ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 8505d930-7734-11dc-91e1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 32 celkem · entity: place 67, person 77, org 15, work 8
1 masthead
ubilejní
2 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 267. ze dne 27. září 1908.
3 masthead
stava v Praze f. 1908.
Praha
4 article
Výstava zadarmo. Příteli našeho listu se zželelo chudých vo- jinů, kterým nelze ze skromničkých prostředků zaplalic vslupné do výslavy. Píše nám: »Blaho- volností různých činitelů umožněn byl vstup do výstavy téměř všem vrstvám našeho lidu. Jen chuďasu v cisařově kabálě zůslává i nejnižšl vslupné nedostižitelno; na výstavu mu nezbude jiná upomínka než trpký pocit, že neviděl jejího bohatství, ač po celou dobu jejiho trvání sloužu v Praze. Výbor výstavní by vykonal lidumilný čin a přispěl k rozšíření vzdělání do nejširšíeh vrstev, kdyby pro zbývajícl týdny výslavy po- volil na příklad ve čtvrtky volný vstup vojínům pražské posádky. Sborové velitelství by zajisté dalo postupně všem plukům dovolenou za tlm účelem a důstojnictvo by zajisté nalezlo ve svém středu dostatek ochotných průvodčí mužstva. kleří by mu podali výklad.« Potud náš pan do- pisovatel. K návrhu jeho přičmujeme poznámku. že v Anglii má vojsko na přiklad na zápasy v kopané volný vstup. Proti návrhu není zajisté námitek ani se stanoviska pokrokového člověka, jenž zavrhuje militarism sám. Neniť vojín než občanem, jenž po jislou dobu nosl vojenský kabát. Výstava se chýli ke konci. Návštěva jejs jest opravdu ubohá a výstavu už zajistě »ne- vytrhne«. Mluvi se o delicitu. Nebude tak hrozný Rozhodně však by nevzrosil, kdyby návrh na šeho pana dopisovatele byl rozšířen a pro veden i pro jiné vrstvy nemaje ného pražského lidu. Výstava by zl skala aspoň v posledním okamžiku svého trvání sympatie nejširších vrstev, o něž různými okol- nostmi, jichž znova rozebírati nebudeme, byla oloupena. Zavládl by v jejich ulicích, pavilo- nech svěží ruch, který by přilákal snad i mnobé z těch, kteří dnes se straní prázdné výstavy Předkládáme návrh úvaze ředitelů výstavy.
Blaha Praha Anglie
5 article Česká města
Česká města Ve výslavním katalogu napsal p. Zd. Wirlh tuto Evodní sludii k exposici měst na výslavě: Ku podivu, jak málo zná obecenstvo, z něhož vychází hlavní proud turistů, česká města. Dovedeu hovořili se spolehlivou jistotou a zevrubnosti o Dalo- milech, o městech švýcarských nebo bavorských, znají dobře Rothenburg nebo Křemži. Žitavu nebo Dayreulh, ale zeptojte se jich na Vlašim nebo Králův Dvůrl Přes záplavu fotografických snimků v domá- cích časopisech, přes velikou literaturu turistickou a alba, soupis památek uměleckých, vydávaný Če- skou akademií a konečně i pohlednice, což všechne snaži se upozorniti na české města od několika let s úsilavnou vytrvalostí — přes to zůstává známest venkovských měst celkem nepatrná. Těžko tu hledati vinníka; jest to snad jistá nechuť k maloměslu, jako předmětu cestovní námahy a zejména zakořenělý dojem, že domácí venkovská města nedovedou po- skytnouli dosti obsahu a látky k zabavení na delii čas, že dojmy z nich nejsou tak pestré a cenné jako z cizích. Zavinila to nsi doba, kdy vedl k cestování po měslech zvláště zájem hislorický. Jest vysvělli- telné, že domáci historie zevšedňuje a zejměna po- vahám měně vznětlivým a vřelým nedovede při ce- stování zcela vyplniti osobní poměr k navštivenému mistu a upoutati jej silou pouhě matné reminiscence k osadě jinak pro něho zcela všední a nudně.
Zdeněk Dayreulh Rothenburg Křemže Žitava Vlašim
6 article
Ale nyní vslupuje pozvolna nový, jiný zájem na tnísto hislorické vzpomínky. I malé město přicház ke cli a zaslouženému významu. Souvisí to s obraler celého nazírání uměleckého v poslední době, s obro- dou výtvarných uměm i řemesla a zdůrázněním vý- znamu praktické eslhetiky pro kulluru moderního člo- věka. Na místo dřívějších vzorů a výhradně uznáva ných represenlantů umělecké kultury v zemi, na mí- sto nádherných hradů, zámků, klášterů a kaledrál vstupují nyní jako důležilější poklady umělecké čin- nosti a smyslu pro krásu v lidu vypěstěného jeho vlastní výlvory stavební i remeslné, z nich čerpá výtvarník popudy zejména k užilkuvým pracím denní potřeby. Také město jako celek umělecký našlo své etitele a nový tento zájem, dotýkající se jak půdo- rysu, tak celkové silhouetty jeho, nahražuje výhrad- nou kdysi platnost hislorického pozadí. A vedle zájmu krásy jako rovnocennou složku ocenění městského obrazu přináší nový názor také význam stáří toho obrazu: neporušenosí bývalého vzhledu, věky způ- sobeného a koloritu, vlivem počasí docíleného,j nenahraditelné kouzlo, spojené nerozlučně s umě- leokými tvary městských slaveb a slejně důležité pro turistu jako historika nebo malíře.
7 article
Zájem krisy a sláři bude ledy v přiští době, ce povede turistu i do malých měst a snad i do měste- ček českých. Bude nutno, aby s novými motivy pro- měnila se i dosavadní literatura, aby vedle dosavad- nícli často vzorných průvodců, jimž krása přírodní a historie osad byla jediným určovatelem výběru výlefů a okružních tour, vznikly knihy e kráse měst menších osad, jež by dovedly přivéstí v harmoni starožitnost dějů s krásou jich prostředí i krajinného okolí a naučily tak turistu dívati se vřelejšíma očima na to, čeho dříve přehlédal a pomíjel Kdyby bylo bývalo možno, aby výstava měst v samolném paviloně byla v části historické tako- výmlo názorným, novým průvodcem po všech mě stech a městečkách v obvodu komorním, měli bychom před sebou překrásnou revui. Komorní obvod ná- sledkem svého zvláštního rozložení zasahuje do kra- jin dosti odlišných a zahrnuje tak pestré individuality městské kultury: jak je rozdílný na př. Kolín, z ně hož již skoro úplně je setřen ráz sousedský, od Ně- meckého Brodu nebo Litomyšle, kde vše dýše zvlášt- ní vůní neporušeného stáří, nebo co nových dojm má Kladno proti tichému, nedalekému Rlakovníku Jak se vymyká zcela z rámce všech ostatních Kutná Hora s řadou svých chrámů a jiných památek sla- vebních; jak jsou překrásně položeny Mělník nebo Ledeč; jak mají zvláštní, aristokratickou fysiognomi Pardubice, Chrudim a Vys. Mýto; nebo jak působ nádherná parlie za kostelem při řece v Nymburce hornický kostelik u vody v Poděbradech a špitáln u Sázavy v Něm. Brodě! Tato všechna města a mě- stečka (a jsou v komorním obvodě pražském mimo
Kolín mecký Brod Litomyšl Kladno Kutná Hora Mělník Ledeč Pardubice Chrudim Vys Mýto Nymburk Poděbrady Sázava Německo Brod
8 article
Prahu 174) mají svoji určitou notu, věky vyhráněnou a po krátkém pobylu nebo někdy na první pohle lze pro ně nalézti charakterisující výraz slovný obrazový. Bylo by ovšem ideálem této výstáivy, aby dovedla snésti tento charakterisující, přesně omezený materiál na stěny a do vitrin, ale přodpokládalo by jednotný výběr a jednotící ruku; exposice by měla sice oddělenou část historickou a uměleckou od obra- zu nynějšího stavu po stránce kulfurní, hospodá řsk a sociální, ale toto roztříštění by nevadilo, protože by bylo nejúčinnějším propagálorem touhy turistické za krásou a stářím. Program výstavní v I. oddělení naznačoval cesly jak by bylo lze dojíti k télo revui krásy měst: dobrý půdorys asi z prostředka 19. stolelí mluvil by za celé kroniky a ukazoval názorně těm, kteří se naučili čisti z jeho záhybů a ústupků, dlouhý proces organi- ckého vývoje, jenž se dál z různých počátků a pod různými vlivy; staré pohledy, kreslené, malovano nebo leplané, doplňovaly by půdorys tam, kde zmlká jeho řeč, ukazovaly by silhouettu města v hradbácl. sevřeného a v zeleni zahrad tonoucího, s nízkými vysokými demy, se stejnými sedlovými střechami vysokými štíly, nad nimiž jako symbol panství zdvi- hají se věže kostelní a radniční, malebné ochozy hlásných nad branami, bašty a vodárny, klášterya slaré fary. A k těmto, i ve své naivnosti a neobrat- nosti nám tak drahým, protože často jedinečným kresbičkám a leplům přidal by moderní malíř své impresse, barevně, srdcem a nadšeným citem prozá- řené pohledy, jak chápe a vidí nynější, uměleckou kulturou zjemnělý člověk starý slavební celek, jemu?
Praha
9 article
říkáme město a snad i fotograf, který dovede užwvat své komory jako vlaslního oka, přinesl by vyhledan a kouzelně za různých dob denních osvětleně kouiy ze starých parlil, zřícených hradeb, opuštěných par- kánů, ze zastrčených kostelních plácků a tichýcl hřbitůvků, efektní pohledy s věži radničních na půdo rysnou splet ulic a uliček, nebo malé, dobře vyvážene detaily na městských domech, portálky, nízké prů- jezdy, dobře kované mříže nebo ladně roubená vrata vývěsní štlly cechovní hospody nebo výkleneček se sochou P. Marie na fagadě. Tenta míněný plán se uskutečnil jen z části, ale i ta trocha je vílána. Co je snesene v jednotlivýcl kojích samostatných i ve všeobecném oddělení, uka- zuje aspoň, co by se dalo čekati od vědomě a účelně sebrané exposice speciální a mimoděk propagujev obecenstvu touhu po budoucí výslavě českého města vůbec. Ta stará sice, ale nově oceňovaná a takřka nalezená krása celku městského, synthesa všech bu- dov, k nimž jednotlivým turisté vedeni průvodcem kráčívali slepě, nevidíce ulic a náměstí, necítice rhyt- mu světla a stínu v jich facádách a nepozorujíce jicl. kliček a ústupků půdorysných — ta krása má bu- doucnost. Popelka slaví svůj vjezd do paláce, půjde- me se všichni podivat?
Marie a náměstí všeobecný oddělený
10 article České pivovarství.
České pivovarství. Pokračování k č. 260) Pardubice. Zámecký pivovar. Majitel: Velko statek pardubický. Nájemce: Alois Šimonek. Va 42 hl. Výroba 11.963 hl. Zařízení strojní. 24 Hl Osob 32. Založen r. 1437. Vystavuje: Statistick Petrovice. Zvěřina a Holub, pivovar v Petro vicích. Majitel: Fr. Zvěřina a Olakar Smola. Va 72 hl. Výroba: 17.225 hl. Zařízení strojní. 12 H Osob 30. Založen v dobách nepamělných. Vystavuje Obraz pivovaru. Mapu odbytišť svého piva. Diagran o výrobě, Suroviny, slad, sladový květ. Lahvoe pivo (tmávě a světlé). Reklamní tabulky
Šimonek Zvěřina Olakar Smola Pardubice Virginie Francie Statistick Petrovice
12 article
Počernice Dolní. Parostrojní plvovar, Voji baron z Dercsényi. Majitel: Vojtěch bar. z Dercslnyi Var: 50 hl. Výroba 12.000 hl. Zařízení strojní. 8 H Osob 22. Založen roku 1520. Rekonstrukce r. 1885 Vystavuje: Statistická data. Polná (město). Právovárečné měšťanstv Var 40 a 50 hl. Výroba: 6829 hl. Zařízení strojní 8 HP. Osob 16. Zal. r. 1442. Strojní pohyb a vařeni parou r. 1904. Vystavuje: Perspektivní vyobrazení závodu. Polná (Kaleřinov). Jindřich Voletc, sláde a nájemce pivovaru. Majitelé: Kněžnahewenhůl lerová a hr. Fesletilcs. Vár: 36 hl. Výrobu 6300 hl Zakízení strojní. 10 HIP. Osob 14. Rekonstrukcer 1898. Vystavuje: Celkový obraz pivovaru Popovice Velkč. F. Ringhoffer. Majitel: Ringhoffer. Var: 75 a 120 hl. Výroba: 174.791 hl Zařizení strojní. 154 HP. Osob: 120. Zifož. 1874 Vaření parou r. 1898; umělé chlazení a větší rekon strukce r. 1903. Vystavuje: Celkový pohled na pivo vor, fologralie různých oddělení strojního zalízen a grafické tabulky. Vzorky sladu Praha. Ferd. Vališ. Pivovar „u Bachorů“. M jitel: Eugen Lederer a Antonie Vališová. Var: 48 hl Výroba: 4320 hl. Zařízení ruční. Os6: 8. Založ r. 1670. Rekonstrukce r. 1905. Vyslavuje: Různé re Irospoktivní pamášky Praha. Josef Karel Khop. Pivovar „u Fleků“ Majitel: Frant. Karel Pštross. Var: 40 hl. Výroba 10.040 hl. Zařízení ruční. Osob: 16. Založ. v 15. stol V letech čtyřicátých minulého století započní se va řiti černý ležák dle bavorského způsobu, zároveř zavedeno spodní kvašení. Vystavuje: Suroviny. Foto zralické sniznky pivovarských a hostinských míet noostí.
bar Voletc F Ringhoffer Ringhoffer Vališ Lederer Vališová Khop František Pštross Dercslnye Vara Polná Praha pivovar Popovica Vara HP
13 article
Praha. Parostrojní pivovar „u Rozvařilů“. Ma jitel: Marie Zilková (prokura Václav Pštross). Var 50 a 60 hl. Výroba: 11.600 hl. Zařízení strojní. 6 II Osob: 18. Založ r. 1370. Jest nejstarším pivovarem z Nového města. Vystavuje: Fotografické snímky pivovaru. Diplomy. Vzorky ječmene, sladu a chmel Vignety lahvového piva Praha. Jan Řezníček, sládek a nájemce pivo varu „na Slrahově“. Majitel: Řád premenstrátů. Var 18 hl. Výroba: 2000 hl. Zařízení ruční. Osob: 6. Za- lož. 1780. Vystavuje: Statistická data Praha. Josef Houcha, nájemce pivovaru l sv. Tomáše“. Majitel: Řád augustíniánů. Var: 36 b Výroba 2000 hl. Zařízení ruční. Osob: 6. Založ. 1532 Vystavuje: Reklamní tabulky, plakáty. Láhve s vi- gnelami. Praha-Bubna. Václav Kejř, nájemce pivo varu a sládovny. Majitel: Josef Richter. Var: 40 hl Výroba: 4790 hl. Zařízení ruční: 7 osob zaměstnáno Založeno v lctech podesátých 16. století.
Rozvařil Zilková Pštross Řezníček Houch Tomáš Bubna Kejř Richter Praha Ma Vara
14 article
Praha. C. k. dvorní pivovar „u Primasů“. Mn jitelky paní; Isabela Broscheová a Ad. Geitlerová z Armingenu. Var: 120 hl. Výroba: 34.780 hl. Zaří- zení strojní. 66 HP. 55 osob zaměstnáno. Založ. r 1805. Joden z prvních pivovarů v Čechách na spodní kvašení (zavedeno r. 1840) a první pivovar na parn pohyb. Roku 1846 zavedeno vaření parou, jež ale po čase vyměněno na vaření přímým ohněm. Nové sklepy s lednicemi pro výrobu 70.000 hl poslaveny 1874. Vystavuje: Celkový pohled na pivovar. Di- plom peřížské světové výstavy z r. 1855 Mistrovský diplom cechu pivovarskkého z r. 1828. Fologralie jed- notlivých místností pivovaru. Statistický přehled vý- roby od r. 1876. Ječmen slad, sladový květ, chmel Léhve s vignelami na „ležák“, černé a jubilejní pivo Praha-Holešovice. První prážský měšťan ský pivevar. Majlel: Mkciová společnost. Var: 125 pl Výroba 130 893 hl. Zařízení parostrojní a elek trické 200 HP. Osob: 130. Založ. r. 1895. Letošního roku založena byla stanice pro pěstování čislých kvasnic somenných. Vystavuje: Obraz pivovaru a grafická lata. Vzorky sladu, sladového květu, sušené mláto Láhve s vignetami, zrázornění semenných kvassiie v malém. Fotografické obrazy jednotlivých oddilo závodu.
Primas Broscheová Ječmen Praha Čechy Holešovice Vara Mkciová společnost Ada HP
15 article
Přerov Starý. Jindřich Fišer, nájemce piv varu. Majitel: Arcivévoda Ludvík Salválor z Toskány Var: 42 hl. Výroba: 3306 hl. Zařízení strojní 5 H Osob: 6. Založ. v 15. století. Spodní kvašení zave deno r. 1868. Reltonstrukce r. 1900. Vystavuje: Sta Histickou tabulku- Smečno. Parostrojní plvovar Jindřicha hraběle Clam-Martinice. Var: 100 hl. Výroba: 30.000 hl. Za- řízení parostrojní a elektrické. 25 HP. Osob: 30. Za lož, v 16. století. Roku 1880 byl pivovar přeměněn z ručního na strojní. Rekonstrukce r. 1897 a 1902 Vystavuje: Ječmen, slad, sladový květ. Fotografie pivovaru a vnitřního zařízení jednotlivých oddilů. Folografie restaurcí a výlelních místností jako od- bytišť pivovaru. Grafické znázornění stoupání výroby inventář pivovarský z r. 1643 a různé staré listiny Smíchov. Akcionářský pivovar na Smíchově Majitel: Akc. společnost. Var: 125 hl. Výroba: 559 870 hl. Zařízení strojní a elektrické. 850 HP. Osob: 580 Založ. r. 1869. Špodní kvašení a parní pohon hne od počátku zaveden. Rekonstrukce větší r. 1890, 189 a 1902. Vystavuje: Perspektivní obraz celého závodu Vývoj závodu, znázorněný v 8 siluacích v mělilku 1: 1000. Folografie jednotlivých místností. Diagram výroby a prodeje piva. Diagramí placených daní pamětní spis o 25lelém trvání závodu z r. 1894. Smíchov. Jan Steyskal, majitel pivovaru na Smichově. Var: 56 hl. Výroba: 14.950 hl. Zařízen parrní: 25 HP. 20 osob. Založ. r. 1871. Od založen parní pohyb. Vystavuje: Statistická data
Fišer Salválor Jindřich Martinic Ječmen Steyskal Přerov Toskána Vara Smečno Smíchov Vara HP
16 article
*. Sv. Václav na výslavě. Výstava olevře na po oba duy do 12. hod. noční. Pořad nedělní: O 9. hod. dopol. plnění balonu »Praha«. Od 10 do 12 hod promenádní koncert na pergole za průmyslovým palácem kapely pěš. pluku č. 75. O 2. hod. odpol. vzlet balonu »Praha«. Od 4 do 10 hod. večer pro menádní koncerty: před průmyslovým palácem ka pely pěš. pluku č. 75, v dolením hud. pavilonu p. Hermanna a před Rychtou kapely pěš. pluku č. 102 a slovácké hudby. O 4. hod. odpol. populární koncert výstavního orchestru v koncertní síni. Diri- gent p. dr. V. Zemánek. Pořad ze skladeb Riel Wagnera. O t5. hod. odpol., při bezvětří volná plavba balonem »Praha«. O 1/57. hod. populárn koncert výstavoího orchestru v koncertní slní. Diri- gent p. dr. V. Zemánek. V 8 hod. veřer národní tance a zpěvy uherských Slovaků v koncertal sfni při volném vstupu. — Pořad pondělní: Od 1 do 12 hod. promenádní koncert kapely pěšího pluku . 75 na pergole za průmyslovým palácem Od 4 do 10 hod. promenádní koncerty: před průmyslovým palácem kapely pěšího pluku č. 75, v dolením hud. pavilonu p. Hermanna a před Rýchtou c. k. pošt. zřizenců řízením p. K nopáska. Ve 4 hod. populárn koncert výstavního orchestru. Ř dí p. dr. V. Žemánek. O 1/27. hod. več. popularní kongert výst. orchestru.
Václav Hermann doktor V Zemánek Wagner Praha Oda Rýchta c
17 article
Řídí p. dr. Vilém Zemánek. V 8 hod. velká posví censká zábava v koncertní síui. O4 1/29. do 1/210. lrod. slavnostnt osvětlení,ž nn . Skvostně upravený kalendář „Národních L stů“ na rok 1909 právě vyšel a prodává se na vý- stavé v pavilonu „Nár. Listů“ (blíze paláce král. města Prahy), jakož i vevšech stáncích ku prodeji pohlednic a jiných drobných upomínek výstavních zřízených, za 1 ko- runu. Kalendář pojednává obšírně a přehledně o ju- bitejní výstavě, takže se stal hledanou a trv a l ou památkou a upomínkou každému návštěv- níku jubilejní výstavy samě. Aulor (p. Ze- vloun) provádí nás v dotyčné stati výstavou a sezna- muje nás se všemi znamenitostmi tam umístěnými. svědomitě líči sběhnuvší se události a orientuje pře- hledně o všem, co zvláštní pozornosti zasluhuje ce zvláště u cizinců k našemu výstavnímu dílu úclu vzbuzuje a je obdivem naplňuje. Zdařile prove- denými obrázky obohacena jest tato stať a do- dává colku ráz poučně a zábavré knihy. Uvádíme z nich některé, jako: Zlatý hřeb výstavy: Mo de a úplné zarízení cukrovaru v minia- tuře; celkový pohled na jub. výstav s plačí perspektivy, OIIvův svérázný p la kát večerní osvětlení výstavy, zobrazen ústřední síně v pavilonu bankovniciví a peněž- nictví s pěknou a přehlednou mapou úvěr- ní organisace, originální pavilon nožíva- tin, imposantní pavilon Obchodní a živ no stenské komory pražské, pavilon „Nár Liatů“ atd — Z dalšího bohatého obsahu kalen- dářního uvádíme zdařilou podobiznu arcimistra naš poesie Jaroslava Vrchlického a jeho zvo- nivé básně: „Hlasy v poušti“, — „Literární výle před osmdesáti lety“ od našeho romanciéra A l. Ji ráska, jehož podobizna kalendiř zdobí, poba svým záletem do „slarých dobrých časů“ velice mile.
doktor Zemánek Zdařil OIIvův Vrchlický král . město Praha
18 article
Aklušlní otázku zdravých a levných bytů v Praze zvířil, rozřešil a všem lidumilům na srdce vložil p MUDr. L. Procházka pečlivě sestavenými a pro- pracovanými posuďky a návrhy, jak by se měly vy- rovnati protivy socišlní v osvíceném století XX. — Zvláštního povšimnutí zasluhuje článek „Žena od B Vikové-Kunětické; spisovatelka ve svů horoucnosti a ve svém zápalu pro dobro i krásno výmluvnými slovy rozžehuje pochodeň věčného svě- tla lásky, nejvyšší krásy a pravdy. Uvila tu před ná- mi krásnou kytici, plnou ladných kvítků, jež na ni- vách českých nasbírala a podává ji našim ženám na lopolnou jich pouť k luštění zaléhavé otázky žen- ské; zejména stati, kde pojednává o ženách slovan ských, měla by si povšimnouti každá vzdělaná žena česká, aby čerpala posilnění v zápase sociálním, jenz přípodně charakterisován jest uvedeným tam citá- tem. „Otrokyně otroka.“ — Vyobrazením úča st- níků památného sjezdu slovanskéhov Praze a stručným referátem o vykonaných konfe- rencích z péra V. Červinky přispěl kalendář „Nár Listů“ ku prohloubení a udržování myšlenky vše- slovanské. — Moderního článku dra. K. Engliše o chudinských a dobročinných spol- cích v král. českém měly by si povšimnoutí všechny naše česlé obce a sl. zastupitelstva okresní.
MUDr L Procházka V Červinka K Engliš Praha
19 article
Soustavně uvedený přehled světovýc událostí v r. 1907—1908 od doc. dra. Mar- šana je vědecky populárně zpracován a slouží za pomůcku všem, kdož se zajímají o politickou kro- niku. — „Dopis z Ameriky“ našeho krajana a romanopisce, Jana Havlasy, česko-aremického publicisty, seznamuje nás s duševním a vnitropolit- ckým životem našich krajanů za oceánem; sáhne k němu každý, kdo nějakou „drahou duši“ v nové vlasti zámořské má. — Kratochvilné vzpo- mínky novinářského zpravodaje (kol. J. Vejvary) pobaví každého, kdo má smysl pro těžkou a namáhavou službu novinářskou v případech mnohdy velmi pohnutlivých. — O vý znamu vy- konané práce a příštích úkolech Ústř.
docent doktor Havlasa J Vejvar Mar Amerika
20 article
Matice školské zdařile pojednává dotyčný člá- nek kalendářní, jenž obětavé vlastence české nadchne hrdosti a liknavé kruhy společnosti české k účinné práci na tomto poli přiměje. — Dobře promyšleným článkem „Reforma výchovy českého do- rostu“ předvádí odborný znalec a osvědčený přítel naší mládeže F. V. Moravec s přímostí jemu vlast- ní nedostatky vzdělání dorostu; s pitevním nožíkem v ruce odděluje dobré od nedostalečného a jasně uka- zuje českému národu, kudy se bráti má, aby ce nej- dříve stanul na osvělovém kolbišti po boku nár odů nejkullurnčjších. — Dr. Živanský ve své causerli „Náš pokrok průmyslový ve světle le- tošní jubilejní výstavy“ vystihl nevývratný a radostný obraz českého pokroku hospodářského; po jejím přečtení český živnostník, obchodník i prů- myslník vážně budou přemítati o tom, v čem ješt za jinými národy pokulháváme a čeho ještě v nej- bližší době doháněti třeba. — Praktický vý- znam mají připojeně seznamy zemských a říšských poslanců, adresy autonom- ních i zeměpanských úřadů v Praze, ústavů obchodních, průmyslových, pe- něžních atd. — pro každého, kdo se o veřejný zi- vot zajímá. — Povinnou úctu k zesnulému velikému Čechu, někdojšímu spolupracovníku „Národních Li- stů“, prokázal na slovo vzatý literární kntik V.
F V Moravec Živanský Čech Praha
21 article
Vlajšhans článkem „Svatopluk Čech to; ve stručném přehledu předvádí nám gizantní práce tchoto prvního básníka našeho národa; cítujeme do- bře tam volený závěrečný verš Čechův: „Jen krokem zmužilým dál k velké, jasné metě = ven z šiku našeho, kdo skuhrá zbaběle; nechť v bouři nepřátel jsme sami v širémí světě — výš čela bez bázně a k předu veselel“ Ke kalendáři „Nár. Listů“ přiložena jest nejlepši a přesná mapa okolí pražského (Koty- ška-HanD), jež zahrnuje v sobě veškeré podrob nosti a místa po celé oblasti, sahájící na severozáp. za Postoloprty, Louny, na severu za Roud- nici, Ště1I, Mšeno a M1. Boleslav, na se- verových. za Kopidlno a Městec Králove. na východě za Poděbrady, Kolín. Uhlíř ske Janovice, Kutnou Horu a Nové Dvory na jihu za Přestavlky, Chrášťanya Okrouhlici, na jihozáp. za Hostomice, Ho řovice a Žebrák a na západě za Křivoklát Nové Strašecí a Rakovník; mimo to při- kládá se jako premie malý kapesní kalendá- řík na rok 1909, takže cena 1 koruna vzhledem k bohatosti textu a příloh kalendáře „Nár. Listů jest velice levnou
Čo Čechův Postoloprty Louny Mšeno Boleslav Kopidlno Městec Králov Poděbrady Kolín Janovice Přestavlky Hostomice Žebrák Křivoklát Nová Strašecí Rakovník Kot Kutná Hora Šta 1 I M 1
22 article
lrosek. ose- Jungmannovo nám., 21
Jungmannův
23 article
Praha-ll. vystavuje v v paviloně interiérů, dále zařízení vý stav. kanceláří Obeh. komory (statisti- cká, tarifní, vývozní atd.), jakož iu četných soukromých vystavovatelů. — Telefon 3312. — 16970 *. Benefiční koncerty v koncertní síni na vý- stavě. Úspěšná výstavní koncertní sezona najde za- končení dvěma velkými symfonickými koncerty, které jsou určeny za benefiční večery dirigenta České Filharmonie pana Jana Elsnice a členů vý- stavního orchestru, který se v této sezoně tolikráte úspěšně uvedl a kritikou chválen byl. Ob večery vykazují vybraný program děl slovanskýe
Elsnic Praha Český filharmonie
24 article FEUILLETON
FEUILLETON Výstavní táčky.
25 article
Opravdu míním nikdy více nehřešiti a vše likých karnevalů se vystříhati! Nestojí to za to! Z nestrávených dojmů, zte pestrosti nádherných masek a barevné hry pře pychových damských kostymů dostal jsem m grénu a v důsledcích toho už několik dní jsem nucen, kdykoliv posílám si pro veržinka, připo menouti, aby vybrali ty bledé, slabší, pro ne mocného zkrátka. Ještě dnes, kdy tyto řádky píši, mshá se m na sítnici oka skvělý zej maškarád, konkurujíeí velmi nebezpečně s Nizzou, Benátkami a jinými pověstnými místy, jichž karnevalová sláva praž- ekým, výstavním karnevalem utrpěla děsnou trhlinu... Musilo to stát hrůzu peněz . . . přece chvěje se mi na rtech nesmělá, ač předem vím, že marná prosba: opakujte, prosím, ještě jednou ten karneval! Návštěva obecenstva a pak svrchovaná jeho spokojenost za to přece stoji! Že tuhle, ve čtvrlek, v „Národních“ po čarou nějaký pan B. K. si dělal ze všeho ne- křesťanské šprýmy... inu, to vás přece mrze nemusí! Znám toho člověka utrhačného, ale re dakční tajemství zakazuje mi prozradit plné jeho jméno. Ostatně, ať si pan Bohdan Kaminský hraje na violle d'amour a nechá karneval karne valem, že! Od toho jsou přece povolaní báloví referenti, muži v masopustních věcech zkušení Znám sám jednoho, spravedlivého Catona; dese let je plesovým zpravodajem a každoročně o každém bálu píše „tenhle že byl ze všech dosavadních nejlepší a nej krásnější“. Vyhledal jsem ho tedy telefo nem a tázal po úsudku o karnevalu. Neřekl nie více a nic méně než: „Unikum“. S referáty byl isem vůbec nespokojen! Skn- piny popsány byly velice ledabyle, ač náklad- nost, s jakou pořízeny a vypraveny, zasloužila
Kaminskij Nizza Benátky
26 article
pečlivého povšimnutí. Vím sám zcela soukromě že jeden pierot, den před karnevalem byl se vy koupat v žižkovských lázních a celé půldne cídi originální a dosud v Praze nevídaný svůj kostým benzinem, jehož spotřeboval asi tolik, jako auto- mobil o 100HP na cestu z Prahu do Pardubie. A jedna z účastnic průvodu koupila si výhradně za tím účelem zcela novou podložku do vlasů Toho všeho si páni zpravodajové nevšimlil Ostatně — četli jste jejich referáty o pon dělním plese? Skandál, není-liž pravda! Příteli Henrymu se nedivím, že to odbyl desíti řádky a konstatováním, že se v koncertn síni točilo dvaadvacet maskovaných párů; je sportsman a jeden match na Letné imponuje mu vic, než sebe skvěleji vyfintěné taneční bojiště; ale že pan Čurnáctý bude také tak skoupým n slovo, když v masopustě píše velkolepé básně na každý bál — to mě zabolelo. A tak, chtě nechtě, musím se k této skvělé události, k onomu pondělnímu plesu vrátit sám svým vlastním referátem, aby legie dam a jejieh tanečníků nezanevřely nadobro na celý český tisk.
Henry Čurnáctý Praha Letná HP
27 article
To je prosím hned! Býval jsem taky kdys plesovým referentem a vím, jak po každém bálu přišlo pět nebo šest srdcervoucích dopisů, co mám proti panu Puškvorcovi nebo Makovičkovi, že jsem ho neuvedl mezi špičkami plesu, když už přece půl roku je tomu, co odbyl maturitu denně chodí do kavárny a čte náš list? Ne- mluvím ani o hluboce a vším právem uražených damách, jež měly pravé bruselské krajky na ru- kávech, ale referent si jich nevšiml. Proto, prosím — přijměte vlídně poctivou moji snahu, napravit, co se ještě napravit dá. nehněvejte se, odpusťte a přečtěte můj doda- tečný plesový referát z výstavy. Tu je: V oslnivém žárolesku a jasu světel zatonula v pondělí večar sama sebou iiž nádherná kon- certní slň na výslavišti! Síň, jež jindy otřásá se bouřlivým, trenetickým polleskem elitelů božského
Puškvorc Makovička
28 article
umění Smetany a Dvořáka, ktoří laskavostí dra. Götzla jsou na pořadu každého večera, tento kráte zjevila se nám v rouše zeela jiném. Musa ustoupila Muse, Polyhymnia se vystěhovala, aby něinila místo Terpsychoře. Ano — zde dožil zda- řílý třídenní karneval jásavým akkordem a tryskl vysoko šumným fontánem bujarého, ale zcela nevinného veselí, jehož svědky býváme jen o největších maškarních plesích na Žofině! Všechny krásné rozpomínky na nezapome- nutelné ony večery v nás ožily, když shlédl jsme vlnicí se moře maskované krásy, ono de- filé sličnosti a ztepilosti, kterou nemohl zahaliti ani sebe fantastičtější kostým. Žasli jsme nad originálností masek, nad vtipností jejich a vy braným vkusem, s jakým pořízeny. Přednost patří arci sličné pleti a tu dlužno z nepřebraně té směsice masek dotknouti se aspoň některýeli.
Smetan Dvořák Götzl Polyhymnia Musa
29 article
Ideální krásou vynikala přímo Ona neznámá. poněkud menší dáma, jež jakoby zavítala ze známé „Damské besody“, přemohla všecbny předsudky společenské a oblékla nenáviděný mužský kroj. Znamenitá maškara to byla. Velmi mile působilo, že našla se dáma, která, majíe smysl pro starožitnosti, oblékla dávno již zapo menutý a z maškarních plesů vymizelý ko stým — Cnrmeny. Dvacet let už jsme origiální tu masku neviděli a opravdu, stýskalo se nám po ní. Že humor nevymizel zcela z řad mladší dívčí generace, toho dokladem byla rozkošná vtipná maska školačky, s tabulkou a taškou na zádech. Jestliže se nemýlíme, tajila se pod škra- boškou dáma, jejíž vlastenecké působení z let šedesátých je v svěží paměti. Než, nebyly to pouze kostumované dámy, jež tak skvělým způ- sobem oživily rušnou zábavu. I nemaskované krasavice ve velikých, nádherných robách účast- nily se télo společenské revue; zvláště vynika- jícími byly toiletty dam: Paní A. (drahocenn roba širtinková, barvy růžové s krajko vým pře hozem); paní B. (toiletta bervy bílé z průhled- ného chifon-mušelin-organtinu s bohatými appli- kacemi); paní C. (nadherná roba růžová z gradlu se stříbrnou broderií); slečna D. zvlášť vkusná
paní A
30 article
toiletta s appartní švonepajovou sukní s draho- cenným potištěním); paní E. (zajímavý zjev v rozkošné štruksově bluzičce); paní F. skvělý polocajkový kostým, krášlený drahokamy) atd. atd. Znamenalo by listovati v modních žurná- lech, aby plně vystižen býti mohl chic, s jakým tailetty pořízeny. Snad bude zajímati zminka, že výstřihy nebyly hluboké. Masky pánů vyznačovaly se tentokráte ne obvyklou nákladností; vedle četných, dobře vy žehlených frakových maškar zahlédli jsme i ně kolik pánů ve velmi jednoduchých, ale právě touto nápadnou prostotou působivých kostu mech: v papírových čepičkách na hlavě. Vyjí mali se velmi něžně. Při neúnavném tanci a znamenitých šprý mech (zvlášť podařeným bylo pozdravování: „tě roura“) zůstala vybraná společnost pohromadi až do časných hodin ranních. Večer ten zůstan dojista nezapomenutelným, zejména spanilým účastnicím. Doufám, že provedl jsem dodatečný referát o plesu znamenitěl Teprve teď mohu volněji dýchat a věnovati se i jiným otázkám a záležitostem, zmíta jícím mým nitrem. Mimo výstavu dějí se hrozné věcit obáváme se, že vlna jejich se přenese i přes ohradu výstavní a zanechá tu neblahou svo stopu. Žijeme totiž v éře demisí! Z Vídně se t- legrafuje a telefonuje, že Prade je odhodlán po- dati demisi; ministerský předseda baron Beck. jestliže ji do této chvíle ještě nepodal, docela jistě ji podá. A z Král. Vinohradů došla zvěst. že ředitel Šubert je už ten tam! Stane-li se ještě, že podá demisi předseda zábavního výstav- ního výboru, kterého ostatní členové výboru ve- řejně se tuhle zříkali jako Petr Krista — pak nevím, kam to s námi dál půjde. Mám strach, že by tato poslodní demise mohla míti neblahý vliv na osudy říšské politiky, asi takový, jako onehdy nepozvání bulharského diplomata Gešova na tureckou hostinu.
Prade Beck Král Krist Vídeň Šubert
31 article
Na konec malou poštu, došlou redakce s prosbou o uveřejnění. Pisatelé byli však trochu neskromní a žádali věci nemožné; — aby pro- jevy jejich byly hned na prvním místě výstavní rubriky, jeden, aby popěvek jeho byl s notam. Pánové, to nejde! Buďte rádi, že přijímám vás pod nehostinnou střechu Zevlounova feuilletonu. Tedy přípis č. 1.: „Zasaďte se, prosím, o to, aby dán nám byl vedle výstavního ještě posvícenský přídavek Těžké poměry dneška atd. Podporuji. Přípis č. 2.: „Sdělte mi, prosím, kdo má největší zásluhu o ten karneval. Jak známo, o Homéra do dnes hádá se sedm měst, a mám důvodný strach, aby jednou, snad za staletí, ne- hádalo se dokonce sedm národů o původce to- hoto karnovalu — v tom smyslu ovšem, že k nim geniální autor nepatřil. Přípis č. 3. — není přípisem. Je to te- legram, zaslaný nám neznámým pozorovatelem pondělního maškarního plesu. Zní: „O 11. hod. noční tisní se v koncertní síni dvacet párů. Půjde-li to tak dál, bude z toho plesu do sv. Václava velký bál!“ A konečně přípis č. 4.: „Račte uveřejni přiložený popěvek s notami. Kdyby to nešlo, při- pište aspoň, že se zpívá jako: „Na staroměstském rynku hobluje krejčí kamna. Karneval na výstavě, Čert z nouze mouchy lapá Lepší je lampion s koprovou omá čkou, můj bože, mně je nanie co tomu řekne švagr? Dopis číslo 5.: V předvečer patrona země české sv. Václava sestaven program populár- ního koncertu výhradně ze skladeb Rich. Wagnora.
Zevlounův Václav Rich