ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 9d4d34f0-7592-11dc-9c21-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 39 celkem · entity: place 39, org 12, person 51, work 21
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARODNÍ LISTY-
3 masthead
9 února 1908. Císlo 39.
4 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Hygiena na střední škole. Školní zdravotnictví mělo dosud zřetel ne- jen u nás v Rakousku, ale i v cizině skoro vý- hradně ke škole obecné a měšťanské. Škola od- borná, ať řemeslnická, obchodní, hospodářská škola střední (gymnasium, reálka) až na paeda- gogia zůstala obrozujícím proudem skoro úplně nedotčena. Nějaký článek v časopise odborném nebo politickém, nabádajícím k tomu, aby pro- fesoři věci si všímali, nějaká přednáška o hy- gieně školní pro profesory, nějaké přednášky o ztělovědě pro středoškolské učitele tělocviku, nějaký článeček v učepnicích (slovesnosti) z péra laika (jen tu a tam z péra lékaře), dokonce spi- sovatele z minulých století, nějaký bílý pták z kruhů učitelstva středoškolského, jenž si věe všimá, projevuje více dobré vůle nežli znalost věci*), mnoho na věci nemění. Podnes je hygiena na střední škole tabula rasa.
Rakousko
5 article
Zdá se, že to cítily i vysoké kruby úřadní, které ovládají výchovu u nás. Aspoň ustanovení že každý kandidát učitelství středoškolského musí poslouchati školní zdravotnictví a z něho se podrobiti kollokviu, dokazuje, jak rozhodu- jící kruhy seznaly, že bez hygieny na střední škole nadále to nepůjde. Návrhy aby výchovu středoškolské mládeže po stránce sexuální ob- starávali v rámci vyučování přírodovědného pro- fesoři přírodopisu, bude miti význam teprve po- tom, až bude mezi učitelstvem středoškolským působiti moderně vychovaný dorost. Dosuvadní profesoři nemohou nie o tom učiti, protože jim scházejí základy, znalost hygieny. Je sice hy- giena věda applikovaná, to jest soubor důsledků z poznatků anatomie a fysiologie člověka, fy- siky, chemie, zvláště však pathologie a therapie člověka, a některé z těch věd kandidáti středa- školské profesury také poslouchali. Ale jen kuse — nikdo přece nebude tvrditi, že profesor při- rodních věd má znalosti z anatomie a fysiologie člověka v rozměru vědomostí lékaře. A mímo to — tyto důsledky vědy applikované tvořiti z věd elementárních, základních t. zv. čistých (science pure) může spolehlivě tvořiti právě jen ten, kdo prošel kanonem věd lékařských, které nikdy nespouštějí se zřetele poslední cíl toho souboru vědění — tělesné a duševní zdraví člověka, taková duchová disciplina u nelékaře předpokládati se nemůže.
6 article
Úkol ten nemohou zastati profesoři přírod- ních věd, mohou jej zastati jen lé- kaři. To je naše přesvědčení, ve kterém nás nezviklá nikdo. Sledujeme leta literární činnost středoškolských profosorů, sledujeme učebnice somatologie i zoologie a známe jejich nedostatky. vzpomínáme, co jsme slyšeli o hygieně na střed- ní škole za svých studií (nic, zhola nic), co den jsme o nějakou zkušenost bohatší. Počal vychá- zeti nový list, popularisující hygienu se značným zřetelem k hygieně školní, který byl také zaslán ředitelstvím středních škol. A hle, velká část ústavů těch prý list vrátila ani neprohléd- nuvši obsah. Nelze ovšem od nějakého filo loga nebo dějepisce očekávati pochopení pro nové směry psychologického a hygienického vy- chovatelství, tím méně nějaké nadšení. Vývoj věci jde však svojí cestou. Přijdou síly v bygieně obeznalé, které si vědu tu oblíbí, přijdou osoby, nadšené pro zdravotnictví školní, které vše učiní, aby nepříznivý vliv školy na zdraví podle možnosti seslabily, hygiena vnikne i do školy střední. Zemská zdravotnická rada v Čechách vypracovala návrh instrukcí pro škol- ní lékaře škol středních se značnou e xe ku- tivou. Návrh dán lékařské komoře ku posouzení kemora návrh pozměnila a doplnila — věc půjde nyní úřadní cestou a lze očekávati, že nová vlá- da něktorá chtějíc imponovati občanstvu osvě- tovým programem rázem učiní skutkem, co dosud jen v aktech jako návrhy se pohybovalo. Je to tím pravděpodobnější, že je starou taktikou rakouských vlád, přicházeti s návrhy osvětovými tehdy, když chtějí odvraceti pozornost od palči- vých otázek politických a národních. A skutek zastane středoškolské učitele ne- připravené.
Čechy zemský zdravotnický rada
7 article
Otázati se tak některého profesora: Ke kte- rým úkonům třeba věnovati na střední škole zře- tel u studentstva po stránce hygienické? (Úmysl. ně volím styl středoškolský!) Ruku na srdce kolik profesorů středoškolských dovedlo by od pověděti? Chceme způsobiti anketu na tom poli a proto jen nadhodíme kapitoly. Mnoho se nyní píše o sexuální výchově. Universitní mládež provedla před několika lely akci dotazníkevou, která se zvláště kruhům kle- rikálním nelíbila. Tento bod bude asi nejšíře znám. A to je u mnohého středoškolského paoda- goga všechno. Ale jsou problemy palčivější. Jen otázka puberty — tato týká se zvláště nejvyššíeh tříd střední školy — ze které všechny obtíže sexuální vyplývají, byla ve veřejných hlasech o věci tak povrchně odbyta, že 2 toho seznávám zeela neprohloubené probírání otázky. Jsou však otázky ještě důležitější. Tuberkulosa na střední škole, zrak na střední škole, vý ži va na střední škole, infekčni choroby na střední škole, vzrůst na střední škole (jeho anomalie, souvisící s tolika vlivy rodinnými a školními, vrozenými i získanými poruchami vý- živy, zraku, tuberkulosou atd.) — kdo co ví o těch problémech z učitelstva středoškolského, kdo se zajímal o literaturu toho předmětu, kdo ji zaznamenával? Slyším v kruzích kolegů spi- sovatelů, o otázkách školního zdravotnictví pracu- jících, že snad jediný list paedagogický „Paeda- gogické Rezhledy“ má důsledné porozumění pr věc — a zde rediguje rubriku dotyčnou učitel školy měšťanské, nikoli středoškolský profesor.
8 article
a rediguje ji dobře, vypracovav se na sečtlého znalce věci. „Věstník českých profesorů“ jen tak „en passant“ jednou za rok prohodí několik slov o věci. A přece by se měly časopisy paeda- gogické jen hemžiti příspěvky profesorů, otáz- kami, adresovanými lékařům, anketami, dotaz- níky, vůbec iniciativou neumdlévající, stálou. Ale problémů středoškolského zdravotnictví *) Jediná cýjimka je tu prolesor jedně obchodnl školy moravské, jenž dosáhnuv doktorátu lékařství, podrobil se později zkouškám z obchodních věda jako učitel obchodní školy svoji dřívější vědu vše- možně uplatňuje v novém povolání, je nepoměrně více, než nahoře uvedeno. An nejdůležitější všechny výpočtem tím zběžným nevyčerpány. Vliv školní budovy na zdraví žactva, vliv vyučování na zdraví žactva, zvláště vliv jednotlivých předmětů, vliv hygienických poměrů domácích, poměry bytové, stravovatel výchova středoškolské mládeže v hygieně je další řada, jejíž bližší stopování by vyneslo na povrch mnoho škod jednotlivými učebnami jak v příčině světla, vzduchu, tepla, tak se zřetelem ke zvláštnostem závadných učitelů.
9 article
Zatím v Německu a ve Francii vycház slušný počet odborných časopisů, v nichž bygie- nikové školní všímají si i nejsoukromějších věei studentstva, jeho zábav, četby, spánku.. Co mají potsé stránce profesorské knihovny českých středních ústavů? Četl jsem několik výročních zpráv středoškolských, ve kterých z vyššího na- řízení publikují se seznamy literatury knihoven žákovských a registrují se přírostky knihoven profesorských. Ještě tak profesorské knihovny sem tam nějaké dílo o zdravotnictví vykazují žákovské nemají hygienického skoro nic. Nelzo se diviti. Jak chudě jest opatřena po stránce lé- kařské na př, universitní (t. zv. císařská) kniho- vna pražskál Lékařství je věda obecně prospěšná. Ale co práce to dá, nežli dosáhne toho, aby sijí všímali ti, kterých to svatou povinností, aspon těch kapitol, které s jejich povoláním souvisí. A volba příštího povotlání? To už není starostí středoškolských výchovatelů. Kolik byla tu v radu brána hygiena? A zbývají pak ještě nové problemy, práce o nové poznání — zbývá stanoviti, co ještě ne- víme, jak ten který předmět působí na duševn vývoj, neškodí-li spíše než prospívá, nejsa v ži- votě praktickém třeba pranic užitečný.
Německo Francie
10 article
Může se státi, že některý čtenář této stnti, středoškolský učitel, bude vypočítávati, co kde bylo silami středoškolskými psáno o bygieně. Nevyvrátí tvrzení, že je to každé slovo o hygieně na střední škole bílá vrána. Dal jsem si práci a prošel všechny výroční zprávy středních škol za minulý rok; za minulá léta slodoval jsem věc dle možnosti. Jsou tam studie o homér- ském citoslovci, o květeně určitého kraje, o ži- votě některého klasika — z hygieny nic. Bude se namitati, že středoškolská extense působila také některými hygienickými thematy. Ale extense ta nemá zřetel ke studentstvu, nýbrž chce vzdělávati lid. A tak je sice tu a tam vídět snahu, ale úkazy ty jsou žalostně ojedinělé.
11 article
Z kruhů seudních lékařů upozorňuje se na nul nost zvláštního státního (vl. soudnáho) psychiatri- ckého ústavu, v němž by byli internování zločinci, z duševní nemoci podezřelí. Důvody pro tento poža- davek jsou velmi přesvědčující: ve vězení takový zločinec zůstati nemůže, poněvadz je nemocen postrádá tu odborně vyškolených opatrovníků i lé- kařů-psychiatrů. Do ústavu choromyslných se nehodí z důvodů morálních; není přece duševně chorým s uchovanou soudností lhostejno, je-li mézi nimi internován zločinec. — Ač jsou tylo důvody evident- ní, pochybuji, že povedou brzo k úspěchu; v Rakou- sku je totiž zdravolnictví v rukou juristů, t. j. lidí. u nichž přečasto snažení humanní způsobí jen útrpný úsměv, u nichž soudnost zdravého rozumu nahra- žena je t. zv. „znalostí úřadní praxe“ a „munifiko- vaných paragrafů“. — Nejvýš dalo by se na tyto c. k. úřady působiti, uvedlo-li by se, že z úslavů choromyslných může rafinovaný zločinec snadno Dr. S. prchnouti. Proti tyfové spidemii. Ve Švědsku dobře se osvědčila létací stanice pro pollačení tyfu; propuk- nedi někde ve Švédsku epidemie tyfová, je tato sta- nice medicinskými úřady cenárálními ze Šlokholmu poslána na místa ohrožená, kdež provádí opatření na základě zásad Kochových. — U nás nejsme tak úzkostliví; o venkov se vůbec nestaráme, a ani ve hlavním městě království nečelí se styfové nákaze prostředky moderními, jinde osvědčený mi.
doktor Kochův Švédsko
12 article
Sanalorium dra. Šímsy v Krči n Prahy, lámě a ponsionát pro léčhu vodou a elektřinon choroh ner- vových vykazuje za poslední 3 léta nášledující měnu nemocných: léčeno bylo v celku 372 (233 mužů a 139 žen), z těch bylo nejvice neurasthenií 134, alko- holismu 42 a zádumčivoslí 52: hyslerií 11, ochrnutí. křečí, zánětů nervů, labes, ischias 35, morfinismu 3 přechodných stavů deliraniních 43 a nevyléčitelných chorob mozkových, zejména počínajících paralys 52 Vyléčilo se úplně 166 (44.3%), polepšilo 95 (25.4 9 %). zemřelo 18 (4.8%), nevyléčeno 82 (222%). Dobrý výsledek, skoro 70%, musí těšiti příznivce sanatoria tím více, protože do odborného léčebného ústavu jdou nervosní až tehdy, když domácí jéčebné pokusy delší dobu prováděné, neměly žádoucího účinku Lenší výsledky sartoria jsou podmíněny moderním zařízením, výběrem method fysikálních, klidem, za- měslnáním, přísnou životosprávou, abstinencí od li- hovin, individuálním pozorným ošetřováním a stá- lou přílomností odborníka. Lázně vyhovují potřebám i „vznešených stavů“ i mírnou cenou třídám niž- ším. Obšírný prospeké zašle se na žádost ocholně. Pro obecenstvo je poučné pozorování ústavu, že li hové nápoje ve střídmých dávkách mají velice zhoubný vliv na nervosy, že význam alkoholismu je i lékaři příliš podceňován, a konečně že poblann nemoci (lues) nápadně často zaviňují paralyu, které nám ničí inteligeniní muže v nejlepším věku.
Krč Praha
13 article
Časopis lékařů českých“. Dnešní 6. číslo při náší tento obsah: I. Práce původní: 1. Dr. Skála, primář nemocnice v Sušici: O poruchách funkcienálních u chorob ža- lUdečních. — 2. Dr. Jindřich Záhoř, fysikus král. hl měsla Prahy: Význam lékařského dozoru ve škole. Přednáška, pořádaná Společností přátel veřejného zdravotnictví dne 29. ledna 1908 v sále „Hlaholu na Riegrově nábřeží v Praze. Instruktivní pojednání pro školní lékaře, důležité i pro nejšinší publikum — 3. Dr. Ladislav Procházka, městský okresní léka v Praze: Úvahy o zdravotnictví pražském. Široce založená, programová stať. — II. Rozhledy: Vnitřní lékalství. — Choroby čivové. — Zhoubné nádory. — III. Z lékatských spolků a sjezdů: 79. sjezd němo- ckých přírodníků a lékařů v Drážďanech (od 15.—21. září 1907). Referát z péra dra. Helbicha v Libni. — IV. Spolek českých lékařův. — V. Župa lékařů po- holí českomoravského. Na schůzi přednášeli a před- váděli případy sekundáři ústavu dr. Schnurpíeil a dr. Gregor. — VI. Zprávy. — VII. Receptář. K číslu přiloženo jest 6. číslo „Věstniku“, orgánu lékařské komory pro království české u lékařské ko- mory moravské. Pokračování stati „O některých ne- snázích zákona v nemocenském a úrazovém pojišťo- vání v praxi pokladenské“ z péra dra. Františka Mi- láčka v Libni. Vedle komorních protokolů hojné zajímavé „zprávy“. Dovídáme se tu, že čeští medi- kové odmítají rozhořčením nabídku ředitele brněn- ské nemocnice dra. Nedopila, druhdy sloupu brněn- ského němectví. Pan ředitel sváděl studenty ze stu dií a lákal je, aby konali v brněnské nemocnici služ bu lékařskou a ujímali tak chleba hotovým lékařům. Český medik ne za stávkokaze (a ke stávce sekundár- ních lékařů se to v Brně schyluje) nepropůjčil! Naše očokávání, které jsme na tomto místě vyslovili, s v plném rozsahu splnilo.
doktor Jindřich Záhoř Procházka Helbich Schnurpíeil Gregor František Sušice Riegrův Praha Drážďany Libeň Brno Hlahol spolek český lékařův lékařský komora pro království český u lékařský ko nábřeží
14 article
O projektu nové budovy radniční na Linhartském náměstí. Pondělní schůzi sboru obecních starších buce předložen návrh ve příčině přístaveb staroměstsko mdnice. Z referátu toho uvádíme některé podrob- nosti: Stále rostoucí agenda úřadů obecních a magi strátních, jež při nedostatku místností v radnici sta roměstské umísťovati se musí v budovách obecních a namnoze i soukromých mimo radnici, což všal jest nejen na úkor úřadování, ale i obecenstvu působ obtíže a nepříjemnosti, přivedla zastupitelstvo obecn již před více léty ku přesvědčení, že jest nezbytno. aby potřebám úřadování z největší části se vybovělo v brzku přistoupiti ku přestavbě radnice sta roměstské a k vyslavění nové budovy rad- niční v nejbližším sousedství staroměstské radnice Po předběžných poradách usnesl se sbor obec- ních starších již dne 24. dubna 1899 na lom, aby vypsána byla veřejná soutěž na získání návrhů pre přestavbu a novostavbu radnice a povoli na ceny čásíku 30.000 K. Soutěž vypsána byla n základě plánu, dle něhož přestavba rádnice projekto vala se na bloku XXXIV. zahrnujícím v sobě nynější radnici staroměstskou a domy k ní příléhající, kdežt pro novostavbu radniční určen byl. blol XXIX., ohraničený náměstím Linhartským, Marian- ským, ulicí Žateckou a Kaprovou: ku podnětu Spolku architektův a inženýrů bylo průběhem lhůty soutěžní ohraničení bloku pro novosjavbu radniční požmě- Ve lhůtě do 1. Bubna 1951 došlo 13 projektů Porota uznala jednomyslně, že z projektů za- slaných není žádný absolutně způso- bilý ku provedení a že možno jednati jen relativním přisouzení vypsaných cen, jež také v úhrn- ném obnosu 28.000 K některým projektantům byly přiřčeny.
Mariana Kaprův linhartský náměstí Žatecký Bubno architektův
15 article
Při úvaze o dalším postupu shledá no bylo, že jest třeba původní pregram pozměniti. Změny ty týkaly se zejména toho, že z programu rednice vy pustila se lidová síň, která měla míti 1500 m užitečné plochy a k vůli rychlému vyprázdňován vyžadovala by mnoho východů, což ostatní půdory rudnice stěžovulo. Vypuštění síně té stalo se z dů vodu, že velká shromáždění politická nésrovnávaj se s klidem radnice. Rovněž vypuštěny byly kancelál vrch. ředitelství ústavu chudinského a knihovna obecní. Dále shledáno, že by bylo výhodným, kdyby veškeré kasovní úřady městské, jako účtárna, likvidatura, hlavní městská pokladna, dále oba berní úřady byly vohromaděa k cíli tomu. aby pro ně vystavěna byla samostatná budova po způsobu budov bankovních, ve které mohly by mimo to umístěny býti úřady a referáty, z nimiž presidium městské rady jen méně přichází dd styku.
16 article
Pokud se týče potřeby místností pro jednotlivé úřady a referáty poukázáno bylo k tomu, že při sta- novení programu Ueba počitati s potřebou nynější s přiměřeným procentem na rozšíření agendy, při čemž dlužno míti zřetel k účelnému novodobému úřadování, zejména též k tomu, aby každý refe- rát měl svou spisovnu a výpravnu Z úvah těchto, jakož i z okolnosti tě, že při prv- ním korkkursu skoro všem projektaniům vybylo v no- vé budově radniční celé jedno patro, dospělo se k ná- hlodu, že pro representační místnost obce a úřady s nimiž presidium jest v stálém styku, stačí posavadní staveni- ště radnice a domů k ní přiléhajících pro úřady kasovní pak stačí samostatná, vkusně. avšak přece s poměrně menším nákladem než hlavní radnice vypravená budova, jež by postavila se pouze na části původního bloku XXIX. mezí ulicí Plalně skou náměstím Linhartským a Marianským; způso- bem tím že by se celá záležitost zjednodušila a pro- vedení projektu že by bylo značně snažší, ježte pů- vodní ohromný náklad by se značně zredukoval.
17 article
Po všestranném zjištění potřeb místnosti pro jednollivé úřady a referáty konstatováno bylo. že, až na některé úřady, jež zcela dobře zůstati mo- hou v dosavadních místnostech mimo radnici ostatní úřady a referáty bude e umístiti v přesta- věné radnici staroměstské, jež bude míti (dle tehdej šího programu) 9230 m' užitečné plochy a v nov budově radniční na Linhartském ná- městí s 5470 m' užitečné plochy. V této nové bu- dově umístiti se mají: oba berní referáty s výprav nou a spisovnou, oba referáty živnostenské, berní úřady, účlárna, likvidatura a hlavní městská pokladna a referát školní. Ve schůzi dne 2. kvělna 1904 schiválil sbor obee ních starších, aby program úpravy radnice obmezen byl na blok radniční, na němž provedena býti mě přestavba radnice a na blok na Linhartském náměstí, kde provésti se má nová budova rad niční a aby na dodání projektů pro přestavbu rad nice a pro novou budovu vypsána byla nová sou těž s lhůtou do konce března 1905 a s cenami 24.000 K pro radnici a 8000 K pro novou budovu.
linhartský náměstí
18 article
Ve lhůtě ustanovené došlo na přesta v bu radnice 11 projektů, z nichž tři, jež nevyhovovaly podmínkám, porota vyloučila, ostatním 8 pak při- znala odměny třem po 4000 K a 5 po 2400 K. Na stavbu nové budovy radniční do- šly čtyři projekty, z nichž porota žádněmu neudělila ceny, ježlo nevyhovují § 11. podmínek (projekty mají býti způsobilými podati podklad ku prove- dení skulečnému) přiřkla však odměny a sice dvě- ma projektům po 2500 K a dvěma po 1500 K. Odměna pen 2500 K přiřknuta byla zejména projektu pan stav. rady Ovvalda Polívky: „Proti proudu“ Ježlo ani druhá soutěž nevedla k rozřešent otázky přestavby radnice a stavby nové budovy rad- niční, požádala rada městská porotu, aby jako poradní sbor naznačila obci, jak by dále měle se pokračovati. V poradním sboru poukázal zejména pan president Hlávka k tomu, že plány pro hlavní budovu vyžadevatí buďou ješte dlouhých studi!, čímž by se celá věc zdržela kdežio že jest možno a přípustno, ab nová budova na Linhartském náměst projektovala a vystavěla se napřed sa- ma o sobě, při čemž ovšem dlužno pama- tovati na příští přechod do radnice. Do- poručil tedy poradní sbor, aby budova bankovní n Linhartském náměstí projektována byla samostatně, ježlo potřeba její jest naléhavá. Zároveň doporučil poradní sbor po návrhu pana dvor. rady Zítka, aby vypracování projektu pro no- vou budovu radniční svěřilo se panu slav. radovi Osvaldu Polívkovi, jehož projekt v poslední konkurenci, odměnou poctěný, měl nejlepší půdo- rysné řešení a jenž provedl již slavby několika budev bankovních a má ledy v oboru tom praktické zku- šenosti.
Ovvald Polívka Hlávek Osvald Polívka
19 article
Návrh lenlo rada městská ve schůzi svě dne 5. ledna 1906 schválila a svěřila vypracování skizz, plánů a vedení stavby panu slav. radovi Polívkovi za paušální nezvýšitelný honorář 36.000 K. Pokud týče se fagady, vysloven požadavek, aby facada od- povídala charakteru okolí a byla v souladu s okolím. Dále žádáno, aby při sdělání projekiu, pokud možno. odehčilo se stavebnímu programu pro příští radnici. Konečně žádáno bylo, aby, bude-li to možno, v pří- zemí nové budovy projektovány byly obchodní místnosti, aby okolí budovy v době, kdy se ne- úřaduje, nezůstávalo mrtvým Pan stav. rada Polivka zjistil v jednollivých referálech a úřadech, které v nové budově mají se umístiti, rozsah místností pro ně potřebných a pře- ložil pak dne 7. července 1906 náčrtky nové budovy. Dle původního programu mělo slaveniště 83.5 m délky a 37 m šířky, projektant prodloužil staveniště směrem západním (na Marianské náměstí) o 8.5 m, tedy celkem na 92 m. čímž zvětšila se původní plocha staveniště ze 3090 m' na 3404 m2 Dřívější porota, jež jako poradní sbor požádána byla o podání posudku o náčrtcích pana slav. rady Polívky, vyslovila se proti prodloužení staveništé o 8.5 m a proti čtvrtému patru, avšak rada městská po návrhu komise technické setrvala při projektu pana slav. rady Polívky. Prodloužení staveniště je vzhledem k potřebě místností odůvodněno a nebude na úkor celkovému řešení náměstí Marianského, kter i potom bude míti ještě 44 m šířky. Pokud se týče 4 patra konstatováno, že půdy radnice nepotřebuje a že je proto účelno vzhledem ke stále rostoucí po- třebě místností využitkovati prostor půdních pr účely úřadoven. Po vysvětlení důvodů rady měslské uznal i poradní sbor důvody tv.
Polívka
21 article
Dne 14. listopadu 1907 předložil pan stav rada Polívka dvojmo plány na stavbu nové budovy radniční, Dle těch!o plánů vystavěti se má nová bu- dova radniční na bloku mezi náměstím Lin- hartským, rozšířenou ulicí Platnéřskou, náměstím Mariánským a ulicí U radnice. Slaveniště nové bu- dovy shoduje se pokud týče se průčelních čar na námě stí Linhartské, do ulice Platnéřske a k radnici s návrhem plánu polohy, jenž sborem obecních starších byl již schválen a jenž na- lézá se nyní u zemského výboru; pouze na náměstí Marianské prodlužuje se staveniště oproti návrhu plánu polohy o 7.5 m, z důvodů již z předu vytče- ných. Tato odchylka od návrhu plánu polohy bude jako změna plánu polohy vyložena a bude zakročene o to, aby blok nové budovy zvlášť v čas byl schválen Délka staveniště činí 90.47 m, šířka 37 m, měří tudí 3347 m (bez výstupků). Budova projekfuje se čtyřpatrová, při čemž pre čtvrté patro využitkuje se prostor půdních. V prů- čelí na náměstí Marianské odpadá z eslelických dů vodů čtvrté patro. Celá budova bude podskle peha. V přízemí hlavní vstup jest vestibulem se strany náměstí Marianského, jenž měří 82.8 m'; při vestibulu jsou lože pro telefon a vrátného s pokojem pro vrátného a sluhy. Z vestibulu jest výstup n hlavní schedíště a po obou stranách vstupu zřízeny budou nepřetržitě výtahy.
Polívka náměstí Lin rozšířený U radnice Platnéřske
22 article
Po obou stranách do náměstí Linhartského a do ulice Platnéřské asi do třetiny fronty projektují se kanceláře, dále pak po obou stranách krámy (na 22 menších krámů se společnými, z ulice přístup- nými záchody) Z ulice U radníce jest v hlavní ose budovy ve- dlejší vchod do budovy a po stranách tohote vchodu byt vrátného a topiče. Střed budovy (přízemí určen pro registraturu a pro tresory a pro zařízen ústředního topení. V I. patře, do něhoož vede schodiště na ob- strany vyvinuté, půjde se přímo do hlavní dyorany pro obecenstvo v rozměru 289-01 m' a s prostoram pokladen (16) v celku 568.29 m2. Ve frontách jsou úřadovny a to na obou stranách do ulice Platnéřské a do náměstí Linhartského po 20 cknech, do ná městí Marianského (kde vestibul prochází I. patrem 4 okna, do ulice U radnice 7 oken V II. patře nad dvoranou je střecha zasklená a ve frontách úřadovny s chodbou. Rovněž ve III. a IV. patře navrženy vesmě úřadovny, ovšem mimo průčelí do Marianského ná městí, kde čtvrté patro vypuštěno a zřízeny terasy Využitkování budovy bude v přehledu následující: a) Přízemí: Vestibul 12.04 m dl., 6.90 m šir. 82.8 m' veliký. Dvoje schodiště: Místnosti pro vrát- ného, sluhy a stráž. Kanceláře pro berní úřady I. II. Byty pro vrátného, strojníka. Archiv pro úřady v domě umístěné, 22 menších krámů v celkové roz- loze 595.5 m'. Výtahy pro osoby, odděleně pro obe- censtvo a úřadníky.
U radnice 28901 m 2
23 article
) I. patro: Kasovní dvůr 41.36 m dl., 13.74n šir., 568.29 m2, obsahující: hlavní pokladny městské a berní I. a II. kanceláře městské hlavní pokladny berního úřadu I. a II c) II. patro: kanceláře berních referátů Voa) Vb) a živnostenské referáty ILa), II.b) d) III. patro: kanculáře školního referátu městské účtárny. e) IV. patro: Eanceláře městské účtárny. V celku bude míti nová budova užitečný ch ploch: 1. sklepy 1868.32 m', 2. přízemí 1670.42 m2 3. I. patro 1918.08 m2, 4. II. patro 1442.40 m2, 5. III patro 1462.79 m2, 6. IV. patro 709.82 m', úhrnen 9071.83 m'. Po odečtení sklepů připadá z toho n úřadovny 5384.66 m', na registraturu atd. 391.27 m2 na krámy 612.70 m2, na dvoranu 289.01 m', na byt 183.24 mí, na záchody 342.63 m', celkem 7203.51 m a po odečtení záchodů 342.63 m zbývá 6860.88 m2 kdežto dle programu pro soutěž požadovalo s 4900.00 m', takže budova bude míti oproti původ- nímu programu o 1960 m' více místností. Celkový náklad stavební dle rozpočtů v počtěn jest na 1,910.000 K, k čemuž na event. zdra- žení cen a nepředvídané výdaje připočítává se 10 190.000 K, takže činiti bude celkový nákla 2.100.000 K. Při zastavěné ploše okrouhle 3350 m- připadá na 1 m' zastavěné plochy náklad 627 K. — V rozpočtu obecním na rok 1908 (výpůjčka investiční obsaženo jest na koupi staveniště pro tuto budovu 465.000 K a na příprávné práce 35.000 K, celkem 500.000 K. Obnos 465,000 K nahradí se fondu asa- načnímu, na jehož účet dotyčné reality byly zakou- peny. Vlastní stavební náklad 2.100.000 K. z něhož rozpočtem na rok 1908 hrazena jest pouze částk 35.000 K. navrhuje se uhradili výpůj- čkou, jež by ovšem kontrahovala se teprve dl potřeby.
Ilo II c Voa m 2 m 2 3
24 article
Ježto plány stavební a rozpočty jsou hotovya přípravné práce dle dosavadního postupu bude mož- no do května 1908 provésti, zamýšlí rada městská uspíšiti věc tak, aby práce zednická, nádennická, ka- mennická a tesařská (futra) do května 1908 byly zadány, takže po 15. květnu 1908 s bouráním budov a se stavbou bude možno započíti. Aby přišlo se nájemníkům ve skupině domů na Linhartském ná- městí a při ulici Platněřské pokud možno vstříc, usne- sla se rada městská, aby v únoru 1908 výpověď dána byla pouze z domů mezi Linhartským náměstíma Platnéřskou ulicí, vyjímajíc domy proti podloubí (čp. 122, 127 a 128) tyto domy a domy čp. 126. 125, 124. 123, 121, 119 a 117 při ulici Platnéřské pak aby vy- povězeny byly teprve v květnu 1908 Opatření toto jest možno, ježto při značné frontě staveniště (90.5 m) není nutno, celé staveniště najed- nou vykliditi Po návrhu komise technické schválila rada měst- ská ve schůzi své dne 17. ledna 1908 slavební plány p. c. k. stav. radou Polívkou předložené, vyslovila pouze přání, aby projektant facadu nové budovy více rozčlenil. Pondělnímu sboru bude učiněn návrh na schvá- lení, aby na nově upraveném bloku na Linhartském náměstí vystavěna byla dle plánů c. k. stav. radou Osvaldem Polívkou vypracovaných nová budova rad- niční, aby na stavbu luto povolen byl stavební ná- klad do výše 2,100.000 K a aby k uhražení tohote nákladu uzavřena byla obecní výpůjčka ve výši 2.100.000 K, jež by realisovala se dle na- stalé polřeby Číslo 223.
Polívka Osvald Polívka platnéřský
25 article
Šnohy- Pořádá J. Rašovský Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský Uh. Ostroh, Morava. Úloha čís. 382. Inženýr dr. Ant. Klír v Prare. Poctěna I. cenou v pololetní soutěži „Čas. čes. šach.
J Rašovský doktor Antonín Klír Prare Morava
26 article
Mat ve 3 tazích.
27 article
Zprávy šnohově. Praha. V 7. čísle „Časopisu českých šachistů“ uveřejněn jest rozsudek soudců J. Chocholouše a J. Pospíšila v pololetní soutěži úloh téhož čas opisu. Ob- drželí: I. cenu dr. Ant. Klír v Praze, II. Václav Císai v Plzni, III. Ot. Kunětický v Praze a IV. Ladislav Cimburek v Říčanech. Čestná uznání: L. B. Sallkind v Moskvé, Béda Bosch v Praze, P. K. Traxler v Dubu, Josef Moravec v Praze a Lad. Čimburek v Říčanech. Týž časopis oznamuje, že v době co nejbližší vypsána bude k uctění památky zemř. dra. Jana Dobruského mezinárodní soutěž na čtyřtažky, ježto fond již do- stoupil dosti značné výše. Scházející obnos složí asi klub „Dobruský“. Ulohovou část „Časopisu“ řídí opět p. Béda Bosch (Praha, II., Žitná ul. č. 15), společně s p. Jos. Moravcem, ježto p. J. Chocholouš byl nucen ze zdravotních ohledů odstoupiti. — „Český spolek šachovní“ v Praze koná 17. února t. r. o 7. hod. več. řádnou valnou schůzi v kavárně „Union“ ve Ferdi- nandově tř. Týž spolek propůjčí čtyrem akademikům bezplatné členství. Příspěvek členský měsíčně 40 h. zápisné rovněž 40 h. Přihlášky nových členů přijímají se denně večer ve spolkových místnostech Partie č. 315. Hrána dne 9. srpna 1895 na turnaji v Hastingsu. Otevření pěšcem dámy. o Černý: Čigorin. 15. Jb3—c1e) Jd7xKe5 16. d4x05f) Vá8—s f7—f 17. Vf1—f d5—da 18. Sd2—c3 19. c3d4 c5xkd4 20. e5f6 Vf8xk«Kc fe 21. Sc3—b4 . Se7 =- ci 22. Sb4xKc5 b6xKch 23. Del—de. Ds —ds 24. Jel— es Ves—f 25. Vat—ft . Dd6 —d5 26. Je2—g3 e6—e5
J Pospíšil Císai Otakar Cimburek L B Sallkind Béda Bosch P K Traxler Moravec Dobruský Černá Čigorin Dd Praha Ob Plzeň Říčany Dub Žitná ulice Ferdi Hastings II Český spolek šachovní c 1 e Jd 7 xke 5 16 Sb 4 xKc xK
28 article
Bílý: dr. Tarrasch 1. d2—dá d7—d5 2. e2—e3 Jg8—fe 3. Sf1—d3 Jb8—c 4. f2—fi Jc6—b4 5. Jg1— f Ju4 xkkds e7—e 6. c2xKd3a) 7. 0—0 Sf8—e7 0—o 8. Jbt—d2b) 9. Ddl—c? Sc8—d7 Sd7—at! 10. Jd2—ba b7—bs 11. Do2—cs c7—05 12. De3—e1c) Sa1—b5! 13. Sct—d2 14. Jf3 — e5 Jf6—ävd)
Tarrasch Jc Jg 8 Sf 1 xKd 3 a Sf 8 c 7 e 1 c sa 1 e 5 Jf
29 article
27. f4—f5g c5—c4! 28. Jg3—e4
30 article
noHlan ste e stnn nh as aba
31 article
c4Xd3! 1 33. Db4—bs Vfexčfs 29. Je4xf6 Vf8xfe 34. Ves—h8-+i) Kh7— 30. Vfi—ci h7—h6 35. Ví2—f3j) Ví5—g 31. Vc1—c8-+ Kg8—h7 36. Vh8—8 d3 — 32. Dd2—b4h) Sb5—ce a bílý se vzdal. a) Chybná kalkulace. Bílý domníval se, že tahem nči- něným zamezí navždy černému jezdci přístup na pole e4 a sliboval si velké výhody od otevření linie c. Obě tyto výhody však nevyváží slabosti osamoceného dvojpěšce. Správné bylo 6. Ddlxd3. Bilý prováděním svého plánu zhoršuje dále svou posici. c) Černý svými posledními tahy zřejmě naznačil, že hodlá hráti c7—c5, proto měl mu to bilý znesnad- niti a nikoliv ještě k tomu napomáhati. Černý začíná obléhati slabý bod d3. e) O něco lepší bylo 15. De1—e2; po tahu učiněném zůstane věž a1 uzavřena a činnost bíleho jezdce omezena, k docílení čehož potřebuje černý pouze jednoho střelce. Na 16. f4Xe5 následovalo by f7—fe. Místo tohoto tahu měl bílý uvážiti 27. Jg3—h5; pyní stanou se černí pěšcí nepříjemnými. Černé pěšce nelze více zadržeti O néco lepší bylo ještě 34. Vc8—ds. Na 35. Vh8—f8 následovalo by Vfö— g5. (D. Schiztg. 1895.)
Kh Bilá Černá jít 1 D Schiztg h 7 h 5 c 7 c 5
33 article OERSTER
OERSTER ova plana a planina
34 article
jsou sensací v klavírní výrobě, jsou nejnádhernějším nástro- 2696 jem nynější doby, jsou nejlevnějším nástrojem anglickou repetiční mechanikou. Kdo jednou tyto nástroje sly- šel, nerozhodne se pro jiný. Foersterovy nástroje mají plný, velký a zpěvný ton. Foersterovy nástroje jsou dokonalejší než kterékoli Jiné. Foersterovy nástroje poží- vají 5letou záruku. Pianina . . . od K 850— Piana . . . . od K 1500.— Hlavní sklad pro Prahu Mojmír Urbánek, Praha, Hlávkův paláe. Jungmannova tř. č. 14. 191/,08.
Foersterův Urbánek Hlávkův Jungmannův Praha K 850 K 1500
35 title
NIRT
36 article KLAVÍRY.
KLAVÍRY. Panu Mojmíru Urbánkovi
Urbánek
37 article
v Praze.
Praha
38 article
Wirthův klavír, Vaší firmou mně dodaný, předčil všechna naše očeká- vání. Je vidět, že musí býti Vaše nástroje skutečně — jak v reklamách pravíte — osobně v továrnách vybí- rány, neboť zřídka kdy najde se ná- stroj tak krásně vyrovnaného, jasného tónu, tak sladkého a přece energického zvuku, jako je můj nástroj. Je sku- tečné vzácný požitek na nástroji tom si zahráti. Budu Vaši firmu všude co nejvřeleji doporučovati, neboť jsem s obsluhou Vaší úplně spokojen. V Skrejšové, 6. února 1908. J. Pleva okresni starosta a mistopředseda zemědělské rady.
Wirthův J Pleva
39 article
Sklad klavírů, gramofonů a obchod s hudebninami Mojmír Urbánek v Praze, Telefon 3006 Hlávkův palác.
Urbánek Praha Hlávkův palác