ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9732e470-7731-11dc-87bb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 49, person 46, org 9, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIlI.
2 masthead
V Praze, v neděli 27. září 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 267.
4 article
No ranní a odpol. listy přadplasí se- v Praze v adminisirae a mě l z airrt leti s dvojí donáěkou na čtvt ia . . . . 7 K n0 ve solkách a K so za měsíe . Poštont na čtvrt lota . . . . 9 K 6o s dvejí zirilkou a mnřs ne čtrct vana
Praha
5 article Dnešní čislo pro Prahu le o 22 stranách.
Dnešní čislo pro Prahu le o 22 stranách. Zejtra v pondělí, dne 28. září za příčinou svátku „Ná- rodní Listy“ nevyjdou. Příští číslo vydáno bude v úterý, dne 29. září v obvyklou ho- dinu polední.
Praha
6 title
Oč vlastně jde?
7 article
li sase »Doufáme a spoleháme ve věrnou pomoc všech německých soukmenovců v tomto nám vnuceném boji za naše nejdražš statky národní, přikročujeme-l nyní k tomu, abychom další čin- nost sněmu českého zamezili tím lidu německému v Čechác uznání a zajištění jeho oprávně- ného postavení vydobyli« Tak vyznívá doslovně buřičská pro- klamace německých poslanců k něme- ckému lidu v Čechách, vydaná dne 24. t. m. Jak tomu rozuměti třeba, vykládá dnes Funkeův orgán »Leitmeritzer Zeitung« prostě a krátce: »Nyní můžeme doufat, že naši poslanci necouvnou ani o krok, ale že po- vedou boj dále, až Češi uznaji požadavky Němců: Bez rozdě- lení (»Zweitheilung«) nemůže od ny nějška býti míru ve sněmu zem- ské m.« Pravým a vlastním účelem celé té ga minské obstrukce tedy jest: vynutití na nás souhlas k rozdělení krá- lovství českéhol
Funkův Čech Čechy Leitmeritzer Zeitung
8 article
Dosti zřetelně prozrazují to též sami ně- mečti velkostatkáři, kteří v týz den, kdy obstrukčníci němečtí opovážili se v českém sněmu zanotovat svou zamilovanou hymnu prušáckou »Wacht am Rhein«, při- skočili jim ku pomoci klubovním svým osvědčením, v němž domlouvaj vládě, aby povinně odstranila ony »hluboko tkvící a na nejvýš závažné příčiny« nespokojeno- sti Němců, kteréž dohánějí německé po slance k zoufalému, poslednímu prostředku sebeochrany (»Nothwehr« !) — k obstrukci A příčiny ty jsou prý »mimo jiné« ná- sledující: Stálé znepokojování ně- meckého lidu v Čechách v jeho zdě děné kmenové državě; — nedbání sprave- dlivých a přirozených požadavků Němeův, aby byli jim v úřady správní a soudní do- sazováni pouze jejich soukmenovci; — dále naprosto nedostatečný ohled na Němce a jich poplatní sílu při rozdělování stätních a zemských peněz; nade vše pak onen pro- myšíený odpor, jaký se klade proti oprávněné snaze Němců po rozluce správy a po rozhrani- čení okresův a území naskrze lichým heslem o nedilnosti a jednotě tohoto králov ství, kteréžto heslo není odůvodněno ani historickým vývojem, ani skutečnými po měry. « — Není pro dnes zapotřebí vyvraceti s denní kronikou v ruce stejně opovážlivou jako ničemnou lež německých feudálů o stálém znepokojování německého lidu v jeho »zděděných kmenových državách« se strany naší. Přišli by pořádně do úzkých, kdyby měli uvésti i jen jediný skutek násil ného rušení zděděné německé držby ve vlasti
Němec Němův Čechy Wacht be Rhein
9 article
noilon 3lalostě oe
10 article
zhětěn oti
11 article
naší rukama českýma. Či snad to zovou pánové rušením německé držby, když my Čechové, sídlíce v této odvěké vlasti naš takovou většinou nabízíme Němcům zdejším totéž právo, tutéz svobodu, ja ké sami sobě žádáme? Nuže pak ať zvednou žalobu proti sa- mému článku XIX státních základních zá- konů své vlastní ústavy a řeknou, že on jest příčinou jejich obstrukce. Avšak vlastní bolest jejich záleží v tom, že nechceme nechceme si dáti roztrhnout ve dví toto naše království, nýbrž s veškerou svou věrností a láskou vlaste- neckou bráníme a hájíme jeho tisícileté jed- noty a nedílnosti zaručené přísahami všech českých králů, pragmatickou sankcí jakož i slavným reskriptem panu- jícího císaře a krále právě dnes před 38 lety (26. září 1870) ke sněmu českému vydaným, v němž čte se do- slovně: »Jsme sobě dobře vědomi lesku jaký koruna Našeho královstv českého propůjčila důstojnosti a moci Našeho mocnářství. I jsme též odhodláni království českému nedílnost a nezei zitelnost země nezlomně zpeče- iti .«o ovogn Toliko bezpříkladná frivolita politická může národu našemu vyčítati toto věrné hájení odvěkého práva vlasti své jako své- volné utkvivání na planých heslech, příčících se skutečným poměrům: dějinnému vývoji. Právě naopak, rouhavě vzpírají se jak tisíci- letému útvaru dějinnému, tak i pří- rodou samou co nejmarkantněji utvo- řenému celku země české, kdož chtějí tuto — jak sám Bismark pravil — »bohem stvořenou pevnost v srdci Evropy« politicky rozdělit a přepažita tím zkazit a zničit. —
Čecho Němec Evropa
12 article
Dávná a stará je ovšem tato choutk německých vlastiškůdců. Ale není žádná pravda, že vznikla u nich snad z pudu ně jaké sebeobrany, aby lépe uhájili své državy národní proti naší »výbojnosti«, jak předstí rají. Můžeme posloužiti klasickým důkazem Již o Nový rok r. 1862, tedy před 46 lety roztoužil se »Reichenberger Zei tung« po rozdělení Čech v okres ryze německé a české, což prý by bylo Němcům »velmi žádoucí a později snad velmi prospěšno«. »Za sídl vrchního soudu německého, jakož i pro schůze německého sněmu v Če- chách hodily by se velmi dobře Teplic e. A vídeňský denník »Bötschafter« vydá vaný Germanem Kolatschkem, sekundoval tomu nápadu libereckého Velkoněmce z celé své renegátské duše. Však již tehda ozval se proti tomu vlastizrádnému obmyslu náš Karel Sladkovský nejrozhodnějším protestem v denníku »Hlasu« ze dne5 ledna 1862. A odpověď jeho tehdejší přes těch 46 let, jež přes ni přešlo, podržela svou svěžest i pádnost pro dnešní den. Slyšme jen tyto věty z ní: »Reichenberger Zeitung- navrhuje, aby Čechy byly za živa ve dv roztrženy, jelikož prý mír a rovné právo mezi Čechy a Němci jinak uskutečuiti se nedá. Avšak jest tomu skutečně tak? Nedá se rovnoprávnost žádným jiným způsobem prověsti než rozdělením země? Naopak Rovnoprávnost národní velmi dobřé usku- tečniti se dá bez všeho dělení země tako- vým způsobem, když ve veškerém zákono dárství a ve správě zemské všestranně z bezpečí se oprávněné požadavky všech ná- rodností . . . V čem byli posud Němci zkrá ceni od Čechů? Musí tu věru každému na mysl připadnouti bajka o vlku, jenž na be ránka doleji u potoka se napájejícího zuřivě se osopil: Kališ mi vodu, musím tě roz trhat!
Němec German Kolatschk Sladkovský Čecho Kališ Čechy Teplice Reichenberger Zeitung
13 article
»Reichenberger Zeitung« dosti neprozře- telně nás poučila, že nejde jí pouze snado nadlehčení správě zemské, ale že země česká má se úplné roztrhnouti ve dvě části, z nichž každá by měla i zvláštní sněm a že to vše má býti Němcům steprv po- zději prospěšným.« Kdy tato pozdější prospěšnost Němcům se zjeví, každý snad jen poněkud bystrý rozum snadno se do- myslí: že tenkrát, až by Němci v Čechách dostali chuť, aby se přidali k velkoně- mecké říši, neb tu by byli již jed- ním spojeným celkem a sněm v Tep licích by jen prohlásil: »Přídáváme se k Ně- nrecku« a vše bylo by pojednou odbyto . Tu však jeví se důležitost práva historického, dle něhož jest královstv české jedno a nerozdílné. Nemůže ho tedy bezunásilí děliti ž ádn moc, ani panovníkova ani kteréhokoli shromáždění a národ český, jenž má právo, aby zemí českou považoval za ná- rodní své působiště, tak jako německý náro má své působiště severozápadně za hrani- cemi českými, nikdy nepřivolí, aby jakýkoliv počet jinonárodníel obyvatelů, kteří jakožto jedno tlivci, a níkoliv jakožto národ v zlemi české přijati byli, tuto na kusy roz- drobili a pak snad kusepo kuse jako kořist k říši velkoněmecké připojili.« —
Němec Čechy Reichenberger Zeitung Tep
14 article
Takové obavy budilo hned první rašení německých trhacích choutek v duši české již před 46 lety, dávno před Hradcem Kra- lové a před Sedanem. Jakž teprv dnes ! — Chtějíli tedy němečlí obstrukčníci mařiti činnost sněmu českého, nž národ český svolí ke splnění této vlastizhoubné jejich choutky, tož si počkají! Klidně a pevně zástupei národa českého a s nimi veškeren náro náš neustane čeliti této choutce nezřízené. až nalezne se vláda rakouská, která rozhodně zaštítí dobre právo země proti ní. A vlada ta musí se nalézti, máli Rakousko dojíti klidu a řádné svobody. Bude ligto vláda Beckova, ovšem nevíme. Pravě chef jeji vyjednavá se zá- stupci německých obstručníků o to, mal sněm český po vůli jejich odroéit na dobu neurčitou čili nic. Zprávy z Vídně tvrdí, že nechce se rozhodnout pro odročení z ohledu na následky, jaké by to mělo pro říšskou radu. Neboť zmar sněmu českého znamenal by přirozeně zman koalice a tím krisi parlamentu vídeňského i celého systému vládního. Boj o jednotu země české stává se tedy rozhodným pro osud celého Rakouska.
Chtějíle Hradec Sedan Rakousko Vídeň
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 26. září. (K sřtu ac i.) P záhlavím: »Rozbijejí sněm český!« uveřejňuje »Nov. Ref« vídeňský dopis, dokazující, jak Němci důsledně podkopávají všechny ústavní in- stituce v tomto státě, aby co nejdříve nadešla doba, v niž se mají smazati hranice mezi Ru- kouskem a říší německou. V redskčním úvodu pak píše: Němci rozbljejí sněm český a chtějí
Němec Praha
16 article
rozbit i parlament rakouský. Konečný eil této práce jest jasný. Němci rozmy slně dle pevného plánu podkopávaj základy politické nezávislost státu. V atmosféře, vytvořené »národnostním otázkami«, Rakousko dlouho existovati nemůže Rakousko žije z dneška do zejtřka, bez pro- gramu na delší lhůtu. Takový program sice existuje, ale nevykonává se. Nazývá se »zá kladní zákony státní«. Celé umění, vládnout v Rakousku, spočívá v tom, že se neprovádějí zákony, zejmena zákony, týkajícl se práv ná- rodních. Dokud se tento destruktivný směr ra- kouské politiky nerozbije o prokázanou nezbyt- nost, že národní spory se musejí vyrovnat v duchu základních zákonů, slát bude vyčer- pávat všechny své síly v marné a nekonečné válce, tak že mu jich nezbude na rozvoj kul- turných a hospodářských poměrů. Stát zbavuje se tak dobrovolně podmínek života a dříve nebo později ocine se nad propastí. »Slowo pol.« souhlasí, že situsce, zvláště po štváčských projevech německého ministra krajana Prada, jest povážlivá; nemyslí však. že by byla krajně kritická. Spoléhá na bar Becka, který prý má v ruce trumfa, jenž se dosud dobře osvědčil — hrozbu, že rozpusti řišskou radu Hrozba taková nemine se účinku ani na německé křiklouny, kteří mají nyní ještě na čtyři léta zabezpečeny poslanecké diety nepoženou věci na říšské radě do krájností jen proto, aby usplšili nové volby Z Lublaně, 25. září. (Německé lži.
Němec Beck Rakousko Lublaň Prado
17 article
Na své cestě ze slovanského jihu navštivi říšský poslanec inž. Neumann starostu města Loblaně Ivana IIribara, aby mu projevil nejvřelejší sympatie pro těžce zkoušený národ slovinský, jakož i hlubokou soustras nad tragickým skonem nevinných obětí demon- strací lublaňských. Starosta Hribar, který v po- slední době nejen fysickě, ale i duševní sily své na prospěch obyvatelstva a obnovení po- řádku v městě obětoval, ličl prostým a věrným způsobem vznik i průběh událosií posledních dnů a s trpkostí poukazoval na nesprávné úplně tendenční zprávy nepřálelské a prou všemu slovanskému zaujaté žurnalistíky vídeň- ské, štyrsko-hradecké a p., jíž nezáleží nijak na pravdě, nýbrž toliko na ostouzení a hano- bení Slovanů vůbec a Slovinců zvlášť. Poslanee inž. Neumann přesvědčil se — v průvodu zdejšího dčetního banky »Slavie« p Porše — na místě samém, že útok strelnou zbrani. v uličce 414 až 5 m. šíroké, na záslup lidu. tisnicího se do přičné ulice »Pred Š kofijos. která měři 12 m šiřky, byl v každém smáru ukvapený a nepředložený, poněvadž. jak každý se přesvědčiti může a jak ive zdejších kruzích vojenských se uznává. veškeré ohrožování osobní bezpečnosti, s e d m vojáků s poručikem Mayejrem př- této těsné uličce bylo úplně vylou-če no Stopy po čtyřech projektilech, jež jsou dues ve zdi vedle vehodu do hostince č. 14 v ule »Pred Škofijo« znatelny, jsou nezvratným dů- kazem, že bylo atřeleno beze všeho rozvážení a beze všl. příčiny do zástupu lidí, z uličky prchajících — nikoliv ale útočný ch.
Ing Neumann IIribar Hribar Porš Š kofijos Slavia Pred Škofijo
18 article
Jest i dokázáno, že vojáci při úzké uličce nebyli z příčné ulice ohrožováni. Drem. O r ženem zjištěno, že žádný vojin po- ranlěn nebyl. Lublaň odéna je ve smutečný háv; pře- četně smutečné prapory vlají s budov obecných i soukromých. Všsobecně odsuzuje se i tendenční vyjá dření německého ministra Prada proti poslanei slnel
Lublaň
19 article
v drobném paodejít ranní čáslo o sobě . . . zas od polaget . . . . naik Ve dlialkách na venkovs zanní číslo. zdpolodní . . . . . . . . 4d Iuserátv platí se hotevě napřež. Předplseená a lnserty přijímá admini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí ze též redakce Uskirna a eapodice „ Národnich Lista“ Rukopisy se novracsji-
Národnich List
20 article
Hribarovi, které svědčí o úplné nejnformovanosti zdejších poměrů. Bude věcí poslaneckých klubů slovanských na radé řišské, aby pravá přičina a průběh demonstračí lublaňských v po-lanecké sněmovně byla dle pravdy projednána, aby tak byl podán širší veřejnosti správný obraz posle- ních událostí lublaňských s aby tímto způsobem dodatečně vyvráceny byly lži a nesprávnosti jimiž dle starého zvyku nepřátelská žurnali stik proti každému slovanskému bnuti v této říší bojuje, německé násilnosti ale vě- domě zamlčuje a farisejským způ- sobem omlouvá Bude i povinností vlády, aby příčiny průběh demonstraci lublaňských byly nestranně zjištěny a aby falešné zprávy německé na pravou míru byly uvedeny-
Hribar
21 title
Politické zprávy zahraničné.
22 article
V Praze, 26. září.
Praha
23 article
Rakousko-Uhersko a Srbsko. Mladoturecký převrat otřásl poměry balkán- ských států jak k sobě na vzájem, tak naproti Turecku i naproti velmocem, na Balkáně zain- teresovaným a rovněž i balkánskou politikou těchto velmoci. Ale otřes byl okamžitý. Všichn činitelé již se probirají z překvapení a pokra- čují tam, kde byli, když zpráva o mladoture ekém převratu nenadále stihla. Rakousko Uher- sko vráží hlouběji klín mezi Srbsko a Bulharsko Bualharsko, jež se cíti uraženo za Gašova, pře- vádí na svou stranu, a proti Srbsku vystupuje příkře, ano hrozebně. »Královským privilegovaným Berlinským Novinám« píše se o tom z diplomatických kruhů vídeň kých: »Povinností rakousko-uherské vlády jest, aby co nejdřive rázně vystoupila proti řádění (?) politiky bělehradské. Srbský zahra- ničný ministr, dr. Milovan Milovanovič, měl ve Vídni, při návštěvě barona Aehrenthala mož- nost, poznati smýšlepí rakousko uherské vlády Srbsku. Baron Aehrenthal mu přímo řekl, že nebude trpěti, aby svárlivá (?) politika Srbska déle trvala. S touto výstrahou dr. Milovanovič se vrátil do Běiehradu a brzy na to dal po Srb- sku rozšířiti pověst, že Rakousko-Unersko s těší na návštěvu krále Petra u vídeň kého dvors e čtšts doziezonve Bo p
Gašův doktor Milovan Milovanovič Aehrenthal Baron Milovanovič Běiehrad Srb Rakousko Uhersko Srbsko Turecko Balkán Uhry Bulharsko Vídeň
24 article
Nám není nic známo, že by se srbsk vláda chovala naproti Rakousko-Uhersku nepřá- telsky a vyvolávala konfl kty a ním. Co bylo v poslední době rozšiřováno o »velkosrbské propagandě«, je dokázanou bajkou, kterou mo- hou rozšířovati jen ti, kdož ji za svým účelem vymyshli a trvaji na ní přese vvšechny důkazy. že bajka je bajkou, snad proto, že hlavy jejich nejsou dosti bystré, aby si z rozpaků pomobly rychlým vymyšlením bajky jiné. Ovšem jestliže je Srbsko na stráži svých interesů na půdé své na té, která sice není jeho, ale na kterou má stejné právo, jako Rakousko-Uhersko, koná svou povinnost jako státe národní a nezávislý. Videů- ský diplomat, hledající tribunu v berlinském listě, sám se dopoušti dráždění pokojného sou- seda, Srbska, když mu chce zakazovati, aby nehájil svých zájmů v Starém Srbsku a Makeo donii, a vzdal je tam beze všeho rozpínavému Rakousko-Uhersku. Stejně nepěkné jest obviáo- vání Srbska v řečené stati, že v Bosně a Her- cegovině působí k sjednocení pravoslavného moslemského obyvatelstva. Toto sjednucení je tak zdravé a dobrá věc, že by Rakousko- Uhersko samo bylo k němu okupovaný lid do- vedlo, kdyby mu záleželo na tom, aby v zemích, kde vládne, panovaly zdravě a normšlné po- měry. S pravoslavnými a moslemy v okupova-
Rakousko Uhersko Srbsko RakouskoUhersko Boseň
25 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 26. září. 6— (Kronika.) A zase v koutku s při telem filologem ! Ollomont ve Švýcarsku a Olo- mouc na Moravě, jak se to rýmuje? Odborník se přihlásil o slovo ! Třeba se vrátit k jeho vý vodům, jak se sluši a patři. Je tuze rozezlen na všetečný diletantism, který se zapletl do věci — Má-li otázka vědecké jádro? Možno-li mluvit o Slovanech ve starém Švýcarsku ? Proč ne? Jenže otázku nerozřeší žádný diletantism nýbrž jenom opravdová práce povolaných odbor- níků! .. A hrozný chřest brněním »seriósného vě dectví«. Nu, konečně, mohlo by znít jako zásada. S cesty diletantism ! ať je místo a dráha pro povolanou opravdovou práci! A ne-li, nechťs zakročí policejně proti výkladům, které se jeví skutečným evropským skandálem! Olomúc Ollomont? Slované a Švýcarsko? Jaký nápac nespracovaný, lehkomyslně nadhozený! A teď autoritativné slovo povolaného odbor níka: — Je-li jaká souvislost mezi moravským Olomúcem a švýcarským Ollomontem ? Pro my- slitele střízlivého není o tom přec žádně po- chybnosti: jmeno původně není ani slovan ské, ani germánské, nýbrž kelto román- ské ! . .. Probíráte se dílem známého předáka něme- cké stařinovědy, Karla Zeuse. Na jednom míste je tu řeč také o Holomúci (Olmütz). — Hlemuci, Hulomié d. i. Chlemuci, Chel muci scheint slavisirt aus Chelomates, dem alten Namen und ist Chelmice, Chlumec, Kulmicin deutschslavischen Gegenden. Colomezza schreib den deutschen Namen eine Urkunde v.J Tedy na konec německé jméno
Slovan Zeus Hlemuc Gegenden Praha Švýcarsko Ola Morava Hulomié d Chlumec Slovan Namen und ist Chelmice
26 article
Dva hlasy odbornické proti sobě! Oba na- ) Deutsche und die Nachbarvölker vzájem se vylučují. Který má pravdu ? Jen dvojí tu možno: buď má pravdu náš odborník a potom, dle jeho výroku, německý odbornik ) není — střízlivý myslitel. Anebo nemá pravdu náš odborník, ale pak pronáší výroky svrchované lehkomyslné a měl by být po smyslu svých vlastních policejních choutek ihned složen se svého úřadu jako zástupce přísné vědy, který pěstuje zcela nevědecký způsob řeči. Má li však náš odborník přece pravdu, pak je, božinku. teprve zle ! Slovanská věda béře na slovo věde- ekou autoritu Karla Zeusse také v otázkách slo- vanského starověku ! Přijímá tedy za své výsledky práce myslitele, který patrně — není střizliv Není-li to skutečný — evropský skandál? A jiný velmistr německé odborné vědy.
Zeuss Deutsche und die Nachbarvölker
27 article
Mällenhoff!3) Slovanských jazyků nezná, ale v svém proslaveném díle o německých stařinách předvádí za to zcela »lehkomyslně nadhozené ná- pady«, srovnává nejnahodilejší podoby slovan- ského názvuku s německými a vyvozuje, odtu dalekosáhlé vědecké závěry. Jméno řeky Vltavy na př. shledává být původu německého (Wal- dache) a má odtud za jisto, že Němci měli če- skou zemi dřive osazenu, než Slované! A slo- vanská věda pokládá Müllenhoffa za vědeckou autoritu také v otázkách — slovanského sta rověkul Povězte, lidičky, kde počíná teď opravdová a povolaná odborná práce a kde končí pouhý lehkomyslný diletantism? Kde je nějská důsled- nost a věrnost ku přijalé zásadě? Kde zůsta náš slalečný odbornik a obhájce vyvýšenost opravdového vědectví naproti přehmatům lehko- myslného diletantismu? Proč nepropuká sprave- dlivým svým hněvem na pravém místě? Prč se staví tak srdnatě na zadní nožičky vůči di- letantismu, který své diletantství konečně sám nijak nezapírá a jehož objevy, jsou li vskutku tak nicotny a klamny, vlna času bezloho sama nemilosrdně přikryje? Proč svůj zápal pro věc seriósné vědy a svoji bojovnost odbornickou 3) A zároveň autor pěkného špalku »Gramatiky jazyka kellického« ) Müllenhoff Deulsche Alterthümer.
Němec Slovan Vltava Deulsche Alterthümer
28 article
neobrací raději tam, kde diletantism za čIná být vskutku nebezpečný m škodným, protože vystupuje jměnem a váhou tak zvaně na slovo brané — vědecké autority A dřive ještě slůvko o diletantismu! Aby bylo jasno, jednou pro vždy i Není li kultura dilo všelidské“? A výsledky kulturné snahy, nejsou-li všelidský majetek? Třeba se zajímati o svůj majetek! A tak už je vysloven existenční důvod i přirozené právo všeho — diletantismu. Vzdělanec se zajímá o věci vzdělanosti. Ma povinnost se zajímati. A prolože kulťura mě své obory a těžko býi odborníkem třeba jen směrem jediným, nezbývá než druhými směry být aspoň diletantem. Živo je celek a všecky obory po zákoně přirozenost spolu souvisl, prostupují se navzájem a práce všech oborů tudíž navzájem se podporuje i — obmezuje. Možno li býti opravdovým pracovní- kem svého oboru a nezajímati se věci oborů sousedních? Možno-li býti odbor- nikem v jednom a nebýti diletanlem v obo- rech sousedních? Nejsi povoláním konstruktě- rem stroje a přece bez ostychu poviš, co seti na hotovém stroji nesrovnává s požadavkem praxe a — prostého rozumu. A tak dílo vše- kulturné postupuje svým přirozeným chodem
Ma
29 article
Snaha dilelantů podlehá kritice odborné, ale práce odborná zase, nemá li skostnatět v holy mechanism výkonu řemeslného, nutně podlehá kritice — sousedních diletanfismů. o — Jméno Kolina nad Rýnem zdá se vašemu diletantismu nějak souviseti s jinými názvy evropského místopisu. A ta souvislost by na svědčovala, že staří obyvatelé oněch krajů pilně se zabývali kolovými stavbami. A názvy místopisné tomu nasvědčující mají rozhodný slo- vanský názvuk! Soudí tedy váš diletanlism, ž ti staři obyvatelé byli asi Slované. Názor, vůč- panujícím dosud arci poněkud — kaciřský. Vás odborník velmi se proto na vás rozdurdil. Pa nující věda historická jinak vykládá původ jména. Odborník vlipkuje o vašich věddomostech historických. Špatně jste si prý pamnatovali co se vám ve škole vykládalo ! A zdo mo špatnou paměť, měl by se stydět. V něčem má odborník docela pravdu. V mládí studium dějepisné nemá valné ceny. Což je dějepis ji- ného, než veliká kniha zkušeností Ldstva?A možno-li čísti s prospěchem ve Velké knize zku- šenosti a rozumět, co v ni uloženo, bez — zkušenosti života vlastní? A tak je dějepis v mládí leda zábavná četba. Nezbývá, než za let zkušenějších znovu se vrátit k Veliké knize a čísti znovu! A čísti — jinak! Také vašemu odborníku by neškodilo, kdyby toho pravidl občas užil. Táže se vás, kde je jaký historický doklad že v kraji porýnském za staré doby vůbec byly známy kolové stavby? Jaslli dnes, ve zralejším věku znovu nahlédne do známé knihy Julia C sara »o válce gallské«, najde tam věci, ktere žáčka na gymnasíu nemohly konečně tuze z jimati, ale které dnes zkušenému muži mohou způsobit — milé překvapení.
Slovan Kolina nad Rýn
30 article
Množství měst v celé Gallii, od jihu n sever a přes vodu až do Britanie nalezl Césa opevněno. Dobývá města za městem a popisuje složení hradeb i způsob stavby (kn. VII. kap. 23.) A na Rýně? Sám výpis stavby Césarova dřevěného mostu přes hluboký a prudký veletok (kn. IV. kap. 17 stavby, provedené za horlivého přispění přátel ských kmenů domorodých, svědčí o vysokém stupní techniky kolových stav eb vodních okolního obyvatelstva tehdejšího. Ostatek potřebné vědomosti o věci doplní odbornikovi trocha díletantského zájmu pro údaje oborů — sousedních. Německá archnen- logie zná v krajinách porýnských stopy mohut ných hradeb a přikopů, které se táhnou místy na míle cesty a tvořily patrně obvody určitých území. Přikopy opatřeny byly hradbou kolovou Němci jmenují svoj objev »Römerwälle« a mají pro jméno svůj výklad. Zde možno hned navázati jiný kacířský názor ! A ten snad znovu vyplaší durdivý tempe rament vašeho odbornika. Německý výkla jména je velmi neurčitý. Pravděpodobněji mo zno tvrdít, že bvív hradby ne řimské, ale obrann
Césa Césarův Němec Británie Rýn
31 article
dilo domácího obyvatelstva a že jménu technického prvku, z něhož byly složeny — jak už bývá — časem přešlo na celek. Slulo pa- lice, palce. Palicemi (koly) ohražen obvod uzemí a jménem hradby časem označováno všecko ohražené — území. Časem hradba zmizela, ob vod snad se změnil, ale území přelrvalo zlobu věků. A že obyvatelstvo zatím zněmčeno, zněm- čen i tvar starého slovanského názvu: »palce« už vyslovováno — pťalz. A vyslovuje se po- sud 4) Podle německých historiků jméno Pfalz prý pochází z latinského názvu obydli okružních ná- čelníků: palatium! Název širého obvodu podle jediné budovy ? Trochu násilně přivleklý výklad Leč, vyberte sil A do třetice kacířských drobtůl Jiné město na starém Rýně kolovou hrad- bou opatřené bylo bezpochyby Basilej.. Ro mánský i německý tvar slova (Basilea, Basel) jsou pouhé přesmyky téhož původního Ivaru= palice, palce. Část promenády dnešního nábřeží v Basileji, kdysi patrně koly hražená, dodnes nese název pfalz.
Basileus Basel Ivar Rýn Basilej
32 article
Odborný termin vojenský pro kolovou hradbu, z frančiny přešlý do všechi moderníeh jazyků, je stejného původu: palissade = palice. Zbývá námitka: slovo není původem slo- vanské, ale kelto-románské! Vskutku jsou v ro- mánských jazyeích zbytky kořene: pal, palum = kus dřeva podél obroubený Palác, palatin ald. jsou už odvozeniny pozdějších, složitějších po- jmově názvů Ale všechny slovanské jazyky do- sud zachovaly tvar i význam slova při plněm životě. Pala, palka rusky znamená hůl, českya jihoslovansky palce, palice rovněž V duchu če- štiny dodnes zachován pojem paličatý = tvrdý, vzdorný, schopný odboje. Či snad proto, že by 4 Německému mluvidlu ostré p rádo přechází v pobodlnější patrně pí: porte = pforte, pepř = pfef- fer, pape, pop = pfaffe, palec = plalz atd. A město Plorzheim na příklad — nepadejte na znak ! jsou ještě druhé věcnější důvody, které volají po analo- gli! — možno právem míti za někdejší = Porjece. Pořečí neb Pořičany! Na naší Šumavě tak pie- v laka mezi Volary a Prachaticemi překřtčna = Píefferschlayl
Palo Plorzhem Šumava Volary Prachatice