3
masthead
27. září 1908. Číslo 267.
4
article
Lékařská hlidka..
Lékařská hlidka..
nnn
Dělnické domky a levně byty
lidové,
Dr. M. Peroulka, c. k. okr. lékař v Jihlavš.
II.
Na úrodnou a připravenou půdu padlo símě
opravných snah ve Francii. Zde jmenovitě správs
státních dolů ve příčině asanace obylných poměráv
svého dělnictva s uznání hodnou horlivosti postu-
puje. Dle Füllera ubylována byla již r. 1868 na hu-
tích courrierských skoro polovina rodin dělnických
v 1126 domcích, správou dolů slátních zřízených
U každého domku, z nichž vždy několik tvořilo ma
lou skupinu, byla zahrada výměry asi jednoho aru
5585 dšlníků a členů jich rodin obývalo tyto domky
a platilo nájemné, rovnající se asi třetině činže,
místř obvyklé. Za domek se zahradou, sklepem,
pokoji v přízemí a 2 pokoji v patře, placeno 5 fr., z
byt o 1 pokoji a kabinetu v přízemí a 2 pokojích
v patře 4 Ir., za byt a 1 pokoji v přízemí, o 1 po-
koji v patře 3 fr. měsíčního nájemného. Podobným
způsobem postaraly se o svoje dělnictvo správy dolo
v Bethune, Meurchin, Lievin, Bruay, Anrin, Nocu
Vicoigne, Aniche, Douchy, Roche-la- Moliěre a Ron-
champ.
Rovněž v Německu přikročují poměrně, záhy
podnikatelé po příkladu státu ku praktickému řešen
otázky bytů dělnických a sice tím způsobem, že.
1. zřizují vlastním náskladlem domiky a pak je ze
levný veníz dělnictvu prona jima í
2. vlastním nákladem zbudované domky děl
kům odprodávají;
zkrrenjvlovu
3. podporují stavbu domků, poskytujíce dělníkůn
premie a peněžité zápůjčky, neb přenechávajíce jin
přesně určená místa sfavební
4. poskytují peněžilé zápůjčky ke stavbě, domk
na libovolných místech.
eitu
M Peroulka
Füller
Ir
Bruay
Anrin
Doucha
Ron
Francie
Bethune
Meurchin
Lievin
Německo
Aniche
RocheleMoliěre
Noca Vicoigne
5
article
Dle zpráv zdrav rady dra. Fallera“) uděleno byl
na pruských fiskálních dolech v r. 1893 100 prem
v calkovém obnosu 89.685 mk. V témaže roce poskyi
nuto bylo touž správou 155.000 mk. půjček na stavhu
99 donků. Při udílení zmíněných beneficií béřen s
zřetel pouze na úplně zachovalé a bozůhonně dělníky.
již pak mezi sebou o premie a půjčky losuj
Od roku 1865 do roku 1890 rozděleno bylo v
Prusku státních premií na stavbu domků dělnických
3,491815 mk. a poskytnuto k témuž cili 6,050.545 mk
zapůjčkou
Obdarovaní dělníci povinni jsou šetřiti přesne
následujících zdravolních předpisů: domky, na něž
poskytnufa byla promic, musí míti nejméně 40 m
zastavené plochy a obsahovati kromě kuchyně ještě
3 obylné prostory, jichž úhrnná plocha 32 m2 se
rovná; zbudovány mají býti z dobrého, ohniv zdor
ného materiálu; podlaha ležeti má nejméně 45 cm
výše, nežli nejvyšší bod bezprostředního okolí, je
tak upraviti jest, aby na všoch stranách směrem o
domků se sklánělo,
Majitel nově vyslavěného domku povinen jes
Eydleti v témže nejméně 10 let a smí majetek svů
po uplynut této lhůty pouze se svolením správy dolo
aktivním horníkům prodati.
Zápůjčky, jež se až do výše 15.000 mk. nezúr
čitelně poskytují, splácejí se měsiční obnosy 3—15
mk. tak, aby celoroční splálka 10% celé půjčky
činila
Faller
m 2
centimetr
6
article
I v Anglii, Belgii, Švýcarech a Spojených slá
tech amerických těší se hyziena bytů dělnických
účinné podpoře sthtu i jednotlivých podnikalelův
Nemohouce tuto zacházeti na bližší, byť i ne sna
veškoré zajímavosti prostě údaje, poznamenáváme
zde jen, že dle zpráv státního stavitele Walthera
Lewesa) v Londýně samém vydáno již v letoel
1855—1889 přes 27,000.000 mk. a v lelech pozděj-
ších obnosy nepoměrně větší na účely asanační an
stavbu domků dělnických.
Významnou epochou v dějinách domků dělu.
ckých v Rakousku jest r. 1892. Roku tohote vydán
byl zákon,) týkajíci se 24letého osvobození novo-
staveb s byty dělnickými od daně činžovní. Dle § 1.
zmíněného právě zákona osvobozeny jsou od daně
císařským patentem ze dne 23. února r. 1820, po
piipadě § 7. zákona ze dne 9. února 1882 (F. z. č. 17
předopsané ony domky, jež zřízeny byly:
a) obcemi, dobročinnými spolky a ústavy pro
Bělníky;
b) dělnickými společenstvy pro jich členny
c) podnikateli pro osoby, jimi zaměstnané.
Walther
Anglie
Belgie
Švýcar
spojený slý
Londýn
Rakousko
spolek a ústav pro Bělníka
7
article
Tyto výsady nabývají však platnosti jen v vněe
zemích, v níchž zemskými zákony dotčeným dem-
kům po celou dobu osyobození od daní stálních tee
osvobození od zemských a okresních přírážek, jako
i sleva na přirážkách obecních zaručena jest.
Dle 3 3. cit. zákona nemají nároků na řečené
úlevy domky, jichž podlahy niže, nežli povrch ne-
bližšího okoli položeny jsou. Plocha podlahy jednoh
obytného prostoru nesmí býti menší 15 m' a nesmí
prevyšova.. 30 m'; v bytecl, majících vice prastoro.
musí úhrnná plocha rovnati se nejméně 40 m2, se-
amí však býli větší 75 m
Roční nájemné za 1 m' obytného prostoru ne-
smí přesahovati:
a) ve Vídni 1 zl. 75 kr.,
b) ve městech, více nezli 10.000 obyvatel čie
jících, 1 zl. 15 kr.
e) v menších mě- ech 80 k
Úlevy, řečeným zákonem skýtané, vzlahujíse
dle § 7. pouze na dělnické domky, jež zřízeny byly
v průběhu deseti let po prohlášení zákona ze dne
9. únpra 1892 (ř. z. č. 37).
Vídeň
m 2
8
article
Naděje, jež kladl zákonodárce i strany intereso-
wané do vícekráte dotčeného zákona va příčině za-
mýšleného vzpružení stavebního ruchu, pokud domko
dělnických se tkne, selhaly úplně. Za celou ténsě
dobu platnosti zminěného zákona — od r. 1832
do z. 1901 — uděleno bylo v celém Rakousku pouze
319 domům s dělnickým. byty 24leté osvobození o
daně činžovní,
Za téchto poměrů jevilo se býti nutným, be
lhůtu pro stavbu dělnických domků, majících nárck
na osvobození od daně, na další neurčitou dobu pro-
dloužiti, aneb nový zákon o domech dělnických vy-
dati. Po předchozím šetření rozhodla se vláda pro
alfernativu druhou.
Zákon ze dne 8. července 1902, ř. z. č. 144, vy-
niká, s hlediska našeho posuzováno, nad zákon zr
1892 ve dvou směrech a sice potud, že obsahuje
přesná a — což bezpodmínečně uznati jest — libe-
rální ustanovení, jimiž definuje pojem „dělníka“
pakež i polud, že formuluje dosti precisně zdravota
podmínky, na jichž splnění osvobození od daně zá-
vislým činí.
Die § 2. zákona z r. 1902 dlužno ony osoby za
Bčlniky považovati, „jež v zemědělských, řemeslnych
1) Handbuch der Hygiene, Th. Weyl IX. sv.
)Oest. Baudienst., ročník 1904.
Zákon ze dne 9. února 1892, f. z. č. 37,
Weyl
der Hygien
9
article
aneb jiných, na výdělek zařízených závodech, přp
ve veřejných neb privátních úslavech zaměstiiány
jsou a jichž roční příjem po smyslu zákona ze dne
25. října 1896, ř. z. č. 220, nepřevyšuje:
a) u osob osamělých 1200 korun, bi
B) u rodin o 2—4 člencch 1800 kor., Hel
c) u rodin o 5 a více členech 2400 kor.
Vo Vídní a ve všech městech, majících více nežl
50.000 obyvatel, stanovena ve právě dotčené pří
čině o 1/4, pokud se týče o vyšší hranice ročního
příjmu.
Dle § 3. jest čtyřiadvacetiletě osvobození od dane
přizněno nejen domům, pronajatým aktivním dělní
kům, nýbrž i takovým domům, v nichž:
1. jistá část, nepřesahující však 4 obylných
prostorů dotyčných domů, výdělku neschopným dš
níkům, neb jiným osobám, jichž roční příjem hrani
v § 2. udanou nepřevyšuje a které se nalézají ve slu
žobním neb znopatřovacím poměru, za obydlí slouži
2. v nichž jednotlivé prostory přenechány jsou
obyvatelům ke společnému používání, jako na p
prádelny, jídelny, čítárny, knihovny atd.;
3. v nichž jednotlivých prostorů jako bytu pr
orgány, správou domů pověřené, se používá;
4. jichž jednotlivé části buď majilelům, nájem-
cům neb zástupcům těchže, pokud provozují takove
živnosli, jež politickým úradem prohlášeny byly za
nulné k aprovisionování osob, v dotyčných domech
bydllcích, vyhraženy jsou.
Vídeň
bi B
Hela c
10
article
Prodej a výčep líhových nápojů v budovácho
daně osvobozených jest bezvýminečně zakázán.
Die § 5. odst. 7. přiznáno býti může osvobozen
od daně pouze domům, v nichž — nehledě k jiným
zdravtním podmínkám, o kterých se tuto zmiňovat
nelze — plocha obytných prostorů:
a) u bytů o 1 místnosti nejméně 16, nejvíe
25 me,
b) u bytů o 2 obytných proslorách nejméně 20
nejvíce 35 m2,
c) u bylů o 3 obytných prostorách nejméně 30
nejvicé 80 m' činí.
Dle § 22. vztahují se cílovaná uslanovení z
kona na dělnické domy, jež v průbčhu 20 let ode de
platnosti zákona ze dne 8. července 1902 zřízeny
byly, pokuď se týče zlízeny budou.
* „Časopis lékařův českých“. 39. číslo přiná
tento zajímavý obsah I. Práce původní: 1. Prof. dr
Lad. Haškovec: Spaslická forma syringomyelie, 2
Dr. E. Chocholka: Pokusy o novou therapii cistitidy
Práce z oddělení prof. dra. Janovského. 3.S
doc. dr. J. Bukovský: Gonorrhoe externa. (Pokraě.
profesor
doktor Lada
doktor
Janovský
docent
J Bukovský
Gonorrhoe
extern
11
article
— II. Rozhlody: Přehled nejlůležitějších porodni-
ckých a gynaekologických prací v r. 1908. Do mě-
síce srpna. — III. Spolky a sjezdy: IV. sjezd čes. pří-
rodozpylcův a lékařův v Praze od 6. do 10. června
1908. Z mezinárodního kongresu pro tuberkulosu.
konaného ve Washingtonu ve dnech 21. září až 12.
října 1928. 32. shromáždění Německého spolku pro
veřejné zdravotnictví v Brémách dne 11.—13. září
1907. — IV. Zprávy. — V. Réceptář. — VI. Seznam
přednášek na české universitě Karlo Ferdina ndově
v Praze v zimním běhu 1908-9. — K číslu přiložen
jest 36. číslo „Vestníku“, orgánu lékařské komory pro
království české a lékařské komory moravské. Obsa-
huje články: O svobodné volbě lékaře u nemocen-
ských pokladen. Autor, dr. Helbich z Libně, stav
se tu proti většině pokladenských lékařů v Rakousku.
která jent pro svobodnou volbu. — Dr. Kotýnek
ze Žižkova má zde dva články: „Buďme na stráži!“
„Dosavadní výsledky naší stavovské organisace
na Moravě.“ Starosta organisace volá lékaře na strá
Vzlilodem k chystaným projektům v zemském zdm-
votním a v řišském nemocenském zákonodárství. Bu-
dou-li zásady říského nemocenského pojišťování při-
jaty tak, jak byly navrženy — t. j. bude-li tu lékai
hráti úlohu špatně placené služky, sloužící na něko
likadenní výpověď, jako dle zákonodárství z let osm-
desátých a devadesátých — pak kráčí na lékařskou
organisaci zkouška hlavní, oblěžkací: Boj na celě
čáře v celé říši. Jak daleko česká organisace jesl. do
vídáme se právě ze druhého článku Kotýnkova. Orga-
nisace každým dnem rosle.
Zpráva časopisecká. Revue v neurologii, psy
chiatrii, fysikální a diaetické therapii. sešit 9. ná
sledkem nepředvídaných technických překážek vyjd
1. října.
Číslo 255.
V Réceptář
Ferdin
Helbich
doktor
Kotýnek
Kotýnkův
Praha
Washington
Brémy
Libeň
Rakousko
Žižkov
lékařský komora pro království český a lékařský komora
organizace na Morava
12
article
Šachy-
Pořadá J. Ralovs ký.
Veškeré dopisy adrasovány buďtež: J. Rašovsk
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha čís. 417. (Originál.)
Frant Ma to uše k, Smársc hov.
J Ralovs
J Rašovsk
ma
Smársc
Morava
13
article
Mat ve 3 tazích.
14
article
Partie č. 358.
Hrána korespondenčně r. 1909.
Muziův gambit.
Černý: T. v. Kéler
Bílý: Fr. Batík,
Mödling.
Praha.
12. Je3—d5 Ke8 — ds
e7— e5
1. 62—e4
13. Dfa—ezla) Je7x« dát
e5xxkKc f4
2. f2—f4
14. Se4xd5 Dí5xd5
3. Jg1—f3 g7—g5
15. Sd2—e3! Dd5—c5-
g5—g4
4. Sf1—ct
16. Kg1—hl d7—d5
gixc f
5. 0—0
17. Se3—f6-+d) Kd8—d7
Dds— fe
6. Ddrxkcfs
18. Sfuxh8 Dc5—f8
Df6»s ei
64— 65
19. Sh8—f6 Kd7—de
Sf8—h
8. d2— ds
20. b2—b4te) Sc8—e6
J18 — ce
9. Jb1—cs
21. b4—b5
Jc6—e7
Jg8—ez
10. Scl —ds
22. c2— c4lf)
De5—fb
Je7—gu
11. Val—el
Muziův
Černá
Batík
Dd
Francie
Mödling
Praha
Sculptor
Val
e 7
Sd 2
Sf 1
Sf 8
15
article
Kdexccbn
28. Db5x bv
Va8—es
23. c4—c5 +!
29. Sc3—a5
Dfs—7
24. Sf6—c3th) Ko5bo
25. d3—d4 Kb5—c6
30. Ve1xcvl
Ve8x«evk
26. Vel—c1 Kc6—d7
31. Víl—cl a černý se
vzdal.
27. De2—b5-+. Kd7— dsj)
Sd2—d3, načež Vh8—eslje
a) Dříve hrávalo se 13.
nejlepší odpovědí. Tuh
učiněný zavedl Čigorin.
b) Na 13. Vh8—28 násl. 14. 8d2xf4 Sh6xKfá, 15.
VftXf4 Dí5—g5, 16. Vf4xf7 (chybné bylo by 16.
Vf4—g4? Dg5—h5l, 17. Jd5e7 Dhö—c5++ [na
17.Je6xe7 následuje mat ve 3 tazích], 18. Kgl—
Sf
Kd
Čigorin
Virginie
Vela
c 5 + ! 29
Df — 7 24
c 6 30
sh
c 5 + +
16
article
h1 Je6xe7 atd.), 16..d7—de
(Jc6—d4 nelze pro
17. De2e71) 17. Jd5—fe Je6—e5 (jestli 17..
Sc8—d7 tu 18. Jf6xe8 Sd7xe8, 19. Vf7xch7 a
bílý vyhraje), 18. Jf6e8 Je5)f? (po 18.. Kd8x2e9,
19. Vř7e7+ Dg5xe7, 20. d3—d4 vyhraje bílý)
19. Sc4xf7 a bílý hrozí tahy Je8xc7 nebo Jes—
g7 přivésti jezdce do bezpečí.
c) Jinák možno krýti hrozicí mat 15.. Sh6—g5, ale
i tu po 16. Se3xh8 Jc6—e7, 17. VfIXf4 c7—c6
18. c2—c4 Dl5—dé, 19. Ví4Xf7 Je7—g6, z0
Vf7h7 bílý vyhraje.
d) Kdyby ihned 17. Sc3)h8 tu Sc8—e6.
Jen takto možno v útoku pokračovati. Nyní hroz
b4—b5 s násl. Sf6—e7+.
f) Hroži 23. SÍ6XK67 a 24. c4Xd5.
g) Tento lup král draze zaplatí. Poměrně lepší byl
23.. Kd6—d7 načež by bílý pokračoval 24. c5—c6-
Po b7xc6, 25. b5e0- Kd7xce, 26. Ve1—ctu
Kce—672, 27. De2—b2+ Kb7—cs, 28. Vo15c7—
a bílý vyhraje. Na 26.Kc6—d7 přichází opét obe
věže na c7 v úvahu. Po 24.. Kd7—e8, 25. De2—h5
spoutá černého úplně. Na 25..Sh6—g7 násl. 26.
Sí6g7 D8Xg7, 27. Dh5xd5 atd.
h) Vyhrává partii. Na 24. Sf6—h2 bere černý král
pešce na b5 a dostane se pak do bezpečí.
Proti hrozbě De2—c2 není lepší obrany. Na 24..
a7—a5 násl. 25. b5n6 Vasxn6, 26. De2—ce
Ke5—b6, 27. Se3—d41 e7—c5, 28. Ve1—bí-
Kb6—c6, 29. Dc2—b3 b7—b6, 30. Db3 —b5-
Ke6—b7, 31. Sd4xc5 atd.
Jestli 27. Kd7—c8 tu 28. Sc3—a5 Dí8—e7, 99
Vc1xc7+ De7x07, 30. Sa5e7 Kesc7, 31. VfI—
c1+. Kc7—ds, 32. Db5b7 Vas—c8, 33. Vet—cs-
Se6c8, 34. Db7d5- a vyhraje.
k) 30.De7Kc7, 31. Db7xa7i De7xa5 poněkud brv
prodloužilo. (Fr. Batík.)
jít 2e71
Jd
Jf
Jes
sh
Sf
SÍ
Kd
jít 2
Kb
jít 7
Kc
Batík
Francie
d 7
Vř 7e7 + dg 5 x
e 7
Kb 7
c 7
b 7
Sd
Jc
c 6
c 2
Xf 7
e 7 + . f
c 7
Xg 7
c 5
c 1
c 8
Kc 7
24
article
Parkely a linoleum skvěle pochv. „Blrine
Parkely a linoleum skvěle pochv. „Blrine
tekutým
ročně nejvýše 2krát, vln. klů-
olejovoskovým ckem se přetře, což zajišťeje
ledtidlem elegantní a smytelnou podlahu
Namahavé kartáčování a upotřebení ocelových pilin od-
padá. Všude k dostání bezbarvé 1/1 láhev K 3.—, 1/2 láhve
K 1.70, světlé i tmavší, 1/2 láh. K 2.50, 1/2 láh K 1 40
Jediný výrobce: J. Lorenz a spol., Cheb v čČ
a Böhme a Lorenc v Saské Kamenini.
1971/,08.
J Lorenz
Böhm
Lorenc
Cheb
K 1
28
article
Z rusk. přeložil J. Hora.
Z rusk. přeložil J. Hora.
Talmud je žídovským nábožen-
ským katechismem!
Židé a činy jejich dle učení
talmudu.
Toto dílo, přísně vědecké, lidově psané, bohatě
s mnoha sty cennými uměleckými vyobrazeními
vypravené — poučuje, co znamená talmud pro
život vůbec. Autor tohoto díla — ruský, na slovo
vzatý orientalista J. Ljutostanskij shrnul spoustu
historických a filosofických fakt s nestranností
svědomitostí vědce-hadatele. — Kniha ta byla vy-
znamenána ruskou panovnickou rodinou a mini-
sterstvem národní osvěty zvláštní cenou.
Je nesmírně důležito, by právě u nás
nalezl překlad tohoto epochálního
díla největšího porozumění a rozší-
ření jako na Rusi, kde dočkalo se bě-
hem několika let více vydání v obrov-
ském nákladu.
17372
První sešit o 3
arších velké a0 prave VySel.
J Hora
J Ljutostanskij
Rus
35
article
OBSAH: 1. Noc. 2. Budíček. 3. Probouzení vo-
jínů, 4. Všude živo, 5. Čety se člení a řadí.
6. Defilování vojska. 7. Klus myslivců. 8. Ná-
vrat vojínů. 9. K obědu. 10. Polední odpočinek.
11. Odchod k odpolednímu cvičení. 12. Cvičení
pěchoty a délostrelectva ve střelbě. 13. Napa-
doní nepřítele. 14. Útok. 15. Čepobití, 16. Mo-
dlitba. 17. Ruská Hymna. 18. Závěr.
Pro piano na 2 ruce K 3.—, pro hudbu decho-
vou partitura v opise K 10.— netto.
Napa
52
article
Kromě původního článku „Jubileum Tolstého“ od dra. K. Velemínského obsahuje 1. číslo
v rubrice „ČESKÉ REVUE“ výňatek ze studie o effektu filtračním vod spodních, ukazuje na otázku
opatření potřebného světla denního pro pracovní místa žákovská ve školách. V. Chaloupecký promlouvá
o Janu z Dražic, posledním biskupu pražském. Jos. Spálený pojednává o otázce vzdělání učitelstva stře-
doškolského. R. Tyršová ukazuje, na čem založit uměleckou výchovu našeho lidu. J. Theurer podává
své zkušenosti o pořádání lidových přednášek. Ml. E. Sadler promlouvá o národní výchové a ideálech so-
ciálních, stopuje se školství na Rusi. Jan Jindřich Pestalozzi ve vývoji theorie moderní výchovy jest výhorným
článkem výchovným J. Batelky. Jos. Petrák přimlouvá se, aby škola byla podporovatelkou spořivosti
mládeže. Kamil Krořta pojednává o kuriích a církevní správě zemí českých v době předhusitské. Frant.
Hýbl o slovanské liturgii na Moravě v IX. věku. Frid. Macháček o defenestraci prážské roku 1618.
Dr. Joe. Wolť popisuje bratry Růžového křiže. Dr. Zibrt perlařství, pípařství a brouskářství v Podkrko-
noší. J. Hanuě pojednává o počátcích král. české společnosti nauk. Frant. Novotný podává novější
literaturu o listech Platonových. Jos. Straka pojednáva o Štítného řečech nedělních a svátečních. Mil.
Tolstý
K Velemínský
V Chaloupecký
Jan
R Tyršová
J Theurer
E Sadler
Jindřich
Pestalozzi
J Batelka
Petrák
Krořt
František
Hýbl
Frid
Macháček
doktor
Joe
Zibrt
Novotná
Platonův
Straka
Dražice
Morava
Podkrco
53
article
Hýsek líčí Bürgerovy ohlasy v české literatuře. Ant. Procházka, „Děvín“ Šeb. Hněvkovského. Jos.
Janko podává přehled o tom, jak soudime dnes o starých Indoevropanech. H. Boczkowski píše o slo-
vanské vzájemnosti a studentském sjezda. Jan Krejčí o Osipu Schubinovi. V. J. Dušek podává názory
prof. dra. Drtiny o reformě středních škol. Dr. J. Stěhule pojednává o tom, jak vznikl nový zákon. Dr.
Karel Engliá o průmyslu a obchodu v král. českém. Prof. dr. A. Forel o alkoholu a jiných opojných
živatinách. Dr. Fr. Kuthan o rozumné životosprávě dítek. Dr. Ee. Lévy o vegetarismu a nervose Fe-
Žakavec o sochaři Bilkovi. Em. Havelka popisuje české konfesijní školy protestantské. Jos. Chu-
dáček pedopsychologickou literaturu italskou. Vojta Beneš čtenářský vývoj svých žáků. Adolť Černý
stav školství haličského ve světle číslic. M. Hajný, stav ob. školství v Srbsku. Ot. Kádner promlouv
několik slov k dějinám čes slabikáře v době obrození. Dr. G. Deuchler o manuheimské výstavé školní.
MUDr. K. Herfort o příčinách idiotie. MUDr. Jind. Matiegka o veřejné péči o ústavní ošetřování ne-
mocných a chorých dítek v král. českém. F. S. Řehoř podává charakteristiku děl Fr. Bílka. K. Domo-
rázek-Mráz líčí dílo Jana Novopackého. Dr. Rudolf Brož pojednává o slovanské konferenci v Praze.
Hýsek
Bürgerův
Procházka
Šeb
Hněvkovský
Janko
H Boczkowski
Krejčí
Osip Schubin
V J Dušek
profesor
doktor
Drtina
J Stěhule
Engliá
A Forel
Kuthan
Lév
Bilek
Havelka
Chu
Vojta Beneš
M Hajná
Otakar
Kádner
G Deuchler
K Herfort
MUDr
Jindo
Matiegka
F S
K Domo
Mráz
Jan novopacký
Brož
Děvín
Francie
Srbsko
Praha
ea
54
article
Emil Edgar o katotické církvi a architektuře. A. K. Dobruský o problému príva, o nevolnictví ve
Spoj. státech severoamerických. Dr. Pevný o osnové zákoua o nekalé soutéži. Dr. J. Honl o exposici če-
ského pomocného spolku pro nemocné plicními chorobami na jubilejní výstavě. Dr. J. Peňek liči dějiny
Ottova Slovníku naučného. Jos. Tvrzický popisuje sjezd slovanského pokrokového a svobodomyslného
studentstva. J. Podhajský průmyslové školství na jubilejní výstavé. Dr. Václav Nový ličí vůdčí motivy
polárních výprav. Immanuel Kant podává odpověď na otázku Co jest osvěta? Člen redakce „Přehledu
Revní“ Fr. Maštěra překládá dílo Elissée Reclusa „Člověk a země“, dále ličí se popis zjevů na kometách
svobodné zednářství, kritisuje se politická činnost katolického kněžstva, syllabus Pla X. a vykládá se o po-
měru morálky křesťanské a světské. Fr. Kraus přichází s článkem K reformě vyučování tělocviku, Jar.
Karásek popisuje novou školní lavici. Dr. Jos. Munzar pojednává o výživě dojnic vzhledem k mlé-
kařství. El. z Purkyňů podává referát z druhého sjezdu žen českoslovanských. Dr. M. V. Babáková
líčí společenský život žen. Pavla Mlaternová napsala vřelou vzpomínku na Julii Fantovou-Knsou, De. L.
Haškovec vypravuje o chorobách nervových. MUDr. Eliška Vozábová líčí ženu v boji proti alko-
holismu a Cyrili Horáček její hospodářské postavení.
Emil Edgar
A K Dobruský
doktor
Pevná
J Honl
J Peňek
Ottův
Tvrzický
J Podhajský
Nová
Kant
Elissée Reclus
Pla
František
Kraus
Karásek
Jos
Munzar
M V Babáková
Pavel Mlaternová
Fantův
L Haškovec
MUDr
Vozábová
Horáček
Francie
55
article
V rubrice CIZÍ REVUE v oddělení revní anglických analysuje Yves Guyot vliv my-
šlének anglických na ducha francouzského. H. Johnston dokazuje, že je v zájmu celé Velké Britanie,
aby si udržela přátelství Belgie. William Wnite není nadšen novými válečnými lodémi angl. systému
Dreadnought. H. Statham srovnává francouzské umění s uměleckou činností v Anglii. Budoucím presiden
tem Spojených států dle Wellmanna bude W. Taft. V „Contemporary Review podává se povšechný
úsudek o zákoně o vaření lihových nápojů. Henry Rosse popisuje Ilsena jako náboženského učitele
Teresa Billington Greig vyličuje vzbouření ženy, jež je známnou naší doby a jeví se ve všech tří
dách společnosti a ve všech dílech světa. Pojednává se o liberalismu a hlasovacím právu žen. N. Mlaci-
gnol líčí budoucnost Indie. Zajímavým je článek „Abbé Loisy a modernismus““, v němž se ličí rozpor mo-
dernismu a jejího představitele Abbéa Loisy scírkví. Hrabě Jos. Mailáth popisuje národnosti v Uhrách,
zastávaje se Madarů váči B örnsonovi a j. — V oddělení revuí francouzských popisuje Pau! Gsell
úpadek malířských salonů. G. Savič píše o Leonidu Andrejevovi. Vyličují se ohromné triumfy esperanta.
dle nichž je nešporno, že esperanto v nejbližším čase dojde úplného úspěchu. Alexander Ular zabývá
se otázkou, udiží-li Anglie Indii. F. Duchěne popisuje mohamedánskou ženu severní Afriky, dále řeší se
případně polská otázka v Prusku. Emile Faguet rozepisuje se o ctitelích Marie Antonietty. Marylie
Yves
H Johnston
Wnite
H Statham
W Taft
Ross
Ilsen
Billington Greig
Loisa
Abbé
Madar
G Savič
Andrejev
Alexander Ular
Faguet
Antonietta
Velká Británie
Belgie
Anglie
spojený stát
Indie
Jos
Uhry
severní Afrika
Prusko
Wellmann
Contemporara Review
Dreadnought
56
article
Markovič popisuje ženu a perskou revoluci. Géarard de Lacaze-Duthiers líči novou poetickou
školu, jež se utvořila ve Francii pode jménem „Vislonáři“. Alfréd Mézieres uveřejňuje poznámky
k soukramé korrespondenci královny Víktorie. Hrabě d' Haussonville podává studi o Octave Gréar-
dovi. Ernest Cartier uveřejňuje korrespondenci Guizotovu s Léonce de Lavergne. André Renar
pojednává o zeme dělských daních, L. Duguit o syndikalismu. — V oddělení revní italských podává
1. Luzzati bilanci opatření, jež učiněna v Evropě a zejmena v Italii k podpoře invalidů práce a stáří.
Markovič
Duthiers
Mézieres
Haussonville
Cartier
Guizotův
Léonce
Lavergne
Renar
Francie
Octave Gréar
Evropa
Italia
Géarard jít Lacaz
57
article
Mario Mandarini věnuje pozornost olázce universitní. Leonarda Blanchi uveřejňuje studii o únav
mozkové. Orazio Bacci vzpomíná na literární přátele Carducciovy. G. Farneti uvažuje o politice bal-
kánské. Revne „Rassegna Nazionale“ obsahuje serii zajímavých článků o ženě. Maria Persico-Mezza-
oapo pojednává o mravní výchově ženy. — V oddělení revuí německých oznamuje se, že nervéžský
publirista Joh. Filset vydal knihu o Björnsonovi. F. V. Krejčí ve svém českém dopise oznamuje smr
Sv. Čecha a oceňuje jeho dílo, jakož i Macharův „Řím“. G. Witkowski referuje o zajímavé knize, popi-
sující vývoj francouzského divadla. — V oddělení revuí ruských poslanec Alexinski uveřejňuje vzpo-
minky na to, co zažil v druhé ruské dumě. Výborné jsou i „Literární vzpomínky“ známého ruského právnika.
státníka a spisovatele Anatolie Koni, jenž žil dlouhá léta v přátelských stycích s Turgeněvem, Dostojev-
ským. Někrasovem, Pisemským a j. — V příštích číslech bude rubrika cizích revní ještě rozmnožena
o revue esperantské, japonské, nizozemské, polské, portugalské, španělské a j. v.
Mario
Leonard Blanchi
Orazio
Carducciův
Nazionale
Marius Persico
Björnson
F V Krejčí
Čecho
Macharův
G Witkowský
Alexinski
Anatolie Koni
Někrasov
Pisemský
Mezzo
Řím
Turgeněv
Dostojev
58
article
V rubrice „NAŠE ŽURNALISTIKA“ nezapomínáno na naše menšiny na severu Čech
J. K. Pojezdný popisuje Dražďany, A. Král otevření „Nagelova dómu ve Sloupských jeskyních“, podro-
buje se kritice alkoholismus na Slovácku, otištěny jsou vzpominky na Jana Vlastimila Steyskala, popisuje se
obchodní smlouva se Srbskem, V. Flajéhans píše o ruské vědě a hnutí husitském, je tu vzpomínka na
selské osvobození, líčí se výborně Bismark, Gabriela Foustková promlouvá o škole proti životu, člen
redakce „Přehledu Revuí“ Max Leonler o počátcích novodobé organsace venkovského divadla, mluví se
o menšinovém školství, jsou zde otištěny vzpomínky na pokrokové hnutí, popisuji se agrární revoluce
v Rusku, ochrana dětí v Anglii, zkušenosti průmyslníka o kratší době pracovní, pohřbívání ohném, kromé
různých drobných zpráv, jež zajímavost každéhe čísla jen zvětšují
Kromě toho je bohatá rubrika: „Z pracovních stolů“, v níž oznamují se novinky, jež v brzké
době objeví se na literárním trhu nebo jež nedávno vyšly, dále ještě bohatší „Zprávy literárnía
umělecké“. Konečně sestavil do tohoto čísla člen redakce „Přehledu Revní“ Ant. Dolenský: „Se-
znam článků a pojednání uveřejněných v středoškolských výročních progra-
mech za r. 1907/82, jímž se zajisté zavděčíme jak pp. protesorům, taki profesorským knihovnáma
ředitelstvím všech středních škol. Člen redakce „Přehledu Revuí“ Lad. J. Živný pořádá v každém čísle
„Přehled literárních kritik“.
Čo
Pojezdná
Dražďana
A Král
Nagelův
Jan
Vlastimil
Steyskal
V Flajéhans
Foustková
Leonler
Antonín
Dolenský
J Živná
Slovácko
Srbsko
Rusko
Anglie
62
article
PERi
PERi
jenž vychází za vrchní redakce PŘEMYSLA OT. PLAČKA a součinnosti vyni-
kajících odborných redaktorů a spolupracovníků zvučných jmen, nejobsáhlejíi
a nejdůležitější revuí českou, jež neméla by scházeti na stole žádného českého
intelligenta.
Elaste so za odběratele
této vědecké encyklopaedie, jež vám bude bohatou čítárnou a naučným slovní-
kem současných událostí a vědomostí jak ve vědeckém a kulturním světě če-
ském, tak i cizím.
Ukázkové čísla
expeduje se každému, kdo se o ně korrespondenčním lístkem neb ve formě reklamace přihlásí.
Předplatné a kor. čtvrtletně přijímá
redakce I ad
Přemysl Otakar
Plaček