1
masthead
21. řijna 1900
2
masthead
II. Příloha „Národních Listů“
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Třeti výstava spolku výtvarných
uměleů „Manes“.
List náš referoval již šířeji o slavnostním
otevření výstavy v sálech novoměstskýchv
Vodičkově ulici, jež se konalo za valného úča-
stenství naší intelligence.
Výstava jest velmi zajímavá, jak ani jinal
býti nemůže, když účastní se jí elita členstva
spolku a vystavení stalo se způsobem náklad-
ným, který zejmena některým pracím jest na
(prospěch.
Výstavní sál rozdělen jest velmi případně
na tři salony, z nichž prostřední, modrou látkou
ověsený, hostí výtvory Bilkovy, které stojí v po
předí interessu celé exposice.
Rozestavení děl a rozvěsení obrazů prove
deno jest s vkusem, v zámluvném rithmu, tal
že jednotlivé práce na vzájem si nepřekážejí
v účinku. Výstavy účastní se 28 umělců 130
čísly. Někteří zastoupeni jsou tak, že dobře lze
individualitu umělcovu seznati a oceniti. Duch
vystavených prací je rozmanitý. Pokrokové, bi-
zarrní i klidně akademické, až i trochu zastaral
nazírání máme tu zastoupéno. Umělci vedousi
svobodně, jak kému jest dáno, a přáli byehom
si, aby ta volnost směrů neuznávala se jen mez
zdmi té které skupiny, nýbrž vůbec a jsme
přesvědčeni, že by sjednocení snah a uklidněn
nyní tak rozházených uměleckých našich po
měrů dlouho na sebe nedalo čekati.
Bilkův
Vodičkův ulice
spolek výtvarný uměle
Stones
6
article
Vystavující umělei náležejí většinou mez
nejstarší v »Manesu«; většina nalezá se mez
30. a 50. rokem svého věku a spolek úvedený
jako družina umělců mladých měl by proto po
této elitní výstavě dáti příležitost i mladšímu
svému členstvu v nové výstavě, aby se ukázalo.
jaké talenty mezi tímto zrají; a to tim spíse.
že Rudolfinum, dle nových disposic, zdá se
má býti míjeno. e 8 e
Hned při vstupu v místnost výstavní padne
náš zrak na sádrový relief od Fr. Bilkav»Jsme
vláčeni vášněmi«, trochu neklidný v celkovém
dojmu, na němž zříme ženské tělo vláčeno divo-
kými koni, a tu již zaujme nás úplně význačná
fantasticko-náboženská individualita Bllkova, že
sledujeme se zvláštním zájmem i význam všech
druhých jeho vystavených 20 děl.od za bue
Jak již podotknuto, bylo jim vyhraženo
prostřední z výstavních oddělení úplně s aran
gemeutem lak trochu až i divadelním. Snad by
se zde vyjímala dobře i trocha hudby a néjaký
fialový paprslek na tvář Zmučeného koneen
trovaný.
Veliký kříž s rozepjatým Kristem plní čelo
místnosti. Celek pojmut jest jako vysoký relieí
s plnou plastikou těla na obrovské desce, n
kteréž objevuje se tu a tam opakovaný ten' kter
detail těla Kristova hrubě skycovaně, strojeně
naivně vyrytý, více jako symbol snad myšlený
Tím způsobem provedeny jsou i obrys
matky Kristovy a některé nápisy.
Vše řezáno jest ze dřeva s velkým ná-
mahem a co těla Kristova se týče znamenitou
hotovostí.
Na podiu před deskou, leží k vůli nálad
rozložená stará bible česká, stojan s mískouv
podobě rámě vzhůru křečovitě vztýčeného
jakýsi kalich, obé v duchu, jako by nejsťaršího
středověku.
Bllkův
Kristův
Francie
Rudolfinum
7
article
Tělo Kristovo, pěkné v proporci i detaílu
visí na kříži, jako by leželo, bez znalého na-
pělí, stop bolesti a konvulse svalstva a sledu
tíže. Ruce jsou probodeny dlaněma vzhůru
nohy, vedle sebe postavené, protnuty ze stran.
Trochu nám vše připomíná obrovskou ikonu, o
níž se ovšem co nejpodstatněji liší naturalisticko
dekorativním pojetím hlavy s trpkým výrazem
míru, po přestálém utrpení. V tom také hlavní
úspěch věci.
Umělec zabýval se asi dlouho myšlénkou
zobruzení ukřižovaného. Na výstavě vztahují se
k tomu dvě velice propracované a studované
kresby, z nichž zejmena ona, na níž spatřujem
znovu celý kříž, jako na dříve uvedeně dřevo-
řezbě, jest v myšlěnce i propracování výborna.
Velice fantasticky vyjímá se jiná rozměrná
komposice Bilkova uhlem nakreslená: » Jak pa-
prsek slunce na dřevě života umírá«. K obla-
kům výpíná se tu mohutný strom v dolejší část
rozštěpený; a jak na peň a větve poslední pa-
prsek sluneční sviti, tu jako v mlhách zachy-
cuje se stín Kristova těla na strom, jak na kříž
přibitého, a na světlé ploše rozčísnuté části pl
oblíčej matky Vykupitelovy, která v neskonalé
bolesti zírá vzhůru ku svému synu, Krajina
kolem jest plna mlh, z nichž vystupují větší a
menší postavý z tragedie dějin lidstva od Adama
a Evy z dola počínaje. Centrem obrazu jest
výrazná hlava Marie, nadmíru effektně na plochu
posázená. Pro povahy nábožensky chorobné
mohl by, soudíme, obraz míti zvláště silný úči-
nek, kdyby proveden byl v rozměru detailu
čís. 26., nám se ale zdá, že umělecky tu zpra
cováno objevování se křížků a hlav svatých na
rozštípených plochách stromů při kácení, jak
se u nás častějí objevovalo v 17. a 18. stol.
když půda pro zázraky byla připravena. Je tak
myslíme, i u Bílka.
Kristův
Bilkův
Eva
Marie
Bílek
8
article
Bílek má na výstavě dále skizzu ke » Zlohě
času«, která byla své doby v Rudolfinu vysta
vena, pak »Orbu«, kde Kristus marně se snaž
zemi (vlastně lidstvo) učiniti způsobilým k pra
vemu jeho pochopení, kteráž allegorie vystaven
byla v předehozí výstavě »Manesa«.
Z ostatního napadá nám velmi zdařilá po
dobizna Julia Zeyera, nešikovně na stěně hrne
modelovaná, ještě negalantnější jest podobizna
Zd. Braunerovy a docela podivný nápad na ště-
pině ze suku vypracovaný obličej matky úměl
Velmi charakteristicky a případně živě řeže
ve dřevě Bílek podoby hlav sousedů svého
V zadním koutě třeti výstavní místnosti
má Bílek postavenu velkou skupinu sádrovou
»Golgota, hora lebek«. Pod křížem, z nehož
odpadlo příčné břevno, jsou dvě postavy, nej-
spíše Marie a Jan, pohrouženy v bol. Skupina
má pěkné komposiční linie. Výraz obličeje Marie
nezdá se nám dosti výrazným, za to hnuti těl
Janova jest malebné a draperie obou výborně
vržena.
Díla Bílkova jsou začasté zastřena, až i ne-
jasna, a proto v ohledu na obecenstvo, jež rádo
dává se poučiti, měl by seznam objasněním ob-
sahu komposic býti doplněn.
J. K.
covy.
okolí.
Bílek
Kristus
Zeyer
Zdeněk
Braunerův
Marie
Jan
Orb
Golgota
Janov
Bílkov
9
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
V Praze, 20. října.
(Zpětné nárazy finančního pístu. —
Krise finanění. — Trh železářský
uhlářský. — Bursovní nadlidé. — Vzá
jemnost pražského trhu. — Finančn
síly národní. — Podmínka průmyslo-
vého pokroku. — Austria Laurium
Limited. — Politická úloha bur sy.)
Vycházejíce z »Konvenčních lží« Max
Nordana, mohli bychom nyní uvažovati, eo
pravdy v běžném názoru, že finanční krise jsou
prostě zpětnými nárazy pístu, kterými velko-
kapitál národní nadbytek vhání do své komory.
Právě nyní jest vhodno uvažovati o této
otázce, protože úváha o ní jest také rozborem
příčin nynější krise finanční. Tato vznikla z krise
odbytové. Železářská konjunktura ještě před ne
dávnem věštící podzim krásných dnů, odumírá
téměř obratem v Německu, přímo zúčastněném,
a také u nás, zůčastněných pouze nepřímo,
neboť jest obava, že ustane vývoz rakouského
a uherského železa do říše sousední, a tím se
zhorší jeho domácí trh. A na trhu uhlářském
dříve ještě nežli byly doplněny zásoby zimuí,
lze pozorovati při cenách tendenci zpětnou.
V obratu na tomto poli spatřujeme zdrželivos
četných odborů průmysl vých. Železářský trh
se omezuje, uhlářský prý udržuje svoji rozvahu
a výši jen agitací nejusilnější. Problematická
povaha bursovní konstellace a evoluce kursové
za odhrnutou rouškou ukazuje svoje pozadí.
o V této náladě odumírající epochy ráz n
ráz slyšíme údery pistu, který svoji kolbu žene
zpět. Obecenstvo, za nejvyšších kursů veštvané
do průmyslových papírů, seznává, že latinské
»vae vietis« v moderním slobu se vyslovuje
»běda posledním«. Záloha jeho blahobytu roz-
plývá se jako snih minulého jara na poli akcií
bankovních,“ průmyslevých i dopravních, b
i v klidném koutu titrů pevně zúrokovaných.
Nordan
Praha
Německo
Austria Laurium Limited
10
article
Záznamy všech akcil byly stísněny, mnohé byly
strženy na úroveň, hodnotě papíru velmi ne-
přiměřenou. A přece není pro ně kupce, ježtc
kapitalistickému obecenstvu bursa stala se místem
odiosním. Leč komu padne do klína ovoee
těchto ztrát? Těm, kdo papíry přece přijmou
kdo se »obětují v zájmu trhu. Tak se mrhá
jměním jednotlivců ve prospěch několika bur
sovních nadlidí.
Jako daleký reflex působl tyto události
které pro hospodářský vývoj doby i země maj
význam dějinný, na bursu pražskou. Avšak zna
lým poměrů na domácím trhu prozradi i ně-
kolikakorunová oscinace záznumu Unionky neb
Daňkovek otřesy na druhém pólu bursovním
V naší sklenici vody bouře finančni se nemohou
jeviti takovým příbojem a odnivem jako na mor
svěťovém; leč spojitost s událostmi, která do
víru kypí za našimi zdmi, shledáváme přece
kladnou i trpnou, v obratecho i vývojich kusů
A tak ani majitel samého papiru, kter
svým duchem i tělem utkvel ve skromně půdě
domácího trhu, není ušetřen důsledků onoho
velkého obratu, který se odehrává na trzich ně
meckých a jako orkán vyrovnává: výstřednosti
doby minulé — s apathií doby budouci. T
prakticky seznává starou doktrinu o vzájemnosl
hospodářských středisk světových a jest také
beránkem obětním oné velké stříže bursovníeh
nadlidí.
Důsledků těch jest vážně litovati u nás.
Daňkovka
11
article
Neboť jestliže kde — u nás nejvíce každá větš
myšlenka a rozsáhlejší projekt jsou odkázány
na spolčování kapitálu; vzdyť na straně nas
velké jmění jest dosud rara avis. Němci stěžij
si do toho, že majitelé bohatství opouštějí půdn
na níž bohatství nabyli, a kterým by ji mohl
zúrodniti, stěhujíce se do světových měst Feaků
— Paříže a Londýna. U nás Vídeň vyčerpává
mnoho našich finančních sil. Není-li pak velkýeh
kapitálů soukromých, které by, jistou myšlenku
mohly stělesniti samy, jest všecko odkázáno n
asociaci kapitálu drobného, která byla usnadněna
formou akciovou. Snadná zcizitelnost akcií, zně-
jících majiteli a na burse prodávaných umožnila.
že vklad akcionářů zůstal pohotovým a podniku
při tom byla poskytnuta jistota, že mu svěřený
kapitál nebude zase odňat. Formou obchodu
terminového byla dána také příležitost, aby této
hospodářské evoluce se zůčastnily také summy
toliko na čas volné. Rychlý pokrok průmyslo
vého rozvoje vyrostl právě na těchto službásk
bursy.
Vykopávácli však doba hluboký příkop vše-
obecné nenávisti proti této instituci, jest toho
velmi litovati v zájmu těch myšlenek, které již
přestoupily prah aktualnosti a těch, které právě
na něj vslupují.
Ve společnosti »Austria Laurium Limited«.
o akciové sumě 60.000 liber šterlinků se an-
glický kapilál zase odvažuje přes hausse zem-
skě. Účelem společnosti jest těžba olova.
zinku a střibra v báních stříbrských. Vznik
této společnosti byly v londýnských, kruziei
přijat velmi příznivě.
Němec
Feak
Paříž
Londýn
Vídeň
Austria Laurium Limited
12
article
Jestliže však dle thoorií a dle praxe ho
spodářské každá jen poněkud zámožná zeme
se snaží, uspokojiti potřeby svého průmyslu na
vlastní burse a není-li s to, aby tak učinila.
jest to hospodářským nedostatkem, poukazujeme
ku zjevu jako ku dokladu o podnikavosti cizi
Angličan obchodní prozíravostí dobývá světa
umísťuje tam svůj vliv. A u nás daleká, da
leká cesta ještě k tomu cíli, když vídíme i do
žei základní věta Siemensova o hospodářském
významu bursy: že rozumně spravovaná burs
se nikdy nesmí stavěti proti politickým zájmůn
země jest platna jen všude — jinde!
A proto marné volání k or ja--
va Míluvime-li pak již o zdravém organis
mu finančním a v další úvaze o zdravém
sebevědomém trhu peněžním, zpozorujeme černé
stíny, které naň dopadají, Má-li bursa úlohu
syrchovaně politickou také tím, že národní bo
hatství zeměsvěřuje její přátelům, nebo jim
dříve půjčku vypovidá, želíme opět a opět
malého u nás porozumění pro tyto polit
cké úkoly kapitálu, neboť ani on není kosmo-
politou. oz a
o1 mražěva
Peníze jsou sice těkavy jako i vzduch
nejsnáze proudi tam, kde se jim nejměně pře-
kážek staví v cestu, ale přece i na té mecha-
nické dráze má jim býti zachováno uvědo-
mění pro potřebu domácí.
Siemensův
13
article
Nyní, když pouhým tlakem bursovní tíže
také zájem pro nejlepší papíry naše živoří —
a my víme, že z příčin k nám pouze vnese
ných, ať již pro rozladěnost vzniklou derutam
bursovními na trzích cizích, ať již pro ztráty
tím vzniklé — kdy je kapitálu výhodnější zi-
skávati papíry nežli za kursů snížených? V ná-
hodné poplávce, která na pražské burse se je
vila minulého týdne po Živnostenských, union
kách a cukerních vážnějšího zájmu pro domácí
titry sbledávati nemůžeme, ježto poplávka vážně
toužící po zboží obezřelost často jeví také
v tom, že se mu přizpůsobí. Činnější intere
trhu kotvil toliko v Daňkovkách, v nichž docí
leno také obratů.
Jinak ale pusto na domácím trhu peně
ním a táž pokleslost jako na trzích německých
Těm zbývají aspoň vzpomínky. Pražská burs
však neměla ani svojí haussy ani svojí kon
junktury — má pouze svoje — tradice.
Daňkovka
14
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 20. října.
(Pávodní dopis »Národních Listů«.)
V prvních dnech tohoto týdne, o němi
podáváme zprávu, zdálo se, že neutěšené po
měry na burse dále potrvají, ba že snadse
ještě zhorší.
Obecenstvo, depřimováno jsouc stálým
klesáním kursů, nemohlo po tak těžkých
ztrátách vrátiti se s dřívější důvěrou na bursu.
ačkoliv byly momenty, jež by oprávňovaly
k velice dobrému smýslení.
Zprávy z Ameriky, které dříve byly prvním
poplašným signálem, vyznivají nyní rozhodně
lépe a také domněnky, že presidentem Spojených
států bude opět Mac Kinley zvolen, nabývaj
převahy. Stav trhu peněžního neustále se lepší
čehož makavým důkazem jest posledně uveřej
něný výkaz rakousko-uherského banku.
Za takových okolností neodvažuje se kon
tremina k žádnému novému útoku a spíše po
zvolna se kryje. Otázka čínská ustoupila tento
kráte skoro úplně do pozadí, rovněž tak jak
zlepšení obchodní bilance, jehož bursa si hrube
nevšimla. Zprávami o stavu železářského kartel
nebudeme se zabývati a připomeneme jen, že
zpráva o snížení ceny nosičů bursou ani ne-
hnula a že zpráva ta nedošla víry.
Každého bedlivého a nestranného pozoro-
vatele musila se komicky dotknouti zpráva, že
ředitelstvo vídeňské banky Union svolalo do
žirovního a kasovního spolku ředitele vělších
bank, aby porokovali o situaci bursovnía
o otázce, jak by se tato dala zlepšiti.
Vídeň
Amerika
Union
15
article
Zdá se nám, že tito pání chtěli pouze
vůči veřejnosti zachovati svou povinnost, nebo
jest přece všeobecně známo, že příčinu k po
slední deroutě na burse zavdaly banky samy
resp. jejich bursovní komptoiry. K čemu tedy
najednou strach o obecenstvo? Myslíme, že t
byl spíše strach o vlastní kapsu, neboť klientela
poznala, že u tak zvaných prvních bank jes
mnohem hůře (aneb stejně) na tom jako u ně-
kterého pověstného bursovního komptoiru.
Kdyby byly banky na svém místě, jak již svého
času jsme se zminili, nebylo by možno něko
lika fezérům, takové rejdy prováděti. Kdyby
banky v tom ohledu nedělaly nic, než staraly
se o to, aby papíry, které dříve obecenstvu za
drahé peníze pověsily na krk, také včas takové
derouty zase o tolik set korun laciněji koupiti
dovedly, vykonaly by dosti.
Vídeňská bankovní jednota, jež svého času
vydala nové akcie Poldiny buti za 260 zlatýeh
= 520 korun, nechtěla ani jednu závěrk
těchto koupiti po 360 K. Také varešskél že-
lezárny, na nichž má zmíněná bankovní jednot
zájem, nemusily býti jedinou uzávěrkou
sraženy o 100 K, tomu mohlo a mělo se
předejíti. Zrovna tak mohly bychom poukázat
na vídeňskou svolavatelku záchranné akce a na
jiné banky.
Poldin
16
article
Mnohé banky opustily pole své působnost
a staraly se pouze o to,aby mělyc hodně ve
likou bursovní klientelu, kterou dovedly v č w
do papíru vehnati a v nečas z něho vy-
hnati — jak to právě samy potřebovaly.
Co se obchodu týče, musí se řici, že po-
hyboval se v mezích nejmenších, avšak kur-
sovní variace, zejmena papírů železářských byly
přece veliké. Malá poptávka neb nabídka stačila
aby udělal kurs dotyčného papíru nepoměrný
skok. zlehrasa 3 012 vns nosu on
Pokud se nejblíže příšt tendence týče
jest velice těžko podati úsudek; podle všeh
bursa ještě vytrvá v stagnaci, z níž mohou
pomoci jen lepší zprávy z Činy a hlavně
z Ameriky, kde krifická situace novou volbou
presidenta bude hodně vyjasněna.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení:
i 15. října 20. října
Papírová renta. . . . . . 96.95b ou 96.90
Rak. zlatá renta . . . . .
Amerika
17
article
114.15 114.20
Turecké losy . . . . . .
103.—5103.75
Rak. úvěrní ústav . . . .
643.50 646.—
Banka pro země rakouské . 405.50 1 405.—
Uherská úvěrní banka . . .643.— 646.—
Bankovní jednota . . . . 458.10 458.—
256 .50
Česká Uniönka
Živnostenská banka. . . .256.50
Společnost státní dráhy o.. 641.— 642.—
Jižní dráha . . .. 106.50 107 —
Polabská dráha
1046. —
Bušlěhradská dráha lit. B.
1062.—
263.—
272—
Silniční dráha lit. A. . ..
„ » lit. B.
259.—
267.—
Dunajská paroplavební spol. .
738.—
742.—
300.—
280.—
Rakouská továrna na zbroj
330.—
Rudolfova hut
335.—
406.—
Alpinky
416.50
499.—
Rým-muráňská společnosť .
505.—
Tur. tabáková režie . . .
293 50
292.—
Pražská železářská společnost
1620.—
1653.—
1120.—.
1135.—
Česká báňská společnost
255.—
Západočeská uhl. společnost .
259.50
Mostecká uhlářská společnost 0824.——
828.—
Wienerberger . . . . . . 635.—
620.—
Schodnica
. . . . . 1600 —
240 90
Londýnská devisa . . . . 241.80
118.10
117.80
Říšské marky . . . . ..
Rudolfův
jižní dráha
úvěrní banka
Český Uniönka živnostenský banka
železářský společnost
0824
Wienerberger
18
article
Berlínská bursa.
če1—
Z Berlína, 20. října.
ri
Týdenní přehled,
1 4e (Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
Zlepšení, jež jsme v poslední zprávě mohl
napověděti, skutečně se dostavilo; bursa byla
v posledním týdnu skoro bez přestávky pevná
a podle toho také zdvihlo se kursovn
nivesu.
Velký vliv na směr zdejšího trhu měly
v první řadě upokojující zprávy z americkéh
trhu železářského, jimž zdejší spekulace zvykla
si věnovati větší pozornost.
Pevné záznamy bursy novovorské a zprávy
že možno počítati s volbou Mae Kinleyovou
způsobily zde úplné úspokojení.
Dalším příznivým momentem bylo jmeno
vání hraběte Bülowa říšským kanclérem, jež
pozdraveno bylo novými koupěmi spekulačním
a úhradními na všech trzich.
Z Činy nedosla žádná důležitější zpráva
jež by bursou hnula, a tak nebyl s této strany
žádný vliv na příznivou tendenci.
Také z jihoafrického bojíště nepřinesl te
legraf podstatně nic důležitého. Naproti tomu
rozladil zde — a to v dosti velké míře —
článek v »Times«, jenž pojednával znovu
o annexi dráhy transvanlské. Následek tohoto
článku bylo nové a ostré klesnutí kursu akcií
této dráhy, z něhož se však tento papír opě
trochu zotavil.
Z jednotlivosti obchodu sluší vytknout
pevnost hodnot bankovních a zejmena železář-
ských. Naproti tomu dosti slabě se držely hod
noty uhlářské, specielně Consolidace, ač správn
rada tohoto podniku prohlásila, že vý
nosnost jeho není v žádném spojení s kle-
pu v
sáním kursu
Tím vykonala správní rada vůči ostatním
akcionářům skutek jistě záslužný a možnáj že
to zabránilo dalšímu klesání. Případy takové
můžeme velice řídko zaznamenati.
Mae Kinleyová
Bülow
Berlín
Times
19
article
Trh dopravní vykazuje kursy spíše lepši
Na kasovním trhu bylo dost koupí, leč vy
skytly se brzo realisace za účelem zajištění zisku
a tím vyšší kursy záse se oslabily.
Z celého průběhu obchodu v posledním
týdnu mohlo by se souditi, že dobrá nálada
potrvá i na dále, ale nové zprávy z krajů prů-
myslových znepokojují obecenstvo. Jsou to přede-
vším nepříznivé zprávy z domácího trhu žele-
zářského, mezi nimiž se proslýchalo, že Lauřina
huť vypověděla kartelovou úmluvu se saskými
hutémi.
Poměrně hodně rozladila smýšlení kolosálni
nabídka zástavních listů zdejších dvou bank,
takže kurs jejich musil býti škrtnut.
Nemyslíme, že kursovní niveau vydáno bude
v šane novému velkému kolisání, ale přece zdá
se, jakoby hořejšími momenty způsobené roz
ladění mohlo dostačiti, aby sotva a stěží se do
stavivší zlepšení mohlo se udržeti.
Na trhu peněžním jeví se stále a stále
zlepšení, také soukromý diskont pozvolna, ale
neustále klesá.
Důležilější variace v tomto týdnu poznati lz
z následůjíčího:
1 15. října 20. října
Rakouské kreditky . . . . 201.40. 412 202.50
. . . . . . 169.30o 171.—
Německá banka . . . . . 183.60 . 186.—
Obchodní společnost . . . 140.40 .00 143 25
Drážďanská banka ! . . . 141.—o141.—
Španělské exterieury . . . 70.122 50.25
Bochumské hutě. . . . . 168.50 . 173.—
Lauřina huť . . . . . . 189.0 195.—
Dortmund Union jit. C. . . 80.75 82.75
Harpenské doly . . . . . 171.— 176.——
Gelsenkirchenské doly. . . 179.50 183.—
Hibernia. . . ... 182.50 187.50
Consolidace . . . . . . 313.50 319.—
79 25
Dannenbaum . . . .. . a
Severoněmecký Llovd . . . 107.12 109.—
120 87
Hamb. amer. dopravní spol. .
119 50
85.60 86.6
Kanada . . . . . . . .
157.50
157.50
Transvaal . . . . . ..
Lauřin
Dortmund
německý banka
86.6 Kanada
Harpenský dol
21
article
105.25
105.20
Turecké losy . . . ..
Z kasovních papírů:
250.— 255.—
Concordia . . . . . .
205.30 210.—
Eschweiler . . . . ..
193.— 194.—
Geisweider . . . ..
143.70 th 145.—
Hochdahl . .
185.—ub 191.—
Katovické doly a železárny
196.75 199.—
Wilhelm
150.— 154.—
Pliönix . . . .
167.10 n 178..25
Rh. Stahl
325.— n339.—
Schalker Gruben . . . .
173.75 176.10
Westfalia
178.— .0 178.50
Orenstetn 4 Koppel. . .
138.50 . 138.50
Rh. Metall. . . . . . .
195.— 195n
Hasper
210.— 48 217.75
Donnersmark . . .. .
123.75 (a-126 25
Huldschinský . . . .. . .
Stettiner Volcan. ... . 204.50 207.60
.. .. 227.—9t9 233.—
Bismark . . .
Concordia
Eschweiler
Geisweider
Hochdahl
Wilhelm
Pliönix
Stahl
Schalker Gruben
Stettiner Volcan
22
article
Caro Hěgenscheidt .... 119.—o 120.80
Hoesch .. . . . . . . 155.25 160.25
Georg Marie . . . . . . 118.60 119.00
Königsborn. . . . . . . 183.25 188.50
115.60, 117.90
Boesperde“ . . . . . . .
216.—
206 25
Nordstern . . . . . . .
1 u
Schůzi výboru českého odboru rady
zemědělské pro království české po dohod
s J. J. předsedou rady zemědělské Ferdinandem
princem z Lobkovic svolává předseda odboru
na středudne 31. října t. r. na 10. hod. dopol
do zasedaci sině rady zemědělské v Praze — II.-
č. 799. Program: Zprávy: předsednictva (ref
předseda odboru H. Janda); IV. komitétu o zři-
zení zemské školy mlékařské (ref. člen výboru
p. Josef Srb); V. komitétu o zméně předpise
stran odepisu daně pozemkové za příčinou ži
velních nehod (ref. člen výb. p. C. Papoušek)
II. komitétu o změně zákonných opatření k vy-
hubení červenky vepřového bravu (ref. inspekto
p. Václav Laušman); pak o opatřeních' k zve-
lebě ovocnictví a zřízení inspektora ovoen áč stv-
(ref. člen výb. p. Frant. Chaloupka); III. ko
mitétu o osvobození od daně pozemkové za přl-
činou zalesňování pozemků (ref. člen výb. pan
Frant. Dostál), a II. komitétu o ochraně ptactva
hmyzožravého (ref. člen výboru pan Frant
Hěgenscheidt
Georg
Marie
Ferdinand princ
H Janda
Josef Srb
Papoušek
Laušman
František
Chaloupek
Dostál
Lobkovice
český odbor rada zemědělský pro království český po dohoda
rada zemědělský v Praga
II
23
article
Zpráva výzkumné stanice hospodářsko-
fysiologické českého odboru zemědělské rady
pro kral. české v Praze za rok 1890. Po čem
dlouho toužili praví přátelé zeměděiství, kteří se sku-
tečným porozuměním hledi na potřeby, jež ku zdá
nému vývoji zemědělství u nás nutné jsou, abychom
nezůstali za zeměmi jinými, uskutečnilo se roku lon-
ského zásluhou poslance Jandy, podporou výbor
zem. král. českého a za účinného účastenství mini-
steria orby, zvlaště min. rady prof. dra. Meissla
Zřízena totiž hospodářsko- fysiologická výzkumná sla-
nice českého odboru zem. rady. Zpráva její šťastně
svěřena byla rukám prof. dra. Stoklasy, jak dokazuje
»Zpráva o činnosti stanice za r. 1899«, jež nedávn
vyšla tiském. Kdo zná z vlastního názoru nákladní
a pracovníky přeplněná zařízení podobných stani
v cizozemsku, nemůže odepříti obdivu tomu, co vše
za krátkou dobu a poměrně s malým nákladem a z
spolupůsobení několika jen pracovníků provedeno
bylo. Stanice sestává ze tří oddnlů: 1. hospodářsko-
fysiologického, 2. odboru pro rostlinnou pathologii,
3. odboru fysiologicko-chemického. Všechny tyto od-
bory pracovaly s pílí všeho uznání hodnou. V od-
boru fysiologickém věnována loňského roku pečlivá
pozornost charakteristickým vlastnostem různých
druhů ječmene, z nichž pomocí výběrného pěstování
na zkušebních záhoncích hodlá se dociliti ječmene
nejvýnosnějšího a při tom i nejzpůsobilejšího pro
poměry pivovarské. Dále řízeny odtud pokusy s růz-
ným hnojením k ječmenu na mnoha místech v Če
Janda
profesor
doktor
Meisslo
Stoklasa
Praha
hospodářskýfyziologický český odbor zemědělský rada
26
article
chách, při čemž zvláště zkoumána působnost hnojení
draselnatého na vývoj ječměne. Dále pečlivě studo-
ván vliv očkování půdy různými mikroby na vývoj
obilnin za přítomnosti a bez přítomnosti rozličných
žívin organických i neorganických. V odboru tom
prováděna též kontrola semen rostlin kutturnícha
udíleny rady rolnictvu při nakupování jich. Zave-
deno tu i stále větší důležitosti nabývající plombo-
vání pytlů, tak jako se u jiných semenářských stanie
děje. V oddělení pro choroby rostlinné, jehož před-
nostou je dr. Bubák, studovány různé choroby ro-
stlinstva hospodářského, určovány choroby zaslaných
obilnin, okopanin, ovoce a rostlin zahradních a udá-
vány postiženým hospodářům prostředky ku jejich
zamezení. Odbor fysiologicko-chemický byl účinně
nápomocen oběma druhým odhorům ve všech pra-
cech, kde toho potřeba kázala. Vědecká činnost sta-
nice byla výdatná. »Zpráva« přináší sedm samostat
ných publikací. Nejvíce jich připadá chéfu stanice,
prof. dru. Stoklasovi. Jsou to studie »Kterak působl
parasiti klubíček řepních v rozvoj cukrovky«. Auto
přichází ku závěru, že se doporučuje klubíčka řepy
desinfikovati a sice kyselinou fosforečnou. Dále po-
dává analysu semene řepy cukrové a důležítou studi
o škodlivém vlivu čilského ledku na vegetaci řepy
cukrové. Mimo to: »Jaký význam mají bakterie pro
vývoj rostlin«. Publikace ta jest úvodem ku řadě
jeho článků o očkování půdy. Poslední jeho praco
pojednává o vlivu bakterií na rozklad kostí. Prací
touto ukázáno, že různé druhy bakterif mají svůj
profesor
doktor
Stoklas
27
article
zvláštní charakteristický ráz v příčině rozkladu kosti
a že přitomnost různých uhlohydratů má podstatný
vliv na vitalní děje mikrobů v půdě. Vedle praci
svrchu uvedených setkáváme se ve »Zprávě« se za-
jímavou publikací dra. Bubáka »O roztočíchv
nádorech řepových«, v níž autor dokazuje, že
jsou způsobovány zvláštními roztoči. »Zprava« za-
končena je studií o českých ječmenech, již podává
dipl. sgronom Procházka. Po prozkoumání charakte-
ristických známek a vlastností ječmene hanáckého a
českého dochází spisovatel k závěru, že jest to je-
diná a táž kulturní forma ječmene. Vedlo by nas
daleko, kdybychom chtěli podrobně rozebírati prác
vědecké, ve »Zprávách« uveřejněné. Leč i tak domní-
váme se, že vysvitne jich důležitost a ukáže se, jak
zdárně a s jakou energií bylo ve »Stanici« prac-
váno. Při tom pominuli jsme ještě řadu prací ostat-
ních, jež ze stanice v jiných časopisech tuzemských
i zahraničních uveřejňovány byly. »Stanice« vyko-
nala zdárný kus práce a je institdcí, jíž dostávati by
se mělo vší možné podpory ode všech činitelů, jimt
zájmy zemědělské na srdci ležeti mají. Zemědělství
ku prospěchu a svým zakladatelům ku“ cti nech
vzkvéta a šiří se dále důležitá tato instituce ! Doc.
dr. Alois Velich
Pražská bursa. Dle výnosu ministerstva spra-
vedlnosti ze dne 17. t. m. vystovilo toto na základě
zprávy svého delegáta v souhlase s ministerstvem
financí díky za činnost rozboděího soudu Pražské
bursy pro zboží a cenné papíry v roce 1899 jak bu
sovní správě, tak i sboru rozhodčímu
Rolnický lihovar. (Ze Stráže nad Nežárkou.)
Procházka
docent
doktor
Velich
Nežárka
28
article
Hospodářský spolek ve Stráži dobře vycítil, jak novo
dobému rolníku, má li pokračovati s duchem času
chce-li se na statku trvale udržeti, je těměř nutně
potřebí k racionálnímu hospodaření spojovati živnosti
čistě rolnické s hospodářským průmyslem a chovem
dobře krmeného dobytka. Proto ujalo se předse-
nictvo spolku myšlenky, zříditi ve zdejší krajině ho-
spodářský lihovar, v němž naleznou účastníci vhodny
a přimý odbyt zemčat, jakož i bohatý zdroj dobrého
krmiva, výpalků. Každoroční nadbylek hramborů se
zde velmi výhodně zpeněží a zároveň nabude se pro
chov zvířectva výborného krmiva v lihovarských od-
padcích, jejichž upotřebením se chov dobytka zna-
menitě povznese, výroba chlévského hnoje zlepšl
i zvýší, zdar pěstovaných rostiin dobrou mrvou po-
jistí a plodnost půdy udrží. Právě dotčené výhod
rolnického lihovaru došly již částečného pochopení
ve čírnácti obcích zdejšího okolí, z nichž se při-
hlásilo na sto podilníků k utvoření hospodářskéb
družstva, kteréž umínilo si spojenými silami nový
průmyslový závod, pro zdejší krajinu tak důležitý a
nanejvýš potřebný zříditi a dobrou tuto myšlenku
ještě letos uskutečniti. A k potěše všech účastníku
možno říct, že tento nový podnik rychle k cíli kráčí.
Dobře smýštející naši přátelé vidí, jak rolníci zdej-
šího chudého a zanedbaného kraje počínají hleděti
k hospodářskému průmyslu, bez něhož nelze si po-
kročilého zemědělce ani mysliti.
29
article
Přirážka při placení cla stříbrem ustano-
vena byla ministrem financi pro měsic listopad v do-
savadní výši, t. j. 210%.
Ze zprávý o žních českého odboru rady
zemědělské a vyhlídkách na později dozrávající
plodiny: Stav pšenice vesměs prostředn ,
v horním poříčí Ohře, v pořičí Berounky a Podbrd-
sku špatný; stav žita vesměs špatný, pouz
v české nížině, v obvodu pelhřimovském, hlinském
a v Sudetách prostřední; stav ječmene a ovsa
celkem prostřední až dobrý, v poříčí Obře špatný
ječmene v obvodu pelhřimovském a hlinském neúroda,
stav luštěnin prostřední, místy špatný, bram-
borů prostřední až dobrý, na Budějovicku špatný.
stav zelí celkem špatný, pouze ve východní části
nížiny dobrý, na Ohři a v česko moravské vysočin
prostřední Stav o voce dobrý neb prostřední, v po-
říčí Berounky a v Podbrdsku špatný. Zde, jakož i n
Plzeňsku, všecka úroda velmi slabá
Dráha Plzeň.—Manětin—Toužim. V neděli
sešli se v zasedací síni obecního zastupitelstva plzeň-
ského interessenti dráhy lokální Pizeň— Manětínu
Toužim. Schůzi zahájil předseda hr. Lažanský ; nej-
prve projednána byla olázka, zda má dráha věsti
z Plzně až do Toužimi, jak původně bylo projekto-
váno, nebo jenom do Manětína, jak projevilo mini-
sterstvo železnic k namitkám zástupců c. k. stát
dráh a rakovnické dráhy. Proti názoru ministerstv
ohradili se zástupcové městýse Nečtin, předloživse
zároveň písemní protest svůj a 22 obel. Starosta
horní poříčí Ohře
Sudety
Ohře
Podbrdsko
Plzeňsko
Plzeň
Manětin
Toužim
Nečtiny
český odbor rada zemědělský
30
article
Plzně p. dr. Peták vyložil, že bylo by výhodnějším.
kdyby drába prodloužena byla až do Toužimi, ale
z rozhodnutí ministerského vychází, že koncesse bude
udělena jen do Manětína. Věc by se zbytečně pro-
dlužovala, kdyby projektanti setrvali na původním
projektu. Ředitel p. Fr. Schwárz navrhl, by žádalo
se za koncessi pouze do Manětina, avšak aby se
projevilo ministerstvu, že projektanti jsou zásadně
pro prodloužení až do Toužitni. Inženýr p. Kodl
z Písku, jenž pracoval trassu, navrhl, aby se nečtinsti
ucházeli o prodloužení aspoň do Nečtin, čímž jejich
zájmům bude vyhověno. Dráha bude jen o 3 km
prodloužena, aniž by bylo námitek, které ministerstvo
projevilo proti prodloužení až do Toužimi. Po delš
debatě, jíž se zúčastnili p. hr. Lažanský, dr. Peták.
předseda obchodní komorý Houdek, zástupce obcí
firmy K. Wedell na variantě ledečké ležicích dr. Šikl.
přijat návrh ředitele p. Schwarze. Na to jednáno
o vařínntách ledecké a všerubské, které ministerstvo
za své příjalo výnosem ze dne 22. května 1900
č. 12841 a přes protest obce kotikovské schváleny.
Ostatní záležitosti, zejmena způsob připojení k ná-
draží seřadovacímu a osobnímu c. k. stál. dráh, po
nechány po krátké debatě projektu delailnímu. Jednání
celé ukázalo, že jde o věc ryze hospodářskou, která
dotýká se stejně obcí českých jako německých.
doktor
Peták
Kodl
Lažanský
Houdek
K Wedell
Šikl
Schwarz
Plzeň
Toužim
Manětín
Písek
Nečtiny
km
31
article
Zimni hospodářská škola v Sedlčanech.
Nový školní rok počne 1. listopadu t. r. V týž den
otevřena a vysvěcena bude slavnostně nová budov
školní. Zápis koná se denně až do 1. listopadu t.r.
u ředitelství školy. Vyučování jest úplně bezplatné.
Na zimní hospodářské škole v Berouně
počíná nový školní běh v sobotu dne 3. listopadu
9. hod. ranní. Vyučováni jest zcela bezplatné.
Knihy půjčí se za nepatrný poplatek. Zápis koná se
každodenně od 9—11 hodin dopol. a od 3—4 hodin
odpol. v. ředitelně školy. Též písemaně přihláškou
poštou. Hlavní zápis do 25. t. m. v týchž hodinách
v ředitelně školy.
Vyučování na hospodářské škole zimní
v Českém Brodě počíná dnem 3. listopadu. Zápis
žactva do 1. listopadu. Přijímají se žáci s vysvědče-
ním školy měšťanské neb obecné, kterým umožněno,
pokud jsou blízko domovem neb při dráze, domu
denně docházeti a dojížděti. Vyučování jest bezplatně
a možno dostati stipendia po 40, 50 až 100 zl.
Dodávky. C. k. ředitelství státních drah v Praz
zadá na rok 1901 veřejnou soutěží dodávku následu.
jících materialií a sice: vápna, cementu, sádry a
zboží šamotového, různých kamenných a zemitých
materialií, různých materialií ku svícení, cídění
ucpávání, jako knotů ku svícení a do ložissk, smol-
ných pochodní, vlny ku cídění a do ložisek, konopě
jutových vláken, hadrů ku cídění a polirování, a
Beroun
Český Brod
Zimni hospodářský škola v Sedlčany