1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 230. ze dne 30. srpna 1908.
7
article
Hospodářská práce příštího českého
Hospodářská práce příštího českého
snému.
Mají-li býti hospodářské úkoly sněmu krá-
lovství českého plněny měrou nezkrácenou,
musí především rozřešena býti otázka sankee
Iinancí zemských. Nebude-li otázka tato
rozřešena, nebude sice sněmu znemožněno ře-
šent úkolů hospodářských, leč činnost jeho
v tomto směru bude stále ochromována a ob-
mezována. Uvážíme-li pak, že sněm svou praeí
hospodářskou koná zároveň úkoly politické, že
praci hospodářskou uplatňuje spolu význam a
váhu svou, seznáme, že úprava financí zem-
ských a odstranění dnešního chronického schod-
ku v rozpočtu zemském jest, i kdyby tu nebylo
jiných momentů k tomu ukazujících, zároveň
předpokladem sesílení politické váhy českého
sněmu. Vždyť přes všechno živé státoprávní pře-
svědčení v českém národě, přes všechna opačna
hesla daří se upoutávati stále více zraky šire-
kých vrstev výrobních k Vídni, poněvadž vrstvy
tyto při malomoci sněmů zemských stále víee
očekávají od ústředního parlamentu, od ústřední
vlády, slovem z Vídně, čímž tiše a nepozorova-
telně utužuje se centralismus říšský. Tomuto
Vídeň
8
article
nebezpečí může sněm čeliti především plodnou
praci hospodářskou, a bylo by skutečným hří-
chem, kdyby nastávající období mělo pominouti
bez této práce. Ruku v ruce kráčeti tu pak musi
intensivní práce zemského výboru a jeho bu-
reau, ovšem na moderním podkladě zreorgani-
sovaného, v němž by, jakž tomu jest i u méně
složitých a početných úřadů samosprávných,
byli vedoucí úřadníci nadáni vnitřní pravomocí
a byli zodpovědní za své oddělení, činž by ani
v nejmenším netrpěla újmy zdravá myšlenka
samosprávy, ani pravomoe samosprávných funk-
cionářů. Pseudosamosprávné nazírání, poulá
fikce samosprávy musí tu ustoupiti samosprávé
živoucí a praktické potřebě, nemá-li samospráva
zemská zůstati pozadu za státní sprrávou, po-
zvolna se modernisující, zvláště v úřadech ústřed-
ních. Jen tak lze čeliti zjevnému i skrytému cen-
tralisačnímu úsilí vídeňských vlád a cílevědomé
vysoké byrokracie rakouské. Nezbytná demokra-
tisace českého sněmu ostatně nutně povede k re-
organisaci působnosti nejvyšší samosprávné in-
stance zemské.
9
article
Co do důležitosti klademe, jak řečeno, na
prvé místo hospodářských otázek sanaci zem-
ských financi. Již proto, že jest předpokladem
plného rozvoje sněmovní práce. Rostoucí po-
třeby zemského hospodářství nelze trvale ukojo
vati cestou úvěru. Také zvyšování přirážek zom-
ských jeví se býti nesnesitelným. Též úděly
z výnosu daní státních anebo všeobecné dotace
z pokladny státní tu nestačí a nemohou býti
konečným cílem zemské finanční politiky. 1 po-
žadavek, jehož splnění na ten čas nutno se do-
máhati, aby totiž stát jako konku-
renční činitel přispíval k nákladu
na národní školství a místní dráhy, při
čemž by arci nesměla se státi újma nynější
míře vlivu samosprávy v oboru školském, ne-
může býti požadavkem konečným, nýbrž pouze
požadavkem z nouze. Cílem konečným jest vy-
budování soustavy samostatných ber-
ní zemských, neodvislé od finanční sou
stavy státní. Cíl ten odpovídá našemu přesvěd-
čení státoprávnímu, aby království české tvořilo
samostatný finanční celek, jeho dosažení jest
však odvislým od určitych předpokladů politi-
ckého rázu.
10
article
Zatímní prostředek sanační, konkurenčni
přispívání státu k nákladům národního školství
neni novým ani neobvyklým. V Anglii vy-
vinul se systém subvenční k úhradě nákladů
místní anglické správy, pokud nejsou uhraženy
samostatnými msítními daněmi. V Belgii, Itali
a Nizožemí hradí stát část nákladu na obocně
školství. Ve Francii dostává se obcím státních
příspěvků k úhradě nákladů nižšího školství.
V Rakousku však osobuje si sice státní správa
rozbodující vliv na školství národní, o úhradu
však ponechává starost zemi a jiným samosprův
ným korporacím. Proto jest požadavek, aby stát
se tu stal konkureněním činitelem, přispívajícím
určitou kvotou k úhradě školského nákladu, aniž
by tím rozšířen byl rozsah jeho pravomoci,
zeela zdůvodněným
Jiným z úkolů zemského sněmu jest dalši
vybudování zemské živnostenské po-
litiky. Ve všech téměř královstvích a zemíel
na radě říšské zastouponých pozorujeme na
tomto poli čilý ruch a stoupající náklady. Také
český sněm nevystačí s posavadními dotacemi,
zvláště ne s t. zv. živnostenskou dotací 50.000
korun, věnovanou speciálně zvelebovací ake
živnostenské. Živnostnictvo volá po dalším vy-
budování a rozmnožení mistrovských a odbor-
ných kursů, zřízených při technologicko-průmy-
slovém museu v Praze, kterémuž nedostává se
prostředků provozovacích a zvláště ne dostate.
čně prostorných, účelňých místností,
Na Moravě má býti zřízen zemský ústav
pro zvelebování živností, aby zemská živnosten-
ská rada tamější nabyla výkonného orgánu pro
akce, čelící ko zvelebení řomesla po stránce
technické a hospodářské. V království českém
ústav již jest a zdárně působí, jest mu potřebí
pouze vydatnější podpory zemské, jež jest pod-
mínkou větší subvence státní.
Nizožemí
Anglie
Belgie
Itat
Francie
Rakousko
Praha
Morava
český ústav
11
article
Vláda předloží příštímu sněmu obsáhlou
osnovu zemského zákona o živnosten-
ských školách pokračovacích, již
bude dlužno podrobiti ostré zkoušce, zdali vy-
hovuje našim potřebám a poměrům, poněvadž
vzory dolnorakouských zákonných předpisů o
úpravě školství živnostenského nemohou býti
směrodatny u nás. A jest pravděpodobno, že
vládní osnova se asi od těchto vzorů příliš ne-
uchýlí
Vybudování živnostenského, jakož i rolni-
ckého zemského jubilejního fondu úvěr-
ního bude úkolem dalším. Již pouhou opra-
vou stanov fondu živnostenského dalo by se do-
cíliti většího rozvoje činnosti, tím spíše arci jeho
vybudováním, v posledním zasedání neprovede-
ným. Účelná a sebevědomá zemská živnostenská
politika má dojíti svého vyvrcholení zřízením
12
article
zemské živnostenské rady, kteráž
co do své podstaty má býti podobně jako rada
zemědělská výrazem samosprávy stavu.
—V oborech politiky zemědělské
naskytuje se hojnost úkolů, plynoucích ze široké
kompotence sněmů zemských v oboru zeměděl-
ského zákonodárství i správy zemědělské. Přede-
vším konečně vybudování stavovské organisace
na podkladě závazných společenstev zeměděl-
ských, vyvrcholených v reorganisované radě
zemědělské.
Obtížná otázka živelního pojišťování zem-
ského, úkoly meliorační, školské a přečetné jiné
čekají na své řešení. Nesmí se dopustiti, aby,
jak se již často stalo, říšské zákonodárství zno-
va samo zasáhlo v záležitosti zemědělské ústa-
vou sněmům vyhrazené. Podobně tomu v oboru
zemské správy sociální a veřejné správy
vůboc. Také okresy a obce mají zapotřebí re-
formy svého finančního hospodářství, kteráž
úzce souvisí s úpravou financí zemských.
Pouze letmo dotkli jsme se jen důležitějšíeh
oborů hospodářské práce přištího eněmu. Potře-
buje k jejímu vykonání času, leč také náleži-
tého využitkování času poskytnutého. Uplalnění
snahy této nebude asi snadným, uvážíme-li, že
otázky politické, najmě národně-politické, při-
rozeně nezůstanou před branami sněmu a živel-
ní silou přiblásí se k slovu.
13
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Pávodní zpráva »Národních Listů«.)
Z Vídně, 29. srpna.
Rakousko uberská banka nezvýší lentokráte úro-
kovou sazbu, ač daněproslá reserva bankovek byla
překročena koncem července a bude opět překro-
čena koncem srpna. Panuje však přesvědčení, že
zvýšení diskontu jest dšíve či později nevyhnuleiná.
Pozoruhodná byla poznámka generálního sekrelářo,
že dančproslá reserva bankovek ve výši 400 mil. K
dnešním poměrům již nevyhovuje. Soudí se z toho,
že banka bude při bezprostředně nastávajícím jednání
o obnovení bankovního privilegia žádati zvýšení re-
servy bankovek,
Zadání dodávky rour správní radou pražských
vodáren firmě Jrancouzské, které po někosik dnů
stojí v popředí diskuse také vídeňských listů, nezů-
slalo přirozeně bez vlivu na vídeňskou hursu. Oferla
francouzská arci je asi o 200.000 K dražší než nabíd-
ka rakouského kartelu, avšak odečteme-li dopravu
clo, je cena [rancouzská nepoměrně nižší. Protoi
s ryze-hospodářského hlediska lze odůvodniti demon-
strativní přijetí zahraničné nabídky; dlužno v zadání
tom spatřovati oprávněnou snahu, aby monopal ra-
kouského kartelu byr konečně prolomen i za cenu
poměrně malé oběti peněžní a aby zahraniční prů-
mysl takto byl podnícen k častější soulěži při ve-
řejných dodávkách na našem Irhu. Arci v záležitosti
rour pro pražský vodovod hrály úlohu v prvě řadě
momenty národně-politické. A folo „vnášení národ-
nestního boje v ryze hospodářské záležilosti““ — tak
aspoň píše vídeňská hospodářská korespondence —
rozladilo také vídeňskou bursu a vzestupná tendence,
jež nástedkem dobré nálady zahraničních burs mon-
tanních ovládala kulisu pro alpinky, o něco ochabla.
Vídeň
Rakousko
Jrancouzský
14
article
Máme za to, že ještě větší vliv — ne-li jediný
měla okolnost, že nezadání velké dodávky železář-
skému kartelu, která mohla přinésli čistý zisk aspot
1 mil. kor. nutně projeví se i v letošní rentabililě
zúčaslněných podniků nebo aspoň příšlího roku.
Obzvláštní pevností vyznačují se uhelné hod-
noty, z nichž zejména favorisovány jsou brze západo-
české, brzo moslecké, brze rosické. Rosická uhelná
společnosi byla před několika lety technicky i finan-
čně sanována a platila za r. 1907 poprvé zase divi-
dendu 5%, příznivý rozvoj obchodů v r. 1908) umožní
sice zvýšení dividendy, nelze však zapomenouti, ž
zvýšení dividlendy jest již eskontováno v kursu, sto-
jícím značně nad pari. Dále vzbuzuje neobyčejný zá-
jem vývoj kursů semerinské továrny vagonů. Také
tato společnost platila poprvé opět 52% dividendu
po sanaci, provedené před rokem; ježto však k tomu
použila jen polovice čistého výtěžku a obchody jsou
lelos přímo skvělé, vzbuzuje bilance velké naděje-
Akcie obou společností pro železniční dopravu se-
trvaly dlouho dosti nehybně na úrovni kursu, od-
povídající 7% zúročení poslední dividendy, jež r.
1908 udrží se aspoň ve slejně výši. V posledních
dnech počaly náhle stoupali a docílily znamenitého
vzrůstu kursů. Důvod k tomu hledati dlužno asi
v tom, že akcie obou těchto společnosli počálkem
t. r. nově cmillované jsou nyní konečně vyprodány.
15
article
Také pro akcie spojených elektrických závodů jev
se poplávka. Akcie továren na fezy stouply, ježto
redukce dividendy pro r. 1907/8 bude asi činili jen
4 K (32 K oproti 36 K), kdežto dosud byla odha-
dována na větší míru. Kreditky a akcie stální dráhy
jsou z velké míry nehybné.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení:
29. srpna 22. srpna
Rak. korunová renta . . . 962) 96 40
Rak. zlatá renta . . . . . 115.91 115. 85
Uherská zlatá renta . . . . 110.90 111 95.
Uherská korunová renta . . 92.80) v 92. 85
Turecké losy . . . . . . 183 75 184. 70
629.50 630 75
Rak. kreditky . . . . . .
16
article
435.— 437.50
Banka pro země rakouské .
738.50 741.—
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota
515.60 516.—
1063.—
1058.—
Pozemkový úvěrní ústav ..
238.—
238.—
Živnostenská banka . . .
689.25
690.20
Společnost státní dráhy ..
Jižní dráha.
115 60
113. —
Polabská dráha
451.-
451.—
Buštěhradská dráha lit. B..
1065. —
1065.—
Dunajská paroplavební spol..
995.—
1000.—
Rakouská továrna na zbroj .
542.—
530.—
Alpinky
673.25
671.—
556.—
Rým.muráňská společnost
557. —
2701.—
Pražská železářská společnost
2700.—
720 —
720.—
Mostecká uhlářska společnost
460.—
Schodnica
452.—
239.32
239.40
Londýnská devisa . . ..
117.35
117.37
Říšské marky . . . . . .
Bank pro země
živnostenský banka
státní dráha
Schodnica 452
17
article
K reorganisaci kontribučenských
fondů na Moravě.
K reorganisaci kontribučenských
fondů na Moravě.
Otázka reorganisace fondů kontribučenských na
Moravě není dnešní a není tak nedůležitou, aby po-
čala vyplňovati sloupce tisku, jakož i stávati se nad
jiné významným thematem schůzí a jiných veřejných
projevů. Na Moravě právě máme před její luštěním.
Přátelé i nepřátelé reorganisace dělí se na tři tábory.
Jedni horují, aby fondy byly rozpuštěny čili meze
podílníky rozděleny, jedni aby zřízeny byly okresn
úvěrní ústavy, když již v podobné formě arciť ne-
dokonalé tu stojí jich nevěrná podoba, jiní opět aby
vytvořena byla ze všech jednotná banka pozemková
o jaké se jedná již delší čas právě v královstvía
jejíž blahodárný program přinesl četný čelný a ná-
rodohospodářský tisk český. O posledním není se
třeba nám rozepisovati, široký význam její je znám
a také známa je důležitost její v době houfného
prodeje půdy, zvláště velkostatkářské v ohledu ná
rodní energie hospodářské.
Morava
18
article
Zdá se, že na Moravě proráží směr, který (a
kdybychom duši lidu zemědělského psychologicky
pitvat počali, úsudek musil by býti hodně reservo-
vaný) jest přímo proti jakémukoliv rozdělení 24 mi-
ljonů peněz, ležících ve fondech kontribučenských
Ústavy tyto jsou spravovány odlišně od ústavů pe-
něžních a zastaralé »festivále« a příplatky různým
lidem (obvodní lékaři, báby atd.), které jinak podíl-
ník musí v případě zvláště platit — účty správníeh
rad, výboru, ředitelstev, hostiny a špatný rozhled na
trhu finančním, jakož i ztráty v případech, že nedo-
držován přesně termin směnečný, vedly k tomu, že
úroky z podilů zde jako zděděného vlastnictví podíl-
níků po předcích rovnaly se polovině úroků nejmen-
ších a nejposlednějších ústavů peněžních. Zastaralá
forma správy těchto fondů cítila se i na místě po-
sledních neuvědomělých podílníků značně, nebot
valná vělšina jich jest právě opět zde dlužníkya
uvedeme-li, že podilník měl vkladu 1000 K a z ně
hož bral či bere 21/. procenta, kdežto jakožto dluž-
níkem téhož ústavu musil platit 6%, pak shledá
váme důvody volání po rozdělení fondů v ruce
majilelů.
Morava
19
article
Odpůrci zřízení Pozemkové banky, jakož i úvěr-
ních ústavů ve formě království českého, nebo ve
formě ústavů úvěrních vůbec, a přátelé rozdělení
fondů nejsou a nezdají se tak zlí — většina, podíl
níků, zvláště méně inteligentních, nemá dostatečně
tak vážnou změnu ústavu, složeného z jich hmot-
ných složek finančních jasnu vůbec a nepřed
pokládá, že obnosy jí vlastní budou nebo musí být
zajištěny a že tudíž nenastává nějaké použití jich
vlastních peněz k vybudování podniku velkého. S tím
je nutno počítati a tak nutno tomu rozuměti. Malá
kultura a malý rozhled nátodohospodářský ovšem to
podporuje — jinde dovedl by na př. vzdělaný Dan ože-
leti i bez zajištění vkladu obnos, sahající původem
do bistorie předků, šlo-li by o podnik, o němž je
přesvědden, že má význam národohospodářský a že
přinese ovoce hospodářské. Proto je nutno lid mo
ravský ne přeučenými, ale prostými a populárními
výklady poučiti, že ani prvý, ani druhý (nč je olázka,
zda by nový úlvar měl býti soukromoprávní či ve-
řejnostní) úslav nežáda jich peněz, jich vkladů, aby
je obětovali, nýbrž že obnosy jich zůstávají majetkem
jim zajištěným dále, třeba ve formě akcie, nebo jak
útvar vůbec zpracován býti má. Ostatně, pokud jde
o přijímání vkladů, jest zajímavý zákon o fondech
těchto, v němi se skoro praví, že záložny kontribu-
čenské mají právo býti ústavy rovnými ústavům pe-
něžním, přijímaj cím vklady vůbec.
dan
pozemkový banka
kontriba
20
article
Jiný náhled dí, že použitím peněz zemí bylo b
výhodným a že zužitkováním jich při úroku dnes
panujícím a docílení v rozdllu s úrokem zemí po-
skytovaným, třeba jen dle běžné normy, dalo by se
docíliti onoho obnosu, jenž tvoři zemské nenáviděné
subvence a že by tak prospěno bylo oběma stranám,
ale i zaž hnána položka subvenční v zemských toz-
počlech. Tato pak, měla-li by i nadále potrvati, mohla
by přinésti nový prospěch, kdýby se jí na mlsté
užilo k úč lům meltoračním a jiným, se zemědělstvím
spojeným. Uvažíme li, že podtlnici jsou vesměs země-
dělci, byla by tato forma reorganisace při vážném
vzeli věci do rukou zemi opravdu laké prospěšna.
21
article
Pr jekt banky pozemkové není tak jednoduchý
v tomto případě, je daleko složitější a snad o úvěn
již trvajícími útvarý ůvěru bankovního i svépemoc-
ného je dosti postaráno. Podilníky může oslňovali
jedině výhoda, klerouž dnes mají, výhoda hřišná a
v jiných úslavech neobvyklá, hovění nedochivilnosti
protestu směnek a jině nespravnosti zastaralé a jsou
lidé, kleří také v nuvém útvaru okresního úvěrnibo
ústavu výhodu (akovou čekávají, ač rázem by zmi
zela a zmizeli musila, ač nemět li by opět podobný
ústav jti kolejsmí útvaru, jež chceme reurganisovali
Na Mravé se ukázalo, že všude tam, kam přišel
dobrý znatel poměrů a věci správně vylíčil, měl za
sebou souhlas všech, zrovna jako kdyby přišel třeba
odpůrce a dovedně vylíčil věc svoji. Ale jsou-li tu
nepřátelé řádné a zdravé reorganisace, pak jsou to
lidé systemu zaslaralého kteři se zoufale brání proti
lidem moderním a pokrokovým.
Volby do kontiibučenských záložen na Moravě
to potvrdily a možno také říci, že v Turecku nebylo
podobných.
I rento způsob voleb ukazoval, že je tu něco, co
mělo dávno býti odklizeno a jinak utvořeno. Na Mo-
ravě k celé věci — reorganisaci — máme mnoho
stanovisek, ale ještě lépé řeknemě, že stanovi sk
vůbecnemámne A nejhorší je, že ke všem spo-
rům těm přistupují motivy a agitace politickostran-
nické a osobní — ve věci, klerá má býti řešena jen
s hlediska národohospodářského.
Morava
Turecko
22
article
Z peněžních trhů (29. srpna). U rakousko- uher-
ské banky bylo předním finaněním úslavem ohlášene
dne 28. t. m. dodání okrouhle 2.5 mil. K prutového
zlata Na vídeňském trhu jeví se vliv bližícího se ul-
tima v stoupání soukromého diskontu, jenž dosáh
dne 28. t. m. výše 313/1e6. Na posledií dny měsice
olekávají se velké nároky na rakousko-uherskou
banku, jmenovitě v Uhrách, kde k tomu přispěje zvlá-
ště výsledok žní. — V Berlíně sazba pro poníze k ul-
timu stále klesá; soukromý diskont je při stoupající
lovnosti peněz sice nezměněn ve výši 231%, což všal
je vysvětlitelno úmluvou diskoteurů, ježtc ani snížení
diskontu nepřivedlo by více směnečného materiálu
na trhi
Praha. Dnešní bursa minula opět klidně a pla-
ceno za dubnovou rentu K 99.15 a podáváno za akcie
První české tov. orient. cukrov. K 250.—, První praž
ské zastavárny K 465.—, První čes. akc. pojišť. na
život K 265.—, Kolínské tov. kávov. náhražků
680.—, pivovaru v Čes. Budčjovicích K 860.—, Živ-
nostenské banky K 238.—, České banky „Union
K 245.50. České spol. pro prům cukerní K 170.50
strojírny Daňkovy K 430.—, Škodových závodů k
282.—, Hospodářské úvěrní banky K 388.25, České
prům banky K 415.—, Podolské cementárny
203.—, Zajišťovací banky K 199.—, Akc. továrny na
vyrábění uměl. hnojiv v Kolině K 400.—, První če-
skomoravské strojírny K 850.—, Královéhradeckého
úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paroplav. spol
po Vltavě a Labi K 600.—, První čes. rafin. v Mo
dřanech K 360.— peníze.
Daňkův
Škodův
Uhry
Berlín
Praha
Živa
Vltava
uherský banka
Český banka
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový banka
23
article
Vídeň. Na dnešní začáteční burse bylo slab
smýšlení a kursy lehce poklesly. Také později se pří-
vělivější tendence nedostavila, protože nepřízniv
působily prodeje jednoho závodu a koncem týdne
panuje beztak vždy nečinnost. Příznivý dojem činily
jenom pražské železářské, západočeské uhelnéa
továrna na kabel. Na polední burse panovala násled-
kem zlepšeného smýšlení v Berlíně živější náladn,
zváště alpinky získaly a také v jiných oborech došlo
k úhradním nákupům a bursa následkem toho si za-
chovala přivětivější tendenci až do konce. Na es-
komptním trhu peníze stouply 31/4—43/20 9%.
Berlín. Konečná pevná tendence včerejší pře-
nesla se v plném rozsahu na dnešní bursu. Opět
stály v popředí zájmu hodnoty železářské a z těch
vynikly dortmundské, Phönix a bochumské. Neoby-
čejné přízni spekulačních krůhů těšily se dnes tak
akcie uhelnodolných společností, z nichž jednány
zvláště harpenské a gelsenkirchenské. Velmi pevný
trh měly i akcie ostatních podniků průmyslových, jal
ztejmě dokazují zvýšené kursy na trhu kasovním
Akcie domácích bank své záznamy vesměs zlepšily.
Dráhy americké zůstaly nezměněny. Z rakouských
titrů lombardy favorisovány. Renty ruské trochu
slabší, rovněž akcie ruských bank. Soukromý dis-
kont 23/4 9.
Z lrhu bavlny. Ač dle příznivých vyhlídek na
skllzeň bavlny v Americe očekávalo se vše-
obecné zlevnění cen bavlny, přece skupina ameri-
ckých spekulantů se pokusila zameziti klesání cen
akce ta mohla býti spojena jen tehdy se zdarem, kdy-
by trvalými dešti nebo jinými nepředvidanými ele-
mentárními událostmi stav bavlny byl býval těžce
poškozen, což se na štěstí nestalo, tak že corner se
minul svého cíle. Stav bavlny jest výtečný, sklizen
Vídeň
Berlín
Phönix
24
article
bude finohem lepší, než v posledních lelech a to
kvalillivně i množstvím, naproti tomu spolřeb
v Lancashire následkem redukce výreby jest zmen-
šena a klesne asi během. zimy ještě více. Americké
zprávy o všeobecném zlepšení jsou tedy úplně pře-
hnané a ceny baviny jsou nepřiměřeně vysoké. —
Klesání výnosu i jakosti egyptské bavlny zne-
pokojuje zúčastněné kruhy a dává podnět k pokusům
o nápravu. R. Flelcher, nově jmenovaný ředitel země-
dělské školy v Kahýre, hodlá vyšetřiti chemickou ja-
kost nilského bahna, jako hnojiva užívaného, ačse
umělým hnojivům nevyrovná, a zavésti v Egyptě
racionální střídavé hospodářství, aby země nebyla
výhradně neb z větší míry závisla pouze na jediném
produktu.
Kartel šroubáren. Píše se námí z Vídně: Na bur-
s0 panuje naproslá desorientace o organísaci šroubař-
ského průmyslu. Stoupají-li akcie jedině továrny
šroubů Akc. spol. (Brevilier. Urban Co), odůvod-
ňuje se to nastávající perfekcí šroubařského kartelu.
Klesají-li akcie, soudí se opět, že kartel šroubový se
rozchází. Nikdo neví dobře, zda takový kartel exi-
stuje čili nic. Jak se nám sděluje s informované stra-
ny, trvá šroubový kartel stále. Kolující verse spočí-
vají na té jednoduché okolnosti, že se jedná o připo-
jení dvou outsiderů, kteří pravděpodobně dosáhnou
svého cíle „Nesmí se však přece přeceňovali význam
těchto jednání. Firma Brevillier převyšuje všechny
oslatní továrny šroubů značně a ovládá jmenovitě
v jistých druzích trh tak úplně, že se jí existence
outsiderů téměř vůbec netýká; jsou to jen malé to-
várny, jež pociťují nepřijemně soutěž outsiderůa
k vůli těmto vstoupila firma Brovillier ve vyjedná-
vání. Z toho je zřejmo, že výsledek jednání má zcela
nepatrný význam pro kurs Brevillierových akcií.
R Flelcher
Lancashire
Egypt
Vídeň
Urbana Company
Kurier
25
article
Obrana vídoňských hostinských proti kartolu pi-
vovarskému. Za účelem obrany proti kartelu pivovarů
a zamezení zdražení piva vsloupilo vídeňské spole-
čenstvo hostinských, jež hodlá kromě toho společně
se společenstvem hostinských v Amštelten koupiti ta-
mější pivovar, ve vyjednávání s 2 českými a
moravskými pivovary, jakož i s městským
pivovarem vídeňským. Ježto toliž ani amštettenský.
ani měst. vídeňský pivovar dohromady nemnohou do-
dati vídeň, hostincům ono množství, jehož je potřebí.
aby se zabránilo zdražení piva, vešlo vídeňské spole-
čenstvo hostinských ve styk s řečenými 4 pivovary
v Čechách a na Moravě, jež nepatří ke kartelu, v jed-
nání, aby vydatněji dodávaly do Vídně. Kromě toho
vyjednává společenstvo vídeňské s městským pivo-
varem, který dosud vídeňským hostinským dodával
jen 40.000 hl, aby dodávku svou zvýšil na 200.000
hl. Amštettenský pivovar bude dodávati 60.000 bl.
z toho dle smlouvy 20.000 hl hostinským v Amštet-
tenu a 40.000 hl vídeňským. Vídeňské společenstv
mohlo by dle toho počítati na 240.000 hl. Ostatní
množství, jehož je ještě polřebí k event. emancipaci
od pivovarů zkartelovaných, mají dodati 2 pivovary
v Čechách a 2 na Moravě. Na výkonnosti těchto bude
žáviseti, zda obranný kruh proli pivovarskému kar-
telu utvořený dovede se udrželi.
Z čoského průmyslu. První česká továrna
soustružnická Vývozní dům A. Patrná
syn v Jareměři, ozpamuje, že přeložila závod
svůj do nově poslaveného obchodního domu
s továrnou. Znamenité zařízení strojové a vzorn
upravené veliké místnosti obchodní, tovární i admini-
strační poslavily podnik tento v čelo předních firem
tohoto oboru. Výrobky firmy lze tedy co nejlépe
doporučiti.
Čechy
Morava
Vídeň
hektolitr hostinský
vývozní dům A
26
article
Nová továrna na nábylek z ohybaného dřeva
(německá) byla založenb v těchto dnech ve Žlutici a
jaká společnost sruč. obtn. Základní a plně spla-
cený kapitál obnáší jen K 81.000. Dle dobrozdání
odborníků postačí tento kapitál úplně k založení
menší továrny tohoto druhu. Odbyt pro toto zboží
jest stále ještě dobrý a lze předpokládati, že nově
založená továrna německá může prosperovati. S če-
ské strany mělo by se této výrobě věnovati více
pozornosti a případně přikročiti k založení po
dobného podniku. Naše turčanská továrna n
ohýbaný nabytek nikterak nepostačí hraditi domáci
spotřebu, lak že ohromná část ohýbaných židlí atd.
u nás jest původu židovsko německého. Nemusil by
to býti žádný akciový podnik s milionovým kapitá-
lem, stačila by k tomu společnost s obm. ruč. s ka-
pitálem asi 10.000 K. Při rozšafném vedení závodu
jest zarůčeno, že by složený kapitál výborně rento-
val a závod by přispěl opět nemálo k vybavení s
z německého područí. Většina rakouských továren
ohýbaného nábýtku nepočíná si se stanoviska národ
nosťního vůči našemu lidu (na Moravě) lépe, net
pověstný, germanisující, železářský kartel.
Morava
27
article
Z odboru semenářského Ústřední hospodářsk
spoločnosti pro král. české v Praze, Vodičkova ul
č. 38-II. K letošní podzimní selbě jsou nám až dosu
od spolehlivých pěstitelů nabízena osvědčená semena
z různých krajin a poloh, jež můžeme P. T. pánům
hospodářům co nejlépe doporučili Jsou to zejména
následující obiliny a pícniny: I. Pšenice ozimé
Buhlendorfská hnědá za 30 K st. Tachov; „Red King
čes. červenka, červená paličnatka ze st. Tachovz
28 K: původ. Strubeho Square head, dle množství od
32—34 K ze st. Chlumec n. Cidl.; česká červenka a
jihočeská pšenice ze st. Soběhlav za 27 K; původní
Gigantea za 35 K a původní Teversonka za 38 K
ze st Praha; česká červenka, st. Jince-Čenkov 26.5
K. červenka přesívka pošumavská ze st. Klatovy 28
K: Square head. st. Vlaším 27.50 K: červenka ozimá
a červenka přesívka ze st. Vlaším 27.50 K. — II. Ži-
ta ozimá: Petkuské originál ze st. Chlumec n. Cídl.
(výhradní prodej pro Rak.-Uher.) dle množství 3
až 34 K; přesetě Petkuské ze st. Kut. Hora 24 K: st.
Vlašim 24.50 K; st. Tachov 25 K; st. Jindr. Hradec
22 K, st Milevsko 24 K, st. Soběslav 23 K, st. Po-
lička 23 K, st. Sedlčany 22.50 K; původ. žito Proskov-
covo Kvasické dle množství od 24 do 28 K ze st. Tlu-
mačov (Mor.); Schlanstedské přeseté 23 K ze st
Kut. Hora; Triumf., st. Kut. Hora, 23 K; Grobsteiské
a Kralické ze st. Kyšperk za 20 K: žito Janské st
Praha 30 K: Královské Nolčovo ze st. Rokycany z
24 K; Klášterské (Heineho) 24—28 K ze st. Choto-
viny: původ. „Unikum“ st. Praha 40 K. — III.
Soběhlav
Kut
Hora
Jindr
Mor
Grobsteiský
Heine
Praha
Vodičkův ulice
Tachov
Cidlina
Jince
Čenkov
Uhry
Hradec
st Milevsko 24 K
Soběslav
Kyšperk
Rokycany
Reda King
st Praha
Janský st Praha
I . pšenice
Strube Square head
Square head
královský Nolčův z
28
article
O zimý ječmen šestiřadový 20 K st. Mni-
chovo Hradiště. — IV. Pícniny: Směsky 30, 32
35 K st. Praha; hrách zimní st. Praha 26—28 K
písečná vikev čistá 46—52 K st. Praha. Ceny rozumí
se za 100 kg ze st. producentovy bez pylle. Na požá-
dání zašle semenář. odbor vzorečky se vším potřeb-
ným udáním a vyřídí objednávku dle vzorku bez
platně. Ježto producent jest oproti odboru s prodejem
bez závazku, doporučuje se pp. hospodářům, aby ob
jednávky co nejdříve dle jim zaslaných vzorků uči
nili, než by semeno bylo hlášeno jako vyprodané
Pány producenty žádáme o bezodkladné zaslán
vzorků obilin i pícnin k setí, jež mají na prodei
s udáním ceny za 1 q, množství, váhy 1 hl. (při obi-
linách), výšky polohy nad mořem, původ semene
(pojmenování) a data o výnosu, době uzrání i půdě
Odbor semenářský sprostředkuje prodej i nákup
osvědčených plodin na základě vzorků dle svých
pravidel, jež se oněm pp. producentům, kteří po-
prvé osivo nabízí, na požádání zašlou. Členové v I
pololetí přistouplí platí pouze 5 korun, obdrží ve-
škerá, od počátku tohoto roku vyšlá čísla časopisu
společnosti zdarma. Přihlášky nových členů přijímí
kancelář Ústřední hospodářské spoločnosti pro král
české v Praze II., Vodičkova ul. č. 38
Nový anglický patentni zákon. Dne 28. t. m
vstoupil v platnost nový anglický zákon o ochran
patentů ze dne 28. srpna 1907, jehož původcemje
nynější ministr Lloyd George. V zákoně jsou zřejmy
sledy Chamberlainových idej. Pro cizozemce nejdůle-
žitější ustanovení jest předpis, že patentní ochrana
je vázána na jeho vykonávání, takže každý má právo
žádati revokaci patentu, prokáže-li, že patent ten není
na anglické půdě průmyslové využitkováván. Annu-
lován může býti v tom případě ovšem jen patent,
Lloyd George
Chamberlainův
Anna
chovo Hradiště
Praha
Vodičkův ulice
K st
spoločnost pro král český v Praga II
kg
29
article
ktorý trvá již nejméně 4 roky. Proti rozhodnutí pa-
tentního úřadu mají obě strany právo odvolání
k soudům. Nové toto ustanovení nuceného vykoná-
vání patenlu dolýká se zvláště amerických a něme-
ských průmyslníků, ktéří také v poslední době s ho-
rečnou rychlosti stavěly odbočky svých závodův
Anglii; kapitál ke stavbě těchto nových továren po-
užilý odhaduje se ná 25 mil. liber šterl. Rakouští a
uherští majetníci pafentů maji menší zájem na no-
vém zákonu, ježto z rakousko-uherských patentů
ročně jen asi 250—300 nabývá anglické patenlní
ochrany.
Továrna na automobily v Uhrách. Při konferenci
akciové společnosti Westinghouse, konané v Aradu
s městským úřadem bylo sděleno, že jihouherští vel-
kostatkáři a více pešťských osobností upsalo již pro
zřízení automobilové továrny Westinghouse v Aradu
900.000 K, takže zřízení továrny jest zajištěno; na
podzim bude již počato se stavbou nové továrny.
Otázka zřízení nové uherské banky. Dle zpráv
z Pešti odebral se náměstek generálního ředitol
uherské hypoteční banky baron Julius Madaras do
Nového Yorku, aby tam vyjednával s jistou finanční
skupinou o založení nové velké banky v Pešti s akcio-
vým kapitálom 15—20 mílionů K. Ve finančních kru-
zích pešťských není však o tom dosud ničeho
známo.
Ztízeni nové válcovny železa. Dle zpráv z prů-
myslových kruhů zamýšlí majitel jisté železárnyv
Dolních Rakousích zříditi také válcovnu železa, s pří-
pravnými pracemi bylo již započato.
Julius Madaras
Anglie
Uhry
Arad
Pešť
Nový York
Dolní Rakousy
Westinghouse
30
article
Splacení ažia zeverní dráhy. V poslední valné
hromadě akciové společnosli dráhy cís. Ferdinanda
byl sdělen správou této dráhy vypracovaný projekt
na splacení akcií sev. dráhy i s ažiem, dle něhož by
z rent. plynoucích společnosti do konce r. 1975 dle
pevného umořovacího plánu splaceny byly od roku
1909 do 1975 postupně akcie společnosti obnosem
4500 K, jenž převyšuje tedy nominální hodnotu akci
o 2400 K, takže by tímto způsobem společnost sa-
ma provedla splacení ažia. Projekt byl předložen
ministerstvům financí a železnic ke schválení; mi-
nisterstvo financi vyslovilo již svůj souhlas, který
dle všeho ani ministerstvem železnic odepřen ne-
bude, načež by v příští valné hromadě byly správou
předloženy definilivní návrhy
Daněprostý kontingent bankovek. Rakousko-uher-
ské banky. V poslední schůzi generální rady Rakou-
sko-uherské banky vysloveno bylo sice očekávání, ž
koncem srpna dostaví se, opět ve značném rozsahu
daňová povinnost, projeven však zároveň názor, že
hlavní příčinou tohoto opětujícího se zjevu jest příliš
malá výměra kontingentu daněprostých bankovek.
neodpovídající více dnešnímu hospodářskému rozvoji;
návrh na zvýšení sazby přece však podán nebyl, ježto
správa banky nepovalžuje za správné pro nedosta-
čující organisaci úslavu stížiti chod našeho národ-
ního hospodářství. Poslední úprava daňové povinnosti
Rakousko-uherské banky pochází z r. 1899, kdy však
jen s malou změnou převzat byl systém nepřímého
kontingentování bankovek, zavedený u nás již r.
Ferdinand
Rakousko
ministerstvo finance
Rakaskýuherský banka
31
article
1887. Nehledíme-li k ostatním předpisům, týkajícím
se úhrady bankovek, musí Rakousko-uherská banka
z obnosu obíhajících bankovek, pokud převyšují ho-
tovou zásobu o více než 400 mil. K, platili daň 5 %;
to ovšem vede při nižší diskontní sazbě, že banka
musí daň tuto sama něsti, přenášejíc ovšem část této
povinnosti na obě polovice mocnářství v poměru.
v jakém na zisku berou podllu. Účelem stanovení
daněprostého kontingentu bylo vlastně docílení jakési
úpravy polřeby úvěru, tím, že při větším napjetí da-
ňová povinnost by přiměla banku ke zvýšení sazby.
Zkušenost však ukazuje opětně v tomto případě, že
jednak výše konlingentu více nevyhovuje, jednak pak
i daňová povinnost pro banku v olázce zvýšení sazby
není rozhodující, neb aspoň ne jedině rozhodující.
32
article
Projev ve schůzi generální rady dovoluje také soudili
na úmysl banky, při jednání o prodloužení privilegia
domáhati se také přiměřenější úpravy a zvýšení daně-
prostého kontingentu bankovek. Jest zde ovšem vždy
nutná opatrnost, zvláště při našem ústavu, jenž svým
vývojem i svou činností liší se dosti od cedulových
bank v cizině a dovedl si svou devisovou politikou
zachovali značnou nezávislost od poměrů na mezi-
národním peněžním trhu vládnoucích. Jisto jest však,
že dosavadní výše kontingentu dnešn.nu stavu ne-
vyhovuje, a lze tedy při nejbližší úpravě očekávati
zvýšení jeho, nebudou-li zde ovšem mluviti zájmy
uherské, spojené se snahou o brzké zřízení samo-
statné cedulové banky v Uhrách.
Z ústředních jatek pražských. Na dobytčí trhv
pondělí dne 31. srpna 1908 přihlášeno jest 190 kusů
hovězího dobytka původu domácího, 240 kusů pá-
vodu haličského a — kusů původu uherského.
Insolvence. Borsi Toštvérek, firma v Pešti IV. —
Šimon Klappholz, obchod v Bílsku. — Steinreicha
spol., obchodní firma v Pešti. — Bernard Schlesinger
v Polně. — Viktor Divald. protok. firma v Prešpurku.
Steinreích a spol., obchod se suknem v Pešti (dlu-
hů asi 530.000 K.
Toštvérek
Klappholz
Schlesinger
Divald
Uhry
Pešť
Bílsko
Prešpurk
Steinreich společenský
33
article
Banky, záložny a spořitelny.
Videňská záložna přesídlila dnem 29. srpna t.r.
z XV. Turnergasse 29 do moderně upravených a roz-
sáhlých místností ve vlastním domě. XV., Ma-
riahillerstrasse č. 150 (nároží Stagigasse 1),
kde denně úřaduje od 9 hod. ráno nepřetržitě
do půl 5. hod. odpoledne a každou sobotu od
do 8 hod. večer. Ač úroková míra Rakousko uherské
banky touto dobou jest nižší, vídeňská záložna jako
vždy, jsouc dbalá zájmu i prospěchu její vkladatelů,
zúrokuje i na dále svěřené jí vklady při plně bez-
pečnosti, se zřelelem k vlastnímu jmění ústavua
dostalečným reservám, plnými 41/2% a vyplácí i větší
obnosy bez jakékoliv výpbvědi. P. t. spolkům, jedno-
tám, žákům i všem střádalům zapůjčuje zdarma svoje
vkusné domácí pokladničky, aby vzbudila
smysl pro spořivost.
Prhy peněthní.
Vídeňská bursa.
Ma
Rakousko
Stagigasse 1
34
article
Renty
4procentní papírová květnová ..
4 2procentní » únorová ..
4procentní stříbrná červencová .
42procentní , říjnová . . .
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská . .
31/zprocentní korunová (invest.).
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská ..
31/aprocentní kor. (invest.) uher. .
ruská půjčka
Zástavní listy:
šproc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
iproc. Hypot. banky kr. českého
31/aproc. Hypol. banky kr. českého
41/aproc. bank. dl. úp. žes. pr. banky
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 4 0
Lo sy
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslová . . . . .
» »Union« . . . . . .
pětiny
Praha
Lo
ústřední banka
Český průmyslový
35
article
Závěrečné kursy
29. srpna 28. srpna
96.15 96 10
99 10 99 05
96 05 96.95
99.10 99. 10
115.90 115.95
96 25 96 2
87.15 87.20
119.90
110 90
92.80
92.80
82.50
82.45
96 05
96 15
96 50
96.50
97 30
99. 75
100.—
152.50
216 50
260.50
474.—
489..—
142 15.
36
article
96.50
96 50
97 30
99.75
100.—
152 25
216.50
260 50
474.—
489. —
142.15
183. 75
37
article
183.75
183.75
415.—
415.—