ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 97c698f0-661a-11dc-836f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 35, work 6, person 36, org 2
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v neděli dne 4. srpna 190.
Praha
3 masthead
Číslo 213
4 article
Na pauní a odpol. listy přilahamí . Naněný Obsor“ v středu a „Literárni Hlidku v patek) předpliácí ser Praze v administra za měsi- na čtvat leta . . . . . 6 K — s dvojí čonáškeu na měste zs čtvt leta ve sini: 7 K 50 na něsíe . . . . . . 9 K 30 Poštoui na nřste . . . . . s drojí ztšilkon za přet na čtvrt lek
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le e 18 stranáck.
Praha le e 18 stranáck
6 article Vládní stříkačka na Moravu.
Vládní stříkačka na Moravu. Odstřelivše — právě dnes měsíc — první ránu do moravských smiřovaček, tušili jsme dobře, koho spolu trefíme. Právem-i si naši vyjednávači při konferenčním stolu brněnském stýskali do vlády vídeňske. že po celý čas jednání nikdy ani slovem, ani hnutím prstu nepodepřela dobré právo naší většiny proti nespravedlivým pretensím německé menšiny, — my ani na chvíli ne- byli v pochybnosti, kterak jest vláda Körbrova v duchu cele na straně německých cen- tralistův a takřka neviditelna stojí za křesly bar. Chlumeckého, Fuxa a d' Elverta, držíc jim při hře palec pro štěstí. — Dnes, když je dík naši celoměsíční střelbě německým punktátorům na Moravě o jich dílo úzko, ejhle, kdo tu vy skočil z úkrytu na Dunaji a naříká jako postřelený honec? Ochotný služebník vlády Körbrovy offi ciosní »Fremdenblatt« na úvodním místě za- bývá se dnes vyrovnáním moravským a volá, že prý nejen Morava, nýbrž celá monarchie má zájem na jeho zdaru a nezdar jeho, že by měl rozhodně nepříznivý účinek na veškeru politickou situaci. Vládní list polemisuje proti usnesení volebního výboru moravského, aby mladočeští poslanci vystoupením ze stálého vyrovnávacího výboru všechno další vyrov návání překazili i chválí naproti tomu velice dra. Žáčka, že ve své boskovické řeči hájil zásady, tvořící podklad vyrovnávací akce moravské. Slova jeho zůstanou prý stálým povzbuzením ve snahách zjednati Morave národní mír a podrží prý svůj význam snad i za volby. Potom snazí se »Fremdenblatt- vyvraceti naše námitky proti navrženému rozdělení sněmu moravského v národní kurie s právem veta. Pravda, jde prý tu o insti- tuci, která je u nás novotou a nikdy ještě
Chlumecký Fuxa Körbrův Fremdenblatt Morava Dunaj Moravus národní mír d ' Elvert
7 article
nebyla vyzkoušena; ba vládní orgán při- pouští, nebyla-li právomoc národních kurií přesně a úzce omezena, že mohla by vésti k četným nepřístojnostem. Ale nemáme prý zapomínat, že toto kuriátní veto má cel vyrovnávací dílo korunovat a že má býti teprve tehda provedeno (pro budoucí záštitu německé menšiny), až bude zjednán národní mír. Pak až budou vyrovnáním třecí plochy mezi národy zmenšeny, jistě prý bude pak pořídku připadův, ve kterých by menšina národní musila sáhnouti pro ochranu svou ke štítu kuriatního veta. Avšak což prý ne- máme již dnes ve všech národních otázkách nepsané právo veta, vtipkuje »Fremdenblatt- a vykládá vtip svůj takto: »Ani Němci, ani Češi nejsou dnes s to, aby prosadili nějaký svůj národní požadavek proti vůli národa druhého. To se stalo zásadou rakouské pol- tiky a znamenalo by obnovovati zmatky, kdyby se od toho upustilo. Jest tudíž pře- hnané, tvrdí-li mladočeský tisk, že sněmovní většina denaturována vetem, jest pro Čechy bezcennou. Jak by mohli mladočeští politi kové zodpovědět, že pro moravský sněm zemský nepřijali od Němců nabízenou vět šinu?« To zdá se býti vládnímu orgánu proti- myslným a proto přese všechno doufá, že smiřovačky moravské ještě nejsou pocho- vány, nýbrž bude v nich pokračováno az ke šťastnému zpečetění úmluv. Nuže, prvé než »Fremdenblattu« posví- tíme na ten danajský dar české »většiny« jakou prý nám naši známí dobrodinci, Chlu- mečtí, d' Elvertové a Fuxové, na moravském sněmu z pouhé velkomyslnosti nabízejí, do- poručujeme mu k soukromě četbě známy list J. E. ministerského předsedy Körbr ze dne 2. října 1900, psaný hraběti M al fattovi v příčině rozdělení sněmu tyrol- ského na kurie národní. Tam najde důvod
Němec Čech Elvert Fux Körbr Chla
8 article
proti kuriím, který platí zrovna tak vzhle dem k Moravě a který zní Zavedením kuriatního veta samostatných národních kurií přestal by sněm tyrolský býti skutečným zastupitelstvem celé země. pozbyl by svého významu a časem i vešker schopnosti k životu. — Proto také ještě nikde na světě netroufali sobě podniknouti tohoto pokusu, majíce na očích výstrahu památnou neblahého »niepozvolam«, které zahubilo sněmování staropolské. Kdyby to veto bylo tak nevinnou hračkou, proč pak ho Němei nenabízejí k ochraně národům neněmeckým na těch sněmích, kde sami mají většinu, jako v Tyrolsku, ve Slezsku, v Korutanech a Štyrsku? A je-li tento kuriatní systém ná- rodní tak výborným lékem pro země, musi by býti zajisté také zdravým říši. Proč pak tedy nedoporučuje ho »Fremdenblatt« pro vídeňský parlament? Ten rozdělte na ná- rodní kurie, německou, českou, polskou, ru- skou, slovinskou, chorvatsko srbskou, italskou a rumunskou. Každé dejte rovnoprávné veto ve všech záležitostech národních. pak, až uvidíme, jak tam se recept osvědčil, možno, že si dáme potom říci doma. Avšak abychom zrovna my na svém těle dali si první pro- vádět experiment s lékem posud nikde ne vyzkoušeným, k tomu nás ani autorita dra Körbra nepřiměje.
Körbr Morava Tyrolsko Slezsko Korutany Štyrsko
9 article
Národní ty kurie mají prý býti koruno vací národního míru na Moravě! Jako by byl tam národní mír bez poctivé a úplně rovnosti našeho jazyka v úřadech a soudech a bez prokázání plné spravedlnosti národu našemu i ve Slezsku i v Čechách možným. Kdeže však jsou němečtí smiřovači od této spravedlnosti a rovnoprávnosti? Deklarovali přece ještě před měsícem. že trvají všichni do jednoho na svém svato- dušním programu německém: nuž a tento program strojí záhubu našemu lidu ve Slez sku a olupuje národ náš na Moravě drze o rovné právo jeho jazyka v celé vnitřn správě úřadův a soudův, která má pro věčné časy zůstati výhradně německou, jak to vy- mohli ti dobrodinci naši, ti smířliví Leche- rové, Fuxové, Promberové a d'Elvertové svou obstrukci dvouletou na vládě hr. Clara dne 17. října 1899. Ano, toho památného dne jsme my Čechové zažili toho — »nepsaného veta« ve věcech národních, o němz »Fremdenblatt« klábosí, toho dne jsme víděli a zkusili, jak nám tu vlády ničeho ne- ujmou z našeho práva národního a nedají Němcům bez našeho souhlasu a svolení!! Či teprv od té chvíle, kdy jsme byli o své právo obráni, stalo se to »zásadou rakouské politiky«. — Za takovou spravedlivost dík! Odpovídá docela té »volební spravedlivosti« jakou nám nabízejí Němci na Moravě. Náš lid žije tu v síle 1,400.000. Némcův jest sotva na 500000 duší. — Sněm moravský čítá 100 poslancův, mezi nimiž však 30 velkostatkářů, 2 hierarchisté a pouze 68 lidových poslanců.
Fux Claro Čecho Němec Morava Slezsko Čechy Promberová a d ' Elvert
10 article
Nuže, kdyby měla býti řeč o jakésí jen poněkud slušné většině pro nás, musilo by se nám při nejmenším nabídnouti »Sněm moravský čítati bude 130 poslancův mezi nimiž 100 lidových, z nichž spra- vedlivě vám Čechům připadne 70, Němcům 28, ostatních 32 zůstaňtež velkostatkářůma virilistům!« Tak by nám aspoň byla zajištěna nadpoloviční naše lidová vět- šina na sněmu moravském. Ale nabídnouti nám všeho všudy pou- hých — 42 poslanců, vyhraditigNěmcům 26 a velkostatkářům 30 (při dosavadním 100. hlasovém stavu sněmu moravského) a žá- dlati na nás, abychom to přijal a uznali za spravedlivé vyrov- nání, abycholm tuto křivdu svým podpisem smluvným zpečetili na dobu nedozírnou: toť věru do- mněnka neslýchaná! To není už ani »de- naturovaná« většina, nýbrž to je odsouzení nás do permanentní menšiny, do věčné závislosti na rozmarech a milosti několika velkostatkářů, dělajících zrovna to, co se jim poveli z Vídně. To jsou důvody, jež má vlastenecký, uvědomělý lid náš proti těm famósním smiřovačkám, jež se mu teď potě rekomandaci vídeňské teprve zne- chut
Čecho Němec Vídeň
11 article Ide o naši čest.
Ide o naši čest. (Ještě slovo o starobylém rázu Prahy. Krátká zpráva hnula českou veřejnost Jako když někdo kamenem hodí po něčem,co je nám milé, tak zachvělo to; jako když někdo drahou, starou rodinnou památku, na niž zvykl jsme se dívati s posvátnou úctou, Vchce po- rušiti, tak vzrušeni jsou ti, kdo mysli na to. že ani doba půl tisíce roků neublížila klenotn města, ale nyní, že rušíti jej má ruka lidská Prozatím je to jen pokus, ohroziti ráz Karlova mostu vrchním vedením elekirickým, ale klidje ten tam, nebezpečí je blízké. Bude odraženo, či zdaří se attentát? Téžko to dnes řici, po zkušenostech, již nabylí přátelé staré Prahy těžko to říci nyní, kdy při úpravách města roz hoduje materiální prospěch obce l ia jednotlivců, kdy usnula idcálnější snaha, zachovati bu- doucím generacím poesii minulých dob. Není to specificky pražský hřich; pozorujeme jej jinde také. Bohužel jsou mnohé úpravy nutny: ne- zbývá, než loučiti se s mnohým tak, jako v ži- voté vůbec. Ale my Čechové máme jedin velké světové město, jež pro naše kulturní dě- jiny i celého světa má velký význam, jediné bistorické město, jehož krása, býť i již zhy zděna, je přece jen velká, a my podkopáváme. kazíme ji sami. V počínání tom došli jsme tak daleko, že je vůbec možno, aby se pomýšlelo zaříditi vrchní vedení i na Karlově mostu. Že se tak mohlo státi, je přo nás Pražany všechny vysvědčením bídy.
Čecho Pražan Praha Karlov most Karlův most
12 article
To, co hrozi nyní Karlovu mostu, má pro vésti representace obce, která slynula v letec sedmdesátých po celém světě skvělou obnovou velkých svých památek z věku minulých. Šestý vék trvá Karlův most, víc než půl tisiciletí ne změnilo jeho ráz, až nyní mají býti vedeny dráty přes šedý pomník, až nyní mají být vsazeny naň železné tyče, poněvadž několika jednotlivcům překáží to, že zmodernisování města pokračuje pomalu. A kdyby šlo o věc, která je naprosto nůtna a kterou ani jinak nelze pro- véstil Avšak ověc takovou ani nejde. Poněvadž však celá veřejnost nevzehopila se velkým roz machem po první zprávě, aby odrazila nebez pečí v zárodku, mysli se, že lze provésti expe riment, který ublíží pověsti města, který ubliž národu v očích celé intelligence světa. Dejme sáhnouti na nejdražší tuto památku, a pak rozlučme se brzy se vším ostatním, co Prahu činí krásnou, milou a v cizině váženou Pokus jest jenom nutný následek vychován posledních desítiletí. Smysl pro krásno měst zmizel v širokých massách, zmizel i v kruzích které starají se o úpravu měst. Hleďte na mo dorní města! V celé Evropě při nutné úprav měst na rub byly převráceny celé části velkých středisk tak, že toho sluší litovati hluboce. Jediné heslo bylo při tom: upravovati a roz- šiřovati komunikace; na jiné vše se zapomnělo Zapomnělo se, že úpráva měst jest uměleck dilo, že není to řemeslná práce. Na rozšířen ulic vydávaly se nesmírné sumy, tím povstaly obrovsky vysoké domy, jež ubijely vše, ito krásné, co bylo nižší, zastaveny rozhledy, za- vřeny průhledy na kostely, na zeleň, a nevzpo- mínalo se na to, že misto nízkých domů. obydlených malým počlem lidí vzniknou obrovite stavby, kde tráviti musí několikráte tolik lidí s e žiti, že vzniknou nepatrné tmavé dvorky, ze
Praha Evropa Karlův most
13 article
obyvatelé bytů do dvora jsou mnohem hůře na tom, než byli obyvatelé těch bídných domečků dřívějších, kde měli aspoň trochu slunce, aže tím zhorší se vůbec mnohde zdravotní poměry celých velkých prostor, když na místě jedné dvou rodin budoucně bude bydleti deset, dvacet rodin, a když na místě 20—30 pet. zastavené plochy zastavi se dva- až třikráte tolik, ba při nárožních domech ještě více. Na zbytečné často komunikace zbytečně vyházely se sta tisíce, na ozdobu města ničeho se nevýdalo. A tak zanikl ráz celých čtvrtí, ba pro po chybenou politiku stavební bylo při úpravě nutn pobořiti často i to, co mělo velkou architekto nickou i historickou cenu. Veřejnost na to vše zvykla! a tak boří se skoro všude ještě dále jedna památka po druhé porušuje se nebo miz a kdy bude konec tohoto šileného počínání, je nejisto.
14 article
Že se tak děje i u nás, je mi velice divno. Celý náš veřejný život založen je v upo- mínkách na minulý lesk našeho politického po stavení, tkví v upominkách na dávnou psš kulturu. Vskutku bývaly doby, kdy znamenali jsme v dějinách mnoho svou mocí i svým vzdě- láním. A když odváží se někdo haněti naše dě- jiny, náš kulturní vývoj, kdy zneuznává to,co jsme vykonali na poli dějinnémí a literárním, vzkypí v nás krev. Zatracujeme to právem. i když jedná se o nejnepatrnější věci. Nikdo bez odpora celého národa nesmi nám sahati na minulý náš rozvoj, na dějiny naší vlast Ale když jde 6 zachování viditel- ných památek naší kultury, ktere dovede pochopiti celý svět, tam jsme nejen tiši, ale pečujeme i o to, aby zmi- zely. Ani literární památky, nepřístupně těm kdo neznají náš jazyk, anebo jež nejsou pře loženy do řečí jiných, nehlásají světu náš vý znam tak lehce, jako památky umění. A po k u budeme trpěti, aby byly ničeny neb modernisovány, dotud se nám bude házeti do očí potupné slo v inferiority. Jen onen národ, který dovede si vážíti toho opravdu cehného, co vytvořeno v minulosti, který neodhodí tyto svědky vzděla- nosti své v dávných dobách, může klidně urážku vrhnouti zpět; neboť to mu nikdo nemůže vzíti že byl kulturním národem dávno, vídí-li svě důkazy toho.
15 article
Au nás důkazy mizl; mizi naší vlastn vinou. To právě je ponižující. Nedělá nám t někdo cizí, činíme to my sami; ničíme my. Pražané. Ničilo se, i když celá umělecká obe protestovala; ničiti se bude i dále, až zůstane toho tak málo, že se sami toho zalekneme, až zakřikne nás cizina. Ba zdá se, že teprve pieta jiných k našim památkám učiní našemu řádění konec. Přijde doba, která nás odsoudí a po věcíe bude poskvrněna naše generace tím, že nedbal jsme piety k městu, jež bylo kdysi tak krásné. že nestyděli jsme se nad to prohlašovati z pokrok něco, čím naše jediné velké historické město bylo znešvařováno. Za jedinou generaci nebude se tušiti, jak Praha bývala ještě v sedmdesátých a osmdesátých létech stoleti právě minulého krásna. Když tohdy vystupoval Pražan na Petřín, tu hruď se pnula, pohlížel-li na vábný obraz Prahy, srdce až chvělo se blahem. Ať pohledl kamkoli, roz- manitost skytala se jeho oku, nádherně sil- houetty jevily se všude, všude; uchvácen v- daným již, avšak vždy převábným obrazem, srovnával své město s jinými, viděl krásu, ja kou neviděl jinde, a vždy a vždy miloval více Prahu. Kouzlo její obectřelo celou jeho mysl; když přišel jinam, viděl, co je jeho město a když se vrátil, znova viděl, že obdiv ciziny k do- movu jeho neni přehnán, že může býti pyšným na své jediné velké město, které nejen pří- roda, ale i předkové učinili tak vábné.
Pražan Praha Petřín
16 article
V drobném prodejí: ranni číslo o sobě . . . r odpoledni . . . . za z ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . cdpolední . . . . . . . . 6h Inserá ty plati se hotově rspře Přsdplaeení a inaerty přijímá sdmisl- sirace v Míariasské ulici c.s. Tam nachárají se těh rečake tiskárnk a szpedice „ Národnich Listů“. Rukoplay ae novracují.
Míariasský ulice c
17 article
Ale již dnes je jinak. Kdo ještě dnes ne- děsíte se vzhledu Prahy, jděte se na ni podívati s Hradčan, s Petřína i s dalších výšin, a zhro- zíte se, nepovšímli-li jste si delší dobu změny. Kdo znali jste Prahu jen před dvaceti léty, sotva ji poznáte. Rok za rokem mizí kus poesie Prahy, a jak rychle mizí, poznáte, probíráte-li se Jan- sovou Starou Prahou. Zahrady měsťa, které zelení svou lahodily oku, jsou zastavěny. Na místo nich a červených střech nízkých domů vidíte široké skupiny vy- sokých, beztvárných obrů s nízkými, chladnými břidlovými střechami. Za nimi zvedají se rovněž ploché obrysy předměsti, přerušené jen málokde věžemi. V městě samém zakrývá každým rokem vysoká rovná střecha výhled, porušuje pohled na staré, krásné kostely, na výšiny. Jak dlouho bude to trvati a zmizí malebné Podskali, zakryt bude Slovanský vrch i Vyšehrad a na druhé straně výšíny smíchovské. U botanické zahrady na Smichové se již staví a osud zahrady zdá se již býti rozhodnut. Kostel sv. Karla Boro- mejského již dávno je zakryt se všech stran, kostel sv. Václava taktéž, věž podskalského ko- stelika již ani nevyniká nad nové budovy okolní, Staré město se přeměňuje a kostel sv. Mikuláše u Staroměstského náměstí brzo ani s Petřina skoro neuvidíme. Hledíme-li od Starého města k Malé straně, již mnoho zakrývá se nám z Pe- třina a Hradčan novými, vysokými stavbami n Újezdě a v Letenské ulici, vysoké budovy Vá- clavského náměstí špatně konkurují již i s nej- vyšším kostelem Nového města u Panny Mari Sněžné — málo z těch mnoha příkladů, al snad již dosti. A sestupte a jděte procházkou městem.
Jan Karel Bora svatý . Václav svatý . Mikuláš Petřina Praha Hradčany Petřín staroměstský náměstí Letenská ulice Mari vysoký stavba můj Újezd svatý
18 article
Staroměstské náměstí ztratilo docela svůj ráz; tak, jak nyní je, není Staroměstským náměstím, jaké se jevilo ještě před několika lety; a tak, jak toto náměstí, i jiné třídy staly se ošklivější. Rovné linie ulic ničí půvab měsla napořád, po zbourání zajímavých starých domů staví se budovy, které pamětníku těch starších dávají cí- titi nedostatek vkusu nynější doby. Výminky jsou řídké, ale bohudík jsou. Jak jinak stavěli staři! Využitkovali také půdy, vždyť musili mnohde počítati laké; ale jaká půvabná náměsti, jaké vábné střídání vy- tvořili? A jak dali si záležeti na stavbách i tam, kde nebylo možno zajímavou něprávidelnosti utvořiti zajímavé skupiny. Jak tehdy i mnozl prosti mistři dovedli okrášliti město ! Tehdy ovšem vzděláván byl vkus; a zdá se dobře, že ani prostý mistr zednický nechtěl se dát za- hanbiti. Není jinak možno, že tehdy cítili větší lásku k rodnému městu než jakou citíme my, a že s nimi cítilo ji též obyvatelstvo. A tato láska dnes schází; chybí u nás i jinde. Moderní a zmodernisovaná města jsou mnohdy vzhledu přímo hrůzného a budou teprve hrůzněji ještě vypadati po nynější stavi- telské periodě, že na staletí nebude možná dů- kladnější náprava. Století pokroku bylo stoletim neúcty k dobám starším. Nelze vypuditi z hlavy myšlenku, že za nynější počínáni budeme zodpovědní všichni bez výjimky. Celá naše generace bude míti znamení vandalisace na čele, neboť úcta její před kul- turními pomníky minulosti je hrozně malá. Jak můžeme se tedy diviti tomu, že starý most má býti znešvařen? Vždyť se totéž děje i jinde Dr. B. Franta
Franta staroměstský náměstí
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. srpna. (Z istrlijské h sněmu.) Sněm istrijský měl tento týden dvé schůze: dne 30. července a 2. srpna. O prvé schůzi sdělila nám úřadní korrespond, kancelář, že se stala neschopnou k usnášení následkem odchodu slovanských poslanců, zamlčela však po svém zvyku příčinu, která slovanské poslance přiměla k opuštění sněmovny. Dnes máme pře sebou podrobný referát o schůzi ve »Slov. Narodě«. Po délšim jednání, při němž se uká-
Praha
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Bukureštské drobotiny Líčí dr. Josef Štolba. (Barabudele. — Korso. — Chaus sé Kiselefí. — Soubojový háj.) Když za vysokého léta žhoucí slunce, ni nejmenším vánkem nerušeno, nemilosrdně vysllá palčivé paprsky své na vypráhlou zemi, a sko mirající, bohatou patinou mnohatýdenního prachu do šediva zbarvená příroda pod šedí tou bez vládně klesá, a ubozí lidšti tvorové, z pola z živa uvaření jen po vláze vzdychají, s jásolem vltajíce každý, sebe nepatrnější obláček na ne- uprosné obloze, počne v postranních uliciei bukureštských, drobným lidem obývaných, ob- jevovati se »barabudelee Barabudele jest veledůležitý člen drobnějs bukureštské společnosli. Jest to mladý obyčejně, svižný cikán, ko ketně ověšený rákosím a různými jinými vod nímí rostlinami. Postaví se doprostřed ulice rozhlédne se pátravě na všechny strany a již hrnou se mu z hrdla zpěvné zvuky, jež sice patrně školou konservatoře bukureštské neprošly. ale přece jen na zvolených místech náležitou pozornost vzbuditi dovedou. A když se to po nějaké době zdařilo, spustí barabudele bujný tanec, vybihající znenáhla v odvážné, více mén zdařilé kousky komediantského tělocviku, jež adresovány jsou sice nebesům, avšak především z uzavřených dveří a hustě zavěšených oken vylákati mají a také záhy vylákají ony lidské tvory, jichž jediným heslem jest; désť, brzký bohatý déšt. V Americe a také snad již v některých zvláště pokročilých koutech Evropy vynu c uj
doktor Štolba Kiselefí Cikán Amerika Evropa
21 article
si déšť prudkou, v oblacích pomocí elektriekého vedení vypálenou kanonádou. Jinde vy proš uj si ho procesím a modlitbami. V Bukurešti však vedle t hoto způsobu, nedosti snad již účinného, uvykli si déšť příčarovávati. Tanec barabudelův má totiž za účel, aby »kumštovným« způsobem vylákal z nemilosrdné oblohy tuto, vším tvorstvem tak vytouženou vláhu. Ale sám tanec na to nestačí Vláha dostaví se totiž dle pranostiky lidové jen tehda, skonči-li celá taneční produkce dů- kladným skoupáním čarujícího cikána. A to jest úkolem ctěného publika Jakmile barabudele produkci svou zaháji počne se toto čile sbíhati. Ale ne s prázdnýma rukama. Veškerá tělesná mdloba jest zapomenuta a tytéž palčivé paprsky sluneční jakoby nyni pojednou osvěžovaly. Kde jaký škopek, kde jaký hrnec, kde jakákoliv jiná nádoba po ruce, vše naplní se rychle vodou nebo jinou tekutinou, mnohdy velice problematického původu, nechť sebere se kde sebere, a v kruhu stále se úžícím šťastní majitelé nádob těch za veselých poznámek zrakem mnohdy velice kritickým pozorují tanec eikánův. A když pak tento celou produkei effektním, co nejlépe vypočítaným kotrmelcem ukonči, tu s jásotem vrhají obsah nádob svých tak dovedně na svižnou jeho postavu, že nemine ho takřka ani kapka jediná. Voda srší s něho jako s hastrmana, ale barabudele, co nejlibezněji se usmívaje, jednou rukou stírá vodu s obličeje a druhou již vybírá malé dárky. A proč by se neusmival? Opatřil si v nesnesitelném parnu velepříjemnou lázeň, od loňska snad zase první a každý pravý Bukurešťan nalezne v kapse ně- jaký drohný peníz, jejž obětuje milerád za po- skytnutý mu požitek a za naději na déšť, jenž následkem čárů těch dříve nebo — pozděj“
Cikán Bukurešť
22 article
jistě se dostaví. Však ty sporé hadry cikánovy brzy zase uschnou. Arci, to děje se, jak praveno, jen v ulicích postranních. V třidách elegantního světa by barabudele nejen nenalezl žádného publika, ale upadl by ještě v nebezpečí, že ostré oko bukureštsk policie opatří mu chládek měně vítaný. V trídách těch baví se obecenstvo jinak Až k hodinám poledním ze spolačenské smetany nepotkáte v nich nikoho. Teprve po jedenáeté hodině počne se trousiti, ale jen velice poskrovnu, pokud není toliž vyhnutí, neboť za časné letní doby náleží ji teprve večer a noc Tu a tam mihne se ve skvostné ekypáži ele gantní dáma a zastavi najisto v některé eukrárně které jsou zde vypraveny co nejnádherněji elegánové v šatech anglického a francouzskéhi střihu vyskytují se na chodnících, důstojníe v krásných uniformách, hoši jako jedle a s tvá řemi tak mužně krásnými, jakoby byli pro sl delní město zvlášť vybráni, proplétají se sebe vědomě mezi námi a ponenáhlu utvoří sene Calea Viktorici, která neni sice nej- krásnější, ale za to nejelegantnější a nejoblibe- nější třídou velkého světa, korso, jež stojí za podivanou, dokud přílišná parna nevyženou společnost tu do letních sídel rozkošné Sinaje nebo do mořských lázní. Ale toto polední korso jest jen jakous předzvěsti korsa večerního, kdy, dokud lípy ne- odkvetou, objoví se zde vše, co v Bukurešt vyniká krásou, rodem, bohatstvím a sociálnín postavením. Chodniky jsou plny procházejicíel se a jízdní dráha plna nejskvostnějších ekypáži V cukrárnách a před nimi a před skvostným výklady hustá směsice mužů a žen v nejnádher nějších a nejmodernějších toiletách, kteři a které chtějí viděti a viděni a viděny býti, vzduch chv se hlasitým a veselým hovorem, z vozů a do
Cikánův Cale Sinaj
23 article
vozů litají žádostivé pohledy a pozdravná a po- chlebná slova, na všech stranách hukot a hluk jež přímo omamují a tim více, poněvadž nad hlučieím tím davem vznáší se takořka oblak různých parfumů, jež vybíjí se z té spousty krajek a hedvábí jako elektřina. A když soumrak klesá konečně na vábn toto divadlo, plné ruchu, plné života, plné roz koše a plesu, když ulice a výklady zazáří po jednou ve skvělém světle elektrickém a večern vzduch přináši úlevy po dusném denním parnu tu za nedlouho počnou řídnouti proudy prochá zejicích se, vše vstupuje do čekajících povozu a mizí jedním směrem. Stále méně tu lidí vozů, až zbude na korsu konečně jen ona část publika, která si luxus večerní procházky do- přáti nemůže. A veškeré tyto proudy obecenstva odjížděj do Chaussée Kiselett. Na západním konci třidy Calea Viktořie- táhne se daleko za město obrovská, přešíroká alej o čtýřech řadách mohutných lip, jež, pone- chávajíce uprostřed velikou jízdní dráhu, ohra- ničeny jsou s obou stran podélných rozsáhlým zahradami, plnými elegantních letohrádků, cu- kráren, kaváren, mlékáren a restaurací. Skvost nou alej tuto, jež Bukurešti právem mohou zá viděli nejpřednější metropole kontinentu, založií v létech třicátých guvernér knížectví moldav ského a valašského, ruský generál Kiseleff. Okolo desáté hodiny počne se tu sjižděti celý onen svět, jenž vyplňoval před chvili ještě Caleu Viktorici a oddává se zde rozkošnému blouznění a sladkému flirtu. Ekypáže uvoln svůj krok, a nyní můžete pohodlně pozorovat ty elegantní zjevy dam bukureštských, jež zdají se vám tim svůdnější, poněvadž v tajemném pološeru, jež rozhozená mezi stromy světla zcela přemoci nemohou, nevidíte těch ličidel, kterýmiž
Cale Viktořie Kiseleff Ekypáž Bukurešť
24 article
zde každá něžná ruka bez rozdílu všemocné přírodě nápomáhá. Rumunky jsou ženy velice hezké, roztomilé a svůdné a dovedou šatití se rozkošně. Oko jest z pravidla veliké, temné a plné jasu a ohně, uhločerný vlas přebohatý a ten černý knírek nad vábnými ústy a učiněné ty kotletky u rozkoš- ných oušek tak — tak — řeknu jen pikantní, že i v řádném, dobře vychovaném českém manžel- ském člověku, dovedly by vyvolati všelijaké ne- dovolené touhy, kdyby nebyl — pod dohledem. Ale hezoučká lato tvář se všemi svými půvab Rumunkám nestačí, a proto, bohužel, hojná li- čidla náleží k nejnutnějším toilettním jejich po- třebám. Ale rumunským Seladonům, jak se zdá, t nikterak nevadí. Uvykli tomu a mají pätrně za to, že dáma bez ličidla není dámou pravou. Největší návštěvě těší se Chaussén Kiselene, jak již řečeno v létě, když lípy kvetou a na podzim, když v blízkých odtud závodištích ko- nají se obvyklé dostihy koňské. A zejmenav létě vše jen jen hrne se tam, omamuje s sladkou vůní lipových květů, žáruplnými pohledy a ohnivými slovy, a vrací se do města až druhé, třetí hodině ranní. A ještě malou zmínku. Opodál sadu Kise- leffova, pobliž závodiště již zminěného, nalézá se malý háj, jenž proslavil se jako jeviště čet- ných bukureštských — soubojů, které nikterak nezůstávají za proslavenými souboji rytířského národa sousedních Maďarů. Soubojů koná se tu ob tu chvili, ale není v hlavním městě rumun- ském téměř pamětníka toho, že by byl některý z nich skončil krvavě. A proto humor lidu po každém takovém, denními listy svědomité zazna- menaném souboji zvědavě a vesele pátrá v háji tom, který z ubohých — stromů při něm byl zase — postřelen.
Maďar