ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9734e040-7731-11dc-9166-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 94, place 41, org 10, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
27. září 1908.
4 masthead
Císlo 267.
5 article
ných zemích měli by se spojit i katolíci. Jednota pravoslavných a mosiemů je důkazem, že obojí mají jasné hlavy a srdce, milující svou vlast a národ, a to je dobré a chvalitebné. A coje dobré a chvalitebné, z toho nemůže být nikdo obviňován. Mezinárodní konference o námořní válce. Z Londýna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Mezinárodní konference o námořní válce, která se měla konati v říjnu, byla odložena. Foreign ofíice požádala velmoci, které se konference zúčastní, aby stanovily zahájení na den 1. pro- since. Nedošla sice posud žádná odpověď, ale očekává se, že nebude vážných námilek proti télo změně data. Zástupci Anglie nebyli ještě jmenováni a jména delegátů deseti jiných moe- ností také nebyla ještě sdělena anglické vládě. Ačkoli posud nebylo nic určitého ustano- veno, soudí se, že konference bude zasedati ve Foreign office v Londýně. Zastoupeno bude šest evropských velmoel a kromě toho očekávají se také delegáti Spoje ných států, Japonska, Španělska a Hollandska Oznamuje se, že velmoci podaly návrh, týkající se mezinárodních námořních zákonů, jež posud zůstaly in suspenso a o nichž je třeb dociliti dohody. Konference bude jednati také situaci obchodních lodí v době války. Doufá se, že bude možno vypracovati řád, kterým by se moht říditi mezinárodní kořistní soud, na jehož zřízení se usnesla hasgská konference. J. Coudurier.
J Coudurier Londýn Anglie Japonsko Španělsko
6 article
Volební porážka liberálů v Anglii. S napjetím očekávaná volba v New- castlu skončila rozhodným vítězstvím unioni stického kandidáta Mr. G. Renwicka, jenž byl zvolen 13.863 hlasy, kdežto jeho liberáln protikundidát dostal pouze 11.720 hlasů a so- cialistický kandidát se musil spokojít jen 2971 hlasem. Pří poslední volbě byl Neweastl roz- hodnou převahou liberální a tehdy zvítězi svobodomyslný kandidát většinou 6841 hlasů nad konservativním. Mr. Renwiek je při- vržencem Chamberlainových idel o ochranářských elech. Zdá se, že na porážku liberálního kandi- dáta působilo chování se vlády proti euchari- stickému sjezdu. Irčané, rozezlení protikatolickým stanoviskem liberální vlády, podporovali unioni- stického kandiďáta. Klerikálové rozvinuli zuřivou agitaci ve prospěch Mr. Renwicka, který zastu- poval Newcastle již v době od 1900 do 1906. ale při volbách r. 1906 podlehl liberálovi.
Mister G Renwick Chamberlainův Irčan Renwick Anglie New
7 article
Mulej Hafid a nota francouzsko-španělská. Do Paříže se oznamuje z Tangeru, že Mulej Hafid povolal k sobě do Fezu K Membhiho a E Mokrého, aby se s nimi poradil, jakých prostředků má užíti, aby dosáh svého uznání od evropských států. Dopis, který Muloj Hafid v té věci poslal svým důvěrníkům, prozrazuje jakousi podrážděnosit vzhledem k obsahu noty francouzsko-španělské. Nota byla nepříznjvěpřijata elrkevními i svět- skými nolábly marockými. Tito přiměli Muleje Hlafida ke slibu, že přijme pouze algectriss- skou smlouvu a to jen za jistých pod- mínek. Tyto změny požadují rozpušítě n svropské policie a zrušení stět n banky. El Mokri a El Memhbi nespěchají přiliš do Fezu, ač pozvání sultánovo je pro ně velmi lichotivé. Ale nemají valné důvěry a boj ne o své životy i statky. Projev pro přivtělení konžského státu. d V Antverpách chystá sel vzhledem k připojení konžského státu k Belgii velkolepý zemský projev, k němuž je pozván král, korunní prine, vláda, diplomatický sbor, parlament a veškeré státní úřady. se o
Noto Paříž Tanger Antverpy Belgie E Mokrý El Mokri El Memhbi
8 title
Druhý sjezd českých měst v Praze
Praha
9 article
(Pryní den.y
10 article
Stálý výbor sjezdový pokládal právě le tošní rok sjezdový v Praze za vhodný, any re presentanti českých měst v království našem se sešli a pozvedli hlasu svého za účelem zjed- nání lepších poměrů a snazšího vykonávání pře četných, těžkých úkolů našich českých měst- ských obcí. Sjezd druhý neváhal úkol svůj pro- hloubiti a postavil řešení jednotlivých naléha- vých otázek na širší basi a konkretnější stano- visko. Program jednání sjezdového jest velmi ob sáhlý. Tak snaží se sjezd zasaditi se o vydánt zákona o dani ze stavenišť a o dani z přírostku ceny nemovitosti, dále o zavedení samostatného dědického poplatku k účelům obecním a osvo- bození podníků obecních od daní podobně, jak tomu jest u podniků státních. Dále obrátil sjezd zřetel na úpravu zákonných ustanovení o právu domovském, na reorganisaci celého chudinstv a na otázku ochrany mládeže. Pak pojednal reformě správního řízení, úpravě exekutivý úřadů autonomních a o otázce reformy staveb- ního řádu. Sekce školská obrala sobě za před- měť jednání otázku hospodářství školného v obei. zrošení školného platu, zdokonalení průmyslo- vého školství pokračovacího a snížení věeného nákladu obeí na střední školy státní v občích městských. Porad programu bohatý, ale přece ještě mnohé otázky důležité musíly být odročeny na sjezdy příští, tak zejména ostetika měst, otáz- ka zdanění gažistů, v obci usedlých, k účelům log bee komunálním a pod. Velká zasedací siň staroměstské radnic byla přeplněna zástupci měst. Na vyhra žoných křeslech zaujali mista: v zastoupení zemského výboru král. českého rada z. v. pan dr. Šafa- rovič (za místodržitelství král. českého nedo- stavil se nikdo), dále přítomni byli poslanei pp.
doktor Šaf Praha
11 article
J. Anýž, dvorní radn prof. dr. Čelakovský, dr. K. Baxa, dr. inž. Kaftan, dr. Kotrbelec, J. Laub dr. Šubrt, dr. J. Zimmer, dr. J. Ullrich, dr. K. Pippich, St. Kubr, dr. Podlipný, J. Pavlíček, K. Mert. Na křeslech presidia zasedli pp. starost dr. K. Groš, náměstkové dr. Štych a Jirousek. starosta města Kolina A. Sládek, dr. V. Jiskra z Brandýsa n. L., dr. P. Jandač z Rskovníka. Úvodní projev učinil předseda stálého vý- boru sjezdového p. dr. A. Štych, jehož proslo vení jsme již uveřejnili. Projev o událostech n sněmu král. českého byl přijat s bouřlivou po- chvalou a potleskem. S nadšenými sympatiemi byl uvítán sta rosta měst pražských p. dr. K. Groš, jebož řeč rovněž jsme již uveřejnili. Pan starosta vzpo- menul ke konci svého projevu neslýchaných vý- jevů na sněmu král. českého a pravil za častého hlučného potlesku a bouřlivé pochvalyá Pan náměstek dr. Štych se zmínil o událo- stoch poslední doby na sněmu král. českého Byl jsem též dčitým svědkem těchté výjevů ve sněmu, jehož památné síně znesvč ceny tim, že tam hulákány byly sloky štváčské písně „Wacht am Rhein“. (Dr. Pippich: Jubilejní píseň!) J en té okolnosti, že záleželo většině poslanců na tom, aby důstojně vy- znělo jednání sněmu českého, ab nedošlo ke krvavérvačcé ve sně- movní šimi, dlužno přičísti, že ne- byli ztrestáni pachátelé tím způ- sebem, jakým by se jich ztrestá n při jejich drzé provokaci mělo státi. (Vobarně! Hluený potlesk.)
J Anýž profesor doktor Čelakovský K Baxa Ing Kaftan Kotrbelec J Laub Šubrt J Zimmer J Ullrich K Pippich Stanislav Kubr Podlipná J Pavlíček K Groš Štych Jirousek A Sládek V Jiskra P Jandač Rskovník A Štych Pippich Kolina Brandýs můj sněm Wacht be Rhein jubilejní píseň
12 article
Avšak já nezmiňují se o tom, aby řeč má měla za následek veřejné rozrušení pro tuto událost. Činím tak proto, že chei ape- lovati na vás, zástupce český ch měst, na vás, zástupcle věeho če- ského lidu, abyste, vidoluce toto svorné postupování odvěkých našich nepřátel ve všech jejich stranách a frakelch proti našemu národu, konečně za- plomněli n všecko, co vás dělil a různilo, abyste zapomněli na ne- shody strannické a na neshody osobní, aby se konečně zástupcolv národa našeho spojili v jeden mo- hutný štik, předkterým musí ustou- piti každý s respektem, kdokoliv by se chtěl pokusiti o to, aby zkrá- cena byla práva českého národa. (Hlučný potlesk) a sl v1ope Mám za to, že souhlasný váš potlesk do- svědčuje, že přikloňujete se k mým slovům mám za to, že by se mohl učiniti vhodní pro- jev na všechny strany českého lidu. Ani stra- na socialnědemokratická by se ne- měla vynechati, ježto v poslední době, kdy postarala se o to, aby v zahraničném tisku staly se známými útoky proti lidu českému, slo váckému i proti lidu polskému, najisto ukázala že také dovede národně cítiti.
český ch město český národ
13 article
Prosím proto, aby sjezd českých měst uči nil projev, že prosí a žádá důtklivě všechny stra ny českého národa, aby se spojily v nynější těž ké, vážné době ke společnému postupu. (Vý borně!) Slaly se častěji takovéto projevy a byly odbý- vány s různých stran námitkami, že je to pouhá fráze, pouhé hluché rčení. Ale mám za to, ze při situaci do té míry vážné, což se ukáže ještě více v době nejbližší, nesluší odbývati takovýto počin lichými vytáčkamí a že slušno, aby každý otevřeně se přiznal, jde-li mu zájem národa nad zájem strany a osobní. (Hlučná pochvala.) Po tomto podnělu byl schválen tento pro- je v: „Druhý sjezd českých měst vznáší ke všem českým poslancům na sněmu království českého i na radě říšské důtklivou prosbu i žádost, aby odložili vše, co je v čemkolí a kdykoli od sebe dělilo, aby nadále postupovali svorně k opraně práv a potřeb českého národa.“ Předseda Národní rady pan dvorní rada prof. dr. Čelakovský jménem Národní rady při- pojuje se ke slovům pana starosty. Národni rad právě jest výrazem té nutnosti všeobecného se- řadění se národa za stějnými cili. Poukazuje, že právě ze stavu městského vyšla myšlenk samospřávy a representační souslavy a právě ve stuvu tom našla náležitého porozumění. Spo- jení všech je tím důležitější, v čas, kdy myšlen- ka samosprávy na sněmě království českého ne- slýchaným způsobem se šlape nohama. Nutno, abychom šli všichni za jednoho a jeden za vše- cky! (Pollesk.) To musí býti významem všech sjezdů, který se nyní konají, musí býti odvetou sjezdů, které se nyní konnají, musí býti odvetou
profesor doktor Čelakovský spo
14 article
Národní rada a všichni poslanci čeští se připojí ke všem krokům, které za účelem sjednocění podniknou všichni naši upřímní lidé. Na zdarl (Hlučná pochvala.) Jménem přitomných poslanců vyslovil pan posl. dr. inž. J. Kaftan vřelé přání, aby se ve- škorá města semkla v povný šik a utvořila tak nerozbornou hráz, o níž by se třístila zloba na- šich nepřátel. Ujišťuje, že poslancí čeští bulou ve sborech zákonodárných pevně a neohr oženě hájit práva národa českého a jeho jazyka. (Po- chvaln.) Ovšem jest zapotřebí, abyste stáli pevně při nás a v těžkém úkolu nás podporovali. (Sou- hlas.) Jménom ústředí starostenských sborů n Moravě tlumočil srdečné pozdravy sjezdu pan posl. dr. Šramota z Hranic. Král. Praha vy- sílá na naše sjezdy zástupce a proto i my ráde účastníme se vašebo rokováni. Přišli jsme však také proto, jéžto naše zájmy jsou společné.
doktor Ing J Kaftan Šramota Král Hranice Praha starostenský sbor můj Morava
15 article
Řečník tlumoči touhu, aby všechny zákony pro Čechy, Moravu a Slezsko byly spotečné a uji- šťuje, že Morava chce udržovati solidární styky s obcemi českými. Doufá, že tento sjezd není posledním na dráze náší soustavné práce a přeje jeho jednání i výslédkům nejlopšího zdaru. Pro- mlouvaje o udalostech na sněniu krůl. čoského označuje řečník počínáni německýchí poslanců zu svévoli politiekou,(Hluená pochvala.) Jménom svuzu ékresních zastupitelstev jménem klubu ágrárniho promluvil pan posláne- St. Kubr a rovněž toužil po mohutné solidaritě všech příslušiíků národa českéhor Co nedosáhli nejlepší politikové, to stalo se nyní železnou nutností: my musíme postupovati v železném šiku: Dnes není mezi námi rozdílu ani sporu, ná pojí všechny dolromady láska k vlasti. Dej bůb, aby tato solidárita setrvala v otázkách ho spodářských, politických ni samosprávnýchí (Hlučná pochvala.). Na to měl úvodní přednášku p. mage rada Fr. Boháček: „O význumu samosprávy a ko munální politice obcí a o sanaci obecních finan- cí.“ Jeho výklady byly sledovány s napjstou po- zorností a odměněny hlučným potleskem. Po přednášce pozval p. slarosta dr. K. Gro účastníky sjezdu k čestnému poháru vína, po- danému zastupitelstvem král, hlav. města. Prahy a vypravenému rostauratérem p. Fr. Krátkým O 3. hod. odpolední byly zahájeny po- rady v sekcích a sice finanční, právní sociální a školní.
Stanislav Kubr Boháček K Gro Čechy Morava Slezsko Francie Praha O 3
16 article
Ze školské sekce. Sekce školská konala schůzi včerejšího dne o 3. hod. odpol. v zasedací sini č. 34 na radnic staroměstské za přítomnosti 37 účastníků. Schůzi zahájil předseda p. Mag. Ph. M atoušek starosta Mladé Boleslavi, poukazuje k tomu, že po manifestační a representační schůzi ranní nastává nyní doba vlastní práce sjezdové.
Mag Mladá Boleslav
17 article
Sděluje, že sekce školská ustavila se takto: prv- ním místopředsedou p. gymn. ředitel Hansl, obecní starší král, hlav. města Prahy, druhým místopřed- sedou p. Rudolf Lichtner, učitel, prvním jednatelem p. J. Schrötter, měst. radní král. hlav. města Praby. druhým jednatelem pan Adolf Šaroch, starosta města Loun, jako zapisovatelé přikázáni byli seke pp. mag. koncipisté B. Cach a V. Kasalický Pan m. r. Schrötter přečetl přípis spolku »Komenský« z Vidně, jenž pozdravuje upřímně sjezd českých měst, přeje mu mnoho zdaru a obračí po- zornost účastníků jeho k české menšině vídeňské Zejména žádá, aby trvalá podpora vídeňského škol- ství českého stala se předmětem úvahy českých měst K návrhu p. předsedy odkazuje se připis k vyřízen stálému sjezdovému výboru. Na to přikročeno ku pro jednání prvního bodu programu: Reforma hospodářství škol ního Referent p. mag. rada dr. Horák v obsáhlém refe- rátě poukázal k nutné reformě školního hospodářství jehož dnešní stav jest naprosto neudežitelný, zejména přihlížíme li k té zvlaštnosti, že převelika část ná- kladu školství uží obec, kdežto téměř veškerý vliv přísluší státu; reforma školství, jejíž účelem byti musí znárodnění školství, vyžaduje, aby hmolné zá- klady školství byly skonsolidovany a aby vliv na školství obecné nesl se duchem národním. Probra důkladně různé fase, jež prodělala úprava, uhražo, vání nákladů škoiských, poukázal podrobně na stav nynější, kdy na obci spočívá největší část tohoto nákladu a přece školství není opatřeno tak, jak by toho bylo třeba.
Hansl Lichtner J Schrötter Šaroch Cach Schrötter Komenský Horák Praha Praba Louny
18 article
Jedině možnou nápravu shledává v pozemštění školství, čímž byla by také výřízena bolestná otázk škol minoritních. Z důvodů opottunity vzhledem ke dnešnímu finančnímu rozvratu země předběžná po rada navrhla resoluci, která jest výsledkem kompro misu, lak aby za daných poměrů dosaženo byl aspoň toho, s čím lze počitati jako s uskutečni lelným. Po debatě, ve které pan dvorní rada dr. Čela kovský objasnil důvody, jež vedly přípravný od- bor k upravení resoluce sekci předložené a v níž projevili úplný souhlas a resoluci pp. K. Bělo- hradský, říd, uč. z Mladé Boleslaví, starosta Sládek z Kolfna, nč. Lichtner, řed. Wild- wald a Marřinovský z Blatné, schválená byla jednomyslněl tatp resoluce: Sjezd českých měst shledav, že dosavadní pří spěvkové a přihláškové školní hospodářství města obel v království českém spočívá na základech zcela nezdtavých, jež zaviníly všeobecné zadlužení měs a obcí, i nanejvýše nestejnoměrné jich zatížení, ja kož i onu veliknu nestejnoměrnost v zařízení škol jichž umístění děje se od přepychových takřka pa- láců až do těch stodol venkovských a zatlačily ko nečně zřizování škol minoritních na půdu třenic ná rodnostních, žáda: 1. aby veškerý náklad na školství národní v zemi a to osobní i věcný přenesen byl opětně ve smyslu zrůženého zákona zemského z r. 1870 n celou zemi; 2. aby stát vrátil zemi ony samostatné bern zemské, jež ji pro účely správy zemské, zejmén v oboru národulho školství, scházejí a z nichž stát ukládá milionově přebytky;
doktor Sládek Lichtner Wild Marřinovský Mladá Boleslav Kolfn Blatná
19 article
Z. aby do té doby, než sanovány budou zemsko finance, přesunut byl ihned aspoň věcný náklad na školy měšťanské s obcí na celé okresy 4. aby subvence zemské obeím na stavby ško byly výdatně zvýšeny 5. aby věcný náklad na školy minoritní převza byl neprodleně fondem zem.ským: 6. aby samosprávným útvarům přířknut by onen rozhodující vliv na školství národní, který jim přirozená dle vlastního účeluu školství tohoto i í napčních obětí právem náleží, zejména aby jin v okresní i zemské školní radě zajistěna byla opráv něná převaba, Referát o druhém bodu programu: Zroše školníhoplatu přednesi p. poslanec redakto Josef Anýž. Poukázál k tomu, že návrh na zrušení školního platu poprvé učiněn byl již před 35lety takže je to požadavek o jehož oprávněnosti a kulturn důležitosti netřeba štřiti mnoho slov, doporučuje tudíž, aby schválena byla následující resoluce : Školská nekce II. ajezdu českých měst vyslech- nuvši referát poslance Josefa Anýže o návrhu n zrušení školního platu i paušálu školního takto se úspáší : Ve státu, kde zavedena jest všeobecná povinnost školní docházky, kde všichní občané bez rozdílu štavu a povolání mají nárok, aby jejich dělem do- stalo se ve stejné míře obecního vzdělání, se nesrov nává se zásadami humanity ani se zásadami rovnosti všeho občanstva před zákonem, aby školní plat jako nespravedlivé, ba namnoze nesnesitelné břemeno uvalován byl jen na některé vrstvy občanstva.
Anýž
20 article
Uvážímesli, že školní plat nejkrutěji doléhá n otce rodiny, klerý má nejvíce děti, že vybírání škol- ného podlamuje autoritu stoly a činí ji nepopulární, že správám našich obcí působl vybírání, po případě exekuční vymáhání školného veliké nepříjemnosti nesnáze, že nejedna pokročilá země školní plat ji před lety zůplna odklidila, musíme dospěti k názoru že i v království českém má býtr školné na obecných i měšťanských školách zůplna zrušene.
21 article
Proto ukládá II. sjezd českých měst stálému vy boru, aby důtklivě vyzval poslanecké kluby všech českých stran na zemském sněmu král. českého k podniknutí společných kroků, aby v zájmu dal- šího rozvoje a rozkvětu našeho národního školství školní plat na obecných i měšťanských školách legislativním usnesením byl zrušen. (Pochvalaa potlesk.) Resoluce byla jednomyslně schválena. Ke třetímu bodu programu o zrušení nebo sní- žení břemen věcného nákladu se strany obcí na školy střední přednesl obsáhlý referát p. městský tajemník JUC. Prošek z Kostelce nad Orlicí, jenž předložil ke schválení následující resoluci, dopiněnou ile návrhů pp. starosty Sládka z Kolína a starosty Špindiera z Roudnice 1. Budiž vzhledem k neutěšenému stavu financí, jenž nedovoluje pozemštění všech českých skol střed- ních, žádáno: a) aby za účelem snížení břemen věcného ná- kladu se strany obcí na školy slřední stální správa dosavadní vydržovací příspěvky buď zcela obcím na příště odpustila, aneb obcím těm za propůjčení míst- nosti učebních platila ročně bproc, činžovní hodnolu budov obcemi zřízených b) aby jednottivým obcím zcela byly sleveny ve- škeré nedoplatky paušálních obnosů odbylných, které si státní správa při sestátnění ústavů namnoze vy- mínila, neb které byly vydány. a) aby ústřední kancelář sjezdu českých měst veškerá města, jichž se to týče, vyzvala, a nad tím bděla, aby v tomto smyslu sepsané petice současně k c. k. ministerstvu vyučování podala. Odstavec resoluce o součinnosti se svazem ně- meckých měst byl úplně vynechán.
Prošek Špindier Kostelec nad Orlice Kolín Roudnice 1
22 article Zemská porada učitelská.
Zemská porada učitelská. 1 a (První den.) Pátá zemská porada českého učitelstva zahájíla své rokování včera o 9. hod. dopolí v tělocvičně učitelského ústavu v Panské ulici. Velmi nápadnou byla velíká účast členů virilních, t. j. okresních in- spektorů a ředitelů škol měšťanských, kleří dostavili se v tak imposantním počtu, že volení členové, t. j zástupci učitelstva jednotlivých školních okresů, de- legovaná okresnímá učitelskými konferencemi, byli v nápadné menšině. Mimořádně veliká účast virilních členů při těto poradě vysvětluje se čilou agitací Zem- ské jednoty učitelů měšťanských škol, kterážto orga- nisace, v obavě, že by volení zástupci nesouhlasilí s některými zvláštními právními požadavky učitel měšt. škol, způsobila značnou převahu virilistů na zemskě konferenci na zabezpečení většiny pro svá desideria. Leč s potěšením konstatovati jest, že po- dařilo se předákům obou organisací učitelských, t. j Zem. ústř. spolku, i Jednoty uč. měšť. škol, docíliti v nejpodstatnějších principech náležitě shody, takžs lze se nadíti, že pátá zemská porada vyzní velmi harmonicky a jednotně.
panská ulice učitel měšťanský škola
23 article
Zajímavo bylo pozorovati překvapení členů kon- ference nad strašně bídnými a neuvěřitelně nevhod- nými místnostmi, jakéž jsou poradě vykázány k dis- posici. Úžas shromážděných paedagogů byl tím větší, když si připomněli, že bídné a temné místnosti k ro- kování plenární schůze a sekcím vykázané jsou — nejlepšími a vybranými prástorami českého učitel- ského ústavu, tedy ústavu, který má již po vnější stránce býti vzorem hygienické a moderní školské úpravy. Konsta tujeme prostě, že je to kulturní skandál, může-li ještě ve dvacátém století český dorost učitelský i jeho učitelé nuceni býti tráviti celo dny v takových místnostech a s úžasem pozaslavu- jome so nad tím, že stát, správa, ktorá si osobuje nej- větší vliv na národní školství, neostýchá se v tom nepatrném odvětví, kde jedině náklad sama vede, t.j přl vydržování učitelských čslavů, (ak modernn, nepaedagogickým a přimo odstrašujícím vypravením ústavu, který má nejdokonaleji býti zřízen, tak tuze okatě dávati svoji nepřízeň k českému učitelstvu na jovo.
24 article
Slyšeli jsme úsudky učitelů ze vzdálených krajů pohorských, kteří pro živý svět nemohli pochopiti. že by takové místnosti mohl miti ústav v Praze — a přáli bychom Ebtcellenci, na náměstí Minoritů ve Vídni, aby byla slyšela jadrnou charaxteristiku tako- vého jednání, jaké osvědčuje se vůči českému národu neuvěřítelně bídným vypravením ústavu tak důle- žitého. e Pátou poradu zemskou zahájil předseda zemský inspektor p. vládní rada Sobička srdečným přiví- táním všech delegátů i virilistů. Oznámil, že přítomni jsou zástupci Národní rady české poslanec Anýž. posl. dr. Hajn, škol. rada dr. Melelka, dále zemšt inspektoři dvorní rada F. Weníg a Kaňka, poslanc Holanec, Slavík, Štemberka, Trojan a že zemskou školní radou jako znalci v oboru školství byli při- zváni a přítomni jsou profesoři Kamelský, B ou- da a Švácha, učitelky Mikšová a Gebauero- vá a učitelé Buzek, Horák, Houser, F. .
Ebtcellenec Sobička Anýž doktor Hajn Melelka F Weníg Kaňka Štemberk Trojan Kamelský Švácha Mikšová Gebauero Buzek Houser Praha Vídeň
25 article
tvrdá hlava měla podobu — podél obroubeného dřeva? A kdyby všecky strunky pochybenstv praskly, zbývá — základní pojem Dřive, než předměty své kulturné potřeby učil se pravěký člověk jmenovati, co mu bylo bližšího: části svého těla. Dříve než podobu ob- roubeného dřeva jmenoval živý vzorek, podle něhož podobu urobil, svůj vlastní prst, všemi slovanskými jazyky zvaný — palec! Zdal také — kelto románsky?
26 article
Zajímáte se, zdali starověcí obyvatelé Po- rýnska a Švýcarska nebyli vlastně Slované Shledáváte důvody a zdá se vám, že se nasky tují velmi pádné? Bláhovina! Váš odbornik je jiného názoru — O těch věcech může usuzovat jen sku tečný zasvěcenec vznešené bohyně Vědy (den hehren Göttin !) ! Jen kdo přestoupil prah jejiho chrámu, kdo zná obracet v předepsaných po svátných knihách, 5) a dočetl se tam, čeho třeba vědět o starých a nových jazycích indoevrop ských, semitských a turkotatarských, o nárečleh rhaeto keltických a kelforománských jenom ten, 6, Sokrale . .. A tak dále! Zkrátka náramně imposantní. co všecko opravdový odborník musí umět — jmenovat! Nevite ovšem, kolik rhaeto keltštiny semitštiny a turkotatarštiny váš milý strážce chrámu vznešené bohyně sám asi má nastřá- dáno ve svém maliku ! Leda občas udá se vám nahlédnouti do příslušné literatury a tu je dos zábavno, kterak pánové odborníci ve svých pro- jevech o překot tu jeden druhému navzájem vyčitají dokonalou těch věcí — nevědomost. ) s) »Vezmi jich devět, 6 synku, a desátou sám z nich udělej! Dopřejí-li bobové, budeš jmenuván vědcem, odborníkem nevyrovnaným a strážcem ehrámu a jako odznak hodnosti dostaneš prýmek thochol!« . . . Ukázka předehrané toniny! Je pře- rozkošná a tuze oblíbena. Podle libosti a přání d se nápěvem hravě a se zábavnými variacemi po- kračovatl *) Zdá se vůbec náležeti k vybranějším slohovým »bratům znamenité vědecké společnostil
Slovan Bláhovin Švýcarsko Göttin
27 article Ať si tu důvěrnou záležitost vyřidí tedy pánové
Ať si tu důvěrnou záležitost vyřidí tedy pánové mezi sebou! Jisto je tolik, ten los má společný bohyně moderní vědy se starými božstvy: chrám její dotud jen zůstává obklapen zástupem posluš- ných vyznavačů, dotud se nemá obávati vzpourý »nezasvěcenců«, která bohům neuctivě » natluče tváře«, dokud věštby a příkazy božstev se ne zpříčí příkazům — prostého rozumu. e A tu je náš připadl Německá věda vykládá o věcech slovanské minulosti věci, které se nedají srovnat s prostou znalostí slovanského svěla přítomného a minu- lého, které jsou v odporu se všední zkušeností běhů životných a staví se kolmo na příč zá- konům přirozeného vývoje. Jestli slovanská věda k vůli příjemnému sousedství cechovnímu »vý zkumy« své německé družky přijímá za své jejímu postupu nadržuje, tím hůře pro nil — Jde-li o výklad místných jmen švýear- ských, soudí váš odborník, pak se sluší, nepře- hlížeti jazykové vrstvy na sebe položené a dáti každému, co jeho jest, nezapomínati ani Rhaeto- Kelta, ani Latino-Romana, ani Allemana . . Zajisté se nesluší nikoho přehližet a zapo mínat! A především ve slovanské vědě zajisté se nesluší zapomínati a přehlížeti — Slovana A kdo jiný přede všemi je povolán hájiti vě- decky, co je slovanského, ne-li — slovanská věda?
bůh Kelt Slovan
28 article
Také váš odborník nerad by se dostal do sporu s německou vědou, proto neuznává Constanz na Bodamském jezeře za starou slo- vanskou Kostnici. Raději ochotně předpokládá, co není dokázáno, že si Čechové jméno později počeštili. Němci, pravda, sami ještě v XVI. věku psali »Kostnitz«, ale to prý mohlo všelijak přijít! Odborník pochybuje, že by to něco do- kazovalo. Dobře má! Ať jen hodně pochy- buje! Pochybnost je matka moudrosti! Ne- bude konečně tak těžko nalézti a snésti důkazy ještě zřelelnější a pádnější, že Constanz v Švýcarsku slulo původně Kostnice. Jenom je třeba důkazy hledat. A to je právě, co váš slovanský dilentatism vytýká jisté slovanské vědě: že nehledá a nechce hledati dů- vody, které by lichotu a bezpodstatnost ně meckých výkladů o slovanských věcech posta- vily do pravého světla, že sice si troufá po- chybovat o námitkách a důvodech uváděných domácím diletantismem, ale za to si netroufá, což by vlaslně bylo zalracenou vědeckou povinností, pochybovat a silně pochyboval tam, kde výsledky zjevného diletantismu, se vy- dávají za nedotknutelná — vědecká dogmata Konslanz a Kostnice není případ osamělý Místných názvů slovanského zvuku i smyslu táhne se Německem od hranic českých n západ, přes celé Bavory, Virtemberako, Badensko a do Švýcar, ne snad nějaký řetízek »kolonií« (ouvej, páně Brücknerovi Zalabové !), ale hned celé šíré, všecku oblast zabírající pásmo. A na tom všem že nicnesejde? A Kostenz v ne- dalekém Švarevaldě na příklad je snad také »bývalá« = Constancia? A nespočet Kostěnů.
Čecho Němec Bavor Badensko Brückner Zalaba Švýcarsko Německo český můj západ
29 article
Koslných, Kostěnců, Kostřie a Kostřínů (Cüstrin) nasetých po střední Evropě, nejsou-li jedno slovo a jedna věc s našimi slovanskými Kostěny. Kostěnými, Kostnicemi, Kostelci, Kostromy. Kostajnicemi? A starý německý »Küster« (ko- stelník) není-li tak jisté starý slovanský » kostař« (strážce pohřebiště?), jako je dodnešní německý »Kürschner« starý slovanský »krznař« ? množství podobných nejzajímavějších jazy kových dokladů, nenl-li zřetelným svědectvem urči- tého poměru staré kultury slo- vanské kostatní souvrsti kultur evropakých? A zajímá-li vás něco o tom poměru zvědět a tážete-li se, kde je nějaké dílo srovnávací, které by na základ nejbližšího materiálu jazykového pomáhalo ten důležitý poměr vyšetřovat a osvětlo- vat a jestli jménem slovanské vědy v odpověd se vám dostává odvolávky na nějakou prý učenos stajenou ve srovnávacích pomůckách jazyků — semitských a turko-tatarských, což jiného pak zbývá vašemu diletantismu, než s úžasem si položit otázku: co se tu tak šumně hlásí o slovo rozhodující, je-li vůbec ještě nějaká — věda?
Kostěnec Kostřie Kostřín Evropa Kostelec , Kostroma
30 article Dopis Pařížanky
Dopis Pařížanky Prázdniny jsou u konce a ti, kdo ještě dlel na venkově, vracejí se do města, aby vypra- vili dítky do škol. Mladé hlavy jsbu plny vzpo- mínek na zážité radosti a matinky myslí nai to, jak velké ticho paslane první čas v prázdněn domě. Je to pro ně rovněž smutná chvíle, kdy maličtí ce slzami v očích vracejí se do vážných ústavů, jež z nich mají učiniti dokonalé muže a ženy. Po prvním pohnutí vzpomenou si matinky že náležejí také společnosti a mají k ní povin nosti. Ponenáhlu počnou docházeti pozvánt k diner, přijdou soirées a rozvíří se obvyklý společenský život, zatím co malá děvčátka ve svých bílých šatečkách v pensionátě snad budou sniti o drahé matince ve velké toilettě, krásn a obdivuhodné, jak by chtěly býti pozděj samy ...
31 article
Letošní zimní moda jest velmi hezká. Denn i večerní úbory jsou stejně půvabny. Velké krej- čovské závody v rue do la Paix již vystavily své modely. Zašla jsem tam, abych shlédla vše- chny novinky a mohla vám o nich vyprávěti. Bu- doucí modu lze krátce charakterisovati takto: Čím bude úbor přilehavější a čím více bude rý sovati tvary téla, tím bude elegantnější. Přehlédneme-li denní úbory, vidíme, že skoro všechny mají tvar princessy a jsou z ve- lice jemného satinu. (Nemluvím tu o úborech z modré šerky pro všední upotřebení, které jsem již popsala.) Živůtek a sukně tvoří jeden kus. rukávy jsou dlouhé a padají až na ruce. K ozdo- bě sukní používá se prýmků a pošívání. Na ži vůtku jest zcela malá vložka z tylu, skládaného ručně. Má-li býti úbor velmi olegantní, dělají se také rukávy ze skládaného tylu. Dále jest charakteristické v této saisoně že skoro všecky sukně (zejména u oděvu „tail- leur“) se spinají v předu, poněkud na straně Není již žádných ošklivých rozparků, vždy po někud patrných, které se tak snadno roževiraly zvláště při ustupování nazad. Nyní jsou eukně vzadu sešity až k pasu. Látka zdá se býti v předu sepjata velkými kulovitými knořliky, po taženými satinem nebo samotem a spadá p
32 article
mir aa straně v pěkném závěsu na způsob tuniky. Tu- nika jest totiž v této saisoně velmi oblíbena, je ji viděti na všech úborech, jednoduchýchi nejelegantnějších, ale toliko na dlouhých suk- ních. Nic nečiní poslavu zdánlivě kratší a tlustší, jako tunika a proto se na krátké sukni nebuda nikdy pěkně vyjímati. Co se týče tylových rukávů a olegantních úborů, vypadá zájisté velmi půvabně, prosvitají-li krásné paže průhlednou pavučinou, ale moda tato není právě pohodlná na zimu a tylové ru- kávy mohou se nositi jen pod kožichem. Ku princesovým úborům dělají se také dlouhé ž- kety ze stejné látky, což činí dohromady velmi pěknou a pohodlnou toilettu. U večerních úborů jsou tuniky vždy z le- Hounké látky, mousselinu nebo hedvábného voilu. Velkou a jedině opravdu význaačnou no- vinkou je ozdoba z hedvábných třásní. Čím delší je třapec, tím je dražší a následkem toho také hledanější. Koňec třapce sahá až ke spodku sukně, ale nedělá se okrouhlý a pravidelný, ježto by byl přiliš těžký. Bývá umistěn v předu, vzadu i po straně.
33 article
Klobouky jsou letos veliké, nesmírně ve- liké, takže uličníci pokřikují na dámy, mají-li n hlavě deštník. Je to sice nepřijemnost slyšeti, ale je to dosti případné, neboť nikdy nebylo šir- ších klobouků. Jak letos budeme vstupovati do uzavřených povozů? Stuha Pompadour se nosí velmi hojně. De- lají se z ní pasy a šle na večerních úborech. Ty se pak svazují v malý uzel, umístěný vzadu poněkud nad pasem a konce stuhy spadají až na spodek sukně. Stuha Pompadour dává se také na klobouky ze satinu nebo z tlusté bengaliny, krásného to zámořského hedvábí, jež se nazývá též ottoman. Tu a tam se nové úbory a zimní klobouky již ukazují, ale plný dojem nové mody budeme míti teprve za měsíc. Krejčí a modisté pracují horlivě, vše připravuje se na eleganci příštích dnů, neboť pravou skvělou saisonou v Paříži jest zima, Paříž má zapotřebí všech svých světel, aby se objevila v plné kráse, jako se koketni žena zdobí všemi svými brillanty, aby se líbila.
Pompadour Paříž