ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9d3d0850-7592-11dc-9449-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 123, place 82, org 17, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
9. února 1908.
4 masthead
Císlo 39.
5 article
Heroldův byl na české straně příznivě uvítán, na německé straně i v žurnálech i poslanci nepřízni- vě posuzován. A tu nutno několik slov říci. — Není to tajemstvím, že před předložením voleb- ního řádu a zemského zřízení za Gautsehe ko- naly se mezi českými a německými poslanci sou- kromě porady. Porad těch se zúčastnili velko statkáři Němei a siee nejen tak zvaní umírnění ale i ostré i nejostřejší tóniny. Z českých stran my a agrárníci. Herold ústně nastínil ten svůj návrh o změ- ně zemského zřízení a z německé strany nena- lezl žádného odporu. Bylo ale mezi námi usne- šeno, aby Herold ten návrh propracoval písem- ně, kterým měly se zemským řádem všechny mezi námi sporné otázky řešit. — Já nnechtě věřit svému sluchu, když Němci s tím souhla- sili a ten den — mohu to říci upřímně — měl jsem naději, že přece mezi námi stane se do- hoda. Herold přinesl druhý den ten návrh pro- pracovaný a tak tu nebyl odpor — naopak usne- šeno, že o tom návrhu všechny, též strany velko- statkářů, Češi a Němci společně na českém sně- mu mají jednati.
Heroldův Němec Herold Čech
6 article
Herold splnomocněn vypracovat ten návrh na sněm. Přinesl jej za několik dnů a tu řečeno Němci, abychom jej podali sami, my a velka- statek — a teď se proti tomu přímo zuří. To za- jisté slouží k charakteristice našich německýeh kolegů. ne VIII. Memorandum pref. Čelakovského o ochraně mínorit a minoritních škol. Zname- nitá práce. Tak jest již veřejnosti podaná v „Če- ské revue“, stojí zeela na stanovisku většinou českého sněmu zaujatém. — — — To jsou ta česká memoranda Pacákova, ministerskému předsedovi podaná. Je jich 8 8 otisků, jež jsou dílem v rukou ministerského předsedy, a dílem v rukou českých poslaneů. Dvě z nich, Herolda a Čelakovského, jsou již uveřejněna, a ostatní budou asi v brzké dob následovat. Teď snad přestanou ta memoranda na schů zích a v žurnálech strašit,
Herold Němec Čelakovský Pacákův
7 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 8. února. (K. k. ) V plenární schůzi uherské deleguce ro kovalo se dál o rozpočtu min. zahra ničních věcí. Del. Okolicsanyi líčí domnělou agitaci kul turní rumunské ligy, jež v nevinném rouše kulturních snah právozuje právě nebezpečnou propagandu z odtržením částí země od Uher a Rakouska. Před- čítá články ze schválených učebnic, používaných na obecných školách, vydaných kulturní ligou, kde vzpo mína se osudů rumunských soukmenovců, rozptý lených po úzení mocnářství: v Sedmih adech, Buko- vině a i v Makedonii, a vyslovuje se přání, by všichni Rumuni byli brzy spojeni, a Prut a Karpaty netvořily již hranice Rumunska. Agitace ta je prý mnohem povážlivější než sgitace italské irredenty. proti niž byly podány rozhodné rozklady. Řečník doufá, že ministr zakročí náležitě proti rejdům kul- turní ligy a proto bude hlasovati pro rozpočet. Del. Babič-Gjalski prohlašuje trojspolek za nepřirozené seskupení. V Německu nezapo mínají, že jejich národopisné hranice sáhají dále než nynější ržmecká říše. Spolek s Německem příčí se povaze a dějinám obou říší. Ministr státu se slo vanskou většinou měl by považovati za svoji po- vinnost zakročiti u vlády spojeneckého Německa proti pronásledování Poláků.
Rumun Babič Gjalský Polák Vídeň Uhry Rakousko Buka Makedonie Rumunsko Německo Karpaty
8 article
Del. Ugron béře na vědomí, že ministr vylíčil poměr k Italii za uspokojivý. Přál by si, aby tak bylo do opravdy. Základnou dohody může býti pouze zásada: Balkán balkánským národům. Italské rozplnavé choutky nedají se s tím srovnati. Vzhledem k všeněmecké, dákoromanské a italské irredentě ptá se My chráníme se proti svým přátelům, avšak kdo chrání nás proti našim spojencům? Je povděčen, že politika, jež plula dřív úplně ve vodách německých, nedávno ukázala jakousi samostatnost ohlášeným projektem bosensko tureckých drah. Řečník přijímá rozpočet. Del. hr. Maylath soudil, že novinové útoky na Maďary zasluhují ministrovy pozornosti, nebot plati prý také Rakousko-Uhersku. Jsou také živeny ideou Velkorakouska, zakořeněnou v Rakousku rozšířenou v politických kruzích. Síla říše záleží v součinnosti dvou úplně samostatných svrchovaných ale nerozlučně spojených států, jež však nikdy ne splynou. Žádá ministra, by ve svém oboru působii v zahraničních novinách k objasnění tohoto právního stavu. Rozpočet schvaluje. Del. hr. Jan Zichy dovozuje, že Rakousko- Uhersko, chce-li se na Východě pevně usaditi, must upustit od metternichovských tradicí, jež zakládají se na hrdé nevšímavosti k citům slovanských národů. Další rozšíření mürzštegské myšlenky, omezení bal- kánské politiky na obor ryze hospodářský, zjedná aspoň základní podmínky řešení východní olázky. Státy jako Rakousko-Uhersko, jež mají ještě tolik práce se svou konsolidací, mohou sledovati jen po- litiku klidného vývoje, pacifikace a konsolidování. A protože politika ta se projevuje také ve správě našich zahraničních věcí, řečník schvaluje rozpočet. Del. Jul. Saghy prohlašuje, že výroky mi- nistra vojenství v rakouském výboru byly úplně správné, a schvaluje rozpočet.
Del Maďar Zich Jula Balkán RakouskoUhersko Rakousko
9 article
Del. Vinkovič (Chorvat) zamítá rozpočet, p něvadž zahraniční politika pomíjí zájmy Slovanů. Další rokování bude v pondělí. M.-p. Wekerle odjel odpoledne do Pešti vrátí se do Vídně v pondělí v poledne.
Chorvat Wekerle Pešť Vídeň Slovan
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. února. (Důstojnicke platy.) Ve středu přijde ve vojenském výboru rakouské delegace na řadu Latourův a Schrafflův návrh na zlepšení důstejnických platů. Zdá se. že bojovnost křesťanských sociálů již značně povolila, neboť dle „N. W. Journ.“ většina vý. boru si přeje, aby rozprava o tomto předmětě se dála tónem tak mírným, aby nemohla býti pokládána za útok na Maďary a budila spíše smířlivou náladu. Rakouská delegace se spu- kojí jedinou výměnou nuncií a konečné rozhod- nutí ponechá prý příštím, červnovým delegacím. Ozvaly se patrně též hlasy, aby se v tomto dele- gačním zasedání o Latourově návrhu ani nehla- sovalo; ale hlasů těch neuposlechnuto, poně- vadž odložiti celou věc až de přiíštích delegaet znamenalo by porážku rakouské delegace bez boje. Uherské delegaci dá prý se aspoň příleží- tost, aby se o zvýšení důstojnických platů vy- slovila. Jsou-li křesťanští sociálové zvědavi, jakse o jich návrhu vysloví uherská delegace, budou uspokojeni prohlášením předsedy B'ar abáše. otištěném v „Budapesti“. Dle mínění předsedy uherské delegace otázka důstojnických platů ne- může se po zákoně v uherské delegaci ani obje- viti. „Jestliže — praví Barabáš — rak. dele- gace učiní v této věci nějaké usnesení a zašle je delegaci uherské, položím je jako président s úctou ad aeta. Rakouská delegace nemá v tét- otázce vůbec ani práva iniciativy. Dle vyrovna- cích zákonů z r. 1867 mohou se návrhy, týkajíeí se společného rozpočtu, vzíti na přetřes jen tehdy, byly-li podány společnou vládou za sou- hlasu s oběma vládami. Uherská delegace ne může se tedy bezprostředně zabývati zvýšentn platů. Uherská vláda pak uni se nepokusiln, aby delegaci přiměla, by se touto otázkou zabývala.
Latourův Schrafflův N W Journ Maďar Barabáš Praha Budapest
11 article
V Praze, 8. února. (Soudcov ská otázka v Čechách a ve Štyrsku.) Pru království české vydala, jak známo, německ národní rada zákon, kterým se poslušně řídí vídeňská vláda, že ve zněmčeném území sm se státi soudním úřadníkem jen rodilý Němec. jehož nacionální smýšlení nepřípouští pochyb- nosti. Ve Štyrsku jsou národní poměry podobné jako v Čechách, s tím toliko rozdílem, že dvou- třetinovou většinu obyvatelstva tvoří tam Něme a třetinovou menšínu Slovinci. Ale slovin ské jižní Štyrsko jest jazykově jednotnější, než uzavírané území v sevorních Čechách, nebot venkov je tam ryze slovinský a města jen čá- stečně zněmčena. A jak se obsazují soudcovská místa v tomto slovinském Štyrsku? Ministr spra- vedlnosti obsadil právě dvě taková místa, v Kou- jicích a v Soštanji. Soudní okres konjic ký má 20.632 obyv. slovinských a 1523 Němce. okres šoštaňský 13.750 Slovinců a 370 Němeů. V obou okresích byli dosud soudci Slo- vinci Globočnik a Mihelič; nyní však d obou okresů za soudce dosazen Němci, dr. Artur Doležell a Vil. Stepischnegg- Prvý zná prý jak tak slovinský jazyk, druhý ne- umí slovinsky psát a ústně se slovinsky v „bec nedomluví. Vedle těchto dvou nově pový šenýcl německých úřadníků byl na řadě ještě třetí. starší než oba předešli, ale rodem Slovinec, dr Frant. Mohorič, dotud adjunkt v Ormoži.
Němec doktor Doležell František Praha Čechy Štyrsko Kou Něme
12 article
Přejíti ho nebylo možno; byl tedy také povýšen, ale nestal se soudcem ve slovinském jižním Štyrsku, nýbrž poslán jako soudní tajemník da Lublaně, kdež nebylo vůboc nijakého uprázdně- ného tajemnického místa, a bude tam tedy přespočetně jen proto, aby mohl býti od- straněn ze Štyrska a jeho místo se mohlo obsa- diti zase Němcem. V jižním Štyrsku provádí se už od let důsledně zásada, že všechna vyšší úřadnická místa musejí býti obsazena Němci Slovinec sebe lépe kvalifikovaný, chce-li ve státní službě postoupiti, musí chtěj nechtěj ze Štyrska de Kraňska, poněvadž Štyrsko se může ještě germanisovati, ale na poněmčení Kraňska není zatím naděje. Co by se tak stalo, kdyby se v Čechách obsadilo soudcovské místo ve zněmčeném kraji Čechem a Němec, který by na to místo aspiroval, byl poslán někam. do Horních Rakous? Bylo by boží dopuštění. Ale v obvodu vrchního soudu štyrsko-hradeckého takové pře- suny se provádějí po léta, ministr spravedlnosti je klidně podpisuje a vděční Němci mu za to spí- lají, že poslovinšťuje jižní korunní země.
Němec Slovinec jít Kraňsko Čecho Štyrsko Lublaň Kraňsko Čechy Horní Rakousy
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. února. Rakousko-německá politika na Balkáně a Srbsko „Beogradske Novine“ nevěří bar. Aehren- thalovi, jenž ve svém výkladu pravil, že Rakou- sko, pořizujíc na Balkáně železnodražnou sít podle známého projektu, daleko je vzdáleno zá- měrů dobývavých, nýbrž má na mysli pouze účely obchodní a to jak v prospěchu svém, tak v prospěchu balkánských států. List píše: Bylo by velmi nerozumnou spekulací sta- věti železnici na území tak hornatém, jako je v novopazarském sandžaku. Náklady by byly tak ohromné, že by nebyly v žádném poměru s mož- ným výnosem, ani kdyby vozba po této trati byla nejživější. Nevýnosnost bude zvýšena ještě tou okolností, že k vůli ní úzkokolejná dráha bosensko-hercegovská bude musit být přesta- vena. Kdyby nešlo Rakousku o něec jiného, než o výnosnost této dráhy a oživení obchodu dom i na Balkáně, nedalo by na ni ani koruny. Je tedy jasno, že je vedenc plány čistě politickým ato právě těmi, které se bar. Aehrentlul snažil přikrýti. 1 vs no n
Beogradske Novine Praha Balkán Srbsko Rakousko
14 article
v a mnejov listan na *s1 vdbel bneb lu Kde udeří hrom války? em ole dZnámo, že Turečko v pravém slova smyslu již vede válku s Persií. Vojska turecká vpadla na perské území, Peršany porazila, k ústupu přinutila a polní kasu ukořistila. Když poražený takovouto kořisť vítězi zůstaví, vidno, že z bo- jiště neustoupil, nýbrž obrácen byl na útěk Vpád turecký do Persie udál se nenadále, způ- sobem zákeřným, opovržlivým, ale již nikoli ne- obvyklým, neboť Japonci válku s Ruském neza- hájili jinak. Protože Turci nýní dělají to, co jim našeptává politika německá, jest očividno, že vpád jejich do Persie je šachovým tahem prot dohodě rusko-anglické o Persii. O dalších udá- lostech na bojišti turecko-porském nedostává se zpráv. Patrně pořadatelé chtějí, aby evropské obecenstvo zůstalo neinformováno tak dlouho. jak jen bude možno. Když ruské listy přece věei perské postavily do pravého světla, německé zpravodajství dal do oběhu zprávu z Teheranu, že tam vtrhli ruští kozáci, aby v Evropě myslili. že za Peršany Rusko stojí právě tak, jako za Tureckem Německo. Ve skutečnosti nestalo s víc, nežli že tam bylo posláno dvacet kozáků k ochraně ruského vyslanectví.
Peršan Persie Turec Evropa Rusko Turecko Německo
15 article
Tolik úvodem k dopisu „Přízrak voj ny, jenž zaslán z Tiílisu „Novému Vremeni V něm se praví: Turecko hotoví se k válce. Sami Turci to přiznávají. Na Kavkaze se mluví o ní jako o ne- výhautelnosti a v ruských vojenských kruzíeh ujišťují, že válka nastane v břez- nu. Na naší hranici s Tureckem byly už pří- pady, vyzývající nás k úplné válečné pohot - vosti. Turecko již jmenovalo vojevůdce, ktel jeho armádu povedou a najalo několik velkých parníků „Rakouského Lloydu“ k dopravováni zbraní a spíže do Malé Asie. V Tiflise mluví se o vojně veřejně. Pochody tureckých vojsk v po- hraničných tureckých provineiich dějí se bez zastávky. Na mírné srovnání je málo naděje, Vojska naše na Kavaze, budou-li jim dáni energičtí a nadaní vojevůdcové, představují hroznou vojenskou sílu; v té příčině ruské obe- censtvo může být úplně pokojno. Ale je zapo- třebí, aby v čas bylo postaráno o zabezpečení týma, a z0 se toho tkne, není v Zakavkazí vše- eko v pořádku. Také je zapotřebí zabezpečiti si sympatie kavkazskýck domorodců, mezi nimiž Rusko má více nepřátel, než přátel. Abdul Aziz a Francie. Pařížský nový týdenník „Opini on« uve- řejňuje rozmluvu se sultánem Abdul A zi- zem, který tvrdí, že do Rabatu se odebral jen na vyzvání Francie, neboť velitel opustil Fez. Byl jist, že to zavdá podnět k nepokojům.
Lloyd Aziz Abdul Turecko Turec Kavkaz Tiflis Zakavkazí Rusko Francie
16 article
Sultán se velmi rozčilil, když mu dopisovale pařížského týdenníku přípomněl prohlášení vlády francouzské, že chce zachovali neutralitu mezi oběma sultány. Abdul Aziz rozezleně se ohražoval proti tomu, aby jej vláda francouzská opouštěla ted. když ho přiměla kodchodu z Fezu, když ho zkompromitovala před jeho národem a přivedla do ny- nější nebezpečné situace. Francie nesmí zrušiti svůj slib, v který sultán věřil, nemůže zachovat neutralitu mezi ním, který ji důvěřoval a mezi usurpatorem, který stojí ve službách nepřátelských. »To by bylo šílené a nedůstojné!« zvolal Abdul Aziz. »Chcete, abych se stal opět populárním? Nic lehčího nežli toh Mohu jít prostě do Rabatu a vy- hlásit svatou válku. Brány Fezu se m samy otevrou a lid půjde nadšeně za mnou Ale nechci to učinit, neboť důvěřuji francouzské vládě, která mně musí opět umožniti návrat do Fezu.«
Aziz Francie
17 article
Francie. Do Spojených států i do jižní Ameriky z jíždějí vynikající spisovatelé a učenci francouzšt- pořádati přednášky. Zejmena bostonská univer- sita Harvard zve často evropské celebrity, které za své konference dostávají skvělé honoráře jako primadony a slavní tenoristé, zajíždějíel z oceán. Letos dostalo se takového pozvání mla- dému žurnalistovi p. André Tardienov o jehož neobyčejné znalosti mezinárodních otázek politických jsme měli příležitost několikráte již mluviti. Pan André Tardien, který vystoupi z diplomatické slnžby, aby se věnoval veden zahrániční rubriky v pařížském žurnále »Temps« přednášel na universitě bostonské o ali a nec francouzsko-ruské, jejiž vznik vidí v mále známé schůzce r. 1872 v Inlerláken, kde kníže Gorčakov naznačil hraběti de Chandordymu velký význam, jaký klade Rusko na mo- Francie. Z Paříže se oznamuje, že ředitelem světo známě národní továrny franeouzské na gobeliny stal se známý výtvarný kritik a romanopise Gustave Geffroy. noi ote
Tardienov Tardien Gorčakov Chandordy Geffroy Francie spojený stát jižní Amerika Broken Rusko Paříž
18 article Šest atentátá v týdnn.
Šest atentátá v týdnn. Anarchisté v Chicagu provedli v týdnu šest vražedných útoků. Podněcují dále nezaměstnané k přímé revoluci Prohlašují rovněž, že policisty kdyby tito je napadali, na místě usmrtí. Shippy, náčelník policie chicagské žádá tudíž za rozšíření právomoci policejní k potírání silně se vzmáhající anarchie. Právě terroristické živly mezi anarchisty počínají prj si za vedení ruských a německých vůdeů stále nebezpečněji. Shippy obává se, že dojde ke splnění všech jich hrozeb vražedných žhářských a žádá za právo k vypovězení oněch cizích vůdců anarchistických dříve ješté, nežli k vykonání zločinů dojde.
Shippy Chicago
19 article Po kralovraždě v Portugalsku.
Po kralovraždě v Portugalsku. Podepsal vlastní rozsudek smrti. Madridská »Vangarda« sděluje: Když Franco předložil králi dekret o vypovězení opo- sičních předákův, král dom Carles děl: Mám tušení, že podepisuji uím vlastní rozsudek smrti ale nic nevadí. — Jest zajímavo, že Francovi po kralovraždě dán byl vládou novou pokyn n základě vlastního jeho dekrelu o vy- povídání, že jest osobou veřejnému pořádku n- bezpečnou a že bylo by záhodno, by zemi opu- stil, poněvadž by se jinak jeho dekretu proti němu užíti musilo, Kdy měla vypuknouti revoluce? Vůdce republikánův portugalských Fernov Bocca Mathaa, do Paříže přibyvší, sdělil tamním novinářům, že revoluce měla vypuknonti dne 28. ledna. Všechny strany republikánské byly za jedno co do dne, každý znal úkol svůj a úspěch byl by býval asi nepochybným, kdyby nebyl býval náhle z Francova podnětu zatčen vůdce, jenž měl dáti smluvené znamení. Kdyby revoluce byla vypukla, nebylo by došlo na kralovraždu, na níž — dle Mathaa — ne- mají ani republikání ani snarchisté viny. d Právo lidu krále sesaditi. V poslanecké sněmovně italské prohlási včera socialistický vůdce Ferri, kdyby on byl býval ve schůzi snémovny, jež se usnesla pro- jevit soustrasť královské rodině portogalské, že byl by schválil dilo revolucio nt- řův portugalských, s nimiž se eft sollidárním. (Veliký hluk.) Poru ší-li král ústavu, lid má právo jej od- souditi. b Po slovech těch zvedla se v italské sně- movně veliká bouře, jež stichla teprv, když před seda chtěl schůzi přerušiti.
Franco Bocca Mathaa Francův Ferri Poros Portugalsko Paříž lid král poslanecký sněmovna
20 article
Jen ne Francol Při svém příjezdu do Sevilly za králem Alfonsem XIII. pravil mu Maura, ministerský předseda španělský: »Přicházím, abych V. v podal zprávu o lissabonských událostech.« Král: »Prosím, nie nezatajiti.« Maura: »Budu zcela Franco« (otevřený přímý). Král: »Probůh, všechno — jenomn Franco !« Scéna ta vyprávěla se včera v kuloárech sněmovny Španělské. Snad jest to anekdotou
Alfons XIII Maur Král Franco Sevilla
21 article
jen, ale karakteristickou i pro krále, i pr jich — mouřeníny, když tito vykonali, špatně či dobře, svou povinnost a když — jdou . .. Franco přenocoval v noci na včerejšek v Bordeaux. Byl velmi neklidný, odmíti koho- koliv přijmouti. Komisař a dva agenti střežili jeho hotel. Dle jedněch jede dále do Pař! že, dle jiných do Janova. Jest spřízněn s tam- ním rodem Pallavicinů a má domy v Janově i na Rivieře, Zabavený sklad pušek. Policie zabavila ve sklepě domu jednoho republikánův lissabonských400 karabin. Přísné vyšetřování bylo zavedeno. 4žKrál nebude na pohřbu. Král Manuel i královna vdova nezúčastní se dnešního pobébů. Stalo se tak na radu mi- nistrův. livol Praví vinníci unikli! oso ci Z lissabonských soukromých pramenů se sděluje, že jak se zjistilo již, tei o s otb y po a tenitát ušusmrclemé, byli nel vinný mi občany, kteří ubírali se prostě za svým po voláním. Co se stalo s pravými vrahy, obecenstvo neví a úřady nevědí též, neb nechtějí věděti. Dle všeho praví vrazi unikli i očekávají se od nich jestě nebezpečná pře- kvapení, zvláště když se zdají míti v širších massách stoupence i přátele. Telegramy. osrva Poslanec kralovrahem. Z Madridu, 8. února. (K. k.) List »A B Ce sděluje, že když bývalý portu- galský poslanec vicomte Coello da Amaral chtěl u Badajozu překročiti hranice, byl zatčen pro podezření, že měl účastenství na kralovraždě- Audience mimořádných poselstev. Z Lissabonu, 8. února. (K. k.) Král Ma- nuel přijal před pohřebními slavnostmi mimo- řádná poselství ve slyšení, každé zvlášť! Krá- lovna-matka a královna-vdova nebyly přitomny. Král, vyhovuje projevům obavy svého okolí, nezúčastní se pohřebních obřadů.
Franco Manuel Amaral Král Bordeaux Janov Riviera Madrid Badajoz Ma Pallavicin Lissabon
23 article
Z Lissabonu, 8. února. (K. k.) Král Ma- nuel povolal včera večer k sobě ministerskéhu předsedu Amarala a sdělil mu, že má v úmyslu na některý den příštího týdne svolati státní radu a oznámiti ji své přání, aby námořníkům zúčastněným odboje v dubnu 1906 byla udě- lena milost. Anglická pozornost. Z Lissabonu, 8. února. (K. k.) Posádky anglických válečných lodí »Eitmouth« a »Arra- gant«, které zakotveny jsou na Taju, zahájily subskripci, aby mohly na rakve krále Curlos a korunního prince položiti věnce. Smuteční obřady.
Amaral Ma Tajo Lissabon
24 article
Z Londýna, 8. února. (K. k.) Král a krá- lovna, jakož i prine a princezna z Wallesu, obcovali dnes v řimsko-katolickém kostele smu- tečním bohoslužbám za krále a korunního prince portugalského. Bohoslužbám obcovali také diplomatický sbor, ministři a mnoho jiných hodnostů. Z Vídně, 8. února. (K. k.) Dnes se ko- naly v minoritském kostele slavnostní boho- služby, uspořádané portugalským vyslanectvím. Císař sám dal rozkaz, aby bohoslužbám obeo- vali všichni ve Vidni přítomní arcivévodové, nejvyšší dvorní hodnostové, setníci tělesné stráže, ministři, generálové, jakož i z každého vojen- ského oddílu štábní důstojník a setník. Kromě toho obcovalo bohoslužbám několik arcivévod- kyň, diplomatichý sbor, předseda poslanecké sněmovny atd. Z Lissabonu, 8. února. Ledový vítr duje ulicemi města. Obloha je pokryta lehkými mraky, jimiž proskakují sluneční paprsky. Od časného rána zvoní se ve všech kostelích. V ulicích pa- nuje čilý ruch. Deputace s věnci a mnoho lidí jede v kočárech do královského paláce Necessi- dades. Oddily vojska táhnou ulicemi na vyká- zaná místa. Ulice jsou plny obecenstva. Veliké množství policistů udržuje pořádek. Na místě, kde spáchán atentát, zaujalo postavení oddělení jizdy. Ač obecenstva přibývá přes tu chvíli, ne- přibližuje se k místu atentátu z pověry a z na- řízení policie. V 11 hodin dopol. byly rakve ve dvorní kapli duchovenstvem vyzvednuty. Král Manuel v uniformě námořního aspiranta a královny Maria Pia a Amalie v anglickém úboru vdov- ském následovaly až k východu kaple, se svl- cemi v rukou. Když se pohřební průvod hnul, vrátila se královská rodina do paláce.
Manuel Pius Amalia Londýn Vídeň poslanecký sněmovna královský palác Necessidade Lissabon
25 article
barův na stolci kazatelském v Lublani, Jurii Jurišič, Palmatin, Bohovič aj. První slovinské knihy vydal P. Trubar ano- nymně, tištěny byly švabachem v Tubinkách, kamž se slovinský vlastenec uchýlil v r. 1548, když musil z Kraňska prehnouti. S vydáním těchto prvních knih spojeno bylo tolik prácea překážek takřka nepřekonatelných, že jest až na podiv, jak jedin. člověk je zmohl. Pomocniky v tomto díle byli Trubarovi kancléř vévody Kri- štofa Vírtemnerského Krajinec Michael Tií- fernus, a universitní profesor v Tubinkách Matyáš Grbec z Istry, znamenitý přítel Lu- thelův a výtečný žák Melanehtonů v. V Lublani ustavil se již minulý měsíc slav- nostní výbur, který provede ve velkém slohu ju- bilerm čtyistaleté památky narozenin prvního slovinského buditele, národovce. Předsedou to- hoto slavnostního výboru jest dr. Fran Zbas- nik, přodseda „Družstva slovinských spisova- telův a žurnalistů“, místopředsedy jsou dr. Fran Ilešié, předseda „Slovinské Matice“, a prof. Rajko Perušek, předseda „Spisovatelského podpůrného družstva“. Předsedou čestným zvo- len posl. Ivan Hribar, znám, a populární u nás starosta lublaňský, čestnou předsedkymí dr. Franja Tavčerje va. Výbor „Spolku slovanských žurnalistů“ při- jal již pozvání města Lublaně, aby ve dnech slavností Trubarových konal svůj letošní sjezd v hlavním městě slovinském. Proto také sešl s puvodní myšlenky uspořádati sjezd letošní v Praze.
Bohovič P Trubar Trubar Kri Michael Grbec Lu doktor Fran Fran Ilešié profesor Perušek Hribar Franjo Tavčerje Trubarův Lublaň Tubinky Kraňsko Istra Praha Jurie Jurišič Palmatin Vírtemnerský Krajinec Zbas
26 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Malicherná a chorobná jitřivost ve věcech divadelních není doma jenom u nás. Nějaká důležitá změna na katbedře universitní, významná politická krise či citelná národní ztráta není snad ani s to, aby tak vzrušila širokou veřejnost, jako něco, co se týká obiíbené zpěvačky, zbožňovaného tenoristy. U nás jsme teho zkusili často at trpce Ale můžeme se upokojiti faktem, že je tomu jinde zrovna tak, jako u nás. Celá Vídeň je v lěchlo dnech nanejvýš vzrušena propuštěním zpěvačky Blan- dové, člena dvorního divadla. Přišel nový ředitel — Felix Weingartner — a s umělkyní ne- obu vena dosavadní smlouva, na její místo engažo- vána jiná. Věc zdá se býti tak prostou, že v jiných poměrech, u jiného stavu, by ji každý přešel bez povšimnulí. Ale že se jedná o zpěvačku, je celý svě pobouřen. Velké denníky věnují denně událonti cel sloupce, obracejí se telegraficky na ředitele, meškají- cího za hranicemi, aby udal svůj důvod. čipernt žurnalistě obléhají právního zástupce operní divy aby se dal interviewovati o odpovědi, jakou pošle ředitelstvu dvorní opery na oznámení propouštěcí.
Weingartner Vídeň
27 article
Ředitel »Lidové opery« spěchá nabídnouti propu- štěné zpěvačce celou serii pohostinských her, spe- kuluje při tom na sensaci zrovna tak, jako když ne- dávno jeho kolega angsžoval tenoristu, který umí dělati hlučné scěny a poličkovati ředitele. A aby bengál byl úplný, objevuje se na seéně americký impresario, který propuštěné právě zpěvačce nabízí skvělé podmínky pro případ, že by chtěla cestou přes Oceán demonstrovati hodně zjevně barbarské nepochopení, jaké pro ni projevil divadelní ředitel, který s ní neobnovil smlouvu.. . Metropolitan Opera- House v Nověm Yorku čeká na slečnu Blandovu s otevřenou náručí... Neškodí být občas trochu zlomyslným a utěšit se tím, že o divadelní horečce a pochodících z ní malichernostech a směšnostech ne- musíme psáti stále jenom v rubrikách našich do- O Puškinské museum v Paříži, které zřídil si tam ruský emigrant A. F. Oněgin, vy- jednává s ním nyní ruská vláda dle sdělení »Birž. Vědomostí«. Museum má býti získáno pro dům Pušikinův, který má býti postaven v Petro- hradě. A. F. Oněgin žádá za museum, jež chová mnoho drahých památek na největšíno ruského básníka, a také řadu jeho rukopisů, jednou pro vždy 10.000 roblův a mimo to doživotní roční plat 6000 rublů. Ruská veřejnosf i tisk soudí, že vláda při- stoupí na tyto podmínky. V Berlíně zemřel 7. t. m. znamenitý basista tamní dvorní opery Karl Nebe influenzouve věku macích. 50 let. K. Nebe byl rodilý Brunšvičan, a platil za jednoho z nejlepších bassbuffových zpěváků něme- ckých. Jako wagnerovský zpěvák získal velkých uměleckých úspěchů i v Bayreuthu a v Londýně.
Blandův A F Oněgin Birž Karl Nově York Paříž Berlín Bayreuth Londýn lidový opera Metropolitan opera Petrahradit
28 article Hudba.
Hudba. sse
29 article
Koncerty. Česká jednola pro onche- strální hudbu dává v letošním šestém ročníku priležitost mezi střídajícími se dirigenty i mladším silám se uplatniti. Ve třetím koncertu došla fada na Adolía Piskáčka, který jako sbormistr „Hla- holu“ již mnché dílo s velikým souborem nejen vo- kálním, ale i orchestrálním provedí, se skladbami čistě orchestrálními přece však dosud méně se stýkal Bylo to také ználi v provedení, kde jakoby mu teprve rostla křídla, kdy v Berliozově „Symfonii smuteční triumfšlní“ na samém konci k orchestru přidružuje se sbor. Tu ocitl se ve svém živlu, oko odepjalo se od partitury, v taktovku vešla známá jeho energie a rozmach, kterým jsme nikdy neskrblili pochvalou. Než i na ostatním pořadu, třeba vinou sestavení skla- deb pro dírigenta méně vděčných, poněkud mdlěm, jevila se péče Pískáčkovy přípravy a jeho zdravý hudební instinkt. Jenom tomu a duchapřítomnosti dirigentově bylo děkovati, že opět sešel se rozstouply orchestr v jeho skladbě. Piskáčkovu předehru k „Di- vé Báře“ bude lze plně oceniti až v souvislosti a ce- lým dílem, jež bohdá brzy na jednom z obou oper- ních jevišť uvidíme. Tolik lze již dnes říci, že pro- vanula je svěžím duchem, národním rázem. Bendlov- sky střiženým se nese a obratně jsouc pracována, skýtá nyšlenky melodické, čiperné i pokud souditi možno z obsahu známé povídky Boženy Němcové, charakteristické. Aspoň hlavní postava povídky zdála se nám oživiti v těch veselých, rušných rythmech, jimž neschází ani příchuť vzdorovitosti, neskrotnosti v některých ostinátních figuracích. Skladateli bylo za novou práci vřele aplaudováno.
Adolía Piskáček Hla Berliozův Pískáčkův Bára Němcová
30 article
Jinou novinkou byla symfonická báseň Karla Moora „Potopa“. Začíná oblíbenými skladateli šedými horami, náladou ponurou, tesknou, jež jest význačná pracím jeho a v které umí býti suggesliv- ním. Pak vybírá se skladba z této melancholie, stup- ňuje se účinně, až vrcholí v jasné zvučnosti, rozlévá se mohutným valem jako stále mocněji vzdouvajícími se vlnami; zakončení působí dojmem, jakoby shuneo rozlévalo se po nekonečné hladině, pohltivší veškerý život. Že určitě jednotvárnosti nebylo se vyhnouti plyne z námělu, jejž skladatel si zvolil. Ale měl sílu jej zmoci.
Moor
31 article
Bnahmsova Serenada op. 11. č. 1 Dedur trpí rozsahem a mluvností svých šesti vět, jež při malém, penejvíce o smyčcový kvinlet opřeném or- chestru i co do zvuku poslěze unaví. Nicméně n všem jeví se ruka velkého mistra, do něhož arcí te- prve treba se vehloubati, abychom plně pochopili ušlechtilost jeho myšlenek, nevtíravou krásu výrazu, vybroušenost formy a v neposlední míře širokou po- hodu jeho mysli. U obecenstva nejvíce ohlasu došla obě scherza a menuetty. Berliozovu „Smu- teční a triumfální symíonii“ předvedl nám již v úryvku zesnulý Karel Knitil při konservatořní oslavě jubilea skladatelova. V celku vyslupuje ovšem jistě účinněji instrumentační umění Berliozovo, jež nezapřelo se ani v skladbě příležitostného rázu. Gran- diosní rys má skladba, geniální spár. V jejím smu- tečním pochodu je cosi majestátního, v pohřební řeči Berlioz přímo rozvazovati zdá se jazyk mrivé bmote koru, apothecsa ( verši Dechampsovými) má vzlet rozmach. Zanikal-li tu poněkud sbor našeho zdat- ného „Hlaholu“, není viny na něm; příčina ležt v silném obsazení zešťů (i jinak je tu orchestr nad obyčej sesílený), jak žádala toho skladba, určená pod širé nebe. Pozounové solo přednesl velmi ušlechtilea výrazně člen České filharmonie p. Fr. Vaněk.
Bnahmsův Berliozův Knitil Berlioz Dechampsový Vaněk Grana Hlahol Český filharmonie
32 article
Koncert ve prospěch patronátu mládeže, konaný pod protektorátem princezny Pavly z Lobk- vic, těšil se, jako minulých let, velmi hojné a vy- brané návštěvě, i měl animovaný, umělecky distingo- vaný průběh. Hosty byli londýnští pěvci p. Pavel Schmedes a Thes Drill-Orridgeová. Te- nor Schmedesův je hlas krásně vyškolený, jenž stále udržuje si dosti ještě pelu. Pěvec zachází jím ušlech- tile, vládne vyspělou technikou, jak ukázal hned arii z Donizetliova „Nápoje lásky“, a přednáší nejen s výrazem plným noblesy, ate dovede i promluviti k citu, jak osvědčil přidaným zpěvem Dalibora Zdeňkovi. Také v písních, jež zpíval částečně fran- couzsky, částočně norsky (Masseneta, Bemberga Griega), rozvinul mnohc oduševnělého výrazu. P Thea Drill-Orridgeová líbila se nám více v písních. nežli v arii ze Saint-Saěnsovy opery „Samsor a Da- lila“, kde hlas její nebyl výhodně exponován a jevil již trhliny. Za to snivé anglické plsně Garingovy, To- stihe „Ninon“, zvláště pak obě oblíbené pisně z G- darda a Massenela podala s velkou delikátností. Vy- spělest její pěvecká vynikla nejvíce v dvojzpěvu z „Aidy“, kde i hlas vydatně a též ve výšce jasně jí zněl. Pavel Schmedes stál i tu na výši požadavků. Veškéré doprovody obstaral s obdivuhodnou vy- trvalostí a s pravým hudebním smyslem dědičný prine Ferdinand z Lobkovic. Ale nepřestal jenom na této úloze. Sehrál i jako solista piésy ze Smelany.
Pavel Pavel Schmedes Orridgeová Dalibor Zdeněk Massenet Bemberg Grieg Drill Samsor Garingův Ninon Massenel Aida Ferdinand Lobkovic Lobk Donizetliov SaintSaěnsův Thes Drill
33 article
Wagnera a Rich. Straussa s takovým briem, hrou ballantní a technicky úplně vyrovnanou, zvláštěv passážích bravurní, že mežno tu bez nadsázky mlu- viti nejen o skvělém virtuosním talentu, nýbrž o ho- tovém virtuosoví, který má ještě k tomu oporu v in- teligencí hudebního pojumnání + Z České Filhermonie. Dnes přesně o 4. hodině odpoledne v sále plodinové bursy pořádaný XVII. sym- fonický koncert zahájen bude Beethovenovou pátou symfonií, jež hrána bude bez přestávek, pročež vstup do sálu dovolen bude později přišlým teprve po jejím ukončení. Kromě toho bude ostatek pořadu vyplněn skladbami Wagnerovými: předehrami k »Parsifalue a »Norimberským mistrům pěvcům« a ouverturami »Polonia« a »Kolumbus«. Malý zbytek vstupenek na přistavená sedadla po 2 K na sedadla, na galerii po K 1.50 a ma místa k stání po 1 K prodávají se od 10. do 12. hodin v kancetáři českého filharmonického družstva na Václavském náměstí č. 53 a odpoledne od 3 hodin u pokladny.
Wagner Rich Beethovenův Wagnerův Parsifalue Polonius Kolumbus Český Filhermonie Václavský náměstí
34 article
- Hlahol pražský žádá své členstvo, aby se dnes v neděli ve 3/410. hodinu dopoledne koslavě stého výročí narozenin Josefa Kaj. Tyla, která se koná na Žofíně, v černém úboru co nejhojnějí do- stavilo. — Hlahol pražský studuje pro svůj jarní kon- cert dvě velké orchestrální skladby. Prvá z nich Kličkův »Pohřeb na Kaňku« provedena byla s úspě- chem v ročníku 26., druhá pak Nešverovo »De pro- fundis« bude pro Prahu novinkou. Cizina, jmenovitě Anglie, byla to, která ukázala celému světu, na jak vysoký stupeň česká hudba vyspěla. Úspěchy ty do- jdou i u nás stejného pochopení a to tím více pro věc vlastní a ceny tak vysoké. + Koncerty. Koncert Winkelmannův jest již 19. února o půl 8. hodině v Rudolfinu. Spolu- účinkuje klavírní virtuos prof. Dachs. — Koncert »Ondříčkova kvarteta« 21. února o 1/28. hod. večer v Rudolfině. Věnován bude výhradně skladbám Beelhovenovým. — Koncert orchestru vídeň- ských hudebních uměleů bude dne 89. března o 11. hodině dopoledne v Rudulfinu. Říditi jej bude proslulý skladatel a dirigent Oskar Nedbal. Záznamy
Kaj Tyl Kličkův Nešverův Winkelmannův profesor Dachs Ondříčkův Nedbal Žofín Kaňk Praha Anglie Rudulfin Rudolfinum Beelhovenův