ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c7c1230-75a6-11dc-889d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 22, person 62, work 2, org 6
1 masthead
Ročník XXXXVIIL
2 masthead
V Praze, v neděli 30. srpna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 239.
4 article
Na rnnht a odpol. Histy předelarí na v Praze v aditalslrae a něslo na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsíe nk čtvrt l4ta . . . . 7 K 50k va flialkšeh: na měsíe . . . . . . 2 K 0 Poštou: tvrí nois! . . : . 9 K 6ok sarojí vlailkos K so na ně a . . . K
Pošta Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranácb.
Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranácb. „l ty Brute? Vědomí vykonané povinnosti ke trpícímu národu svému a radostný jeho vděk nad zdatným konečně činem českým, jakým jest odepření milionového výdělku surovým škůd- cům a germanisátorům z pověstného žele- zářského kartelu, síliti a povznášeti může mysl naší Prahy nade všechno to vzteklě osočování a spílání nepřátelského, skrz na skrz porušeného tisku německého. Ale že do nečistého sboru toho neostýchá se připlésti také vídeňský orgán »naší« konserva tivní šlechty, že i ten nábožný »Vater- land« přichvátá se svým polínkem na Prahu, proto že nedopřála ohromného zisku pánům Rothschildům, Guttmannům, Wiltgen- steinům, Kestrankům a Feichenfeldům i jak se všichni ti baroni všemocného vykořisťova telského kartelu železářského jmenují, to je vskutku zjevem v nynější době povšímnutí hodným jako poučným.
Brutus Rothschild Guttmann Wiltgen Kestrank Praha Vaterland
6 article
»Vaterland« z dne 28. t. m. píše na čelném místě doslova: »Neuvěřitelné se tedy stalo: českonárodní chauvinism omráčil smysl pro obecné dobro a za- nítil pochodeň hospodářské války ve vlastní zemi. Nadšení pro spolek českého národa s Francouzi jest u pražských Čechů tak ve- liké, že uvítali rozhodnutí správní rady praž- ských vodáren, aby dodávka potrubí pro pražský vodovod byla zadána francouzsk firmě pont moussonské, okázale tisícero hlasým voláním slávy Francii a správním radům. Ježto pak vláda skrze ministra ob- chodu dra. Fiedlera hleděla působiti na pražské správní rady vodárny, aby nezadá- vali dodávku potrubí firmě francouzské. nýbrž domácím železárnám, tož zna- mená včerejší rozhodnutí pro francouzskou firmu vlastně porážku naší vlády Jsme nyní dychtivi, zda-li vlá d zvedne rukavici sobě mladočeskými obecními staršími, respektive chauvinistickou správní radou vrženou, a přivede oproti chauvinistickému tomu šílení svou autoritu ku platnosti? Nebude-li vznícená zde hospodářská vojna občanská udusenav zárodku, vzniká nebezpečí všeobecného roz šíření její Nebezpečí to odstranit jest vážnou povinností vlády, která si vytkla za cíl sjed nati dorozumění mezi Němci Čechy. Nyní však, když český chria u- vinism její dílo smiřovací zma- řil, nyní jest zapotřebí rázně zakročita požár v prvním doutnání udusit. « —
Francouz Čecho Fiedler Němec Francie Čechy spolek český národ
7 article
Slovem »chauvinism« vyrozumíváse obecně: přepjaté, až k záslepenosti vá- šnívě, ale zároveň plané a chv ástav vlastenectví. Z toho viní nás tedy dnes orgán epigonů »historické« oné šlechty, jejíž druhdy nejslavnější vůdce starý kníže Karel Schwar- zenberg za ni přísahal dne 8. listopadu 1871 ve sněmu českém, že bude brániti poraženého státního práva českého »až do těch hrdel a statků«. Nechť rozevře tehdejší německé žurnály a shledá, jak nepřátelé naši nazývali tento chrabrý výkřik: »šíleným — chauvinismem«. — Tak se časy mění Dnes jsme na očích »Vaterlandu« »šílenými chauviny« my, proto, že jsme nehodili své dobré české groše do jíenu vítkovickému Mo lochu germanisačnímu, jenž vraždí nám od let tisíce a tisíce naši ch če ských duší nejbezohlednější od- národňovací otročnickou kru- tostí a klestí promyšleně Pru- šáctvu dráhu do Ostravska, aby tak národ náš zranil a zmrzačil smrtelně na místě nejdůležitějším. — Praha dokázala za své české správy během čtyřiceti let při zadávání prací obec ních věru nepochybnou slušnost a spravedl nost k Němcům, až jí mnohdy bylo práven vytýkáno, že ubližuje tím lidem našim Avšak tak vysloveným škůdcům, nepřátelům a zhoubcům národa našeho, jako jsou oni vítkovičtí železobaroni, tak fanatickým a ur putným Velkoněmcům, kteří na potkání nás urážejí, námi povrhují: těm zadati třímilio- novou dodávku pro Prahu v době, kdy 54 zněmčených měst se buntuje v Čechách k nejbezohlednějšímu pronásledování a vy puzování našich českých menšin: to by věru přesahovalo i míru nejkřesťanštější dobroty- n pd
Schwar Němec Ostravsko Praha Čechy
8 article
Jen pes líže ruku, která h bije. — Národ uvědomělý, národ sebedbalý v postavení podobném jako národ náš říditi se však musí příkazem zdravého roz- umu a citu, jenž velí: »Budme přáteli svých přátel, a nepřá- teli svých nepřátel.« A tak když na jedné straně bylo nám voliti mezi zřejmým a krutým nepřítelema na druhé mezi upřímným přítelem, jakým se nám osvědčil býti národ francouzský — nebylo v tom žádného »šíleného chauvi- nismu« — žádného přepjatého slepéhoa jalového vlastenectví, jak »Vaterland« nám ráčí vytýkati, alebrž bylo to prostě roz umné a poctivé rozhodnutí se pro nabídku přítele dobrého oproti obmyslné nabídce nepřítele zlého, za níž číhal jeho výsměch, jeho pohrdání. Zač by nás byli na zejtří považovali všíckni ti dnes nám spílající škůdci a hani naši, kdybychom byli výdělek 3 milionů dopřáli vítkovickým zuřivcům velkoněme- ckým? Právem by se nám vysmáli na vrch hlavy, jakými jsme inferiorním hlupáky, ba mizery, že lze na nás dříví štípat a my za to ještě jim miliony štědříme do jícnův.
9 article
Že prý jsme však tím zmařili vládě Beckově její dílo smíru česko-německého Na tom tedy závise!? Kdyby se »Vaterland- ečinil směšným. Oa by přece mohil vědět a znát, o č se rozbíjejí stále a stále všechny snahy a pokusy o dohodu smírnou mezi námi a Němci Že není mezi námi smír možný pokud němečtí chauvini zůstávají šílené podjati proti dobrému právu království če ského uznanému slavně samým panujícím císařem, pokud zuřivě brojí proti rovnému právu našeho národa v celé vlasti našía usilují o její rozdělení, aby z ní vykrojili své »ryze německé ůzemí«, z něhož by vy- pudili nejraději posledního Čecha. — To je propasť mezi námi a tu chce »Vaterlande někomu namluvit, že by se snad byla za- vřela, kdyby byli do ní vrhli 3 miliony pro Rothschildy a Guttmanny? Kdyby se ne- činil směšným, rovně jako tou svou »zní cenou pochodní hospodářské války občan ské«, již prý má vláda honem udusit zru šením usnešení správní rady vodárenské tedy po česku: zmarem smlouvy obce praž
Beckův Němec Čecho Rothschild Guttmann
10 article
ské s firmou francouzskou a zadáním do dávky kartelu Rothschildovu. Jakoby ten železářský kartel nepoško zoval svým krutým zdražováním cen železa, svým monopolem též nesčíslné ně mecké průmyslníky a tovární ku až bůh brání. Nechť přečte si » Vaterlands — jak poznamenal dne 15. t. m. boho mrzké hospodářské škůdnictví tohoto žele- zářského kartelu list »Union«, jejž snad nenařkne také ze »šíleného chauvinismu« mladočeského, a co píše o těch kartelova ných železářských »lovcích dividende dnešní »Alldeutsches Tagblatt«, tedy list. kterého nebude přece podezřívat ze sympa- thií k našemu národu. — Bojí-li se tedy »Vaterland«, aby pro to naše odmítnutí na bídky pověstného kartelu železářského ne- vzplanula hospodářská vojna v Čechách pak ať v čas namíří svou stříkačku tamn kde toho třeba: na rotu těch německých zuřivcův a štváčův chauvinisti- ckých, kteří ode dávna nezká- raně podpalují v Čechách mysle lidu německého k nejnespra vedlivější zlosti a válce proti na šemu národu, jenž brání toliko svéh života a sveho dobrého práv ve vlasti sve.
Rothschildův Čechy Alldeutsches Tagblatt
11 article Krise.
Krise. J. P. Z Vídně, 29. srpna. Politické prázdně již je na mále. Trvá pět neděl a za týden bude po ní. V prvních dnech zářijových vráti se do Vídně členové kabinetu meškající na venku a počne opět pro všechny tuhá práce a dostaví se zase, co máme každý rok na podzim, teď po dvanácfe let — krise. Krise ministerská, krise kabinet- ni, což ze systému vlády parlamentní organicky vyplývá. Fakticky v této krisi se již — nalé záme, jak vysvitne z informací, ktoré tuto sdělujeme a které máme od osoby, k udělen jich povolané.
Vídeň
12 article
Je tak, jak bylo loni v ton čas. Když ba Beck zkoncoval jednání s maďarskou vládou slyšeli jsme heslo: „Změny v ministerstvu ne- bude žádné — ministři, kteří podepsali vyrov- nací smlouvu v Pešti, budou ji také zastupo- vati v parlamentě.“ — „Také hr. Auorsperg?“ nadhozena tenkrát otázka. — „Také hr. Auers porg,“ zněla odpověď. A proti vůli a přání b Becka přišla krise brzy a přudká. S české strany agrární. Šlu napřed o české porlofouilly polom zalomcoval vichr celým kabinetem a vy- konána, 9. listopadu, jeho rokonstrukce. Dr Pacák mohl se zachránit. Byl by dnes ještě mn nistrem, kdyby se byl odlodlal přijali ressor obchodu. Jeho colé povaze příčila se však role ministra stěhovavého. Byl a zůstal solidárním s drem. Fořtom, ačkoli tento byl do kabinetu povolán jako úřadník, stejně jako dr. Korytow- ski. Dr. Pacák s drem. Fořtem přišel a s ním též odešel. Nikoli, protože musil, nýbrž protože Také nynější krisi způsobil agrárníci. Loňskou začali čeští a němečt se připojili teprve, když Práškovi mělo se do stati ministerstvo agrární. Letošní krlis navzájem sosnovali němečti agrán níci. Pokud jsou zúčastněni také čeští, ne- mehli jsme zvěděti. Je však skutečností, že dr Alíred Ebenhoch dal svůj poite- feuille k disposici nahoru i dolů. třepa se to nestalo formálně a na kolku, že chce z aktivování obehodní smlou- chtěl.
Beck Pacák Korytow doktor Prášek Ebenhoch Pešť
13 article
vy rakousko-srbské 1. září bez před chozího souhlasu obou parlamentů, cislaj- tánského a maďarského, kterémuž vládním činu jako kurator agrárních zájmův odporoval v ministerské radě, v noci na 19. t. m. konané bude-li se to žádat a bude-li na tomlo požadavku trváno, provésti pro svoji osobu du- sledky odehodem z kabinetu. Dr. Ebenhoch není v ministorstvě pouze z stupcem agrární frakce svazu křesťansko-sociál- ního, jako není ministr Prášek v kabinetě zá- stupcem pouze agrárního křídla „Národníh klubu“. Ministr Prášek, přijav české minister stvo bez resortu, stal se representantem všech vrstev českého lidu a má nemenší povinnost ve věci, o kterou jdo, při smlouvách obchod- ních se státy balkánskými — neboť nejedná se, jak bude dole pověděno, na 1. místě o smlou- vu se Srbskom, nýbrž s Rumunskem — hájiti prospčehů českých průmyslníki, živnostníků atd., nežli ministr obchodu dr. Fiedler. — Dr. Ebenhoch je v kabinel delegátem konservat.klerikální skupiny mimo- vídeňské. Avšak, nebýt ani toho, složení kabi- netu nynějšího je tak citlivé, že sebe slabším záchvěvem jednoho sloupu se zatřose ihned colá budova ve svých základech. Prot máme krisi celého kabinetu a cele vládní majority, jako jsme ji měli r. 1907 před 9. listopadem.
doktor Ebenhoch Prášek Fiedler Rumunsko svaz křesťanskýsociál Národníh klub
14 article
Bylo by hračkou nahraditi dra. Ebenhoch jiným členem, kdyby se hodinový stroj vládni dal spraviti novým kolečkem. Dr. Ebenhoch ne- lpí na svém portefeuillu a nenáloží k oněm mi- nistrům, o kterých bylo kdysi řečeno, že jsou jako stará kuchařka v domě, dávajíce výpověd každý týden, nýbrž k odrůdě oněch, kteli. řeknou-li: „Jdu“, také jdou. A náhradník našlo by se nadbytek. Baron Morsey stůně na resort orby už skoro čtvrt století. Zá- ležitost má však několik háčků a to důkladných. Křesťanští sociálové jsou z „Berouna“. Mají-l dva resorty, sábají po třetím. Nalož aby je- den pustili. Ministerstvo orby příjali, aby doká- zali, že nejsou stranou toliko městskou, toliko vídeňskou, nýbrž také venkovskou. Není žádným tajemstvím, že dr. Gessmann, chef jejího gene rálního štápu, by rád udělal z ní stranu „říš- skou“, která by se rozpinala od Bregence Chobu až do Terstu a Šučavy. Strana roste ještě poroste a proto bude držeti posi c svoje ve vládě, seč bude. Nebude- lit resort orby, přijme bez upejpání obchod aneb justici. Dr. Ebenhoch však, potrvá-li revolla proti němu provozovaná vášnivěji mimo stranu nežli ve straně, odstoupí. Pro bar. Becka na- slaly by demisí jeho svízele veliké, protože by se posunulo a pohatilo v kabinotě a ve vládní většině všechno, a konce tohoto ruchu byly b nedozírné a protože dospěti z kvasu a směsí k útvaru a skupenství jednolitému a nějakou dobu alespoř zase pevnému, bylo by dílem, n ktoré by neobyčejný páně Beckův um snad ne- stačil.
doktor Ebenhoch Baron Morse Gessmann Beck Beckův Beroun Terst
15 article
Vodení delegace české dopustilo se před 9. listopadem I. r. neprominutelné chyby, že ne- užilo tísně, ve ktoré vězel bar. Bock, i stát i celá říše k vymožení druhého českého mínist resortního. Kdyby politika česká byla položile tohdy svoje buď — anebo, buď 3 čeští, 3 polšti 1 slovinský nebo chorvatský ministr, anebo zma celého vyrovnání rakousko- uherského krajním, také technickým odporem, byl by dr. Pacá dnes ministrem a Prášek a Fiodler také. Bylo by hřichom a zločinem opakovati onu chybu. kdyby situace utvářila se počátkem listopadu roku 1908 opět pódobně, jakou byla počátkem V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . . odpoležní . . . . . . . za 2 h Ve flialkách na veakově- ranní čáslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4k Inseráty platí se hotově zapřel. Fřečplaeení a laserty přijínmá sdmnlnl- strace v Harianské ulici č.e Tam nachátají se též redskee tiskirna s erpedies ,Károdnich Listů“ Rukopisy se navracejí.
Bock doktor Pacá Prášek List Harianský ulice
16 article
listopadu r. 1907. Před rokem šlo o smlouvu mezi oběma státy monarchie, letos mohla by dostati se do zápasu smlouva monarchie se stá- tom cizím. Když už politiku oportunistickou. tož oportunistickou, podle skutkův a výsledků tohe jména hodnou. Stanovisko, které zaujal baro Beck kodporu poslancův agrárních proti neprodlenému aktivován smlouvy rakousko-srbské na základě zákona, kterým se zmocňuje vláda k takovému provisoriu, platnému do konce t. r., t. j. na 4 měsíce, vyložíme nyní podle zpráv, kterých se nám dostalo, docela věrně. Agrárníci žádali, aby říšská rada, která noní odročena, která formálně za- sedá — vždyť platí se poslancům diety bez pře- stávky — sešla se na několik dní je- dině za tím účelem, aby obchodní s mlouva se Srbskem, skupštinou schvá- lená, se vyřídila parlamemtně. Baron Beck se však vyslovil co nejrozhodněji proti zasedání ad hoc, pro jedno toliko usnesení, namílaje, že taková sese, podle zkušeností nabytých, je nebezpečna, protože vláda není s to, aby určila jí délku a trvání a zabrá- nila příhodám, které mohly by zmařiti účel mimořádného zase- dání, votum pro rakousko-srbskou smlouvu obchodní. To bylo po stránce formální.
Beck Baron Beck Srbsko
17 article
Po stránce věcné pak nezamlčel mluvčím agrárníků, že odchodem dra. Ebenhocha nebo částečnou krisí kabinetu nebo změnami v něm nebyla by dotčena podstata smlouvy oné, která je podmínkou a částí velikých interesů říše v je- jím poměru ke státům balkánským, zejména se zřetelem na sopečný karakter převratu v Ture- Agrárníkům bylo připomenuto, že sami hlasovali pro právomo vlády, obchodní smlouvu srbskou aktivovati dočasně postupem nařizovacím a že nelzě dáti někomu nabitý revolver a zároveň mu zapovídatí střelbu z něho, že in merito uznali. že s agrárního stanoviska nedají se činiti proti smlouvě té vážné výtky, protože vyhovuje ve svých položkách zemědělských zájmům agrár- ním více, nežli kterákoliv dřívější obchodní smlouva s cizinou vůbec a se Srbskem zvlášté.
Srbsko
18 article
Byl připamatován též agrárníkům výrok. jejž učinil předloni na schůzi voličské minist dr. Pacák: „Nezapomínejme, že nejsme sami!“. že vláda, která vyhověla zeměděl- cům, musí míti též ohledy na pru- mysl vídeňský a český, že agrárni i musí býti pamětlivi vzájemnosti mezi ven- kovem a městy, mezi výrobou polní a spotřebou, mezi konsumenty a dodavateli, že ochuzený prů- mysl a špatně placený dělník tovární jsou také špatnými odběrateli atd. Při veškerém protivenství, jež chováme dů- vodně k dru. Luegrovi a jeho protičeskému re- žimu, musíme uznati, že on před volbami do sněmu dolnorakouského na základě nového, částečně všeobecného práva hlaso- vacího vystihl, kde jest jeho prospěch a rozhodl se, nenaháněti větru — nerozumným odbojem proti smlouvě, umožňujícím odbyt rakouskéa vídeňské industrii do Srbska — do plachet so- ciální demokracie a nezatlačovati do jejich řad malovýrobce vídeňských límců, nákrčníků, bluz a j. potřeb všedního života. Smlouva jest aktivována. Parla mentu dáno bude na vůli, schváliti provisorium a je proměniti v definitivum aneb obé zamít- nouti. Stav věcí je vážný. Na sněmech zemských a v delegacích třeba se cku.
doktor Pacák Srbsko
19 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 29. srpna 1908. (Mluvte česky!) Nevím, ale luším— není tomu tak dávno, kdy po veřejných míst nostech rozdávány drobné, bílé listky s červe nými písmeny: »Mluvte česky !« Bylo to po vzbuzení vlažných, napomenulí němčicích; byly i slolky, u kterých za cizí slovo placeno po krejearu. Tak jako kdysi v domě ruského ná sledníka, později cara Alexandra III, plačeno za každé slovo německé rubl pokuty. Od té doby uplynulo hodně vody ve Vlíavě; červenobilé lístky a pokladničky pok zmizely. Snad jich nebylo potřebí. Mluví se nyní česky již všude — dokonce prý i v Ná rodním divadle a v ministerstvu krajanském A o česká slova poštovních razílek a úřadníel hlaviček vedeme tuhý boj »Mluvte česky« vo- lají nyní ústy své Národní rady na sebe i Němei Minuly doby, kdy ve Vídni u ministerstav by pokládán za znalce češtiny ten, kdo řika »kleba« a myslil, že s tím slovem vystačí v cel koruně české. Ale jako není všecko zlato, co se leskne, není také všechno čeština, co se — řekne anebo napíše. Když před jedenácti lety dala nám (n chvili) Badenova nařízení vnitřní češtinu, shle- dalo se najednou, že to, čím dosud úřady mlu vily, byl zvláštní, nový jazyk: c. k. státní, král č. zemská, magistrátní atd. čeština, ka které ani gramatika ani lid nechtěl se hlásiti. Nastala najednou práce počeštiti češtinu — ale dřiv nežli k ní došlo, zahynula jazyková nařízení — a onen prapodivný jazyk žije dál.
Badenův Praha Vídeň ministerstvo krajanský A
20 article
Poznáte jej ihned po německém pořádku slov (sloveso vždycky na konec věty), stálých »by« a »jako«, náměstkách »týž« a »on« (»týž vyzývá se, by k zdejšímu soudu jako dědic se dostavil«), slovesích »odstraniti« a »dosáhnouti« nových předložkách »pomocí« a »za účeleme (»sebevrah zastřelil se pomocí revolveru, načež týž do nemocnice za účelem odstranění pro- jektilu pomoci drožky dopraven byl«), po ne- sčetných substantivech verbalných a po na- prostém nedostatku českých sloves opělovacích. Je to jazyk, v jakém naše kulturní úslavy po- dávají své zprávy obecenstvu (Akademi Musea . . .), jimž píší naši učenci (všechny fakulty rovnoprávně a technikové stejně jak umělci) a jenž pomalu zachvacuje noviny i lid. Je to prostě mrzačení jazyka. Chce mlu- viti češky ten, kdo se nenaučil — a dopadá to tak, jako když pěstuje historii a filologii laik jako Kollár nebo Sasinek. Takový dobrý muž ví, že se řiká »čtvrteční, páteční« a podle toho vyrobeno dnes krásné slovo »středeční« — tak pěkné, jakoby podle »pátek, čivrtek« vyrobi »středek«. Ten dobrý muž četl kdesi »obža- loba« — a podle toho dnes v moderní mluve slyšite všude »obhajoba«, skoro tak hezké jako sobranoba«. Člověk ten četl »potvora, závora a slyšel, že se říká »potvořit, ulvočit« — vy- robil tedy k »podpora« libozvučné »podpořit« Slyšel kdesi, že se říká »Italije« a píše » Ifalis«. říká »Marija« a píše »Maria« — podle toho opravují dnes moderní literáti tisteileté »záři jový« (od štarého »zářij«, ze slova »řijee »říjeti«) na elegantní »zářlový« . . . všechno tuze krášné a tuze hezké. A do rána bychom nebyli hotovi s těmito moderními výtvory (nebo »moderečními tvorobami«).
Kollár Sasinek Italij Marija Marius Akade muzeum
21 article
O hrubších germanismech není ani radno se zmiňovat. Několik našich historiků za sebou klidně píše »Reichstadt« místo českého »Zá kupy«; odborný autor vytvoři »gastující umělce« esthětšti »machři« teprve v poslední době ustu pují »faiseurům«; že Rakousko uvedlo I armádní sbor na »vojenskou nohu«, mohl čisti nedávno čtenář v novinách (ačkoli »na vojenské noze« vlastně ten armádní sbor je stále; slotu o »válečnou hotovost«). Ostatně, milý čtenáři. vezmi si všechny naše noviny: víš, proč msj »inseráty« sice, ale jen »malého oznamovatele « Protože Němci říkají »Inserat« ale » kleinen Anzeiger«. Vís, proč máme »ťeuilleton« ale »listárnu redakce«, proč »jízdní řád« a »pro pány«, proč »věstníky« a »bezplatně«, »léčebný ústav« a »velkorestaurace« ... Všechno proto že tak říkají Němci. Tak jsme pohodlní mysli sami — s tak rádi necháváme svě milé soused myslit za sebe- A tak jazyk mrzačí se dál a dál. Slova vazby nečeské se pomalu »vžívají« — a půjdel věc tak dále, nebude daleka doba, kdy budeme českými slovy mluviti německy. Něboť ne hlásky ale duch jazyka rozhoduje. Odkud taková nedbalost o jediné dědictv které nám po předeích zbylo? Neboť — ne- mylme se — v jazyku uloženo je více, nežl několik společných hlásek. Jsou v něm celé dě- jiny naše, celá naše kultura, veliký dil našeho nejvzáenějšího umění — a toho všeho vzdá- váme se sami dobrovolně, z falešné představya z tupé lenosti.
Němec Rakousko
22 article
Je obecně rozšířena pověra — a nic jiného to není, než pověra — že znáti dobře svo jazyk vyžaduje dloulých a tádních studil gra- matických. A obecenstvu není nie protivnějšího, než představa kanfora s červeným pérem, opra- vujícího chyby třebas i v jídelním listku. Ale tato představa je mylná. Postačí úplně, všímá- me-li si jen, jak mluví lid kolem nás —— zedník na stávbě, bába na trhu. Neužívají arci spisov- ných koncovek — ale o ty se netřeba starati, těm se naučíš v prvních třídách obecné školy a nevíš-li jistě, jak se skloňuje »chme!« anebo časuje »zníli«, opraví to již bezpečně korekton tiskároy. Za to však lid uživá slov správných, správně je váže k sobě, správně pojí a při tom všude dbá náležitého tónu a rythmu. Žádný muž z lidu neřekne »za jeden krejear« nebo »za jednu korunu«; nikde v lidu neuslyšíš, že to a ono délá »český člověk« (kterého nám na- sadili z roštiny, naprostým neporozuměním) — nebo že mluvil ten a onen »českým jazykeme (anebo ještě moderněji, »v českém jazyce «) Každá bába na trhu prodává jen »za krejcar« nebo »za korunu«, ví, že to je »Čech« a mluví »česky« atd. A všimnešli si jen trochu hovoru, který zní kolem tebe v polich a na ulici, poznáš záhy, jak lehko je mluviti česky správně a jak nemožně zkroucena a zpotvořena je nynější pseudoliterární čeština. Vezmi si jen, český člověče (abych s teb u mluvil moderně), koncovku »—telný«. Dnesje u nás všechno »nemyslitelné« »proveditelné« (tuze krásné) »dosažitelné« atd. Proč — vlš.
Čo
23 article
Protože Němečkově říkají »undenkbar« »durch růhrbar« ald. (Za starých časů řekl kdysi hrabě Thun na sněmě »undiskutirbar« — dnes by chom to hravě »přeložili« — »nediskutova- telné«.) Milý čtenáři! Pomysli si, že bys še na trh, nabidl ženě z lidu nízkou cenu. Mysliš, že by ti řekla, že je to »neprodatelné« — anebo, kdyby si ona řekla cenu vysokou, že by to bylo pro tebe »nekupilelné?« Tuším, že ti z těch slov běží trochu mráz po zádech: ale »myslitelné« »proveditelné« atd. nejsou nie hezčí. Jsi liný myslit po česku — a proto bereš Němci jeho »undenkbar« . .. A když si tak živě představíš, zdali bys ve styku s člověkem prostým, mužem z lidu, užil některých těch slov nového pajazyka če- ského, záhy uvidiš, že se budeš takových ne- smyslů — neboť je to skutečně proti všemu smyslu jazyka živého — varovati. A budeě mluviti tak jako ostatní lid — beze všech gra- matik a beze všech brusů správně, jistě správ něji, nežlis mluvil dřive. Mnoho arci může škola. Nové typy střed- ních škol zavádějí jeden živý jazyk nový. Nen pochybnosti, že by bylo svrchovaně potřebí za vésti u nás aspoň na některém ústavě nějaký jazyk slovanský. Za daných okolností nemůže to býti než ruština. Kdo vnikne jen trochu do tajnosti azbuky, uvidí ihned ohromný rozdil to- hoto slovansky čistého jazyka proti našemu tak značně se kazicímu a divočejícímu. A ruština bude mu potom vždy bezpečným řídítkem př nejistotě jazykové.
Němečkův Thun Němec
24 article
Mnoho také může dobrý slovník. Na ne- štěsti, takového slovníka nemáme. Slovník Jung mannův zastaral, slovník Kotlův je nepříručný, malý slovník Outův nemůže stále dojiti konce veliký slovník chystaný Akademií nemůže s dostati k začátkům. Poláci, Rusové i Srbově vynikají nad nás nejenom pěknými příručnými slovntky, ale i moderními velikými slovaři — jež, jak přirozeno, vydávají jejich Akademie. Nejdokonaleji arci jsou opatřeni Francouzi — slovníkem akademickým, stále vycházejícím v nových vydáních, slovníkem Littréovým, jenž podává dokonalé poučení každému čtenáři (a jenž přes ohromnost díla již při vydávání doži se druhého nákladu) a novými slovníky frančiny nové i staré. Doufejme, že naše Akademie po přikladě svých slovanských sester dá nám také lak dlouho žádaný a tak potřebný Slovník český.
Jung Kotlův Polák Srbův Francouz Littréův Rusová
25 article
Ale znalost slovanských jazyků i vědeck poznání historie a užívání jednotlivých slov jsou přec jen pomůcky vedlejší. V případech nejčet- nějších, milý čtenáři, stačí ti vlastní živé vě- domí jazykové. Mluv tak, jak slyšíš kolem sebe mluviti lid, tak, jak bys mluvil s prostým člo- věkem, na ulici nebo na trhu — a budeš mlu- viti dobře a správně. A nevěř, milý čtenáři — to je věc hlavní — že je něco správné, co odporuje tomuto tvému citu jazykovému. A kdybys to četl v nejslegant nější revni anebo v nejšedivějším zákonníku — všechno je špalně, co tvému cítu odporuje Žádná gramiatika vědecká nemluví proti tobé neboť, milý čtenáři, vědecká gramatika nepřed pisuje, nýbrž jenom popisuje, zaznamenává Gra matika jenom konstatuje: tak a tak se mluvi tak se mluví obecně; a ovšem také pozname nává, že tak a tak se odchylují ti a oni spiso- vatelé. Kdo se od mluvy obecné uchyluje, i kdyby byl největší básník anebo nejmocnější politik, mluví a píše chybně a nesprávně a na konee musí prohráti. Tak jako ten francouzský král který chtěl změniti rod substantiva francouz ského »carosse« — anebo jako řimský císat Zikmund. Ten na koncilu kostnickém vybíze shromážděně otce »ut eradicetis seismam Hussi tarum«, »abyste vykořenili rozkolu Husilůe. Jeden mnich ho upozornil: »Veličenstvo, fiká se rozkol«, maskulinum. »A kdo to pravl?e tázal se Zikmund. »Mnich jeden gramatik,« zněla odpověď mnichova. »Ale ja jsem clsaf římský.« pravil Zikmund, »a já velím, aby bylo slore rozkola“ rodu ženského.« — Nu — a slov Jeho Veličenstva vyzněla na prázdno; rozkol je posud rodu mužského. Proti společné vůli na- roda nezmůže nic ani — vůle Jeho Veličen stva. A to nejen v gramatice.
Zikmund Hussi taro
26 title
K. M. B.
M B