ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9d3a7040-7592-11dc-a134-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: work 3, place 35, person 80, org 2
1 masthead
ee olelo
2 masthead
nnoni
3 masthead
YTI OA
4 masthead
Ročník XXXXVIII.
5 masthead
mne
6 masthead
hedeli 8. února 1909.
7 masthead
oq Jabognot Allmez (evnodo) aivožniV .lac Dcsvolé vmtáz lilmoq ažihlou lnbtneníaz abovo Jřbnoq v obud inávožos lalso
Jabognot Allmez
8 masthead
Číslo 39.
9 masthead
ba yelaslnom — dl
10 article
Na ranní a odpol. lIstr předpláčí ne. 2 v Praze r zäinínistřei
Praha
11 article
nova ,sldlob
13 article
na město . . . . R — na čšvrt leta s dvojí donáškoa žat nt La . . . . 7 K k ve tlialkšck: . 2 K 30 na ně-ke Peštout na čtvrt let. . . . . 9 K e0 s drojí zásilkou- něsk, cr o lrrt ai
14 title
Dnešní čísle pre Prahu le e 18 stranácb.
le e 18 stranácb
15 article Důležitě svědectví pravdě.
Důležitě svědectví pravdě. V pozoruhodné řeči, kteróu proslovi minulé středy na Mělníku dr. Fořt, dostalo se pravdě, za niž od 8. listopadu m. r. zá- polime svědectví, které nám může býti za- dostučiněním. My se rozešli s vedením delegace české, jak známo, dne 8. listopadu m. r. hlavně a podstatně proto, že většina její po svržení dvou našich ministrů (Fořta a Pacáka), kteří byli vstoupili do kabinetu Beckova výslovně jen pro svou osobu, aniž by poselstvo naše v čemkoliv byli vůči vládě Beckově zavazovali — střemhlav vbě hla beze všech záruk do služebního po- mlěr uke vládě Beckově, složené z-8 Němcův a pouze 4 Slovanů, že vyslala dva z příslušníků svých do kabinetu Be- ckova jen v pouhé důvěře v jeh dobrou vůli, bleze všech podimí nek a záruk určitých pro brzké jisté splnéní našich životní ch potřeb a požadavkův národních. Vytýkali jsme toto opomenutí těžké, způso- bené přežalostnou rozháraností tehdejší v lůně poselstva českého, jakožto o s ud- nou chybu, jejíž následků pro budoucnost našeho národa tak vážně se obáváme, že nechceme nésti spoluodpovědnost za další směr politiky Národního klubu na této dráze dale pokračující Nuže a co pravil býv. ministr dr. Fořt ve své řeči mělnické. »Není pocbyby« — dosvědčuje nám — »že bylo by bývalo s prospěchem pro naší věc, kdyby našinci před samým vstoupením do parlamenlnía do vládn kooperace byli přesně ujednali se sůčastnenými činiteli s vlá- dou a Němci, přogramatický její podklad a provedení jeho si' za- bezpečili.« Avšak kdo byl svědkem vývoje věcí ve Vídni od 26. října (od padu českých ministrů Fořta a Pacáka) až do 8. listopadu, sezná prý, že postup takový nebyl naprosto možný.
doktor Fořt Pacák Beckův Němcův Němec Mělník Beckov Vídeň
16 article
Proč? »Ne pro nedostatek dobré vůle prozfravosti, nýbrž pro osobní a my- šlenkovou roztříštěnost, v jaké jšme se během jednání nalezalie — odpovídá dr. Fořt: »Příznivý oka- mžik zastihl nás strannicky roz- hárané, myšlenkové nesjedno- cené a tudy ve svém celku ne- sčhopné, výhod okamžiku plně využitkovatí.« Jako již několikráte v dě- jinách novověkých! O subjektivní vině nělze prý mluvit, zvlášť ne vzhledem ke straně mladočeské. Tato již v září mr dala podnět ku poradám v Praze i v Brně aby nejprv docílena byla shoda o základ- ních liniích politického postupu čéských stran, vstoupivších do společného klubu ve Vídni, i aby došlo též k dohodě o modalitách čili tak zvaných předpo- ktadech, za kterých by poslanci čeští byli ochotní vstoupit do kooperace s jinými stranami za účelem vyřízení neodkladných důležitostí státních. . . . Panoval úmysl. aby v den před zahájením podzimního za- sedání říšské rady došlo k imposantnímu semknutí se poslanců českých a aby na zmíněných základech s předse- dou ministerstva a stranami něme- ckými vyjednávání bylo zahájeno. Přípravy v Praze a v Brně se dařily. Avšak ve Vídni narazil původní plán na obtíže. Jedna překážka, jedna nesnáz stihala druhou. Chvilemi se zdálo, že vlastně osoby nás obou mi- nistrů, dra. Pacáka i mne, jsou příčinou průtahů. Proto, aby překážka tato byla od- nu ne vna styvraV Praz as ánašhsn abjňg hil a nonvalo ijusvůh loden inibu ol iodosu sla
doktor Fořt Pacák Praha Brno Vídeň
17 article
straněna a cesta k dohodě proražena, podali jsme dne 26. října oba demisi.« Nuže, neměli jsme pravdu, když jsme v osudný den 8. listopadu žalovali, že stran- nická řevnivost a osobní pletichy poškodily českou věc, že při celé krisi nešlo o ve- likou myšlenku vlasti a národa nýbrž o malicherné interesy a žárlivosti strannické? Ano, příznivý okamžik zastihl nás malými, myšlenkově rozháránými, stran- nicky podjatými: odtud celé neštěstí. A neměli jsme dále pravdu, když jsme se obávali, aby z chybného kroku onoho nepošlo brzy hoře našemu národu, aby ne- opatrný ten vstup 67 českých poslanců do vládní většiny Beckový nevedl s ku podob nému zklamání, jaké usmrtilo staročeské služebníky vlády Taaffovy? Až příliš rychle stihají z Vídně do Čech zvěsti Jobovy jedna za druhou ... Ni- koliv my, nýbrž naší zapřísáhl němečtí protivníci nabývají vlivu a moci na vládu Beckovu, nikoliv po přání našem, nýbrž po jejich zvůl všechno jde, tak že i nejdůvěřivějších oportunistů vůči té mluvě denních charakte- ristických skutků a znamení doby zmocňují se pochybnosti nejťesknější. Mluvě k lidu českému nemohl ovšem dr. Fořt před těmito pochybnostmi, rozčilují- cími každého upřímného a myslícího Čecha, zavírati oči. »Pochybnosti ty — pravil — vrcholí ve výtkách, že vstupujíce do tryalého útvaru, v němž dáváme vládě své hlasy k disposici, nezabezpečili jsme si věcné předpoklady kroku tohoto, že jsme nejednali dle zásady »z ručky do ručkye (jak již Havlíček po prvním zklamání radil
Becková Taaffův Čo Jobův Čecho Havlíček Vídeň Beckov
18 article
Pozn. red.), že dnes, kdy uherské vy- rovnání jest pod střechou, tězko bude doháněti, co v tisnivém okamžiku krise bylo lze si zajistiti. »A pochyb- nosti tyto — jsou slova páně Fořtova- rostou pořád víc, čím hojněji se množí doklady, že němečtí naši krajané místo smířlivosti, jejíž výrazem a ztělesněním má býti s po- lečný parlamentníkabinet, pro- syceni jsou proti nám bojovností, ba úporností, připomínající chvílemi ovzduší éry Badenovy« — nlezou k Kromě naivní důvěřivosti v záměry a cíle Beckovy vedla směrodatné positivní poli- tiky české nepopíratelné i touha po jakéms příměří, ne-li úplném smíru s našimi něme- ckými krajany. Doznal to prof. Masaryk svým časem na Moravě, řka: »Nám stačí účast ve vládě a smír s Němci.« Doznal to i vůdce agrárníků p. Prášek, když jako ministr krajan loučil se v zemědělské radě s princem Lob- kovicem, děkuje mu, že ho naučil tak dobře s Němci se snášet, což mu přijde velmi vhod při nastávajícím díle smíru v Čechách. Nuže, co zbývá z těchto luzných naději našich roztoužených smiřovačův dnes po čtvrt roce? snao s I»Jest po nich — vetal« odpovídá lapidárně dr. Fořt. »Přední podmínkou každé dohody jest přece klid zbraní. Leč tato podmínka rozmetena byla kromě jiných zjevů zejména v zpourou německých soudcův, rozmetena byla výzvami německých poslancův a časopisů, nabádajících revol- tující soudce (německé) k vytrva- losti, a rozmetena byla konečně na padrt bezpříkladným činem samotného ministra německého Peschky, postavivšího se do řad těch, kdož od let hesly mommsenovskými hlásají proti nám boj vyhlazovací... Nekyne tedy ob- dobí míru, nýbrž naopak, útočivost odpůrců ukládá nám hotoviti se k tuhé obraně.« — Tak se jeví situace politická zraku muže
Fořtův Badenův Beckův profesor Masaryk Němec Prášek doktor Fořt Peschek Morava Čechy
19 article
který nad jiné měl příležitost poznati ústřední dílnu vídeňské politiky, tak soudí dnes vá- žený autor knihy »Ven z přítmí«, v níž první narýsoval plán politiky positivní. Nezměnil svého přesvědčení. On je po- dnes přesvědčen, že po ztroskotání veliké naší státoprávní kampaně z let šedesátýcha sedmdesátých, nelze si tou dobou řešení otázky české mysliti jinak než, »v souvislosti s vývojem a vhodnou revisí ústavní skladby rakoůské«; on netají si, že i tato meta Tjest daleka a cestá k ní dosud zatarasena překážkami obtížnými, na jichž přemožení dlužno se nám připravovat a tužit jednak břitkou politiekou obranou naší dosa- vadní držby, jednak úsilovnou péčí o dalši mohutnění osvětových, hospodářských i poli- sn tických sil národa. Avšak z tohoto výměru positi v n politiky nikterak nenásleduje, že bychom sami měli si svázati ruce vůči vládám vídeň- ským poměrem trvalé služebnosti k nim za holé sliby a naděje do budoucna. Naprosto ne, praví autor knihy »Ven z přítmí« na str. 192 — nýbrž staktika naše určo- vána budiž dobou a okolno stmi, jsouc smírnou i oposiční, opo tunistickou i radíkální, ba po případě — dokud z arsenalu parlament- ních zbraní obstrukce nevymizí — i ob- strukční, vždy však takovou, j al ji jasně pochopený prospěch ná- roda se zřetelem k daným pomě- rům vtom kterém období vy žadujee5 onl To je ovšem podstatně jiná positivní politika nezli ta, proti níž ve prospěch svého národa a jménem důstojnosti věci české nu- ceni jsme vystupovat.
20 article MMemoranda a česko-německý smir
MMemoranda a česko-německý smir Napsaf JUDr. Bedřich Paešk. V české veřejnosti mluvilo se v minulýcl dnech ve spojení s jednáním o česko-německý smír mnoho o memorandech, jež podal jsem během svého ministerství ministerskému předse- dovi o národnostní otázce S různých stran tázáno bylo: Co jsouta memoranda a co znamenají, zdaž v memoran dech těch byly činěny nějaké návrhy a jak? I postanei, kteři přišli do rady říšskép květnu 1907, tázali se, proč jim tato memorand- jež podána byla v r. 1906, před podáním ne byla předložena Pan dr. Kramář dotekl se té věci ve svo poslední řeči v Praze a uvodl ji na pravou miru. Sám já uvedl jsem ve známost a rozhov n podání těchto memorand, když se strany radi- kální bylo uváděno, že — ač Němci jsou při praveni — na naší straně se ničehož neděj Já znal veškery přípravy, jež dály se ji před lety ve Vídni a v Praze v parlamentníeh komisích, výkonném výboru a jazykovém vý boru, aby pevně a nezvratně zjistily se základní principy věcí jazyko vých a veškeré elaboráty ty, svěd- čící o ohromné píli, nalézají se také v mých rukou, takže nemohl jsem nemluvit vůči takovému planému povídání uvedl jsem věe tu do veřejnosti a učinil při tom také zminku o momorandech, jež podal jsem ministerskému předsedovi. Je jich osm. Tato memoranda jsou kus po ctivé české práce mé a mých přátel, za která nejen nemusíme se ukrývat a obhajovat, nýbrž která v plné hrdosti můžeme předložit české ve řejnosti. Ostatně dvě z nich — práce Herolda a Čelakovského — odevzdána již byla česke publicitě v „České Revue“ a Heroldovo dokonce i ve schůzích politických a potkala se v česke veřejnosti se souhlasem. Jak vzešla tato memoranda, řekl jsem již ve známě prosineové zprávě, nicméně chcito
JUDr Paešk doktor Kramář Němec Herold Čelakovský Heroldův Praha Vídeň
21 article
zde krátce opakoval, ježto u nás velmi snadno se zapomíná. Když Beckovo ministerstvo prvního vydán nastoupilo a počalo svoji práci, tu ihned mini- sterský předseda oznámil ovůj třídílný program, ustavil ve svém ministerstvu tak zvaný smírč odbor, jemuž přirozeně náležel Prado a já a žádal abychom mu o základních názorech otázky jazykové i národnostn každí se své strany a s hlediště svého národa podali memoranda. Což bylo přirozenějšího, než že sáhl jsem k elaborátům, svého času sdělaným našimi od- borníky a znalci a na jejich základě si umínil podat žádaná memoranda. Požádal jsem spol své přátele věci znalé, již po většině také zná- mých úrad svého času mezi námi se zúčastnili ku pomoci a sice prof. Čelakovského, pro- fesora Čiperu, dra. Herolda, radu Pan- tůčka — já myslím, že žádný neřekne, že volil jsem špatně. — Pánové ti mně své — řeknu výtečné — práce odevzdali, já připojil k nim svoje dvě a 3 přípisy informační a ode- vzdal to v době od srpna 1906 až do doby března 1907 ministerskému předsedovi. Dva elaboráty objednané mně v čas a an později odevzdány nebyly, nemohl jsem je tudí odevzdat. — To tedy jsou ta memoranda. o nichž tolik se mluvilo. Co obsahují, to již z předu jsem naznačilt přesně stanovené zásady základ- ní, jaké u nlás panujíve věcech ja- zykových a národnostních, s' ano vení přesného právního stavu pro- ti nyní panujícímu stavu faktické mu, jenž tomu právnímu stavu ni jak neodpolvídá. Memoranda ta neobsahují žádné návrhy, jež snad by se mělý neb mohly činit Němcům na srovnání poměru. Takové návrhy já jako minist činiti nemohl, nemaje k tomu od nikoho a nikd nějakého splnomocnění. To nepravím sna z obavy před nynějšími poměry v Čechách proi smiřování, nýbrž abych dle pravdy konstatova pravý stav věci.
Beckův Čelakovský Čipera Herold Pánová ten Němec Čechy
22 article
Opakují, nepravím to z nějaké obavy před nynějšími poměry. Neboť já zcela určitě pro hlašuji, že jsem byl a jsem upřímným př telem smíru mezi oběma národy v Čechách ovšem jen pravím na základě úplné spraved nosti a rovnosti. Neb dobře vím, že takovál- dohoda by najisto posilnila v každě příčině na vlast a netěžili by a nežili by z nasich ro porů jiní. Ovšem nemohu nikterak zapřít, že se ní rodu našemu nedivím, když v době nynější ne chee o podobném jednání ani vědět, když slyší jak mluví naší němečtí spolukrajané, kde bý valý německý ministr krajan mluví, že „60 milionů Němců udolá nás 6 milionů Čechů“, nynější německý ministr krajan mluví, „že jeden národ druhým musí býti udolán“ (nieder gerungen). To není nálada pro smír, to jest bohužel nálada pro boj a musí mnoho vody uplynout, než bude možno na smír pomýšlet. — To není žádná pochybnost, že Cheb na ten ča učinil jednání na dlouhou dobu nemožným. A když není nálady, tu zajisté žádný roz umný nebude nutit k něčemu, co na ten čas nejde, tu by se věci více uškodilo, než pro spělo.
Čecho Čechy Cheb
23 article
Byla kdysi taková příznivá nálada na po čátku vlády Körbrovy a doby prvních konferene Körbrových. Bohužel, ministr Körber je nedo vedl vést a přivést ko zdárnému konci. Když jsem mu to později jednou vyčítal řekl mně: „lnu, tehdá já těm věcem jazykovým tak nerozuměl, jako ted. Pravil jsem, že se po všem, co sděleno, ne divím našemu národu, že teď o transakcích ne chce ničeho slyšet. Však to musí každého my slícího rozumného českého člověka do duše roz čilit, když se u nás mluví: „Nechoďte s Něme dohromady, oni vás zase napálí.“ Což pak jsme my Čechové takoví hlupáci, že každý německý ubožáček s námi může dělat, co chce ? — Če en ,htzu 3vinalig čnmle lusliuen jonalson l aloetžn V drobném prodejií ol vole niiloorll ranní číslo o sobě . . odpolední.
Körbrův Körbrový Körber Čecho
24 article
dov mlnožol
25 article
: . za 2k Ve úlialkách na venkovs ranní čisla. . . . . . . . 10k odpolodní . . . . . . . . 4l Inseraťy platí se hotově napřed. Fředplacení a inserty přijímá zdminl- slrace v Mazisnské ulicí č. 8. Tam nacházají ze též redakee Hakárna a ezpadiss „Národnich Liste“ Rukopisy se novraesjí.
Mazisnský ulice
26 article
chové byli za Körbra v konferencích a ukázali, co dovedou. Pamatuji, že tehdá — jeden člen strany — jenž také byl v konferenci a jenž nyní zaujímá výsoké postavení, zaklepal mi na rameno a pra- vil: „To my jsme nevěděli, že vy ty věci tak houževnatě hájíte. Však přikročím nyní k nastínění kritického obsahu osmi memorand, z nichž nejlépe pozná se jich směr. Je jich, jak jsem řekl, 8. První čtyři pochá- zejí odemne, pátá od prof. Čipery, šestá od rady Pantůčka, sedmá od dra. Herolda a osmá od prof. Čelakoviského. Nekladu je enl dle času podání, nýbrž různě: I. První jest dopis dra. Pacáka k minister- skému předsedovi ze dne 1. září 1906, ve kte- rém před sněmem a před cestou císařovou se praví, že v Čechách není dosud to pravé milieu k možnosti dohody, poukazuje se k vlastnímu výroku ministerského předsedy Becka, jenž řekl: „To je nemožné, aby ve smíšených mě- stech s menšinami národními se rvali a aby současně oba národové v zákonodárných sbo- rech padli si okolo krku“, a píše se dále: „Mu- silo by se tedy, než český sněm se svolá, veřej- nými činy urbi et orbi dokázati, že tu stojí spra- vedlivá vláda, a že jest úmysl její konat spra- vedlnost. Spolu se poukazuje k účinku takového čin na cestu císařovu.
profesor Čipera Pantůček Herold Čelakoviský Pacák Beck Čechy I . první
27 article
II. Dopis dra. Panáka k ministerskému před- sedovi z téhož dne 1906, ve kterém historicky se (probirají veškeré způsoby, jež dosud k smírun českého národa s německým národem s děly a odsuzuje se způsob konferencí jako pro- středek, nezpůsobilý a poukazuje se k mnohem účinnějšímu prostředku: „Slyšení na obou stra- nách mužů věci znalých v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.“ se III. Memorandum dra. Pacáka z téhož dne 1906 o návrzíeh zemského zří- zení a volebního řádu, podaných české- mu sněmu ministerským předsedou Gautsehem, ve kterém se uvádějí veškeré námitky českými poslanei proti oběma předlohám činěné s ná- vrhy opravení dodatného neb vzeti návrhu zpět a předložení nových.a 1a IV.. Memorandum prof. Čipery s rozdělením městských i venkovských okresů volebních če- ských pro království české vyhovujícím námi- kám, jež českými poslanci proti rozdělení voleb- ních okresů byly činěny V. Memorandum dra. Pacáka z téhož dne. obsahujícilíčehí zákona o užíván obou zemských jazyků u samo- správnýcbůřadů. Sestává ze dvou memo- rand, jichž první čásť obsahuje historickou část vývoje toho zákona v českém sněmu, druhá pak vývoj téhož zákona v konferoncích Körbrových. obsahující všechny návrhy, jež v konferencích těch byly činěny, trvajíc z plna při usnešeních sněmovních. (Zejména pokud se týče čl. 2.)
Panák Pacák profesor Čipera Čechy Morava Slezsko
28 article
VI. Memorandum dra. Pantůčka o upr a- vení jazykových poměrů u státníeh úřadů a otázce úřadnické. — Jesť to přáce důkladná a výtečná. Rozbírá celý stav otázky, poměry právní a jim se příčící stav faktický, podává důkladný rozbor rozdilu vnitl- ní a zevnější řeči dle nynějšího stavu věci. Kon- statuje, že musí v platnosti plné zůstat zásada „Každý Čech i Němec v celém českém králov ství u všech úřadů musí ve svém jazyku nalézti právo“, a přichází k náhledu, že nejsnadněji by se dala rozřešit tato otázka, kdyby úřadníni v Čechách vesměs byli znalí obou jazyků, že nebylo by pak těch obtíží při obsazování míst úřadnických, jako nyní. VII. Memorandum dra. Herolda o změně zemského zřízení. Zde nebudu uvádět jeho ob- sah. Memorandum Heroldovo bylo ve všech če- ských i německých časopisech uveřejněno. Dr. Herold sám je ve sehůzi vinohradské vykládal. „Česká Revue“ přináší nyní jeho výklad, není tudíž třeba se o něm více zmiňovat. O jedné věci však jest nutno blíže několik slov říci. Návrh
Pantůček Němec Heroldův doktor Herold sám Čechy Kon Český revue
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, v. února. 6—. (Kronika.) Kdo vítězí ve světě duch-li anebo brubá síla? Pruská sněmovna dala onehdy daleko sly šilelnou odpověď na otázku z fysiky kulturnýeh dějin. Třeba si zapamatovati naučení! V Prusku měli přichystán násilnický zákon proti Polákům Všecka »duševní Evropa« se vyslovila na pro- spěch Poláků a proti zákonu. Protest vyzněl — na prázdno. Násilí bude slato bu otol šmona inne provedeno mývoV hozdn A naúčení? dl Ne duch vítězí, ale —, hrubá sílal oe — Jakže? A dějiny vzdělanosti? Což ne- zvítězila vzdělanost novověká nad starým bar barstvem? Nemáme-liž dnes moderni stát v něm moderní zákonodárstvo? A není-li vrchni jeho zásadou lidumilnost? . . . Což to jiného než vítězství — ducha? nbod o Arci! Moderní stát, překonané barbarství lidumilné zásady . . . Tuze hezky ! A přece jen pořád vítězí a bude vítězit hrubá síla nad — pouhým ducheml — Neshoduje se! Reálný příklad ze soudní síně: boháč dopustil se bezpráví na chuďasovi. Chuďas žaluje. Boháč má proti němu všecky výhody hrubé přesily. A přece chuďas proti bo háčovi si zjedná právo a pravdu. Duch lidu- milného zákona zvílězil nad hrubou hmolou ! ... Zvítězil ! Ale — proč? Jen proto, že mo- derní stát má v záloze dostatečnou zásobu — hrubé síly, aby svému výroku (zákonu) mohl zjednat dostalečný důraz. Tedy zase jen hrubá sila — třeba skryta ! — na hrubou silu ! i
Polák Boháč Praha Evropa duch lid
30 article Bre
Bre Honička do kolečka ! Má li na konec přece jen zvitězit duch, zbývá mu jediná cesla ať se dřive opatří dostatečně — hrubou silou Sto dvacet hlasů nejpřednějších zástupeů duševní práce odpovědělo k výzvě předního básníka polského a národovce, Sienkiewieze Mužové evropského jména, myslitelé, básnici, dějezpytci, znalcové práva, politikové přispěl svými výroky do zahájené ankety. Jeli myšlénk duchovná zbraň, zde byl celý arsenál pohotově! Voj duchovného rytířstva celé Evropy podařilo se zmobilisovat polskému vlastenci proti násil- nickým záměrům Pruska. A výsledek? Byl žalostný. Rozhodující činitelé, pruský sněm, pruská vláda, ani si nevšimly »hromadné výpravy ducha« proti nim namířené. Takové vý- pravy, tiskové »ankety«, různé »interviewy« mají zpravidla svoji zajímavost tedy, i svůj význam leda pro stranu, která — si je objednala. V Polsku byla čtena anketa Sienkiewiczova dozajista velmi pilně! Co však bylo platno, že četli Poláci, c měli čísti — Prušáci? V Polsku sledována anketa Sienkiewiczov arci s velikým napjetím a nemalým potěšením. Jak snadno lze lidi potěšiti ! Také známý poela symbolismu, Maeterlinel povznesl v anketé svůj hlas: — Očekávám ještě pro čest a blaho vel- kého národa německého, který miluju, že v po- slední chvíli se zarazí před takovou nespraved livostí . . . V Německu mají mnoho velkých i malýeh divadel a pan Maeterlinek jako dramatický auto má zajisté právo i přičinu »milovat« ve- liký národ německý. Leč veliké dnešní Némecko
Sienkiewiczův Polák Prušák Maeterlinel Maeterlinek Evropa Prusko Polsko Německo
31 article
stalo se »velikým« právě jenom mocí a ná- sledkem mnoha násilných skutků a »nespraved- livosti«, které provedlo a před kterými se ne dalo zaraziti! Tvoří dnes dějiny vzniku ve liké říše. Tvoři ty skutky násilenstva dnes dě jiny vzniku veliké říše. A jestli panu Maeter linekovi docela nepřekážely takové dějiny, aby mohl si zamilovat národ, pak může národ Bi- markův a Moltkův klidně spáti. A právem ! Sve »etitele a přátele« jako je pan Maeterlinek a jin členové ankety, neztrati dojista ani v budoue- nosti! A veliký národ také klidně spal. A milou výpravu evropských »rytířů ducha« ani na vě- domost nepřijal. A brutálnost, na níž se n sněmu usnesl, také bez okolků provedel Mnohé z projevů ankety na prospěch »práva a spravedlnosti« četly se jako holá ironie. A všecka anketa jako holá hříčka s paradoxy Či je snad všecben zápas kulturný něco jiného než jediný projev všeobecné snahy, uplatnit svojí sílua kdekoliv jen se dá, uškubnout něco — pro sebe A ve všem všudy zápolu »duchů«, názorů přesvědčení, věrouk, směrů, proudů, stran a klik lze-li tu kde rozeznat mnoho »ušlechtilé« snahy, aby nebyla vedena surovým záměrem: vy tlačit odpůrce z místa, zbavit ho sehopnost obrany — »vyvlastnit« jej kde jakými prostředky »z půdy«, kterou dosud držel? Snad šeredné skutky »vyvlastňovací« nejsou ve všech obo- rech zápasu stejně nápadny ! Snad ! Nikoli všal proto, že by se našemu »kulturnému« pokrytectvu k takovému bezpráví nedostávalo chuli, ale spiše jen proto, že se mu zpravidla nedostává jen po- třebné k násilí — moci. Jeden účastník páně Sienkiewiczovy ankely mluvil rozhodně nepokrytě jako vždy: starý Ler
Maeter Bi Maeterlinek Sienkiewiczův
32 article
Nikolajíč z Jasné Poljany! Je upřímný anarchista Vyslovil svoje opovržení nejen vládě pruské, ale všem vládám a mocnostem světa vůbec. Je dů sledný muž, zatracuje nejen ideu státu a státn moci, ale také ideu vší světské — kultury. A tu je háček! s st Chtějí-li se Poláci vzdát nároku na svoj kulturu národní a tedy i na svoji — světskou moc? Pokládali by to za svoji smrt! A tak jim výrok Lva Nikolajiče bude po hříchu tak málo platen, jako výrok Maelerlinkůy a jiné podobnél lab ovb ovdalai o Bvobidl« b ne Také u nás jsme si libovali, co pěkného nám napsal slavný Björnson proti »maďarskému vandalismu«. Velmi se nám zamlouvá způsob vyžádat si výroky slavných mužů, jak soud o našem právu, otiskovat je pilně a podávat si z ruky do ruky. Ale Maďaři už dali svojí odpověď na vý rok Björnsonův. Užijou své — moci a budou maďarisovat dál ! Všechen zápas o právo není než zápas nějakou moc. Právo je upravená moc. Práv bez moci je pouhá suggesce. Kdo je postižen suggescí, považuje za skutečnost nějaké — zdánl. A to je chorobný stav. Třeba se varovaí ehorobných stavů! A jestli přední duchové Evropy prohlašujl že nám Slovanům náleži nějské právo, není tim řečeno, že své právo už od někud dostaneme Sluší tomu jen rozumět tak, že nám přisuzuj jistou moc, kterou bychom měli si — upraviti abe
Polák Björnson Maďar Björnsonův Slovan Evropa
33 article Slovinské jublleum.
Slovinské jublleum. Letošním rokem národ slovinský chystá s k velikému svému jubileu národnímu, které stane se dle příprav dosud učiněných jistě ná- rodním svátkem nejmenšího z národů slovan- ských v říši, nejmenšího a nejslabšího — hospu- dářsky i kulturně — kter, proto také nejtížeji a nejbolestněji nese centralistický útisk ně- mecký. V roce 1908 dovrší se 400. výročí dne, kdy se na Rašici na Doleňsku narodil Primož Trubar, první spisovatel slovinský, kazatela reformator, buditel vlasteneckého uvědoměnía příslušenství k samostatné větvi slovanské. Pri- mož (Primus) Trubar již jako kaplan a farár na několika místech ve Štyrsku a Kraňsku klonil se ku prolestantství, když pak se stal kanovní- kem a prvním slovinským kazatelem v Lublani, začal protestantství vyznávati veřejně. (Zemřel ve vyhnanství v Německu v Derendingách roku 1586.) Primož Trubar byl vlastní zakladatel slo- vinské literatury, jazyka, vší kultury, první uvě- domělý hlasatel toho, co znamená Slovinec,a zároveň — Slovan, příslušník veliké společné rodiny slovanské. Byl pravým učitelem Slovinců, sestavil první slovinský „abecedník“, upravil slovinský pravopis, dal mu jeho zákony, první psal slovinské knihy, za jeho času, jeho bez- prostředním vlivem, jeho prací a úsilím založena byla v Lublani první slovinská tiskárna. Slovincům obstaral Trubar veškeré knihy náboženské — církevní řízení, žaltář, nové kate- chismy, duchovní písně, celý Nový zákon (1582) a první slovinský kalendář (téhož roku). Pozdější spisovatelé slovinští po dlouhá léta Trubara pouze opravovali a doplňovali, stavice dále na základech jim pevně sdělaných. Tak Šebestián Krel, původně pomoeník a pozdějí nástupee Tru- 1 zu alias lnroi
Trubar Slovinec Krel Štyrsko Kraňsko Lublaň Německo Derendingy