ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 2b16b1d0-661b-11dc-a635-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 27 celkem · entity: person 60, place 38, work 4, org 8
1 masthead
4. srpna 1901
2 masthead
Přiloha „Národních Listůh
3 masthead
k čislu 213.
4 masthead
Strana 13
5 title
Výtvarné umění.
6 article Konkurence o úpravu Starého města.
Konkurence o úpravu Starého města. = Soutěží o půdorvsně řešení obnovova ných nebo nových čtvrií městských měli jsme již hezkou řadu. A to je dobře. Úloha je vždy tak komplikovaná, tolik zájmů do ní zapadá, žádá tolik klidu a rozvahy, že stavební úřad městský sotva ji může zmoci. Každý projek regulace, který se v soutěži objeví, má aspon jednu výhodu, zrovna ideální, neboť jest aneb aspoň mohl býti sdělán docela mimo všeliké materiální, osobní nebo i zišiné vlivy a domluvy- Jest čistě učený. Po skončené soutěži se oby- čejně cenou vyznamenané plány ocitnou ve sta- vebním úřadě, aby se jich užilo za materiái k úřednímu projektu. I tuto proceduru možno chápat a snad by se jen k tomu doporučovalo, aby týto za deflnitivní prohlášené elaboráty byly stejným způsobem veřejné, lehce přístupně, prohlednutí i kritice vystaveny, jako byly pře tím práce konkurenční. Takový osud kyne také všem třem pro- jektům na regulaci Starého města, jež ze sedm vydobyly si vypsaných cen. Je to jaksi již druhá soutěž, aspoň, pokud se pamatuju, první cenou roku 1887 vyznamenaný plán regulace Židovského měsla obsahoval také úpravu Sta- rého až k Ferdinándově a Eliščině třídě. Jeho prineip byl velmi jednoduchý a tenkráte oficiál- ními kruhy za posválný uznávaný: stávajíeí ulice dostaly předepsanou šiřku, jejich fronty se pěkně narovnaly podle průčeli kostelů nebo městských škol, ostatní nemělo pražádné ceny. jenom prý šablonovitý posudek jim ji bezmy- šlenkovitě přisuzoval. Tak hladce a hravě dnes úlohu soutěžení nesmí nikdo více řešit. Čtrnáct uplynulých le je naplněno rykem válečným, z prvu jen har covníků, teď už spořádaných mass vojových.
Ferdinándův Eliščin třída
7 article
Kdyby plán první cenou vyznamenaný, jehož aútory jsou J. Sakař a K. L. Klusáček, získa cenou zároveň nárok a právo ku provedení, pak by vlastně vítězství hesla »Staré Prahy« bylo ideálně dokonalé. Staré město by mohli všichni, kdo o záchraně staré Prahy pracují vypustiti z programu a svoje úsili k jiným čtvrtím obrátit. Autoři projektu vedli si s úcty hodnou důsledností. Upravili si z konkureněních požadavků a podmínek problém, který je v úplné shodě s jejich umělecko-historickým přesvědče- ním, problém, který se dá vyjádřit otázkou Ktersk lze při úpravě Starého města co nejvíce ze staré Prahy zachovat a pe případě ještě k větší platnosti přivěst? I kdyby nebyl jejich projekt první cenou z ostatních vyzvednut musilo by být každému soudnému pozorovateli jasno, že k této otázce je v něm na ten čas nejlepší odpověď, a kluby a společnosti o starou Prahu bojující měly by jej přijmout za grafické vtělení svého programu. Jury soutěžní sama jej postavila na první místo a tím jeho zásadul i její provedení akceptovala a sankcionovala. Jenom tom slušno pochybovati, že by i na radnici do- šel stejného souhlasu. Opravdu, autoři jeho pracovali o něm jakoby na ulici, šli od domu k domu, ne pouze od kostela ke kostelu a od paláce k paláci, zkoumali aspoň jeho tvář, ně- kde také ledví, uvažovali a oceňovali jeho hi- storický a umělecký význam, a kde je shledali s dostatek závažné, tam všechen důmysl regu- lační vynaložili na to, aby jej zachovali nepo- rušený. A kde nešlo už jinak vymoci žádanou šířku uliční, aneb aspoň příbližnou, tam prola- muji přízemky domů, měnice je v komunikační podloubí.
J Sakař K L Klusáček Jura Praha
8 article
R. Kříženecký, průvodce projektu druhé ceny, zvolil si princip zcela jiný, ale provád- jej s touže obezřelností a s touže důslednost jako Sakař a Klusáček svůj. Jemu značí regu- lace Starého města tolik, jako prověst komuni kace na všechny strany nejpohodlnější a nejvý hodnější. Rozšiřuje ulice, aniž by je vždy nutil v přímočaré šablony, a na případných místech razí směle i nové. Proto je nejvíce ve shodě s projektem první ceny tam, kde, jako ve čtvrii svatopetrské, není mnoho »staré Prahy« po zá- chraně volající. Na radnici si ovšem řekli: Vybeřemes z každého, co se hodi, pro náš plán regulační, ale možno slušně pochybovati o tom, daji-li se kde dva principy tak rozdílného východiska tak stejnoměrně konsekventně provedené sloučiti v nějaký organický celek, v jednolitou slou- čeninu. Vracím se k prvnímu a vidím v jeho úspěchu zároveň úspěch snah o zachování sta- rého rázu města. Platonický zatím, ovšem. Jak věci stojí, má k reálnímu obojí ještě velmi da- leko. Přes to vidím zde pokrok ve snahách v práci. Probuzený, harangovaný a udržovaný cit pro umělecký a pitoreskní obraz starých budov a jejich konfigurací zbystřil očividně po- zornost i důmysl pracovní, uvedl síly v úrodné napjet, a to při známě pražské pohodlnostia někde i ledabylosti už mnoho značí.
R Kříženecký Sakař Klusáček Praha
9 article
Jenom jediný příklad uvádím, který ale svojí brutálnosti vydá za mnohé. Proti save- nímu skvostněmu portálu kostela týnského, je- diného svého druhu v celých Čechách, který patří k nejpřednějším památkám evropské gotiky vůbec, vedl úřad stavební nové linie uliční Každý by myslil, že tak, aby se chodcům už z Dlouhé třídy otevíral naň krásný a z daleka poulavý pohled. Chyba lávky! Levá, nová fronta domů jej více jak do třetiny zakrývá! Není hned po ruce výrazu, který by byl dosti silný a zároveň ještě společensky přípustný, ke ka- rakterisování takového počínání, které Sakař Klusáček, jak jen mohli, snaží se napraviti- Za to, že již mluvím stále o staré Praze př tomto projektu nové Prahy, považuji za rekon- strukci málo vhodnou a případnou visutou chodbu z boku Prašné brány k novým blokům.
Sakař Klusáček Čechy Dlouhý třída Praha
10 article
Dobře vím, že takové spojení druhdy zde stá- valo a že proto různé společnosti si jej dnes zase vzaly za heslo. Avšak nikdo z nás nevi ani příbližně, jaké bylo podoby. Než budsi. Tenlo můstek však netvořil a nemůže tvořiti orga- nickou součást věže Rejskovy. Tento můstek stával tu, aby král Vladislav, jemuž Pražané »k libosti« věž postavili, ze svého paláce mohl do patra věžního přecházeti. Dnes nebo zejtra by nový můstek vedl zbytečně do domu sou- kromého, jehož obyvatelé nemají ve věži co hle dali. Nemá tedy smyslu. Zde, v těchto sloupeích, není vlastně místo k zevrubnému a technicky odborněmu výkladu o všech projektech, takový také lze provést jen demonstračně a všechny podrobnosti jeho ne- mají pro každého dosti interesu. Prolo vyjme nuji jenom kuse několik význačných partií vyznamenaných projektů. Všechny tři respektují náležitě nynější stav Celetné ulice a pokud jen možná i Husovy třídy Tramwayové tratě se jim vyhýbají v pobočn ulice, směřujíce ke středu všeho města. Potíže které se naskytují při křižovatce u Šlikova pa láce, hledl podloubími, někteří i podchody pře konati. První projekt i Melantrichovu ulici ne chává netknutou ve frontách, odkrývaje při tom pohledy na kostel sv. Michala a do arkadověho dvora u zl. medvědů. Druhý projekt staví Tržni tam, kde měla vlastně už dávno stát: na miste dvou dlouhých bloků a úzké ulice v Kotcích.
Rejskův Pražan Husův Šlikův Melantrichův Michalus Celetná král Vladislav
11 article
Třetí projekt proráží Klementínum, aby jeh vnitřkem mohla proběhnout od východu k zá- padu framway. Druhý razí novou ulici prot Panské, veda ji ke Zlatému hřebenu, třetí k rohu staroměstské radnice. Všechny tři uvolňuji ovšem Prašnou bránu širokými pobočnými kom- munikacemi a každý z nich jinak řeší budoue podobu náměstí Josefského, aniž by se byl možno pro které řešení definitivně nadehnouti První projekt, ku podivu dost, považuje kasárny tamější za nedotknutelné, za to cílí správně po- třebu vyšetřiti více volného místa před nádražím státní dráhy, a třetí návrh zde dokonce pro jektuje velké ústřední nádraží, o němž by byl možno diskutovati. Jeho původce je RR. Klenka Vlastimilu. Týn považují všichny za významný objekt Třotl návrh před ním upravuje parkově, pod loubím opatřené prostranství, druhý obnažuje celý jižní bok kostela, první vede v liniíel nynějších staveb podloubí.
Klementínum Vlastimil Týn RR
12 article
Primatorský ostrov spojují všichni s pev nou, projektují na něm sady a na obvodu ná břeží to, co v asanaci opomenuli, řadu velkých veřejných a výstavných budov. Také severní závěr Příkopů řeší každ- jinak. První ponechává nynější průčelí bývalého kostela Hibernů, druzí tam staví nové, domi nující risality o rovných stranách nebo váleové podoby. Nových idef regulačních a stavebníchje tedy dost a dost, že by však všechny mobly být akceptovány, že by každá z nich byla de- finitivní, nelze arci tvrditi. Spíše dojde, anebo by aspoň mělo dojíti k tomu, že právě hlavní střediska nové architektonické a planimetrické úpravy města, vyzvednou se z celku jako nové problemy, k jichž novému řešení město znovu vyzve soutěžní pracovníky. O to se asi jedná míti nejprve plán úpravy ve velkých a třeba jen hlavních rysech a motivech, z jeho pak princi- piální formy dle pokroku času, práce a potřeby K. B. N. vyvíjeti význačné detaily.
Příkop Hibern
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Krejčí v dějinách české výchovy Pamětní listek k odhalení pomníku jeho. * 28. února 1825. v Klatovech, 1. srpna 1857 v Praze. Dnes budou Klatovy slaviti slavnost po vznášející a dojemnou: odhalení pomníku pro- slulému učenci, učiteli a vlastenci. J ane Krejčímu slavné paměti. Po čtrnácti letech od smrti předního geo loga českého bude částečně splněna povinnost kterou měli k němu jeho přečetní žáci a cti telé, by byla obnovena a zachována paměť jeho Pomníkem klatovským ovšem ještě nebude této povinnosti dosti učiněno: je potřebí, by stu dentstvo české souborným vydáním vroueích nadšených, povznášejících řečí Krejčího si zpří- tomňovalo dobrého, milého a upřímného »t tíčka studentů«. Vděk všech jeho ctitelů bys získal, kdo by podnikl vydání jeho četných rozprav přírodovědných, tak obsažných a na- mnoze základních, stále cenných, slohem tak jasných, svěžích a lahodných.
Klatovy Praha J anus
14 article
Ovšem trvalou paměť zůstavil po sobě Krejčí prací svou v oboru nerostozpytu hránězpytu a zemězpytu českého, prací, o kte rou ještě stále se opírá všecko badání po slo žení a složkách kůry zemské ve vlastech na šich. Výrazem této životní práce Krejčího trvá jeho klassická Geologie čili Nauka o útva rech zemských se zvláštním ohledem na krajiny českoslovanské (1860 1876). Je to dílo veliké, obtížné a dlouholete práce, kterou Krejčí pokládal za svou povin nost vlasteneckou a v každé příčině cti mistra svého. Výsledky pilné sludie literatury světov a neustálého zkoumání vlastního ve všech zemíe oblasti jazyka českoslovanského jsou pečlivé uloženy a jasně, přehledně a ladně zpracovány v tomto spise, jehož význam ihned kde komu se ozřejmí, vzpomeneme-li, že ve čtyřicetileti které uplynulo od doby prvého vydání Geologie Krejčího, nemáme žádného spisu českého, jenž by se mohl Geologii po bok postaviti, nerci-i by ji předčil A přece Geologie jest jenom jede z výsledků činnosti Krejčího, jejíž obsáhlosta důkladnost jenom tím si vysvětliti můžeme, že Krejčí po slovech J. V. Jahna »byl předním odchovancem ideálních snah a spartánskéh vlastenectví Preslova i našich výtečníků vůbec. jak oni vyrostl z posvátné půdy české, a vš jeho úsilí směřovalo k tomu, aby rodn vlasti byl ozdobou a svému lidu milo- vanému světlem pravdy.«
Krejčí J V Jahn Preslův
15 article
Původnímu badání přírodovědnému, pro vlasti naše v ohledu geologie základnímu, od- dával se Krejčí horlivě hned jako student filo sofie a polytechniky pražské, podnikaje již teh dáž výzkumné cesty. Jako asistent profesora Zippen, kustoda př sbírkách musea král. českého a záhy (1849 při museu jeho nástupce měl příležitost, na- hlednouti hlouběji v nerostné poklady země české a jich uložení v útvary, namnoze skvě- lým způsobem vyvinuté. Napotom jako učitel na české reálce (1849—63) a na technice v Praze, jako zřizovatel a ředitel vyšší reálky v Písku (1860—62) a posléze od r. 1863 jako professor mineralogie a geologie na české poly- technice a od r. 1881 na české universitě, která ho r. 1883 uetila jmenováním za doktora filosofle, věnoval svým zamilovaným předmětům všechny prázdně své, bádal tak horlivě a snášel výsledky studií a cest tak pečlivě, že kromě Barranda a Friče nemá sobě rovných ve vlasti naší! I když k jinakým pracím se obracel, vždy to byla geologická studia, k nimž snášel ma- teriál, nebo z nichž těžil. V tom smyslu na př. účastnil se mapování Čech se členy říšského ústavu geologického (1859—60); ujímal se jako poslanec zemský (1861—64) ustavení komitétu pro přírodovědecké prozkoumání Čech a potřeh musen, zejmena nové budovy jeho; jako člen zastupitelstva obce Prahy jednal o jejím záso- bování pilnou vodou. Jako poslanec na sněmě zemském pracoval o samostatnou českou poly techniku, potom na radě říšské (1881—-83) mě péči o potřeby české university.
Krejčí loupen Barrande Frič Praha Písek Čechy muzeum král
16 article
Přesně, jasně a lahodně psané studie v staré Živě, Časopise českého musea, Květech Osvětě a především v Archivu pro přírodověde- cké prozkoumání Čech, který spoluredigoval, více než půl sta pojednání a zpráv v publika- cích Královské české společnosti nauk, kter náležel jako člen od r. 1850 a v níž byl se- kretářem oddělení matematicko- přirydovědného, jakož jeho již vzpomenutá Geologie a Krystalo- grafie čili nauka o tvarech hmoty vyhraněné (1867 a 1879), jsou doklady jeho pilné práce vědecké. Byla by mu zjednala uznání v cizině přinesla čelná vyznamenání, kdyby byl jimi zdobil publikace cizích společnosti a nikoli jen české časopisy. Ale v tom ohledě šel Kreje za velikým vzorem svým Preslem, jednaje p jeho již vzpomenutém hesle krásném Ozdobuj vlast, která ti dána ! Právě s Preslem a Purkyní tvoří Krejčí onu znamenitou trojici našich přírodovědných Janů, která založila novodobý přírodozkum ve vlastech našich. Krejčí v tom ohledě smýšlel jako prav demokrat: »Jsouce vzdáleni od liché myšlenky. že véda má se pěstovati jen k vůli vědě, jakož i od učeného cechovnictví, dle něhož se má věda pěstovati jen pro kruh vyvolenců — mlu- vil o sjezdě českých lékařův a přírodozpylcův r. 1882 — pěstujeme my přírodovědecký vý- zkum a rozšiřujeme jeho výsledky zvláště k vůli povznesení a zušlechtění svého národa, jehož veškeré syny od palácův a zámků až do domků maloměstských a chalup vesnických máme za oprávněné a způsobilé k účastenství v pokrocích lidské vzdělanosti.
Květa Presl Purkyně Krejčí Čechy český muzeum královský český společnost
17 article
Krejčí však sestupoval s povýšeného sta noviska vědeckáhobadatele a zamilovaným vědám svým učil, živým slovem a písmemje z prostonárodňoval. Byl — dle uznání slovutného Barranda — z největších a nejhorli vějších šiřitelů přírodních věd v české vlasti. Krejčí byl učitelem proslulým, jenž svou dobou nad mnohé soudruhy své vysoce vyníkal plným ovládáním učiva, methodou názornou výmluvným podáním; byl nejen učitelem ale také vychovatelem a účinkoval nejen na- ukou, ale také příkladem, mocí a kouzlem své silné a ušlechtilé povahy. Aby svým posluchačům zjednal s dostatel názoru, podnikl dvakráte práci velikou: zalo- žení sbírek mineralogických a geologickýeh pro českou polytechniku a opět pro českou universitu, práci, při které jeho píle, zkuše- nosti a styky nahradily sporé prostředky pe- něžité. Avšak Krejčí neučil jenom názorem při rodnin, svému původnímu mistu vyrvaných osamocených, nýbrž také pod širým ne- bem, na četných vychá zkách, kterých se nevzdával ani ve věku pokročilém a jež snad uspíšily jeho rychlou, zarmucující smrt: pře brodilť se ještě u věku 62 let se svými stu- denty na vycházce geologické chladnou Be- rounkou. Aby povzbudil také jiné k vycházkám jež stále více se cení za vydatný prostředek vyučovací, vydal k nim výborné průvodee a s ředitelem pražské reálky školním radou Wenzigem slavné paměti rozšířil tuto methodu k poznání okoli pražského a Českého lesa Šumavy i po jiných stránkách k plnému užitku vastivědy — dlouho zůstaly a namnoze dosud jsou tyto výborné knihy jedinými v litera tuře naší.
Barrande Krejčí Šumava
18 article
Jeho znázorňovací talent zračí se tak v geologických mapách, které sám i s ji nými badateli českými do Archivu pro přírodo- vědecké prozkoumání země české vložil. Jako horlivý učitel akademický slynu Krejčí i na české polytechnice, jíž po třikráte stál v čele jako rektor i na české fakultě fil sofické, které byl jednou děkanem a jednou proděkanem. Sludentské spolky volily ho čestným členem. Pro své žáky na reálce české podnik celou řadu učebnic a to úplného přírodo pisu a přírodozytu, zvířeny a kvěleny, jak právě byla potřeba. Krejčí ve své lásce pr studující mládež výborně se zmocnil i ve věei i v podání oborů, svým studiím odlehlejších podal učebnice na svou dobu výborné a dosu v jistých směrech pozoruhodné. Ukázal, žeje mu vlastním nejen slovem, ale také činem krásné heslo; Mládež šťastnější budoucnost naše. Mnohé spisy a časopisecké i kalendářn práce Krejčího nebyly jen k poučení mládeže. ale také k zprostonárodnéni přírodních nauk vůbec. A k účelu tomu s Purkyní ne- smrtelné paměti v l. 1853—64 řídil a udržoval Živu, spoluredigoval r. 1866 Časopis Českého Musea a zakládal r. 1867 Vesmír. Nemalá nesnadná byla práce Krejčího v oné době ná- rodní a politické stísněnosti a zmalátnělosti. avšak byla s úspěchem: budila zájem a ruch v oboru přírodověd a účinkovala odtud i v ostatní obory života národního, vychovávala pra- covníky, články Krejčího samého pak po dlouhou dobu v Čítankách budily zájem mládeže k vě- cem přírodním. Také jeho práce pro Slovník vědeckéh názvosloví, pro Slovník naučný, pro širší sbor Matice české zasluhují uznání.
Krejčí Český muzeum a
19 article
Avšak ani práce výzkumné, ani práce učitelské nevyčerpaly obsáhlého a dalekovidného ducha Krejčího: on ho naměřoval také k vy užití přírodověd průmyslem a hospodářstvím a budil zájem pro výchovu i prakticko u humanní. V Praze od r. 1857 působil vedle Pur kyně při české škole průmyslové a v Jednot ku povznesení průmyslu v Čechách, na venkově šířil užité přírodovědy příležitostnými výklady o četných cestách svých pěšky i na koni přednáškami ve spoleích hospodářských a be- sedách. Jako zřizovatel obecné reálky v Písku mínil vzdělání naukové doplniti vzděláním vý- konným, v dílnách vychovati inteligentn pracovníky a také v nich poskytnouti vzdělání a opatření chudé, opuštěné mládeži by spíše životem pronikla. Pisecká reálka zahrnouti měla v sobě odbornou školu, útvar na svou dobu ne- vídaný a neslýchaný a teprve v naší dob uznávaný. Tyte snahy Krejčího, které připominaj Pestalozzovské záměry Purkyňovy, neměly úspě chu, poněvadž nedošly jako příliš nové a od vážné pochopení, vedly k větším nákladům budily odpor zpátečníků. Krejčí však jim da výraz ještě jednou ve spise Cesta po Ně- mecku, Švýcarsku, Francii, Anglii a Belgii (1863), v němž vypisuje svá pozoro- vání a zkušenosti na výpravě k svétové výstave v Londýně, kterou podnikl nákladem obee praž ské a na níž hlavně si všímal zařízení ško průmyslových a vychovatelen chudé a opušténé mládeze. K užité, praktické přírodovědě a k poznán přírodněny domácí hledi také jeho práce literární v různých časopisech a spisy o poznávání nerostův, zvláště rud, zemských útvarův a hub domácích.
Pur Purkyňův Praha Čechy Písek Švýcarsko Francie Anglie Belgie Londýn
20 article
Vidíme již, jak všestranně byl Krejč činný, jak — po příkladě a vzoru předních vý- tečníků našich — národu sloužil i původním bádáním vědeckým i rozšiřováním, zprostoná rodňováním jeho výsledkův i obracením jieh k užitku národohospodářskému! Právem ocenil ho akademický soudruh prof. dr. F. J. Studnička r. 1880 o sjezdě če ských přírodozpytcův a lékařů, na němž Krejčí proslovil skvělou řeč o účastenství Čechů v pě- stování přírodních věd, v níž předvedl bohatou galerii českých přírodovědcův a položil důraz na pěstování přírodozkumu od Čechů pro český lid a národ: »Řečník, štédrou rukou rozdávající, na sebe takořka ani nevzpomněl, ač právě ode dávných let stojí v ohnisku vší činnosti přírodo- vědecké u nás a všude spanilomyslnou ochotou, usmívavým sebezapřením a horlivou obětovnost podporuje vše, co ku povznesení studií přírodo- vědeckých ve vlasti naší směřuje. Ontě zname- nitý, jako krystalograf, jako speciální mineralog a geolog, on vyniká i jako spisovatel i jako učitel tak nad obyčejnou míru, že by v každém jiném národě, žádného nevyjímajíc, požíval velečestného uznání a všeobecné úcty. Připo- jim-li k tomu ještě, že bezpříkladnou horlivostí stará se o povznešení národní, kde jen může, ba k vůli vědeckým ústavům z potřebám, jež nemají zastanců nazbyt, ani se neštíti kluzké půdy parlamentní, doufám, že dos tane se vše- obecnému souhlasu mému výroku, že Krejč patří vším právem k nejzdárnějším synům ná- roda a že by se nám blaze vedlo, kdyby vřelé snahy jeho jen polovičním úspěchem byly ko runovány«.
Krejč profesor doktor F J Studnička Krejčí Čecho
21 article
Obsáhlý a hluboký, pilnými studiemi přl- rody, světa a knih tužený duch, nepopíratelný. ke všem prostým a užitým naukám přírodním obrácený všestranný talent, vzorná píle a prak- tický smysl, to vše nestačí, by vysvětlilo ne- obyčejný obsah a rozsah životního díla Krej- čího. Jde tu ještě o něco většího, jde tue ušlechtilé smýšlení, vzácný, ryzí charakter, z něhož prýští konání a činění třetího přirodovědného Jana našeho všecko a ve všem vlasti věnované. Krejčí sám praví (českým přírodozpytcům a lékařům na sjezdě roku 1880): »Na zřeteli máme nikoliv nějakou Platonskou lásku k vědě pod pověstnou omluvou, že věda sama sobě jest účelem a nikoliv nějaký planý kosmopoli- tismus, kterýž připouští zanedbání duševních snah vlastního národa, nýbrž vedle neúnavného pěstování věd i rozšiřování výsledků jejich p celém národě našem, a vedle úcty ku právům a mravně duševním snahám národů jiných i blaho a čest národa če- ského.
Jan Krejčí
22 article
Nadšen účinnou láskou k vlasti ujal se Krejčí vědeckého prozpytování kamenné kostry země české, šíření nauk přírodních slovem a písmem a činnosti politické, při kteréž přiro- zené octl se v řadě svobodomyslný ch poslanců lidových. Vykládal: »Víte, čim malý hlouček našich otcůbuditelů vítězně odolal nízkému sobectvi domácí odrodilosti i lakotné surovosti cizorodého chauvinismu, dotírající naň pod praporem pseudokultury ? Bylať to dvě hesla kouzelné moci, jež mu dodávala neodo- latelné síly, dokud byl málo četný a jež mu znenáhla přidružila všechny rodáky mysli šle chetnější a rozhledu vznešenějšího, takže hiloučel z počátku tak nepatrný rosti rychle v zástup mohutný, ze všech tříd národa našeho sesilo- vaný: bylať to láska k obecnému lidu i bylať to myšlenka právé občanské svo body, jež mezi námi způsobila ony divy.« Demokrat Krejčí nevtíral se v kruhy ne lidové, ač byl by tu došel uznání a vyzname nání, byl vůbec povaha skromná a ne zištná. Nešel za osobním prospěchem ani z peněžitým ziskem: na polytechnice odpouště studentům zkušební taxy, na universitě kolejné. jež vůbec zavrhoval. Byl muž klidné práce národní, který vždy stál mimo nesváry, boje. pikle a štvanice osob a stran.
Krejčí
23 article
Více než přízeň mocných, blažila Krejčího láska lidu, který v celém Písecku, v Neto licích, Husinci, Lhenicích, Vlachově Březí jme- noval ho čestným členem svých obcl a z Pracha- ticka a Netolicka vyslal ho do sněmů. Krejčí v Almanachu »Máj« vykládal a správně pře- povídal: »Polský národ má jen chlapy a pány, český zná nyní jen sedláky a — vzdělaně vlastimily; kdo z nich má šťastnější budouc- nost? Jako se náš sedlák sám ze sebe vy- vinul, ba více, jako on se stal uprostřed ne- smirných svízelů pravým jádrem národním z něhož vyrůstá nová naděje k omlazení zvelebení českého jména, tak doufejme i do budoucna, že šťastně dále vyvíjeti se bude na pevný kmen sesílí, jehož ratolesti nad celou vlastí zelenati se budou.« (185 9.) Láska ke všem, kdo měli zásluhy o vlast jeyí se z úcty, jakou Krejčí jim vzdával, přede- vším těm, s nimiž blíže se stýkal, Jungmannovi, Zippeovi, Barrandovi, k vůli němuž v zájmu účinlivé práce Barrandovy pro poznání siluru českého veřejně ustoupil od odchylného mínění v jisté otázce geologieké, ač bylo rozhodně dů- vodné. I v politice podřízoval se kázni ná- rodní.
Krejčí Láska Jungmann Zippe Barrande Písecko Lhenice Vlachov Březí Prach Netolicko Barrandov
24 article
Vědecká pravda, které svým povoláním sloužil, platila Krejčímu také pro všecko jednání společenské. Bylť povaha přímá, otevřený, upřímný až do drsnosti. Nelichotil nikomu, ani svým studentům, ani rolnictvu — vždy mu šlo o pravdu. Nieméně »málo kdo rozuměl svému lidu a znal nejtajnější struny jeho, i uměl v ně udeřiti, že harmonicky zazněly, jako náš Krejčí. Ne ochleboval mládeži . . ., ale povznášel mysl jejť nadšenými slovy z denního znoje k jasným výším ideálu, a mnohé seměnko, jím zaseté, vzklíčilo překvapujícím způsobem.« (Jahn.) Byl pak Krejčí mužem myslí statečné, žádným opatrníkem a úzkostníkem, a za doby literární a politické reakce se neskrýval. Pod obecně známým pseudonymem Prokop Rudný nebo plným jměnem přispival almanachu Máj, zrovna za revoluční zjev považovanému; psal feuilletony Havlíčkovým »Pražským Novinám«, a »Národním Listům«; pracoval i pro kaceřo- vanou Matici lidu. Ale nejen vlast a pravda, než také právo a krása byly vůdčími hvězdami Krejčímu — duši poetické — který v tomto smyslu vycho- vával české studenistvo: »Tři božské paprsky s nebeské výše křesťanské řinuly se do fiše ideálů, do nichž Štítný naše otce uváděl«, mlu- vil na sjezdě akademického spolku »Šuítný« v Jindřichově Hradci; »bylyť to paprsky kře- sťanské víry, naděje a lásky, jejichž spojením se tvořilo ono nebeské světlo, jež svět dobrých otců našich ozařovalo. Vycházejíc ze stejného ohniska přirozenosti lidské, září i nad idealismem novověkého názoru světa a lidstva troje různo- barevné světlo, zář to tří vznešených idejí pravdy, práva a krásy« (1882).
Krejčí Jahn Prokop Havlíčkův Štítná Jindřichov Hradec pražský novina
25 article
Krejčí povznášel mládež z hlubin bludného pessimismu na výši optimismu, celým vývo- jem přírody a člověka potvrzeného a učil ji, že má hledati pravé štěstí své smyslem stálé zdokonalitelnosti, které učí příroda, ve stálém postupu na dráze vědeckého a mravního vzdě- lání, ve stálém pokroku k ideálům pravdy, práva a krásy, v lásce k vlasti a k celému lidstvu. Je již patrno, jaké významné místo za- ujímá Jan Krejčí v dějinách české výchovy. Jest jeden z nejúčinlivějších, všechny vy- datné methody a prostředky ovládajících hla- satelův a šiřitelův osvěty přírodovědné ve vlasti naší a spolu prorokem ideálův novodobých prací ovládnouti přirodu ve prospěch ideálo humanity. Učí novodobým způsobem přírodovědě a na- bádá, lidské štěstí hledati v pokroku za pravdou, právem a krásou. I jako učitel i jako vychovatel Krejčíz doby Osvěty přenáší se do Nové doby a máv dějmách české osvěty a vzdělanosti zabezpečenu věčnou a vděčnou paměť a slávul
Krejčí
26 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«. V Praze, 3. srpna. (Odumírání a pučení finančních orga- nismů. — Peněžní koalice maďarská. — Volný kapitál Franeic. — Pražská bursa. — Strojnická společnost dříve Daněk a spol. — Kritické poměry pe- něžní.) Zatím co staré a využité organismy finanční se trhají ve svých vláknech a složeních, na straně druhé pozorujeme pokusy o útvary nové. V Ně- mecku boří se ztýřelý svět hospodářských pod- vodů a nepochybujeme o tom, že z těch ssutin vyklíčí svět nový, v Americe nová theorie mono- polu dopravy i průmyslu desorganisuje přitomnost i minulost a vzbuzuje ohromným kolisáním hodnot dojem, jakoby se kymácely hory, u nás medilu- jeme a přihližíme, v Uhrách pro výjezdy nových podniků staví pevný přístav finanční koalice. Úsilí Maďarů, vědomé svého cíle, jest sledo- váno pozornosti. VI se, že v Pešti zrají mnohé projekty a jest předmětem úvahy, kde jest pro ně kapitál. Pravi se, že plyne z Anglie, ale přese všechna dementi se oň usilovalo z Francie.
Maďar Praha Amerika Uhry Pešť Anglie Francie
27 article
Již od roku 1896 byly z Berlína stále pod- nikány pokusy, aby pro Úhry byl získán kapitál francouzský, když tou dobou se německé peníze počaly vyhýbati Litavě. V tom smyslu již dávno působili i činitelé finanční i političtí — leč úsil jejich zůstávalo pouhým zbožným přáním. Ja- kéhosi úspěchu docílila teprve nyní uherská hypoteční banka. Tento ústav, klerý svého času byl založen přispěním nynějšího ministerského předsedy Szella, který mu stál v čele až dot doby, než:li nastoupil úřad prvého úřadníka v zemi, vznikl z francouzských peněz a jimi byl také rozšířen. Jeho zásťavní listy a komunální obligace jsou také většinou umístěny ve Francii, důvěry tam požívajíce a ji vzbuzujíce u fran- couzských kapitalistů k jiným papírům uherským. Dle úmluvy, provedené ředitelem hypoteční banky Ferdinandem Beckem, sestoupí se uherská hypo- teční banka, uherská agrární a rentová banka, uherská eskontní a směnečná banka, vídeňská Unionka, jakož i Société générale pour favoriser le dével oppement du commerce et de l'industrie en France, dále Banque de Paris et de Paye
Szell Beck Franc Banque Paris Paye Berlín Francie tečný banka rentový banka směnečný banka Unionka