3
masthead
4. srpna 1901. Číslo 213
4
article
Agafa se probudila, nahmatala sirky, roz-
škrtla a ospalýma očima dívala se na muže.
»Co je ti?« tázala se, zvedajíc sirku až
k samému obličeji mužovu.
»Povidám, abys šla do lázně zatopit.«
»Do lázně? Co ti to napadá? Raděj
spí . . «
»Mám velké píchání...«
»Píchá tě pálenka, chrň raději !«
Sirka pohasla a zase ozývalo se chrápání
Agafino.
»To je husa tlustá!« vadil se Karp.
Bylo patrno, že mu nezbývá, než hledě
opět usnouti.
Leč myšlenka na děda Efima ho neopou-
štěla a u srdce píchalo ho jako dřive; převa
loval se tak do druhého kuropění a opět jal s
budit ženu, tentokráte však již vytrvaleji.
Ba, byl už čas, aby vstávala: venku po-
čalo svílati, za oknem bylo slyšeti volání sou-
seda Ivana a vřískavý hlas jeho ženy; ze dvor
ozývalo se bučení hnědky a řehtání ryzky.
»Vstávej, slyšíš, strašidlo !« nadával Karp
»Celá vesnice je už vzhůru a ona si hoví jako
nějaká kupcová... nuže bude to? Vstávej ! . . «
Agafa se protáhla, odpověděla Karpovi tak
nadávkou, ale slezla přece s palandy.
»Zatop ihned v lázni!« rozkazoval Karp
»Dodejť! Čekej, tak bosá hned poběhnule
vrčela Agafa.
»Ty, ženská, jsi hloupá husa. Povídám ti,
mám píchání, pod levým žebrem mne píchá.«
»A což. lázeň ti pomůže? Kdybys měl lá
mání v kloubech, to by bylo něco jiného, ale
píchání — to je toho !e
»Povídám ti, že jsem vypil u Elima kva
s krysou a z toho je mi teď těžko!«
»Ať slouží ke zdraví! Tohle jsi si jenom
vymyslil, kde by se vzala u Eíima krysa, kde
Máš pitomou hlavu! Efim, takový bohabojný
stařec a měl by takovou prašivinu ve kvase ?
»Což krysa není od boha ? Není to zvíře ?.
Agafino
Ivan
Karpo
Dodejť
kva
5
article
»Inu ovšem, že to zvíře, ale prašivé ! Č
myslís, že to zvíře čisté ?«
»No, čisté není!«
»Jest tudíž možno, aby staroušek Efim
choval zvířata prašívá?«
»Ale krysa přiběhla sama a do džbánu
s kvasem skočila .. .«
»Meleš na prázdno, Efim má jasný zrak
třeba byl slepý — člověku do duše vidí, natož
aby krysu ve džbánu nezpozoroval.«
»Po čem tedy je mi špatně?«
»Po pálence ! Toť se vl.«
»Po pálenee ! Opakuješ stále totéž. Po pá
lence! A já jí všeho všudy vypil tak náprstek.
Po pálence to není... nepiju ji poprvé. Zato
v lázni, bude mi lehčeji...«
»Eh, v tento čas topit, venku je ještě
noc . . .«
»Co noc? Zatopíš, čas uběhne a bude mi
dobře... o—oh !« zaúpěl Karp, převaliv se na
palandě.
»Máš lámání někde?« soucitně tázalase
Agafa.
»Je mi těžko — a Efima mám pořád před
očima . . .«
»Efima?« podivila se žena.
Efi
Karp
6
article
»Ustavičně jen jej, starouška. Co jen ode
mne chce v noci?«
»Snad jsi o něm špatně smýšlel? Jeto
bohabojný stařec . . «
»Ať jde tedy do kláštera, je-li takový —e
zlostně zaprotestoval Karp, »k čemu se po světě
klátí a snad i lidi sužuje ? . . .«
»Karpe, hříchem je mluviti tak o svatém
člověku.«
»Řekni mi, v čem hřích chodí ?« otázal se
náhle Karp a dal se do smíchu.
»Aj, aj, naše místo je posvěceno !« křižo-
vala se Agafa, »jaký to hřích! Co to mluvíš,
Karpe, vzpamatuj se, jaká jsou to slova ? a
pravda, musíš do lázně, abys špínu s duše smyi
a potom stupej do kostela, dábel pokušitelo
tebe odejde.«
»Neděje se se mnou nic takového,« chladno-
krevně odporoval Karp, »žádná špína, zkrátka
pochybuji, je-li vůbec jaký hřích na světě. Na-
padá mi, že na světě žádného hříchu není a že
je to všecko smýšlenka. Řeknu-li ti, že jsi mého
sživota hubitelkou, je to hřích — a povím-li ti.
že's čarodějnice, není to hřích — co je tedy
hřích ?... Prázdná slova . .,«
»A jsi-li ty můj vrah, to také není hřích ?«
ozvala se Agafa, »jsí-li zločinec, dušezhoubce
podvodník . . . není to také hřích?
Karpe
Aj
Agaf
7
article
»Jsi hloupá ženská, tedy mi řekní, coto
vlastně hřích jest? Je duše něčí stín, či cosi
živého? Potom tomu i já porozumím . . . ale
takhle jsou to prázdná slova, nic více . . «
Agafa v rozpacích pohledla na muže a
mávnuvši rukou, šla ke dveřím.
»Půjdu přec a udělám v lázni oheň, vi
dím, že ti není dobře, meleš cosi nesou-
visle . ..« a pustivši do jizby mrazivého vzduchu,
vyšla ven.
Karp počal se hnízdít a sjel s palandy.
Bezesná noc jevila své účinky: nohy vy-
povídaly službu a hlava se mu točila. Karp se
divil své slabosti.
»Co mizerná myš způsobila !« hučela
opět myšlenka na Eflma utkvěla mu v mozku.
»Co ten mizina ode mne chce ? Celou noc
mi z hlavy nešel a zase se na mne lepí? To
lýko bylo shnilé . .. ale bohabojný stařec ve
své slepotě to nezpozoruje.«
Karp pojednou poznával, že začíná starého
Efima nenávidět, proč, nevěděl sám.
»I ať se tahá se shnilým lýkem, ať z něho
opánky plete, proč je ve světě, ať jde do klá
štera.«
Karp bezděčně navlekl punčochy a opánky
a netrpělivě čekal na lázeň.
Konečně vešla Agafa a řekla, že může
»Pára je hodně vřelá . ..« povídala, tl
co, ulehčilo se ti?
»Ani muk!« utrhl se Karp.
»No — no! čerte!« ušklíbla se Agafa
Nastává svátek a tu už zase kouliš očima. Kam
jsi dal staré lýko z kolny ? Schoval jsi je?«
»Co s ním chceš?«
»Do lázně ho nastlat, pro tebe, čerte
Lýko je nepotřebné ...«
»Prodal jsem je Efimovi . . . na opánky !.
náhle přiznal se Karp.
»Shnilé?« podivila se Agafa.
»Nu a co na tom ?« rozzuřil se pojédnou
jíti.
Agaf
8
article
Karp.
»Tomu nábožnému starci? On plete opánky
a peníze klášteru na chudé dává . . . mužíe
mají od něho opánky rádi, důvěřují mu a tys
to slepci podstrčil? Ach, ty hříšníku, ty hřiš
níku, ty opilče proklatý . . . starce slepého oši
dit .. . svědomí nemáš, dáble «
»Tiše, dám ti...« křikl Karp a bouch
ženu do zad pěstí. Ta zaječela a on hodiv na
se kožich, ubíral se do lázně.
Venku silně mrzlo a bylo ještě hodně
temno; na nebi budil se teprve zimní den.
Karp, přeběhnuv prostoru mezi jizboua
lázní, otevřel dvéře lázeňské síňky a rychle s
svlékal, dýchaje do sebe vlažnou páru. Za mi-
nutku potom hekaje a sykaje blaženě lezl na
potnici (lavice v ruské parní lázní).
Láznička byla malá, potnice nízká, podlaha
vyšlapaná; u malého okénka stála lavice na-
hnutá stářím a hnilobou; na lavici ležely dvě
děravé konve, u okna na zdi visela plechová
lampička, která nemilosrdně čadila. Pára smi-
šená s čoudem stála tu jako sloup, leč Karp
nedbal ničeho a s rozkoší třel se mokrým
věchtem. Když byl dosyta rozpařen, červený
jako rak, slezl konečně s potnice, nabral do
konve vody, ucpav dříve opatrně její díry lý
kem a pak usedl na lavici, aby se umyl.
Vyšlapaná podlaha s prohýbanými, místy
do země zapadlými prkny zdála se tentokráte
Karpovi studenou a nebezpečnou.
Karp
Karpo
9
article
»Ještě narazím nohou na hřeb !« hučela
šel si do síňky pro opánky.
Obuv se jenom ledabyle, vrátil se do lázně
a jal se mydliti věchet. V tom mu na mys
přišla ženina slova: »svědomi nemáš.«
»Jak pak nemám,« přemýšlel, tře žilna-
týma rukama záda. »Každý je má. Musí však
člověk míti svou chvilku. A proč bych ji mě
míti právě nyní? Či proto, že jsem Elima oš
dil? To je toho, což nepodvede člověk
jiné?... »Je to hřich,« povídala také . .
hm! Ukaž mi, co je to hřích ? Smrť, jak
známo, je stařena, která chodí s kosou, alo
hříchu neviděl nikdo; či snad je to nějaká
hezká holka ? . . .«
Karp rozesmál se hlučným, bezstarostným
smíchem; sotva však stichl jeho smích a ruc
začaly mydliti vlasy, dolehlo mu k uším
slabé:
»Karpe ! Karpel«
Hlas byl tichý, s přestávkami, zcela jako
hlas dívčí.
Karp se ulekl, ale neohledl se, jenom sil-
něji třel hlavu, spěchaje, aby dokončil mytí.
»Co to na mne jestě příslo ?« myslil s
Karp, zajisté, že jsem dobře neslyšel .. . kdo
by tu mohl být?
»Karpe, Karpe !«
Hlas byl nyní zase jiný, jako nějský
Mužíkovi se ruce chvěly, mydliny natekly
mu do očí a on nikterak nemohl nalézt
konve.
Eli
Karpe
Hlas
Mužík
10
article
»Pane Ježíši Kriste!« šeptaly jeho rty
»Bůh povstane a rozptýlí se nepřátelé Jeho . ..«
A v mozku mu strašila myšlenka: »Tohle je
rusalka, zcela jistě rusalka, ulechtá tě, umře
tu jako pes — bez pokání . . .«
»Karpe, Karpe !« neslo se hněvivě k němu
z tmavého kouta.
»Hospodine! Královno přesvatá, Boho-
rodičko!« modlil se Karp, třesa se jako osy
kový list a nemoha se z místa hnouti. »Nedei
křesťanské duší zahynouti bez pokání ! . . .«
»A což, je-li to sám hřích v podobě ru
salky lázeňské,« napadlo mu a při tom cílil.
jak mu přestalo srdce tlouci. »Jen hlavu oplách
nout a utéci.«
Sáhl po konvi a chtěl utéci. V tom ale
volání ozvalo se mocněji:
»Karpe, Karpe l«
V jeho ustrašeném, rozpáleném mozku o
ráželo se toto jmeno hrozně, zrovna cize ; před
oči jeho postavila se rusalka, vztahujíc po něm
své dlouhé, zelenavé ruce.
»Karpe, Karpe!« neslo se volání z tma-
vého kouta a jako žhavou palicí bilo hod
hlavy.
Mužík toho déle nevydržel. Odhodil konev
a běžel ke dveřím, hmataje po nich . . . a ta
jemný hlas bouří mu už nad samým uchem,
kdosi dýchá za jeho zády — — jen, jen ho
chytit a zadusit.
Vší silou vrazil do dveří, vrhl se do síňky.
ale v tom ho něco chytlo za nohu a už ne
jeden, ale sta hlasů s chechtotem volají:
»Karpe, Karpe, Karpe !«
ston.
Karpe
Boho
Mužík
Ježíš Krist
11
article
Dlouho čekala Agafa muže z lázně. Už
bylo úplně světlo, už sousedka Darja pro uhlíky
k roztápění pece příběhla, už brzy posledn
hvězda na nebi pobledne, už bude čas jíti do
kostela — a Karp tu ještě není.
»Co toho příčinou? Přihodilo se mu tam
něco? Nebylo mu jaksi zdrávo,« řekla si Agafa
»Musím naň zavolat, budou tomu dvě hodiny
co v lázni mešká.«
Přehodila si kožíšek a běžela do lázně.
Nahlédla oknem. Tma. Patrně lampa shasla.
»To ďas, jistě na lavici usnul!« usoudila
a ořelezla dvéře.
Slabý denní svit, deroucí se okénkem.
umožnil jí, že poznala na zemi ležícího muže.
»Achich, to je neštěstí!« ne svým hlasem
zaječela žena a počala třásti Karpem, leč tent
se nehýbal,
Na křik Agafin sběhly se sousedky a po-
mohly jí odnésti muže do světnice.
Zavolaly felčara; ten mu pustil žilou
Karp přicházel k sobě.
»Neudusila mne?« tázal se procitnuv.
»Kdo?« otázal se dědeček Efim, jenž by
tu také.
»Rusalka !«
»Co to mluvíš, jaká pak rusalka ? Vždye
žádných není.«
»A kdo to tedy na mne volal: Karpe
Karpe — Karpe, Karpe ! tak žalostivě a potom
zase tak zlostně.«
»Do kadečky ze žlábku kapala voda a tobě
se tak zdálo, nevědomče,« vysvětloval felčar
prohledav lázeň.
»Kap — kap — a tobě připadalo Karp-
Karp..«
»A kdo mne to tahal za nohu?«
»Opánek ti na hřebíku uvízl, leží tam do
sud!« ozvala se Agafa
Všichni se Karpovi vysmáli.
Darja
Karpo
Efi
Karpe Karpe
Karpe
Agaf
Kapa
12
article
A dědeček Efim přis toupil k němu a tiš
A dědeček Efim přis toupil k němu a tiš
mu domiouval:
»To všecko je zatemnění duše, protože
nemáš čisté svědomí, proto tě znepokojují zl
myšlenky ...«
»Dábel tě pokoušel, to je jisté, « vtipně
poznamenala Agafa. »Celou noc nespal, stále
čerta těšil, jaksi zmateně mluvil... hřích chtě
viděti v šatech — teď jsi jej tedy viděl ..
samého dábla jsi viděl . ..«
»Ne, ženuško, ty nemluvíš správně!« od-
poroval dědeček Efim: »Dábla nelze viděti —
dábel — toť nečisté svědomí... zlé svědom
svádí ke hříchu — ale ďábla nespatřil nikdo . ..«
»Pravdu díš, dědečku,« pravil zádumčivě
Karp: »Všeho toho příčinou jest nečisté svě-
domí... Hřích svedl mne, že jsem ošidil tebe,
bohabojného starce, svědomí začalo hrýzti na
mém srdci a mně se představilo kdo ví co.
Odpusť mi,-dědečku ! Přede všemi Se tu vyzná-
vám, že jsem ti, slepci, shnilé lýko podstrčil
takového hříchu se dopustil, odpusť mi !«a
Karp padl starci Efimovi k nohám.
»Odpusť ti bůh! On jediný jest soudcem
milostivým !« odvětil Ellm.
»Karpe, Karpe! V čem chodí hřich ?« do
bírala si Agafa muže.
Ale Karp ukázal jí zaťatou pěst.
Efi přis
Ellm
Karpe
13
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Z ovzduší lázeňských Starého věku
Pod názvem tím vhodně v saisoně lázeňské uveřej
ňuje historik dr. Zeller v Berlíně zajímavou bro
šurku o lázeňském životě v starém věku. Dle té na
cházíme již ve starověku lázeňský život vyvinutý do
té míry, že až dopodrobností podobá se životu moder-
nímu. Ovšem máme zde na zřeteli teprve dobu
římské světovlády, avšak počátky nacházíme již v
starověku řeckém. U Řeků můžeme rozeznávat dvojí
druh lázní. Jako svatyně Aeskulapovy byly nejstar-
šími místy léčebnými prastará Tríka v Thessalii
ostrov Kos, rodiště Hippokratovo, zejmena pal
Epidauros v krajině argosské. Na všech těchto
místech dle pověsti působil bůh sám, léčil ba
i mrtvé křísil a tak založil slavné léčebné místo. Dle
našich pojmů byla to místa klimatická, stinná a pří-
jemná ve zdravých krajinách horských. Mimo to bylo
též postaráno o zábavu pacientů, zejmena v čelně
navštíveném Epidauru; zde byly překrásné stinné
procházky v posvátném háji a zřízeno tu i divadlo
Polykralem, jehož zříceniny dosud budí obdiv všec
navštívivších turistů; později vyzdobili římští císařové
toto místo překrásnými sady a budovami, jichž stopy
hlásají velkolepost a nádheru, jakou honosil se staro-
věk. Jiný druh lázní povstal na místech léčivých
zřídel, jež posvěcena byla Heraklovi; mezi těmi nej
proslulejšími byl Aedepros a Euboi. Statí chválili
nejen účinnost teplých sirných těchto pramenů, nýbrž
i znamenitou kuchyni těchto lázní, jmenovitě rybya
zvěřinu. Že byla placena lázeňská taxa, dovídáme se
z následující historie. Jednoho dne vznikl vedle
teplého pramene pramen studený, rovněž znamenité
léčebné síly a ihned byla naň uvalena Antigonem
doktor
Zeller
Řek
Aeskulapův
Hippokratův
bůh
Heraklův
Aedepros
Euboi
Antigonos
Berlín
Polykral
14
article
Gonou (240 př. Kr.) lázeňská taxa. O zábavu hostí
bylo hojně postaráno; mimo nádherně zařízené kou-
pele byly zde pohodlné hostince, verandy, mansardy.
jídelny a síně společenské. Mnohem přesnějšízprávy
máme o lázeňském životě Římanů. Bohatší měli na
vhodných místech villy, na nichž trávili letní svoj
pobyt. Z míst nedaleko Říma zvlášť oblíbeny byly
Tibur (Tivoli), Tusculum (Frascati), Praeneste (Pale-
strina), Antium (Porto d'Anzi) a jiné. Při skutečných
chorobach považována změna povětří za velice pro-
spěšnou; tuberkulosní již tehdáž posíláni do Egypta
a do okolí nynějšího Tunisu. Pro pobyt k vůli zá-
bavě a vyražení voleno bylo okoli neapolské; celý
širý záliv mořský od Capo di Miseno až k Sorrentu
i s ostrovy Iselici a Capri byl ve starém věku zdoben
nejkrásnějšími villami a je-li krajína tato ještě nyní
nejkrásnějším místem světa, musila činit podle po-
pisů tehdejší doby, dojem přímo báječný. Mezi lázen
skými místy bylo Bajae nejpřednější, proslavené i po-
věstné svým leskem a rozmařilým životem; v pře-
krásné poloze nedaleko předhoří misenského, na úpati
příjemného, lesnatého pohoří, poblíže jezer Avern-
ského a Luerinského, zdobeno čitnými nádhernými
villami, částečně až do moře vybíhajícími, bylo eldo-
radem vznešeného římského světa, jenž chtěl užívat
života; nebyl však v jeho požitcích právě vy-
bíravým. Lázně byly, věcí vedlejší, hlavní byly
společenské zábavy. Čas ubíjen hrou a pítkami.
a i jinak neodpírali si Římané požitků smysl-
ných. Básník Propertius prosí svoji milenku Cynthii,
aby se tam dlouho nezdržovala a Martial praví zlo-
myslně, že není řídkostí, když žena, jež přišla do
Goný
Říman
Capo
Propertius
Cynthia
Řím
Tivoli
Frascati
Praeneste
Pale
Egypt
Tunis
Sorrento
Capri
Tusculum
Antium
Porto d ' Anh
15
article
Bajae jako Penelopa, opouští je jako Helena. Hlavn
zábavou byla korsa na vodě obou jezer. Pohled na
skvostně zlatem a růžemi vyzdobené čluny s hluč-
nou hudbou a vůbec celý ten rozmařilý život líč
Seneka velmi názorně. Ani v noci nebylo pokoje
každé chvíle zaznívaly serenády a poulíční hádky,
jež při nich mezi soky vznikaly. Zde bylo dovoleno,
co v Římě propadalo by trestu. Ostatně neomezovai
se rozmarný tento živoť pouze na starý věk, nýbrž
protáhl se i do středověku, ačkoliv krajina nebyl
právě již tak zdravou, trpfc močály. Ještě Petrarka
Boccacio zde meškávali a z narážek posledního vy-
chází na jevo, že mravy se o mnoho oproti staro
věku nezlepšily.
Penelopa
Helena
Seneka
Petrarka Boccacio
Řím
16
article
= Jedna pošt. známka pro celý svět.z
malého státu australského vyšla myšlenka, která jest
s to v poštovní dopravě způsobiti hotovou revo-
luci. Vláda Nového Zeelandu rozeslala na všechny
správy pošť všech států a zemí světa cirkulář s ná
vrhem na zavedení jedině, společné všem státům
známky v ceně 10 centimů. Tak psaní z Prahy do
Pekina, New Yorku bude státi právě tolik jako
Prahy do Vídně atd. Na zajímavý cirkulář odpově
děly dosud jednollivé státy takto: Souhlas vyslovily
Italie, Švýcary, Egypt, Mexiko, Chili a Paraguay.
Německo odvětilo záporně, Francie, Anglie, Rusko
Rakousko odložily rozhodnutí této otázky až do doby
příštího světového poštovního kongressu, který se
má konati v roce 1902. Stane-li se na kongressu do-
hodnutí o jediné světové známce pošťovní, pak zna
mená to ovšem rozhodný pokrok v dopravnictví po-
štovním, ale na druhé straně úpadek filatelismu
obchodů, zabývajících se prodejem sbírek poštovníc
známek celého svěla.
Zeeland
Praha
Pekina
New York
Vídeň
Egypt
Mexiko
Chit
Paraguay
Německo
Francie
Anglie
Rusko
Rakousko
17
article
= Vyloupená plukovní pokladna. Ze Sze-
gedinu se oznamuje: Plukovní kasa 46. pěš, pluku
která nachází se v kasárnách a u níž, jako všude
jinde, vojenská stráž se nachází, byla v noci z 1. na
2. srpen vyloupena. Když včera důstojník pokladnu
spravující do místností vstoupil a kasu otevřel, shle-
dal k svému úžasu, že veškery peníze a cenné pa-
píry zmizely. Ve spodu pokladny zela veliká díra.
půda pod ní prokopána pak byla do sklepa. Zloděj
vnikli podle toho nejdříve do sklepení, kde stropem
jeho se prokopali pod podlahu, tuto rovněž proře-
zali i se železným dnem kasy a nechali tak celý
kasovní obsah spadnouti do sklepení. Z toho patrno
že musili býti s místnostmi kasáren důkladně obe-
známeni a provedli krádež během jediné noci, nebol
na prvního ještě z pokladny se vyplácela gáže dů-
stojníkům. Zavedeno ovšem ihned nejpřísnější pá-
trání v samotných kasárnách, ale dosud nevedlo
k žádnému výsledku. Stráže ve bráně neviděly ni-
koho vycházeti z kasáren v naznačené době.
Sz
18
article
= Mezinárodní zloději peů dopadeni byli
konečně policil pařížskou. Byla to celá zorganisovaná
společnost, jejíž členové působili v různých městech
Evropy a měli dvě tržiště kradených psů: v Paříži
a Londýně. Vedli obchod jen ve specialitách, v psí-
cích parádních. Z velikých rac měli spadeno jen na
chrty a novofundlandské zvláště pěkné exempláře.
Psi chytali zcela obyčejnou fintou — čubičkou, kterou
některý člen vedl na procházku obyčejně v podvečer
na odlehlá místa a pak provázející »seladony« zcela
jednoduše praktikou antoušků naházel do pytle.
Policie dávno byla upozorněna na ztráty psů, měla však
důležitější věci na práci a tak zlodějí provozovali
své řemeslo ve velkém s drzostí neslýchanou. Ko-
nečně náhodou přišlo se na stopu amatérům laci-
ných psů. Jistý Angličan zavítal do Paříže a tu
uzřel na psím trhu svého buldoga, který také k pánu
se hlásil. Vypátralo se, že pařížští psi prodáváni byli
v Londýně a londýnští zase v Paříži, aby tak snadno
nebylo možno zloděje postihnouti. Čeládka ta čítá na
kolik set členů.
Angličan
Evropa
Paříž
Londýn
ko
19
article
„Hennebergovo hedváhí
„Hennebergovo hedváhí
— pravé jen, když přimo ode mne objednané — na bluzy
a roby, černé, bílé a barevné od 65 krejc. do zl. 14.65
za metr. Každému franko a vyclené do domu. Vzorky
obratem. Dvojité porto na psaní do Švýcarska.
G. HENNEBERG, továrnik hedváhi (c, a k. dv. dod.) v Curychu-
16203
Saísona od 1. května do konce září.
Lččiva: alkalieko-mnriatšcká vřídla, syro-
vátka, sterilin. mléko (suché krmení), kefýr,
jehliénaté a meicinální luhalne, rogprale-
vání zřídslní selenky v jednotllvých jizlách, pnoumatické ko-
mory, kynelo-uhličitě, ocelitě a pěnivé koupole, ústav k léčení
studenon vod n
1622
Hennebergův
G Henneberg
Švýcarsko
Curych
21
article
gleichenbergské.
Léčí se r katarrhové oeheravění ástrojí djchaních a zašivaste
jakož i chujekrevnest atd. Contrninditace : úbytě.
Vysvětlivky a přehledy zdarna. — Objednávání bytů a povon
přijímá lázeňské řoditelství v Glalehenbornu
Cervelin
22
article
Prof.
Prof.
a k tomu nutný
zol ihslační přstr „Salug
vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa
vech, zvláště při onemocnění plic a dychadel jest ve všech
větších lékár. tu- i cizozem. jen na lékař. naříz. k dost
Prosp. a vysvětl. zasilá generál. zastup. pro Rakousko
Stará c. k. polní lékár. ve Vidni, 1., Stefansplatz. 1621n
Stefansplatz
Rakousko
26
article
spisy
Bolení hlavy. Napsal MUDr. Otakar Zuna.
praktický lékař v Praze. — 99 str. — Cena
I K 20 h.
Manželství a jeho vliv na přítomně
a budoucí pokolení. Zdravotní úvaha
od MUDra. Václava Waltera, c. k. vrchního
okresního lékaře v Ml. Boleslavi. — 109 str. —
Cena 1 K 10 h.
O nové léčhě sluncem a světlem. Vy-
kládá MUDr. V. Mrázek, praktický lékař a
balneolog v Praze. — 85 str. — Cena 1 K 10 k-
sluchu, jeho chorobách a kterak
je předcházeti. Nastínil dr. Josef Císler.
— 102 str. — Cena 1 K 10 h-
Otylost — dna — cukrovka. Napsal MUD
Vlad. Mladějovský, s. docent na české univer
sitě v Praze a lázeňský lékař v Marianských
lázních. — 72 str. — Cena 80 h-
Vady řeči a jak se jioh chrániti. Na-
psal MUDr. Z. Janke, odborný lékař. — 10
str. — Cena 1 K 20 h.
MUDr
Zuna
Mudra
Václav Walter
V Mrázek
doktor
Císler
Vlad
Janke
Praha
Boleslav
32
article
J. Novák ulice, „U Štajgrů.
J. Novák ulice, „U Štajgrů.
z betonu,
Kanalisace měst
betonu,
Čisticí náditže pro odpadkovd vody
z betonit,
Těsnění sklepil proti spodní voda
z betonu,
Holendry, kádě
z betonee,
Naduvníky a dlažby humen
z betonu.
Řepní splavy
Podnikatelství staveb betonových a továrny stavcbních
výrobká
= Hrůza Rosenberg,
Praha — Fídeň — Olomtove.
J Novák
Hrůza Rosenberg
Praha
Fídeň
38
article
Sitová lužka
Sitová lužka
z pevného konopného motonzu pletená po anglickém
způsobu s kovovými uchy a háky, s provazy k upev-
nění v kabelkách
lakovaného plátna asi
285 cm. dl. na 150 kg. zl. 2.—
280 „ „ „ 200 „ „ 2.50
Z dvojitého pletiva:
320 cm. dl. na 200 kg. zl. 2.75
340 „ „ „ 250 „ „ 3.5
340 „ „ „ 275 „ „ 4.—
S dřevěnými rozporkami po
3.50, 4.50 a 5.50. Dětská
níťová lůžka s provazy a háky v pouzdrech na
zl. 1.50 na 150 kg. 280 cm. dl
dl
25 kg. 220 cm
18605
z dvojitého pletiva zl. 2.25.
centimetr
kg
45
article
Správní rada elektrických podníků král.
hlavního města Prahy zadá ofertním řízením
práce, spojené s
stavbou remisy
pro elektrické dráhy praž-
ské na pozemcích č. parc.
821, 822 a 823 a stav. parc
č. 265 na Smíchově a tor
zednickou a nádennickou,
kamennickou,
tesařskou.
pokrývačskou
klempířskou,
6. „ truhlářskou,
zámečnickou.
Praha
Smíchov
49
article
V plány, podmínky a rozpočty lze na-
hlédnouti v hodinách dopoledních v kanceláři
měst. elektr. podniků ve IV. patře tržnice
staroměstské, kde možno obdržeti i formuláře
ofert, jakož i zadávací podmínky za mírný
poplatek.
Nabídky, sestavené přesně dle podmínek,
buďtež podány nejdéle do 16. srpna do 12.
hod. dopolední v podacím protokolu kanceláře
elektr. podniků ve II. patře tržnice Staroměst-
ské. Na obálce budiž napsáno: „Nabídka na
práce, spojené se stavbou remisy na Smíchově“
a adresovati dlužno nabídku správní radě.
Předepsané vadium (čl. 67. zvláštních
podmínek) budiž složeno u pokladny měst.
elektr. podniků v I. patře tržnice Staroměst-
ské ve lhůtě předepsané.
Staroměst
Smíchov