtažky, ježto fond již do-
stoupil dosti značné výše. Scházející obnos složí asi
klub „Dobruský“. Ulohovou část „Časopisu“ řídí opět
p. Béda Bosch (Praha, II., Žitná ul. č. 15), společně
s p. Jos. Moravcem, ježto p. J. Chocholouš byl nucen
ze zdravotních ohledů odstoupiti. — „Český spolek
šachovní“ v Praze koná 17. února t. r. o 7. hod. več.
řádnou valnou schůzi v kavárně „Union“ ve Ferdi-
nandově tř. Týž spolek propůjčí čtyrem akademikům
bezplatné členství. Příspěvek členský měsíčně 40 h.
zápisné rovněž 40 h. Přihlášky nových členů přijímají
se denně večer ve spolkových místnostech
Partie č. 315.
Hrána dne 9. srpna 1895 na turnaji v Hastingsu.
Otevření pěšcem dámy. o
Černý: Čigorin.
15. Jb3—c1e) Jd7xKe5
16. d4x05f) Vá8—s
f7—f
17. Vf1—f
d5—da
18. Sd2—c3
19. c3d4 c5xkd4
20. e5f6 Vf8xk«Kc fe
21. Sc3—b4 . Se7 =- ci
22. Sb4xKc5
b6xKch
23. Del—de.
Ds —ds
24. Jel— es
Ves—f
25. Vat—ft . Dd6 —d5
26. Je2—g3
e6—e5
J Pospíšil
Císai
Otakar
Cimburek
L B
Sallkind
Béda Bosch
P K Traxler
Moravec
Dobruský
Černá
Čigorin
Dd
Praha
Ob
Plzeň
Říčany
Dub
Žitná ulice
Ferdi
Hastings
II
Český spolek šachovní
c 1 e
Jd 7 xke 5 16
Sb 4 xKc
xK
28
article
Bílý: dr. Tarrasch
1. d2—dá
d7—d5
2. e2—e3 Jg8—fe
3. Sf1—d3 Jb8—c
4. f2—fi
Jc6—b4
5. Jg1— f
Ju4 xkkds
e7—e
6. c2xKd3a)
7. 0—0
Sf8—e7
0—o
8. Jbt—d2b)
9. Ddl—c?
Sc8—d7
Sd7—at!
10. Jd2—ba
b7—bs
11. Do2—cs
c7—05
12. De3—e1c)
Sa1—b5!
13. Sct—d2
14. Jf3 — e5
Jf6—ävd)
Tarrasch
Jc
Jg 8
Sf 1
xKd 3 a
Sf 8
c 7
e 1 c
sa 1
e 5 Jf
29
article
27. f4—f5g
c5—c4!
28. Jg3—e4
30
article
noHlan
ste
e stnn
nh
as aba
31
article
c4Xd3!
1 33. Db4—bs
Vfexčfs
29. Je4xf6 Vf8xfe
34. Ves—h8-+i) Kh7—
30. Vfi—ci h7—h6
35. Ví2—f3j) Ví5—g
31. Vc1—c8-+ Kg8—h7
36. Vh8—8 d3 —
32. Dd2—b4h) Sb5—ce
a bílý se vzdal.
a) Chybná kalkulace. Bílý domníval se, že tahem nči-
něným zamezí navždy černému jezdci přístup na
pole e4 a sliboval si velké výhody od otevření
linie c. Obě tyto výhody však nevyváží slabosti
osamoceného dvojpěšce. Správné bylo 6. Ddlxd3.
Bilý prováděním svého plánu zhoršuje dále svou
posici.
c) Černý svými posledními tahy zřejmě naznačil, že
hodlá hráti c7—c5, proto měl mu to bilý znesnad-
niti a nikoliv ještě k tomu napomáhati.
Černý začíná obléhati slabý bod d3.
e) O něco lepší bylo 15. De1—e2; po tahu učiněném
zůstane věž a1 uzavřena a činnost bíleho jezdce
omezena, k docílení čehož potřebuje černý pouze
jednoho střelce.
Na 16. f4Xe5 následovalo by f7—fe.
Místo tohoto tahu měl bílý uvážiti 27. Jg3—h5;
pyní stanou se černí pěšcí nepříjemnými.
Černé pěšce nelze více zadržeti
O néco lepší bylo ještě 34. Vc8—ds.
Na 35. Vh8—f8 následovalo by Vfö— g5.
(D. Schiztg. 1895.)
Kh
Bilá
Černá
jít 1
D Schiztg
h 7
h 5
c 7
c 5
33
article
OERSTER
OERSTER
ova plana a planina
34
article
jsou sensací v klavírní výrobě,
jsou nejnádhernějším nástro-
2696
jem nynější doby,
jsou nejlevnějším nástrojem
anglickou repetiční mechanikou.
Kdo jednou tyto nástroje sly-
šel, nerozhodne se pro jiný.
Foersterovy nástroje mají
plný, velký a zpěvný ton.
Foersterovy nástroje jsou
dokonalejší než kterékoli Jiné.
Foersterovy nástroje poží-
vají 5letou záruku.
Pianina . . . od K 850—
Piana . . . . od K 1500.—
Hlavní sklad pro Prahu
Mojmír Urbánek, Praha,
Hlávkův paláe.
Jungmannova tř. č. 14.
191/,08.
Foersterův
Urbánek
Hlávkův
Jungmannův
Praha
K 850
K 1500
36
article
KLAVÍRY.
KLAVÍRY.
Panu Mojmíru Urbánkovi
Urbánek
37
article
v Praze.
Praha
38
article
Wirthův klavír, Vaší firmou mně
dodaný, předčil všechna naše očeká-
vání. Je vidět, že musí býti Vaše
nástroje skutečně — jak v reklamách
pravíte — osobně v továrnách vybí-
rány, neboť zřídka kdy najde se ná-
stroj tak krásně vyrovnaného, jasného
tónu, tak sladkého a přece energického
zvuku, jako je můj nástroj. Je sku-
tečné vzácný požitek na nástroji tom
si zahráti. Budu Vaši firmu všude co
nejvřeleji doporučovati, neboť jsem
s obsluhou Vaší úplně spokojen.
V Skrejšové, 6. února 1908.
J. Pleva
okresni starosta a mistopředseda
zemědělské rady.
Wirthův
J Pleva
39
article
Sklad klavírů, gramofonů a obchod s hudebninami
Mojmír Urbánek v Praze,
Telefon 3006
Hlávkův palác.
Urbánek
Praha
Hlávkův palác