3
masthead
27. září 1908.
5
article
ných zemích měli by se spojit i katolíci. Jednota
pravoslavných a mosiemů je důkazem, že obojí
mají jasné hlavy a srdce, milující svou vlast a
národ, a to je dobré a chvalitebné. A coje
dobré a chvalitebné, z toho nemůže být nikdo
obviňován.
Mezinárodní konference o námořní válce.
Z Londýna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Mezinárodní konference o námořní válce, která
se měla konati v říjnu, byla odložena. Foreign
ofíice požádala velmoci, které se konference
zúčastní, aby stanovily zahájení na den 1. pro-
since. Nedošla sice posud žádná odpověď, ale
očekává se, že nebude vážných námilek proti
télo změně data. Zástupci Anglie nebyli ještě
jmenováni a jména delegátů deseti jiných moe-
ností také nebyla ještě sdělena anglické vládě.
Ačkoli posud nebylo nic určitého ustano-
veno, soudí se, že konference bude zasedati ve
Foreign office v Londýně.
Zastoupeno bude šest evropských velmoel
a kromě toho očekávají se také delegáti Spoje
ných států, Japonska, Španělska a Hollandska
Oznamuje se, že velmoci podaly návrh,
týkající se mezinárodních námořních zákonů, jež
posud zůstaly in suspenso a o nichž je třeb
dociliti dohody. Konference bude jednati také
situaci obchodních lodí v době války. Doufá se,
že bude možno vypracovati řád, kterým by se
moht říditi mezinárodní kořistní soud, na jehož
zřízení se usnesla hasgská konference.
J. Coudurier.
J Coudurier
Londýn
Anglie
Japonsko
Španělsko
6
article
Volební porážka liberálů v Anglii.
S napjetím očekávaná volba v New-
castlu skončila rozhodným vítězstvím unioni
stického kandidáta Mr. G. Renwicka, jenž
byl zvolen 13.863 hlasy, kdežto jeho liberáln
protikundidát dostal pouze 11.720 hlasů a so-
cialistický kandidát se musil spokojít jen 2971
hlasem. Pří poslední volbě byl Neweastl roz-
hodnou převahou liberální a tehdy zvítězi
svobodomyslný kandidát většinou 6841 hlasů
nad konservativním. Mr. Renwiek je při-
vržencem Chamberlainových idel o ochranářských
elech. Zdá se, že na porážku liberálního kandi-
dáta působilo chování se vlády proti euchari-
stickému sjezdu. Irčané, rozezlení protikatolickým
stanoviskem liberální vlády, podporovali unioni-
stického kandiďáta. Klerikálové rozvinuli zuřivou
agitaci ve prospěch Mr. Renwicka, který zastu-
poval Newcastle již v době od 1900 do 1906.
ale při volbách r. 1906 podlehl liberálovi.
Mister
G Renwick
Chamberlainův
Irčan
Renwick
Anglie
New
7
article
Mulej Hafid a nota francouzsko-španělská.
Do Paříže se oznamuje z Tangeru, že
Mulej Hafid povolal k sobě do Fezu K
Membhiho a E Mokrého, aby se s nimi
poradil, jakých prostředků má užíti, aby dosáh
svého uznání od evropských států. Dopis, který
Muloj Hafid v té věci poslal svým důvěrníkům,
prozrazuje jakousi podrážděnosit vzhledem
k obsahu noty francouzsko-španělské. Nota byla
nepříznjvěpřijata elrkevními i svět-
skými nolábly marockými. Tito přiměli Muleje
Hlafida ke slibu, že přijme pouze algectriss-
skou smlouvu a to jen za jistých pod-
mínek. Tyto změny požadují rozpušítě n
svropské policie a zrušení stět n
banky. El Mokri a El Memhbi nespěchají
přiliš do Fezu, ač pozvání sultánovo je pro ně
velmi lichotivé. Ale nemají valné důvěry a boj
ne o své životy i statky.
Projev pro přivtělení konžského státu.
d V Antverpách chystá sel vzhledem
k připojení konžského státu k Belgii
velkolepý zemský projev, k němuž je pozván
král, korunní prine, vláda, diplomatický sbor,
parlament a veškeré státní úřady. se o
Noto
Paříž
Tanger
Antverpy
Belgie
E Mokrý
El Mokri
El Memhbi
8
title
Druhý sjezd českých měst v Praze
Praha
10
article
Stálý výbor sjezdový pokládal právě le
tošní rok sjezdový v Praze za vhodný, any re
presentanti českých měst v království našem se
sešli a pozvedli hlasu svého za účelem zjed-
nání lepších poměrů a snazšího vykonávání pře
četných, těžkých úkolů našich českých měst-
ských obcí. Sjezd druhý neváhal úkol svůj pro-
hloubiti a postavil řešení jednotlivých naléha-
vých otázek na širší basi a konkretnější stano-
visko.
Program jednání sjezdového jest velmi ob
sáhlý. Tak snaží se sjezd zasaditi se o vydánt
zákona o dani ze stavenišť a o dani z přírostku
ceny nemovitosti, dále o zavedení samostatného
dědického poplatku k účelům obecním a osvo-
bození podníků obecních od daní podobně, jak
tomu jest u podniků státních. Dále obrátil sjezd
zřetel na úpravu zákonných ustanovení o právu
domovském, na reorganisaci celého chudinstv
a na otázku ochrany mládeže. Pak pojednal
reformě správního řízení, úpravě exekutivý
úřadů autonomních a o otázce reformy staveb-
ního řádu. Sekce školská obrala sobě za před-
měť jednání otázku hospodářství školného v obei.
zrošení školného platu, zdokonalení průmyslo-
vého školství pokračovacího a snížení věeného
nákladu obeí na střední školy státní v občích
městských. Porad programu bohatý, ale přece
ještě mnohé otázky důležité musíly být odročeny
na sjezdy příští, tak zejména ostetika měst, otáz-
ka zdanění gažistů, v obci usedlých, k účelům
log bee
komunálním a pod.
Velká zasedací siň staroměstské radnic
byla přeplněna zástupci měst. Na vyhra žoných
křeslech zaujali mista: v zastoupení zemského
výboru král. českého rada z. v. pan dr. Šafa-
rovič (za místodržitelství král. českého nedo-
stavil se nikdo), dále přítomni byli poslanei pp.
doktor
Šaf
Praha
11
article
J. Anýž, dvorní radn prof. dr. Čelakovský, dr.
K. Baxa, dr. inž. Kaftan, dr. Kotrbelec, J. Laub
dr. Šubrt, dr. J. Zimmer, dr. J. Ullrich, dr. K.
Pippich, St. Kubr, dr. Podlipný, J. Pavlíček, K.
Mert.
Na křeslech presidia zasedli pp. starost
dr. K. Groš, náměstkové dr. Štych a Jirousek.
starosta města Kolina A. Sládek, dr. V. Jiskra
z Brandýsa n. L., dr. P. Jandač z Rskovníka.
Úvodní projev učinil předseda stálého vý-
boru sjezdového p. dr. A. Štych, jehož proslo
vení jsme již uveřejnili. Projev o událostech n
sněmu král. českého byl přijat s bouřlivou po-
chvalou a potleskem.
S nadšenými sympatiemi byl uvítán sta
rosta měst pražských p. dr. K. Groš, jebož řeč
rovněž jsme již uveřejnili. Pan starosta vzpo-
menul ke konci svého projevu neslýchaných vý-
jevů na sněmu král. českého a pravil za častého
hlučného potlesku a bouřlivé pochvalyá
Pan náměstek dr. Štych se zmínil o událo-
stoch poslední doby na sněmu král. českého
Byl jsem též dčitým svědkem těchté výjevů ve
sněmu, jehož památné síně znesvč
ceny tim, že tam hulákány byly
sloky štváčské písně „Wacht am
Rhein“. (Dr. Pippich: Jubilejní píseň!) J en
té okolnosti, že záleželo většině
poslanců na tom, aby důstojně vy-
znělo jednání sněmu českého, ab
nedošlo ke krvavérvačcé ve sně-
movní šimi, dlužno přičísti, že ne-
byli ztrestáni pachátelé tím způ-
sebem, jakým by se jich ztrestá n
při jejich drzé provokaci mělo
státi. (Vobarně! Hluený potlesk.)
J Anýž
profesor
doktor
Čelakovský
K Baxa
Ing
Kaftan
Kotrbelec
J Laub
Šubrt
J Zimmer
J Ullrich
K Pippich
Stanislav
Kubr
Podlipná
J Pavlíček
K Groš
Štych
Jirousek
A Sládek
V Jiskra
P Jandač
Rskovník
A Štych
Pippich
Kolina
Brandýs
můj sněm
Wacht be Rhein
jubilejní píseň
12
article
Avšak já nezmiňují se o tom, aby řeč má
měla za následek veřejné rozrušení pro tuto
událost. Činím tak proto, že chei ape-
lovati na vás, zástupce český ch
měst, na vás, zástupcle věeho če-
ského lidu, abyste, vidoluce toto
svorné postupování odvěkých našich
nepřátel ve všech jejich stranách a frakelch
proti našemu národu, konečně za-
plomněli n všecko, co vás dělil
a různilo, abyste zapomněli na ne-
shody strannické a na neshody
osobní, aby se konečně zástupcolv
národa našeho spojili v jeden mo-
hutný štik, předkterým musí ustou-
piti každý s respektem, kdokoliv
by se chtěl pokusiti o to, aby zkrá-
cena byla práva českého národa.
(Hlučný potlesk) a sl v1ope
Mám za to, že souhlasný váš potlesk do-
svědčuje, že přikloňujete se k mým slovům
mám za to, že by se mohl učiniti vhodní pro-
jev na všechny strany českého lidu. Ani stra-
na socialnědemokratická by se ne-
měla vynechati, ježto v poslední době,
kdy postarala se o to, aby v zahraničném tisku
staly se známými útoky proti lidu českému, slo
váckému i proti lidu polskému, najisto ukázala
že také dovede národně cítiti.
český ch město
český národ
13
article
Prosím proto, aby sjezd českých měst uči
nil projev, že prosí a žádá důtklivě všechny stra
ny českého národa, aby se spojily v nynější těž
ké, vážné době ke společnému postupu. (Vý
borně!)
Slaly se častěji takovéto projevy a byly odbý-
vány s různých stran námitkami, že je to pouhá
fráze, pouhé hluché rčení. Ale mám za to, ze
při situaci do té míry vážné, což se ukáže ještě
více v době nejbližší, nesluší odbývati takovýto
počin lichými vytáčkamí a že slušno, aby každý
otevřeně se přiznal, jde-li mu zájem národa
nad zájem strany a osobní. (Hlučná pochvala.)
Po tomto podnělu byl schválen tento pro-
je v:
„Druhý sjezd českých měst vznáší ke všem
českým poslancům na sněmu království českého
i na radě říšské důtklivou prosbu i žádost, aby
odložili vše, co je v čemkolí a kdykoli od sebe
dělilo, aby nadále postupovali svorně k opraně
práv a potřeb českého národa.“
Předseda Národní rady pan dvorní rada
prof. dr. Čelakovský jménem Národní rady při-
pojuje se ke slovům pana starosty. Národni rad
právě jest výrazem té nutnosti všeobecného se-
řadění se národa za stějnými cili. Poukazuje,
že právě ze stavu městského vyšla myšlenk
samospřávy a representační souslavy a právě
ve stuvu tom našla náležitého porozumění. Spo-
jení všech je tím důležitější, v čas, kdy myšlen-
ka samosprávy na sněmě království českého ne-
slýchaným způsobem se šlape nohama. Nutno,
abychom šli všichni za jednoho a jeden za vše-
cky! (Pollesk.) To musí býti významem všech
sjezdů, který se nyní konají, musí býti odvetou
sjezdů, které se nyní konnají, musí býti odvetou
profesor
doktor
Čelakovský
spo
14
article
Národní rada a všichni poslanci čeští se připojí
ke všem krokům, které za účelem sjednocění
podniknou všichni naši upřímní lidé. Na zdarl
(Hlučná pochvala.)
Jménem přitomných poslanců vyslovil pan
posl. dr. inž. J. Kaftan vřelé přání, aby se ve-
škorá města semkla v povný šik a utvořila tak
nerozbornou hráz, o níž by se třístila zloba na-
šich nepřátel. Ujišťuje, že poslancí čeští bulou
ve sborech zákonodárných pevně a neohr oženě
hájit práva národa českého a jeho jazyka. (Po-
chvaln.) Ovšem jest zapotřebí, abyste stáli pevně
při nás a v těžkém úkolu nás podporovali. (Sou-
hlas.)
Jménom ústředí starostenských sborů n
Moravě tlumočil srdečné pozdravy sjezdu pan
posl. dr. Šramota z Hranic. Král. Praha vy-
sílá na naše sjezdy zástupce a proto i my ráde
účastníme se vašebo rokováni. Přišli jsme však
také proto, jéžto naše zájmy jsou společné.
doktor
Ing
J Kaftan
Šramota
Král
Hranice
Praha
starostenský sbor můj Morava
15
article
Řečník tlumoči touhu, aby všechny zákony pro
Čechy, Moravu a Slezsko byly spotečné a uji-
šťuje, že Morava chce udržovati solidární styky
s obcemi českými. Doufá, že tento sjezd není
posledním na dráze náší soustavné práce a přeje
jeho jednání i výslédkům nejlopšího zdaru. Pro-
mlouvaje o udalostech na sněniu krůl. čoského
označuje řečník počínáni německýchí poslanců
zu svévoli politiekou,(Hluená pochvala.)
Jménom svuzu ékresních zastupitelstev
jménem klubu ágrárniho promluvil pan posláne-
St. Kubr a rovněž toužil po mohutné solidaritě
všech příslušiíků národa českéhor Co nedosáhli
nejlepší politikové, to stalo se nyní železnou
nutností: my musíme postupovati v železném
šiku: Dnes není mezi námi rozdílu ani sporu,
ná pojí všechny dolromady láska k vlasti. Dej
bůb, aby tato solidárita setrvala v otázkách ho
spodářských, politických ni samosprávnýchí
(Hlučná pochvala.).
Na to měl úvodní přednášku p. mage rada
Fr. Boháček: „O význumu samosprávy a ko
munální politice obcí a o sanaci obecních finan-
cí.“ Jeho výklady byly sledovány s napjstou po-
zorností a odměněny hlučným potleskem.
Po přednášce pozval p. slarosta dr. K. Gro
účastníky sjezdu k čestnému poháru vína, po-
danému zastupitelstvem král, hlav. města. Prahy
a vypravenému rostauratérem p. Fr. Krátkým
O 3. hod. odpolední byly zahájeny po-
rady v sekcích a sice finanční, právní
sociální a školní.
Stanislav
Kubr
Boháček
K Gro
Čechy
Morava
Slezsko
Francie
Praha
O 3
16
article
Ze školské sekce.
Sekce školská konala schůzi včerejšího dne
o 3. hod. odpol. v zasedací sini č. 34 na radnic
staroměstské za přítomnosti 37 účastníků.
Schůzi zahájil předseda p. Mag. Ph. M atoušek
starosta Mladé Boleslavi, poukazuje k tomu, že po
manifestační a representační schůzi ranní nastává
nyní doba vlastní práce sjezdové.
Mag
Mladá Boleslav
17
article
Sděluje, že sekce školská ustavila se takto: prv-
ním místopředsedou p. gymn. ředitel Hansl, obecní
starší král, hlav. města Prahy, druhým místopřed-
sedou p. Rudolf Lichtner, učitel, prvním jednatelem
p. J. Schrötter, měst. radní král. hlav. města Praby.
druhým jednatelem pan Adolf Šaroch, starosta
města Loun, jako zapisovatelé přikázáni byli seke
pp. mag. koncipisté B. Cach a V. Kasalický
Pan m. r. Schrötter přečetl přípis spolku
»Komenský« z Vidně, jenž pozdravuje upřímně sjezd
českých měst, přeje mu mnoho zdaru a obračí po-
zornost účastníků jeho k české menšině vídeňské
Zejména žádá, aby trvalá podpora vídeňského škol-
ství českého stala se předmětem úvahy českých měst
K návrhu p. předsedy odkazuje se připis k vyřízen
stálému sjezdovému výboru. Na to přikročeno ku pro
jednání prvního bodu programu:
Reforma hospodářství škol ního
Referent p. mag. rada dr. Horák v obsáhlém refe-
rátě poukázal k nutné reformě školního hospodářství
jehož dnešní stav jest naprosto neudežitelný, zejména
přihlížíme li k té zvlaštnosti, že převelika část ná-
kladu školství uží obec, kdežto téměř veškerý vliv
přísluší státu; reforma školství, jejíž účelem byti
musí znárodnění školství, vyžaduje, aby hmolné zá-
klady školství byly skonsolidovany a aby vliv na
školství obecné nesl se duchem národním. Probra
důkladně různé fase, jež prodělala úprava, uhražo,
vání nákladů škoiských, poukázal podrobně na stav
nynější, kdy na obci spočívá největší část tohoto
nákladu a přece školství není opatřeno tak, jak by
toho bylo třeba.
Hansl
Lichtner
J Schrötter
Šaroch
Cach
Schrötter
Komenský
Horák
Praha
Praba
Louny
18
article
Jedině možnou nápravu shledává v pozemštění
školství, čímž byla by také výřízena bolestná otázk
škol minoritních. Z důvodů opottunity vzhledem ke
dnešnímu finančnímu rozvratu země předběžná po
rada navrhla resoluci, která jest výsledkem kompro
misu, lak aby za daných poměrů dosaženo byl
aspoň toho, s čím lze počitati jako s uskutečni
lelným.
Po debatě, ve které pan dvorní rada dr. Čela
kovský objasnil důvody, jež vedly přípravný od-
bor k upravení resoluce sekci předložené a v níž
projevili úplný souhlas a resoluci pp. K. Bělo-
hradský, říd, uč. z Mladé Boleslaví, starosta
Sládek z Kolfna, nč. Lichtner, řed. Wild-
wald a Marřinovský z Blatné, schválená byla
jednomyslněl tatp resoluce:
Sjezd českých měst shledav, že dosavadní pří
spěvkové a přihláškové školní hospodářství města
obel v království českém spočívá na základech zcela
nezdtavých, jež zaviníly všeobecné zadlužení měs
a obcí, i nanejvýše nestejnoměrné jich zatížení, ja
kož i onu veliknu nestejnoměrnost v zařízení škol
jichž umístění děje se od přepychových takřka pa-
láců až do těch stodol venkovských a zatlačily ko
nečně zřizování škol minoritních na půdu třenic ná
rodnostních, žáda:
1. aby veškerý náklad na školství národní
v zemi a to osobní i věcný přenesen byl opětně ve
smyslu zrůženého zákona zemského z r. 1870 n
celou zemi;
2. aby stát vrátil zemi ony samostatné bern
zemské, jež ji pro účely správy zemské, zejmén
v oboru národulho školství, scházejí a z nichž stát
ukládá milionově přebytky;
doktor
Sládek
Lichtner
Wild
Marřinovský
Mladá Boleslav
Kolfn
Blatná
19
article
Z. aby do té doby, než sanovány budou zemsko
finance, přesunut byl ihned aspoň věcný náklad na
školy měšťanské s obcí na celé okresy
4. aby subvence zemské obeím na stavby ško
byly výdatně zvýšeny
5. aby věcný náklad na školy minoritní převza
byl neprodleně fondem zem.ským:
6. aby samosprávným útvarům přířknut by
onen rozhodující vliv na školství národní, který jim
přirozená dle vlastního účeluu školství tohoto i í
napčních obětí právem náleží, zejména aby jin
v okresní i zemské školní radě zajistěna byla opráv
něná převaba,
Referát o druhém bodu programu: Zroše
školníhoplatu přednesi p. poslanec redakto
Josef Anýž. Poukázál k tomu, že návrh na zrušení
školního platu poprvé učiněn byl již před 35lety
takže je to požadavek o jehož oprávněnosti a kulturn
důležitosti netřeba štřiti mnoho slov, doporučuje
tudíž, aby schválena byla následující resoluce :
Školská nekce II. ajezdu českých měst vyslech-
nuvši referát poslance Josefa Anýže o návrhu n
zrušení školního platu i paušálu školního takto se
úspáší :
Ve státu, kde zavedena jest všeobecná povinnost
školní docházky, kde všichní občané bez rozdílu
štavu a povolání mají nárok, aby jejich dělem do-
stalo se ve stejné míře obecního vzdělání, se nesrov
nává se zásadami humanity ani se zásadami rovnosti
všeho občanstva před zákonem, aby školní plat jako
nespravedlivé, ba namnoze nesnesitelné břemeno
uvalován byl jen na některé vrstvy občanstva.
Anýž
20
article
Uvážímesli, že školní plat nejkrutěji doléhá n
otce rodiny, klerý má nejvíce děti, že vybírání škol-
ného podlamuje autoritu stoly a činí ji nepopulární,
že správám našich obcí působl vybírání, po případě
exekuční vymáhání školného veliké nepříjemnosti
nesnáze, že nejedna pokročilá země školní plat ji
před lety zůplna odklidila, musíme dospěti k názoru
že i v království českém má býtr školné na obecných
i měšťanských školách zůplna zrušene.
21
article
Proto ukládá II. sjezd českých měst stálému vy
boru, aby důtklivě vyzval poslanecké kluby všech
českých stran na zemském sněmu král. českého
k podniknutí společných kroků, aby v zájmu dal-
šího rozvoje a rozkvětu našeho národního školství
školní plat na obecných i měšťanských školách
legislativním usnesením byl zrušen. (Pochvalaa
potlesk.)
Resoluce byla jednomyslně schválena.
Ke třetímu bodu programu o zrušení nebo sní-
žení břemen věcného nákladu se strany obcí
na školy střední přednesl obsáhlý referát p. městský
tajemník JUC. Prošek z Kostelce nad Orlicí, jenž
předložil ke schválení následující resoluci, dopiněnou
ile návrhů pp. starosty Sládka z Kolína a starosty
Špindiera z Roudnice
1. Budiž vzhledem k neutěšenému stavu financí,
jenž nedovoluje pozemštění všech českých skol střed-
ních, žádáno:
a) aby za účelem snížení břemen věcného ná-
kladu se strany obcí na školy slřední stální správa
dosavadní vydržovací příspěvky buď zcela obcím na
příště odpustila, aneb obcím těm za propůjčení míst-
nosti učebních platila ročně bproc, činžovní hodnolu
budov obcemi zřízených
b) aby jednottivým obcím zcela byly sleveny ve-
škeré nedoplatky paušálních obnosů odbylných, které
si státní správa při sestátnění ústavů namnoze vy-
mínila, neb které byly vydány.
a) aby ústřední kancelář sjezdu českých měst
veškerá města, jichž se to týče, vyzvala, a nad tím
bděla, aby v tomto smyslu sepsané petice současně
k c. k. ministerstvu vyučování podala.
Odstavec resoluce o součinnosti se svazem ně-
meckých měst byl úplně vynechán.
Prošek
Špindier
Kostelec nad Orlice
Kolín
Roudnice 1
22
article
Zemská porada učitelská.
Zemská porada učitelská.
1 a
(První den.)
Pátá zemská porada českého učitelstva zahájíla
své rokování včera o 9. hod. dopolí v tělocvičně
učitelského ústavu v Panské ulici. Velmi nápadnou
byla velíká účast členů virilních, t. j. okresních in-
spektorů a ředitelů škol měšťanských, kleří dostavili
se v tak imposantním počtu, že volení členové, t. j
zástupci učitelstva jednotlivých školních okresů, de-
legovaná okresnímá učitelskými konferencemi, byli
v nápadné menšině. Mimořádně veliká účast virilních
členů při těto poradě vysvětluje se čilou agitací Zem-
ské jednoty učitelů měšťanských škol, kterážto orga-
nisace, v obavě, že by volení zástupci nesouhlasilí
s některými zvláštními právními požadavky učitel
měšt. škol, způsobila značnou převahu virilistů na
zemskě konferenci na zabezpečení většiny pro svá
desideria. Leč s potěšením konstatovati jest, že po-
dařilo se předákům obou organisací učitelských, t. j
Zem. ústř. spolku, i Jednoty uč. měšť. škol, docíliti
v nejpodstatnějších principech náležitě shody, takžs
lze se nadíti, že pátá zemská porada vyzní velmi
harmonicky a jednotně.
panská ulice
učitel měšťanský škola
23
article
Zajímavo bylo pozorovati překvapení členů kon-
ference nad strašně bídnými a neuvěřitelně nevhod-
nými místnostmi, jakéž jsou poradě vykázány k dis-
posici. Úžas shromážděných paedagogů byl tím větší,
když si připomněli, že bídné a temné místnosti k ro-
kování plenární schůze a sekcím vykázané jsou —
nejlepšími a vybranými prástorami českého učitel-
ského ústavu, tedy ústavu, který má již po vnější
stránce býti vzorem hygienické a moderní školské
úpravy. Konsta tujeme prostě, že je to kulturní
skandál, může-li ještě ve dvacátém století český
dorost učitelský i jeho učitelé nuceni býti tráviti celo
dny v takových místnostech a s úžasem pozaslavu-
jome so nad tím, že stát, správa, ktorá si osobuje nej-
větší vliv na národní školství, neostýchá se v tom
nepatrném odvětví, kde jedině náklad sama vede, t.j
přl vydržování učitelských čslavů, (ak modernn,
nepaedagogickým a přimo odstrašujícím vypravením
ústavu, který má nejdokonaleji býti zřízen, tak tuze
okatě dávati svoji nepřízeň k českému učitelstvu na
jovo.
24
article
Slyšeli jsme úsudky učitelů ze vzdálených krajů
pohorských, kteří pro živý svět nemohli pochopiti.
že by takové místnosti mohl miti ústav v Praze —
a přáli bychom Ebtcellenci, na náměstí Minoritů ve
Vídni, aby byla slyšela jadrnou charaxteristiku tako-
vého jednání, jaké osvědčuje se vůči českému národu
neuvěřítelně bídným vypravením ústavu tak důle-
žitého. e
Pátou poradu zemskou zahájil předseda zemský
inspektor p. vládní rada Sobička srdečným přiví-
táním všech delegátů i virilistů. Oznámil, že přítomni
jsou zástupci Národní rady české poslanec Anýž.
posl. dr. Hajn, škol. rada dr. Melelka, dále zemšt
inspektoři dvorní rada F. Weníg a Kaňka, poslanc
Holanec, Slavík, Štemberka, Trojan a že zemskou
školní radou jako znalci v oboru školství byli při-
zváni a přítomni jsou profesoři Kamelský, B ou-
da a Švácha, učitelky Mikšová a Gebauero-
vá a učitelé Buzek, Horák, Houser, F. .
Ebtcellenec
Sobička
Anýž
doktor
Hajn
Melelka
F Weníg
Kaňka
Štemberk
Trojan
Kamelský
Švácha
Mikšová
Gebauero
Buzek
Houser
Praha
Vídeň
25
article
tvrdá hlava měla podobu — podél obroubeného
dřeva?
A kdyby všecky strunky pochybenstv
praskly, zbývá — základní pojem
Dřive, než předměty své kulturné potřeby
učil se pravěký člověk jmenovati, co mu bylo
bližšího: části svého těla. Dříve než podobu ob-
roubeného dřeva jmenoval živý vzorek, podle
něhož podobu urobil, svůj vlastní prst, všemi
slovanskými jazyky zvaný — palec! Zdal
také — kelto románsky?
26
article
Zajímáte se, zdali starověcí obyvatelé Po-
rýnska a Švýcarska nebyli vlastně Slované
Shledáváte důvody a zdá se vám, že se nasky
tují velmi pádné?
Bláhovina! Váš odbornik je jiného názoru
— O těch věcech může usuzovat jen sku
tečný zasvěcenec vznešené bohyně Vědy (den
hehren Göttin !) ! Jen kdo přestoupil prah jejiho
chrámu, kdo zná obracet v předepsaných po
svátných knihách, 5) a dočetl se tam, čeho třeba
vědět o starých a nových jazycích indoevrop
ských, semitských a turkotatarských, o nárečleh
rhaeto keltických a kelforománských jenom ten,
6, Sokrale . ..
A tak dále! Zkrátka náramně imposantní.
co všecko opravdový odborník musí umět —
jmenovat! Nevite ovšem, kolik rhaeto keltštiny
semitštiny a turkotatarštiny váš milý strážce
chrámu vznešené bohyně sám asi má nastřá-
dáno ve svém maliku ! Leda občas udá se vám
nahlédnouti do příslušné literatury a tu je dos
zábavno, kterak pánové odborníci ve svých pro-
jevech o překot tu jeden druhému navzájem
vyčitají dokonalou těch věcí — nevědomost. )
s) »Vezmi jich devět, 6 synku, a desátou sám
z nich udělej! Dopřejí-li bobové, budeš jmenuván
vědcem, odborníkem nevyrovnaným a strážcem
ehrámu a jako odznak hodnosti dostaneš prýmek
thochol!« . . . Ukázka předehrané toniny! Je pře-
rozkošná a tuze oblíbena. Podle libosti a přání d
se nápěvem hravě a se zábavnými variacemi po-
kračovatl
*) Zdá se vůbec náležeti k vybranějším slohovým
»bratům znamenité vědecké společnostil
Slovan
Bláhovin
Švýcarsko
Göttin
27
article
Ať si tu důvěrnou záležitost vyřidí tedy pánové
Ať si tu důvěrnou záležitost vyřidí tedy pánové
mezi sebou!
Jisto je tolik, ten los má společný bohyně
moderní vědy se starými božstvy: chrám její
dotud jen zůstává obklapen zástupem posluš-
ných vyznavačů, dotud se nemá obávati vzpourý
»nezasvěcenců«, která bohům neuctivě » natluče
tváře«, dokud věštby a příkazy božstev se ne
zpříčí příkazům — prostého rozumu. e
A tu je náš připadl
Německá věda vykládá o věcech slovanské
minulosti věci, které se nedají srovnat s prostou
znalostí slovanského svěla přítomného a minu-
lého, které jsou v odporu se všední zkušeností
běhů životných a staví se kolmo na příč zá-
konům přirozeného vývoje. Jestli slovanská věda
k vůli příjemnému sousedství cechovnímu »vý
zkumy« své německé družky přijímá za své
jejímu postupu nadržuje, tím hůře pro nil
— Jde-li o výklad místných jmen švýear-
ských, soudí váš odborník, pak se sluší, nepře-
hlížeti jazykové vrstvy na sebe položené a dáti
každému, co jeho jest, nezapomínati ani Rhaeto-
Kelta, ani Latino-Romana, ani Allemana . .
Zajisté se nesluší nikoho přehližet a zapo
mínat! A především ve slovanské vědě zajisté
se nesluší zapomínati a přehlížeti — Slovana
A kdo jiný přede všemi je povolán hájiti vě-
decky, co je slovanského, ne-li — slovanská
věda?
bůh
Kelt
Slovan
28
article
Také váš odborník nerad by se dostal do
sporu s německou vědou, proto neuznává
Constanz na Bodamském jezeře za starou slo-
vanskou Kostnici. Raději ochotně předpokládá,
co není dokázáno, že si Čechové jméno později
počeštili. Němci, pravda, sami ještě v XVI.
věku psali »Kostnitz«, ale to prý mohlo všelijak
přijít! Odborník pochybuje, že by to něco do-
kazovalo. Dobře má! Ať jen hodně pochy-
buje! Pochybnost je matka moudrosti! Ne-
bude konečně tak těžko nalézti a snésti důkazy
ještě zřelelnější a pádnější, že Constanz v
Švýcarsku slulo původně Kostnice. Jenom
je třeba důkazy hledat. A to je právě, co
váš slovanský dilentatism vytýká jisté slovanské
vědě: že nehledá a nechce hledati dů-
vody, které by lichotu a bezpodstatnost ně
meckých výkladů o slovanských věcech posta-
vily do pravého světla, že sice si troufá po-
chybovat o námitkách a důvodech uváděných
domácím diletantismem, ale za to si netroufá,
což by vlaslně bylo zalracenou vědeckou
povinností, pochybovat a silně pochyboval
tam, kde výsledky zjevného diletantismu, se vy-
dávají za nedotknutelná — vědecká dogmata
Konslanz a Kostnice není případ osamělý
Místných názvů slovanského zvuku i smyslu
táhne se Německem od hranic českých n
západ, přes celé Bavory, Virtemberako, Badensko
a do Švýcar, ne snad nějaký řetízek »kolonií«
(ouvej, páně Brücknerovi Zalabové !), ale hned
celé šíré, všecku oblast zabírající pásmo. A na
tom všem že nicnesejde? A Kostenz v ne-
dalekém Švarevaldě na příklad je snad také
»bývalá« = Constancia? A nespočet Kostěnů.
Čecho
Němec
Bavor
Badensko
Brückner Zalaba
Švýcarsko
Německo
český můj západ
29
article
Koslných, Kostěnců, Kostřie a Kostřínů (Cüstrin)
nasetých po střední Evropě, nejsou-li jedno
slovo a jedna věc s našimi slovanskými Kostěny.
Kostěnými, Kostnicemi, Kostelci, Kostromy.
Kostajnicemi? A starý německý »Küster« (ko-
stelník) není-li tak jisté starý slovanský » kostař«
(strážce pohřebiště?), jako je dodnešní německý
»Kürschner« starý slovanský »krznař« ?
množství podobných nejzajímavějších jazy kových
dokladů, nenl-li zřetelným svědectvem urči-
tého poměru staré kultury slo-
vanské kostatní souvrsti kultur
evropakých? A zajímá-li vás něco o tom
poměru zvědět a tážete-li se, kde je nějaké
dílo srovnávací, které by na základ
nejbližšího materiálu jazykového pomáhalo ten
důležitý poměr vyšetřovat a osvětlo-
vat a jestli jménem slovanské vědy v odpověd
se vám dostává odvolávky na nějakou prý učenos
stajenou ve srovnávacích pomůckách jazyků —
semitských a turko-tatarských, což jiného pak
zbývá vašemu diletantismu, než s úžasem si
položit otázku: co se tu tak šumně hlásí
o slovo rozhodující, je-li vůbec ještě nějaká —
věda?
Kostěnec
Kostřie
Kostřín
Evropa
Kostelec , Kostroma
30
article
Dopis Pařížanky
Dopis Pařížanky
Prázdniny jsou u konce a ti, kdo ještě dlel
na venkově, vracejí se do města, aby vypra-
vili dítky do škol. Mladé hlavy jsbu plny vzpo-
mínek na zážité radosti a matinky myslí nai to,
jak velké ticho paslane první čas v prázdněn
domě. Je to pro ně rovněž smutná chvíle, kdy
maličtí ce slzami v očích vracejí se do vážných
ústavů, jež z nich mají učiniti dokonalé muže
a ženy.
Po prvním pohnutí vzpomenou si matinky
že náležejí také společnosti a mají k ní povin
nosti. Ponenáhlu počnou docházeti pozvánt
k diner, přijdou soirées a rozvíří se obvyklý
společenský život, zatím co malá děvčátka ve
svých bílých šatečkách v pensionátě snad budou
sniti o drahé matince ve velké toilettě, krásn
a obdivuhodné, jak by chtěly býti pozděj
samy ...
31
article
Letošní zimní moda jest velmi hezká. Denn
i večerní úbory jsou stejně půvabny. Velké krej-
čovské závody v rue do la Paix již vystavily
své modely. Zašla jsem tam, abych shlédla vše-
chny novinky a mohla vám o nich vyprávěti. Bu-
doucí modu lze krátce charakterisovati takto:
Čím bude úbor přilehavější a čím více bude rý
sovati tvary téla, tím bude elegantnější.
Přehlédneme-li denní úbory, vidíme, že
skoro všechny mají tvar princessy a jsou z ve-
lice jemného satinu. (Nemluvím tu o úborech
z modré šerky pro všední upotřebení, které jsem
již popsala.) Živůtek a sukně tvoří jeden kus.
rukávy jsou dlouhé a padají až na ruce. K ozdo-
bě sukní používá se prýmků a pošívání. Na ži
vůtku jest zcela malá vložka z tylu, skládaného
ručně. Má-li býti úbor velmi olegantní, dělají se
také rukávy ze skládaného tylu.
Dále jest charakteristické v této saisoně
že skoro všecky sukně (zejména u oděvu „tail-
leur“) se spinají v předu, poněkud na straně
Není již žádných ošklivých rozparků, vždy po
někud patrných, které se tak snadno roževiraly
zvláště při ustupování nazad. Nyní jsou eukně
vzadu sešity až k pasu. Látka zdá se býti
v předu sepjata velkými kulovitými knořliky, po
taženými satinem nebo samotem a spadá p
32
article
mir aa
straně v pěkném závěsu na způsob tuniky. Tu-
nika jest totiž v této saisoně velmi oblíbena,
je ji viděti na všech úborech, jednoduchýchi
nejelegantnějších, ale toliko na dlouhých suk-
ních. Nic nečiní poslavu zdánlivě kratší a tlustší,
jako tunika a proto se na krátké sukni nebuda
nikdy pěkně vyjímati.
Co se týče tylových rukávů a olegantních
úborů, vypadá zájisté velmi půvabně, prosvitají-li
krásné paže průhlednou pavučinou, ale moda
tato není právě pohodlná na zimu a tylové ru-
kávy mohou se nositi jen pod kožichem. Ku
princesovým úborům dělají se také dlouhé ž-
kety ze stejné látky, což činí dohromady velmi
pěknou a pohodlnou toilettu.
U večerních úborů jsou tuniky vždy z le-
Hounké látky, mousselinu nebo hedvábného
voilu. Velkou a jedině opravdu význaačnou no-
vinkou je ozdoba z hedvábných třásní. Čím delší
je třapec, tím je dražší a následkem toho také
hledanější. Koňec třapce sahá až ke spodku
sukně, ale nedělá se okrouhlý a pravidelný, ježto
by byl přiliš těžký. Bývá umistěn v předu,
vzadu i po straně.
33
article
Klobouky jsou letos veliké, nesmírně ve-
liké, takže uličníci pokřikují na dámy, mají-li n
hlavě deštník. Je to sice nepřijemnost slyšeti,
ale je to dosti případné, neboť nikdy nebylo šir-
ších klobouků. Jak letos budeme vstupovati do
uzavřených povozů?
Stuha Pompadour se nosí velmi hojně. De-
lají se z ní pasy a šle na večerních úborech. Ty
se pak svazují v malý uzel, umístěný vzadu
poněkud nad pasem a konce stuhy spadají až
na spodek sukně. Stuha Pompadour dává se také
na klobouky ze satinu nebo z tlusté bengaliny,
krásného to zámořského hedvábí, jež se nazývá
též ottoman.
Tu a tam se nové úbory a zimní klobouky
již ukazují, ale plný dojem nové mody budeme
míti teprve za měsíc. Krejčí a modisté pracují
horlivě, vše připravuje se na eleganci příštích
dnů, neboť pravou skvělou saisonou v Paříži jest
zima, Paříž má zapotřebí všech svých světel,
aby se objevila v plné kráse, jako se koketni
žena zdobí všemi svými brillanty, aby se líbila.
Pompadour
Paříž