2
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 267. ze dne 27. září 1908.
3
masthead
stava v Praze f. 1908.
Praha
4
article
Výstava zadarmo.
Příteli našeho listu se zželelo chudých vo-
jinů, kterým nelze ze skromničkých prostředků
zaplalic vslupné do výslavy. Píše nám: »Blaho-
volností různých činitelů umožněn byl vstup do
výstavy téměř všem vrstvám našeho lidu. Jen
chuďasu v cisařově kabálě zůslává i nejnižšl
vslupné nedostižitelno; na výstavu mu nezbude
jiná upomínka než trpký pocit, že neviděl jejího
bohatství, ač po celou dobu jejiho trvání sloužu
v Praze. Výbor výstavní by vykonal lidumilný
čin a přispěl k rozšíření vzdělání do nejširšíeh
vrstev, kdyby pro zbývajícl týdny výslavy po-
volil na příklad ve čtvrtky volný vstup vojínům
pražské posádky. Sborové velitelství by zajisté
dalo postupně všem plukům dovolenou za tlm
účelem a důstojnictvo by zajisté nalezlo ve svém
středu dostatek ochotných průvodčí mužstva.
kleří by mu podali výklad.« Potud náš pan do-
pisovatel. K návrhu jeho přičmujeme poznámku.
že v Anglii má vojsko na přiklad na zápasy
v kopané volný vstup. Proti návrhu není zajisté
námitek ani se stanoviska pokrokového člověka,
jenž zavrhuje militarism sám. Neniť vojín než
občanem, jenž po jislou dobu nosl vojenský
kabát.
Výstava se chýli ke konci. Návštěva jejs
jest opravdu ubohá a výstavu už zajistě »ne-
vytrhne«. Mluvi se o delicitu. Nebude tak hrozný
Rozhodně však by nevzrosil, kdyby návrh na
šeho pana dopisovatele byl rozšířen a pro
veden i pro jiné vrstvy nemaje
ného pražského lidu. Výstava by zl
skala aspoň v posledním okamžiku svého trvání
sympatie nejširších vrstev, o něž různými okol-
nostmi, jichž znova rozebírati nebudeme, byla
oloupena. Zavládl by v jejich ulicích, pavilo-
nech svěží ruch, který by přilákal snad i mnobé
z těch, kteří dnes se straní prázdné výstavy
Předkládáme návrh úvaze ředitelů výstavy.
Blaha
Praha
Anglie
5
article
Česká města
Česká města
Ve výslavním katalogu napsal p. Zd. Wirlh tuto
Evodní sludii k exposici měst na výslavě:
Ku podivu, jak málo zná obecenstvo, z něhož
vychází hlavní proud turistů, česká města. Dovedeu
hovořili se spolehlivou jistotou a zevrubnosti o Dalo-
milech, o městech švýcarských nebo bavorských,
znají dobře Rothenburg nebo Křemži. Žitavu nebo
Dayreulh, ale zeptojte se jich na Vlašim nebo Králův
Dvůrl Přes záplavu fotografických snimků v domá-
cích časopisech, přes velikou literaturu turistickou
a alba, soupis památek uměleckých, vydávaný Če-
skou akademií a konečně i pohlednice, což všechne
snaži se upozorniti na české města od několika let
s úsilavnou vytrvalostí — přes to zůstává známest
venkovských měst celkem nepatrná. Těžko tu hledati
vinníka; jest to snad jistá nechuť k maloměslu, jako
předmětu cestovní námahy a zejména zakořenělý
dojem, že domácí venkovská města nedovedou po-
skytnouli dosti obsahu a látky k zabavení na delii
čas, že dojmy z nich nejsou tak pestré a cenné jako
z cizích. Zavinila to nsi doba, kdy vedl k cestování
po měslech zvláště zájem hislorický. Jest vysvělli-
telné, že domáci historie zevšedňuje a zejměna po-
vahám měně vznětlivým a vřelým nedovede při ce-
stování zcela vyplniti osobní poměr k navštivenému
mistu a upoutati jej silou pouhě matné reminiscence
k osadě jinak pro něho zcela všední a nudně.
Zdeněk
Dayreulh
Rothenburg
Křemže
Žitava
Vlašim
6
article
Ale nyní vslupuje pozvolna nový, jiný zájem na
tnísto hislorické vzpomínky. I malé město přicház
ke cli a zaslouženému významu. Souvisí to s obraler
celého nazírání uměleckého v poslední době, s obro-
dou výtvarných uměm i řemesla a zdůrázněním vý-
znamu praktické eslhetiky pro kulluru moderního člo-
věka. Na místo dřívějších vzorů a výhradně uznáva
ných represenlantů umělecké kultury v zemi, na mí-
sto nádherných hradů, zámků, klášterů a kaledrál
vstupují nyní jako důležilější poklady umělecké čin-
nosti a smyslu pro krásu v lidu vypěstěného jeho
vlastní výlvory stavební i remeslné, z nich čerpá
výtvarník popudy zejména k užilkuvým pracím denní
potřeby. Také město jako celek umělecký našlo své
etitele a nový tento zájem, dotýkající se jak půdo-
rysu, tak celkové silhouetty jeho, nahražuje výhrad-
nou kdysi platnost hislorického pozadí. A vedle zájmu
krásy jako rovnocennou složku ocenění městského
obrazu přináší nový názor také význam stáří toho
obrazu: neporušenosí bývalého vzhledu, věky způ-
sobeného a koloritu, vlivem počasí docíleného,j
nenahraditelné kouzlo, spojené nerozlučně s umě-
leokými tvary městských slaveb a slejně důležité pro
turistu jako historika nebo malíře.
7
article
Zájem krisy a sláři bude ledy v přiští době, ce
povede turistu i do malých měst a snad i do měste-
ček českých. Bude nutno, aby s novými motivy pro-
měnila se i dosavadní literatura, aby vedle dosavad-
nícli často vzorných průvodců, jimž krása přírodní
a historie osad byla jediným určovatelem výběru
výlefů a okružních tour, vznikly knihy e kráse měst
menších osad, jež by dovedly přivéstí v harmoni
starožitnost dějů s krásou jich prostředí i krajinného
okolí a naučily tak turistu dívati se vřelejšíma očima
na to, čeho dříve přehlédal a pomíjel
Kdyby bylo bývalo možno, aby výstava měst
v samolném paviloně byla v části historické tako-
výmlo názorným, novým průvodcem po všech mě
stech a městečkách v obvodu komorním, měli bychom
před sebou překrásnou revui. Komorní obvod ná-
sledkem svého zvláštního rozložení zasahuje do kra-
jin dosti odlišných a zahrnuje tak pestré individuality
městské kultury: jak je rozdílný na př. Kolín, z ně
hož již skoro úplně je setřen ráz sousedský, od Ně-
meckého Brodu nebo Litomyšle, kde vše dýše zvlášt-
ní vůní neporušeného stáří, nebo co nových dojm
má Kladno proti tichému, nedalekému Rlakovníku
Jak se vymyká zcela z rámce všech ostatních Kutná
Hora s řadou svých chrámů a jiných památek sla-
vebních; jak jsou překrásně položeny Mělník nebo
Ledeč; jak mají zvláštní, aristokratickou fysiognomi
Pardubice, Chrudim a Vys. Mýto; nebo jak působ
nádherná parlie za kostelem při řece v Nymburce
hornický kostelik u vody v Poděbradech a špitáln
u Sázavy v Něm. Brodě! Tato všechna města a mě-
stečka (a jsou v komorním obvodě pražském mimo
Kolín
mecký Brod
Litomyšl
Kladno
Kutná Hora
Mělník
Ledeč
Pardubice
Chrudim
Vys
Mýto
Nymburk
Poděbrady
Sázava
Německo
Brod
8
article
Prahu 174) mají svoji určitou notu, věky vyhráněnou
a po krátkém pobylu nebo někdy na první pohle
lze pro ně nalézti charakterisující výraz slovný
obrazový. Bylo by ovšem ideálem této výstáivy, aby
dovedla snésti tento charakterisující, přesně omezený
materiál na stěny a do vitrin, ale přodpokládalo by
jednotný výběr a jednotící ruku; exposice by měla
sice oddělenou část historickou a uměleckou od obra-
zu nynějšího stavu po stránce kulfurní, hospodá řsk
a sociální, ale toto roztříštění by nevadilo, protože
by bylo nejúčinnějším propagálorem touhy turistické
za krásou a stářím.
Program výstavní v I. oddělení naznačoval cesly
jak by bylo lze dojíti k télo revui krásy měst: dobrý
půdorys asi z prostředka 19. stolelí mluvil by za celé
kroniky a ukazoval názorně těm, kteří se naučili
čisti z jeho záhybů a ústupků, dlouhý proces organi-
ckého vývoje, jenž se dál z různých počátků a pod
různými vlivy; staré pohledy, kreslené, malovano
nebo leplané, doplňovaly by půdorys tam, kde zmlká
jeho řeč, ukazovaly by silhouettu města v hradbácl.
sevřeného a v zeleni zahrad tonoucího, s nízkými
vysokými demy, se stejnými sedlovými střechami
vysokými štíly, nad nimiž jako symbol panství zdvi-
hají se věže kostelní a radniční, malebné ochozy
hlásných nad branami, bašty a vodárny, klášterya
slaré fary. A k těmto, i ve své naivnosti a neobrat-
nosti nám tak drahým, protože často jedinečným
kresbičkám a leplům přidal by moderní malíř své
impresse, barevně, srdcem a nadšeným citem prozá-
řené pohledy, jak chápe a vidí nynější, uměleckou
kulturou zjemnělý člověk starý slavební celek, jemu?
Praha
9
article
říkáme město a snad i fotograf, který dovede užwvat
své komory jako vlaslního oka, přinesl by vyhledan
a kouzelně za různých dob denních osvětleně kouiy
ze starých parlil, zřícených hradeb, opuštěných par-
kánů, ze zastrčených kostelních plácků a tichýcl
hřbitůvků, efektní pohledy s věži radničních na půdo
rysnou splet ulic a uliček, nebo malé, dobře vyvážene
detaily na městských domech, portálky, nízké prů-
jezdy, dobře kované mříže nebo ladně roubená vrata
vývěsní štlly cechovní hospody nebo výkleneček se
sochou P. Marie na fagadě.
Tenta míněný plán se uskutečnil jen z části, ale
i ta trocha je vílána. Co je snesene v jednotlivýcl
kojích samostatných i ve všeobecném oddělení, uka-
zuje aspoň, co by se dalo čekati od vědomě a účelně
sebrané exposice speciální a mimoděk propagujev
obecenstvu touhu po budoucí výslavě českého města
vůbec. Ta stará sice, ale nově oceňovaná a takřka
nalezená krása celku městského, synthesa všech bu-
dov, k nimž jednotlivým turisté vedeni průvodcem
kráčívali slepě, nevidíce ulic a náměstí, necítice rhyt-
mu světla a stínu v jich facádách a nepozorujíce jicl.
kliček a ústupků půdorysných — ta krása má bu-
doucnost. Popelka slaví svůj vjezd do paláce, půjde-
me se všichni podivat?
Marie
a náměstí
všeobecný oddělený
10
article
České pivovarství.
České pivovarství.
Pokračování k č. 260)
Pardubice. Zámecký pivovar. Majitel: Velko
statek pardubický. Nájemce: Alois Šimonek. Va
42 hl. Výroba 11.963 hl. Zařízení strojní. 24 Hl
Osob 32. Založen r. 1437. Vystavuje: Statistick
Petrovice. Zvěřina a Holub, pivovar v Petro
vicích. Majitel: Fr. Zvěřina a Olakar Smola. Va
72 hl. Výroba: 17.225 hl. Zařízení strojní. 12 H
Osob 30. Založen v dobách nepamělných. Vystavuje
Obraz pivovaru. Mapu odbytišť svého piva. Diagran
o výrobě, Suroviny, slad, sladový květ. Lahvoe
pivo (tmávě a světlé). Reklamní tabulky
Šimonek
Zvěřina
Olakar Smola
Pardubice
Virginie
Francie
Statistick Petrovice
12
article
Počernice Dolní. Parostrojní plvovar, Voji
baron z Dercsényi. Majitel: Vojtěch bar. z Dercslnyi
Var: 50 hl. Výroba 12.000 hl. Zařízení strojní. 8 H
Osob 22. Založen roku 1520. Rekonstrukce r. 1885
Vystavuje: Statistická data.
Polná (město). Právovárečné měšťanstv
Var 40 a 50 hl. Výroba: 6829 hl. Zařízení strojní
8 HP. Osob 16. Zal. r. 1442. Strojní pohyb a vařeni
parou r. 1904. Vystavuje: Perspektivní vyobrazení
závodu.
Polná (Kaleřinov). Jindřich Voletc, sláde
a nájemce pivovaru. Majitelé: Kněžnahewenhůl
lerová a hr. Fesletilcs. Vár: 36 hl. Výrobu 6300 hl
Zakízení strojní. 10 HIP. Osob 14. Rekonstrukcer
1898. Vystavuje: Celkový obraz pivovaru
Popovice Velkč. F. Ringhoffer. Majitel:
Ringhoffer. Var: 75 a 120 hl. Výroba: 174.791 hl
Zařizení strojní. 154 HP. Osob: 120. Zifož. 1874
Vaření parou r. 1898; umělé chlazení a větší rekon
strukce r. 1903. Vystavuje: Celkový pohled na pivo
vor, fologralie různých oddělení strojního zalízen
a grafické tabulky. Vzorky sladu
Praha. Ferd. Vališ. Pivovar „u Bachorů“. M
jitel: Eugen Lederer a Antonie Vališová. Var: 48 hl
Výroba: 4320 hl. Zařízení ruční. Os6: 8. Založ
r. 1670. Rekonstrukce r. 1905. Vyslavuje: Různé re
Irospoktivní pamášky
Praha. Josef Karel Khop. Pivovar „u Fleků“
Majitel: Frant. Karel Pštross. Var: 40 hl. Výroba
10.040 hl. Zařízení ruční. Osob: 16. Založ. v 15. stol
V letech čtyřicátých minulého století započní se va
řiti černý ležák dle bavorského způsobu, zároveř
zavedeno spodní kvašení. Vystavuje: Suroviny. Foto
zralické sniznky pivovarských a hostinských míet
noostí.
bar
Voletc
F Ringhoffer
Ringhoffer
Vališ
Lederer
Vališová
Khop
František
Pštross
Dercslnye Vara
Polná
Praha
pivovar Popovica
Vara
HP
13
article
Praha. Parostrojní pivovar „u Rozvařilů“. Ma
jitel: Marie Zilková (prokura Václav Pštross). Var
50 a 60 hl. Výroba: 11.600 hl. Zařízení strojní. 6 II
Osob: 18. Založ r. 1370. Jest nejstarším pivovarem
z Nového města. Vystavuje: Fotografické snímky
pivovaru. Diplomy. Vzorky ječmene, sladu a chmel
Vignety lahvového piva
Praha. Jan Řezníček, sládek a nájemce pivo
varu „na Slrahově“. Majitel: Řád premenstrátů. Var
18 hl. Výroba: 2000 hl. Zařízení ruční. Osob: 6. Za-
lož. 1780. Vystavuje: Statistická data
Praha. Josef Houcha, nájemce pivovaru l
sv. Tomáše“. Majitel: Řád augustíniánů. Var: 36 b
Výroba 2000 hl. Zařízení ruční. Osob: 6. Založ. 1532
Vystavuje: Reklamní tabulky, plakáty. Láhve s vi-
gnelami.
Praha-Bubna. Václav Kejř, nájemce pivo
varu a sládovny. Majitel: Josef Richter. Var: 40 hl
Výroba: 4790 hl. Zařízení ruční: 7 osob zaměstnáno
Založeno v lctech podesátých 16. století.
Rozvařil
Zilková
Pštross
Řezníček
Houch
Tomáš
Bubna
Kejř
Richter
Praha
Ma
Vara
14
article
Praha. C. k. dvorní pivovar „u Primasů“. Mn
jitelky paní; Isabela Broscheová a Ad. Geitlerová
z Armingenu. Var: 120 hl. Výroba: 34.780 hl. Zaří-
zení strojní. 66 HP. 55 osob zaměstnáno. Založ. r
1805. Joden z prvních pivovarů v Čechách na spodní
kvašení (zavedeno r. 1840) a první pivovar na parn
pohyb. Roku 1846 zavedeno vaření parou, jež ale
po čase vyměněno na vaření přímým ohněm. Nové
sklepy s lednicemi pro výrobu 70.000 hl poslaveny
1874. Vystavuje: Celkový pohled na pivovar. Di-
plom peřížské světové výstavy z r. 1855 Mistrovský
diplom cechu pivovarskkého z r. 1828. Fologralie jed-
notlivých místností pivovaru. Statistický přehled vý-
roby od r. 1876. Ječmen slad, sladový květ, chmel
Léhve s vignelami na „ležák“, černé a jubilejní pivo
Praha-Holešovice. První prážský měšťan
ský pivevar. Majlel: Mkciová společnost. Var: 125 pl
Výroba 130 893 hl. Zařízení parostrojní a elek trické
200 HP. Osob: 130. Založ. r. 1895. Letošního roku
založena byla stanice pro pěstování čislých kvasnic
somenných. Vystavuje: Obraz pivovaru a grafická
lata. Vzorky sladu, sladového květu, sušené mláto
Láhve s vignetami, zrázornění semenných kvassiie
v malém. Fotografické obrazy jednotlivých oddilo
závodu.
Primas
Broscheová
Ječmen
Praha
Čechy
Holešovice
Vara
Mkciová společnost
Ada
HP
15
article
Přerov Starý. Jindřich Fišer, nájemce piv
varu. Majitel: Arcivévoda Ludvík Salválor z Toskány
Var: 42 hl. Výroba: 3306 hl. Zařízení strojní 5 H
Osob: 6. Založ. v 15. století. Spodní kvašení zave
deno r. 1868. Reltonstrukce r. 1900. Vystavuje: Sta
Histickou tabulku-
Smečno. Parostrojní plvovar Jindřicha hraběle
Clam-Martinice. Var: 100 hl. Výroba: 30.000 hl. Za-
řízení parostrojní a elektrické. 25 HP. Osob: 30. Za
lož, v 16. století. Roku 1880 byl pivovar přeměněn
z ručního na strojní. Rekonstrukce r. 1897 a 1902
Vystavuje: Ječmen, slad, sladový květ. Fotografie
pivovaru a vnitřního zařízení jednotlivých oddilů.
Folografie restaurcí a výlelních místností jako od-
bytišť pivovaru. Grafické znázornění stoupání výroby
inventář pivovarský z r. 1643 a různé staré listiny
Smíchov. Akcionářský pivovar na Smíchově
Majitel: Akc. společnost. Var: 125 hl. Výroba: 559 870
hl. Zařízení strojní a elektrické. 850 HP. Osob: 580
Založ. r. 1869. Špodní kvašení a parní pohon hne
od počátku zaveden. Rekonstrukce větší r. 1890, 189
a 1902. Vystavuje: Perspektivní obraz celého závodu
Vývoj závodu, znázorněný v 8 siluacích v mělilku
1: 1000. Folografie jednotlivých místností. Diagram
výroby a prodeje piva. Diagramí placených daní
pamětní spis o 25lelém trvání závodu z r. 1894.
Smíchov. Jan Steyskal, majitel pivovaru na
Smichově. Var: 56 hl. Výroba: 14.950 hl. Zařízen
parrní: 25 HP. 20 osob. Založ. r. 1871. Od založen
parní pohyb. Vystavuje: Statistická data
Fišer
Salválor
Jindřich
Martinic
Ječmen
Steyskal
Přerov
Toskána Vara
Smečno
Smíchov
Vara
HP
16
article
*. Sv. Václav na výslavě. Výstava olevře na po
oba duy do 12. hod. noční. Pořad nedělní: O 9. hod.
dopol. plnění balonu »Praha«. Od 10 do 12 hod
promenádní koncert na pergole za průmyslovým
palácem kapely pěš. pluku č. 75. O 2. hod. odpol.
vzlet balonu »Praha«. Od 4 do 10 hod. večer pro
menádní koncerty: před průmyslovým palácem ka
pely pěš. pluku č. 75, v dolením hud. pavilonu
p. Hermanna a před Rychtou kapely pěš. pluku
č. 102 a slovácké hudby. O 4. hod. odpol. populární
koncert výstavního orchestru v koncertní síni. Diri-
gent p. dr. V. Zemánek. Pořad ze skladeb Riel
Wagnera. O t5. hod. odpol., při bezvětří volná
plavba balonem »Praha«. O 1/57. hod. populárn
koncert výstavoího orchestru v koncertní slní. Diri-
gent p. dr. V. Zemánek. V 8 hod. veřer národní
tance a zpěvy uherských Slovaků v koncertal sfni
při volném vstupu. — Pořad pondělní: Od 1
do 12 hod. promenádní koncert kapely pěšího pluku
. 75 na pergole za průmyslovým palácem Od 4 do
10 hod. promenádní koncerty: před průmyslovým
palácem kapely pěšího pluku č. 75, v dolením hud.
pavilonu p. Hermanna a před Rýchtou c. k. pošt.
zřizenců řízením p. K nopáska. Ve 4 hod. populárn
koncert výstavního orchestru. Ř dí p. dr. V. Žemánek.
O 1/27. hod. več. popularní kongert výst. orchestru.
Václav
Hermann
doktor
V Zemánek
Wagner
Praha
Oda
Rýchta c
17
article
Řídí p. dr. Vilém Zemánek. V 8 hod. velká posví
censká zábava v koncertní síui. O4 1/29. do 1/210.
lrod. slavnostnt osvětlení,ž nn
. Skvostně upravený kalendář „Národních L
stů“ na rok 1909 právě vyšel a prodává se na vý-
stavé v pavilonu „Nár. Listů“ (blíze paláce král.
města Prahy), jakož i vevšech stáncích ku
prodeji pohlednic a jiných drobných
upomínek výstavních zřízených, za 1 ko-
runu. Kalendář pojednává obšírně a přehledně o ju-
bitejní výstavě, takže se stal hledanou a trv a l ou
památkou a upomínkou každému návštěv-
níku jubilejní výstavy samě. Aulor (p. Ze-
vloun) provádí nás v dotyčné stati výstavou a sezna-
muje nás se všemi znamenitostmi tam umístěnými.
svědomitě líči sběhnuvší se události a orientuje pře-
hledně o všem, co zvláštní pozornosti zasluhuje
ce zvláště u cizinců k našemu výstavnímu dílu úclu
vzbuzuje a je obdivem naplňuje. Zdařile prove-
denými obrázky obohacena jest tato stať a do-
dává colku ráz poučně a zábavré knihy. Uvádíme
z nich některé, jako: Zlatý hřeb výstavy: Mo de
a úplné zarízení cukrovaru v minia-
tuře; celkový pohled na jub. výstav
s plačí perspektivy, OIIvův svérázný p la kát
večerní osvětlení výstavy, zobrazen
ústřední síně v pavilonu bankovniciví a peněž-
nictví s pěknou a přehlednou mapou úvěr-
ní organisace, originální pavilon nožíva-
tin, imposantní pavilon Obchodní a živ no
stenské komory pražské, pavilon „Nár
Liatů“ atd — Z dalšího bohatého obsahu kalen-
dářního uvádíme zdařilou podobiznu arcimistra naš
poesie Jaroslava Vrchlického a jeho zvo-
nivé básně: „Hlasy v poušti“, — „Literární výle
před osmdesáti lety“ od našeho romanciéra A l. Ji
ráska, jehož podobizna kalendiř zdobí, poba
svým záletem do „slarých dobrých časů“ velice mile.
doktor
Zemánek
Zdařil
OIIvův
Vrchlický
král . město Praha
18
article
Aklušlní otázku zdravých a levných bytů v Praze
zvířil, rozřešil a všem lidumilům na srdce vložil p
MUDr. L. Procházka pečlivě sestavenými a pro-
pracovanými posuďky a návrhy, jak by se měly vy-
rovnati protivy socišlní v osvíceném století XX. —
Zvláštního povšimnutí zasluhuje článek „Žena
od B Vikové-Kunětické; spisovatelka ve svů
horoucnosti a ve svém zápalu pro dobro i krásno
výmluvnými slovy rozžehuje pochodeň věčného svě-
tla lásky, nejvyšší krásy a pravdy. Uvila tu před ná-
mi krásnou kytici, plnou ladných kvítků, jež na ni-
vách českých nasbírala a podává ji našim ženám
na lopolnou jich pouť k luštění zaléhavé otázky žen-
ské; zejména stati, kde pojednává o ženách slovan
ských, měla by si povšimnouti každá vzdělaná žena
česká, aby čerpala posilnění v zápase sociálním, jenz
přípodně charakterisován jest uvedeným tam citá-
tem. „Otrokyně otroka.“ — Vyobrazením úča st-
níků památného sjezdu slovanskéhov
Praze a stručným referátem o vykonaných konfe-
rencích z péra V. Červinky přispěl kalendář „Nár
Listů“ ku prohloubení a udržování myšlenky vše-
slovanské. — Moderního článku dra. K. Engliše
o chudinských a dobročinných spol-
cích v král. českém měly by si povšimnoutí
všechny naše česlé obce a sl. zastupitelstva okresní.
MUDr
L Procházka
V Červinka
K Engliš
Praha
19
article
Soustavně uvedený přehled světovýc
událostí v r. 1907—1908 od doc. dra. Mar-
šana je vědecky populárně zpracován a slouží za
pomůcku všem, kdož se zajímají o politickou kro-
niku. — „Dopis z Ameriky“ našeho krajana
a romanopisce, Jana Havlasy, česko-aremického
publicisty, seznamuje nás s duševním a vnitropolit-
ckým životem našich krajanů za oceánem; sáhne
k němu každý, kdo nějakou „drahou duši“ v nové
vlasti zámořské má. — Kratochvilné vzpo-
mínky novinářského zpravodaje (kol.
J. Vejvary) pobaví každého, kdo má smysl pro
těžkou a namáhavou službu novinářskou v případech
mnohdy velmi pohnutlivých. — O vý znamu vy-
konané práce a příštích úkolech Ústř.
docent
doktor
Havlasa
J Vejvar
Mar
Amerika
20
article
Matice školské zdařile pojednává dotyčný člá-
nek kalendářní, jenž obětavé vlastence české nadchne
hrdosti a liknavé kruhy společnosti české k účinné
práci na tomto poli přiměje. — Dobře promyšleným
článkem „Reforma výchovy českého do-
rostu“ předvádí odborný znalec a osvědčený přítel
naší mládeže F. V. Moravec s přímostí jemu vlast-
ní nedostatky vzdělání dorostu; s pitevním nožíkem
v ruce odděluje dobré od nedostalečného a jasně uka-
zuje českému národu, kudy se bráti má, aby ce nej-
dříve stanul na osvělovém kolbišti po boku nár odů
nejkullurnčjších. — Dr. Živanský ve své causerli
„Náš pokrok průmyslový ve světle le-
tošní jubilejní výstavy“ vystihl nevývratný
a radostný obraz českého pokroku hospodářského;
po jejím přečtení český živnostník, obchodník i prů-
myslník vážně budou přemítati o tom, v čem ješt
za jinými národy pokulháváme a čeho ještě v nej-
bližší době doháněti třeba. — Praktický vý-
znam mají připojeně seznamy zemských
a říšských poslanců, adresy autonom-
ních i zeměpanských úřadů v Praze,
ústavů obchodních, průmyslových, pe-
něžních atd. — pro každého, kdo se o veřejný zi-
vot zajímá. — Povinnou úctu k zesnulému velikému
Čechu, někdojšímu spolupracovníku „Národních Li-
stů“, prokázal na slovo vzatý literární kntik V.
F V Moravec
Živanský
Čech
Praha
21
article
Vlajšhans článkem „Svatopluk Čech to;
ve stručném přehledu předvádí nám gizantní práce
tchoto prvního básníka našeho národa; cítujeme do-
bře tam volený závěrečný verš Čechův:
„Jen krokem zmužilým dál k velké, jasné metě =
ven z šiku našeho, kdo skuhrá zbaběle;
nechť v bouři nepřátel jsme sami v širémí světě —
výš čela bez bázně a k předu veselel“
Ke kalendáři „Nár. Listů“ přiložena jest nejlepši
a přesná mapa okolí pražského (Koty-
ška-HanD), jež zahrnuje v sobě veškeré podrob
nosti a místa po celé oblasti, sahájící na severozáp.
za Postoloprty, Louny, na severu za Roud-
nici, Ště1I, Mšeno a M1. Boleslav, na se-
verových. za Kopidlno a Městec Králove.
na východě za Poděbrady, Kolín. Uhlíř ske
Janovice, Kutnou Horu a Nové Dvory
na jihu za Přestavlky, Chrášťanya
Okrouhlici, na jihozáp. za Hostomice, Ho
řovice a Žebrák a na západě za Křivoklát
Nové Strašecí a Rakovník; mimo to při-
kládá se jako premie malý kapesní kalendá-
řík na rok 1909, takže cena 1 koruna vzhledem
k bohatosti textu a příloh kalendáře „Nár. Listů
jest velice levnou
Čo
Čechův
Postoloprty
Louny
Mšeno
Boleslav
Kopidlno
Městec Králov
Poděbrady
Kolín
Janovice
Přestavlky
Hostomice
Žebrák
Křivoklát
Nová Strašecí
Rakovník
Kot
Kutná Hora
Šta 1 I
M 1
22
article
lrosek.
ose-
Jungmannovo nám., 21
Jungmannův
23
article
Praha-ll.
vystavuje v
v paviloně interiérů, dále zařízení vý
stav. kanceláří Obeh. komory (statisti-
cká, tarifní, vývozní atd.), jakož iu
četných soukromých vystavovatelů.
— Telefon 3312. — 16970
*. Benefiční koncerty v koncertní síni na vý-
stavě. Úspěšná výstavní koncertní sezona najde za-
končení dvěma velkými symfonickými koncerty,
které jsou určeny za benefiční večery dirigenta České
Filharmonie pana Jana Elsnice a členů vý-
stavního orchestru, který se v této sezoně
tolikráte úspěšně uvedl a kritikou chválen byl. Ob
večery vykazují vybraný program děl slovanskýe
Elsnic
Praha
Český filharmonie
24
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Výstavní táčky.
25
article
Opravdu míním nikdy více nehřešiti a vše
likých karnevalů se vystříhati!
Nestojí to za to! Z nestrávených dojmů, zte
pestrosti nádherných masek a barevné hry pře
pychových damských kostymů dostal jsem m
grénu a v důsledcích toho už několik dní jsem
nucen, kdykoliv posílám si pro veržinka, připo
menouti, aby vybrali ty bledé, slabší, pro ne
mocného zkrátka.
Ještě dnes, kdy tyto řádky píši, mshá se m
na sítnici oka skvělý zej maškarád, konkurujíeí
velmi nebezpečně s Nizzou, Benátkami a jinými
pověstnými místy, jichž karnevalová sláva praž-
ekým, výstavním karnevalem utrpěla děsnou
trhlinu... Musilo to stát hrůzu peněz . . .
přece chvěje se mi na rtech nesmělá, ač předem
vím, že marná prosba: opakujte, prosím, ještě
jednou ten karneval!
Návštěva obecenstva a pak svrchovaná jeho
spokojenost za to přece stoji!
Že tuhle, ve čtvrlek, v „Národních“ po
čarou nějaký pan B. K. si dělal ze všeho ne-
křesťanské šprýmy... inu, to vás přece mrze
nemusí! Znám toho člověka utrhačného, ale re
dakční tajemství zakazuje mi prozradit plné jeho
jméno. Ostatně, ať si pan Bohdan Kaminský
hraje na violle d'amour a nechá karneval karne
valem, že! Od toho jsou přece povolaní báloví
referenti, muži v masopustních věcech zkušení
Znám sám jednoho, spravedlivého Catona; dese
let je plesovým zpravodajem a každoročně
o každém bálu píše „tenhle že byl ze
všech dosavadních nejlepší a nej
krásnější“. Vyhledal jsem ho tedy telefo
nem a tázal po úsudku o karnevalu. Neřekl nie
více a nic méně než: „Unikum“.
S referáty byl isem vůbec nespokojen! Skn-
piny popsány byly velice ledabyle, ač náklad-
nost, s jakou pořízeny a vypraveny, zasloužila
Kaminskij
Nizza
Benátky
26
article
pečlivého povšimnutí. Vím sám zcela soukromě
že jeden pierot, den před karnevalem byl se vy
koupat v žižkovských lázních a celé půldne cídi
originální a dosud v Praze nevídaný svůj kostým
benzinem, jehož spotřeboval asi tolik, jako auto-
mobil o 100HP na cestu z Prahu do Pardubie.
A jedna z účastnic průvodu koupila si výhradně
za tím účelem zcela novou podložku do vlasů
Toho všeho si páni zpravodajové nevšimlil
Ostatně — četli jste jejich referáty o pon
dělním plese?
Skandál, není-liž pravda!
Příteli Henrymu se nedivím, že to odbyl
desíti řádky a konstatováním, že se v koncertn
síni točilo dvaadvacet maskovaných párů; je
sportsman a jeden match na Letné imponuje mu
vic, než sebe skvěleji vyfintěné taneční bojiště;
ale že pan Čurnáctý bude také tak skoupým n
slovo, když v masopustě píše velkolepé básně na
každý bál — to mě zabolelo.
A tak, chtě nechtě, musím se k této skvělé
události, k onomu pondělnímu plesu vrátit sám
svým vlastním referátem, aby legie dam a jejieh
tanečníků nezanevřely nadobro na celý český
tisk.
Henry
Čurnáctý
Praha
Letná
HP
27
article
To je prosím hned! Býval jsem taky kdys
plesovým referentem a vím, jak po každém bálu
přišlo pět nebo šest srdcervoucích dopisů, co
mám proti panu Puškvorcovi nebo Makovičkovi,
že jsem ho neuvedl mezi špičkami plesu, když
už přece půl roku je tomu, co odbyl maturitu
denně chodí do kavárny a čte náš list? Ne-
mluvím ani o hluboce a vším právem uražených
damách, jež měly pravé bruselské krajky na ru-
kávech, ale referent si jich nevšiml.
Proto, prosím — přijměte vlídně poctivou
moji snahu, napravit, co se ještě napravit dá.
nehněvejte se, odpusťte a přečtěte můj doda-
tečný plesový referát z výstavy.
Tu je:
V oslnivém žárolesku a jasu světel zatonula
v pondělí večar sama sebou iiž nádherná kon-
certní slň na výslavišti! Síň, jež jindy otřásá se
bouřlivým, trenetickým polleskem elitelů božského
Puškvorc
Makovička
28
article
umění Smetany a Dvořáka, ktoří laskavostí dra.
Götzla jsou na pořadu každého večera, tento
kráte zjevila se nám v rouše zeela jiném. Musa
ustoupila Muse, Polyhymnia se vystěhovala, aby
něinila místo Terpsychoře. Ano — zde dožil zda-
řílý třídenní karneval jásavým akkordem a tryskl
vysoko šumným fontánem bujarého, ale zcela
nevinného veselí, jehož svědky býváme jen
o největších maškarních plesích na Žofině!
Všechny krásné rozpomínky na nezapome-
nutelné ony večery v nás ožily, když shlédl
jsme vlnicí se moře maskované krásy, ono de-
filé sličnosti a ztepilosti, kterou nemohl zahaliti
ani sebe fantastičtější kostým. Žasli jsme nad
originálností masek, nad vtipností jejich a vy
braným vkusem, s jakým pořízeny. Přednost
patří arci sličné pleti a tu dlužno z nepřebraně
té směsice masek dotknouti se aspoň některýeli.
Smetan
Dvořák
Götzl
Polyhymnia
Musa
29
article
Ideální krásou vynikala přímo Ona neznámá.
poněkud menší dáma, jež jakoby zavítala ze
známé „Damské besody“, přemohla všecbny
předsudky společenské a oblékla nenáviděný
mužský kroj. Znamenitá maškara to byla. Velmi
mile působilo, že našla se dáma, která, majíe
smysl pro starožitnosti, oblékla dávno již zapo
menutý a z maškarních plesů vymizelý ko
stým — Cnrmeny. Dvacet let už jsme origiální
tu masku neviděli a opravdu, stýskalo se nám
po ní. Že humor nevymizel zcela z řad mladší
dívčí generace, toho dokladem byla rozkošná
vtipná maska školačky, s tabulkou a taškou na
zádech. Jestliže se nemýlíme, tajila se pod škra-
boškou dáma, jejíž vlastenecké působení z let
šedesátých je v svěží paměti. Než, nebyly to
pouze kostumované dámy, jež tak skvělým způ-
sobem oživily rušnou zábavu. I nemaskované
krasavice ve velikých, nádherných robách účast-
nily se télo společenské revue; zvláště vynika-
jícími byly toiletty dam: Paní A. (drahocenn
roba širtinková, barvy růžové s krajko vým pře
hozem); paní B. (toiletta bervy bílé z průhled-
ného chifon-mušelin-organtinu s bohatými appli-
kacemi); paní C. (nadherná roba růžová z gradlu
se stříbrnou broderií); slečna D. zvlášť vkusná
paní A
30
article
toiletta s appartní švonepajovou sukní s draho-
cenným potištěním); paní E. (zajímavý zjev
v rozkošné štruksově bluzičce); paní F. skvělý
polocajkový kostým, krášlený drahokamy) atd.
atd. Znamenalo by listovati v modních žurná-
lech, aby plně vystižen býti mohl chic, s jakým
tailetty pořízeny. Snad bude zajímati zminka,
že výstřihy nebyly hluboké.
Masky pánů vyznačovaly se tentokráte ne
obvyklou nákladností; vedle četných, dobře vy
žehlených frakových maškar zahlédli jsme i ně
kolik pánů ve velmi jednoduchých, ale právě
touto nápadnou prostotou působivých kostu
mech: v papírových čepičkách na hlavě. Vyjí
mali se velmi něžně.
Při neúnavném tanci a znamenitých šprý
mech (zvlášť podařeným bylo pozdravování: „tě
roura“) zůstala vybraná společnost pohromadi
až do časných hodin ranních. Večer ten zůstan
dojista nezapomenutelným, zejména spanilým
účastnicím.
Doufám, že provedl jsem dodatečný referát
o plesu znamenitěl
Teprve teď mohu volněji dýchat a věnovati
se i jiným otázkám a záležitostem, zmíta jícím
mým nitrem. Mimo výstavu dějí se hrozné věcit
obáváme se, že vlna jejich se přenese i přes
ohradu výstavní a zanechá tu neblahou svo
stopu.
Žijeme totiž v éře demisí! Z Vídně se t-
legrafuje a telefonuje, že Prade je odhodlán po-
dati demisi; ministerský předseda baron Beck.
jestliže ji do této chvíle ještě nepodal, docela
jistě ji podá. A z Král. Vinohradů došla zvěst.
že ředitel Šubert je už ten tam! Stane-li se
ještě, že podá demisi předseda zábavního výstav-
ního výboru, kterého ostatní členové výboru ve-
řejně se tuhle zříkali jako Petr Krista — pak
nevím, kam to s námi dál půjde. Mám strach,
že by tato poslodní demise mohla míti neblahý
vliv na osudy říšské politiky, asi takový, jako
onehdy nepozvání bulharského diplomata Gešova
na tureckou hostinu.
Prade
Beck
Král
Krist
Vídeň
Šubert
31
article
Na konec malou poštu, došlou redakce
s prosbou o uveřejnění. Pisatelé byli však trochu
neskromní a žádali věci nemožné; — aby pro-
jevy jejich byly hned na prvním místě výstavní
rubriky, jeden, aby popěvek jeho byl s notam.
Pánové, to nejde! Buďte rádi, že přijímám vás
pod nehostinnou střechu Zevlounova feuilletonu.
Tedy přípis č. 1.:
„Zasaďte se, prosím, o to, aby dán nám byl
vedle výstavního ještě posvícenský přídavek
Těžké poměry dneška atd.
Podporuji.
Přípis č. 2.: „Sdělte mi, prosím, kdo má
největší zásluhu o ten karneval. Jak známo,
o Homéra do dnes hádá se sedm měst, a mám
důvodný strach, aby jednou, snad za staletí, ne-
hádalo se dokonce sedm národů o původce to-
hoto karnovalu — v tom smyslu ovšem, že
k nim geniální autor nepatřil.
Přípis č. 3. — není přípisem. Je to te-
legram, zaslaný nám neznámým pozorovatelem
pondělního maškarního plesu. Zní: „O 11. hod.
noční tisní se v koncertní síni dvacet párů.
Půjde-li to tak dál, bude z toho plesu do sv.
Václava velký bál!“
A konečně přípis č. 4.: „Račte uveřejni
přiložený popěvek s notami. Kdyby to nešlo, při-
pište aspoň, že se zpívá jako: „Na staroměstském
rynku hobluje krejčí kamna.
Karneval na výstavě,
Čert z nouze mouchy lapá
Lepší je lampion
s koprovou omá čkou,
můj bože, mně je nanie
co tomu řekne švagr?
Dopis číslo 5.: V předvečer patrona země
české sv. Václava sestaven program populár-
ního koncertu výhradně ze skladeb Rich.
Wagnora.
Zevlounův
Václav
Rich