2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
zalo, že ani vlaští poslanci, ani zemský hejíman
neznají jednacího řádu sněmovního a musil
6dvelaii učiněné již nesprávné usnesení, přišel
na jednací pořad pilný návrh Spinčičův stran
úpravy učitelských platů. Zemský hejtman po-
žádal posl. Spinčiče, aby netrval na pilnosti
svého návrhu. Spinčič byl ochoten zemskému
hejímanu vyhověti a sděloval mu to chor-
vatskou řečí. Sotva však promluvil několik
chorvatských slov, ozval se na horní galerii
pekelný hluk, tak že nebylo možno dále mluviti.
Na žádost slovanských poslanců hejíman dal
vykliditi galerii, avšak ne horní, kde byl hluk,
nýbrž dolní, kde bylo ticho. Hluk trval ovšem
dále. Došlo tedy také na vyklizení horní galerie.
Posl. Spinčič pokusil se nyní pokračovati v
své řeči; avšak tu vystoupila poslední vlaská
reserva: vlaská sněmovní většina
jež převzala úkol galeril. Tu teprv
opustili slovanšti poslanci sněmovnu.
Také při včerejší schůzi musila býti galeri
vyklizena, poněvadž nechtěla připustiti chorvatské
řeči posl. Mandiče při debatě o právních po-
měrech učitelských. Po vyklizení galerie byl pak
návrh zákona projednán a schválen dle přáne
většiny, kdežto návrhy slovanské menšiny byly
zamitnuty.
Z Krakova, 3. srpna. (O suro vo st
karlovarských Němců) zaslal »Nové
Reformě« obšírnou zprávu polský lázeňský host,
jenž byl přítomen při slovanském koncertu »Če-
ské besedy« a viděl na vlastní oči, jakým způ
sobem se zněmecká vzdělanost« projevuje ve
světových lázních. Podav zprávu o koncertu
surových útocích karlovarských radikálů n
umělce a hosty slovanského koncertu, pravi
dále: »Prusofiská mládež karlovarská chtěl
tedy rozřešiti česko-německou otázku na karlo-
varské půdě způsobem rýze teutonským! Podal
tedy ukázky německé kultury před zástupei
všech národů, meškajícími nyní v Karl. Varech.
Spinčič
Posl
Mandič
Němec
Karl
Krakov
sněmovna
6
article
To, co provedeno zde Čechům v neděli, je st
a zůslane nebývalým skandále m
pomstí se na lázeňských poměrech karlovar-
ských. Sjedou-li se sem lidé z celého světa,
jedni aby se léčili, druzí aby si odpočinuli, tu
ani ti ani oni nepřejí si býti svědky
brutálnosti, nedůstojné civiliso-
vaného národa. Takovým jednáním karlo-
varští Němci dříve, než se naději, dovedou, že
Karlovy Vary budou sice pevnou tvrzí »Eger-
landu«, ale přestanou býti světovými lázněmi
Přijede sem jen ten, kdo bude nezbytně k tomu
nucen chorobou, ale vyhne se lázním každý
kdo nechce býti svědkem pouličných výtržnosti
a brutálných útoků Všeněmců, nýbrž hledá kli
a trochu opravdové, západní kultury. To,co
v neděli učiníli Němci účastníkům českého kon-
certu, jest nejhrubší urážka kultury a zůstan
na dlouho černou skvrnou na Karl. Varech, jež
chtějí slynouti lázněmi světovými.«
Ze Lvova, 2. srpna. (O sle z s k
sehůzi v Zakopaném.) »Předsvit« od-
suzuje co nejrozhodněji útoky, učiněné slez
skými agitátory na Čechy ve schůzi zakopanské.
Prohlašuje přímo za nedůstojně jednání oněch
agitátorů, kteří rozdmychují místní spory ve
Slezsku, místo aby svorně odrážely nebezpečí,
hrozící od společného oběma nepřítele Němce.
Čecho
Němec
Karl
Karlov Vara
Eger
Lvov
Čechy
Slezsko
7
article
»Dnes, kdy panovačnost německá jako olov
se zavěsila nejen na Poláky, nýbrž na slovan-
ský svět a na celou Evropu, nesmíme vyvolá-
vati domácí válku mezi bratry — praví »Před-
svit«. — Protičeský šovínismus byl by zloči-
nem proti politickému rozumu, proti zdravému
rozsudku. Nemáme důvěry v ty lidi, kteří nám
namlouvají, že se máme Čecha více varovati,
než Němce. Buď jsou maloměstští politikové,
kteří chtějí svoji pečeni upěci na onom šovini
stickém ohni, neb najati socialisté, kteří hluč
nými slovanskými hesly zastírají svůj kosmo
politism.« List radí dále, aby ve stycích česko-
polských nastalo jasno, aby se pohraniéní spory
urovnávaly přátelsky hoz animosity a nikoli pod
okamžitými dojmy. Nechať se Poláci brání proti
přiliš mocnému vlivu českému, ať pěstují v
svých spolcích otcovskou mluvu, ať brání svá
práva statečně a energieky, ale ať nezapomínají
že národní egoismus musí býti spojen a národn
rozvahou. »A právě nyní, kdy se Čechové sam
snaží, aby se hraniční spory slezské vyřídily
po dobrém — končí »Předsvit« — jest přímo
trestuhodna práce nepovolaných politiků, kteř
chtějí zmařiti dorozumění, vystupujíce s faleš-
nými informacemi a přemrštěnými výtkami, vy-
počitanými na nevědomost, která bohužel v
Haliči panuje, běží-li o poměry ve Slezku.«
Polák
Čecho
Němec
Evropa
Halič
8
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3. srpna,
Rusko a německá celní politika. Ruské
listy zaznamenávají stesky vídeňských liberálů
jak špatně se hr. Bülow chce odměniti svému
rakouskému spojenci za věrnost k trojspolku
vzpomínají při tom nedávné delegační řeči hr.
Goluchovského, který pravil mimo jiné, že poli-
tická alliance mezi státy jest možna i za celní
války mezi týmiž státy, což by vlastně mělo
býti útěchou vídeňským liberálům pro případ,
kdyby návrh celního tarifu došel také schválení
německé spolkové rady a říšského sněmu. »Nov.
Vremja« popirá však pravdivost výroku hr. Golu-
chovského, že se může udržeti alliance mez
národy, stojíeími proti sobě v hospodářském boji
Tím však nemá býti řečeno, že by mezi obchod-
ními a politickými smlouvami byla těsná sou-
vislost. Státy, které nejsou vázány spojeneckými
traktáty, jichž vzájemné poměry určuji se pouze
názvem »dobrých sousedů« nebo »spřátelených
států«, nejen mohou, nýbrž jsou povinny otázky
obchodních smluv posuzovati pouze s hospodář-
ského stanoviska bez ohledu na vnější politiku.
V takovém »přátelském« poměru k Ně-
mecku stojí i Rusko. »A tu — píše dále »Nov.
Vr.« — nelze tajiti, že návrh německého cel-
ního tarifu padá těžkým břemenem na ruského
sedláka. Nejsme nikterak ochotni platiti jeho
potem a krví jen proto, abychom se zavděčili
»enostnému Michlu«. Za to bychom neobdrželi
nijaké náhrady v oboru politickém a naopuk
nemáme příčiny činiti jakékoliv ústupky v poli-
tice pro výhody obehodní. Při tom sluší miti
na mysli, že Německo může býti neústupným
jen ve slovech a ne v praxi, poněvadž nynější
doba je pro Němce velmi nevhodná k celní
válce. Německý průmysl beztoho prodělává nyní
krisi. Úpadek Lipské banky a spojených sní
iků způsobil silný otřes neien na jihu.
Bülow
Goluchovský
Gola
Michl
Němec
Praha
Rusko
Německo
9
article
nýbrž i na severu Německa. Krise v průmyslu
kovovém a strojnickém je všeobecná, v Německu
jest však tím intensivnější, čím je tam onen
průmysl více rozvit. Ztratí-li Německo třeba
jen na čas náš trh pro odbyt výrobků svých
strojíren, může to býti záhubou celé řady pod-
niků, a celé třídy obyvatelstva oeitnou se na
mizině. Ať jsou agrárníci, jichž hr. Bülow po-
třebuje k uzákonění svých průplavních předloh,
jakkoli nyní drazí srdci německého kaneléře,
přece lze tedy míti za to? že se neodhodlá při-
nésti v oběť agrárníkům blahobyt celé říše.«
Hakatismus v Poznaňsku. Není dne,
aby polské listy, vydávané v Prusku, nesdělo-
valy nového přehmatu, jehož se dopustíly orgány
vlády na tamních Polácích, jednajíce v duchu
spolku, založeného na vyhlazení Poláků třemi
Němci: Hahnemannem, Kehnemannem a Tiede-
mannem, z jichž počátečných pismen sestaveno
slovo hakatismus. Dnešní »Gezela To-
ruňska« podává svým čtenářům zprávu o úřadní
prohlídce, vykonané v bytu jejího redaktoraza
jeho nepřítomnosti. Polieie pátrala po rukopise
jakéhosi dopisu »ze vsis. Redaktoři poznaňských
listů jsou zvykli na takové návštěvy a všechny
rukopisy hned po vytištění pálí; proto také
v redakci »G. Tor.« nenalezen rukopis, po němž
pátráno. Policie dala však zámečníkem otevříti
v soukromém bytě redaktorové skřiné a z nich
odnesla rodinné dopisy, mimo jiné listy, jež
psávala redaktoru jeho žena, když byla ještě
nevěstou, a její dívčí denník. Dnos tedy ani
rodinné památky nejsou již bezpečny před zdi-
vočilou brutálností lidí, kteří, nás chtějí blažiti
svou kulturou!
Bülow
Polák
Němec
Hahnemann
Kehnemann
Tiést
Gezel
Německo
Poznaňsko
Prusko
10
article
Od hranic rakousko-černohorských
O rozehodu pohraničné komise, jež má stano-
viti meze mezi rakouským Kotorskem a Černou
Horou u Grahova, sděluje »G las Crno-
gorca«, že mezi oběma komisemi panovala
stále dobrá vůle a komise se rozešly jen na
čas, dokud se nenajdou staré dokumenty, dle
nichž se dá stanoviti hranice, jak bývala ještě
za doby benátského panství v Kotoru, kdy Gra-
hovo náleželo k Turecku.
Císař Vilém a hr. Waldersee.
V Německu chystají se ke konci tohoto
týdne k velkolepým slavnostem, aby uvítaliz
Činy se vracejíeího maršálka hr. Walders ee
a přístavní města Emden, Cuxhaven, Hamburk
a Wilhelmshaven činí k nim přípravy s takovou
okázalostí, jako kdyby vracel se do svě vlasti
vojevůdce, jenž dobyl a získal jí půl světa.
Dle dosavadního programu mě! Walderseea
očekávati císař Vilém v Emdenu, vzíti jej na
loď »Hohenzollern« a odplouti s ním do Ham-
burku, uspořádati tam na lodi »Hohenzollern«
hostínu a po skončených hamburských slavno-
stech odjeti s ním ve dvorním vlaku do Berlína.
Z triumfálního původně projektovaného ná-
vratu Waldeřseea však nyní pomalu lesku ubýví
a snad ubude ho ještě více. Prozatím se sdě-
luje, že císař Vilém nozůčastní se uvi-
tacích slavností ani v Emdenu, ani v Cuxha-
venu, ni v Hamburce neb Wilhelmshavenu, tudíž
krátce řečeno, nikde na pobřeží, ačkoli v dobu
tu vrátí se právě ze své severní cesty.
Vilém
Hohenzollern
Černá Hora
Grahovo
Crna
Kotor
gra
Turecko
Německo
Emden
Cuxhaven
Hamburk
Wilhelmshaven
Ham
Berlín
Cuxho
11
article
Kde setká se s Walderseem n a kde jej
uvítá, lakonická zpráva tato, jež účinkovati bude
jako ehladná spreha na všechny přepjatce v en-
thusiasmu nad »hrdinskými« činy německého
generalissima v Číně, nijak neudává; zdá se, že
se tak stane až v Berlíně.
Neočekávaným tímto rozhodnutím clsařo-
vým, straniti se všem uvítacím slavnostem př
návratu Waldersecově, obohacena jest německá
veřejnost opět o jednu záhadu, která bude však
asi záhy rozřešena. Přičina, proč císař Vilém
do Emdenu, ani do Humburku dne 8. t. m.
nezavítá, spočívá zajisté jenom v tom, že
čásť německé veřejnosti ne přilis lichotivě
objasnila — slovem i obrazem — »zásluhy«
Walderseeovy a »skvělé« výsledky a úspěchy
celé německé výpravy do Číny, a že po seznání
pravého stavu věcí horečka uvitací ve veškerém
obyvatelstvu Německa velice klesla.
Walderscen, kromě oně části obecenstva
která dostaví se všude, kde hraje hudba a zál
vyleštěné knofliky uniforem, vitati budou př
vstupu na němeekou půdu jen osoby vojenské
úřadní a ofieiální, ale nikoli salvy jásavého
nadšení jádra německého lidu.
A při takovém uvítání císař Vilém ne
bude, nýbrž zastupovati jej bude dle dosavad-
ních disposic německý korunní prine.
Jak se dodatečně sděluje, uvádí se za důvo
odřeknutí návštěvy císaře Viléma v Hamburku.
onemoenění jeho matky. Důvod tento vychází
kruhů oficjálních, ale veřejnost ho nesdíli.
Aby vyhnul se Hamburku a všemu, cos
v něm při příjezdu hr. Walderseca chystá, při
stane císař Vilém dle dnešního telegramu z
Bergenu, jejž loď »Hohenzollern« právě opu-
stila, v Kielu.
Waldersecův
Vilém
Walderseeův
Hohenzollern
Čína
Berlín
Emden
Německo
Hamburk
Bergen
Kiel
12
article
Smlouva Francie s Marokkem.
Za návštěvy marockého poselstva v Paříži
ujednána byla mezi Francií a marockým sulta-
nátem vzájemná smlouva, o které sděluje nyní
»Gaulois« některé podrobnosti. Praví, že dle
smlouvy této uznává Marokko nynější stav
v jižním Alžírsku a že zavazuje se zorganisovati
bezpečnostní službu tak, aby zabránily se po-
hraniční srážky. Marokko zavazuje se novou
smlouvou, že opustí Saharu, že francouzskému
obchodu otevře nová místa a povoluje Francii
dále výhodné podmínky za přičinou urychlen
stavby dráhy směrem jihozápadním.
Krise v italském ministerstvu.
Baccelli, který odštěpil se v rozpočtové
debatě od Semina a Rudiniho, a při-
pojil se ku vládní straně, převzal, jak jsme s
již zmínili, ministerstvo orby a obchodu, jež
zpravoval dosud provisorně Zanardelli
avšak učinil to s podmínkou, že rozpočet mini-
sterstva tohoto zvýší se o million lir.
Náhradník za Wollemburga nalezen
ještě není. Luzzatti, jak známo, portefeuille
ministra spravedlnosti odmítl a komu jej pak
Zanardelli nabídl, není známo.
Také ve státních podsekretariátech prove-
deny změny, což stalo se také již proto, že by
byl měl Baccelli podsekretářem svého syna. D
Martino uveřejňuje prohlášení, že opustil
místo podsekretáře v ministerstvu zahraničních
záležitostí, protože prý příliš velký vliv generál-
ního sekretáře Malvana jeho činnost mařil
Učinil prý alternativu: »Buď jde Malvano, nebo
ja.« Prinetti nemohl ovšem zasloužilého M al-
vana ohětovati a proto šel de Martino.
Gaulois
Baccelli
Martino
Francie
Maroko
Paříž
Alžírsko
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— V onom koutě české žurnalistiky
v němž sedí orgán strany realisticko-lidové.
nutno občas důkladně posmýčiti a sice vždy.
když se odtud nešvar po české domácnesti po-
číná poněkud nestydatěji rozlézati. Učinili jsme
této hořké své povinnosti zadost svým článkem
ze dne 2. srpna, v němž jsme po zásluze po-
třeli realisticko-lidové zrádné snahy, spěchajíe
v nynější, nejvýš kritické době na pomoc ně-
meckým trhanům království českého, a nabí-
zející se jim k uskutečnění německo-lidového
ideálu, utvoření jazykových hranic uvnitř země
pro Čechy bez odložení národnosti nepřekro-
čitelných. Nazvali jame původce snah Jidášem,
podle zásluhy a podle zásady, nazvati vše
pravým jmenem. Mimo nadání neučinil »Čase
podle velkého příkladu svého novozákonního
předehůdce a tleorie svého zakladatele, ale
odhodlal se reagovati ná naše výtky ovšem
methodou jemu vlastní. Pustil se především do
osoby onoho našeho redaklora, jejž ať právem
či neprávem tuší za naší odvelou, i posmívá
se docela v duchu alíruislické humanity jeho —
věku4 V lidu českém koluje ode dávna známé
a trefné odbytí posměšku takovému, nebudeme
je sic opakovati, ale myslíme, že »Čas« nedočká
se stáří, zejmena ne clihodného. Stane se
jednou v jednom z oněch těžkých okamžiků,
kdy »Čas« vybízivá »důvěrníky« své strany
k horlivé lavinové činnosti ve svůj prospěch,
že neshledá se kýžená prolongace existenční
a ukáže se, že i nejkrásnější a nějdelší nemoc,
mlynářské soucholiny, beře konec. Co se týče
svéžesti a sil napadeného našeho kollegy, jest
Jidáš
Čechy
14
article
»Čase častým klassickým jich svědkem, doufáme.
že ještě týden bude si »Čas« přikládati chla-
divé lupeny na místa jeho článkem ze dne
2. srpna dotčená. Tolik na odbyli neslušnosti
realistického lidovce. Co se týče věci sa-
motné, uvádí »Čase, že jsme půldruhého roku
šetřili realistický program jednojazyčnosti a roz-
dělení okrosů. Připomínáme, že hned při sjezdu
realistických novokřtěnců lidových podrobili jsme
jich rámcový program kritice, ze kteréž se
nikdy nezotaví. Zbrklost politického »positivismu«
realistického jest však patrna i z úryvkuo
jednojazyčnosti a rozdělení, jímž včera proli
nám znova šermuje. Ten důvod prý jest skalo-
pevný, že když v českých okresích budou češlí
úřadníci neznalí němčiny, že je po státní něm
čině. Z této věty vychází zase světle na jevo,
že professoři filosofie by měli vymýšleti ne
škodné filosofické systémy a že mají nechati
na pokoji politické programy. Podaří-li se Něm-
cům rozervání vlasti české na indianskou re-
servaci pro Čechy a německou vlast volnosti
ubijení našich českých menšin, jest zpečetěnou
věcí, že nikdy nebudou v českém územi úřad-
níci všichni neznali němčiny a kdyby byla
v obou územích zavedena skulečně jednojazyě-
nost, nebude státní němčina přece jen potřena,
zapomináť »Čase na zákony o stycích úřadů
mezi sebou a instancemi nadřízenými. Politika
Německo
Čechy
15
article
není rejdištěm jalových schomat a bezbarvých
rovnic, Némci si vezmou od českých lidí, kteř
budou k tomu dosti velikými dobráky, svolení
k rozdělení Čech, ale státní němčinu z rukou
nevydají! Jen prolomte českou zásadu proti
rozdělení země a pak se dožijete, že pevná
skála, na kteréž budujete své důvody, bude
českému národu uvázána na krk a on bude poto-
pen ve víru německém na vždy. »Časova« strana
nemá pro národ český od programu přímknuti
až po svůj »rámcový program« žádných jiných
rad, leč nabídek nejrychlejší a nejlevnější ná-
rodní sebevraždy. A tou bude rozdělení Čech,
po případě i s nejkrásnější ořízkou vyloučen
státní němčiny z územi českého. Poznáteto
všichni, vy horlitelé pro národní autonomii, až
se český lid bude ve vlastní krvi rdousiti ve
svém území, až uzákoníle policejní vyloučení
českých příslušníků z třetiny celé země, vy
optimističtí politikové, kteří nenahližíte, že je-l
možno nynější strašnou protičeskou zášť Němeů
stupňovati, že se to může stát jedině, kdyžjí
dáte do rukou legitimní prostředky ukájení.
Vyrovnání v Čechách podle vzorce rozdělení
země, kurií a vela jest nejspolehlivějším pro-
středkem k doeilení takové vřavy národnostní
v Čechách, že hříčkou proti ní jsou nynější
ukázky její za doby illusorní sic, ale přece jen
psané zákonité ochrany volného průtahu
libovolného osazení v zemi a za platnosti základní
státní zásady rovného práva, kteráž prováděcím
zákonem vždy ještě může nabýti těla a krve.
která ale nevzkřísilelně bude pohřbena vyrovná
ním o rozdělení zomě. Zoufalství českého lidu
bude pak proměněno v hotové peklo vědomím
že své zkázy sám vinen, poněvadž nepotlači
vyrovnací blouznění v nových zárodách, kteréž
se počínají znova objevovati v budově české
jako houba, před deseti lety pohříchu snad ne
dostatečně vyhlazená!
Časův
Čechy
16
article
— Rozdělení království českého podle
programu německo-pokrokového a německo-
lidového není překážkou sopětného připojení
Čech jakožto bývalé spolkové zeměs k německ
říši. O tom udilí německolidová »Tetschen -Bo-
denbacher Zig.« Všeněmcům veřejné privatissi
mum ve článku »Všeněmectvi a rozdělení«
Rozhorleně potírá list tento důvody Schöner
rovy svolební plošiny« proti rozdělení uváděné
a přicházejíc k nejdůležitějšímu z nich, praví
»Krátké vyšetření vyloží nám, zdali jest pravda,
že Němci se svého stanoviska musí požadavek
rozdělení Čech zamítati. Neboť je-li nutno jieh
jednání rozhodně potírati, ležela by jakás
omluva pro ně v tom, že blíže uskutečnitelný
nacionální požadavek zamílají jedině pro ode
vzdání dalekému vytouženému eíli, jejž učinil
svým programem. Na tuto omluvu nemohou
však radikálové spolehati. Kdo jest obe-
známon s požadavky, shrnutými pod heslem
národnostního rozhraničení a administrativního
rozdělení, nic v nich neshledá, co by
mohlo překážeti opětnému připo
jení rakouských zemí druh dy
k sněmeckému bundu« náležeiji
cích k říši německé. Čechy zůstalv by
Čo
Němec
Čechy
TetschenBo
17
article
i po jazykovém rozhraničení a rozdělení úřadů
na tomto základě provedeném vždy »na věky
nerozděleným« (1!) královstvím, jak tomu chee
české i všeněmecké státní právo a pro pří
pad připojeni Čech k německ
říši ničeho by na tom neměnil
okolnost, že by pražský vrchní zemský
soud anebo místodržitelství bylo převahou české
anebo kdyby byly rozděleny na českou a německou
sekci, anebo kdyby se v českém zemském sněmu
hlasovalo českou většinou anebo dle národních
kurif. Pro všeněmectví by to nic neznamenalo, pro
němectví však jsou to otázky životní . . e
Tak hle němečti lidovci nezamítají všeněmecký
program připojení Čech jako nesplnitelnou ch
méru, jako politické neuskutečnitelně fanlasma
do říše bájí. Důvěrným přimrkováním jízlivých
očí dávají Všeněmcům na srozuměnou, že v daném
připadě dávají jim k disposici nejen sousto ně-
meckého územi, nýbrž i tučnou přílohu českou.
neboť uskutečnění jazykových hranic neznamení
nikterak preservativ proti pohlcení celých Čech,
jak se někteří čeští přivržencí rozdělení v sladké
oplatce »národní autonomie« v nedoznaném my
šlenkovém pozadí demnívají, spolehajíce na za-
chránění ohraničené české části. Ani tu cenu
pro nejzoufalejší případ české budoucností roz
dělení Čech nemá . . . Naopak celistvost krá
lovství českého, provedení rovného práva do
nejposlednějších konsekvencí, jako nejspravedli-
vější podpora nejmožnějšího vývoje našich če
ských menšin ve zněmčeném území, jest zá-
rukou záchrany vlasti naší před trudným usku-
tečněním programu všeněmeckého, neboť čím
češtější budou Čechy, tim nestravnější jsou pro
pangermánský jícen. A k tomu musíme praeo-
vati ze všech sil a kdyby to mělo státi nej
krajnější naměření sil těch, rozkotání královst
našeho zabräniti musíme a zabráníme stuj
co stůj
Čo
Čechy
18
article
— Dr. Stránský o morávském vyrov-
nání. Z Brna, 3. srpna. (Zvl. tel. »Nár. Le)
Dnešní »Lidové Noviny« zahajují řadu článk
z pera posl. dra. Stránského o mora
ském vyrovnání. V prvním článku dů
razně odmítá dr. Stránský osobní útoky ně
meckých, staročeských a klerikálních listů, ze-
jmena pražské »Politik«. O projevu volebního
výboru lidové strany, který schválen byl, když
dr. Stránský byl na cestách, se v článku praví
»Usnešení volebního výboru lidově strany není
zajisté ještě závazným pro stranu celou, ale ono
přec jen vytrysklo z její duše a pochopuje celou
situaci. Usnešení to nečiní také nároku na ráz
nějakého komanda strany, nýbrž jeví se byt
radou poetivě míněnou a straně na uvážen
danou. Ale ono zavdalo staročeskému, klerikál-
nímu a německo-liberálnímu tisku příčinu, žese
svorně vrhl na — mne, já však dokážu jim,
že je skutečné i nám jen zdánlivě nabízený sml
pro nás nepřijatelným a že tudíž volební výbon
lidové strany jen k tomu radí, co poslanei lidové
strany nepochybně učiní.«
— Ke stykům česko francouzským.
Nakladatel p. J. Otto zaslal zvláštní vydání
čísel »Zlaté Prahy«, věnovaných sletu vše
sokolskému, obsahujících přečetné illustrace,
pohledy a podobizny ze dnů slavnostních, mno-
hým přátelům české věci ve Francii. Odevšad
došel srdečný dík za zajímavou vzpominku n
nezapomenutelné dny sokolské a manifestace
slovansko-francouzské: President obecní rady
pařižské p. Dausset zaslal delší list, v němž
vyslovil díky a hluboké sympatie. Rovněž del-
ším, velmi srdečným listem odpověděl na če-
skou zásilku syndik municipální rady p. G ay.
doktor
Stránský
Otta
Dausset
Brno
Praha
Francie
lidový strana
19
article
Další projevý díků došly od redakce »Pa-
trie«, p. Gabriela Salansona, ředitele
»Paris Nouvelles«, F. Zierera, presidenta
sdružení gymnastických spolků v Normandii,
p. E. Duchemiora, Georges Mancheta,
Georges Nano, redakce pařižského listu »Le
Gymnaste« ald. — Pan. J. Otto zasla
před nedávnem černohorskému knížeti skvostne
vázané dva díly monumentálního díla »Čechy«,
věnované popisu Prahy, začež dostalo se mu
vřelého poděkování jmenem knížete od maršálk
dvoru A. Popoviče.
— Odhalení pomníku prof Krejčímu
v Klatovech. Z Klatov, 3. srpna. (Zvl. telef.
zpráva »Národních Listů«.) Za příčinou slav-
nosti odhalení pomníku professoru Krejčímu
bylo dnes celé město slavnostně osvětleno
v moři světel tonul zejmena rodný domek
oslavence, jenž byl vkusně upraven. Ke slav-
nosti dostavili se četní účastníci i z daleka.
Mezi ctiteli oslavence jsou zastoupeny tak
vys. čes. školy prof. drem. Woldřichem, Vel
flíkem a Vejdovským. Přítomen jesti take
Ad. Hejduk a četní hosté z Plzně, zástupe
odboru Národní jednoty pošumavské a jednu
sokolských. Dnešní slavnostní koncert na »Střl
nici« měl skvělý průběh. Nálada ve městě jes
povznesena a vše se připravuje na zejířejš
slavnost, ke které přihlášen jest velký poče
spolků.
Salanson
Paris
Nouvelles
F Zierer
E Duchemiora
Manchet
Nana
Čecho
A Popovič
doktor
Woldřich
Vejdovská
Hejduk
Normandie
Praha
Klatovy
Plzeň
sdružený gymnastický spolek
Vela flíko
Le Gymnaste
Ada
20
article
— Osobní. Policejní lékař pan MUDr. Alois
Masák v Karlíně odcestoval a nebude od 4. do
20. srpna ordinovati. — Pan Jaromír Hruška
z Mladé Boleslavi byl jmenován varhaníkem v Pisku.
— Účetním mladoboleslavské nemocenské pokladny
jmenován pan Josef Malý z Král. Vinohradů.
— Rodinné zprávý. Pan Karel Svoboda.
likvidátor Živnostenské banky pro Čechy a Moravu
v Praze, a paní Olga Svobodová roz. Mastných
slavili sňatek dne 3. srpna v chrámu sv. Mikuláše
v Lomnici nad Popelkou.
— Úmrtí. Dne 2. srpna zemřela v Praze paní
Terezie Exnerová roz. Píkartova, vdova po ofí
ciálu vrchního soudu zemského, dovršivši 66. rk
věku svého, vysílením. Pohřeb koná se v neděli dn
4. srpna o 4. hod. odpol. z domu smutku Na příkop
čís. 35 nové. — Včera ráno zemřel ve Vídni br.
Emerich Stadion, majitel panství v Koute
u Domažlic. Narodil se r. 1838. Pohřben bud
v pondělí dne 5. t. m. ve sv. Hypolitu. Panství
jeho, jelikož neměl dítek, připadne na jediného jeho
bratra Filipa Františka Josefa Stadiona. K fidei-
komisu hr. Stadionů náleží ještě několik panství
v Bavorsku a Wirtembersku.
MUDr
Masák
Hruška
Malá
Král
Svoboda
Svobodová
svatý . Mikuláš
Popelka
Exnerová
Emerich stadión
Filip
František
Stadion
Karlín
Mladá Boleslav
Pisco
Čechy
Morava
Praha
Lomnice
Vídeň
Kout u Domažlice
Bavorsko
živnostenský banka
21
article
— Konfiskace. Včerejší číslo »Humoristických
Listů« bylo zabaveno pro 4 články o Karlových
Varech, vyšlo však zase v novém vydání
— Deputace rolníků jihočeských u mini
sterského předsedy dra. Körbra. V úterý vy-
pravita se depulace rolníků kraje českobudějovického
do Vídně, aby předsedovi ministerstva dru. Körbrovi
vylíčila pohromy, utrpěné letošním suchem a krupo-
bitím a požádala jej o zahájení pomocné akce.
V deputaci, jíž k ministerskému předsedovi uved
poslanec p. V. Holanský, byli pp.: Jos. Burda
starosta ze Straňan (za okres českobudějovický)
Ondřej Košíček, starosta z Těšínova (za okre
trho-svinenský), Ant. Trubl, rolnik ze Všeteče (ze
okres vltavotýnský), Jan Vávra, starosta z Dřílno
(za okres lilühocký) a Vít Hlaváč, starosta z Ka-
liště (za okres lišovský). Deputace byla ministe
Straňan
Košíček
Antonín
Vávra
Hlaváč
Karlová Vary
Vídeň
Těšínov
Ka
Všeteč
22
article
presidentem drem. Körbrem vlídně přijata a slíbene
jí, že ihned bude zahájena pro rolnictvo z českého
jihu, jehož pozemky letošními živelními pohromami
stíženy byly, vydatná pomocná akce a to
nejen odepsáním daně, ale hlavně poskylnutím
značnější peněžité podpory ze státní pokladny a po-
skytnutím nezúročitelných půjček. Aby byla nouze
ihned aspoň čásfečně zmírněna, byl jistý obnos mi-
nisterstvam ihned poukázán, by co nejdřive pro-
střednictvím c. k. místodržiielství, resp. C. k. okres
hejtmanství strádajícímu rolnictvu vyplacen byl
Další větší obnos pak poukázán bude, až úřadní vy-
šetřování škod bude provedeno.
— Volby do komisí pro všeobecnou daň
výdělkovou pro město Král. Vinohrady ko-
nají se pro III. třídu berní společnosti již v ponděll
dne 5. srpna t. r. od 9 hod. dop. do 12 hod. pol.
v zimní zahradě Národního domu a pro IV. třída
berní společnosti již v úterý dne 6. srpna t. r. o
9 hod. dop. do 4 hod. odp. taktéž v sálech Národ-
ního domu. Jest v zájmu poplatnictva, aby se voleb
těch hojně zúčastnilo. Pro III. tř. volební navrhiuje
se za člena pan Toufar Antonín, obchodník, za jeho
zástupce p. Šourek Jan, zlatník; pro IV. tř. volební
navrhují se za členy: pp. Zeithamel Karel, krejčí, a
Suchomel Antonín, tezník, za jich zástupce: pp. Ma-
tčjka Josef, obchodník, a Mácek Josef, truhlář, vesmes
na Král. Vinnohradech. Lístky hlasovací vlastnoručne
od voliče neb vykázaného zástupce podepsané i s legiti-
mací buďtež dodány nyní před velbou p. Janu Mo-
kráčkovi, obchodníku na Král. Vinohradech č. p. 334.
aneb p. Václavu Tichému, obchodníku na Král. Vino-
hradech v č. p. 148; v den volby pak příslusné ko-
misi volební.
Král
Toufar
Antonín
Šourek
Jan
Zeithamel
Karel
krejčí
Suchomel
Josef
Mácek
Jan molybden
Tichý
Vinohrady
Ma
národní dom
23
article
— O doplňovacích volbách do komis
všeobecné dane výdělkové ukládacihol okresu
město Smíchov. Č. k okresní hejlmanství na Smí-
chově vydalo tuto vyhlášku: C. k. zemské finanční
ředitelství v Praze vypsalo výnosem ze dne 22. čer-
vence 1901 čís. 67.121 z příkazu c. k. ministerstv
financí ze dne 30. března 1901 čís. 18.550 ve smyslu
§ 17. předpisu volebního (příloha D vykonávacího
nařízení k hlavě I. zákona ze dne 25. října 1896
čís. ř. z. 220) doplňovací volby do komise všeobecné
daně výdělkové dle S§ 16. a 22. citovaného zůkona.
Doplňovací volby členů a jich zásťupců do komisí
III. a IV. třídy ukládacího okresu město Smníchov
budou se konati dne 13. srpna 1901 na Smíchové
v budově c. k. okresního hejtmanství čís. pop. 663
za řízení volebních komisařů, panem purkmnistrem
města Smíchova ustanovených, a sice: pro III. tři du
od 10, hod. dopolední do 2. hod. odpolední v č. 5 )
v I. poschodí a pro IV. třídu oď 9. hod. dopolední
do 3. hod. odpolední v čís. 5 b) v přízemí. Voleb-
ními komisary byli panem purkmistrem města Saí-
chova ustanoveni členové obecního výboru: pro
III. třídu pan Jan Keller, majitel domu čís. pop. 614,
a náhradníkem téhož pan Josef Vondráček, slavitel,
pro IV. třídu pan Václav Neubert, majitel knih-
tiskárny, a náhradníkem téhož pan Hynek Roubalík,
majilel domu. Ve smyslu 8 22. zákona ze dne
25. října 1896 ř. z. čís. 220 vystoupili z komise tito
páni členové a zástupci v roce 1897 volent: v III.
třídě ukládacího okresu město Smíchov: číen komise
pan František Petr Krejčí, kupec na Smíchově, zá-
stupce člena komise pan Josef Braun, majitel fiakrů
na Smíchově; ve IV. třídě ukládacího okresu město
Keller
Vondráček
Neubert
Roubalík
František Petr
Braun
Smíchov
Praha
Smníchov
Saí
ministerstv finance
obecní výbor
24
article
Smíchov: člen komise pan Josef Pšeničný, uzenář
na Smíchově, zástupce člena komise pan František
Vokurka, hostinský na Smíchově. Vzhledem k poclu
vystouplých členů a zástupců členů má se tedy
voliti do komise berní společnosti III. třídy ukláda-
cího okresu město Smíchov jeden člen a jeden zá-
stupce člena, IV. třídy ukládacího okresu město
Smíchov jeden člen a jeden zástupce člena. Páni
voliči se upozorňují, že ve smyslu 8 18. zákona ze
dne 25. října 1896 ř. z. č. 220 volby jedině úřadními
hlasovacími lístky, opatřenými úřadním razítkem, se
připouštějí a sice pro členy komisí a jich zástupce
odděleně a že mají k volbě oprávnění, případně od
nich splnomocnění zástupci podepsané listky hlaso-
vací buď osobně se současným vykázáním a ode-
vzdáním legitimací odevzdali, neb poštou i s legiti-
macemi frankovaně na úřad volbu řídícl, t. j. na
místo, kde se volba koná, a pod adresou ku přijet
listků hlasovacích povolaného volebního komisaře
zaslati. Oni k volbě oprávnění, jimž vyrozumění
o vřadění do berní společnosti s volební legitimaci
z jakéhokoli důvodu v čas nemohlo býti doručeno,
mohou se nejdéle přede dnem volby u městs kéno
úřadu na Smíchově hlásili, kde volební listiny ulo-
ženy jsou. Zkažené hlasovací lístky mohou u c.k.
Josef pšeničný
Vokurka
Smíchov
III
25
article
okresního hejtmanství na Smíchově za nové býti
vyměněny. — Jelikož volby tyto jsou velice důle-
žity, upozorňují se živnostníci smíchovští III. a IV.
berní společnosti, aby — když nemíní se osobn
k nim dostaviti — dodali své volební listky vlastno-
ručně podepsané i s legitimacemi co možno nejdříve
některému z následujících pánů: Ve Schwarzen-
bergově třídě V. Hušpaurovi, kupci, Josefu Ko-
žešníkovi, obchodníku, Frant. Zvolské mu,
krejčímu; v Kinského třídě K. Paulírancovi,
hodináři, Fr. Thüringrovi, uzenáři, a M. Rou
bíkoví, krejčímu; v Palackého třídě Em. Bře
hovskému, klempíři. V. Cihečkovi, krejčíma,
v Plzeňské třídě V. Roikovi, hostinskému, Josefu
Skopovému, krejčímu, a B. Bohatovi, obu-
níku, Merfaitovi na hořejším nábřeží, Jar. Ka-
salovi, hostinskému, Janu Cízlovi, obchodniku.
V Hušpaur
ko
František
K Paulíranc
Thüringr
M Roa
V Cihečk
V Roik
Skopový
Bohata
Cízl
Smíchov
Francie
Ka
26
article
Kandidáty společnými jsou: ve IV. třídě pau Josek
Pšeničný, uzenář, za jeho zástupce pan Joseí
Zbuzek, obchodnik; ve III. třídě pan Peir Frant.
Krejčí, kupec, za jeho zástupce pan K. Kaí ka,
majitel povozů.
— Z Mladé Boleslavi. (Zvolení volitelé
berní komise. Převzetí hůtelu.) Ve středu
vykonány volby volitelů do III. berní komise a zvo-
leni pp.: Václav Beck, obchodník, Karel Domalíp,
obchodník, Josef Faltin, obchodník. Ludvík Kotek,
továrník v Krnsku, JUDr. Václav Krouský, advokát,
Josef Nešněra, majitel tiskárny, Alfred Nettel, koželuh,
Jan Šámal, obchodník, Edvard Tutter, obchodník,
Antonín Vítek, hostinský, Jiří Žitný, obchodník. —
Známý hötel »Vysoký« po odchodu pana Polívky
převzal počátkem tohoto měsíce pan Josef Por
z Tábora, jenž hodlá hötel zdokonaliti, by co nejlépe
hověl požadavkům obecenstva.
Josek
Zbuzek
Peir
František
Krejčí
Beck
Domalíp
Faltin
Kotek
JUDr
Krouská
Nešněra
Nettel
Šámal
Tutter
Antonín Vítek
Žitná
Polívka
Josef poručík
Mladá Boleslav
Zvolen
Krnsko
Tábor
27
article
— Nedělní klid v závodech papírnických
a v c. k. traflkách. Oznamuje se nám: Tyto
dni odebrala se deputace papírníků maloobchodníků,
zvolená na schůzi, konané dne 15. července t. r.
k c. k. místodržítelství, aby ztlumočila na této
schůzi přednesené stesky a přání ve příčině celo-
denního klidu nedělního následkem vydaného vyne-
sení ze dne 12. m. m. Deputace, již vlídně přijal
vicepresident p. Jiří Dörfel, žádala, aby také majitel
trafik po celý den nedělní rovněž obchody své uza-
vírali, neboť není ničím odůvodněno, aby tito z uve-
deného nařízení vyjmuti byli a výrobky papírnické.
zejmena pohlednice v neděli prodávati směli, čímž
papírník k veliké škodě přichází, dále, aby ustano-
vení klidu nedělního pro obor papírnický mělo plat-
nost pouze do 1. září vzhledem k tomu, že školní
rok počíná již 15. zářím, ježto by jinak papírník
na existenci své citelně byl poškozen a konečně,
aby zabráněn byl nedělní prodej pohlednic v r-
stauracích atd. Pan vicepresident živě se zajímal
o předměty tyto a slíbil deputaci, že žádosti před-
nesené věnuje pozornost a že důvody uvedené
bedlivě dá vyšetřiti. Na to odebrala se deputace
k c. k. zemskému finančnímu ředitelství, kdež také
vlídně byla přijata panem e. k. dvorním radou
Dörfel
28
article
Hennevoglem, a žádala za vydání nařízení, by ma-
jitelé trafik v neděli obchody své zavírali. I zd
byly důvody uvedeně náležitě předneseny a bylo
jmenovaným hodnostou slíbeno, že jejichi žádosti
dle možnosti bude po vyšetření věci vyhověno.
— Výbor Klubu novoměstských volič
konal v pátek dne 2. srpna schůzi, v níž přijato bylo
51 nových čienů, tak že všech členů čítá klub 185
Ve schůzi této projektována byla činnost spoliu
s bohatým programem věcí vesměs interessů poplat-
nictva se týkajících a stanovena řada veřejných
schůzí i přednášek. Prvá veřejná schůze ko-
nati se bude v pondělí dne 12. srpna
s programem »Oelektrické tramwayi svrch
ním vedením přes Karlův most.« Náva
na uspořádání této schůze způsobil velmi čilou de-
batu již ve výboru a není pochyby, že schůze vzbudí
zájem i širšího poplatnictva z důvodů estetickýchi
hospodářských. Po schůzi správního výboru konal
se četně navštívená schůze poradní komise, která
živým zájmem projednávala mnohé časové otázky
jako jest projektovaná daň z piva, pozemštění česte
Karlův most