1
masthead
30. srpna 1908. Číslo 239.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Národní školstva v roce 1907.
Národní školstva v roce 1907.
Před nedávnem publikována byla ve „Věst
niku vládním u věcech školství obecného“ ti-
štěná „Výroční zpráva c. k. zemské školní rady
pro Čechy o stavu národního školství v králov-
ství českém za rok 1907“, ve kteréž podává
se obraz tohoto školství koncem roku 1907, se-
stavený dle školních okresů, z nichž jest 65 če-
ských a 52 německých.
Jak již loňského roku na tomto místěe
bylo připomenuto, zůslává i letos hlavní vadou
zprávy, že vykazuje svoje dala většinou nikoliv
dle vyučovacího jazyka škol, nýbrž dle okresů,
v nichž školy jsou, tak že s národnostního stano-
viska nabýti lze z ní jenom příbližného obrazu
o pravém stavu věcí.
Všech veřejuých škol obecný ch
v Čechách bylo dle ni 5456 (v českých
okresích 3156, v německých 2300) s 17.706
třídami; výhradně chlapeckých jest
z nich 335, jenom dívčích 330, ostatní
jsou smišené. Na 3173 z těchte škol
jest vyučovací řečí čeština, 2283
jest německých; v německých okresích
jsou 42 české školy, v českých okresích 25 ně-
meckých. Poměr škol obou národno-
stí jest 58.16% českých a 41.84 % aě-
meckých, i stojí značně za pomě-
rem obyvatelstva v zemi dle sčí-
tání z r. 1890, jenž činí 62.68% Čechů a
37.26% Němců.
Během r. 1907 přibylo v Čechách 36 ško
obecných a zlepšil se poměr obojích škol o 0.1
ve prospěch české národnosti, zůstávaje na téte
straně ještě stále v nevýhodě o 4.527% čili
o 246 škol.
Německé okresy vykazují více
jednotřídek než české (607: 481), za
to v českých okresích vyskytuje se ještě stále
6 sedmitřídek a 3 osmitřidky.
Polodenní vyučování jest v německých
okreslch na 52 skolách (v českých na 3), čá-
stečně polo- a celodenní na 9 (v českých na 26)
Měšťanských škol veřejný ch
jest 337 chlapeckých (v čes. okr. 206, v něm
131), dívčích 249 (152 97) o 2176 třídách.
Čecho
Němec
Čechy
národní školství v králov
6
article
Přírostek z loňska činí 19 škol. Dle vyučovacího
jazyka jest 357 českých a 229 něme-
ckých, dle procent 60.9%: 39.1%%, kterýžlo
poměr vykazuje za poslední rok pro české
školy měštanské zlepšení o 0.6 .
Němčině jako nezávaznému předmětu učilo
se na 346 měšťanských a 600 obecných ško-
lách českých; češtině na 59 měšť. a 79 oboc-
ných školách německých; francouzština jest za-
vedena na 323 měšťanských školách, angličina
na 5, těsnopis na 51, psaní na stroji na 2, hira
na housle na 119, práce ve školní zahradě na
371; vedle toho též na 4118 5kolách obecnýel
(2456 v českých a 1662 v německých okre-
sích); zahradu školní má celkem 5111 národ-
ních škol (2964 + 2147), pokusná pole 1040
(769 + 271). Školní lékaři jsou na 336 ško-
lách, z toho — což jest potěšitelno — na 289
v českých okresích; 76 škol má své lázně, 12
školní kuchyně a 19 vlastní školní spořitelny.
7
article
Nedílné dopolední vyučování zavedeno jest na
17 školách po celý rok, na 8 na čas; v českých
okresích jest to v první řadě v Praze na 10 ško-
lách, mezi lím na 2 chlapeckých měšťanských
Pomecné třídy pro slabomyslnou mládež
jsou 3 v Praze; v Zamberku jest podpůrná třída
pro děti méně nadané. Moderní toto zařízen
osvědču,e se naveskrz a jest si přáti, by se ujale
hojnější měrou. V německých okresích ho do-
sud nání.
S národními školami jest spojeno 10 k ur
sů průmyslových (vesměs v česk,c-h okr
sích) a 129 hospodářských (105 v če-
ských a 24 v německých); při měšťanských ško
lách bylo 12 pokračovncích kursů pre
dívky a 43 jednoročních kursů učebných (ne-
úředně IV. třídy měšť. zvaných).
Ustavy pro školni mládež hlu-
choněmou jsou 4, pro slepou 1, pro
slabomyslnou 1, vychovávacíc
ústava (átulen, polepšoven) 17.
Mateřských škol jest 326 s 719 pě
stounkami a opatrovnicemi a 23442 svěřenci
opatroven 170 s 370 silami a 13.967 dělmi
Německéokresy maj poměrně víc
mateřských škol (230), české více
opatroven (117).
Zvláštních hřišť pro mládel ž jest 553.
jesle 64, delských ohříváren 11, feriálních ko
lonií 35 (v českých okrosích jen 12), polévko-
vých ústavů školních 1808, vánoěních nadilel
Praha
8
article
1967.
Soukromých škol becnýck
s právem veřejnosti jest 168 (77 v če
ských a 91 v německých okresieh) o 432 tí
dách; z těch jest 99 s českou vyučovací řečí
69 německých. Srovnáním počtu soukromýel
škol v německých okresích a počtu českých ško
soukromých vysvitne ihned dislokace če-
ského soukromého školství menji
no vého.
Bez práva veřejnosti jest 41 obe
ná škola (20 v českých, 21 v německých okre
sích) s 84 třídami; 12 z nieh jest českých, 29
německých, namnoze odumirajících venkovskýeh
škol židovských.
Měšťanských škol s právem ve
řejnosti jest 18 (7 českých a 11 něme
ekých), bez něho 4, vesměs němocké.
Jádrem celé výroční zprávy
jsou statistické údaje o počtu
školní mládeže, při nichž citelně a se
zřetelem na národ.stní důležitost těchto čísel
s velikou újmou žádoucí úplnosti pohřešuje s
ne dostatek označení mládeže dle
národnosti.
Všechdětí u věku školou povin-
ném jest v Čechách 1,143.780 a to
571.368 hochů a 572.412 děvčat (loni
1.123.013 [561.326 + 561.687]); z toho při
padá na české okresy 697.935 (380.210—
347.725), na německé 445.845 (221.158 -
224.687). Z této mládeže chodí do veřejných
škul měťanských 99.563 (54.136 chlapeda
45.427 děvěat), do obecných 1,003. 360
(495.773 + 507.587) .
Na jednu školní síň připadá v zemi prů-
měrně 56 dětí, v českých okresích nad 57 (nej
více Kladensko 71, nejméně Praha 46), v ně
meckých 54 (nejvíce Ašsko 64, Praha 41).
Čechy
Kladensko
Praha
Ašsko
+ 507.587
9
article
) „Nár. Listy“ č. 325 z 24. listopadu 1907
) „Nár. Listy“ č. 325 z 24. listopadu 1907
V českých okresích navštěvuje soukro-
mé školy národní celkem 7884, v německých
15.290 dětí, a odpovídá tento nepřirozený po-
měr (české děti v matičních školách) poměru
také soukromých škol v obojích okresích, jak
bylo výše poukázáno.
Ostatní z dětí povinných školou navštěvuj
vyšší a odborné školy (12.714), vyučo-
vány jsou doma (879), neb zůstávají pro těžké
vady bez vyučování (3982, mezi tím 391 hlucho-
němé, 106 slepých, 1472 slabomyslné, 2013
zmrzačených). Normálně vyvinutých z ůstalo
bez vyučováni jen 108.
nsme
K dětem, které jsouce školou povinny, tak
ji skutečně navštěvují, druží se v návštěvě ve-
řejných škol národních mládež, ktorá dosud dle
svého stáří školní povinnosti nepodléhá, počtem
6158, pak ti, kdož po vykročení ze školního
věku do škol těch dále docházejí bud dobro-
volně (6889) nob pro neobdržení propouštčelho
vysvědčení (91). Jest tedy úhrnný po če
žactva na veřejných národních
školách 1,116.061 (558.055 hochůa
558.006 děvčat), a to v českých okresí ch
685.987 (342.789 + 343.198), v německý ch
+ 343.198
10
article
430.074 (215.266+ 214.808). Proti loňsku
jest přírostek 13.827 děti (8193 v českýcha
5634 v německých okresich). Z těchto dětí jest
ve veřejných národních školác
s českou řeči vyučovací 690.456,
německou 425.605, čili poreentuáln
61.87%: 38.13%; proti předcházejicímu roku,
kdy byl poměr 62.02%: 37.98% jeví se v ne-
prospěch českýeh škol úbytek
o 0.15% a bude úlohou statistiky zjistiti, zdali
tento schodek jest jenom nahodilým zjevem po-
pulační fluktuace aneb článkem v řetěze českých
ztrát. Bro okomžik značí so tolik, že onen r oz-
díl mezi proecntem národnost
v zemi a procentem dětí ve školách
obou zemských jazyků tvoří české děti.
které chodído němeekých škol. Jeli-
kož pak poměr dětí ve školním věku jest kon-
statně úměrný číselnému poměru obou národ-
ností vůbce, možno z toho jednoduchým počtem
vyvoditi, že tato diference činí okrouhle 10.00
dětí, čili že tolikéž českých dětí vy-
kázáno jest mezi mládeží něme
ckých škol v Čecháchl A to ještě ber
se za základ počtu poměr národnostní dle úřad-
ního sčítání, o němž nikdo nebude tvrditi, že
jest do poslední cifry v jazykové otázce s po-
lehlivý ml
Bro
+ 214.808
11
article
Z dětí, veřejné školy navštěvujících, učil
se druhému jazyku zemskému v českých okro-
sích 126.734, v německých 16.498; vyučování
tělecviku účastnilo se 366.284 dětí; 21.899
musilo konati do školy cestu delší než 4 km.
Všeobeená úleva v docházce byla
zavedena na 466 škelách, z toho na 379 v ně-
meckých okresfch a uživalo jí 11.713 dětí;
úlevy speciální, jednotlivcům poskytované, vy-
kazuje 4038 škol a povolena byla 75.611 žá-
Pro nedbalé posflání mládeže
do školy uloženo bylo 39.368 trestů.
z toho vykonány 8724 poněžité, 21.221 věze-
nim;obnos pokut činil 38.449 K 94 h. V 152
případěch dožadován byl opatrovnický soud na
pomoc proti nodbalým rodičům.
Závěr výroční zprávy tvoří přehled u či-
telstva na národních školách, při němž opět
scházejí roztřidění dle vyučova-
cího jazyka škol, při nichž působí. Cel-
kem jestna veřejných školách obee-
ných 17.807 učitelských osob (nečítaje
učitele náboženství a industriálni učitelky) a to
14.797 mužů a 3010 žen (83.12%: 16.9 9%)
během roku přibylo 338 osob a stouplo procenl
učitolek z 16.57% na 16.9 .
Na měšťanských školách působil
učitelstva 2928 (2163 mužů a 765 žen, čili
73.87%: 26.13); osob přibylo v roce 108
učilelek o 1.4 9%.
Bez přodepsané způsobnosti formálné vyu
čovalo 100 osob (89 na měšťanských, 11. na
obecných školách), většinou přechodně.
km
12
article
Učitelů náboženských, vstoňove
ných školními úřady, bylo 556, dosazenýcl
církvemi 3631; na 1073 školách obstarával
vyučování náboženství světští učitelé. Indu-
striálních učitelek bylo 3365, až na
27 vesměs kvalifikovaných; o 520 k nich se
praví, že jim jest toto vyučování vedlejš ím
zaměstnáním.
Na jednu učitelskou silu na veřej
ných národních školách — mimo učitele nábo
ženství a učitelky ručních prací — připa-
dali v zemi 54 žáci, totiž v českých okre
sích 55 (nejvíce Kladensko 69, nejméně Prahu
44), v německých 52 (nejvíce Ašsko 61, nej
méně Praha 37). e tohor
Na soukromých školách působilo 898 uči
telských sil; z toho byly 502 ženy, v čemž nej
více zajisté jsou zahrnuty školy konfesinální
kde se obstarává vyučování členkami kongr
ouo etole vtttolhso
kům.
Kladensko
Praha
Ašsko
Praha 37
13
article
gací.
Ke statistice učitelstva druží se koncčně
přehled ústavů k jeho vzděláni
Státních mužských paedagogii jes
v Čechách 16 (obě národnosti po 8) s 239
učiteli a 2744 chovanci (1399 Čechů a 1345
Němců); ženské úslavy státni jso
dva, český a německý, s 575 chovankami (297
Češek, 278 Němek).
Soukromé ústavy ke vzdělán
učitelů jsou 2, oba české, jeden s práven
veřejnosti, druhý bez něho, se 168 chovanci.
ženských jest 10 s právem veřejnosti (čes. 6.
něm. 4) s 1428 žačkami (882 Č., 546 N.), ben
práva veřejnosti 3 (čes. 2, něm. 1) s 294 cho
vankami (217 Č., 77 N.).
Komisí pro zkoušky učitelske
způsobilosti jest 16 (v sídlech státnícl
paedagogií) a to polovice českých, polovice ně
mockých, před nimi udělalo r. 1907 zkoušku
pro obecné školy 701 učitel a 338 učitelek.
pro měšťanské 154 učitelů a 62 učitelek.
Potud mluví čísla; zdánlivě suché řady je-
jich oživnou v očích odborníka a stávají s
zrcadlem minulé práce, ku povznesení
školství vynaložené, i pobídkou nového úsili.
Kéž jejich mluva nalezne sluch tam, kam míni!
Čecho
Čechy 16
obecný škola 701 učitel
Češka
Němka
77 N
14
article
Hrozný požár v Cařihradě.
Hrozný požár v Cařihradě.
(Pův. zpráva „Nár. Listů“)
Z Cařihradu, 25. srpna.
Kolem 2. hodiny odpol. v neděli dne 23. srpna
výpukl v jedné části Slambulu, tak zvané AH- Bazar,
blíže mešity Mehmeda z neznámě dosud příčiny po-
zár. Dle jedné verse počalo hořeti v turecké škole,
dle jiných v domě praporečníka válečného korábu
Ahmeda effendiho.
Za panujícího sllného severáku, který větší čás
roku v Calihradě věje, nabyl požár ohromného roz-
měru. Soiva první plameny z hořícího domku vy
šlchly, již jiskry lítaly na všechny strany a za ně-
kolik minut zachváceny byly budovy na 5 různých
mistech najednou, odlud se šířil požár ohromnou
rychlostí, domek za domkem stával se obětí dravého
živlu tím rychleji, že největší část domků je ze dře-
va, nyní v létě vše suchié a žárem slunce vyprahlé
Kde v Carhradě byl a na vlastní oči tyto tureck
Baráky pozoroval, pochopí, jak rychle oheň se šl-
řiti mohl. Cařihradské domky, zvláště turecké, posky-
tují malebný obrázek; jeden s druhým spojen, vypa-
dají jako hnízda vlašťovek, k sobě slepená, takže s
každý při prvním pohledu myslí: samotný by ta-
kový barák jistojistě spadnouti musil, kdyby se na-
vzájem nedržely. O nějaké stavební technice zde ne-
může býti ani řeči, kde štěny ani kolmo nestojí.
Hned na počátku se lidé pokoušeli oheň uhasiti
v okamžiku však byli se dvou, se tří stran obklopen
žárem a jejich úsilí, oheň omezili, bylo marno. Pla-
meny zachvátily v malé chvíli části Fatih, Bayerzld
Akserai, Saradjhané a Vela Meldan a šlehaly k neb
do ohromné výše
Kolem 6. hodiny večerní dosáhl požár vrcholu
vše kolem vodovodu císaře Valence bylo jediné ohni-
vé moře; domky hořely po obou stranách vodovodu,
jehož zdi se zdály zcela průhlednými.
Mehmed
effendi
Barák
Pla
Cařihrad
Saradjhaný
Velo Meldan
Fatih
Bayerzld Akserai
15
article
Pti vypuknuti ohně byl vodovod huslě obsazen
diváky, kteří však při náhlém vzmachu se dali ši-
leně na útěk. Záře, klerá z plamenů vycházela, byla
tak ohromná, že na terasách protější strany Zlatého
Rohu, v Galatě, lidé četli noviny a nad celým Cati-
hradem byla obloha rudě zbarvena, Stěny ďomův
Pole, obrácené směrem ke Stambulu, byly jako po-
chodní osvětleny. Příšerný pohled se skýtal těm, kteti
pisjižděli k večeru se strany asíjské, z Haidur-Paše
neb z Kadi-Köi i z ostrovů Princů. V celém měslě
panovalo chromné vzrušení; lidé stáli na lerasách
pozorovali úzkostlivě stále se šířící požár; most ga-
latský byl hustě obsazen, takže pasáž byla nebez-
pečna.
Lidské úsilí, dravému živlu učiniti přítrž, uká
zalo se vůbec marným při nastalém nedoslalku vody
takže hasiči se musili omeziti jen na obrannou prác
tím, že budovy na pokraji ohně, ještě nezachvácené
vyklizeli a vodou polévali.
Na ulicích galatských mezi novým a starým mo
stem hnala se četná oddělení dobrovolných hasičů,
zvaných tulumbadši, na místo neštěstí. Z Taximu
Kassim-Paše, předněslí cařihradských, přijel Sze-
chenvi paša se svým, dle vojenského způsobu orga
nisovaným sborem s parní stříkačkou.
Až do 3 hodin ráno řádily plameny. V Zlatěm
Rohu se jejich zář krvavě odrážela a stožáry zde za-
kolvených rybářských loděk se temně odstiňovaly o
jasného pozadí.
Roh
Stambul
Haidur
Kadi
Taxim Kassim
16
article
Druhý den skýtalo spáleniště smutný pohled.
Z vodovodu eísaře Valence lze dobře rozsah celéhe
neštěstí přehlédnouli; po obou stranách strmí hole
spálené stěny, z nichž dým ještě tu a tam vystupuje;
spálené stromy, zničené zahrádky, sbořené mina-
rety několika mešit svědčí o řádění zhoubného
živlu,
Mezi zříceninami se prochází množství diváků.
mali hoši pátrají v ssutinách po nějaké kořisti. Na
dvorku jednoho až do základů zničeného domků si
vystavěli obyvatelé provisorní bydliště z několik
holí, zastičených do zčernalých zdí a pokrytých za-
chráněnými koberci; muž něco kutí a žena ztrnule
přihlíží.
Nějaké srdcervýucí výjevy jsem nepozoroval
Turek vše klidně snáší — Allah dal a Allah vzal —
je to kismet (fatuh štalo bo tak, protože sef tak
stáli musilo — neb Allah tomu chtěl; a kdyby se
někdo souseda Turka zeplal, kde nyní pohořelí bydl
a ce ze svého majetku zachránili, odpoví zcela lho-
stejně: bilmior — nevím)
Při vstupu na rozsáhlé spáleniště vidél na jed-
nem nově vyslavěném dřevěném domku, kterž zůstal
neporušen, na provázkách viseti staré střevíce
k nim přivázán česnek — je to talisman, který má
chrániti proti zlým duchům; též na jedné mešitě jsem
pezoroval stejné ochranné ozdoby. Se střechy visí
namnoze hadry i koberce, které vykonaly debrou
službu, jsouce vodou stále smáčeny, proti padajícím
jisknám.
Turek
Allah
17
article
Celkem vyhořelo dle zdejších novin na 300
domků a 2000 obchodních krámů; kdo však si spl-
leniště bedlivě prohlédl, tomu se zdá udaný počel
velmi vysoký. Číslo vyhořelých a zbořených slaven
se asi přibližuje půkdruhému tisíci. Při tom všakse
nesmí zapomínati, že vyhořelá čtvrt byla výhradně
Turky obydlena; jsou to malé domky, k sobě těsn
přiléhající, bez dvorků a obydlené vždy jen jedinou
rodinou. Turek ve svěm, siavení podnájemníka netrpí
Proto se nelze divit, že při tak ohromném čísle po-
hořelých baráčků jen něco přes 7000 obyvatelů je bez
přískeši
Při ochranně prácí zahynulo též několik lidí
Joou to přislušníci dobrovolného sboru hasičskéno
tulumbadši, kteří se odvážně hnali do hořících bu
dov a tuto odvahu zaplatili životem. Také někosik
žen a dětí uhořelo.
Celý Cařihrad cití s pohořelci a dokázal tulo
účast tím, že hned druhý den pořádány byly sbírky
by se odpomohlo bídě
První, který přinesl pomoc a upsal větší částku
byl veškovezír Kiwnil pača, pak prefekt měsla Ziven
bej a mnoho jiných.
Podobně neštěstí se v Cařihradě dosti často op-
kuje; tak nedávno v Hasköi lehlo na 400 domků
popelem.
Volkou vinu, že požár tak rozšířiti se může, sluš
přičísti panujíci indalenci, klerá brání zkíditi ládny
sbor hasičů, v tom směru jsou v Cařihradě ješte
zcela primitivní poměry
Na Galalské věži, široko daleko kraji věvodíeí
je požární slanice, klerá oznamuje obeň ve dne žlu-
lým praporem, v nací pak řadou na tyči vyvěšených
svělel: čim větší požár, tím svělel přibývá.
Turek
Cařihrad
18
article
Okamžitě rozlétnou se hlavními ulicemi caři-
hradskými chlapíci v rudočerveném kabátku s dloa-
hou kovanou holí v růce; táhlým voláním hlásnjí
oheň. Psi pouliční spusti pekelný štěkot, jakoby tuši i
neštěstí. Za nedlouho houkají děla na asijské straně
Bosporu, blíže Jeni Köi, poslavená a z množsíví ran
lza seznati, v které čásli měsla nebo okolí hoří. Tento
okamžik je vždy vzrušující. K večeru a v noci pak
oznamuje ješlě ponocný, zvaný běkdši, slavení nel
ulici ohněm ohroženou. Častokrále člověk, ze spani
vyrušený, lelí k oknu, neb rána na ránu okovaně
hole bekdšího dopadá ne špatně dláždění a jangun
várl Jan-gun várl (hotů rozléhá se pronikavým, táh
lým jekem tichou noci.
Jan
Bospor
tichý noc
19
article
Se všech stran hrnou se dobrovolní hasiči, zná-
mi fulumbadši, polonazí, bosí, v krátkých kalholácl
a peslré košili a v síleném letu s malou stříkačkou,
položenou na ramenech 4 mužů, pádí k požáru, vše
před sebou rozhánějíce. První běhoun ječí z pln
hrdla své táhlé znamení a za celou flupou jede ná-
čelník na malém kontku. Se zvláštní zručnosti mění
se v slejně prudkém běhu nosiči střikačky. Běda však.
kam zapadne talo horda, klerá místo hašení se d
pouští v nastalém zmatku spíše krádeže a odnes
vše, co jí padne do rukou
Takový obor čítá asi 30 až 40 mužů, většinou
Kurdů a za dřívějšího režimu prý značný díl svého
výdělku musili odvěsti sultánovu dvoru. Za každý
požár doslanou od pojišťoven 5 tureckých liber, asi
108 korun.
Někdy naslane i v jejich řadách zmatek; jeden
oddíl lelí k hořícímu místu, kdežto druhý již se vrací
stále stejným chvatem — nastane srážka, což způ-
sobí mnohdy komické scény.
Již dříve jsem se zminil, že maďarský hrabě
Szechenyi paša vojensky organisoval sbor hasičů,
kteři se ale stěží doslanou s velkou parní stříkačkou
na místo požáru, jezte ulice zdejší jsou vělšinou
úzké a bídná dlažba brání rychlé jízdě.
Tulumbadši a oddíl Szechenye paše nestačí však
aby se požáru mohlo úspčšně čeliti a vojsko se po
sud záchranné práce nikdy nezúčastnilo. Novou vlá-
du tedy i zde čeká vhodné působišťě pro reformn
Dr. Dtokar Růžička.
práci
doktor
Dtokar Růžička
20
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
První česká athletická škola
v Praze.
V nejbližších dnech bude obohacena Praha o zří
zení, kterého už dávno postrádala. Populární misti
Fridolín Hojer otevře 4. září v Müllerově pa
láci na Karlově náměstí (nároží ulice na Zbořenci
moderně zařízenou školu athlet
ckou, Šířiti se o Hojerově činnosti a významu pro
českou athletiku těžkou, pokládáme věru za zby
tečno. Jeť s dostalek známo, že byl jedním z jejích
zakladatelů. Jeho veřejná dráha začíná roku 1891.
kdy s nebožtíkem Balejem vystupoval už v pražském
Variété. Hojer byl jedním ze zakladatelů těžko alhle-
tlckého klubu Žižkov, jenž předběhnuv značně svou
dobu, se zakrvácel odvážným na tehdejší Prahu pod-
nikem mezinárodních závodů r. 1897. Jeho nástupcem
se stal proslulý K. A. Žižka, v němž Hojer dlouho
platně působil. Jako výkonný athlet doby! Hojen
množství cen a utvořil řadu rekordů, které budou
tvrdým ořiškem všem jeho nástupcům. Vedle celé
řady vynikajících amaterů vychoval Hojer i profe-
sionály tak renomované jako jsou Josef Šmejkal
rekordman Fejtek.
uuuuuuu
Fridolín Hojer
Müllerův
Hojerův
Balej
Hojer
Žižek
Šmejkal
Fejtek
Praha
Karlov náměstí
Žižkov
český athletická škola v Praga
Variété
21
title
MODNÍ ZÁVOD PRO DÁMY
22
article
NOLFSCHLE
NOLFSCHLE
uu
Soukromých žáků jeho, kteří vděčně Hojera vzpo
mínají, jsou řady ze všech tříd společenských.
Jestliže na podnik Hojerův upozorňujeme, činím
tak jednak proto, že se jedná o nový, u nás prvý
podnik českého člověka, jednak pro důležitos
podniku samého
Hojerův
23
article
NÁBYTEK
NÁBYTEK
nejlens jkosu doporněuje frn
Praha-II., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847.
Dnešek jest dobou sportu, jenž poskytuje
remedium proti následkům vysilující a vždy jedno-
stranné činnosti. Ale sport každý bez výjimky vy-
žaduje dosti značných obětí časových, k nimž se
nemohou odhodlati právě lidé, kteří blahodárných
účinků sportu by nejvíce potřebovali. Z tohoto po-
znatku a potřeby vznikla nepřehledná řada »sy-
stémů«, které v zhuštěné formě podávají — nebo
aspoň tvrdi, že podávají — svým pěstitelům náhradu
sportu k několikaminutovém cvičení. Hojer se vyhýbá
úzkostlivě diskreditovanému slůvku systém a dokonce
už netvrdí, že rozmnožil jejich řadu, prohlašujese
otevřeně za přívržence systému Atlila-Sandowova.
který přizpůsobuje na základě přebohatých zkuše-
ností, které získal jako athlet i učitel, indivi-
dualitě svých žáků. V temto individuálním
vyučová i jest přední cena Hojerova ústavu. Úkolem
vyučování v něm není nadělati Herkulů s býčími
šíjemi a hypertrofovaným svalstvem, nýbrž umožniti
každému podle jeho individuality nabýti v krátku
jisté síly, ladné moskulatury, křepkosti a vštípiti člo-
věku touhu po tělesné systematické činnosti jako
protiváze a nápravě neblabých následků jednostranné
práce profesionální.
všeohocná ake
společnost pr
pojišťování
naproti „Národnímu divadlu“
Pojišťuje ve všech možných kombinacich za pevnou prem i
= Žádejte prospekt. =
Hojer
Sandowův
Herkules
Praha
štěpánský ulice
Atlil
Hojerův ústav
národní divadlo
25
article
Athletika a sportovní hry-
** S. K. Mladá Boleslav, jenž proslul mezi
venkovskými našimi městy samostatným rázem svého
sportovního podnikání, utrpí novou ztrátu. Opoušti
město inž. Václav Kepler, známý pod pseudonymem
Kuna výborný hockevista S. K. M. B. Inženýr Kep-
ler byl nejen mistrem hry, nýbrž i jedním ze zakla-
datelů hockeye na ledě v Mladé Boleslavi. Jako kr-
pitán dovedl své mužstvo povzbuditi a nadchnouti
v okamžicích, kdy kde kdo už zoufal nad výsled-
kem. Krutě věru doléhá osud na horlivý klub mlado
boleslavský; odešliť mu během krátké doby výborn
pracovníci Jappl, dr. Veselý, magister Kryž a nyn
1 inž. Kepler. Težká, ale i čestná úloha připadá zby
lým jejich druhům, vyplniti mezery po jmenovaných
zbylé a udržeti klub na staré výši. P'řejeme jim
upřímně plného zdaru.
** A. C. Sparta. Dnes o 3. hod. odpoledn
kvalifikační zápas mužstev. Veškeří hráči, kteří na
zařadění do mužstva reflektují, dostavtež se určitě.
S K
Ing
Kepler
M B
doktor
Veselá
Kryž
A C
Mladá Boleslav
Kepa
Opouště město
Jappl
Sparta
Ing
27
article
Ladislav Švestka a spol., Praha, Václav. nám. 53.
Ladislav Švestka a spol., Praha, Václav. nám. 53.
Vlastní výroba. Úvěruhodným osohám mírné pla
tební podminky. — Illustrovaný cenník za 80 h l.
Šerm.
** Benj. Alesiano, diplom. šerm. mistr na
kr. voj. šerm. škole v Římě, vrátil se po delším
tourné po italských městech opět do Praby a začne
od 1. září pravidelně vyučovati v nově zřízených
místnostech v Martinské ul. č. 2.
Z cyklistského ruchu.
** Bold'or začíná dnes v pařížském Buffalu.
Favoritem jest Lčon Georget, který závod vyhrá
r. 1903 a 1907; znamená u bookmakerů 1: 1. Trous-
selier, vílěz Bordeaux-Paříž, následuje s 2: 1, Fr
Faber, jenž se vyznamenal vítězstvím v několika
etapách závodu kolem Francie, znamená 3: 1, Dor
tignac 5: 1, Brocco 6:1, Cornet 8: 1, Privat 8: 1a
Lafourcade 16:1.
Historie Bol d'oru
1904 C. Huret
738 km 946 m
1895 C. Huret
829.km 498 m
1896 P. Rivierre
859 km 120 m
1897 A. Stein
764 km 826 m
1898 C. Huret
852 km 468 m
1899 J. Wallers (motor. vedení
1020 km 977 m
1900 G. Cordang (motor. vedení)
956 km 755 m
779 km 700 m
1902 G. Cordang
1903 L. George
847 km 800 m
1904 Petit-Breten
857 km
943 km 666 m
1905 A. Vanderstuvít
1906 René Poltier
925 km 200 m
1907 L.. Georgee
904 km 420 m
** Ve Varšavě konány po tříleté přestávee
cyklistské závody. Vedle domácích amatčurů se jich
zúčastnilo mnoho německých profesionálů. Závody
trvaly čtyři dni a návštěva jejich kolísala po každé
mozi 6—8000 Velké ceny Varšavy dobyl Dörflinger
nad Revsem, Nedělou a černochem Spainem. Bade
sěeěnn
vyloučen poruchou pneunatiky
Švestka
Václav
Lčon
Faber
d ' or
C Huret
Huret
A Stein
J Wallers
G Cordang
Poltier
Neděla
Spain
Bade
Praha
Řím
Bordeaux
Paříž
Francie
Petit
Varšava
Buffalo
Velká cena Varšava
Dora tignac
km
km 420
28
article
U. NOWOTNÝ VPRAZE
U. NOWOTNÝ VPRAZE
Ferdinandova tř. č. 38.
cak. výsadní továrna na slřelné zbraně
Dalekostřelné ručnice lovecké a zbrané
obranné dodává za ceny konkurenční. Velký
katalog 50 hy malý cenník zdarma. Též na mě-
síční splitky. Velký výběr automatických
bambitek, revolverů, flobertek. Prodej c. k. střel-
ného prachu, náhojnic a veškerého střeliva. —
Na jub. výstavé bohatá exposice v pavilonuč.
109 před pravým vehodem do pavilonu obchodu.
Zástupce firmy přitomen na výstavě v neděli
i ve svátek.
13528
Automobilism
** Rytířem čestné legie byl jmenován
belgický automobilový sportsman baron Pierre de
Crawhez za zásluhy, které si získal o Rutomobilové
hnutí zejmena tím, že založil závod na okruhu
ardenském.
** K závodu na Semmering došly tyto
nové přihlášky: 2 Isošia Fraschini, 2 Mercedes (hlá-
šení ředitelem A. Daimlerem a Ch. Beltagnem)-
U Nowotná
Ferdinandův
Crawhez
A Daimler
Semmering
Isošia Fraschini
29
article
MERCEDĚS
MERCEDĚS
Vítez
Grand Prix 1908.
va
„Av-rALAE Halphan spolu, spol. ! 1. o.
ve Vídnl, I, Augustinerstrasse 8, telefon č. 10625.
Dilna pro správky:
Vídeň, Il., Engerthstrasse 202, telefon č. 1270z.
Garáž: Vídeň, IX., Sohlickgasse 3, telefon č. 15337
1370
** Továrna Laurin Klement vydala
právě katalog svých automobilových omnibusd.
Mladoboleslavská továrna, která vynikala vždy bo-
hatstvím různých typů, zůstává i v tomto ohoru
věrna svému beslu: uspokojiti svými výrobky všechny
potřeby. Katalog obsahuje neméně než 8 typů vozi-
del pro hromadnou dopravu. Jsou to: hotelový vůz
F pro 5 cestujících s motorem o 14/16 k. s., spole-
čenský vůz pro 7 cestujících, motor 14/16 k. s.,
lehký otevřený omnibus FO pro 9 cestujících, motor
14/16 k. 3., zavřený omnibus pro hotely F O Z pro
7 cestujících, motor 14/16 k. s. a týž pro 9 cestují-
cích. Všechny tyto vozy opalřeny jsou pneumati-
ckými obručemi. Jejich maximální rychlosti jsou 45,
35 a 80 km. K pravé těžké artilerii náležejí typy
D O pro 12—14 cestujících s motorem 20—22 k. s.,
omnibus H O P pro 12 osob a motorem 30/32 k. s.
a omnibus H OS pro 17—22 osoby s motorem o
31/32 k. s. Všechny tyto typy jsou již zavedeny na
mnohých místech, kde se dokonale osvědčují jako
rychlá, ekonomická a spolehlivá vozidla. — Právě
dochází zpráva, že lehkého omnibusu Laurin Kle-
ment používá cestovní kancelář v Innomostí, která
po způsobu velkých měst zavedla okružní jízdy pro
cizince ke shlédnutí pamětihodností a krás města
Laurin
Klement
Vídeň
Engerthstrass
Sohlickgass
Vítez Grand Prix
O pro 12
14 / 16
km
omnibus H OS
38
article
** Meeting u Bologne ukazuje, jaké sumy
peněz v automobilovém sportu se vynakládají. Nn
okruhu provedeny rozsáhlé úpravy, mezi nimiž jsou
dva objekty, které samy vyžadovaly nákladu
80.000 lir. Místy silnice přimo odvedena ze starého
směru, zatáčky byly rozšířeny a překonstruovány,
místy musílo k tomu cíli býti zbořeno i několik
chalup. Všechny silnice nově vyštěrkovány a zválco-
vány. Therování se děje novým způsobem, jenž se
při zkouškách znamenité osvědčil. Skvělý stav dráhy
dává naději, že bude dosaženo v závodě o štít bo-
lognský 100 km,
v poháru Floriově dokonce 120 a
125 km rychlosti.
Meeting
Bologne
NN okruh
km
42
article
Veřejnost téměř zaplavována jest články v tý.
denních i denních listech, ve kterých napadáni jsou
pání Petrofové, majitelé továrny n
piana v Hradci Králové. Poněvadž neprav-
divé ty články psány jsou v tom smyslu, jako by
v továrně panoval bezpříkladný nepořádek a poměry
líčeny jako pro dělnictvo nesnesitelné, dále jakoby
pp. továrníci počínali si nějak despoticky a neupří-
mně vůči dělnicivu, prohlašuje veškeré podepsané
dělnictvo z továrny pánů Petrofo, že zprávy ony
jsou jenom štvaní proti továrně a jejím majitelům,
kteří jsou lidmi přístupnými a s dělnicivem zachá-
zejí vždy slušně, zajišťují toto materiálně lépe net
kterákoli na pokojí a v klidu ponechávaná továrna
v okolí a přejí dělníku, pokud sám nejsprostším
způsohem nepomáhá je pronásledovati, naprostou
volnost a svobodu přesvědčení. Dokladem toho jest,
že pracují v továrně dva dělníci již čtyřicet roků,
tři třicet šest roků, sedm přes třicet, čírnáct pře
dvacet až do třicíti, čtyřicet od deseti až do dvaceti
roků. Že plat jest slušný, dokazuje okolnost, že př
sto dělníků platí osobní daň z příjmů. Dále jest
známo, že mnozí lidě, na továrnu hanu kydající
úsilovně se snaží místo v továrně té obdržeti, čími
nízkost jednání svého dokazují. Charakterní jednání
pp. Petrofů tak jest známo, že s hnusem odsuzuj
podepsaní dělníci veškeré útoky na pány ony podni
kané a veřejně projevují pp. Petrofům svou úctu
lásku a oddanost, netajíce se přáním, míti takových
zaměstnavatelů v Čechách více.
Petrof
Hradec Králové
Čechy
Petrof