ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 2b0b1910-661b-11dc-aae3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 50 celkem · entity: person 78, work 9, place 57, org 5
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
4. srpna 1901. Číslo 213
4 article
Agafa se probudila, nahmatala sirky, roz- škrtla a ospalýma očima dívala se na muže. »Co je ti?« tázala se, zvedajíc sirku až k samému obličeji mužovu. »Povidám, abys šla do lázně zatopit.« »Do lázně? Co ti to napadá? Raděj spí . . « »Mám velké píchání...« »Píchá tě pálenka, chrň raději !« Sirka pohasla a zase ozývalo se chrápání Agafino. »To je husa tlustá!« vadil se Karp. Bylo patrno, že mu nezbývá, než hledě opět usnouti. Leč myšlenka na děda Efima ho neopou- štěla a u srdce píchalo ho jako dřive; převa loval se tak do druhého kuropění a opět jal s budit ženu, tentokráte však již vytrvaleji. Ba, byl už čas, aby vstávala: venku po- čalo svílati, za oknem bylo slyšeti volání sou- seda Ivana a vřískavý hlas jeho ženy; ze dvor ozývalo se bučení hnědky a řehtání ryzky. »Vstávej, slyšíš, strašidlo !« nadával Karp »Celá vesnice je už vzhůru a ona si hoví jako nějaká kupcová... nuže bude to? Vstávej ! . . « Agafa se protáhla, odpověděla Karpovi tak nadávkou, ale slezla přece s palandy. »Zatop ihned v lázni!« rozkazoval Karp »Dodejť! Čekej, tak bosá hned poběhnule vrčela Agafa. »Ty, ženská, jsi hloupá husa. Povídám ti, mám píchání, pod levým žebrem mne píchá.« »A což. lázeň ti pomůže? Kdybys měl lá mání v kloubech, to by bylo něco jiného, ale píchání — to je toho !e »Povídám ti, že jsem vypil u Elima kva s krysou a z toho je mi teď těžko!« »Ať slouží ke zdraví! Tohle jsi si jenom vymyslil, kde by se vzala u Eíima krysa, kde Máš pitomou hlavu! Efim, takový bohabojný stařec a měl by takovou prašivinu ve kvase ? »Což krysa není od boha ? Není to zvíře ?.
Agafino Ivan Karpo Dodejť kva
5 article
»Inu ovšem, že to zvíře, ale prašivé ! Č myslís, že to zvíře čisté ?« »No, čisté není!« »Jest tudíž možno, aby staroušek Efim choval zvířata prašívá?« »Ale krysa přiběhla sama a do džbánu s kvasem skočila .. .« »Meleš na prázdno, Efim má jasný zrak třeba byl slepý — člověku do duše vidí, natož aby krysu ve džbánu nezpozoroval.« »Po čem tedy je mi špatně?« »Po pálence ! Toť se vl.« »Po pálenee ! Opakuješ stále totéž. Po pá lence! A já jí všeho všudy vypil tak náprstek. Po pálence to není... nepiju ji poprvé. Zato v lázni, bude mi lehčeji...« »Eh, v tento čas topit, venku je ještě noc . . .« »Co noc? Zatopíš, čas uběhne a bude mi dobře... o—oh !« zaúpěl Karp, převaliv se na palandě. »Máš lámání někde?« soucitně tázalase Agafa. »Je mi těžko — a Efima mám pořád před očima . . .« »Efima?« podivila se žena.
Efi Karp
6 article
»Ustavičně jen jej, starouška. Co jen ode mne chce v noci?« »Snad jsi o něm špatně smýšlel? Jeto bohabojný stařec . . « »Ať jde tedy do kláštera, je-li takový —e zlostně zaprotestoval Karp, »k čemu se po světě klátí a snad i lidi sužuje ? . . .« »Karpe, hříchem je mluviti tak o svatém člověku.« »Řekni mi, v čem hřích chodí ?« otázal se náhle Karp a dal se do smíchu. »Aj, aj, naše místo je posvěceno !« křižo- vala se Agafa, »jaký to hřích! Co to mluvíš, Karpe, vzpamatuj se, jaká jsou to slova ? a pravda, musíš do lázně, abys špínu s duše smyi a potom stupej do kostela, dábel pokušitelo tebe odejde.« »Neděje se se mnou nic takového,« chladno- krevně odporoval Karp, »žádná špína, zkrátka pochybuji, je-li vůbec jaký hřích na světě. Na- padá mi, že na světě žádného hříchu není a že je to všecko smýšlenka. Řeknu-li ti, že jsi mého sživota hubitelkou, je to hřích — a povím-li ti. že's čarodějnice, není to hřích — co je tedy hřích ?... Prázdná slova . .,« »A jsi-li ty můj vrah, to také není hřích ?« ozvala se Agafa, »jsí-li zločinec, dušezhoubce podvodník . . . není to také hřích?
Karpe Aj Agaf
7 article
»Jsi hloupá ženská, tedy mi řekní, coto vlastně hřích jest? Je duše něčí stín, či cosi živého? Potom tomu i já porozumím . . . ale takhle jsou to prázdná slova, nic více . . « Agafa v rozpacích pohledla na muže a mávnuvši rukou, šla ke dveřím. »Půjdu přec a udělám v lázni oheň, vi dím, že ti není dobře, meleš cosi nesou- visle . ..« a pustivši do jizby mrazivého vzduchu, vyšla ven. Karp počal se hnízdít a sjel s palandy. Bezesná noc jevila své účinky: nohy vy- povídaly službu a hlava se mu točila. Karp se divil své slabosti. »Co mizerná myš způsobila !« hučela opět myšlenka na Eflma utkvěla mu v mozku. »Co ten mizina ode mne chce ? Celou noc mi z hlavy nešel a zase se na mne lepí? To lýko bylo shnilé . .. ale bohabojný stařec ve své slepotě to nezpozoruje.« Karp pojednou poznával, že začíná starého Efima nenávidět, proč, nevěděl sám. »I ať se tahá se shnilým lýkem, ať z něho opánky plete, proč je ve světě, ať jde do klá štera.« Karp bezděčně navlekl punčochy a opánky a netrpělivě čekal na lázeň. Konečně vešla Agafa a řekla, že může »Pára je hodně vřelá . ..« povídala, tl co, ulehčilo se ti? »Ani muk!« utrhl se Karp. »No — no! čerte!« ušklíbla se Agafa Nastává svátek a tu už zase kouliš očima. Kam jsi dal staré lýko z kolny ? Schoval jsi je?« »Co s ním chceš?« »Do lázně ho nastlat, pro tebe, čerte Lýko je nepotřebné ...« »Prodal jsem je Efimovi . . . na opánky !. náhle přiznal se Karp. »Shnilé?« podivila se Agafa. »Nu a co na tom ?« rozzuřil se pojédnou jíti.
Agaf
8 article
Karp. »Tomu nábožnému starci? On plete opánky a peníze klášteru na chudé dává . . . mužíe mají od něho opánky rádi, důvěřují mu a tys to slepci podstrčil? Ach, ty hříšníku, ty hřiš níku, ty opilče proklatý . . . starce slepého oši dit .. . svědomí nemáš, dáble « »Tiše, dám ti...« křikl Karp a bouch ženu do zad pěstí. Ta zaječela a on hodiv na se kožich, ubíral se do lázně. Venku silně mrzlo a bylo ještě hodně temno; na nebi budil se teprve zimní den. Karp, přeběhnuv prostoru mezi jizboua lázní, otevřel dvéře lázeňské síňky a rychle s svlékal, dýchaje do sebe vlažnou páru. Za mi- nutku potom hekaje a sykaje blaženě lezl na potnici (lavice v ruské parní lázní). Láznička byla malá, potnice nízká, podlaha vyšlapaná; u malého okénka stála lavice na- hnutá stářím a hnilobou; na lavici ležely dvě děravé konve, u okna na zdi visela plechová lampička, která nemilosrdně čadila. Pára smi- šená s čoudem stála tu jako sloup, leč Karp nedbal ničeho a s rozkoší třel se mokrým věchtem. Když byl dosyta rozpařen, červený jako rak, slezl konečně s potnice, nabral do konve vody, ucpav dříve opatrně její díry lý kem a pak usedl na lavici, aby se umyl. Vyšlapaná podlaha s prohýbanými, místy do země zapadlými prkny zdála se tentokráte Karpovi studenou a nebezpečnou.
Karp Karpo
9 article
»Ještě narazím nohou na hřeb !« hučela šel si do síňky pro opánky. Obuv se jenom ledabyle, vrátil se do lázně a jal se mydliti věchet. V tom mu na mys přišla ženina slova: »svědomi nemáš.« »Jak pak nemám,« přemýšlel, tře žilna- týma rukama záda. »Každý je má. Musí však člověk míti svou chvilku. A proč bych ji mě míti právě nyní? Či proto, že jsem Elima oš dil? To je toho, což nepodvede člověk jiné?... »Je to hřich,« povídala také . . hm! Ukaž mi, co je to hřích ? Smrť, jak známo, je stařena, která chodí s kosou, alo hříchu neviděl nikdo; či snad je to nějaká hezká holka ? . . .« Karp rozesmál se hlučným, bezstarostným smíchem; sotva však stichl jeho smích a ruc začaly mydliti vlasy, dolehlo mu k uším slabé: »Karpe ! Karpel« Hlas byl tichý, s přestávkami, zcela jako hlas dívčí. Karp se ulekl, ale neohledl se, jenom sil- něji třel hlavu, spěchaje, aby dokončil mytí. »Co to na mne jestě příslo ?« myslil s Karp, zajisté, že jsem dobře neslyšel .. . kdo by tu mohl být? »Karpe, Karpe !« Hlas byl nyní zase jiný, jako nějský Mužíkovi se ruce chvěly, mydliny natekly mu do očí a on nikterak nemohl nalézt konve.
Eli Karpe Hlas Mužík
10 article
»Pane Ježíši Kriste!« šeptaly jeho rty »Bůh povstane a rozptýlí se nepřátelé Jeho . ..« A v mozku mu strašila myšlenka: »Tohle je rusalka, zcela jistě rusalka, ulechtá tě, umře tu jako pes — bez pokání . . .« »Karpe, Karpe !« neslo se hněvivě k němu z tmavého kouta. »Hospodine! Královno přesvatá, Boho- rodičko!« modlil se Karp, třesa se jako osy kový list a nemoha se z místa hnouti. »Nedei křesťanské duší zahynouti bez pokání ! . . .« »A což, je-li to sám hřích v podobě ru salky lázeňské,« napadlo mu a při tom cílil. jak mu přestalo srdce tlouci. »Jen hlavu oplách nout a utéci.« Sáhl po konvi a chtěl utéci. V tom ale volání ozvalo se mocněji: »Karpe, Karpe l« V jeho ustrašeném, rozpáleném mozku o ráželo se toto jmeno hrozně, zrovna cize ; před oči jeho postavila se rusalka, vztahujíc po něm své dlouhé, zelenavé ruce. »Karpe, Karpe!« neslo se volání z tma- vého kouta a jako žhavou palicí bilo hod hlavy. Mužík toho déle nevydržel. Odhodil konev a běžel ke dveřím, hmataje po nich . . . a ta jemný hlas bouří mu už nad samým uchem, kdosi dýchá za jeho zády — — jen, jen ho chytit a zadusit. Vší silou vrazil do dveří, vrhl se do síňky. ale v tom ho něco chytlo za nohu a už ne jeden, ale sta hlasů s chechtotem volají: »Karpe, Karpe, Karpe !« ston.
Karpe Boho Mužík Ježíš Krist
11 article
Dlouho čekala Agafa muže z lázně. Už bylo úplně světlo, už sousedka Darja pro uhlíky k roztápění pece příběhla, už brzy posledn hvězda na nebi pobledne, už bude čas jíti do kostela — a Karp tu ještě není. »Co toho příčinou? Přihodilo se mu tam něco? Nebylo mu jaksi zdrávo,« řekla si Agafa »Musím naň zavolat, budou tomu dvě hodiny co v lázni mešká.« Přehodila si kožíšek a běžela do lázně. Nahlédla oknem. Tma. Patrně lampa shasla. »To ďas, jistě na lavici usnul!« usoudila a ořelezla dvéře. Slabý denní svit, deroucí se okénkem. umožnil jí, že poznala na zemi ležícího muže. »Achich, to je neštěstí!« ne svým hlasem zaječela žena a počala třásti Karpem, leč tent se nehýbal, Na křik Agafin sběhly se sousedky a po- mohly jí odnésti muže do světnice. Zavolaly felčara; ten mu pustil žilou Karp přicházel k sobě. »Neudusila mne?« tázal se procitnuv. »Kdo?« otázal se dědeček Efim, jenž by tu také. »Rusalka !« »Co to mluvíš, jaká pak rusalka ? Vždye žádných není.« »A kdo to tedy na mne volal: Karpe Karpe — Karpe, Karpe ! tak žalostivě a potom zase tak zlostně.« »Do kadečky ze žlábku kapala voda a tobě se tak zdálo, nevědomče,« vysvětloval felčar prohledav lázeň. »Kap — kap — a tobě připadalo Karp- Karp..« »A kdo mne to tahal za nohu?« »Opánek ti na hřebíku uvízl, leží tam do sud!« ozvala se Agafa Všichni se Karpovi vysmáli.
Darja Karpo Efi Karpe Karpe Karpe Agaf Kapa
12 article A dědeček Efim přis toupil k němu a tiš
A dědeček Efim přis toupil k němu a tiš mu domiouval: »To všecko je zatemnění duše, protože nemáš čisté svědomí, proto tě znepokojují zl myšlenky ...« »Dábel tě pokoušel, to je jisté, « vtipně poznamenala Agafa. »Celou noc nespal, stále čerta těšil, jaksi zmateně mluvil... hřích chtě viděti v šatech — teď jsi jej tedy viděl .. samého dábla jsi viděl . ..« »Ne, ženuško, ty nemluvíš správně!« od- poroval dědeček Efim: »Dábla nelze viděti — dábel — toť nečisté svědomí... zlé svědom svádí ke hříchu — ale ďábla nespatřil nikdo . ..« »Pravdu díš, dědečku,« pravil zádumčivě Karp: »Všeho toho příčinou jest nečisté svě- domí... Hřích svedl mne, že jsem ošidil tebe, bohabojného starce, svědomí začalo hrýzti na mém srdci a mně se představilo kdo ví co. Odpusť mi,-dědečku ! Přede všemi Se tu vyzná- vám, že jsem ti, slepci, shnilé lýko podstrčil takového hříchu se dopustil, odpusť mi !«a Karp padl starci Efimovi k nohám. »Odpusť ti bůh! On jediný jest soudcem milostivým !« odvětil Ellm. »Karpe, Karpe! V čem chodí hřich ?« do bírala si Agafa muže. Ale Karp ukázal jí zaťatou pěst.
Efi přis Ellm Karpe
13 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Z ovzduší lázeňských Starého věku Pod názvem tím vhodně v saisoně lázeňské uveřej ňuje historik dr. Zeller v Berlíně zajímavou bro šurku o lázeňském životě v starém věku. Dle té na cházíme již ve starověku lázeňský život vyvinutý do té míry, že až dopodrobností podobá se životu moder- nímu. Ovšem máme zde na zřeteli teprve dobu římské světovlády, avšak počátky nacházíme již v starověku řeckém. U Řeků můžeme rozeznávat dvojí druh lázní. Jako svatyně Aeskulapovy byly nejstar- šími místy léčebnými prastará Tríka v Thessalii ostrov Kos, rodiště Hippokratovo, zejmena pal Epidauros v krajině argosské. Na všech těchto místech dle pověsti působil bůh sám, léčil ba i mrtvé křísil a tak založil slavné léčebné místo. Dle našich pojmů byla to místa klimatická, stinná a pří- jemná ve zdravých krajinách horských. Mimo to bylo též postaráno o zábavu pacientů, zejmena v čelně navštíveném Epidauru; zde byly překrásné stinné procházky v posvátném háji a zřízeno tu i divadlo Polykralem, jehož zříceniny dosud budí obdiv všec navštívivších turistů; později vyzdobili římští císařové toto místo překrásnými sady a budovami, jichž stopy hlásají velkolepost a nádheru, jakou honosil se staro- věk. Jiný druh lázní povstal na místech léčivých zřídel, jež posvěcena byla Heraklovi; mezi těmi nej proslulejšími byl Aedepros a Euboi. Statí chválili nejen účinnost teplých sirných těchto pramenů, nýbrž i znamenitou kuchyni těchto lázní, jmenovitě rybya zvěřinu. Že byla placena lázeňská taxa, dovídáme se z následující historie. Jednoho dne vznikl vedle teplého pramene pramen studený, rovněž znamenité léčebné síly a ihned byla naň uvalena Antigonem
doktor Zeller Řek Aeskulapův Hippokratův bůh Heraklův Aedepros Euboi Antigonos Berlín Polykral
14 article
Gonou (240 př. Kr.) lázeňská taxa. O zábavu hostí bylo hojně postaráno; mimo nádherně zařízené kou- pele byly zde pohodlné hostince, verandy, mansardy. jídelny a síně společenské. Mnohem přesnějšízprávy máme o lázeňském životě Římanů. Bohatší měli na vhodných místech villy, na nichž trávili letní svoj pobyt. Z míst nedaleko Říma zvlášť oblíbeny byly Tibur (Tivoli), Tusculum (Frascati), Praeneste (Pale- strina), Antium (Porto d'Anzi) a jiné. Při skutečných chorobach považována změna povětří za velice pro- spěšnou; tuberkulosní již tehdáž posíláni do Egypta a do okolí nynějšího Tunisu. Pro pobyt k vůli zá- bavě a vyražení voleno bylo okoli neapolské; celý širý záliv mořský od Capo di Miseno až k Sorrentu i s ostrovy Iselici a Capri byl ve starém věku zdoben nejkrásnějšími villami a je-li krajína tato ještě nyní nejkrásnějším místem světa, musila činit podle po- pisů tehdejší doby, dojem přímo báječný. Mezi lázen skými místy bylo Bajae nejpřednější, proslavené i po- věstné svým leskem a rozmařilým životem; v pře- krásné poloze nedaleko předhoří misenského, na úpati příjemného, lesnatého pohoří, poblíže jezer Avern- ského a Luerinského, zdobeno čitnými nádhernými villami, částečně až do moře vybíhajícími, bylo eldo- radem vznešeného římského světa, jenž chtěl užívat života; nebyl však v jeho požitcích právě vy- bíravým. Lázně byly, věcí vedlejší, hlavní byly společenské zábavy. Čas ubíjen hrou a pítkami. a i jinak neodpírali si Římané požitků smysl- ných. Básník Propertius prosí svoji milenku Cynthii, aby se tam dlouho nezdržovala a Martial praví zlo- myslně, že není řídkostí, když žena, jež přišla do
Goný Říman Capo Propertius Cynthia Řím Tivoli Frascati Praeneste Pale Egypt Tunis Sorrento Capri Tusculum Antium Porto d ' Anh
15 article
Bajae jako Penelopa, opouští je jako Helena. Hlavn zábavou byla korsa na vodě obou jezer. Pohled na skvostně zlatem a růžemi vyzdobené čluny s hluč- nou hudbou a vůbec celý ten rozmařilý život líč Seneka velmi názorně. Ani v noci nebylo pokoje každé chvíle zaznívaly serenády a poulíční hádky, jež při nich mezi soky vznikaly. Zde bylo dovoleno, co v Římě propadalo by trestu. Ostatně neomezovai se rozmarný tento živoť pouze na starý věk, nýbrž protáhl se i do středověku, ačkoliv krajina nebyl právě již tak zdravou, trpfc močály. Ještě Petrarka Boccacio zde meškávali a z narážek posledního vy- chází na jevo, že mravy se o mnoho oproti staro věku nezlepšily.
Penelopa Helena Seneka Petrarka Boccacio Řím
16 article
= Jedna pošt. známka pro celý svět.z malého státu australského vyšla myšlenka, která jest s to v poštovní dopravě způsobiti hotovou revo- luci. Vláda Nového Zeelandu rozeslala na všechny správy pošť všech států a zemí světa cirkulář s ná vrhem na zavedení jedině, společné všem státům známky v ceně 10 centimů. Tak psaní z Prahy do Pekina, New Yorku bude státi právě tolik jako Prahy do Vídně atd. Na zajímavý cirkulář odpově děly dosud jednollivé státy takto: Souhlas vyslovily Italie, Švýcary, Egypt, Mexiko, Chili a Paraguay. Německo odvětilo záporně, Francie, Anglie, Rusko Rakousko odložily rozhodnutí této otázky až do doby příštího světového poštovního kongressu, který se má konati v roce 1902. Stane-li se na kongressu do- hodnutí o jediné světové známce pošťovní, pak zna mená to ovšem rozhodný pokrok v dopravnictví po- štovním, ale na druhé straně úpadek filatelismu obchodů, zabývajících se prodejem sbírek poštovníc známek celého svěla.
Zeeland Praha Pekina New York Vídeň Egypt Mexiko Chit Paraguay Německo Francie Anglie Rusko Rakousko
17 article
= Vyloupená plukovní pokladna. Ze Sze- gedinu se oznamuje: Plukovní kasa 46. pěš, pluku která nachází se v kasárnách a u níž, jako všude jinde, vojenská stráž se nachází, byla v noci z 1. na 2. srpen vyloupena. Když včera důstojník pokladnu spravující do místností vstoupil a kasu otevřel, shle- dal k svému úžasu, že veškery peníze a cenné pa- píry zmizely. Ve spodu pokladny zela veliká díra. půda pod ní prokopána pak byla do sklepa. Zloděj vnikli podle toho nejdříve do sklepení, kde stropem jeho se prokopali pod podlahu, tuto rovněž proře- zali i se železným dnem kasy a nechali tak celý kasovní obsah spadnouti do sklepení. Z toho patrno že musili býti s místnostmi kasáren důkladně obe- známeni a provedli krádež během jediné noci, nebol na prvního ještě z pokladny se vyplácela gáže dů- stojníkům. Zavedeno ovšem ihned nejpřísnější pá- trání v samotných kasárnách, ale dosud nevedlo k žádnému výsledku. Stráže ve bráně neviděly ni- koho vycházeti z kasáren v naznačené době.
Sz
18 article
= Mezinárodní zloději peů dopadeni byli konečně policil pařížskou. Byla to celá zorganisovaná společnost, jejíž členové působili v různých městech Evropy a měli dvě tržiště kradených psů: v Paříži a Londýně. Vedli obchod jen ve specialitách, v psí- cích parádních. Z velikých rac měli spadeno jen na chrty a novofundlandské zvláště pěkné exempláře. Psi chytali zcela obyčejnou fintou — čubičkou, kterou některý člen vedl na procházku obyčejně v podvečer na odlehlá místa a pak provázející »seladony« zcela jednoduše praktikou antoušků naházel do pytle. Policie dávno byla upozorněna na ztráty psů, měla však důležitější věci na práci a tak zlodějí provozovali své řemeslo ve velkém s drzostí neslýchanou. Ko- nečně náhodou přišlo se na stopu amatérům laci- ných psů. Jistý Angličan zavítal do Paříže a tu uzřel na psím trhu svého buldoga, který také k pánu se hlásil. Vypátralo se, že pařížští psi prodáváni byli v Londýně a londýnští zase v Paříži, aby tak snadno nebylo možno zloděje postihnouti. Čeládka ta čítá na kolik set členů.
Angličan Evropa Paříž Londýn ko
19 article „Hennebergovo hedváhí
„Hennebergovo hedváhí — pravé jen, když přimo ode mne objednané — na bluzy a roby, černé, bílé a barevné od 65 krejc. do zl. 14.65 za metr. Každému franko a vyclené do domu. Vzorky obratem. Dvojité porto na psaní do Švýcarska. G. HENNEBERG, továrnik hedváhi (c, a k. dv. dod.) v Curychu- 16203 Saísona od 1. května do konce září. Lččiva: alkalieko-mnriatšcká vřídla, syro- vátka, sterilin. mléko (suché krmení), kefýr, jehliénaté a meicinální luhalne, rogprale- vání zřídslní selenky v jednotllvých jizlách, pnoumatické ko- mory, kynelo-uhličitě, ocelitě a pěnivé koupole, ústav k léčení studenon vod n 1622
Hennebergův G Henneberg Švýcarsko Curych
20 title
Lázně
21 article
gleichenbergské. Léčí se r katarrhové oeheravění ástrojí djchaních a zašivaste jakož i chujekrevnest atd. Contrninditace : úbytě. Vysvětlivky a přehledy zdarna. — Objednávání bytů a povon přijímá lázeňské řoditelství v Glalehenbornu Cervelin
22 article Prof.
Prof. a k tomu nutný zol ihslační přstr „Salug vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa vech, zvláště při onemocnění plic a dychadel jest ve všech větších lékár. tu- i cizozem. jen na lékař. naříz. k dost Prosp. a vysvětl. zasilá generál. zastup. pro Rakousko Stará c. k. polní lékár. ve Vidni, 1., Stefansplatz. 1621n
Stefansplatz Rakousko
26 article
spisy Bolení hlavy. Napsal MUDr. Otakar Zuna. praktický lékař v Praze. — 99 str. — Cena I K 20 h. Manželství a jeho vliv na přítomně a budoucí pokolení. Zdravotní úvaha od MUDra. Václava Waltera, c. k. vrchního okresního lékaře v Ml. Boleslavi. — 109 str. — Cena 1 K 10 h. O nové léčhě sluncem a světlem. Vy- kládá MUDr. V. Mrázek, praktický lékař a balneolog v Praze. — 85 str. — Cena 1 K 10 k- sluchu, jeho chorobách a kterak je předcházeti. Nastínil dr. Josef Císler. — 102 str. — Cena 1 K 10 h- Otylost — dna — cukrovka. Napsal MUD Vlad. Mladějovský, s. docent na české univer sitě v Praze a lázeňský lékař v Marianských lázních. — 72 str. — Cena 80 h- Vady řeči a jak se jioh chrániti. Na- psal MUDr. Z. Janke, odborný lékař. — 10 str. — Cena 1 K 20 h.
MUDr Zuna Mudra Václav Walter V Mrázek doktor Císler Vlad Janke Praha Boleslav
32 article J. Novák ulice, „U Štajgrů.
J. Novák ulice, „U Štajgrů. z betonu, Kanalisace měst betonu, Čisticí náditže pro odpadkovd vody z betonit, Těsnění sklepil proti spodní voda z betonu, Holendry, kádě z betonee, Naduvníky a dlažby humen z betonu. Řepní splavy Podnikatelství staveb betonových a továrny stavcbních výrobká = Hrůza Rosenberg, Praha — Fídeň — Olomtove.
J Novák Hrůza Rosenberg Praha Fídeň
38 article Sitová lužka
Sitová lužka z pevného konopného motonzu pletená po anglickém způsobu s kovovými uchy a háky, s provazy k upev- nění v kabelkách lakovaného plátna asi 285 cm. dl. na 150 kg. zl. 2.— 280 „ „ „ 200 „ „ 2.50 Z dvojitého pletiva: 320 cm. dl. na 200 kg. zl. 2.75 340 „ „ „ 250 „ „ 3.5 340 „ „ „ 275 „ „ 4.— S dřevěnými rozporkami po 3.50, 4.50 a 5.50. Dětská níťová lůžka s provazy a háky v pouzdrech na zl. 1.50 na 150 kg. 280 cm. dl dl 25 kg. 220 cm 18605 z dvojitého pletiva zl. 2.25.
centimetr kg
45 article
Správní rada elektrických podníků král. hlavního města Prahy zadá ofertním řízením práce, spojené s stavbou remisy pro elektrické dráhy praž- ské na pozemcích č. parc. 821, 822 a 823 a stav. parc č. 265 na Smíchově a tor zednickou a nádennickou, kamennickou, tesařskou. pokrývačskou klempířskou, 6. „ truhlářskou, zámečnickou.
Praha Smíchov
49 article
V plány, podmínky a rozpočty lze na- hlédnouti v hodinách dopoledních v kanceláři měst. elektr. podniků ve IV. patře tržnice staroměstské, kde možno obdržeti i formuláře ofert, jakož i zadávací podmínky za mírný poplatek. Nabídky, sestavené přesně dle podmínek, buďtež podány nejdéle do 16. srpna do 12. hod. dopolední v podacím protokolu kanceláře elektr. podniků ve II. patře tržnice Staroměst- ské. Na obálce budiž napsáno: „Nabídka na práce, spojené se stavbou remisy na Smíchově“ a adresovati dlužno nabídku správní radě. Předepsané vadium (čl. 67. zvláštních podmínek) budiž složeno u pokladny měst. elektr. podniků v I. patře tržnice Staroměst- ské ve lhůtě předepsané.
Staroměst Smíchov