ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9c7e0e00-75a6-11dc-b24e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 58, place 69, org 5, work 3
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
30. srpna 1908
4 masthead
Číslo 239.
5 article
připraviti na projevy agrárních nespokojeneů. Hlavní bitva bude svedena ve sněmovně poslanecké. Inspira- tor jednostranných zemědělců říšský i rytí Simič-Hohenblum, člověk nad zásluhu zve- ličený, hýčkaný a protežovaný, prohrav při vy- rovnání rakousko-uherském, cbce podati důkaz že neni zlomena jeho moc a převaha. Bude potom zůstaveno všem agrární- kům, chtějílli jíti s oficiální vlá- dou či s vládou vedlejší. Do té doby bude hotova obchodní smlouva s Ru- munskem tak, any při 1. čtení smlouvy se Srbskem dr. Fiedler a dr. Ebenhoch sděli mohli sněmovně ráz, obsah a zásady smlouvy s Rumunskem, kde jsme mnobo, skoro všechno ztratili a kde nás Německo, nikoli svojí záslu- hou, ale vinou rakouské politiky, vyllačilo téměn úplně. Není člověka v národě čoském, jenž by n přál všeho zlaru stavu selskému, tomuto zdaru však nelze obětovati celé a veliké stavy a třídy jiné. Dosud při všech kompromisích získal agrárníci a škodu jim způsobiti nechice nikdo Nejsou však sami národem, lidem, obyvatel stvem, také jiní mají právo na život, zejmén ti, kdož mají nejen vrávo, ale také povinnost pracovati. Rakouská politika nalézá se v krisi, z pů- sobené v době necelého roku po druhé poslanci agrárními. Krise druhá je hlubší a dalekosáhlejší, než první. V této krisi začnou rokovati parla- menty zemské a počne podzimní kampaň rady říšské.
doktor Fiedler Ebenhoch Inspiro Srbsko Rumunsko Německo
6 article „Odpověď Kestrankova“.
„Odpověď Kestrankova“. Pod tímto záhlavím uveřejňuje »Prager Tagblatt« ve včerejším večerníku následujíeí prohlášení : »Od cenfrálního ředitele Kestranka obdržel jsme včera večer depeši ze St. Gilgenu, v ní nám sděluje, že obsah depeše náměstka staro stova dra. Štycha, v českém jazyce b došlé, a tudiž mu nesrozumitelné seznal teprve z vídeňských listů, právě do St. Gilgenu doslých. O pověď bude dána cestou veřejnosti. Centrální ředítel Kestranek sdě luje nám, že dnes (29. srpna) o desla pro nás ze St. Gilgenu písemné vy líčení.« Z tohoto sdělení, jehož podrobnosti nejsou právě věrojatné, vysvitá, že zakročení městské rady pražské a správní rady společné vodárny neminulo se účinkem, jestliže odpově Kestrankova bude skutečně ob- sahovati jména mužů, jim obvině- ných. Již včera proslýchalo se, že dnešním ránem zví celá Praha mimořádnou ce- stou veřejného sdělení, přičiněním tiskárny »Tagblattovy«, odpověď Ke- strankovu, která by — podle pověsti právé za- znamenané, za niž ovšem neručíme — byla musila býti v rukou Tagblattových již včera, když tiskl svou zprávu od p. Kestranka ze St. Gilgenu. Podrohnosti této depeše, které se nám zdají býli pravdé nepodobnými, jsou tyto Především lěžko uvěřiti »Prager Tagblatiu«, že by byl st. glgenskou depeši Kestrankovu uve- řejnil teprve v čera večer, kdyby ji byl dostaí už předvčirem večer. Byl by tak jistě učinil již včera ráno.
Kestrankův Prager Štych Tagblattový Prager Tagblatia St . Gilgen Praha
7 article
Za druhé těžko uvěřiti ujištění páně Ke- strankovu, že mu depeše dra. Š tych byla nesrozumitelna, poněvadž se- psána jest v české řeči. Pan centrální ředitel Pražsko-železářské společnosti Kestranek je totiž renegát a pochází z ryze česke rodiny a jeho poctivé jméno z nl Kestřánek. Tak se psal také ještě na tech- nice jako student. Teprve během svých vídeň- ských studií se odnárodnil a musil by mu někdo učarovat, aby zapomněl tolik ze svě malerštiny, že by nerozuměl české depeši. Z třetí jest pravdě už nejméně podobno, že by pan ředitel v aféře evropské sensace, a niž jeho jméno jest tak těsně spojeno, byl beze spojení s Prahou a bez neustálého raportu o průběhu věci a že by sám, obdržev depeši z Prahy jemu nesrozumitelnou, neza- kročil ihned u svých zpravodajů v Praze o vy- světleni. Pokládáme tedy tyto okolnosti za pouhé předstírání, jimiž má býti vysvětlen pro- tah odpovědí Kestrankovy a jeho dosavadního zdráhání odpověděti. Výmluva tato překvapuje svou nejapností a jest u »geniálního« Ke- stranka tim nápadnější.
Praha Kestranek
8 article
Buď tomu ostalně jakkoli, blavní věcí pr českou veřejnost jest, dozvl-li se konečně jména, po nichž dychtivě práhne, aby se mohla s no- siteli jich vyrovnati za kompromitování věci, celému národu tak svaté, jako jest boj za jeho menšiny. Nechť jsou muži tito k do- koli, bude s nimi naloženo podle chvalitebného českého mravu. jestliže se jim nepodaří očistiti se z Kestrankova nářku až do nej- menší poskvrnky. To jest jisto a týmž okamžikem, kterýmž jména jich budou známa, sňata bude s českých prsou tiha, kterou na ně uvaliti se panu Kestrankovi na tři dny poda- řilo. Boj českého kmene za jeho existenci za byt všech jeho ohrožených součástí must být čist a jestliže někdo zradil jej způsobem tak nečistým, jak Kestranek naznačuje, bude za takovou pobanu zjednáno zadostučinění všem poctivým zápasníkům, v jichž řadě vinnik až dosud stál. Pamětihodno jest, že zpravodaj z něme ckého kasina, »Pr. Tagblattu« velmi blízký, ve včerejší »N. Fr. Presse«, která zamičela, že ne- jen na Kestranka, ale i na »P. Tagblatt« při chystána jest obžaloba, uvažuje o »možnost soudních kroků« proti Kestrankovi. »N. Fr. Presse« sděluje z Prahy: Jak se proslýchá, pa nuje v soudních kruzích názor, že nebude mo- žno dle všeho přání městské rady pražské vy hověti, poněvadž zákon neposkytuje k tomu žádné rukojeli, List cituje zá- kon o urážce na cti veřejných úřadníků a do- dává k tomu: »V pražských právnických kru- zich zastáván jest názor, že státní návladní ne- může podati žalobu z nejedné příčiny. Nebot především případná urážka nestala se městské radě, nýbrž jedinému členu městské rady. Je- dnotlivému městskému radnímu nemůže však býti přiřčen karakter veřejného úřadníka a proto
Kestrankův Kestrank Kestranek Praha
9 article
může tato osobnost podati jenom soukromou žalobu pro urážku na cti.« Na to sluší ovšem namítnouti, že dokud není jmenován ten jediný člen městské rady, v očleh veřejnosti uražen jest každý jednotlivý člena ludíž celá městská rada a kdyby jméno obvi- něného jejího člena nebylo udáno, zůstává čest její dotknuta a to jest momentem pro státního návladního rozhodujícím. Po případě rozhodne senát a nikoli pražské právnické kruhy v ně- meckém kasině. Bude-li »P. Tagblatt« držet slovo, stanou se tyto úvahy vůbec akademickými a budeme mit co jednati tedy s obviněným jediným členem městské rady. Že toho nelze považovat za »veřejného úřadníka«, s tím jsme se shodli již včera, když jsme uvedli, že nedopustil se svého činu jako městský radní. Ale po- tom jest největší hanebností, jestliže »Prager Tagblatt« čin jeho generalisuje a před celým světem ostouzí obecní správu král. hl. města Prahyl
Prager
10 article
Důvody Kestrankova odhalení. Sděluje se nám z kruhů členů správnt rady společné vodárny: V nynějším rozvířeném psaní nikde jsem dosud nečetl tuto zajímarou okolnost: Právě v ten den, kdy »Pr. Tgbll. uveřejnil odhalení Kestrankovo, došel do kance- láťe správní rady apolečné vodárny přípis, jímž sděluje ocholu, prodloužit lhůtu k rozhodnui o ofertách. Z toho je patrno, že svým odhale- ním chtěl jen získat odklad, aby působil proli ofertě francouzské. Vídeňská obchodní komora o za- dání pražského potrabí. Z Vídně, 29. srpna. (K. k.) Předsednicívo dolnorakouské obchodní živnostenské komory se usneslo, že nezakročí-li vláda na základě platných norem proti zadán dodávky pražského potrubí Francii, podá v prvé sehůzi komorní po letních prázdninách k dobro- zdání o úpravě dodávek návrh v ten rozum, že je dlužno zahájili akci, aby vláda na příště zákonným způsobem v podobných připadech ze státních zřetelů zakročovala proti zadávání do- dávek do cíziny; presidium je toho názoru, že jest zajisté v zájmu národohospodářské politiky každého moderního státu, aby za stejných cen a za stejné kvality byl brán největší zřetel na domácí výrobu. Vyžaduje toho zřetel na rozvoj výroby, zaměstnávání dělniciva a splňování čet- ných veřejných závazků při závodech. Komu- niké připomíná po té stránce platné již před- pisy v Uhrách. Tímto opatřením byla by v po- dobném případě na příště oprávněná stížnost k vládě provázena aspoň tím úspěehem, že by po vyslechnuti hospodářských korporaci zadá- vání dodávek zahraničním závodům potud býlo zakázáno, pokud by skutečně zahraniční nabídka nebyla výhodnější se stanoviska čistě obehou niho.
Kestrankův Vídeň Francie Uhry
11 article
Co pravi funkelonář vítkovickýcl železáren? Z Vídně, 29. srpna. „Deltschinat. Corr.“ uveřejňuje rozmluvu s vynikajícím funkcioná řem vltkovických železáren po pražském rozhodnuo o dodávce. Jmenovaný funkcionář se vyslovil o záležitosti té po stránce národnostní a pravil mozi jiným tolo: „Jest nepochybno, že t0, co ředitel Kestranek sprostřed- kevatelům odmítl, francouzská společnost povolila. V národnostním ohledu třeba poznamenati, že ani majite- lům hutí, ani řoditelství železáren uebyly nějaké národní požadav ky se strany české oznámeny. Čeští pol- tikové ve Vítkovicích dotazovali se prostředni- ctvím jiných osob, zdali generální ředitel by je přijal. Již předem zamítavé stanovisko ředitele zmařilo opakování takových pokusů. Stižnosti resp. požadavky Čechů dověděli jsme se teprve z novin. Z velké části jsou tyto stížnosti a pož davky bezpodstatny. Jiné požadavky, jako zří zení nových škol, odstraněni úřadníků a podobné byly by ovšem přirozeně zkrátka odmítnuty. Železárny vítkovické trvají na stanovisku, že zejména předních obcích německého re- víru má býti německé panství bez- podminečně v hospodářském in- teresu zachováno. Kam konec konco vede české hospodářstvi, ukazuje velmi připadně matička Praha. Pražská aféra přiměla již slezskou „Nordmarku“, že se obrátila na ředitelství s prosbou, aby touto aférou nedošlo k žádne změně v politickém a národnost- ním stanovis ku železáren. Podali jsme prozatím písemné vysvětlení přodsednictvu
Čecho Vídeň Vítkovice Praha
12 article
„Nordmarky“ v Opavě. V dohledné době bude se to podrobněji opakovati ústně. Tímto ojedi- nělým případom není prozatím dán přičina ke změně našeho politi- ckého jednání. Nesmí se všek zapomo- nouti, že tato německá politika byla inauguro- vána z vlastní iniciativy a na vlastní zodpověd- nost závodního ředitelství, správněji řečeno ny nějšího generálního ředitele a že není nik te- rak vyloučeno, že ostatní závody v kartelu stojící v jednotlivý cl otázkách jsou jiného názoru. Ze- jména při takových událostech, jako jest praž ská aféra, jež končí přímým poškozením ob chodním našeho podniku, může miti ředi- tel za jistých okolnosti těžké po stavení a bude musiti svoje něme- cko-nacionální smýšlení, ktere bude uváděno za důvod těto ob- chodní ztráty, vůči závodůmospra- vedlniti. Ospravedlnění toto bude tím těžší, ba snad nemožné, jestliže ředitel vůči závodům nebude moci poukázati na te, že napadají-li bo Slované, jest sobě jist aspoň podpory německých poslanců. Ale právě v tomto bodě učinili jsme již smutné zkušenosti. Pod záminkou hospodář- ských a sociálních ohledů byl německý železář- ský průmysl napaden co nejostřeji právě něme- ckými stranami a jednotlivci, na příklad drem. Steinwendrem. Při velikých dodávkách bylo s námí nakládáno mnohdy nopříznivějí nežli s cizozemskými soutěžemi. Při konfliktech s děl- nictvem padají právě němočtí poslanci často závodům do zad a proto bylo také slezské „Nord- marce“ odpověděno, že, kladou-li Němei váhu na zachování německé poli- tiky ve Vítkovicích, musejí se ze- iména němečtí poslanci chovati k železářskému průmyslu, přede všímkvítkovickým dílnám, příznl- věji. Bude-li tomu tak, jest naděje, že Vítkovice i nadále budou spolehli- vou podporou Němectva, jaký by však byl vývoj v opačném případě, lze lehce uhod- nouti.
Slovan Opava Nord Vítkovice
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. srpna. (Polšci v Uhrách Vážený nás kolega pan Řohoř Smólski dokazuje v »Kurýru Lvovském«, že Slováci uherští ne- jsou nie jiného, leč »Poláci v Uhrách«, a tak je taky nazývá. Píše: »Povšechně panuje u nás mylné zdání, že lid slovácký bližší jest Čechům, než nám, a že Slováci s Čechy tvoří jeden ná- rod. Když ale lid slovácký a jeho poměry lépe poznáme, dospějeme ku přesvědčení, že Slováci jsou bližší Polákům po jazyku i obyčejích, než Čechům, ač na oko jazyk slovácký zdá se být více přibuzným s českým, než s polským jazy kem. Ale ta větší přibuznost je pouze fonetieká. spočívající hlavně na znění některých hlásek, bližších češtině, ale vlastních nejen hovorům slováckým, nýbrž vůbec všem hovorům přechod ným z polštiny do češtiny, což jasně vidímeve Slezsku i na Moravě. Avšak gramatikálně i lexi kálně blížší je slováčtina polštině než češtině a taktéž příslovimi, zvyky a obyčeji, jakož i ne- méně typy lidovými. V tom tkvi důvod, že slo- váčtina je haluzí polského kmene národního, načež ukazuje historická minulost v pravěku.
Řohoř Slovák Polák Čecho Praha Uhry Morava
14 article
Národní přináležitost Slovákův uherských ke kmenu českému nebyla do nejnovější doby nikdy brána v pochybnost. Ona trvá od pravěku a historicky byla utvrzena jak dějinami Velké Moravy, tak v dobách husitských bohatýrskou činnosti Jana Jiskry z Brandýsa na Slovensku V přílomnosti se tato jednota utužuje ideálným nezištným a obětavým účastenstvím, které Če chové bratrsky osvědčují Slovákům v krutém protivenství, jaké jest jim snášeti od maďarské vlády a úřadů. Tímto poměrem nebylo by dobře hýbati zvláště proto, že při své ryzí ideálnosti zájmů žádného jiného národa, sni maďarského se nedolýká. Národní totožnost Slováků s Čechy jest uznávána vědou i oficiálně. Prvý pokue o pavědecké zvrácení tohoto poměru před mál lety učinil maďarský učenec dr. Samo Czambel, jenž v tendenci maďarské vlády jal se dokazo- vati, že slovenčina je bližší srbšlině, než češtiné Pavědecký tento pokus nebyl. českými filology náležitě odražen a aj! dnes přichází p. Řehol Smólski a zabírá Slováky pro polský kmen ná- rodní, nazývaje slovenčinu »plsttdeutscheme polštiny. Jsouliž to známky tužící se vzájem- nosti slovenské či postupujícího rozkladu slo- vanského? Z Petrinje, 26. srpna. (Perseku ce chorvatských Srbů.) Soudní vyšetřova- tel Košutič vzal do vyšetřování srbského faráře Rodoljuba Pajiče za to, že v den clrkevního svátku vyvěsil na chrámě eírkevní prapor srbský. Trafikantka Perica Borojevičeva vyšetro vána proto, že prodávala papír na cigarety, na němž byla hlava krále Petra.
Slovákův Jiskra Slovák doktor Czambel Srba Košutič Pajič Perica Borojevičev Petro Velká Morava Brandýs Slovensko Čechy Petrinja
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article V Praze. 29. srpna.
V Praze. 29. srpna. 2 pamětí gon. Kuropatkina. Bývalý hlavní vojevůdce ruské armády v Mandžurii, gen. Kuropatkin, vydal loni své paměti o válce s Japonskem ve čtyřech velkých svazeích, ale knihy byly zkonfiskovány. Nyní ale ty paměti vyšly v Americe v anglickém překladě, jejž pořídil známý spisovatel o Sibiři, Jiří Kennan. Jak známo, když se Rusům válka neda řila, byla všechna vína svalována na Kuropat kina. Jemu za vinu kladeno i to, že Rusko slo do války nepřipraveno; mělť přípravy vykonati když byl v předvečer války ministrem vojenství. Kuropatkin se tedy hájí i proti tomuto obviňo vání a začíná své paměti od genese války. Kuropatkin byl od počátku protivníkem všeliké agresivné polítiky Ruska v jižní Man- džurii a nejednou podával carovi v tom duchu raporty i memoriály. Válku způsobil státní rada Alexandr Michajlovič Bezobrazov a sku- pina velmi mocných osob, stojicích za ním Jim šlo o explostaci obrovského lesního bohat- ství na hranici mandžursko korejské nad řekou Jalu. Bezobrazov měl vliv tak mocný, že Kuro patkin proti němu ničeho nezmohl. Vlivem Bezo- brazova byl admirál Alexějev jmenován carským náměstníkem Dálného Východu s ohrom nou plnou mocí. Kuropatkin na své cestě do Japonska Portarturu prohledl tyto věci a trval na oka- mžité likvidsei celého jihomandžurského dobro- družství. Alexějev dával mu na oko za pravdu. ale skutkem podporoval Bezobrazova, po jehož přání posunul ruská vojska na Jalu a Fengvang- čeng, ně tím porušena úmluva s Čínou z r. 1902.
Kuropatkin Kennan Rus Ruska Bezobrazov Kura Beza Alexějev Praha Japonsko Amerika Sibiř Rusko Jal Čína Fengvangčeng
17 article
Po dobyti Portarturu nalezeny tam důle- žité dokumenty o grynderství Bezobrazova. Mezi těmi dokumenty nalezena také depeše adm. Abazy Bezobrazovu ze dne 14. listopadu 1903. ze které vysvilá, že pro podnik získán sám car s podilem 2 mil. rublů. Také některá velká knižata přistoupila. Není divu, že se potom Bezobrazova všichni báli. Car chtěl se vyhnouti válce s Japonskem ale nerad by byl sebe i své nejbližší příbuzné připravil o veliké vklady. Proto pořád důvěřoval Bezobrazovu a nedbal výstrah Kuropat- kina, jenž ještě sedmnáct dní do vypuknut války jej od války zrazoval. Na radu grynder dal car poslati něco vojska na Jalu, doufaje, že se Japonci dají zastrašit. Dne 15. listopadu 1903 Kuropatkin psa v podaném carovi memoriále: »Není pochybno- sti, že obsazením jižní Mandžurie vyvoláme obsazení jižní Korey od Japonců. Japonsko za tím účelem bude nuceno zvětšiti své branné sily, což i nás donutí učiniti totéž. Dva národy, jejichž zájmy jsou tak různé a jež jsou určeny k pokojnému soužití, začnou spolu rivalisovat. usilujíce jeden druhého překonati silou a připra- veností vojenskou. My Rusové budeme to činiti na újmu své vojenské připravenosti na západě a proti zájmům svého vlastního obyvatelstva. Jestliže nad to jiné mocnosti se vloží v toto soupeřstvi, dojde ke srážce na život a na smrt. a tím se nejen zdrží rozvoj naších zájmů n
Bezobrazův Japonec Rus Portartur Japonsko Jal
18 article Dálném Východě, nýbrž i rozvoj a pokrok cele
Dálném Východě, nýbrž i rozvoj a pokrok cele naší říše.« Dále Kuropatkin vypisuje carovi vojenskou sílu Japonska a praví, že Rusko má málo na- děje na vítězství; ale i když v Mandžurií zví tězí, nebude moci válku přeněsti na území ja- ponské. Ale kdyby i to učinilo, vykořistění ví- tězatví na území poraženého Japonska bylo by nemožným, protože tam narazíma na odpor 47milionového národa, bojovného, hrdého, vla- sti své milovného, kde i ženy a děti nás bu- dou potírati atd.« Ještě potom Kuropatkin cara varoval o vojny a předpovídal, že v tom případě vypuk- nou na ruském Dálném Východě veliké nepo- koje, protože ruský národ na východě asijském účelu té války nerozumí. Proto nelze očekávati takového nadšení a výbuchu vlastenectví, jaké bývalo v Rusku za předešlých válek, které byly vedeny buď za účelem obrany říše anebo za ruskými národními ideály. Vnitřní nepřátelé, kteříž usilují o zničení nejeennějších a nejsvě- tějších základů ruského života, vnikají i v řady srmády a pokusí se o vyvolání rev luce To všecko se vyplnilo. Kuropalkin uveřej něním svých paměli se před historií svého ná- roda očistil.
Japonsko Rusko dálný východ
19 article
Sandžacká dráha a nová turecká vláda. »Novoje Vremja« se dovídá telegraficky z Londýna: Komisse tureckých inženýrů, jež na místě studovala sandžackou trať, uznala, ž e je Turecku hospodářsky nevýhodn a nepotřebná. Vláda turecklá od- ložila projekt na neurčitou dobu a úsnesla se studovati jiné pro- jekty, majíeí realný význam. Úsne- sení vlády dochází horoucí pochvaly Turků zvláště prolo, že osoby, které dříve byly u vlády a Rakousko-Uhersku daly svolení k. stavbě sandžacké dráhy, byly podplaceny, jakž po převratu cařihradském dokázáno. Zpráva tato působí zde v Londýně velký dojem na poli- tické kruhy i na anglieký tisk, jenž nyní uznává, jak důvodný byl protest ruského tisku proti ra- kousko-uherskému projektu. Politikové vyslovují politování, že Rakousko-Uhersko k vůli tak po- divnému projeklu rozervalo dohodu s Ruskem a úplně se oddalo Německu. Podmínky smíru Černé Hory se Srbskem. Po změně vlády v Srbaku nový zahraničný ministr srbský dr. Milovanovič učinil pokus o smír mezi Černou Horou a Srbskem. Na Černé Hoře jsou ochotní, ale žádají zadost- učinění: 1. Srbsko má příznati, že černohorská pu- mová affera nebyla nastrojenou na Cetyni ko- medil, nýbrž že to bylo spiknutí proti Černé Hoře, zosnované v Srbsku ; 2. srbská vláda má potrestati všechny černohorské emigranty, kteří byli účastníky spik nutí, a vyhostiti je; 3. srbská vláda má se zavázati, že nikdy již neposkytne útočiště černohorským spik leneům; 4. Srbsko má Černé Hoře nahraditi ná klady, vzešlé z přelíčení pro velezrádu.
Turek Milovanovič Londýn RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Rusko Německo Srbsko Srbako Černá Hora Černá hoře Novoj Vremja
20 article
Nové bouře v Persii. V různých čáslech. Persie vládno nepokoj a z mnohých míst se oznamuje vypuknuti váž ných bouří. Zvěst o úspěších revolucio nářo v Tavrisu pronikla do ostatních částí říše a povzbudila oposiční smýšlení obyvatelstva Z Džulfy došla zpráva o povstání vše cl kmenů vperském Kurdistanu, Revolu- cionáři zatýkají úřadníky, obsazuji vládní bu- dovy a vyplenili dům guvernéra Safri Santana. kterému se podařilo uprehinouti. Při srážce davu s vládní stráží několik osob bylo za- bito. Povstulci chovaji se hrozivě a prohla- šují, že nebudou uznávati šacha, dokud nepři stoupí na jejich podminky. Rovněž se vzmáhá revoluční hnutí v Kermanu a Širasu. K erma je již vmoci revolueionářů. Guverné a úřadníci se rozprchli. Náměstek guvernérův je zabit. Na uliclch leží mnoho mrtvých a raněných. V čele vzbouřenců jsou Savan a Kodym ehan. Události v Marokku. Obyvatelstvo v Tangeru a okolí zachovává klid. Ale lid je nespokojen, že přes nastolen Muleje Hafída nenastala nijská změna v situaci Evropanů. El Mnebhi objíždí kmeny a energickou agitací šíří nadšení pro Muleje Hafida. Tento mocný přívrženec nového sultánu hrál již vynikající roli, ač nedosáhl dosud 40 let. Domohl se značného vlivu, sle upadnuv v ne milost u sultána, prožil několik let v nečinnosti a stal se přívržencem vzdorosultána. El Mnebbi je původu beduinského, pocház z kmene Mnebhů, jejichž kaidem byl jeho ote a kteří kočují na šíré pláni Bheiře, severně o Marakeše. Dosáhl vlivného postavení v armádě. stal se guvernérem policie sultánovy a důvěrní- kem velkého veztra Si Ahmeda ben Musy, který tehdy byl neobmezeným pánem v Marokku. P jeho smrti stal se teprve 30 let stár ministrem války.
Kodym Evropan ben Persie Maroko Tanger Safri Santana El Mnebhi Mulea Hafida El Combi
21 article
Roku 1901 byl vyslancem Abdula Azize v Londýně a v Berlině pod záminkou, aby vy slovil hold svého sultána, ale ve skutečnost bylo účelem jeho cesty získání podpory Anglie a Německa proti Francii, která obsadila Tuat Jeho nepřátelé použili jeho nepřítomnosti, kali pikle proti němu a když se vrátil z Evropy shledal že upadl v nemilost. Ale brzo dobyl zpět svého vynikajícího posta vení a podporoval sultána v zavádění evro ských novot, pro něž byl nadšen od své cesty po Anglii a Německu. V prosinci 1901 opustil Marakeš a po krátkém pobytu v Rabatu usadil se ve Fezu. Brzo na to vy pukla vzpoura v Bu Hamaře, jež byla počátkem té dlouhé doby zmatků a anarchie, v níž stro- skotalo se reformátorské dílo Abdul Azizovo, jenž se na konec stal sám obětí stálých bouří El Mnebbi zúčastnil se mnoha bojů, ale nemě dosti síly potlačit bouře. Znechucený a zahrnutý útoky svých nepřátel vyžádal si dovolení, aby se mohl vydat na pouť do Mekky. Na této cestě navštívil též Francii, Italii a Egypt a po svém návratu se postavil pod protektorát anglický. Na své cestě nynější přijímá stižnosti kmenů a sli buje, že se zasadí u Muleje Hafida, aby jim bylo vyhověno. Podle posledních, telegrafických zprávz Paříže, vládne v přístavech Tangeru a Ra- batu úplný klid. Hafidovo vojsko dobylo opět Azemnomu. V mešitě tangerské konal se modlitba za sultána Muleje Hafida. Klid ne- byl porušen. Remiki, dosavadní paša v Ekasanu byl v poutech dopraven do státního vězení v Tan- geru. Klade se mu za vinu, že uložil pokutu některým městům, jež uznala již Muieje Hafida. Remiki je pod ochranou německou.
Aziz Azizův Hafid Hafidův Azemnom Londýn Berlín Anglie Německo Francie Evropa Mekka Egypt Paříž Tanger Tana El Mnebbi
22 article Kroměřížská výstava.
Kroměřížská výstava. (Pův. dopia.) Z Kroměříže, 29. srpna.
Kroměříž
23 article
Konec výstavy. Jako v pohádce zalétá mysl zpět, aby ještě jednou vynbořila si v paměti dlouhé řady zářivých vzrušujících okamžíků a událostí, abysi oživila celý skvoslný průběh života výstavního o zahájení až po dnešní den, kdy „Loučení, loučení“ tane nám na mysli, vzbuzujíc náladu v pravdě ele- gickou, zvýšenou šelesticím listím v dlouhých alejích květné zahrady, nesoucí stopy blízicího se podzimku Již dnes zdají se vám všechna místa výslavní na- plněna sleskem, jako by smutek táhl jejími prosto- rami. Jest po vydatném dešti. Prapory visí smutně dolů, obecenstvo brouzdá se kalužinami, stromy kloní pod těžkými krůpějemi smutně hlavy dolů a v alejích vznáší se leliká modravá miha Konec výstavy. Umlká již ruch hospodářských strojů, za tři čtyři dni shasnou elektrická světla, zmizí zářivý a kouzelný dech letních večerů, uzavrou se brány výslavní a licho, klidno bude záhy v alejich kvělné zahrady. Rozloučíme se v úterý dne 1. září o 4. hodině odpolední před ústředním palácem s bo- lestí s ddlem, které s neúmarnou pílí, vzácnou oner- gií a s nadsazením všech duševních i tělesných sil vybudovala snaha několika nadšenců, nelekajících se překážek přirozených, lidských i politických. Ukon- čeno bude dílo, jemuž po dva měsíce podivovala se
Ukon
24 article
Morava a celý národ českoslovunský. Rozejdlou se vystavovatelé, kteří nešetili opravdu nákladu k dá- stojnému vypravení svých cxposic, zmizí obecenstvo, které výstavní podník tak hojně svými návštěvami podporovalo a zůstane pouhá vzpomínka na Kromě- říž i jeho jubilejní dílo Město naše, které svými dějinami tolikráte za- sáhlo skvěle do živola národa českého, které svými církevními synodami, svými biskupy a arcibiskupy. svým ústavodárným sněmem, svými císařskými zá- jezdy, svými boji politickými za svobodu vlaslnía veškerého lidu českého dokázalo svou výslavou jubi- lejní, že schopno jest býti středem a srdcem českého živola na Moravě. Jako rolník vrhá símě na brázdu, tak také užitek zkvete z této juhilejní výslavy nejen vystavovatelům, návštěvníkům, ale celému našemu obchodu, řemeslům, průmyslu, by klestily si dráhu po širším okoli a do ciziny Loučíme se s výstavou dne 1. září.
Morava
25 article
V ušlechtilém zápasu vroucí lásky snažilo se české obyvatelstvo města Kroměříže svým proslu- lým pohostinstvím uctíti příchozí návštěvníky vý- stavní, s obělavostí, jež hraničila u mnchých až k vlastnímu odepření nejnutnějších polřeb, podporo- valo hmotně vlastenecký podník, který v zápasu pře- kážek a těžkostí přemnohých měl podpory takově nejvíce zapotřebí a bez něhož nebyl by zdar výstavy tak skvělým, trvalým a úspěšným. Výstava jubilejní zakotvila se hned v počálku v srdci českého oby- vatelstva kroměřížského a ono bylo od prvé chvíle nejlepším spolupracovníkem jejího zdaru. Jubilejní výstava byla pravé dílo míru, ušlechli- lého záposu u vědomí vlastoneckých povinností, pra- vý mezník v hospodářském životě kroměřížskéma celého národního živola českého lidu na Moravě Ukončení výslavy stane se v úterý dne 1. zámí t. r. o 4. hod. odpolední slavnostní řečí p. dra. Josefa Pištěckého, předsedy výkonného výboru před ústřed- ním palácem. Velký skleník, rolunda i kolonáda zaví- rají se o půl čtvrtě. Hudba hraje na výslavišti ca 2. hodiny odpolední. Slasevání výslavní loterie bude prohlášeno tébož dne o 7. hodině večerni. Za ne- příznivého počasí koná se slavnost ve velkém skle- Přilknulé odměny budou pěným vyslavovatelůmí později sděleny, jelikož jednotlivé jury pro rozsáhilost výstavního podniku své posudky výkonnému výboru neoznámily a nedodaly. níku.
Pištěcký Kroměříž Morava
26 article
Hostům z království na menšinov manifestaci v Kroměříži naskýtá se dnes v neděli 30. srpna poslední příležitost prohlédnouti si rozsíhlou výstavu školství moravskéh v Kroměříži. Za dvouměsíčního svého trvání zí- skala si takové přízně, takového zájmu a tak vyso- kého počtu návštěvníků, že dokonale setkala se s úče- lem: podali českému lidu úplný a instruktivní obraz školského rozvoje na Moravě a roznítiti v něm lásku k české škole a k českému dítěti. Tohoto úkolu bylo dosaženo — a proto s vnitrním uspokojením jest možno zavříli v neděli večer vrala všech čtyř škol- ních budov, v jichž šedesáti místnostech jest umístěna školská výslava, nezapomenutelný to dokument živě české síly a kultury, čoského pokroku na Moravě.
Kroměříž Morava
27 article Denni zprávy.
Denni zprávy. Vládní orgán a „lidový list svohodo- myslný „Den“ na náš dotaz, zdali čeští mi- nístři a poslanci dr. Kramář a Maštálka přesně znají obsah jazykové osnovy, odpovidlá takto: „Osnovu jazykového zákona „přosně nezná“ ani bar. Beck, tím měně čeští ministři a poslanci dr. Kramář a Maštálka. Osnova jazykového zá- kona není ještě „přesně hotova“, neboť — jak z povahy věci vyplývá, osnova se stále ještě rodí, tedy doplňuje, vyjasňuje.“ Proč dává „Den“ slova „přesně známa“ a „přesně hotova- do úvozovek, není nám jasno. Mýlí se však vlád- ní list poslanců našich, domnívá-li se, že tímto sdělením „může uklidniti naši zvědavost“. Ta jest a bude ve věcech jazykové osnovy vládní nevyčerpatelná. Sám se asi bude pamatovati. že z péra posl. dra. Kramáře v apologických článcích o positivní politice vlivu a moci v kabi- netě Beckově českými ministry zastoupené, při- nesl ujištění, že pp. dr. Fiedler a Prášek vstou- pili do vlády, aby spolupracovali take na jazykové osnově Beckově. Jestliže tedy z povahy věci vyplývá, že „osnova se stále ještě rodí, doplňuje a vyjasňuje“, tož náleží z osob nahoře jmenovaných aspoň oba češti mi- nistři spolu k četným rodičům, recte otcům do- plňovatelům a objasňovatelům osnovy. Něce tedy musí věděti o jejím obsahu, proč — nepo- vědí? Domnívají se snad, že by už vzhled to- hoto tajného dítka, tak jak už dnes vypadá, vzbudil ještě více nedůvěry v české veřejnosti oproti poslancům, než jí ve skutečnosti jest?
doktor Kramář Maštálek Beck Beckův Fiedler Prášek
28 article
Anebo snad není vůbec pravda, že čeští ministři povolání byli do vlády ke spolupracovnictví na jazykové osnově?! Kolektivní článek vládní če- ské kanceláře tiskové v krajinských listech uve- řejněný — přináší („na základě přesných infor- mací“) tuto variaci sentence „Dnovy“ o povědo- mostech českých ministrů vzhledem k jazykové osnově: „Jazykový zákon není tak hotov, aby mohl býti předložen ke sch va- lování ministrům krajenům a také skutečně dosudv ministerské radě projednán nebyl.“ Na základě tohot