ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 84f5ac90-7734-11dc-b655-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 63 celkem · entity: person 204, place 70, org 17, work 30
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNLLISTY
3 masthead
27. září 1908. Číslo 267.
4 article Lékařská hlidka..
Lékařská hlidka.. nnn Dělnické domky a levně byty lidové, Dr. M. Peroulka, c. k. okr. lékař v Jihlavš. II. Na úrodnou a připravenou půdu padlo símě opravných snah ve Francii. Zde jmenovitě správs státních dolů ve příčině asanace obylných poměráv svého dělnictva s uznání hodnou horlivosti postu- puje. Dle Füllera ubylována byla již r. 1868 na hu- tích courrierských skoro polovina rodin dělnických v 1126 domcích, správou dolů slátních zřízených U každého domku, z nichž vždy několik tvořilo ma lou skupinu, byla zahrada výměry asi jednoho aru 5585 dšlníků a členů jich rodin obývalo tyto domky a platilo nájemné, rovnající se asi třetině činže, místř obvyklé. Za domek se zahradou, sklepem, pokoji v přízemí a 2 pokoji v patře, placeno 5 fr., z byt o 1 pokoji a kabinetu v přízemí a 2 pokojích v patře 4 Ir., za byt a 1 pokoji v přízemí, o 1 po- koji v patře 3 fr. měsíčního nájemného. Podobným způsobem postaraly se o svoje dělnictvo správy dolo v Bethune, Meurchin, Lievin, Bruay, Anrin, Nocu Vicoigne, Aniche, Douchy, Roche-la- Moliěre a Ron- champ. Rovněž v Německu přikročují poměrně, záhy podnikatelé po příkladu státu ku praktickému řešen otázky bytů dělnických a sice tím způsobem, že. 1. zřizují vlastním náskladlem domiky a pak je ze levný veníz dělnictvu prona jima í 2. vlastním nákladem zbudované domky děl kům odprodávají; zkrrenjvlovu 3. podporují stavbu domků, poskytujíce dělníkůn premie a peněžité zápůjčky, neb přenechávajíce jin přesně určená místa sfavební 4. poskytují peněžilé zápůjčky ke stavbě, domk na libovolných místech. eitu
M Peroulka Füller Ir Bruay Anrin Doucha Ron Francie Bethune Meurchin Lievin Německo Aniche RocheleMoliěre Noca Vicoigne
5 article
Dle zpráv zdrav rady dra. Fallera“) uděleno byl na pruských fiskálních dolech v r. 1893 100 prem v calkovém obnosu 89.685 mk. V témaže roce poskyi nuto bylo touž správou 155.000 mk. půjček na stavhu 99 donků. Při udílení zmíněných beneficií béřen s zřetel pouze na úplně zachovalé a bozůhonně dělníky. již pak mezi sebou o premie a půjčky losuj Od roku 1865 do roku 1890 rozděleno bylo v Prusku státních premií na stavbu domků dělnických 3,491815 mk. a poskytnuto k témuž cili 6,050.545 mk zapůjčkou Obdarovaní dělníci povinni jsou šetřiti přesne následujících zdravolních předpisů: domky, na něž poskytnufa byla promic, musí míti nejméně 40 m zastavené plochy a obsahovati kromě kuchyně ještě 3 obylné prostory, jichž úhrnná plocha 32 m2 se rovná; zbudovány mají býti z dobrého, ohniv zdor ného materiálu; podlaha ležeti má nejméně 45 cm výše, nežli nejvyšší bod bezprostředního okolí, je tak upraviti jest, aby na všoch stranách směrem o domků se sklánělo, Majitel nově vyslavěného domku povinen jes Eydleti v témže nejméně 10 let a smí majetek svů po uplynut této lhůty pouze se svolením správy dolo aktivním horníkům prodati. Zápůjčky, jež se až do výše 15.000 mk. nezúr čitelně poskytují, splácejí se měsiční obnosy 3—15 mk. tak, aby celoroční splálka 10% celé půjčky činila
Faller m 2 centimetr
6 article
I v Anglii, Belgii, Švýcarech a Spojených slá tech amerických těší se hyziena bytů dělnických účinné podpoře sthtu i jednotlivých podnikalelův Nemohouce tuto zacházeti na bližší, byť i ne sna veškoré zajímavosti prostě údaje, poznamenáváme zde jen, že dle zpráv státního stavitele Walthera Lewesa) v Londýně samém vydáno již v letoel 1855—1889 přes 27,000.000 mk. a v lelech pozděj- ších obnosy nepoměrně větší na účely asanační an stavbu domků dělnických. Významnou epochou v dějinách domků dělu. ckých v Rakousku jest r. 1892. Roku tohote vydán byl zákon,) týkajíci se 24letého osvobození novo- staveb s byty dělnickými od daně činžovní. Dle § 1. zmíněného právě zákona osvobozeny jsou od daně císařským patentem ze dne 23. února r. 1820, po piipadě § 7. zákona ze dne 9. února 1882 (F. z. č. 17 předopsané ony domky, jež zřízeny byly: a) obcemi, dobročinnými spolky a ústavy pro Bělníky; b) dělnickými společenstvy pro jich členny c) podnikateli pro osoby, jimi zaměstnané.
Walther Anglie Belgie Švýcar spojený slý Londýn Rakousko spolek a ústav pro Bělníka
7 article
Tyto výsady nabývají však platnosti jen v vněe zemích, v níchž zemskými zákony dotčeným dem- kům po celou dobu osyobození od daní stálních tee osvobození od zemských a okresních přírážek, jako i sleva na přirážkách obecních zaručena jest. Dle 3 3. cit. zákona nemají nároků na řečené úlevy domky, jichž podlahy niže, nežli povrch ne- bližšího okoli položeny jsou. Plocha podlahy jednoh obytného prostoru nesmí býti menší 15 m' a nesmí prevyšova.. 30 m'; v bytecl, majících vice prastoro. musí úhrnná plocha rovnati se nejméně 40 m2, se- amí však býli větší 75 m Roční nájemné za 1 m' obytného prostoru ne- smí přesahovati: a) ve Vídni 1 zl. 75 kr., b) ve městech, více nezli 10.000 obyvatel čie jících, 1 zl. 15 kr. e) v menších mě- ech 80 k Úlevy, řečeným zákonem skýtané, vzlahujíse dle § 7. pouze na dělnické domky, jež zřízeny byly v průběhu deseti let po prohlášení zákona ze dne 9. únpra 1892 (ř. z. č. 37).
Vídeň m 2
8 article
Naděje, jež kladl zákonodárce i strany intereso- wané do vícekráte dotčeného zákona va příčině za- mýšleného vzpružení stavebního ruchu, pokud domko dělnických se tkne, selhaly úplně. Za celou ténsě dobu platnosti zminěného zákona — od r. 1832 do z. 1901 — uděleno bylo v celém Rakousku pouze 319 domům s dělnickým. byty 24leté osvobození o daně činžovní, Za téchto poměrů jevilo se býti nutným, be lhůtu pro stavbu dělnických domků, majících nárck na osvobození od daně, na další neurčitou dobu pro- dloužiti, aneb nový zákon o domech dělnických vy- dati. Po předchozím šetření rozhodla se vláda pro alfernativu druhou. Zákon ze dne 8. července 1902, ř. z. č. 144, vy- niká, s hlediska našeho posuzováno, nad zákon zr 1892 ve dvou směrech a sice potud, že obsahuje přesná a — což bezpodmínečně uznati jest — libe- rální ustanovení, jimiž definuje pojem „dělníka“ pakež i polud, že formuluje dosti precisně zdravota podmínky, na jichž splnění osvobození od daně zá- vislým činí. Die § 2. zákona z r. 1902 dlužno ony osoby za Bčlniky považovati, „jež v zemědělských, řemeslnych 1) Handbuch der Hygiene, Th. Weyl IX. sv. )Oest. Baudienst., ročník 1904. Zákon ze dne 9. února 1892, f. z. č. 37,
Weyl der Hygien
9 article
aneb jiných, na výdělek zařízených závodech, přp ve veřejných neb privátních úslavech zaměstiiány jsou a jichž roční příjem po smyslu zákona ze dne 25. října 1896, ř. z. č. 220, nepřevyšuje: a) u osob osamělých 1200 korun, bi B) u rodin o 2—4 člencch 1800 kor., Hel c) u rodin o 5 a více členech 2400 kor. Vo Vídní a ve všech městech, majících více nežl 50.000 obyvatel, stanovena ve právě dotčené pří čině o 1/4, pokud se týče o vyšší hranice ročního příjmu. Dle § 3. jest čtyřiadvacetiletě osvobození od dane přizněno nejen domům, pronajatým aktivním dělní kům, nýbrž i takovým domům, v nichž: 1. jistá část, nepřesahující však 4 obylných prostorů dotyčných domů, výdělku neschopným dš níkům, neb jiným osobám, jichž roční příjem hrani v § 2. udanou nepřevyšuje a které se nalézají ve slu žobním neb znopatřovacím poměru, za obydlí slouži 2. v nichž jednotlivé prostory přenechány jsou obyvatelům ke společnému používání, jako na p prádelny, jídelny, čítárny, knihovny atd.; 3. v nichž jednotlivých prostorů jako bytu pr orgány, správou domů pověřené, se používá; 4. jichž jednotlivé části buď majilelům, nájem- cům neb zástupcům těchže, pokud provozují takove živnosli, jež politickým úradem prohlášeny byly za nulné k aprovisionování osob, v dotyčných domech bydllcích, vyhraženy jsou.
Vídeň bi B Hela c
10 article
Prodej a výčep líhových nápojů v budovácho daně osvobozených jest bezvýminečně zakázán. Die § 5. odst. 7. přiznáno býti může osvobozen od daně pouze domům, v nichž — nehledě k jiným zdravtním podmínkám, o kterých se tuto zmiňovat nelze — plocha obytných prostorů: a) u bytů o 1 místnosti nejméně 16, nejvíe 25 me, b) u bytů o 2 obytných proslorách nejméně 20 nejvíce 35 m2, c) u bylů o 3 obytných prostorách nejméně 30 nejvicé 80 m' činí. Dle § 22. vztahují se cílovaná uslanovení z kona na dělnické domy, jež v průbčhu 20 let ode de platnosti zákona ze dne 8. července 1902 zřízeny byly, pokuď se týče zlízeny budou. * „Časopis lékařův českých“. 39. číslo přiná tento zajímavý obsah I. Práce původní: 1. Prof. dr Lad. Haškovec: Spaslická forma syringomyelie, 2 Dr. E. Chocholka: Pokusy o novou therapii cistitidy Práce z oddělení prof. dra. Janovského. 3.S doc. dr. J. Bukovský: Gonorrhoe externa. (Pokraě.
profesor doktor Lada doktor Janovský docent J Bukovský Gonorrhoe extern
11 article
— II. Rozhlody: Přehled nejlůležitějších porodni- ckých a gynaekologických prací v r. 1908. Do mě- síce srpna. — III. Spolky a sjezdy: IV. sjezd čes. pří- rodozpylcův a lékařův v Praze od 6. do 10. června 1908. Z mezinárodního kongresu pro tuberkulosu. konaného ve Washingtonu ve dnech 21. září až 12. října 1928. 32. shromáždění Německého spolku pro veřejné zdravotnictví v Brémách dne 11.—13. září 1907. — IV. Zprávy. — V. Réceptář. — VI. Seznam přednášek na české universitě Karlo Ferdina ndově v Praze v zimním běhu 1908-9. — K číslu přiložen jest 36. číslo „Vestníku“, orgánu lékařské komory pro království české a lékařské komory moravské. Obsa- huje články: O svobodné volbě lékaře u nemocen- ských pokladen. Autor, dr. Helbich z Libně, stav se tu proti většině pokladenských lékařů v Rakousku. která jent pro svobodnou volbu. — Dr. Kotýnek ze Žižkova má zde dva články: „Buďme na stráži!“ „Dosavadní výsledky naší stavovské organisace na Moravě.“ Starosta organisace volá lékaře na strá Vzlilodem k chystaným projektům v zemském zdm- votním a v řišském nemocenském zákonodárství. Bu- dou-li zásady říského nemocenského pojišťování při- jaty tak, jak byly navrženy — t. j. bude-li tu lékai hráti úlohu špatně placené služky, sloužící na něko likadenní výpověď, jako dle zákonodárství z let osm- desátých a devadesátých — pak kráčí na lékařskou organisaci zkouška hlavní, oblěžkací: Boj na celě čáře v celé říši. Jak daleko česká organisace jesl. do vídáme se právě ze druhého článku Kotýnkova. Orga- nisace každým dnem rosle. Zpráva časopisecká. Revue v neurologii, psy chiatrii, fysikální a diaetické therapii. sešit 9. ná sledkem nepředvídaných technických překážek vyjd 1. října. Číslo 255.
V Réceptář Ferdin Helbich doktor Kotýnek Kotýnkův Praha Washington Brémy Libeň Rakousko Žižkov lékařský komora pro království český a lékařský komora organizace na Morava
12 article
Šachy- Pořadá J. Ralovs ký. Veškeré dopisy adrasovány buďtež: J. Rašovsk Uh. Ostroh, Morava. Úloha čís. 417. (Originál.) Frant Ma to uše k, Smársc hov.
J Ralovs J Rašovsk ma Smársc Morava
13 article
Mat ve 3 tazích.
14 article
Partie č. 358. Hrána korespondenčně r. 1909. Muziův gambit. Černý: T. v. Kéler Bílý: Fr. Batík, Mödling. Praha. 12. Je3—d5 Ke8 — ds e7— e5 1. 62—e4 13. Dfa—ezla) Je7x« dát e5xxkKc f4 2. f2—f4 14. Se4xd5 Dí5xd5 3. Jg1—f3 g7—g5 15. Sd2—e3! Dd5—c5- g5—g4 4. Sf1—ct 16. Kg1—hl d7—d5 gixc f 5. 0—0 17. Se3—f6-+d) Kd8—d7 Dds— fe 6. Ddrxkcfs 18. Sfuxh8 Dc5—f8 Df6»s ei 64— 65 19. Sh8—f6 Kd7—de Sf8—h 8. d2— ds 20. b2—b4te) Sc8—e6 J18 — ce 9. Jb1—cs 21. b4—b5 Jc6—e7 Jg8—ez 10. Scl —ds 22. c2— c4lf) De5—fb Je7—gu 11. Val—el
Muziův Černá Batík Dd Francie Mödling Praha Sculptor Val e 7 Sd 2 Sf 1 Sf 8
15 article
Kdexccbn 28. Db5x bv Va8—es 23. c4—c5 +! 29. Sc3—a5 Dfs—7 24. Sf6—c3th) Ko5bo 25. d3—d4 Kb5—c6 30. Ve1xcvl Ve8x«evk 26. Vel—c1 Kc6—d7 31. Víl—cl a černý se vzdal. 27. De2—b5-+. Kd7— dsj) Sd2—d3, načež Vh8—eslje a) Dříve hrávalo se 13. nejlepší odpovědí. Tuh učiněný zavedl Čigorin. b) Na 13. Vh8—28 násl. 14. 8d2xf4 Sh6xKfá, 15. VftXf4 Dí5—g5, 16. Vf4xf7 (chybné bylo by 16. Vf4—g4? Dg5—h5l, 17. Jd5e7 Dhö—c5++ [na 17.Je6xe7 následuje mat ve 3 tazích], 18. Kgl—
Sf Kd Čigorin Virginie Vela c 5 + ! 29 Df — 7 24 c 6 30 sh c 5 + +
16 article
h1 Je6xe7 atd.), 16..d7—de (Jc6—d4 nelze pro 17. De2e71) 17. Jd5—fe Je6—e5 (jestli 17.. Sc8—d7 tu 18. Jf6xe8 Sd7xe8, 19. Vf7xch7 a bílý vyhraje), 18. Jf6e8 Je5)f? (po 18.. Kd8x2e9, 19. Vř7e7+ Dg5xe7, 20. d3—d4 vyhraje bílý) 19. Sc4xf7 a bílý hrozí tahy Je8xc7 nebo Jes— g7 přivésti jezdce do bezpečí. c) Jinák možno krýti hrozicí mat 15.. Sh6—g5, ale i tu po 16. Se3xh8 Jc6—e7, 17. VfIXf4 c7—c6 18. c2—c4 Dl5—dé, 19. Ví4Xf7 Je7—g6, z0 Vf7h7 bílý vyhraje. d) Kdyby ihned 17. Sc3)h8 tu Sc8—e6. Jen takto možno v útoku pokračovati. Nyní hroz b4—b5 s násl. Sf6—e7+. f) Hroži 23. SÍ6XK67 a 24. c4Xd5. g) Tento lup král draze zaplatí. Poměrně lepší byl 23.. Kd6—d7 načež by bílý pokračoval 24. c5—c6- Po b7xc6, 25. b5e0- Kd7xce, 26. Ve1—ctu Kce—672, 27. De2—b2+ Kb7—cs, 28. Vo15c7— a bílý vyhraje. Na 26.Kc6—d7 přichází opét obe věže na c7 v úvahu. Po 24.. Kd7—e8, 25. De2—h5 spoutá černého úplně. Na 25..Sh6—g7 násl. 26. Sí6g7 D8Xg7, 27. Dh5xd5 atd. h) Vyhrává partii. Na 24. Sf6—h2 bere černý král pešce na b5 a dostane se pak do bezpečí. Proti hrozbě De2—c2 není lepší obrany. Na 24.. a7—a5 násl. 25. b5n6 Vasxn6, 26. De2—ce Ke5—b6, 27. Se3—d41 e7—c5, 28. Ve1—bí- Kb6—c6, 29. Dc2—b3 b7—b6, 30. Db3 —b5- Ke6—b7, 31. Sd4xc5 atd. Jestli 27. Kd7—c8 tu 28. Sc3—a5 Dí8—e7, 99 Vc1xc7+ De7x07, 30. Sa5e7 Kesc7, 31. VfI— c1+. Kc7—ds, 32. Db5b7 Vas—c8, 33. Vet—cs- Se6c8, 34. Db7d5- a vyhraje. k) 30.De7Kc7, 31. Db7xa7i De7xa5 poněkud brv prodloužilo. (Fr. Batík.)
jít 2e71 Jd Jf Jes sh Sf SÍ Kd jít 2 Kb jít 7 Kc Batík Francie d 7 Vř 7e7 + dg 5 x e 7 Kb 7 c 7 b 7 Sd Jc c 6 c 2 Xf 7 e 7 + . f c 7 Xg 7 c 5 c 1 c 8 Kc 7
24 article Parkely a linoleum skvěle pochv. „Blrine
Parkely a linoleum skvěle pochv. „Blrine tekutým ročně nejvýše 2krát, vln. klů- olejovoskovým ckem se přetře, což zajišťeje ledtidlem elegantní a smytelnou podlahu Namahavé kartáčování a upotřebení ocelových pilin od- padá. Všude k dostání bezbarvé 1/1 láhev K 3.—, 1/2 láhve K 1.70, světlé i tmavší, 1/2 láh. K 2.50, 1/2 láh K 1 40 Jediný výrobce: J. Lorenz a spol., Cheb v čČ a Böhme a Lorenc v Saské Kamenini. 1971/,08.
J Lorenz Böhm Lorenc Cheb K 1
28 article Z rusk. přeložil J. Hora.
Z rusk. přeložil J. Hora. Talmud je žídovským nábožen- ským katechismem! Židé a činy jejich dle učení talmudu. Toto dílo, přísně vědecké, lidově psané, bohatě s mnoha sty cennými uměleckými vyobrazeními vypravené — poučuje, co znamená talmud pro život vůbec. Autor tohoto díla — ruský, na slovo vzatý orientalista J. Ljutostanskij shrnul spoustu historických a filosofických fakt s nestranností svědomitostí vědce-hadatele. — Kniha ta byla vy- znamenána ruskou panovnickou rodinou a mini- sterstvem národní osvěty zvláštní cenou. Je nesmírně důležito, by právě u nás nalezl překlad tohoto epochálního díla největšího porozumění a rozší- ření jako na Rusi, kde dočkalo se bě- hem několika let více vydání v obrov- ském nákladu. 17372 První sešit o 3 arších velké a0 prave VySel.
J Hora J Ljutostanskij Rus
35 article
OBSAH: 1. Noc. 2. Budíček. 3. Probouzení vo- jínů, 4. Všude živo, 5. Čety se člení a řadí. 6. Defilování vojska. 7. Klus myslivců. 8. Ná- vrat vojínů. 9. K obědu. 10. Polední odpočinek. 11. Odchod k odpolednímu cvičení. 12. Cvičení pěchoty a délostrelectva ve střelbě. 13. Napa- doní nepřítele. 14. Útok. 15. Čepobití, 16. Mo- dlitba. 17. Ruská Hymna. 18. Závěr. Pro piano na 2 ruce K 3.—, pro hudbu decho- vou partitura v opise K 10.— netto.
Napa
52 article
Kromě původního článku „Jubileum Tolstého“ od dra. K. Velemínského obsahuje 1. číslo v rubrice „ČESKÉ REVUE“ výňatek ze studie o effektu filtračním vod spodních, ukazuje na otázku opatření potřebného světla denního pro pracovní místa žákovská ve školách. V. Chaloupecký promlouvá o Janu z Dražic, posledním biskupu pražském. Jos. Spálený pojednává o otázce vzdělání učitelstva stře- doškolského. R. Tyršová ukazuje, na čem založit uměleckou výchovu našeho lidu. J. Theurer podává své zkušenosti o pořádání lidových přednášek. Ml. E. Sadler promlouvá o národní výchové a ideálech so- ciálních, stopuje se školství na Rusi. Jan Jindřich Pestalozzi ve vývoji theorie moderní výchovy jest výhorným článkem výchovným J. Batelky. Jos. Petrák přimlouvá se, aby škola byla podporovatelkou spořivosti mládeže. Kamil Krořta pojednává o kuriích a církevní správě zemí českých v době předhusitské. Frant. Hýbl o slovanské liturgii na Moravě v IX. věku. Frid. Macháček o defenestraci prážské roku 1618. Dr. Joe. Wolť popisuje bratry Růžového křiže. Dr. Zibrt perlařství, pípařství a brouskářství v Podkrko- noší. J. Hanuě pojednává o počátcích král. české společnosti nauk. Frant. Novotný podává novější literaturu o listech Platonových. Jos. Straka pojednáva o Štítného řečech nedělních a svátečních. Mil.
Tolstý K Velemínský V Chaloupecký Jan R Tyršová J Theurer E Sadler Jindřich Pestalozzi J Batelka Petrák Krořt František Hýbl Frid Macháček doktor Joe Zibrt Novotná Platonův Straka Dražice Morava Podkrco
53 article
Hýsek líčí Bürgerovy ohlasy v české literatuře. Ant. Procházka, „Děvín“ Šeb. Hněvkovského. Jos. Janko podává přehled o tom, jak soudime dnes o starých Indoevropanech. H. Boczkowski píše o slo- vanské vzájemnosti a studentském sjezda. Jan Krejčí o Osipu Schubinovi. V. J. Dušek podává názory prof. dra. Drtiny o reformě středních škol. Dr. J. Stěhule pojednává o tom, jak vznikl nový zákon. Dr. Karel Engliá o průmyslu a obchodu v král. českém. Prof. dr. A. Forel o alkoholu a jiných opojných živatinách. Dr. Fr. Kuthan o rozumné životosprávě dítek. Dr. Ee. Lévy o vegetarismu a nervose Fe- Žakavec o sochaři Bilkovi. Em. Havelka popisuje české konfesijní školy protestantské. Jos. Chu- dáček pedopsychologickou literaturu italskou. Vojta Beneš čtenářský vývoj svých žáků. Adolť Černý stav školství haličského ve světle číslic. M. Hajný, stav ob. školství v Srbsku. Ot. Kádner promlouv několik slov k dějinám čes slabikáře v době obrození. Dr. G. Deuchler o manuheimské výstavé školní. MUDr. K. Herfort o příčinách idiotie. MUDr. Jind. Matiegka o veřejné péči o ústavní ošetřování ne- mocných a chorých dítek v král. českém. F. S. Řehoř podává charakteristiku děl Fr. Bílka. K. Domo- rázek-Mráz líčí dílo Jana Novopackého. Dr. Rudolf Brož pojednává o slovanské konferenci v Praze.
Hýsek Bürgerův Procházka Šeb Hněvkovský Janko H Boczkowski Krejčí Osip Schubin V J Dušek profesor doktor Drtina J Stěhule Engliá A Forel Kuthan Lév Bilek Havelka Chu Vojta Beneš M Hajná Otakar Kádner G Deuchler K Herfort MUDr Jindo Matiegka F S K Domo Mráz Jan novopacký Brož Děvín Francie Srbsko Praha ea
54 article
Emil Edgar o katotické církvi a architektuře. A. K. Dobruský o problému príva, o nevolnictví ve Spoj. státech severoamerických. Dr. Pevný o osnové zákoua o nekalé soutéži. Dr. J. Honl o exposici če- ského pomocného spolku pro nemocné plicními chorobami na jubilejní výstavě. Dr. J. Peňek liči dějiny Ottova Slovníku naučného. Jos. Tvrzický popisuje sjezd slovanského pokrokového a svobodomyslného studentstva. J. Podhajský průmyslové školství na jubilejní výstavé. Dr. Václav Nový ličí vůdčí motivy polárních výprav. Immanuel Kant podává odpověď na otázku Co jest osvěta? Člen redakce „Přehledu Revní“ Fr. Maštěra překládá dílo Elissée Reclusa „Člověk a země“, dále ličí se popis zjevů na kometách svobodné zednářství, kritisuje se politická činnost katolického kněžstva, syllabus Pla X. a vykládá se o po- měru morálky křesťanské a světské. Fr. Kraus přichází s článkem K reformě vyučování tělocviku, Jar. Karásek popisuje novou školní lavici. Dr. Jos. Munzar pojednává o výživě dojnic vzhledem k mlé- kařství. El. z Purkyňů podává referát z druhého sjezdu žen českoslovanských. Dr. M. V. Babáková líčí společenský život žen. Pavla Mlaternová napsala vřelou vzpomínku na Julii Fantovou-Knsou, De. L. Haškovec vypravuje o chorobách nervových. MUDr. Eliška Vozábová líčí ženu v boji proti alko- holismu a Cyrili Horáček její hospodářské postavení.
Emil Edgar A K Dobruský doktor Pevná J Honl J Peňek Ottův Tvrzický J Podhajský Nová Kant Elissée Reclus Pla František Kraus Karásek Jos Munzar M V Babáková Pavel Mlaternová Fantův L Haškovec MUDr Vozábová Horáček Francie
55 article
V rubrice CIZÍ REVUE v oddělení revní anglických analysuje Yves Guyot vliv my- šlének anglických na ducha francouzského. H. Johnston dokazuje, že je v zájmu celé Velké Britanie, aby si udržela přátelství Belgie. William Wnite není nadšen novými válečnými lodémi angl. systému Dreadnought. H. Statham srovnává francouzské umění s uměleckou činností v Anglii. Budoucím presiden tem Spojených států dle Wellmanna bude W. Taft. V „Contemporary Review podává se povšechný úsudek o zákoně o vaření lihových nápojů. Henry Rosse popisuje Ilsena jako náboženského učitele Teresa Billington Greig vyličuje vzbouření ženy, jež je známnou naší doby a jeví se ve všech tří dách společnosti a ve všech dílech světa. Pojednává se o liberalismu a hlasovacím právu žen. N. Mlaci- gnol líčí budoucnost Indie. Zajímavým je článek „Abbé Loisy a modernismus““, v němž se ličí rozpor mo- dernismu a jejího představitele Abbéa Loisy scírkví. Hrabě Jos. Mailáth popisuje národnosti v Uhrách, zastávaje se Madarů váči B örnsonovi a j. — V oddělení revuí francouzských popisuje Pau! Gsell úpadek malířských salonů. G. Savič píše o Leonidu Andrejevovi. Vyličují se ohromné triumfy esperanta. dle nichž je nešporno, že esperanto v nejbližším čase dojde úplného úspěchu. Alexander Ular zabývá se otázkou, udiží-li Anglie Indii. F. Duchěne popisuje mohamedánskou ženu severní Afriky, dále řeší se případně polská otázka v Prusku. Emile Faguet rozepisuje se o ctitelích Marie Antonietty. Marylie
Yves H Johnston Wnite H Statham W Taft Ross Ilsen Billington Greig Loisa Abbé Madar G Savič Andrejev Alexander Ular Faguet Antonietta Velká Británie Belgie Anglie spojený stát Indie Jos Uhry severní Afrika Prusko Wellmann Contemporara Review Dreadnought
56 article
Markovič popisuje ženu a perskou revoluci. Géarard de Lacaze-Duthiers líči novou poetickou školu, jež se utvořila ve Francii pode jménem „Vislonáři“. Alfréd Mézieres uveřejňuje poznámky k soukramé korrespondenci královny Víktorie. Hrabě d' Haussonville podává studi o Octave Gréar- dovi. Ernest Cartier uveřejňuje korrespondenci Guizotovu s Léonce de Lavergne. André Renar pojednává o zeme dělských daních, L. Duguit o syndikalismu. — V oddělení revní italských podává 1. Luzzati bilanci opatření, jež učiněna v Evropě a zejmena v Italii k podpoře invalidů práce a stáří.
Markovič Duthiers Mézieres Haussonville Cartier Guizotův Léonce Lavergne Renar Francie Octave Gréar Evropa Italia Géarard jít Lacaz
57 article
Mario Mandarini věnuje pozornost olázce universitní. Leonarda Blanchi uveřejňuje studii o únav mozkové. Orazio Bacci vzpomíná na literární přátele Carducciovy. G. Farneti uvažuje o politice bal- kánské. Revne „Rassegna Nazionale“ obsahuje serii zajímavých článků o ženě. Maria Persico-Mezza- oapo pojednává o mravní výchově ženy. — V oddělení revuí německých oznamuje se, že nervéžský publirista Joh. Filset vydal knihu o Björnsonovi. F. V. Krejčí ve svém českém dopise oznamuje smr Sv. Čecha a oceňuje jeho dílo, jakož i Macharův „Řím“. G. Witkowski referuje o zajímavé knize, popi- sující vývoj francouzského divadla. — V oddělení revuí ruských poslanec Alexinski uveřejňuje vzpo- minky na to, co zažil v druhé ruské dumě. Výborné jsou i „Literární vzpomínky“ známého ruského právnika. státníka a spisovatele Anatolie Koni, jenž žil dlouhá léta v přátelských stycích s Turgeněvem, Dostojev- ským. Někrasovem, Pisemským a j. — V příštích číslech bude rubrika cizích revní ještě rozmnožena o revue esperantské, japonské, nizozemské, polské, portugalské, španělské a j. v.
Mario Leonard Blanchi Orazio Carducciův Nazionale Marius Persico Björnson F V Krejčí Čecho Macharův G Witkowský Alexinski Anatolie Koni Někrasov Pisemský Mezzo Řím Turgeněv Dostojev
58 article
V rubrice „NAŠE ŽURNALISTIKA“ nezapomínáno na naše menšiny na severu Čech J. K. Pojezdný popisuje Dražďany, A. Král otevření „Nagelova dómu ve Sloupských jeskyních“, podro- buje se kritice alkoholismus na Slovácku, otištěny jsou vzpominky na Jana Vlastimila Steyskala, popisuje se obchodní smlouva se Srbskem, V. Flajéhans píše o ruské vědě a hnutí husitském, je tu vzpomínka na selské osvobození, líčí se výborně Bismark, Gabriela Foustková promlouvá o škole proti životu, člen redakce „Přehledu Revuí“ Max Leonler o počátcích novodobé organsace venkovského divadla, mluví se o menšinovém školství, jsou zde otištěny vzpomínky na pokrokové hnutí, popisuji se agrární revoluce v Rusku, ochrana dětí v Anglii, zkušenosti průmyslníka o kratší době pracovní, pohřbívání ohném, kromé různých drobných zpráv, jež zajímavost každéhe čísla jen zvětšují Kromě toho je bohatá rubrika: „Z pracovních stolů“, v níž oznamují se novinky, jež v brzké době objeví se na literárním trhu nebo jež nedávno vyšly, dále ještě bohatší „Zprávy literárnía umělecké“. Konečně sestavil do tohoto čísla člen redakce „Přehledu Revní“ Ant. Dolenský: „Se- znam článků a pojednání uveřejněných v středoškolských výročních progra- mech za r. 1907/82, jímž se zajisté zavděčíme jak pp. protesorům, taki profesorským knihovnáma ředitelstvím všech středních škol. Člen redakce „Přehledu Revuí“ Lad. J. Živný pořádá v každém čísle „Přehled literárních kritik“.
Čo Pojezdná Dražďana A Král Nagelův Jan Vlastimil Steyskal V Flajéhans Foustková Leonler Antonín Dolenský J Živná Slovácko Srbsko Rusko Anglie
62 article PERi
PERi jenž vychází za vrchní redakce PŘEMYSLA OT. PLAČKA a součinnosti vyni- kajících odborných redaktorů a spolupracovníků zvučných jmen, nejobsáhlejíi a nejdůležitější revuí českou, jež neméla by scházeti na stole žádného českého intelligenta. Elaste so za odběratele této vědecké encyklopaedie, jež vám bude bohatou čítárnou a naučným slovní- kem současných událostí a vědomostí jak ve vědeckém a kulturním světě če- ském, tak i cizím. Ukázkové čísla expeduje se každému, kdo se o ně korrespondenčním lístkem neb ve formě reklamace přihlásí. Předplatné a kor. čtvrtletně přijímá redakce I ad
Přemysl Otakar Plaček