ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 15 9c9b0be0-75a6-11dc-95c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 15
Chunky — 45 celkem · entity: person 69, place 46, org 18, work 19
1 masthead
30. srpna 1908. Číslo 239.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 15.
4 title
Školská hlidka.
5 article Národní školstva v roce 1907.
Národní školstva v roce 1907. Před nedávnem publikována byla ve „Věst niku vládním u věcech školství obecného“ ti- štěná „Výroční zpráva c. k. zemské školní rady pro Čechy o stavu národního školství v králov- ství českém za rok 1907“, ve kteréž podává se obraz tohoto školství koncem roku 1907, se- stavený dle školních okresů, z nichž jest 65 če- ských a 52 německých. Jak již loňského roku na tomto místěe bylo připomenuto, zůslává i letos hlavní vadou zprávy, že vykazuje svoje dala většinou nikoliv dle vyučovacího jazyka škol, nýbrž dle okresů, v nichž školy jsou, tak že s národnostního stano- viska nabýti lze z ní jenom příbližného obrazu o pravém stavu věcí. Všech veřejuých škol obecný ch v Čechách bylo dle ni 5456 (v českých okresích 3156, v německých 2300) s 17.706 třídami; výhradně chlapeckých jest z nich 335, jenom dívčích 330, ostatní jsou smišené. Na 3173 z těchte škol jest vyučovací řečí čeština, 2283 jest německých; v německých okresích jsou 42 české školy, v českých okresích 25 ně- meckých. Poměr škol obou národno- stí jest 58.16% českých a 41.84 % aě- meckých, i stojí značně za pomě- rem obyvatelstva v zemi dle sčí- tání z r. 1890, jenž činí 62.68% Čechů a 37.26% Němců. Během r. 1907 přibylo v Čechách 36 ško obecných a zlepšil se poměr obojích škol o 0.1 ve prospěch české národnosti, zůstávaje na téte straně ještě stále v nevýhodě o 4.527% čili o 246 škol. Německé okresy vykazují více jednotřídek než české (607: 481), za to v českých okresích vyskytuje se ještě stále 6 sedmitřídek a 3 osmitřidky. Polodenní vyučování jest v německých okreslch na 52 skolách (v českých na 3), čá- stečně polo- a celodenní na 9 (v českých na 26) Měšťanských škol veřejný ch jest 337 chlapeckých (v čes. okr. 206, v něm 131), dívčích 249 (152 97) o 2176 třídách.
Čecho Němec Čechy národní školství v králov
6 article
Přírostek z loňska činí 19 škol. Dle vyučovacího jazyka jest 357 českých a 229 něme- ckých, dle procent 60.9%: 39.1%%, kterýžlo poměr vykazuje za poslední rok pro české školy měštanské zlepšení o 0.6 . Němčině jako nezávaznému předmětu učilo se na 346 měšťanských a 600 obecných ško- lách českých; češtině na 59 měšť. a 79 oboc- ných školách německých; francouzština jest za- vedena na 323 měšťanských školách, angličina na 5, těsnopis na 51, psaní na stroji na 2, hira na housle na 119, práce ve školní zahradě na 371; vedle toho též na 4118 5kolách obecnýel (2456 v českých a 1662 v německých okre- sích); zahradu školní má celkem 5111 národ- ních škol (2964 + 2147), pokusná pole 1040 (769 + 271). Školní lékaři jsou na 336 ško- lách, z toho — což jest potěšitelno — na 289 v českých okresích; 76 škol má své lázně, 12 školní kuchyně a 19 vlastní školní spořitelny.
7 article
Nedílné dopolední vyučování zavedeno jest na 17 školách po celý rok, na 8 na čas; v českých okresích jest to v první řadě v Praze na 10 ško- lách, mezi lím na 2 chlapeckých měšťanských Pomecné třídy pro slabomyslnou mládež jsou 3 v Praze; v Zamberku jest podpůrná třída pro děti méně nadané. Moderní toto zařízen osvědču,e se naveskrz a jest si přáti, by se ujale hojnější měrou. V německých okresích ho do- sud nání. S národními školami jest spojeno 10 k ur sů průmyslových (vesměs v česk,c-h okr sích) a 129 hospodářských (105 v če- ských a 24 v německých); při měšťanských ško lách bylo 12 pokračovncích kursů pre dívky a 43 jednoročních kursů učebných (ne- úředně IV. třídy měšť. zvaných). Ustavy pro školni mládež hlu- choněmou jsou 4, pro slepou 1, pro slabomyslnou 1, vychovávacíc ústava (átulen, polepšoven) 17. Mateřských škol jest 326 s 719 pě stounkami a opatrovnicemi a 23442 svěřenci opatroven 170 s 370 silami a 13.967 dělmi Německéokresy maj poměrně víc mateřských škol (230), české více opatroven (117). Zvláštních hřišť pro mládel ž jest 553. jesle 64, delských ohříváren 11, feriálních ko lonií 35 (v českých okrosích jen 12), polévko- vých ústavů školních 1808, vánoěních nadilel
Praha
8 article
1967. Soukromých škol becnýck s právem veřejnosti jest 168 (77 v če ských a 91 v německých okresieh) o 432 tí dách; z těch jest 99 s českou vyučovací řečí 69 německých. Srovnáním počtu soukromýel škol v německých okresích a počtu českých ško soukromých vysvitne ihned dislokace če- ského soukromého školství menji no vého. Bez práva veřejnosti jest 41 obe ná škola (20 v českých, 21 v německých okre sích) s 84 třídami; 12 z nieh jest českých, 29 německých, namnoze odumirajících venkovskýeh škol židovských. Měšťanských škol s právem ve řejnosti jest 18 (7 českých a 11 něme ekých), bez něho 4, vesměs němocké. Jádrem celé výroční zprávy jsou statistické údaje o počtu školní mládeže, při nichž citelně a se zřetelem na národ.stní důležitost těchto čísel s velikou újmou žádoucí úplnosti pohřešuje s ne dostatek označení mládeže dle národnosti. Všechdětí u věku školou povin- ném jest v Čechách 1,143.780 a to 571.368 hochů a 572.412 děvčat (loni 1.123.013 [561.326 + 561.687]); z toho při padá na české okresy 697.935 (380.210— 347.725), na německé 445.845 (221.158 - 224.687). Z této mládeže chodí do veřejných škul měťanských 99.563 (54.136 chlapeda 45.427 děvěat), do obecných 1,003. 360 (495.773 + 507.587) . Na jednu školní síň připadá v zemi prů- měrně 56 dětí, v českých okresích nad 57 (nej více Kladensko 71, nejméně Praha 46), v ně meckých 54 (nejvíce Ašsko 64, Praha 41).
Čechy Kladensko Praha Ašsko + 507.587
9 article ) „Nár. Listy“ č. 325 z 24. listopadu 1907
) „Nár. Listy“ č. 325 z 24. listopadu 1907 V českých okresích navštěvuje soukro- mé školy národní celkem 7884, v německých 15.290 dětí, a odpovídá tento nepřirozený po- měr (české děti v matičních školách) poměru také soukromých škol v obojích okresích, jak bylo výše poukázáno. Ostatní z dětí povinných školou navštěvuj vyšší a odborné školy (12.714), vyučo- vány jsou doma (879), neb zůstávají pro těžké vady bez vyučování (3982, mezi tím 391 hlucho- němé, 106 slepých, 1472 slabomyslné, 2013 zmrzačených). Normálně vyvinutých z ůstalo bez vyučováni jen 108. nsme K dětem, které jsouce školou povinny, tak ji skutečně navštěvují, druží se v návštěvě ve- řejných škol národních mládež, ktorá dosud dle svého stáří školní povinnosti nepodléhá, počtem 6158, pak ti, kdož po vykročení ze školního věku do škol těch dále docházejí bud dobro- volně (6889) nob pro neobdržení propouštčelho vysvědčení (91). Jest tedy úhrnný po če žactva na veřejných národních školách 1,116.061 (558.055 hochůa 558.006 děvčat), a to v českých okresí ch 685.987 (342.789 + 343.198), v německý ch
+ 343.198
10 article
430.074 (215.266+ 214.808). Proti loňsku jest přírostek 13.827 děti (8193 v českýcha 5634 v německých okresich). Z těchto dětí jest ve veřejných národních školác s českou řeči vyučovací 690.456, německou 425.605, čili poreentuáln 61.87%: 38.13%; proti předcházejicímu roku, kdy byl poměr 62.02%: 37.98% jeví se v ne- prospěch českýeh škol úbytek o 0.15% a bude úlohou statistiky zjistiti, zdali tento schodek jest jenom nahodilým zjevem po- pulační fluktuace aneb článkem v řetěze českých ztrát. Bro okomžik značí so tolik, že onen r oz- díl mezi proecntem národnost v zemi a procentem dětí ve školách obou zemských jazyků tvoří české děti. které chodído němeekých škol. Jeli- kož pak poměr dětí ve školním věku jest kon- statně úměrný číselnému poměru obou národ- ností vůbce, možno z toho jednoduchým počtem vyvoditi, že tato diference činí okrouhle 10.00 dětí, čili že tolikéž českých dětí vy- kázáno jest mezi mládeží něme ckých škol v Čecháchl A to ještě ber se za základ počtu poměr národnostní dle úřad- ního sčítání, o němž nikdo nebude tvrditi, že jest do poslední cifry v jazykové otázce s po- lehlivý ml
Bro + 214.808
11 article
Z dětí, veřejné školy navštěvujících, učil se druhému jazyku zemskému v českých okro- sích 126.734, v německých 16.498; vyučování tělecviku účastnilo se 366.284 dětí; 21.899 musilo konati do školy cestu delší než 4 km. Všeobeená úleva v docházce byla zavedena na 466 škelách, z toho na 379 v ně- meckých okresfch a uživalo jí 11.713 dětí; úlevy speciální, jednotlivcům poskytované, vy- kazuje 4038 škol a povolena byla 75.611 žá- Pro nedbalé posflání mládeže do školy uloženo bylo 39.368 trestů. z toho vykonány 8724 poněžité, 21.221 věze- nim;obnos pokut činil 38.449 K 94 h. V 152 případěch dožadován byl opatrovnický soud na pomoc proti nodbalým rodičům. Závěr výroční zprávy tvoří přehled u či- telstva na národních školách, při němž opět scházejí roztřidění dle vyučova- cího jazyka škol, při nichž působí. Cel- kem jestna veřejných školách obee- ných 17.807 učitelských osob (nečítaje učitele náboženství a industriálni učitelky) a to 14.797 mužů a 3010 žen (83.12%: 16.9 9%) během roku přibylo 338 osob a stouplo procenl učitolek z 16.57% na 16.9 . Na měšťanských školách působil učitelstva 2928 (2163 mužů a 765 žen, čili 73.87%: 26.13); osob přibylo v roce 108 učilelek o 1.4 9%. Bez přodepsané způsobnosti formálné vyu čovalo 100 osob (89 na měšťanských, 11. na obecných školách), většinou přechodně.
km
12 article
Učitelů náboženských, vstoňove ných školními úřady, bylo 556, dosazenýcl církvemi 3631; na 1073 školách obstarával vyučování náboženství světští učitelé. Indu- striálních učitelek bylo 3365, až na 27 vesměs kvalifikovaných; o 520 k nich se praví, že jim jest toto vyučování vedlejš ím zaměstnáním. Na jednu učitelskou silu na veřej ných národních školách — mimo učitele nábo ženství a učitelky ručních prací — připa- dali v zemi 54 žáci, totiž v českých okre sích 55 (nejvíce Kladensko 69, nejméně Prahu 44), v německých 52 (nejvíce Ašsko 61, nej méně Praha 37). e tohor Na soukromých školách působilo 898 uči telských sil; z toho byly 502 ženy, v čemž nej více zajisté jsou zahrnuty školy konfesinální kde se obstarává vyučování členkami kongr ouo etole vtttolhso kům.
Kladensko Praha Ašsko Praha 37
13 article
gací. Ke statistice učitelstva druží se koncčně přehled ústavů k jeho vzděláni Státních mužských paedagogii jes v Čechách 16 (obě národnosti po 8) s 239 učiteli a 2744 chovanci (1399 Čechů a 1345 Němců); ženské úslavy státni jso dva, český a německý, s 575 chovankami (297 Češek, 278 Němek). Soukromé ústavy ke vzdělán učitelů jsou 2, oba české, jeden s práven veřejnosti, druhý bez něho, se 168 chovanci. ženských jest 10 s právem veřejnosti (čes. 6. něm. 4) s 1428 žačkami (882 Č., 546 N.), ben práva veřejnosti 3 (čes. 2, něm. 1) s 294 cho vankami (217 Č., 77 N.). Komisí pro zkoušky učitelske způsobilosti jest 16 (v sídlech státnícl paedagogií) a to polovice českých, polovice ně mockých, před nimi udělalo r. 1907 zkoušku pro obecné školy 701 učitel a 338 učitelek. pro měšťanské 154 učitelů a 62 učitelek. Potud mluví čísla; zdánlivě suché řady je- jich oživnou v očích odborníka a stávají s zrcadlem minulé práce, ku povznesení školství vynaložené, i pobídkou nového úsili. Kéž jejich mluva nalezne sluch tam, kam míni!
Čecho Čechy 16 obecný škola 701 učitel Češka Němka 77 N
14 article Hrozný požár v Cařihradě.
Hrozný požár v Cařihradě. (Pův. zpráva „Nár. Listů“) Z Cařihradu, 25. srpna. Kolem 2. hodiny odpol. v neděli dne 23. srpna výpukl v jedné části Slambulu, tak zvané AH- Bazar, blíže mešity Mehmeda z neznámě dosud příčiny po- zár. Dle jedné verse počalo hořeti v turecké škole, dle jiných v domě praporečníka válečného korábu Ahmeda effendiho. Za panujícího sllného severáku, který větší čás roku v Calihradě věje, nabyl požár ohromného roz- měru. Soiva první plameny z hořícího domku vy šlchly, již jiskry lítaly na všechny strany a za ně- kolik minut zachváceny byly budovy na 5 různých mistech najednou, odlud se šířil požár ohromnou rychlostí, domek za domkem stával se obětí dravého živlu tím rychleji, že největší část domků je ze dře- va, nyní v létě vše suchié a žárem slunce vyprahlé Kde v Carhradě byl a na vlastní oči tyto tureck Baráky pozoroval, pochopí, jak rychle oheň se šl- řiti mohl. Cařihradské domky, zvláště turecké, posky- tují malebný obrázek; jeden s druhým spojen, vypa- dají jako hnízda vlašťovek, k sobě slepená, takže s každý při prvním pohledu myslí: samotný by ta- kový barák jistojistě spadnouti musil, kdyby se na- vzájem nedržely. O nějaké stavební technice zde ne- může býti ani řeči, kde štěny ani kolmo nestojí. Hned na počátku se lidé pokoušeli oheň uhasiti v okamžiku však byli se dvou, se tří stran obklopen žárem a jejich úsilí, oheň omezili, bylo marno. Pla- meny zachvátily v malé chvíli části Fatih, Bayerzld Akserai, Saradjhané a Vela Meldan a šlehaly k neb do ohromné výše Kolem 6. hodiny večerní dosáhl požár vrcholu vše kolem vodovodu císaře Valence bylo jediné ohni- vé moře; domky hořely po obou stranách vodovodu, jehož zdi se zdály zcela průhlednými.
Mehmed effendi Barák Pla Cařihrad Saradjhaný Velo Meldan Fatih Bayerzld Akserai
15 article
Pti vypuknuti ohně byl vodovod huslě obsazen diváky, kteří však při náhlém vzmachu se dali ši- leně na útěk. Záře, klerá z plamenů vycházela, byla tak ohromná, že na terasách protější strany Zlatého Rohu, v Galatě, lidé četli noviny a nad celým Cati- hradem byla obloha rudě zbarvena, Stěny ďomův Pole, obrácené směrem ke Stambulu, byly jako po- chodní osvětleny. Příšerný pohled se skýtal těm, kteti pisjižděli k večeru se strany asíjské, z Haidur-Paše neb z Kadi-Köi i z ostrovů Princů. V celém měslě panovalo chromné vzrušení; lidé stáli na lerasách pozorovali úzkostlivě stále se šířící požár; most ga- latský byl hustě obsazen, takže pasáž byla nebez- pečna. Lidské úsilí, dravému živlu učiniti přítrž, uká zalo se vůbec marným při nastalém nedoslalku vody takže hasiči se musili omeziti jen na obrannou prác tím, že budovy na pokraji ohně, ještě nezachvácené vyklizeli a vodou polévali. Na ulicích galatských mezi novým a starým mo stem hnala se četná oddělení dobrovolných hasičů, zvaných tulumbadši, na místo neštěstí. Z Taximu Kassim-Paše, předněslí cařihradských, přijel Sze- chenvi paša se svým, dle vojenského způsobu orga nisovaným sborem s parní stříkačkou. Až do 3 hodin ráno řádily plameny. V Zlatěm Rohu se jejich zář krvavě odrážela a stožáry zde za- kolvených rybářských loděk se temně odstiňovaly o jasného pozadí.
Roh Stambul Haidur Kadi Taxim Kassim
16 article
Druhý den skýtalo spáleniště smutný pohled. Z vodovodu eísaře Valence lze dobře rozsah celéhe neštěstí přehlédnouli; po obou stranách strmí hole spálené stěny, z nichž dým ještě tu a tam vystupuje; spálené stromy, zničené zahrádky, sbořené mina- rety několika mešit svědčí o řádění zhoubného živlu, Mezi zříceninami se prochází množství diváků. mali hoši pátrají v ssutinách po nějaké kořisti. Na dvorku jednoho až do základů zničeného domků si vystavěli obyvatelé provisorní bydliště z několik holí, zastičených do zčernalých zdí a pokrytých za- chráněnými koberci; muž něco kutí a žena ztrnule přihlíží. Nějaké srdcervýucí výjevy jsem nepozoroval Turek vše klidně snáší — Allah dal a Allah vzal — je to kismet (fatuh štalo bo tak, protože sef tak stáli musilo — neb Allah tomu chtěl; a kdyby se někdo souseda Turka zeplal, kde nyní pohořelí bydl a ce ze svého majetku zachránili, odpoví zcela lho- stejně: bilmior — nevím) Při vstupu na rozsáhlé spáleniště vidél na jed- nem nově vyslavěném dřevěném domku, kterž zůstal neporušen, na provázkách viseti staré střevíce k nim přivázán česnek — je to talisman, který má chrániti proti zlým duchům; též na jedné mešitě jsem pezoroval stejné ochranné ozdoby. Se střechy visí namnoze hadry i koberce, které vykonaly debrou službu, jsouce vodou stále smáčeny, proti padajícím jisknám.
Turek Allah
17 article
Celkem vyhořelo dle zdejších novin na 300 domků a 2000 obchodních krámů; kdo však si spl- leniště bedlivě prohlédl, tomu se zdá udaný počel velmi vysoký. Číslo vyhořelých a zbořených slaven se asi přibližuje půkdruhému tisíci. Při tom všakse nesmí zapomínati, že vyhořelá čtvrt byla výhradně Turky obydlena; jsou to malé domky, k sobě těsn přiléhající, bez dvorků a obydlené vždy jen jedinou rodinou. Turek ve svěm, siavení podnájemníka netrpí Proto se nelze divit, že při tak ohromném čísle po- hořelých baráčků jen něco přes 7000 obyvatelů je bez přískeši Při ochranně prácí zahynulo též několik lidí Joou to přislušníci dobrovolného sboru hasičskéno tulumbadši, kteří se odvážně hnali do hořících bu dov a tuto odvahu zaplatili životem. Také někosik žen a dětí uhořelo. Celý Cařihrad cití s pohořelci a dokázal tulo účast tím, že hned druhý den pořádány byly sbírky by se odpomohlo bídě První, který přinesl pomoc a upsal větší částku byl veškovezír Kiwnil pača, pak prefekt měsla Ziven bej a mnoho jiných. Podobně neštěstí se v Cařihradě dosti často op- kuje; tak nedávno v Hasköi lehlo na 400 domků popelem. Volkou vinu, že požár tak rozšířiti se může, sluš přičísti panujíci indalenci, klerá brání zkíditi ládny sbor hasičů, v tom směru jsou v Cařihradě ješte zcela primitivní poměry Na Galalské věži, široko daleko kraji věvodíeí je požární slanice, klerá oznamuje obeň ve dne žlu- lým praporem, v nací pak řadou na tyči vyvěšených svělel: čim větší požár, tím svělel přibývá.
Turek Cařihrad
18 article
Okamžitě rozlétnou se hlavními ulicemi caři- hradskými chlapíci v rudočerveném kabátku s dloa- hou kovanou holí v růce; táhlým voláním hlásnjí oheň. Psi pouliční spusti pekelný štěkot, jakoby tuši i neštěstí. Za nedlouho houkají děla na asijské straně Bosporu, blíže Jeni Köi, poslavená a z množsíví ran lza seznati, v které čásli měsla nebo okolí hoří. Tento okamžik je vždy vzrušující. K večeru a v noci pak oznamuje ješlě ponocný, zvaný běkdši, slavení nel ulici ohněm ohroženou. Častokrále člověk, ze spani vyrušený, lelí k oknu, neb rána na ránu okovaně hole bekdšího dopadá ne špatně dláždění a jangun várl Jan-gun várl (hotů rozléhá se pronikavým, táh lým jekem tichou noci.
Jan Bospor tichý noc
19 article
Se všech stran hrnou se dobrovolní hasiči, zná- mi fulumbadši, polonazí, bosí, v krátkých kalholácl a peslré košili a v síleném letu s malou stříkačkou, položenou na ramenech 4 mužů, pádí k požáru, vše před sebou rozhánějíce. První běhoun ječí z pln hrdla své táhlé znamení a za celou flupou jede ná- čelník na malém kontku. Se zvláštní zručnosti mění se v slejně prudkém běhu nosiči střikačky. Běda však. kam zapadne talo horda, klerá místo hašení se d pouští v nastalém zmatku spíše krádeže a odnes vše, co jí padne do rukou Takový obor čítá asi 30 až 40 mužů, většinou Kurdů a za dřívějšího režimu prý značný díl svého výdělku musili odvěsti sultánovu dvoru. Za každý požár doslanou od pojišťoven 5 tureckých liber, asi 108 korun. Někdy naslane i v jejich řadách zmatek; jeden oddíl lelí k hořícímu místu, kdežto druhý již se vrací stále stejným chvatem — nastane srážka, což způ- sobí mnohdy komické scény. Již dříve jsem se zminil, že maďarský hrabě Szechenyi paša vojensky organisoval sbor hasičů, kteři se ale stěží doslanou s velkou parní stříkačkou na místo požáru, jezte ulice zdejší jsou vělšinou úzké a bídná dlažba brání rychlé jízdě. Tulumbadši a oddíl Szechenye paše nestačí však aby se požáru mohlo úspčšně čeliti a vojsko se po sud záchranné práce nikdy nezúčastnilo. Novou vlá- du tedy i zde čeká vhodné působišťě pro reformn Dr. Dtokar Růžička. práci
doktor Dtokar Růžička
20 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. První česká athletická škola v Praze. V nejbližších dnech bude obohacena Praha o zří zení, kterého už dávno postrádala. Populární misti Fridolín Hojer otevře 4. září v Müllerově pa láci na Karlově náměstí (nároží ulice na Zbořenci moderně zařízenou školu athlet ckou, Šířiti se o Hojerově činnosti a významu pro českou athletiku těžkou, pokládáme věru za zby tečno. Jeť s dostalek známo, že byl jedním z jejích zakladatelů. Jeho veřejná dráha začíná roku 1891. kdy s nebožtíkem Balejem vystupoval už v pražském Variété. Hojer byl jedním ze zakladatelů těžko alhle- tlckého klubu Žižkov, jenž předběhnuv značně svou dobu, se zakrvácel odvážným na tehdejší Prahu pod- nikem mezinárodních závodů r. 1897. Jeho nástupcem se stal proslulý K. A. Žižka, v němž Hojer dlouho platně působil. Jako výkonný athlet doby! Hojen množství cen a utvořil řadu rekordů, které budou tvrdým ořiškem všem jeho nástupcům. Vedle celé řady vynikajících amaterů vychoval Hojer i profe- sionály tak renomované jako jsou Josef Šmejkal rekordman Fejtek. uuuuuuu
Fridolín Hojer Müllerův Hojerův Balej Hojer Žižek Šmejkal Fejtek Praha Karlov náměstí Žižkov český athletická škola v Praga Variété
21 title
MODNÍ ZÁVOD PRO DÁMY
22 article NOLFSCHLE
NOLFSCHLE uu Soukromých žáků jeho, kteří vděčně Hojera vzpo mínají, jsou řady ze všech tříd společenských. Jestliže na podnik Hojerův upozorňujeme, činím tak jednak proto, že se jedná o nový, u nás prvý podnik českého člověka, jednak pro důležitos podniku samého
Hojerův
23 article NÁBYTEK
NÁBYTEK nejlens jkosu doporněuje frn Praha-II., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847. Dnešek jest dobou sportu, jenž poskytuje remedium proti následkům vysilující a vždy jedno- stranné činnosti. Ale sport každý bez výjimky vy- žaduje dosti značných obětí časových, k nimž se nemohou odhodlati právě lidé, kteří blahodárných účinků sportu by nejvíce potřebovali. Z tohoto po- znatku a potřeby vznikla nepřehledná řada »sy- stémů«, které v zhuštěné formě podávají — nebo aspoň tvrdi, že podávají — svým pěstitelům náhradu sportu k několikaminutovém cvičení. Hojer se vyhýbá úzkostlivě diskreditovanému slůvku systém a dokonce už netvrdí, že rozmnožil jejich řadu, prohlašujese otevřeně za přívržence systému Atlila-Sandowova. který přizpůsobuje na základě přebohatých zkuše- ností, které získal jako athlet i učitel, indivi- dualitě svých žáků. V temto individuálním vyučová i jest přední cena Hojerova ústavu. Úkolem vyučování v něm není nadělati Herkulů s býčími šíjemi a hypertrofovaným svalstvem, nýbrž umožniti každému podle jeho individuality nabýti v krátku jisté síly, ladné moskulatury, křepkosti a vštípiti člo- věku touhu po tělesné systematické činnosti jako protiváze a nápravě neblabých následků jednostranné práce profesionální. všeohocná ake společnost pr pojišťování naproti „Národnímu divadlu“ Pojišťuje ve všech možných kombinacich za pevnou prem i = Žádejte prospekt. =
Hojer Sandowův Herkules Praha štěpánský ulice Atlil Hojerův ústav národní divadlo
25 article
Athletika a sportovní hry- ** S. K. Mladá Boleslav, jenž proslul mezi venkovskými našimi městy samostatným rázem svého sportovního podnikání, utrpí novou ztrátu. Opoušti město inž. Václav Kepler, známý pod pseudonymem Kuna výborný hockevista S. K. M. B. Inženýr Kep- ler byl nejen mistrem hry, nýbrž i jedním ze zakla- datelů hockeye na ledě v Mladé Boleslavi. Jako kr- pitán dovedl své mužstvo povzbuditi a nadchnouti v okamžicích, kdy kde kdo už zoufal nad výsled- kem. Krutě věru doléhá osud na horlivý klub mlado boleslavský; odešliť mu během krátké doby výborn pracovníci Jappl, dr. Veselý, magister Kryž a nyn 1 inž. Kepler. Težká, ale i čestná úloha připadá zby lým jejich druhům, vyplniti mezery po jmenovaných zbylé a udržeti klub na staré výši. P'řejeme jim upřímně plného zdaru. ** A. C. Sparta. Dnes o 3. hod. odpoledn kvalifikační zápas mužstev. Veškeří hráči, kteří na zařadění do mužstva reflektují, dostavtež se určitě.
S K Ing Kepler M B doktor Veselá Kryž A C Mladá Boleslav Kepa Opouště město Jappl Sparta Ing
27 article Ladislav Švestka a spol., Praha, Václav. nám. 53.
Ladislav Švestka a spol., Praha, Václav. nám. 53. Vlastní výroba. Úvěruhodným osohám mírné pla tební podminky. — Illustrovaný cenník za 80 h l. Šerm. ** Benj. Alesiano, diplom. šerm. mistr na kr. voj. šerm. škole v Římě, vrátil se po delším tourné po italských městech opět do Praby a začne od 1. září pravidelně vyučovati v nově zřízených místnostech v Martinské ul. č. 2. Z cyklistského ruchu. ** Bold'or začíná dnes v pařížském Buffalu. Favoritem jest Lčon Georget, který závod vyhrá r. 1903 a 1907; znamená u bookmakerů 1: 1. Trous- selier, vílěz Bordeaux-Paříž, následuje s 2: 1, Fr Faber, jenž se vyznamenal vítězstvím v několika etapách závodu kolem Francie, znamená 3: 1, Dor tignac 5: 1, Brocco 6:1, Cornet 8: 1, Privat 8: 1a Lafourcade 16:1. Historie Bol d'oru 1904 C. Huret 738 km 946 m 1895 C. Huret 829.km 498 m 1896 P. Rivierre 859 km 120 m 1897 A. Stein 764 km 826 m 1898 C. Huret 852 km 468 m 1899 J. Wallers (motor. vedení 1020 km 977 m 1900 G. Cordang (motor. vedení) 956 km 755 m 779 km 700 m 1902 G. Cordang 1903 L. George 847 km 800 m 1904 Petit-Breten 857 km 943 km 666 m 1905 A. Vanderstuvít 1906 René Poltier 925 km 200 m 1907 L.. Georgee 904 km 420 m ** Ve Varšavě konány po tříleté přestávee cyklistské závody. Vedle domácích amatčurů se jich zúčastnilo mnoho německých profesionálů. Závody trvaly čtyři dni a návštěva jejich kolísala po každé mozi 6—8000 Velké ceny Varšavy dobyl Dörflinger nad Revsem, Nedělou a černochem Spainem. Bade sěeěnn vyloučen poruchou pneunatiky
Švestka Václav Lčon Faber d ' or C Huret Huret A Stein J Wallers G Cordang Poltier Neděla Spain Bade Praha Řím Bordeaux Paříž Francie Petit Varšava Buffalo Velká cena Varšava Dora tignac km km 420
28 article U. NOWOTNÝ VPRAZE
U. NOWOTNÝ VPRAZE Ferdinandova tř. č. 38. cak. výsadní továrna na slřelné zbraně Dalekostřelné ručnice lovecké a zbrané obranné dodává za ceny konkurenční. Velký katalog 50 hy malý cenník zdarma. Též na mě- síční splitky. Velký výběr automatických bambitek, revolverů, flobertek. Prodej c. k. střel- ného prachu, náhojnic a veškerého střeliva. — Na jub. výstavé bohatá exposice v pavilonuč. 109 před pravým vehodem do pavilonu obchodu. Zástupce firmy přitomen na výstavě v neděli i ve svátek. 13528 Automobilism ** Rytířem čestné legie byl jmenován belgický automobilový sportsman baron Pierre de Crawhez za zásluhy, které si získal o Rutomobilové hnutí zejmena tím, že založil závod na okruhu ardenském. ** K závodu na Semmering došly tyto nové přihlášky: 2 Isošia Fraschini, 2 Mercedes (hlá- šení ředitelem A. Daimlerem a Ch. Beltagnem)-
U Nowotná Ferdinandův Crawhez A Daimler Semmering Isošia Fraschini
29 article MERCEDĚS
MERCEDĚS Vítez Grand Prix 1908. va „Av-rALAE Halphan spolu, spol. ! 1. o. ve Vídnl, I, Augustinerstrasse 8, telefon č. 10625. Dilna pro správky: Vídeň, Il., Engerthstrasse 202, telefon č. 1270z. Garáž: Vídeň, IX., Sohlickgasse 3, telefon č. 15337 1370 ** Továrna Laurin Klement vydala právě katalog svých automobilových omnibusd. Mladoboleslavská továrna, která vynikala vždy bo- hatstvím různých typů, zůstává i v tomto ohoru věrna svému beslu: uspokojiti svými výrobky všechny potřeby. Katalog obsahuje neméně než 8 typů vozi- del pro hromadnou dopravu. Jsou to: hotelový vůz F pro 5 cestujících s motorem o 14/16 k. s., spole- čenský vůz pro 7 cestujících, motor 14/16 k. s., lehký otevřený omnibus FO pro 9 cestujících, motor 14/16 k. 3., zavřený omnibus pro hotely F O Z pro 7 cestujících, motor 14/16 k. s. a týž pro 9 cestují- cích. Všechny tyto vozy opalřeny jsou pneumati- ckými obručemi. Jejich maximální rychlosti jsou 45, 35 a 80 km. K pravé těžké artilerii náležejí typy D O pro 12—14 cestujících s motorem 20—22 k. s., omnibus H O P pro 12 osob a motorem 30/32 k. s. a omnibus H OS pro 17—22 osoby s motorem o 31/32 k. s. Všechny tyto typy jsou již zavedeny na mnohých místech, kde se dokonale osvědčují jako rychlá, ekonomická a spolehlivá vozidla. — Právě dochází zpráva, že lehkého omnibusu Laurin Kle- ment používá cestovní kancelář v Innomostí, která po způsobu velkých měst zavedla okružní jízdy pro cizince ke shlédnutí pamětihodností a krás města
Laurin Klement Vídeň Engerthstrass Sohlickgass Vítez Grand Prix O pro 12 14 / 16 km omnibus H OS
38 article
** Meeting u Bologne ukazuje, jaké sumy peněz v automobilovém sportu se vynakládají. Nn okruhu provedeny rozsáhlé úpravy, mezi nimiž jsou dva objekty, které samy vyžadovaly nákladu 80.000 lir. Místy silnice přimo odvedena ze starého směru, zatáčky byly rozšířeny a překonstruovány, místy musílo k tomu cíli býti zbořeno i několik chalup. Všechny silnice nově vyštěrkovány a zválco- vány. Therování se děje novým způsobem, jenž se při zkouškách znamenité osvědčil. Skvělý stav dráhy dává naději, že bude dosaženo v závodě o štít bo- lognský 100 km, v poháru Floriově dokonce 120 a 125 km rychlosti.
Meeting Bologne NN okruh km
42 article
Veřejnost téměř zaplavována jest články v tý. denních i denních listech, ve kterých napadáni jsou pání Petrofové, majitelé továrny n piana v Hradci Králové. Poněvadž neprav- divé ty články psány jsou v tom smyslu, jako by v továrně panoval bezpříkladný nepořádek a poměry líčeny jako pro dělnictvo nesnesitelné, dále jakoby pp. továrníci počínali si nějak despoticky a neupří- mně vůči dělnicivu, prohlašuje veškeré podepsané dělnictvo z továrny pánů Petrofo, že zprávy ony jsou jenom štvaní proti továrně a jejím majitelům, kteří jsou lidmi přístupnými a s dělnicivem zachá- zejí vždy slušně, zajišťují toto materiálně lépe net kterákoli na pokojí a v klidu ponechávaná továrna v okolí a přejí dělníku, pokud sám nejsprostším způsohem nepomáhá je pronásledovati, naprostou volnost a svobodu přesvědčení. Dokladem toho jest, že pracují v továrně dva dělníci již čtyřicet roků, tři třicet šest roků, sedm přes třicet, čírnáct pře dvacet až do třicíti, čtyřicet od deseti až do dvaceti roků. Že plat jest slušný, dokazuje okolnost, že př sto dělníků platí osobní daň z příjmů. Dále jest známo, že mnozí lidě, na továrnu hanu kydající úsilovně se snaží místo v továrně té obdržeti, čími nízkost jednání svého dokazují. Charakterní jednání pp. Petrofů tak jest známo, že s hnusem odsuzuj podepsaní dělníci veškeré útoky na pány ony podni kané a veřejně projevují pp. Petrofům svou úctu lásku a oddanost, netajíce se přáním, míti takových zaměstnavatelů v Čechách více.
Petrof Hradec Králové Čechy Petrof