2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. února 1908.
5
article
Heroldův byl na české straně příznivě uvítán, na
německé straně i v žurnálech i poslanci nepřízni-
vě posuzován. A tu nutno několik slov říci. —
Není to tajemstvím, že před předložením voleb-
ního řádu a zemského zřízení za Gautsehe ko-
naly se mezi českými a německými poslanci sou-
kromě porady. Porad těch se zúčastnili velko
statkáři Němei a siee nejen tak zvaní umírnění
ale i ostré i nejostřejší tóniny. Z českých stran
my a agrárníci.
Herold ústně nastínil ten svůj návrh o změ-
ně zemského zřízení a z německé strany nena-
lezl žádného odporu. Bylo ale mezi námi usne-
šeno, aby Herold ten návrh propracoval písem-
ně, kterým měly se zemským řádem všechny
mezi námi sporné otázky řešit. — Já nnechtě
věřit svému sluchu, když Němci s tím souhla-
sili a ten den — mohu to říci upřímně — měl
jsem naději, že přece mezi námi stane se do-
hoda. Herold přinesl druhý den ten návrh pro-
pracovaný a tak tu nebyl odpor — naopak usne-
šeno, že o tom návrhu všechny, též strany velko-
statkářů, Češi a Němci společně na českém sně-
mu mají jednati.
Heroldův
Němec
Herold
Čech
6
article
Herold splnomocněn vypracovat ten návrh
na sněm. Přinesl jej za několik dnů a tu řečeno
Němci, abychom jej podali sami, my a velka-
statek — a teď se proti tomu přímo zuří. To za-
jisté slouží k charakteristice našich německýeh
kolegů.
ne
VIII. Memorandum pref. Čelakovského o
ochraně mínorit a minoritních škol. Zname-
nitá práce. Tak jest již veřejnosti podaná v „Če-
ské revue“, stojí zeela na stanovisku většinou
českého sněmu zaujatém. — — —
To jsou ta česká memoranda Pacákova,
ministerskému předsedovi podaná. Je jich 8
8 otisků, jež jsou dílem v rukou ministerského
předsedy, a dílem v rukou českých poslaneů.
Dvě z nich, Herolda a Čelakovského, jsou již
uveřejněna, a ostatní budou asi v brzké dob
následovat.
Teď snad přestanou ta memoranda na schů
zích a v žurnálech strašit,
Herold
Němec
Čelakovský
Pacákův
7
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 8. února. (K. k. )
V plenární schůzi uherské deleguce ro
kovalo se dál o rozpočtu min. zahra
ničních věcí.
Del. Okolicsanyi líčí domnělou agitaci kul
turní rumunské ligy, jež v nevinném rouše kulturních
snah právozuje právě nebezpečnou propagandu z
odtržením částí země od Uher a Rakouska. Před-
čítá články ze schválených učebnic, používaných na
obecných školách, vydaných kulturní ligou, kde vzpo
mína se osudů rumunských soukmenovců, rozptý
lených po úzení mocnářství: v Sedmih adech, Buko-
vině a i v Makedonii, a vyslovuje se přání, by
všichni Rumuni byli brzy spojeni, a Prut a Karpaty
netvořily již hranice Rumunska. Agitace ta je prý
mnohem povážlivější než sgitace italské irredenty.
proti niž byly podány rozhodné rozklady. Řečník
doufá, že ministr zakročí náležitě proti rejdům kul-
turní ligy a proto bude hlasovati pro rozpočet.
Del. Babič-Gjalski prohlašuje trojspolek
za nepřirozené seskupení. V Německu nezapo
mínají, že jejich národopisné hranice sáhají dále než
nynější ržmecká říše. Spolek s Německem příčí se
povaze a dějinám obou říší. Ministr státu se slo
vanskou většinou měl by považovati za svoji po-
vinnost zakročiti u vlády spojeneckého Německa
proti pronásledování Poláků.
Rumun
Babič
Gjalský
Polák
Vídeň
Uhry
Rakousko
Buka
Makedonie
Rumunsko
Německo
Karpaty
8
article
Del. Ugron béře na vědomí, že ministr vylíčil
poměr k Italii za uspokojivý. Přál by si, aby tak
bylo do opravdy. Základnou dohody může býti
pouze zásada: Balkán balkánským národům. Italské
rozplnavé choutky nedají se s tím srovnati. Vzhledem
k všeněmecké, dákoromanské a italské irredentě ptá se
My chráníme se proti svým přátelům, avšak kdo
chrání nás proti našim spojencům? Je povděčen, že
politika, jež plula dřív úplně ve vodách německých,
nedávno ukázala jakousi samostatnost ohlášeným
projektem bosensko tureckých drah. Řečník přijímá
rozpočet.
Del. hr. Maylath soudil, že novinové útoky
na Maďary zasluhují ministrovy pozornosti, nebot
plati prý také Rakousko-Uhersku. Jsou také živeny
ideou Velkorakouska, zakořeněnou v Rakousku
rozšířenou v politických kruzích. Síla říše záleží v
součinnosti dvou úplně samostatných svrchovaných
ale nerozlučně spojených států, jež však nikdy ne
splynou. Žádá ministra, by ve svém oboru působii
v zahraničních novinách k objasnění tohoto právního
stavu. Rozpočet schvaluje.
Del. hr. Jan Zichy dovozuje, že Rakousko-
Uhersko, chce-li se na Východě pevně usaditi, must
upustit od metternichovských tradicí, jež zakládají se
na hrdé nevšímavosti k citům slovanských národů.
Další rozšíření mürzštegské myšlenky, omezení bal-
kánské politiky na obor ryze hospodářský, zjedná
aspoň základní podmínky řešení východní olázky.
Státy jako Rakousko-Uhersko, jež mají ještě tolik
práce se svou konsolidací, mohou sledovati jen po-
litiku klidného vývoje, pacifikace a konsolidování. A
protože politika ta se projevuje také ve správě našich
zahraničních věcí, řečník schvaluje rozpočet.
Del. Jul. Saghy prohlašuje, že výroky mi-
nistra vojenství v rakouském výboru byly úplně
správné, a schvaluje rozpočet.
Del
Maďar
Zich
Jula
Balkán
RakouskoUhersko
Rakousko
9
article
Del. Vinkovič (Chorvat) zamítá rozpočet, p
něvadž zahraniční politika pomíjí zájmy Slovanů.
Další rokování bude v pondělí.
M.-p. Wekerle odjel odpoledne do Pešti
vrátí se do Vídně v pondělí v poledne.
Chorvat
Wekerle
Pešť
Vídeň
Slovan
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. února. (Důstojnicke
platy.) Ve středu přijde ve vojenském výboru
rakouské delegace na řadu Latourův a Schrafflův
návrh na zlepšení důstejnických platů. Zdá se.
že bojovnost křesťanských sociálů již značně
povolila, neboť dle „N. W. Journ.“ většina vý.
boru si přeje, aby rozprava o tomto předmětě
se dála tónem tak mírným, aby nemohla býti
pokládána za útok na Maďary a budila spíše
smířlivou náladu. Rakouská delegace se spu-
kojí jedinou výměnou nuncií a konečné rozhod-
nutí ponechá prý příštím, červnovým delegacím.
Ozvaly se patrně též hlasy, aby se v tomto dele-
gačním zasedání o Latourově návrhu ani nehla-
sovalo; ale hlasů těch neuposlechnuto, poně-
vadž odložiti celou věc až de přiíštích delegaet
znamenalo by porážku rakouské delegace bez
boje. Uherské delegaci dá prý se aspoň příleží-
tost, aby se o zvýšení důstojnických platů vy-
slovila.
Jsou-li křesťanští sociálové zvědavi, jakse
o jich návrhu vysloví uherská delegace, budou
uspokojeni prohlášením předsedy B'ar abáše.
otištěném v „Budapesti“. Dle mínění předsedy
uherské delegace otázka důstojnických platů ne-
může se po zákoně v uherské delegaci ani obje-
viti. „Jestliže — praví Barabáš — rak. dele-
gace učiní v této věci nějaké usnesení a zašle
je delegaci uherské, položím je jako président
s úctou ad aeta. Rakouská delegace nemá v tét-
otázce vůbec ani práva iniciativy. Dle vyrovna-
cích zákonů z r. 1867 mohou se návrhy, týkajíeí
se společného rozpočtu, vzíti na přetřes jen
tehdy, byly-li podány společnou vládou za sou-
hlasu s oběma vládami. Uherská delegace ne
může se tedy bezprostředně zabývati zvýšentn
platů. Uherská vláda pak uni se nepokusiln, aby
delegaci přiměla, by se touto otázkou zabývala.
Latourův
Schrafflův
N W Journ
Maďar
Barabáš
Praha
Budapest
11
article
V Praze, 8. února. (Soudcov ská
otázka v Čechách a ve Štyrsku.) Pru
království české vydala, jak známo, německ
národní rada zákon, kterým se poslušně řídí
vídeňská vláda, že ve zněmčeném území sm
se státi soudním úřadníkem jen rodilý Němec.
jehož nacionální smýšlení nepřípouští pochyb-
nosti. Ve Štyrsku jsou národní poměry podobné
jako v Čechách, s tím toliko rozdílem, že dvou-
třetinovou většinu obyvatelstva tvoří tam Něme
a třetinovou menšínu Slovinci. Ale slovin
ské jižní Štyrsko jest jazykově jednotnější, než
uzavírané území v sevorních Čechách, nebot
venkov je tam ryze slovinský a města jen čá-
stečně zněmčena. A jak se obsazují soudcovská
místa v tomto slovinském Štyrsku? Ministr spra-
vedlnosti obsadil právě dvě taková místa, v Kou-
jicích a v Soštanji. Soudní okres konjic ký
má 20.632 obyv. slovinských a 1523 Němce.
okres šoštaňský 13.750 Slovinců a 370
Němeů. V obou okresích byli dosud soudci Slo-
vinci Globočnik a Mihelič; nyní však d
obou okresů za soudce dosazen
Němci, dr. Artur Doležell a Vil. Stepischnegg-
Prvý zná prý jak tak slovinský jazyk, druhý ne-
umí slovinsky psát a ústně se slovinsky v „bec
nedomluví. Vedle těchto dvou nově pový šenýcl
německých úřadníků byl na řadě ještě třetí.
starší než oba předešli, ale rodem Slovinec, dr
Frant. Mohorič, dotud adjunkt v Ormoži.
Němec
doktor
Doležell
František
Praha
Čechy
Štyrsko
Kou
Něme
12
article
Přejíti ho nebylo možno; byl tedy také povýšen,
ale nestal se soudcem ve slovinském jižním
Štyrsku, nýbrž poslán jako soudní tajemník da
Lublaně, kdež nebylo vůboc nijakého uprázdně-
ného tajemnického místa, a bude tam tedy
přespočetně jen proto, aby mohl býti od-
straněn ze Štyrska a jeho místo se mohlo obsa-
diti zase Němcem. V jižním Štyrsku provádí se
už od let důsledně zásada, že všechna vyšší
úřadnická místa musejí býti obsazena Němci
Slovinec sebe lépe kvalifikovaný, chce-li ve
státní službě postoupiti, musí chtěj nechtěj ze
Štyrska de Kraňska, poněvadž Štyrsko se může
ještě germanisovati, ale na poněmčení Kraňska
není zatím naděje. Co by se tak stalo, kdyby
se v Čechách obsadilo soudcovské místo ve
zněmčeném kraji Čechem a Němec, který by na
to místo aspiroval, byl poslán někam. do Horních
Rakous? Bylo by boží dopuštění. Ale v obvodu
vrchního soudu štyrsko-hradeckého takové pře-
suny se provádějí po léta, ministr spravedlnosti
je klidně podpisuje a vděční Němci mu za to spí-
lají, že poslovinšťuje jižní korunní země.
Němec
Slovinec
jít Kraňsko
Čecho
Štyrsko
Lublaň
Kraňsko
Čechy
Horní Rakousy
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. února.
Rakousko-německá politika na Balkáně a Srbsko
„Beogradske Novine“ nevěří bar. Aehren-
thalovi, jenž ve svém výkladu pravil, že Rakou-
sko, pořizujíc na Balkáně železnodražnou sít
podle známého projektu, daleko je vzdáleno zá-
měrů dobývavých, nýbrž má na mysli pouze
účely obchodní a to jak v prospěchu svém, tak
v prospěchu balkánských států. List píše:
Bylo by velmi nerozumnou spekulací sta-
věti železnici na území tak hornatém, jako je
v novopazarském sandžaku. Náklady by byly tak
ohromné, že by nebyly v žádném poměru s mož-
ným výnosem, ani kdyby vozba po této trati
byla nejživější. Nevýnosnost bude zvýšena ještě
tou okolností, že k vůli ní úzkokolejná dráha
bosensko-hercegovská bude musit být přesta-
vena. Kdyby nešlo Rakousku o něec jiného, než
o výnosnost této dráhy a oživení obchodu dom
i na Balkáně, nedalo by na ni ani koruny. Je
tedy jasno, že je vedenc plány čistě politickým
ato právě těmi, které se bar. Aehrentlul snažil
přikrýti. 1 vs no n
Beogradske Novine
Praha
Balkán
Srbsko
Rakousko
14
article
v a mnejov
listan
na *s1 vdbel
bneb lu Kde udeří hrom války? em ole
dZnámo, že Turečko v pravém slova smyslu
již vede válku s Persií. Vojska turecká vpadla
na perské území, Peršany porazila, k ústupu
přinutila a polní kasu ukořistila. Když poražený
takovouto kořisť vítězi zůstaví, vidno, že z bo-
jiště neustoupil, nýbrž obrácen byl na útěk
Vpád turecký do Persie udál se nenadále, způ-
sobem zákeřným, opovržlivým, ale již nikoli ne-
obvyklým, neboť Japonci válku s Ruském neza-
hájili jinak. Protože Turci nýní dělají to, co jim
našeptává politika německá, jest očividno, že
vpád jejich do Persie je šachovým tahem prot
dohodě rusko-anglické o Persii. O dalších udá-
lostech na bojišti turecko-porském nedostává se
zpráv. Patrně pořadatelé chtějí, aby evropské
obecenstvo zůstalo neinformováno tak dlouho.
jak jen bude možno. Když ruské listy přece věei
perské postavily do pravého světla, německé
zpravodajství dal do oběhu zprávu z Teheranu,
že tam vtrhli ruští kozáci, aby v Evropě myslili.
že za Peršany Rusko stojí právě tak, jako za
Tureckem Německo. Ve skutečnosti nestalo s
víc, nežli že tam bylo posláno dvacet kozáků
k ochraně ruského vyslanectví.
Peršan
Persie
Turec
Evropa
Rusko
Turecko
Německo
15
article
Tolik úvodem k dopisu „Přízrak voj
ny, jenž zaslán z Tiílisu „Novému Vremeni
V něm se praví:
Turecko hotoví se k válce. Sami Turci to
přiznávají. Na Kavkaze se mluví o ní jako o ne-
výhautelnosti a v ruských vojenských kruzíeh
ujišťují, že válka nastane v břez-
nu. Na naší hranici s Tureckem byly už pří-
pady, vyzývající nás k úplné válečné pohot -
vosti. Turecko již jmenovalo vojevůdce, ktel
jeho armádu povedou a najalo několik velkých
parníků „Rakouského Lloydu“ k dopravováni
zbraní a spíže do Malé Asie. V Tiflise mluví se
o vojně veřejně. Pochody tureckých vojsk v po-
hraničných tureckých provineiich dějí se bez
zastávky. Na mírné srovnání je málo naděje,
Vojska naše na Kavaze, budou-li jim dáni
energičtí a nadaní vojevůdcové, představují
hroznou vojenskou sílu; v té příčině ruské obe-
censtvo může být úplně pokojno. Ale je zapo-
třebí, aby v čas bylo postaráno o zabezpečení
týma, a z0 se toho tkne, není v Zakavkazí vše-
eko v pořádku. Také je zapotřebí zabezpečiti si
sympatie kavkazskýck domorodců, mezi nimiž
Rusko má více nepřátel, než přátel.
Abdul Aziz a Francie.
Pařížský nový týdenník „Opini on« uve-
řejňuje rozmluvu se sultánem Abdul A zi-
zem, který tvrdí, že do Rabatu se odebral jen
na vyzvání Francie, neboť velitel opustil Fez.
Byl jist, že to zavdá podnět k nepokojům.
Lloyd
Aziz
Abdul
Turecko
Turec
Kavkaz
Tiflis
Zakavkazí
Rusko
Francie
16
article
Sultán se velmi rozčilil, když mu dopisovale
pařížského týdenníku přípomněl prohlášení vlády
francouzské, že chce zachovali neutralitu mezi
oběma sultány. Abdul Aziz rozezleně
se ohražoval proti tomu, aby jej
vláda francouzská opouštěla ted.
když ho přiměla kodchodu z Fezu,
když ho zkompromitovala před
jeho národem a přivedla do ny-
nější nebezpečné situace. Francie
nesmí zrušiti svůj slib, v který sultán věřil,
nemůže zachovat neutralitu mezi ním, který ji
důvěřoval a mezi usurpatorem, který stojí ve
službách nepřátelských. »To by bylo šílené a
nedůstojné!« zvolal Abdul Aziz. »Chcete, abych
se stal opět populárním? Nic lehčího nežli toh
Mohu jít prostě do Rabatu a vy-
hlásit svatou válku. Brány Fezu se m
samy otevrou a lid půjde nadšeně za mnou
Ale nechci to učinit, neboť důvěřuji francouzské
vládě, která mně musí opět umožniti návrat do
Fezu.«
Aziz
Francie
17
article
Francie.
Do Spojených států i do jižní Ameriky z
jíždějí vynikající spisovatelé a učenci francouzšt-
pořádati přednášky. Zejmena bostonská univer-
sita Harvard zve často evropské celebrity, které
za své konference dostávají skvělé honoráře
jako primadony a slavní tenoristé, zajíždějíel z
oceán. Letos dostalo se takového pozvání mla-
dému žurnalistovi p. André Tardienov
o jehož neobyčejné znalosti mezinárodních otázek
politických jsme měli příležitost několikráte již
mluviti. Pan André Tardien, který vystoupi
z diplomatické slnžby, aby se věnoval veden
zahrániční rubriky v pařížském žurnále »Temps«
přednášel na universitě bostonské o ali a nec
francouzsko-ruské, jejiž vznik vidí v mále
známé schůzce r. 1872 v Inlerláken, kde kníže
Gorčakov naznačil hraběti de Chandordymu
velký význam, jaký klade Rusko na mo-
Francie.
Z Paříže se oznamuje, že ředitelem světo
známě národní továrny franeouzské na gobeliny
stal se známý výtvarný kritik a romanopise
Gustave Geffroy.
noi
ote
Tardienov
Tardien
Gorčakov
Chandordy
Geffroy
Francie
spojený stát
jižní Amerika
Broken
Rusko
Paříž
18
article
Šest atentátá v týdnn.
Šest atentátá v týdnn.
Anarchisté v Chicagu provedli v týdnu
šest vražedných útoků. Podněcují dále
nezaměstnané k přímé revoluci
Prohlašují rovněž, že policisty
kdyby tito je napadali, na místě
usmrtí. Shippy, náčelník policie chicagské
žádá tudíž za rozšíření právomoci policejní
k potírání silně se vzmáhající anarchie. Právě
terroristické živly mezi anarchisty počínají prj
si za vedení ruských a německých vůdeů
stále nebezpečněji. Shippy obává se, že dojde
ke splnění všech jich hrozeb vražedných
žhářských a žádá za právo k vypovězení oněch
cizích vůdců anarchistických dříve ješté, nežli
k vykonání zločinů dojde.
Shippy
Chicago
19
article
Po kralovraždě v Portugalsku.
Po kralovraždě v Portugalsku.
Podepsal vlastní rozsudek smrti.
Madridská »Vangarda« sděluje: Když
Franco předložil králi dekret o vypovězení opo-
sičních předákův, král dom Carles děl: Mám
tušení, že podepisuji uím vlastní rozsudek smrti
ale nic nevadí. — Jest zajímavo, že Francovi
po kralovraždě dán byl vládou novou pokyn n
základě vlastního jeho dekrelu o vy-
povídání, že jest osobou veřejnému pořádku n-
bezpečnou a že bylo by záhodno, by zemi opu-
stil, poněvadž by se jinak jeho dekretu
proti němu užíti musilo,
Kdy měla vypuknouti revoluce?
Vůdce republikánův portugalských Fernov
Bocca Mathaa, do Paříže přibyvší, sdělil tamním
novinářům, že revoluce měla vypuknonti
dne 28. ledna. Všechny strany republikánské
byly za jedno co do dne, každý znal úkol
svůj a úspěch byl by býval asi nepochybným,
kdyby nebyl býval náhle z Francova podnětu
zatčen vůdce, jenž měl dáti smluvené znamení.
Kdyby revoluce byla vypukla, nebylo by došlo
na kralovraždu, na níž — dle Mathaa — ne-
mají ani republikání ani snarchisté viny.
d Právo lidu krále sesaditi.
V poslanecké sněmovně italské prohlási
včera socialistický vůdce Ferri, kdyby on byl
býval ve schůzi snémovny, jež se usnesla pro-
jevit soustrasť královské rodině portogalské, že
byl by schválil dilo revolucio nt-
řův portugalských, s nimiž se eft
sollidárním. (Veliký hluk.) Poru ší-li
král ústavu, lid má právo jej od-
souditi. b
Po slovech těch zvedla se v italské sně-
movně veliká bouře, jež stichla teprv, když před
seda chtěl schůzi přerušiti.
Franco
Bocca Mathaa
Francův
Ferri
Poros
Portugalsko
Paříž
lid král
poslanecký sněmovna
20
article
Jen ne Francol
Při svém příjezdu do Sevilly za králem
Alfonsem XIII. pravil mu Maura, ministerský
předseda španělský: »Přicházím, abych V. v
podal zprávu o lissabonských událostech.«
Král: »Prosím, nie nezatajiti.«
Maura: »Budu zcela Franco« (otevřený
přímý).
Král: »Probůh, všechno — jenomn
Franco !«
Scéna ta vyprávěla se včera v kuloárech
sněmovny Španělské. Snad jest to anekdotou
Alfons XIII
Maur
Král
Franco
Sevilla
21
article
jen, ale karakteristickou i pro krále, i pr
jich — mouřeníny, když tito vykonali, špatně
či dobře, svou povinnost a když — jdou . ..
Franco přenocoval v noci na včerejšek
v Bordeaux. Byl velmi neklidný, odmíti koho-
koliv přijmouti. Komisař a dva agenti střežili
jeho hotel. Dle jedněch jede dále do Pař! že,
dle jiných do Janova. Jest spřízněn s tam-
ním rodem Pallavicinů a má domy v Janově
i na Rivieře,
Zabavený sklad pušek.
Policie zabavila ve sklepě domu jednoho
republikánův lissabonských400 karabin.
Přísné vyšetřování bylo zavedeno.
4žKrál nebude na pohřbu.
Král Manuel i královna vdova nezúčastní
se dnešního pobébů. Stalo se tak na radu mi-
nistrův.
livol Praví vinníci unikli! oso
ci Z lissabonských soukromých pramenů se
sděluje, že jak se zjistilo již, tei o s otb y po
a tenitát ušusmrclemé, byli nel vinný mi
občany, kteří ubírali se prostě za
svým po voláním. Co se stalo s pravými
vrahy, obecenstvo neví a úřady nevědí též, neb
nechtějí věděti. Dle všeho praví vrazi unikli
i očekávají se od nich jestě nebezpečná pře-
kvapení, zvláště když se zdají míti v širších
massách stoupence i přátele.
Telegramy.
osrva
Poslanec kralovrahem.
Z Madridu, 8. února. (K. k.) List »A
B Ce sděluje, že když bývalý portu-
galský poslanec vicomte Coello da
Amaral chtěl u Badajozu překročiti
hranice, byl zatčen pro podezření, že
měl účastenství na kralovraždě-
Audience mimořádných poselstev.
Z Lissabonu, 8. února. (K. k.) Král Ma-
nuel přijal před pohřebními slavnostmi mimo-
řádná poselství ve slyšení, každé zvlášť! Krá-
lovna-matka a královna-vdova nebyly přitomny.
Král, vyhovuje projevům obavy svého okolí,
nezúčastní se pohřebních obřadů.
Franco
Manuel
Amaral
Král
Bordeaux
Janov
Riviera
Madrid
Badajoz
Ma
Pallavicin
Lissabon
23
article
Z Lissabonu, 8. února. (K. k.) Král Ma-
nuel povolal včera večer k sobě ministerskéhu
předsedu Amarala a sdělil mu, že má v úmyslu
na některý den příštího týdne svolati státní
radu a oznámiti ji své přání, aby námořníkům
zúčastněným odboje v dubnu 1906 byla udě-
lena milost.
Anglická pozornost.
Z Lissabonu, 8. února. (K. k.) Posádky
anglických válečných lodí »Eitmouth« a »Arra-
gant«, které zakotveny jsou na Taju, zahájily
subskripci, aby mohly na rakve krále Curlos
a korunního prince položiti věnce.
Smuteční obřady.
Amaral
Ma
Tajo
Lissabon
24
article
Z Londýna, 8. února. (K. k.) Král a krá-
lovna, jakož i prine a princezna z Wallesu,
obcovali dnes v řimsko-katolickém kostele smu-
tečním bohoslužbám za krále a korunního
prince portugalského. Bohoslužbám obcovali také
diplomatický sbor, ministři a mnoho jiných
hodnostů.
Z Vídně, 8. února. (K. k.) Dnes se ko-
naly v minoritském kostele slavnostní boho-
služby, uspořádané portugalským vyslanectvím.
Císař sám dal rozkaz, aby bohoslužbám obeo-
vali všichni ve Vidni přítomní arcivévodové,
nejvyšší dvorní hodnostové, setníci tělesné stráže,
ministři, generálové, jakož i z každého vojen-
ského oddílu štábní důstojník a setník. Kromě
toho obcovalo bohoslužbám několik arcivévod-
kyň, diplomatichý sbor, předseda poslanecké
sněmovny atd.
Z Lissabonu, 8. února. Ledový vítr duje
ulicemi města. Obloha je pokryta lehkými mraky,
jimiž proskakují sluneční paprsky. Od časného
rána zvoní se ve všech kostelích. V ulicích pa-
nuje čilý ruch. Deputace s věnci a mnoho lidí
jede v kočárech do královského paláce Necessi-
dades. Oddily vojska táhnou ulicemi na vyká-
zaná místa. Ulice jsou plny obecenstva. Veliké
množství policistů udržuje pořádek. Na místě,
kde spáchán atentát, zaujalo postavení oddělení
jizdy. Ač obecenstva přibývá přes tu chvíli, ne-
přibližuje se k místu atentátu z pověry a z na-
řízení policie.
V 11 hodin dopol. byly rakve ve dvorní
kapli duchovenstvem vyzvednuty. Král Manuel
v uniformě námořního aspiranta a královny
Maria Pia a Amalie v anglickém úboru vdov-
ském následovaly až k východu kaple, se svl-
cemi v rukou. Když se pohřební průvod hnul,
vrátila se královská rodina do paláce.
Manuel
Pius
Amalia
Londýn
Vídeň
poslanecký sněmovna
královský palác Necessidade
Lissabon
25
article
barův na stolci kazatelském v Lublani, Jurii
Jurišič, Palmatin, Bohovič aj.
První slovinské knihy vydal P. Trubar ano-
nymně, tištěny byly švabachem v Tubinkách,
kamž se slovinský vlastenec uchýlil v r. 1548,
když musil z Kraňska prehnouti. S vydáním
těchto prvních knih spojeno bylo tolik prácea
překážek takřka nepřekonatelných, že jest až
na podiv, jak jedin. člověk je zmohl. Pomocniky
v tomto díle byli Trubarovi kancléř vévody Kri-
štofa Vírtemnerského Krajinec Michael Tií-
fernus, a universitní profesor v Tubinkách
Matyáš Grbec z Istry, znamenitý přítel Lu-
thelův a výtečný žák Melanehtonů v.
V Lublani ustavil se již minulý měsíc slav-
nostní výbur, který provede ve velkém slohu ju-
bilerm čtyistaleté památky narozenin prvního
slovinského buditele, národovce. Předsedou to-
hoto slavnostního výboru jest dr. Fran Zbas-
nik, přodseda „Družstva slovinských spisova-
telův a žurnalistů“, místopředsedy jsou dr. Fran
Ilešié, předseda „Slovinské Matice“, a prof.
Rajko Perušek, předseda „Spisovatelského
podpůrného družstva“. Předsedou čestným zvo-
len posl. Ivan Hribar, znám, a populární
u nás starosta lublaňský, čestnou předsedkymí
dr. Franja Tavčerje va.
Výbor „Spolku slovanských žurnalistů“ při-
jal již pozvání města Lublaně, aby ve dnech
slavností Trubarových konal svůj letošní sjezd
v hlavním městě slovinském. Proto také sešl
s puvodní myšlenky uspořádati sjezd letošní
v Praze.
Bohovič
P Trubar
Trubar
Kri
Michael
Grbec
Lu
doktor
Fran
Fran Ilešié
profesor
Perušek
Hribar
Franjo Tavčerje
Trubarův
Lublaň
Tubinky
Kraňsko
Istra
Praha
Jurie Jurišič
Palmatin
Vírtemnerský Krajinec
Zbas
26
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Malicherná a chorobná jitřivost ve věcech
divadelních není doma jenom u nás. Nějaká
důležitá změna na katbedře universitní, významná
politická krise či citelná národní ztráta není snad
ani s to, aby tak vzrušila širokou veřejnost, jako
něco, co se týká obiíbené zpěvačky, zbožňovaného
tenoristy. U nás jsme teho zkusili často at trpce
Ale můžeme se upokojiti faktem, že je tomu jinde
zrovna tak, jako u nás. Celá Vídeň je v lěchlo dnech
nanejvýš vzrušena propuštěním zpěvačky Blan-
dové, člena dvorního divadla. Přišel nový ředitel
— Felix Weingartner — a s umělkyní ne-
obu vena dosavadní smlouva, na její místo engažo-
vána jiná. Věc zdá se býti tak prostou, že v jiných
poměrech, u jiného stavu, by ji každý přešel bez
povšimnulí. Ale že se jedná o zpěvačku, je celý svě
pobouřen. Velké denníky věnují denně událonti cel
sloupce, obracejí se telegraficky na ředitele, meškají-
cího za hranicemi, aby udal svůj důvod. čipernt
žurnalistě obléhají právního zástupce operní divy
aby se dal interviewovati o odpovědi, jakou pošle
ředitelstvu dvorní opery na oznámení propouštěcí.
Weingartner
Vídeň
27
article
Ředitel »Lidové opery« spěchá nabídnouti propu-
štěné zpěvačce celou serii pohostinských her, spe-
kuluje při tom na sensaci zrovna tak, jako když ne-
dávno jeho kolega angsžoval tenoristu, který umí
dělati hlučné scěny a poličkovati ředitele. A aby
bengál byl úplný, objevuje se na seéně americký
impresario, který propuštěné právě zpěvačce nabízí
skvělé podmínky pro případ, že by chtěla cestou
přes Oceán demonstrovati hodně zjevně barbarské
nepochopení, jaké pro ni projevil divadelní ředitel,
který s ní neobnovil smlouvu.. . Metropolitan Opera-
House v Nověm Yorku čeká na slečnu Blandovu
s otevřenou náručí... Neškodí být občas trochu
zlomyslným a utěšit se tím, že o divadelní horečce
a pochodících z ní malichernostech a směšnostech ne-
musíme psáti stále jenom v rubrikách našich do-
O Puškinské museum v Paříži, které
zřídil si tam ruský emigrant A. F. Oněgin, vy-
jednává s ním nyní ruská vláda dle sdělení »Birž.
Vědomostí«. Museum má býti získáno pro dům
Pušikinův, který má býti postaven v Petro-
hradě. A. F. Oněgin žádá za museum, jež chová
mnoho drahých památek na největšíno ruského
básníka, a také řadu jeho rukopisů, jednou pro vždy
10.000 roblův a mimo to doživotní roční plat 6000
rublů. Ruská veřejnosf i tisk soudí, že vláda při-
stoupí na tyto podmínky.
V Berlíně zemřel 7. t. m. znamenitý basista
tamní dvorní opery Karl Nebe influenzouve věku
macích.
50 let. K. Nebe byl rodilý Brunšvičan, a platil za
jednoho z nejlepších bassbuffových zpěváků něme-
ckých. Jako wagnerovský zpěvák získal velkých
uměleckých úspěchů i v Bayreuthu a v Londýně.
Blandův
A F Oněgin
Birž
Karl
Nově York
Paříž
Berlín
Bayreuth
Londýn
lidový opera
Metropolitan opera
Petrahradit
28
article
Hudba.
Hudba.
sse
29
article
Koncerty. Česká jednola pro onche-
strální hudbu dává v letošním šestém ročníku
priležitost mezi střídajícími se dirigenty i mladším
silám se uplatniti. Ve třetím koncertu došla fada na
Adolía Piskáčka, který jako sbormistr „Hla-
holu“ již mnché dílo s velikým souborem nejen vo-
kálním, ale i orchestrálním provedí, se skladbami
čistě orchestrálními přece však dosud méně se stýkal
Bylo to také ználi v provedení, kde jakoby mu teprve
rostla křídla, kdy v Berliozově „Symfonii smuteční
triumfšlní“ na samém konci k orchestru přidružuje
se sbor. Tu ocitl se ve svém živlu, oko odepjalo se
od partitury, v taktovku vešla známá jeho energie
a rozmach, kterým jsme nikdy neskrblili pochvalou.
Než i na ostatním pořadu, třeba vinou sestavení skla-
deb pro dírigenta méně vděčných, poněkud mdlěm,
jevila se péče Pískáčkovy přípravy a jeho zdravý
hudební instinkt. Jenom tomu a duchapřítomnosti
dirigentově bylo děkovati, že opět sešel se rozstouply
orchestr v jeho skladbě. Piskáčkovu předehru k „Di-
vé Báře“ bude lze plně oceniti až v souvislosti a ce-
lým dílem, jež bohdá brzy na jednom z obou oper-
ních jevišť uvidíme. Tolik lze již dnes říci, že pro-
vanula je svěžím duchem, národním rázem. Bendlov-
sky střiženým se nese a obratně jsouc pracována,
skýtá nyšlenky melodické, čiperné i pokud souditi
možno z obsahu známé povídky Boženy Němcové,
charakteristické. Aspoň hlavní postava povídky zdála
se nám oživiti v těch veselých, rušných rythmech,
jimž neschází ani příchuť vzdorovitosti, neskrotnosti
v některých ostinátních figuracích. Skladateli bylo za
novou práci vřele aplaudováno.
Adolía Piskáček
Hla
Berliozův
Pískáčkův
Bára
Němcová
30
article
Jinou novinkou byla symfonická báseň Karla
Moora „Potopa“. Začíná oblíbenými skladateli
šedými horami, náladou ponurou, tesknou, jež jest
význačná pracím jeho a v které umí býti suggesliv-
ním. Pak vybírá se skladba z této melancholie, stup-
ňuje se účinně, až vrcholí v jasné zvučnosti, rozlévá
se mohutným valem jako stále mocněji vzdouvajícími
se vlnami; zakončení působí dojmem, jakoby shuneo
rozlévalo se po nekonečné hladině, pohltivší veškerý
život. Že určitě jednotvárnosti nebylo se vyhnouti
plyne z námělu, jejž skladatel si zvolil. Ale měl sílu
jej zmoci.
Moor
31
article
Bnahmsova Serenada op. 11. č. 1 Dedur
trpí rozsahem a mluvností svých šesti vět, jež při
malém, penejvíce o smyčcový kvinlet opřeném or-
chestru i co do zvuku poslěze unaví. Nicméně n
všem jeví se ruka velkého mistra, do něhož arcí te-
prve treba se vehloubati, abychom plně pochopili
ušlechtilost jeho myšlenek, nevtíravou krásu výrazu,
vybroušenost formy a v neposlední míře širokou po-
hodu jeho mysli. U obecenstva nejvíce ohlasu došla
obě scherza a menuetty. Berliozovu „Smu-
teční a triumfální symíonii“ předvedl nám
již v úryvku zesnulý Karel Knitil při konservatořní
oslavě jubilea skladatelova. V celku vyslupuje ovšem
jistě účinněji instrumentační umění Berliozovo, jež
nezapřelo se ani v skladbě příležitostného rázu. Gran-
diosní rys má skladba, geniální spár. V jejím smu-
tečním pochodu je cosi majestátního, v pohřební řeči
Berlioz přímo rozvazovati zdá se jazyk mrivé bmote
koru, apothecsa ( verši Dechampsovými) má vzlet
rozmach. Zanikal-li tu poněkud sbor našeho zdat-
ného „Hlaholu“, není viny na něm; příčina ležt
v silném obsazení zešťů (i jinak je tu orchestr nad
obyčej sesílený), jak žádala toho skladba, určená pod
širé nebe. Pozounové solo přednesl velmi ušlechtilea
výrazně člen České filharmonie p. Fr. Vaněk.
Bnahmsův
Berliozův
Knitil
Berlioz
Dechampsový
Vaněk
Grana
Hlahol
Český filharmonie
32
article
Koncert ve prospěch patronátu mládeže, konaný
pod protektorátem princezny Pavly z Lobk-
vic, těšil se, jako minulých let, velmi hojné a vy-
brané návštěvě, i měl animovaný, umělecky distingo-
vaný průběh. Hosty byli londýnští pěvci p. Pavel
Schmedes a Thes Drill-Orridgeová. Te-
nor Schmedesův je hlas krásně vyškolený, jenž stále
udržuje si dosti ještě pelu. Pěvec zachází jím ušlech-
tile, vládne vyspělou technikou, jak ukázal hned
arii z Donizetliova „Nápoje lásky“, a přednáší nejen
s výrazem plným noblesy, ate dovede i promluviti
k citu, jak osvědčil přidaným zpěvem Dalibora
Zdeňkovi. Také v písních, jež zpíval částečně fran-
couzsky, částočně norsky (Masseneta, Bemberga
Griega), rozvinul mnohc oduševnělého výrazu. P
Thea Drill-Orridgeová líbila se nám více v písních.
nežli v arii ze Saint-Saěnsovy opery „Samsor a Da-
lila“, kde hlas její nebyl výhodně exponován a jevil
již trhliny. Za to snivé anglické plsně Garingovy, To-
stihe „Ninon“, zvláště pak obě oblíbené pisně z G-
darda a Massenela podala s velkou delikátností. Vy-
spělest její pěvecká vynikla nejvíce v dvojzpěvu
z „Aidy“, kde i hlas vydatně a též ve výšce jasně
jí zněl. Pavel Schmedes stál i tu na výši požadavků.
Veškéré doprovody obstaral s obdivuhodnou vy-
trvalostí a s pravým hudebním smyslem dědičný prine
Ferdinand z Lobkovic. Ale nepřestal jenom
na této úloze. Sehrál i jako solista piésy ze Smelany.
Pavel
Pavel Schmedes
Orridgeová
Dalibor Zdeněk
Massenet
Bemberg Grieg
Drill
Samsor
Garingův
Ninon
Massenel
Aida
Ferdinand
Lobkovic
Lobk
Donizetliov
SaintSaěnsův
Thes Drill
33
article
Wagnera a Rich. Straussa s takovým briem, hrou
ballantní a technicky úplně vyrovnanou, zvláštěv
passážích bravurní, že mežno tu bez nadsázky mlu-
viti nejen o skvělém virtuosním talentu, nýbrž o ho-
tovém virtuosoví, který má ještě k tomu oporu v in-
teligencí hudebního pojumnání
+ Z České Filhermonie. Dnes přesně o 4. hodině
odpoledne v sále plodinové bursy pořádaný XVII. sym-
fonický koncert zahájen bude Beethovenovou pátou
symfonií, jež hrána bude bez přestávek, pročež vstup
do sálu dovolen bude později přišlým teprve po jejím
ukončení. Kromě toho bude ostatek pořadu vyplněn
skladbami Wagnerovými: předehrami k »Parsifalue
a »Norimberským mistrům pěvcům« a ouverturami
»Polonia« a »Kolumbus«. Malý zbytek vstupenek na
přistavená sedadla po 2 K na sedadla, na galerii po
K 1.50 a ma místa k stání po 1 K prodávají se od 10.
do 12. hodin v kancetáři českého filharmonického
družstva na Václavském náměstí č. 53 a odpoledne
od 3 hodin u pokladny.
Wagner
Rich
Beethovenův
Wagnerův
Parsifalue
Polonius
Kolumbus
Český Filhermonie
Václavský náměstí
34
article
- Hlahol pražský žádá své členstvo, aby se dnes
v neděli ve 3/410. hodinu dopoledne koslavě stého
výročí narozenin Josefa Kaj. Tyla, která
se koná na Žofíně, v černém úboru co nejhojnějí do-
stavilo. — Hlahol pražský studuje pro svůj jarní kon-
cert dvě velké orchestrální skladby. Prvá z nich
Kličkův »Pohřeb na Kaňku« provedena byla s úspě-
chem v ročníku 26., druhá pak Nešverovo »De pro-
fundis« bude pro Prahu novinkou. Cizina, jmenovitě
Anglie, byla to, která ukázala celému světu, na jak
vysoký stupeň česká hudba vyspěla. Úspěchy ty do-
jdou i u nás stejného pochopení a to tím více pro
věc vlastní a ceny tak vysoké.
+ Koncerty. Koncert Winkelmannův
jest již 19. února o půl 8. hodině v Rudolfinu. Spolu-
účinkuje klavírní virtuos prof. Dachs. — Koncert
»Ondříčkova kvarteta« 21. února o 1/28. hod.
večer v Rudolfině. Věnován bude výhradně skladbám
Beelhovenovým. — Koncert orchestru vídeň-
ských hudebních uměleů bude dne 89. března
o 11. hodině dopoledne v Rudulfinu. Říditi jej bude
proslulý skladatel a dirigent Oskar Nedbal. Záznamy
Kaj
Tyl
Kličkův
Nešverův
Winkelmannův
profesor
Dachs
Ondříčkův
Nedbal
Žofín
Kaňk
Praha
Anglie
Rudulfin
Rudolfinum
Beelhovenův