2
masthead
Přiloha „Národních Listůh
6
article
Konkurence o úpravu Starého
města.
Konkurence o úpravu Starého
města.
= Soutěží o půdorvsně řešení obnovova
ných nebo nových čtvrií městských měli jsme
již hezkou řadu. A to je dobře. Úloha je vždy
tak komplikovaná, tolik zájmů do ní zapadá,
žádá tolik klidu a rozvahy, že stavební úřad
městský sotva ji může zmoci. Každý projek
regulace, který se v soutěži objeví, má aspon
jednu výhodu, zrovna ideální, neboť jest aneb
aspoň mohl býti sdělán docela mimo všeliké
materiální, osobní nebo i zišiné vlivy a domluvy-
Jest čistě učený. Po skončené soutěži se oby-
čejně cenou vyznamenané plány ocitnou ve sta-
vebním úřadě, aby se jich užilo za materiái
k úřednímu projektu. I tuto proceduru možno
chápat a snad by se jen k tomu doporučovalo,
aby týto za deflnitivní prohlášené elaboráty byly
stejným způsobem veřejné, lehce přístupně,
prohlednutí i kritice vystaveny, jako byly pře
tím práce konkurenční.
Takový osud kyne také všem třem pro-
jektům na regulaci Starého města, jež ze sedm
vydobyly si vypsaných cen. Je to jaksi již
druhá soutěž, aspoň, pokud se pamatuju, první
cenou roku 1887 vyznamenaný plán regulace
Židovského měsla obsahoval také úpravu Sta-
rého až k Ferdinándově a Eliščině třídě. Jeho
prineip byl velmi jednoduchý a tenkráte oficiál-
ními kruhy za posválný uznávaný: stávajíeí
ulice dostaly předepsanou šiřku, jejich fronty se
pěkně narovnaly podle průčeli kostelů nebo
městských škol, ostatní nemělo pražádné ceny.
jenom prý šablonovitý posudek jim ji bezmy-
šlenkovitě přisuzoval.
Tak hladce a hravě dnes úlohu soutěžení
nesmí nikdo více řešit. Čtrnáct uplynulých le
je naplněno rykem válečným, z prvu jen har
covníků, teď už spořádaných mass vojových.
Ferdinándův
Eliščin třída
7
article
Kdyby plán první cenou vyznamenaný, jehož
aútory jsou J. Sakař a K. L. Klusáček, získa
cenou zároveň nárok a právo ku provedení,
pak by vlastně vítězství hesla »Staré Prahy«
bylo ideálně dokonalé. Staré město by mohli
všichni, kdo o záchraně staré Prahy pracují
vypustiti z programu a svoje úsili k jiným
čtvrtím obrátit. Autoři projektu vedli si s úcty
hodnou důsledností. Upravili si z konkureněních
požadavků a podmínek problém, který je v úplné
shodě s jejich umělecko-historickým přesvědče-
ním, problém, který se dá vyjádřit otázkou
Ktersk lze při úpravě Starého města co nejvíce
ze staré Prahy zachovat a pe případě ještě k
větší platnosti přivěst? I kdyby nebyl jejich
projekt první cenou z ostatních vyzvednut
musilo by být každému soudnému pozorovateli
jasno, že k této otázce je v něm na ten čas
nejlepší odpověď, a kluby a společnosti o starou
Prahu bojující měly by jej přijmout za grafické
vtělení svého programu. Jury soutěžní sama jej
postavila na první místo a tím jeho zásadul i její
provedení akceptovala a sankcionovala. Jenom
tom slušno pochybovati, že by i na radnici do-
šel stejného souhlasu. Opravdu, autoři jeho
pracovali o něm jakoby na ulici, šli od domu
k domu, ne pouze od kostela ke kostelu a od
paláce k paláci, zkoumali aspoň jeho tvář, ně-
kde také ledví, uvažovali a oceňovali jeho hi-
storický a umělecký význam, a kde je shledali
s dostatek závažné, tam všechen důmysl regu-
lační vynaložili na to, aby jej zachovali nepo-
rušený. A kde nešlo už jinak vymoci žádanou
šířku uliční, aneb aspoň příbližnou, tam prola-
muji přízemky domů, měnice je v komunikační
podloubí.
J Sakař
K L Klusáček
Jura
Praha
8
article
R. Kříženecký, průvodce projektu druhé
ceny, zvolil si princip zcela jiný, ale provád-
jej s touže obezřelností a s touže důslednost
jako Sakař a Klusáček svůj. Jemu značí regu-
lace Starého města tolik, jako prověst komuni
kace na všechny strany nejpohodlnější a nejvý
hodnější. Rozšiřuje ulice, aniž by je vždy nutil
v přímočaré šablony, a na případných místech
razí směle i nové. Proto je nejvíce ve shodě
s projektem první ceny tam, kde, jako ve čtvrii
svatopetrské, není mnoho »staré Prahy« po zá-
chraně volající.
Na radnici si ovšem řekli: Vybeřemes
z každého, co se hodi, pro náš plán regulační,
ale možno slušně pochybovati o tom, daji-li se
kde dva principy tak rozdílného východiska
tak stejnoměrně konsekventně provedené sloučiti
v nějaký organický celek, v jednolitou slou-
čeninu.
Vracím se k prvnímu a vidím v jeho
úspěchu zároveň úspěch snah o zachování sta-
rého rázu města. Platonický zatím, ovšem. Jak
věci stojí, má k reálnímu obojí ještě velmi da-
leko. Přes to vidím zde pokrok ve snahách
v práci. Probuzený, harangovaný a udržovaný
cit pro umělecký a pitoreskní obraz starých
budov a jejich konfigurací zbystřil očividně po-
zornost i důmysl pracovní, uvedl síly v úrodné
napjet, a to při známě pražské pohodlnostia
někde i ledabylosti už mnoho značí.
R Kříženecký
Sakař
Klusáček
Praha
9
article
Jenom jediný příklad uvádím, který ale
svojí brutálnosti vydá za mnohé. Proti save-
nímu skvostněmu portálu kostela týnského, je-
diného svého druhu v celých Čechách, který
patří k nejpřednějším památkám evropské gotiky
vůbec, vedl úřad stavební nové linie uliční
Každý by myslil, že tak, aby se chodcům už
z Dlouhé třídy otevíral naň krásný a z daleka
poulavý pohled. Chyba lávky! Levá, nová fronta
domů jej více jak do třetiny zakrývá! Není
hned po ruce výrazu, který by byl dosti silný
a zároveň ještě společensky přípustný, ke ka-
rakterisování takového počínání, které Sakař
Klusáček, jak jen mohli, snaží se napraviti-
Za to, že již mluvím stále o staré Praze př
tomto projektu nové Prahy, považuji za rekon-
strukci málo vhodnou a případnou visutou
chodbu z boku Prašné brány k novým blokům.
Sakař Klusáček
Čechy
Dlouhý třída
Praha
10
article
Dobře vím, že takové spojení druhdy zde stá-
valo a že proto různé společnosti si jej dnes
zase vzaly za heslo. Avšak nikdo z nás nevi
ani příbližně, jaké bylo podoby. Než budsi.
Tenlo můstek však netvořil a nemůže tvořiti orga-
nickou součást věže Rejskovy. Tento můstek
stával tu, aby král Vladislav, jemuž Pražané
»k libosti« věž postavili, ze svého paláce mohl
do patra věžního přecházeti. Dnes nebo zejtra
by nový můstek vedl zbytečně do domu sou-
kromého, jehož obyvatelé nemají ve věži co hle
dali. Nemá tedy smyslu.
Zde, v těchto sloupeích, není vlastně místo
k zevrubnému a technicky odborněmu výkladu
o všech projektech, takový také lze provést jen
demonstračně a všechny podrobnosti jeho ne-
mají pro každého dosti interesu. Prolo vyjme
nuji jenom kuse několik význačných partií
vyznamenaných projektů.
Všechny tři respektují náležitě nynější stav
Celetné ulice a pokud jen možná i Husovy třídy
Tramwayové tratě se jim vyhýbají v pobočn
ulice, směřujíce ke středu všeho města. Potíže
které se naskytují při křižovatce u Šlikova pa
láce, hledl podloubími, někteří i podchody pře
konati. První projekt i Melantrichovu ulici ne
chává netknutou ve frontách, odkrývaje při tom
pohledy na kostel sv. Michala a do arkadověho
dvora u zl. medvědů. Druhý projekt staví Tržni
tam, kde měla vlastně už dávno stát: na miste
dvou dlouhých bloků a úzké ulice v Kotcích.
Rejskův
Pražan
Husův
Šlikův
Melantrichův
Michalus
Celetná
král Vladislav
11
article
Třetí projekt proráží Klementínum, aby jeh
vnitřkem mohla proběhnout od východu k zá-
padu framway. Druhý razí novou ulici prot
Panské, veda ji ke Zlatému hřebenu, třetí k rohu
staroměstské radnice. Všechny tři uvolňuji
ovšem Prašnou bránu širokými pobočnými kom-
munikacemi a každý z nich jinak řeší budoue
podobu náměstí Josefského, aniž by se byl
možno pro které řešení definitivně nadehnouti
První projekt, ku podivu dost, považuje kasárny
tamější za nedotknutelné, za to cílí správně po-
třebu vyšetřiti více volného místa před nádražím
státní dráhy, a třetí návrh zde dokonce pro
jektuje velké ústřední nádraží, o němž by byl
možno diskutovati. Jeho původce je RR. Klenka
Vlastimilu.
Týn považují všichny za významný objekt
Třotl návrh před ním upravuje parkově, pod
loubím opatřené prostranství, druhý obnažuje
celý jižní bok kostela, první vede v liniíel
nynějších staveb podloubí.
Klementínum
Vlastimil
Týn
RR
12
article
Primatorský ostrov spojují všichni s pev
nou, projektují na něm sady a na obvodu ná
břeží to, co v asanaci opomenuli, řadu velkých
veřejných a výstavných budov.
Také severní závěr Příkopů řeší každ-
jinak. První ponechává nynější průčelí bývalého
kostela Hibernů, druzí tam staví nové, domi
nující risality o rovných stranách nebo váleové
podoby.
Nových idef regulačních a stavebníchje
tedy dost a dost, že by však všechny mobly
být akceptovány, že by každá z nich byla de-
finitivní, nelze arci tvrditi. Spíše dojde, anebo
by aspoň mělo dojíti k tomu, že právě hlavní
střediska nové architektonické a planimetrické
úpravy města, vyzvednou se z celku jako nové
problemy, k jichž novému řešení město znovu
vyzve soutěžní pracovníky. O to se asi jedná
míti nejprve plán úpravy ve velkých a třeba jen
hlavních rysech a motivech, z jeho pak princi-
piální formy dle pokroku času, práce a potřeby
K. B. N.
vyvíjeti význačné detaily.
Příkop
Hibern
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Krejčí v dějinách české výchovy
Pamětní listek k odhalení pomníku jeho.
* 28. února 1825. v Klatovech,
1. srpna 1857 v Praze.
Dnes budou Klatovy slaviti slavnost po
vznášející a dojemnou: odhalení pomníku pro-
slulému učenci, učiteli a vlastenci. J ane
Krejčímu slavné paměti.
Po čtrnácti letech od smrti předního geo
loga českého bude částečně splněna povinnost
kterou měli k němu jeho přečetní žáci a cti
telé, by byla obnovena a zachována paměť jeho
Pomníkem klatovským ovšem ještě nebude této
povinnosti dosti učiněno: je potřebí, by stu
dentstvo české souborným vydáním vroueích
nadšených, povznášejících řečí Krejčího si zpří-
tomňovalo dobrého, milého a upřímného »t
tíčka studentů«. Vděk všech jeho ctitelů bys
získal, kdo by podnikl vydání jeho četných
rozprav přírodovědných, tak obsažných a na-
mnoze základních, stále cenných, slohem tak
jasných, svěžích a lahodných.
Klatovy
Praha
J anus
14
article
Ovšem trvalou paměť zůstavil po sobě
Krejčí prací svou v oboru nerostozpytu
hránězpytu a zemězpytu českého, prací, o kte
rou ještě stále se opírá všecko badání po slo
žení a složkách kůry zemské ve vlastech na
šich. Výrazem této životní práce Krejčího trvá
jeho klassická Geologie čili Nauka o útva
rech zemských se zvláštním ohledem
na krajiny českoslovanské (1860
1876). Je to dílo veliké, obtížné a dlouholete
práce, kterou Krejčí pokládal za svou povin
nost vlasteneckou a v každé příčině cti mistra
svého. Výsledky pilné sludie literatury světov
a neustálého zkoumání vlastního ve všech zemíe
oblasti jazyka českoslovanského jsou pečlivé
uloženy a jasně, přehledně a ladně zpracovány
v tomto spise, jehož význam ihned kde komu
se ozřejmí, vzpomeneme-li, že ve čtyřicetileti
které uplynulo od doby prvého vydání Geologie
Krejčího, nemáme žádného spisu českého, jenž
by se mohl Geologii po bok postaviti, nerci-i
by ji předčil
A přece Geologie jest jenom jede
z výsledků činnosti Krejčího, jejíž obsáhlosta
důkladnost jenom tím si vysvětliti můžeme, že
Krejčí po slovech J. V. Jahna »byl předním
odchovancem ideálních snah a spartánskéh
vlastenectví Preslova i našich výtečníků vůbec.
jak oni vyrostl z posvátné půdy české, a vš
jeho úsilí směřovalo k tomu, aby rodn
vlasti byl ozdobou a svému lidu milo-
vanému světlem pravdy.«
Krejčí
J V Jahn
Preslův
15
article
Původnímu badání přírodovědnému, pro
vlasti naše v ohledu geologie základnímu, od-
dával se Krejčí horlivě hned jako student filo
sofie a polytechniky pražské, podnikaje již teh
dáž výzkumné cesty.
Jako asistent profesora Zippen, kustoda př
sbírkách musea král. českého a záhy (1849
při museu jeho nástupce měl příležitost, na-
hlednouti hlouběji v nerostné poklady země
české a jich uložení v útvary, namnoze skvě-
lým způsobem vyvinuté. Napotom jako učitel
na české reálce (1849—63) a na technice
v Praze, jako zřizovatel a ředitel vyšší reálky
v Písku (1860—62) a posléze od r. 1863 jako
professor mineralogie a geologie na české poly-
technice a od r. 1881 na české universitě,
která ho r. 1883 uetila jmenováním za doktora
filosofle, věnoval svým zamilovaným předmětům
všechny prázdně své, bádal tak horlivě a snášel
výsledky studií a cest tak pečlivě, že kromě
Barranda a Friče nemá sobě rovných ve vlasti
naší!
I když k jinakým pracím se obracel, vždy
to byla geologická studia, k nimž snášel ma-
teriál, nebo z nichž těžil. V tom smyslu na př.
účastnil se mapování Čech se členy říšského
ústavu geologického (1859—60); ujímal se jako
poslanec zemský (1861—64) ustavení komitétu
pro přírodovědecké prozkoumání Čech a potřeh
musen, zejmena nové budovy jeho; jako člen
zastupitelstva obce Prahy jednal o jejím záso-
bování pilnou vodou. Jako poslanec na sněmě
zemském pracoval o samostatnou českou poly
techniku, potom na radě říšské (1881—-83) mě
péči o potřeby české university.
Krejčí
loupen
Barrande
Frič
Praha
Písek
Čechy
muzeum král
16
article
Přesně, jasně a lahodně psané studie v
staré Živě, Časopise českého musea, Květech
Osvětě a především v Archivu pro přírodověde-
cké prozkoumání Čech, který spoluredigoval,
více než půl sta pojednání a zpráv v publika-
cích Královské české společnosti nauk, kter
náležel jako člen od r. 1850 a v níž byl se-
kretářem oddělení matematicko- přirydovědného,
jakož jeho již vzpomenutá Geologie a Krystalo-
grafie čili nauka o tvarech hmoty vyhraněné
(1867 a 1879), jsou doklady jeho pilné práce
vědecké.
Byla by mu zjednala uznání v cizině
přinesla čelná vyznamenání, kdyby byl jimi
zdobil publikace cizích společnosti a nikoli jen
české časopisy. Ale v tom ohledě šel Kreje
za velikým vzorem svým Preslem, jednaje p
jeho již vzpomenutém hesle krásném
Ozdobuj vlast,
která ti dána !
Právě s Preslem a Purkyní tvoří Krejčí
onu znamenitou trojici našich přírodovědných
Janů, která založila novodobý přírodozkum ve
vlastech našich.
Krejčí v tom ohledě smýšlel jako prav
demokrat: »Jsouce vzdáleni od liché myšlenky.
že véda má se pěstovati jen k vůli vědě, jakož
i od učeného cechovnictví, dle něhož se má
věda pěstovati jen pro kruh vyvolenců — mlu-
vil o sjezdě českých lékařův a přírodozpylcův
r. 1882 — pěstujeme my přírodovědecký vý-
zkum a rozšiřujeme jeho výsledky zvláště k vůli
povznesení a zušlechtění svého
národa, jehož veškeré syny od palácův
a zámků až do domků maloměstských a chalup
vesnických máme za oprávněné a způsobilé
k účastenství v pokrocích lidské vzdělanosti.
Květa
Presl
Purkyně
Krejčí
Čechy
český muzeum
královský český společnost
17
article
Krejčí však sestupoval s povýšeného sta
noviska vědeckáhobadatele a zamilovaným
vědám svým učil, živým slovem a písmemje
z prostonárodňoval. Byl — dle uznání
slovutného Barranda — z největších a nejhorli
vějších šiřitelů přírodních věd v české
vlasti.
Krejčí byl učitelem proslulým, jenž svou
dobou nad mnohé soudruhy své vysoce vyníkal
plným ovládáním učiva, methodou názornou
výmluvným podáním; byl nejen učitelem ale
také vychovatelem a účinkoval nejen na-
ukou, ale také příkladem, mocí a kouzlem
své silné a ušlechtilé povahy.
Aby svým posluchačům zjednal s dostatel
názoru, podnikl dvakráte práci velikou: zalo-
žení sbírek mineralogických a geologickýeh
pro českou polytechniku a opět pro českou
universitu, práci, při které jeho píle, zkuše-
nosti a styky nahradily sporé prostředky pe-
něžité.
Avšak Krejčí neučil jenom názorem při
rodnin, svému původnímu mistu vyrvaných
osamocených, nýbrž také pod širým ne-
bem, na četných vychá zkách, kterých se
nevzdával ani ve věku pokročilém a jež snad
uspíšily jeho rychlou, zarmucující smrt: pře
brodilť se ještě u věku 62 let se svými stu-
denty na vycházce geologické chladnou Be-
rounkou.
Aby povzbudil také jiné k vycházkám
jež stále více se cení za vydatný prostředek
vyučovací, vydal k nim výborné průvodee
a s ředitelem pražské reálky školním radou
Wenzigem slavné paměti rozšířil tuto methodu
k poznání okoli pražského a Českého lesa
Šumavy i po jiných stránkách k plnému užitku
vastivědy — dlouho zůstaly a namnoze dosud
jsou tyto výborné knihy jedinými v litera
tuře naší.
Barrande
Krejčí
Šumava
18
article
Jeho znázorňovací talent zračí se tak
v geologických mapách, které sám i s ji
nými badateli českými do Archivu pro přírodo-
vědecké prozkoumání země české vložil.
Jako horlivý učitel akademický slynu
Krejčí i na české polytechnice, jíž po třikráte
stál v čele jako rektor i na české fakultě fil
sofické, které byl jednou děkanem a jednou
proděkanem. Sludentské spolky volily ho čestným
členem.
Pro své žáky na reálce české podnik
celou řadu učebnic a to úplného přírodo
pisu a přírodozytu, zvířeny a kvěleny, jak
právě byla potřeba. Krejčí ve své lásce pr
studující mládež výborně se zmocnil i ve věei
i v podání oborů, svým studiím odlehlejších
podal učebnice na svou dobu výborné a dosu
v jistých směrech pozoruhodné. Ukázal, žeje
mu vlastním nejen slovem, ale také činem
krásné heslo;
Mládež šťastnější budoucnost naše.
Mnohé spisy a časopisecké i kalendářn
práce Krejčího nebyly jen k poučení mládeže.
ale také k zprostonárodnéni přírodních
nauk vůbec. A k účelu tomu s Purkyní ne-
smrtelné paměti v l. 1853—64 řídil a udržoval
Živu, spoluredigoval r. 1866 Časopis Českého
Musea a zakládal r. 1867 Vesmír. Nemalá
nesnadná byla práce Krejčího v oné době ná-
rodní a politické stísněnosti a zmalátnělosti.
avšak byla s úspěchem: budila zájem a ruch
v oboru přírodověd a účinkovala odtud i v
ostatní obory života národního, vychovávala pra-
covníky, články Krejčího samého pak po dlouhou
dobu v Čítankách budily zájem mládeže k vě-
cem přírodním.
Také jeho práce pro Slovník vědeckéh
názvosloví, pro Slovník naučný, pro širší sbor
Matice české zasluhují uznání.
Krejčí
Český muzeum a
19
article
Avšak ani práce výzkumné, ani práce
učitelské nevyčerpaly obsáhlého a dalekovidného
ducha Krejčího: on ho naměřoval také k vy
užití přírodověd průmyslem a hospodářstvím
a budil zájem pro výchovu i prakticko u
humanní.
V Praze od r. 1857 působil vedle Pur
kyně při české škole průmyslové a v Jednot
ku povznesení průmyslu v Čechách, na venkově
šířil užité přírodovědy příležitostnými výklady o
četných cestách svých pěšky i na koni
přednáškami ve spoleích hospodářských a be-
sedách. Jako zřizovatel obecné reálky v Písku
mínil vzdělání naukové doplniti vzděláním vý-
konným, v dílnách vychovati inteligentn
pracovníky a také v nich poskytnouti vzdělání
a opatření chudé, opuštěné mládeži
by spíše životem pronikla.
Pisecká reálka zahrnouti měla v sobě
odbornou školu, útvar na svou dobu ne-
vídaný a neslýchaný a teprve v naší dob
uznávaný.
Tyte snahy Krejčího, které připominaj
Pestalozzovské záměry Purkyňovy, neměly úspě
chu, poněvadž nedošly jako příliš nové a od
vážné pochopení, vedly k větším nákladům
budily odpor zpátečníků. Krejčí však jim da
výraz ještě jednou ve spise Cesta po Ně-
mecku, Švýcarsku, Francii, Anglii a
Belgii (1863), v němž vypisuje svá pozoro-
vání a zkušenosti na výpravě k svétové výstave
v Londýně, kterou podnikl nákladem obee praž
ské a na níž hlavně si všímal zařízení ško
průmyslových a vychovatelen chudé a opušténé
mládeze.
K užité, praktické přírodovědě a k poznán
přírodněny domácí hledi také jeho práce
literární v různých časopisech a spisy o
poznávání nerostův, zvláště rud, zemských
útvarův a hub domácích.
Pur
Purkyňův
Praha
Čechy
Písek
Švýcarsko
Francie
Anglie
Belgie
Londýn
20
article
Vidíme již, jak všestranně byl Krejč
činný, jak — po příkladě a vzoru předních vý-
tečníků našich — národu sloužil i původním
bádáním vědeckým i rozšiřováním, zprostoná
rodňováním jeho výsledkův i obracením jieh
k užitku národohospodářskému!
Právem ocenil ho akademický soudruh
prof. dr. F. J. Studnička r. 1880 o sjezdě če
ských přírodozpytcův a lékařů, na němž Krejčí
proslovil skvělou řeč o účastenství Čechů v pě-
stování přírodních věd, v níž předvedl bohatou
galerii českých přírodovědcův a položil důraz na
pěstování přírodozkumu od Čechů pro český lid
a národ: »Řečník, štédrou rukou rozdávající,
na sebe takořka ani nevzpomněl, ač právě ode
dávných let stojí v ohnisku vší činnosti přírodo-
vědecké u nás a všude spanilomyslnou ochotou,
usmívavým sebezapřením a horlivou obětovnost
podporuje vše, co ku povznesení studií přírodo-
vědeckých ve vlasti naší směřuje. Ontě zname-
nitý, jako krystalograf, jako speciální mineralog
a geolog, on vyniká i jako spisovatel i jako
učitel tak nad obyčejnou míru, že by v každém
jiném národě, žádného nevyjímajíc, požíval
velečestného uznání a všeobecné úcty. Připo-
jim-li k tomu ještě, že bezpříkladnou horlivostí
stará se o povznešení národní, kde jen může,
ba k vůli vědeckým ústavům z potřebám, jež
nemají zastanců nazbyt, ani se neštíti kluzké
půdy parlamentní, doufám, že dos tane se vše-
obecnému souhlasu mému výroku, že Krejč
patří vším právem k nejzdárnějším synům ná-
roda a že by se nám blaze vedlo, kdyby vřelé
snahy jeho jen polovičním úspěchem byly ko
runovány«.
Krejč
profesor
doktor
F J Studnička
Krejčí
Čecho
21
article
Obsáhlý a hluboký, pilnými studiemi přl-
rody, světa a knih tužený duch, nepopíratelný.
ke všem prostým a užitým naukám přírodním
obrácený všestranný talent, vzorná píle a prak-
tický smysl, to vše nestačí, by vysvětlilo ne-
obyčejný obsah a rozsah životního díla Krej-
čího. Jde tu ještě o něco většího, jde tue
ušlechtilé smýšlení, vzácný, ryzí
charakter, z něhož prýští konání a činění
třetího přirodovědného Jana našeho všecko a ve
všem vlasti věnované.
Krejčí sám praví (českým přírodozpytcům
a lékařům na sjezdě roku 1880): »Na zřeteli
máme nikoliv nějakou Platonskou lásku k vědě
pod pověstnou omluvou, že věda sama sobě
jest účelem a nikoliv nějaký planý kosmopoli-
tismus, kterýž připouští zanedbání duševních
snah vlastního národa, nýbrž vedle neúnavného
pěstování věd i rozšiřování výsledků jejich p
celém národě našem, a vedle úcty ku
právům a mravně duševním snahám národů
jiných i blaho a čest národa če-
ského.
Jan
Krejčí
22
article
Nadšen účinnou láskou k vlasti ujal se
Krejčí vědeckého prozpytování kamenné kostry
země české, šíření nauk přírodních slovem a
písmem a činnosti politické, při kteréž přiro-
zené octl se v řadě svobodomyslný ch
poslanců lidových. Vykládal: »Víte, čim
malý hlouček našich otcůbuditelů vítězně odolal
nízkému sobectvi domácí odrodilosti i lakotné
surovosti cizorodého chauvinismu, dotírající
naň pod praporem pseudokultury ? Bylať to dvě
hesla kouzelné moci, jež mu dodávala neodo-
latelné síly, dokud byl málo četný a jež mu
znenáhla přidružila všechny rodáky mysli šle
chetnější a rozhledu vznešenějšího, takže hiloučel
z počátku tak nepatrný rosti rychle v zástup
mohutný, ze všech tříd národa našeho sesilo-
vaný: bylať to láska k obecnému lidu
i bylať to myšlenka právé občanské svo
body, jež mezi námi způsobila ony divy.«
Demokrat Krejčí nevtíral se v kruhy ne
lidové, ač byl by tu došel uznání a vyzname
nání, byl vůbec povaha skromná a ne
zištná. Nešel za osobním prospěchem ani z
peněžitým ziskem: na polytechnice odpouště
studentům zkušební taxy, na universitě kolejné.
jež vůbec zavrhoval. Byl muž klidné práce
národní, který vždy stál mimo nesváry, boje.
pikle a štvanice osob a stran.
Krejčí
23
article
Více než přízeň mocných, blažila Krejčího
láska lidu, který v celém Písecku, v Neto
licích, Husinci, Lhenicích, Vlachově Březí jme-
noval ho čestným členem svých obcl a z Pracha-
ticka a Netolicka vyslal ho do sněmů. Krejčí
v Almanachu »Máj« vykládal a správně pře-
povídal: »Polský národ má jen chlapy a pány,
český zná nyní jen sedláky a — vzdělaně
vlastimily; kdo z nich má šťastnější budouc-
nost? Jako se náš sedlák sám ze sebe vy-
vinul, ba více, jako on se stal uprostřed ne-
smirných svízelů pravým jádrem národním
z něhož vyrůstá nová naděje k omlazení
zvelebení českého jména, tak doufejme i do
budoucna, že šťastně dále vyvíjeti se bude
na pevný kmen sesílí, jehož ratolesti nad celou
vlastí zelenati se budou.« (185 9.)
Láska ke všem, kdo měli zásluhy o vlast
jeyí se z úcty, jakou Krejčí jim vzdával, přede-
vším těm, s nimiž blíže se stýkal, Jungmannovi,
Zippeovi, Barrandovi, k vůli němuž v zájmu
účinlivé práce Barrandovy pro poznání siluru
českého veřejně ustoupil od odchylného mínění
v jisté otázce geologieké, ač bylo rozhodně dů-
vodné. I v politice podřízoval se kázni ná-
rodní.
Krejčí
Láska
Jungmann
Zippe
Barrande
Písecko
Lhenice
Vlachov Březí
Prach
Netolicko
Barrandov
24
article
Vědecká pravda, které svým povoláním
sloužil, platila Krejčímu také pro všecko jednání
společenské. Bylť povaha přímá, otevřený,
upřímný až do drsnosti. Nelichotil nikomu, ani
svým studentům, ani rolnictvu — vždy mu šlo
o pravdu. Nieméně »málo kdo rozuměl svému
lidu a znal nejtajnější struny jeho, i uměl v ně
udeřiti, že harmonicky zazněly, jako náš Krejčí.
Ne ochleboval mládeži . . ., ale povznášel mysl
jejť nadšenými slovy z denního znoje k jasným
výším ideálu, a mnohé seměnko, jím zaseté,
vzklíčilo překvapujícím způsobem.« (Jahn.)
Byl pak Krejčí mužem myslí statečné,
žádným opatrníkem a úzkostníkem, a za doby
literární a politické reakce se neskrýval. Pod
obecně známým pseudonymem Prokop Rudný
nebo plným jměnem přispival almanachu Máj,
zrovna za revoluční zjev považovanému; psal
feuilletony Havlíčkovým »Pražským Novinám«,
a »Národním Listům«; pracoval i pro kaceřo-
vanou Matici lidu.
Ale nejen vlast a pravda, než také právo
a krása byly vůdčími hvězdami Krejčímu —
duši poetické — který v tomto smyslu vycho-
vával české studenistvo: »Tři božské paprsky
s nebeské výše křesťanské řinuly se do fiše
ideálů, do nichž Štítný naše otce uváděl«, mlu-
vil na sjezdě akademického spolku »Šuítný«
v Jindřichově Hradci; »bylyť to paprsky kře-
sťanské víry, naděje a lásky, jejichž spojením
se tvořilo ono nebeské světlo, jež svět dobrých
otců našich ozařovalo. Vycházejíc ze stejného
ohniska přirozenosti lidské, září i nad idealismem
novověkého názoru světa a lidstva troje různo-
barevné světlo, zář to tří vznešených idejí
pravdy, práva a krásy« (1882).
Krejčí
Jahn
Prokop
Havlíčkův
Štítná
Jindřichov Hradec
pražský novina
25
article
Krejčí povznášel mládež z hlubin bludného
pessimismu na výši optimismu, celým vývo-
jem přírody a člověka potvrzeného a učil ji, že
má hledati pravé štěstí své smyslem stálé
zdokonalitelnosti, které učí příroda, ve stálém
postupu na dráze vědeckého a mravního vzdě-
lání, ve stálém pokroku k ideálům pravdy,
práva a krásy, v lásce k vlasti a k celému
lidstvu.
Je již patrno, jaké významné místo za-
ujímá Jan Krejčí v dějinách české výchovy.
Jest jeden z nejúčinlivějších, všechny vy-
datné methody a prostředky ovládajících hla-
satelův a šiřitelův osvěty přírodovědné ve vlasti
naší a spolu prorokem ideálův novodobých
prací ovládnouti přirodu ve prospěch ideálo
humanity.
Učí novodobým způsobem přírodovědě a na-
bádá, lidské štěstí hledati v pokroku za pravdou,
právem a krásou.
I jako učitel i jako vychovatel Krejčíz
doby Osvěty přenáší se do Nové doby a máv
dějmách české osvěty a vzdělanosti zabezpečenu
věčnou a vděčnou paměť a slávul
Krejčí
26
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.
V Praze, 3. srpna.
(Odumírání a pučení finančních orga-
nismů. — Peněžní koalice maďarská.
— Volný kapitál Franeic. — Pražská
bursa. — Strojnická společnost dříve
Daněk a spol. — Kritické poměry pe-
něžní.)
Zatím co staré a využité organismy finanční
se trhají ve svých vláknech a složeních, na straně
druhé pozorujeme pokusy o útvary nové. V Ně-
mecku boří se ztýřelý svět hospodářských pod-
vodů a nepochybujeme o tom, že z těch ssutin
vyklíčí svět nový, v Americe nová theorie mono-
polu dopravy i průmyslu desorganisuje přitomnost
i minulost a vzbuzuje ohromným kolisáním hodnot
dojem, jakoby se kymácely hory, u nás medilu-
jeme a přihližíme, v Uhrách pro výjezdy nových
podniků staví pevný přístav finanční koalice.
Úsilí Maďarů, vědomé svého cíle, jest sledo-
váno pozornosti. VI se, že v Pešti zrají mnohé
projekty a jest předmětem úvahy, kde jest pro
ně kapitál. Pravi se, že plyne z Anglie, ale přese
všechna dementi se oň usilovalo z Francie.
Maďar
Praha
Amerika
Uhry
Pešť
Anglie
Francie
27
article
Již od roku 1896 byly z Berlína stále pod-
nikány pokusy, aby pro Úhry byl získán kapitál
francouzský, když tou dobou se německé peníze
počaly vyhýbati Litavě. V tom smyslu již dávno
působili i činitelé finanční i političtí — leč úsil
jejich zůstávalo pouhým zbožným přáním. Ja-
kéhosi úspěchu docílila teprve nyní uherská
hypoteční banka. Tento ústav, klerý svého času
byl založen přispěním nynějšího ministerského
předsedy Szella, který mu stál v čele až dot
doby, než:li nastoupil úřad prvého úřadníka
v zemi, vznikl z francouzských peněz a jimi byl
také rozšířen. Jeho zásťavní listy a komunální
obligace jsou také většinou umístěny ve Francii,
důvěry tam požívajíce a ji vzbuzujíce u fran-
couzských kapitalistů k jiným papírům uherským.
Dle úmluvy, provedené ředitelem hypoteční banky
Ferdinandem Beckem, sestoupí se uherská hypo-
teční banka, uherská agrární a rentová banka,
uherská eskontní a směnečná banka, vídeňská
Unionka, jakož i Société générale pour favoriser
le dével oppement du commerce et de l'industrie
en France, dále Banque de Paris et de Paye
Szell
Beck
Franc
Banque Paris
Paye
Berlín
Francie
tečný banka
rentový banka
směnečný banka
Unionka