ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 96c54ef0-66b1-11dc-a127-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 86, place 42, org 19, work 4
1 masthead
Strann 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
21. října 1900.
4 masthead
Číslo 291
5 article
kladně, jskož ity. Jichž uskutečnění okamžitě nutným neshledává. dsn se Z říše Viléma I. V Prusku „bylo dle nynějších výpočtů »Preusz. Lehrerzig.« ještě v r. 1896 2409 dět. jež nemohly býti do škol přijaty, poněvadž ne- dostávalo se tříd a učitelů. Jak na rychlo bylo by požádáno o nové úvěry, kdyby misto škol nedostávalo se — kasáren! — Tři polští re- daktoři v Poznaňsku, kteří nazvali jednoho sou- druha svého zrádcem, jenž má Kainovo znamení na čele, byli odsouzeni každý n a3 měsíce do vězení. — V Hruději konáno již 22. tiskové ličení proti »Gaze tě Grud- ziazské«, při čemž redakloru vyměřena po kuta 150 marek; nakladatel listu odsouzen by nedávno na 9 týdnů do vězení. — Guverner východoafrieký gen. Liebert popřela, v jedné schůzi v Štulgartě obyinění vznesené proti němu dram. Wagnerem v »Col. Ztschriflu«, v příčině ukrutnosti ve Vých. Atrice. Žvláště neni prý pravda, že by vymáhal násilně daň z ehýší. General Liebert doznal nicméně přece, že na jedné výpravě loni proti odbojnému prý kmeni černošskému bylo 300 černochů ubito. Proč ale nedána tehdy o tom zpráva do veřej nosti jako ihned o každém jiném německém vítězství. Či snad ubití černoši byli — zajatei snl l
Kainův Wagner Prusko Poznaňsko Hrudě General Liebert Cola
6 article
Přiostření marocké otázky. Následkem odchodu alžírských pluků do Číny bylo nutno mezeru po nich vyplniti. Z tímto účelem rozhodl ministr války odeslati do Alžírska čtvrté prapory něklerých francouzských pluko. Odešly již dvě skupiny (groupes), čítající každá dva bataillony o 4 setninách. Každý prapor má 600 mužů. Poněvadž nelze předvídati, kdy se vrát tyto shory zpět do Francie, nařídil ministr války, aby se pokládaly za prapory měníci své posádky. Následkem toho nenechají ve svých dosa- vadních kasárnách než reservní válečný mate- riál, svě vozy a své patrony mobilisační. Toto rychlé odeslání vojska francouzského do Alžír- ska má svoji příčinu i v tom, že zprávy ze sousedního Marocka docházející jsou znepoko- jující a svědčí o vážné vnitřní krisi v sultanátu. Proto také většina těchto pomocných sborů bude rozložena v provincii oran- ské, aby v rozhodném okamžiku ihned v operace zasáhnouti mohla je Zdemokratisování vojska francouz- ského. Žurnál »La Croix« oznamuje, že ihned po zahájení debat v poslanecké sněmovně francouz ské, poslanec p. Cassagnac podá předlohu, ve které buďe žádati bezplatné vy učování na všech vojenských ško- lách pro ty, kteří se vykáží vy- svědčením chudoby. »Le Siěcle« píše: Pan de Cassagnac jest dnes ve hlubokém rozporu s monarchisty všech dob a ve shodě s republikány veškerých od- stínů, žádá-li bezplatnost vyučování na vojen- ských školách. Neboť bylo to roku 1850, kdy monarchisté na návrh gen. Burageye totožnou žádost republikánů zamítli. Než pánové mohou býti ujištěni, že zásady dnešních republikánů jsou totožné se zásadami tehdejšími.
Cassagnac Čína Alžírsko Francie Alžír Le Croix
7 article Volební ruch.
Volební ruch. Státní úřadníci a volby. Klub státních úřadniků v Praze společně se spolkem c. k. berních úřadníků v Čechách, se spolkem e. k. po- štovních a telegrafních výkonných úřadníků v království českém a se svazem c. k. listovních a úřadníků soudní kanceláře v Rakousku po- dali těchto dnův místodržitelství král. českého žádost, aby toto nařídilo okr. hejtmanstvím, by státní úřadníci, zastávající úřad svůj v Praze. bydlicí však v některém z předměstí pražských. zapsáni byli do volebních listin to ho okresu, v němž bydlí, a to jak k volbám do říšské rady, tak i k volbám obecním. Odů vodněna jest tato žádost tím, že de facto jest každý, v předměsti bydlicí úřadník tam též po- platníkem; tam činí přiznání k dani, voli ko- misi, která mu daň vyměřuje, tam také obdrží platební rozkaz — a platí-li mimo daň ze služ- ného ještě nějakou daň jinou — platí ji u ber- ního úřadu toho předměstí, v němž bydlí. Že pokladna zemská nebo ředitelství pošt a telegrafů při výplatě úřadníků jim ze služného daň sráží. jest věcí manipulace a nemůže býti nikdy při- činou, aby dotyční úřadníci zbaveni byli svého nejdůležitějšího práva, totiž práva volebního. Ostatně bylo ve věci té již jednou příznivě roz- hodnuto, a sice nejvyšším správním soudem, jenž úřadníku v Praze ustanove- nému, v předměstí však bydlícímu, právo volební přiznal.
Praha Čechy Rakousko spolek c spolek e svaz c
8 article
Ze Žižkova. Seznamy voličů k volbě vo- litelů k volbě poslance říšského pro venkovské obce za město Žižkov jsou po dobu osmi dnů od 20. až inel. 27. října t. r. v úřadních ho- dinách v městském úřadě na Basilejském nám č. 700 v I. patře č. 12 vyloženy, aby do nich každý občan nahlédnouti mohl. Reklamace po- dávati možno v téže lhůtě u městského úřadu v Žižkově. Občanský klub v Karlíně pořádá ve čtvrtek dne 25. října v místnostech klubovních v 8 hodin večer členskou schůzi, na které zaháji rozhovor »O důležitosti nastávajícíeh voleb do říšské rady pro živnostnictvo« posl. pan Václav Březnovský. Členy uvedení hosté mají volný přístup. Z Nové Paky, 20. října. (Zvl. tel. » N. L.«) Důvěrníci za okres a města Nymburk Nová Paka a Semily, města Lomnil ce. Hořice a Sobotka, pak okres Nový Bydžov a Jičinusnesli se jedno myslně na kandidátu p. Doležalovi pro V. kurií. Z Tábora, 20. řijna. (Zvl. tel. »N. L.e) Důvěrníci národní strany svo- bodomyslné, shromáždění dne 20. října t. r. »na střelnici« v Táboře, prohlašujeme jedno- mvalně za svého kandidáta poslanectví pro V. kurii pana Vojíěcha Holanského, prohla- šujíce zároveň, že s dosavadním vedením a po- stupem českého poselstva úplně souhla- síme a úplnou důvěru mu pro- jevujeme, nechtějíce však nijak dalsi taktiku jeho obmezovati. Vyslovujeme také vřelé své přání, aby v celém českém národě ve všechjeho vrstvá ch dosavádní poslancové jedno- myslně byli zvolení. — Dr. Bláha, předseda.
Březnovská Doležal Vojíěch doktor Bláha Žižkov basilejský já Karlín Nová Paka Nymburk Semily Lomnit Hořice Sobotka Nová Bydžov Tábor inel
9 article
Z Českých Budějovic. (Zvl. tel. »Nár Listů«.) V dnešní schůzi starostů okresu česko- budějovického jednomyslně jmenován kandidátem pro volební okres českorbudějovický za káfrii V. páh Vojta Holanský, delegát rady země- dělské. jrnn pee Z Brna, 20. října. (Tlígem. »Nári L.e Starostové okresu vyškovského dnes ve Vyškově shromáždění vyslovili klubu českých poslanců svoji důvěru a rovněž posl. Martinkovi a usnesli se jednohlasně tomuto svému dosavadnímu zá- stupci mandát nabídnouti opětně. Pokudí jde o V. kurii, usneseno pracovati proh volbul jen takých volitelů, kteří budou volitib jen onoho kandidáta poslancem, jenž zaváže se ke vstupu do společného klubu českých poslanců na radě uo říšské. o Z Brna, 20. října. (Tlígrm. »Nár. Le »Lidovým Novinám« se telegrafuje z Kyjova S kandidaturou P. Stojana ve V. kurii zdejšího okresu vypadá to náramně bledě. Sami konser- vativci, kteří při poslední volbě proň hlasovali. jsou naň velice rozhořčeni, žes nevstoupilo do českého klubu.«
Vojta Martinek Český Budějovice Brno Vyškov Kyjov rada země Nári L . e starosta
10 article
Monumentální náhrobek dra. Julia Grégra. Na posvátném poli Olšanském, na blizku náhrobků dra. K. Sladkovského a Josefa Ba- ráka, pne se monumentální náhrobek, pod nímž dříme věčný sen zvěčnělý náš chéí, zakladale »Národních Listů« dr. Julius Grégr. Tímto ná- hrobkem obohacen byl hřbitov olšanský uměle- ckým dílem pozoruhodně a trvalé ceny. V ladných ailegorických postavách a boha- tých bronzových emblemech tlumočí pomnik velké cíle a program dra. Julia Grégra, energi- ckého jeho ducha, neúmornou píli a ostražitost jeho v hoji o práva svého národa, jakož i vůdčí ideje národní strany svobodomyslné a »Národ- ních Listů«, zároveň též snahy, kterým svů život věnoval a v »Národních Listechs ve smyslu své strany propagoval. Oko pozorovatele spočine především na gemiu svobody v podobě energické ženy spočívající na sarkofagu. Jest obrazem bděl stráže, vždy připravené hájiti břitkým mečem český prapor, klerý v levé ruce třímá a na jehož stuhách obsažena jsou hlavní hesla »Národních Listů«: »Státní právo české«a »Organisace národa«. Účes genia upomíná tva- rem svým na frygiekou čapku. S klína genia spadá bohatá draperie na sarkofag řimsovní.
Grégr K Sladkovský Josef doktor Julius Grégr bůh Olšanský národní Listechs organizace národ
11 article
Pravá noha spočívá na propadající se kládě a sešlých okovech s řetězy. Prapor České obce sokolské, drem. Podlipným tvůrci pomníku mistru B. Schnirchovi ochotně zapůjčený, byl modelem, dle něhož svědomitě nejen zábyby a různé detaily, ale i charakter hedvábné látkya vyšívání provedl. Patina praporu uměle volena tak, aby barvy červená a bílá byly srozumitelně vyznačeny. Na podstavci za geniem v levo umistěn v plochém reliefu emblem, tvoříci jaksi po zadí v relief politiky Národní strany svobodo- myslné, allegorie slovanské myšlenky: z vodo- rovně zlacené přímky, značící zemi, vyrůstá z spleti kořenů květina, vykazující poupata, květy plody, z níž tyčí se ruský pětiramenny kříž, rovněž zlacený, kterým emblem vrchol Balalajka, symbol typu a duševní podstaty Slo vanů, kříží se s černohorským handža rom, značícím junáckou vzmužilost i rekovnos slovanskou pod dvěma semknutými pravicemí které jsou objaty zlaceným kruhem. v němž se mezi listy květiny stkví zlaté iniciálky slovan ských apoštolů Cyrilla a Melhoděje. Po levé straně genia znázorněna dětskou postavou, opřenou pravou rukou, držíci péro hlavní podstavec, duševní činnost žurnalisty. V zamyšlení, připraven ku zaznamenání svých ideí, pohlíží malý genius ten do přeloženého zápisníku a opírá se zároveň o bohatě zásobe- nou knihovnu, vedle níž skupina větších folianto na zemi vhodně plintus sochy vyplňuje. Za ním na konsole jako symbol bdělosti stojí velký bronzový kohout, který svým karakteristi ckým zpěvem jitřní zoru pozdravuje. Po pravé straně genia svobody, pod pra- porem českým, znázorněna druhým pacholetem činnost vydavatelská a tisikařská.
Schnirch Cyrill Melhoděj národní strana svoboda genius svoboda
12 article
Opřen o starodávný bronzový tiskařský lis s pá- kou, modelovaný dle autentíckých vzorů, podává genius levicí exemplář »Národních Listů«, přesně provedený v rozsahu originálu. Jest to číslo 268 ročníku XXXII. ze dne 28. září 1892, obsahující státoprávní adresu sněmu král. českého, sepsa- nou drem. Juliem Grégrem a spolupodepsanou 52 poslanci českými. Úplné znění adresy jest jako faksimile na listu tom doposud úplně no- vým způsobem podána. Přesně dle originálu bylo nejprve ono číslo »Národních Listů« mo- dellováno se všemi podrobnostmi a záhyby slo- ženého listu novin. Modell byl v sádře a po- zději v bronzu odlit. Uvedené číslo s adresou vyleptáno přesně do hloubky v závodu firmy Husník a Häusler a to do nejmenších podrob- ností, tak že ani jediná značka neschází. Gal- vanoplastický otisk desky vytepán na bronzový odlitek »Národních Listů« a na něj připajen načež forma byla galvaníčky niklována a pak písmo prohloublé vyplněno černým emailem, tak že možno nyní obsah zřetelně čísti. Tím za- chováno památné toto číslo na způsob monu- mentálního kovového dukumentu na staleti na pomníku nezapomenutelného zakladatele » Národ- nich Listů«.
Grégr český Husník Häusler Gal List
13 article
Nad témito allegorickými postavami na hlav ním podstavci pomnikul z červené hlazené žuly umístěn bronzový, zlacený nápis hlavní: JUDr Julius Grégr, zakladatel a vydavatel » Národníc Listů«y zemský poslanec, narozen 19/121831, ze- mřel 4/101896. Podstavec zakončen jest mohut ným štítem ze zlutošedé leštčné žuly s bohatýu římsováním a kruhovou nikou. V nice umístěno jest bronzové poprsí našeho zvěčnělého chéfa v dvojnásobné velikosti, provedené ve způsobu hermy antické. Na prsou je zatknuté mohutné brkové péro, na němž usedlo ptáče, pějící ze- snulému píseň svobody. Kolem kruhové níky. jejíž střed tvoří hlava poprsí, vine se mocný vavřínový věnec, zabihající za poprsí, jehož mo- hutná hruď jako u antických herem postrádá veškerého oděvu a ovázáno jest jen stuhou, za níž brkové péro jest zatknuto.
Julius Grégr
14 article
Pod poprsím umístěna na leštěné žulov konsole bronzová kartuš, v jejímž ovále nalezá se reliefová podoba ssutek, jako symboli času. Bronzové ratolesti lípové a dubové, slovanských to stromů, zdobí kolemi kartuše hoření část stely, obrážejíc se bohatým prolamováním vý hodně od skvělého pozadíl červené leštěné žuly. V pravo a v levo hlavního štítu pomníku ve výši poprsímumístěny jsou dvě masky andělské s křídly a dvěma leknínovými květy, tvořicími nad ma- skami převod k rohům zalomené římsy. Na vreholu kulatého štífu nad nikou umísténai jest velmi bohatá akraterie bronzová, jejíž střed tvoří s makovicí symbol spánku: Mimo hlavní nápis umístěny jsou další ná- pisya na bronzové desce patinované zlacenými písmenami pod římsou, na níž sarkofag s hlavním geniem svobody jest postaven. Zde nalezl míst především původní nápis z hrobu první chot dra. Julia Grěgra tohoto znění: Hrob. ženy vzorné, matky převýtečné Anny Grégrové, ro- zené Hulešovy. ovontav odlnvJako převod z bohaté bronzové výzdoby pomníku umístěny na spodním soklu na kon- solách bronzové lupeny a v popředí pomníku, na podstávcích zahrnujících plnou s balastrádu z černého leštěného syenitu biře z niic kéh nalézají se opět dvě masky bronzové, ole Celkový dojem pomniku jest velmi bohatý a mohutný. Spodní část jeho s mnáhrobní deskou jest vesměs z leštěné žuly nevekl ov s k s ozdobami bronzovými a nápisní deskou. Sar- kofág jestb zešedé žuly miliánské; patka hlavního pomníku, jakož i vrchní hlava vypra- cována jest ze žuly železnobro dskéa tělo pomníku jest z červené norské žuly.
Grěgr Hulešův Sara
15 article
Polychromni dojemtéto architektury, vesmě ze vzácných leštěných žul a syenitu přesně kolem do kola i ze zadu provedený, jest úplně dovršen a výzdobou celek jako bohatý obraz s representuje. Architekturu a celkovou komposici, detaily profilů, nápisy atdo provědl s nevyrovnaným vkusem a slohovou přesností v renafsačním slohu architekt Rudolf Kříženiecký v Praze; sochařskou koncepci a modely, zejmén figurální, masky, slovanský emblem atd., pro- vedl mistr Boh. Schnirch, který vypracoval tím nějlepší ze svých děl. Při modelech orna- mentálních zaměstnán byl pod vedením téhož umělce sochař J. Procházka, modely písma a ornamentální nápisní desku provedl Jos. Fika r na Král. Vinohradech. Sádrové odlitky všech modelů a důmyslné jich sezazení pro- vedl Jos. Sýkora, štukatér na Král. Vino- hradech. Kamenickou práci, velmi složitou, bo- hatě a čistě leštěnou provedl Josef V išek. Veškeré bronzové části pomníku, posud. nej- obsáhlejší u nás provedené, zhotovila firma Bendlmayer a Červenka, slévárna v Holešovicích, leptání.. »Národních Listů« firma Husník a Häusler v Žižkově. Lešení pro po- stavení pomníku dodal Matěj Bílek na Král. Vinohradech. Pomník pořízený péčí a nákladem rodiny zvěčnělého al jeho závodu »Národních Listů« bude příští neděli odevzdán za přítomnost členů rodiny, členů našeho závodu, politickýeh přátel zvěčnělého a zástupců vlasteneckýeh korporací.
Kříženiecký Boh Schnirch J Procházka Fik Král Sýkora Josef Husník Häusler Bílek Praha Holešovice Žižkov Bendlmayer
16 article
Zpráva o IV. sjezdu rak. inženýrů a architektů ve Vidni. V páteční schůzi Spolku architektův a in- ženýrů v král. českém podána byla předsedou panem cís. radou Riich. Jahnem obšírná zpráva o IV. sjezdu rak. inženýrův a architektů ve Vídni, ve dnech 5. a 6. t. m. konaném- Sjezd tento pro celý stav technický u nás ve- likého významu nabyl tím, že letos poprvé při- tomni byli zástupeové ze všech korunních zemí rakouských. Usnesení sjezdem učiněná nabyla tím zeela zvláštní váhy a lze doufati, že jim také se strany vlády bude vyhověno. Jako dele- gáti českého spolku architektův a inženýrův Praze — jenž co do počtu členstva jest na třetím místě v Rakousku — zúčastnili se všech jednání předseda pan cís. rada Jahn, rektor české techniky p. J. V. Hráský a stav. rada Rybář, a jejich intervenci podařilo se, že ve- škerá usnesení stala se ve smyslu českým tech- nikům příznivém. — Na sjezdu, jehož zúčast- nili se zástupcové 25 technických spolků úhrnným počtem členstva 7200 a zástupcové techniekých oddělení všech rakouských miní sterstev, projednáno bylo 12 bodů a při každém přijata zvláštní resoluce, jež pan cís. rada Jahn předložil schůzi k projednání.
Riich Jahn Hráská Rybář Vídeň Praha Rakousko
17 article
Resolucemi, sjezdem přijatými, dožadují se technikové splnění následujících požadavků 1. Ochrany stavovského pojmeno- vání »inženýre, jež se má státi zákonným ustanovením 2. Nároku, aby technikám a hor- ním akademiím, jakožto rovnocenným ústavům s universilami rakouskými, přiznáno bylo právo doktory promovati. 3. Pokud se týče postavení techniků ve veřejných stavebních služ- bách, zřizení ministeria veřejnýeh prací, zřízení zvláštních staveb- níich ředitelsitev v jednotlivých ko- runních zemích, jakož i toho, aby všechna místa ve službách země, obcí, fondů atd., jež vyžadují vyšších technických vědomostí, bezvý- minečněo b sazována byla akade- mickyv zdělanými inženýry, jímž přiznána by byla stejná práva, jako úřadníkům jiného vzdělání akademického (právníkům).4. Postavení techniků velslužbách železničních zlep- šeno budiž rozdělením organi s a c nynějšího ministerstva žele zlne ve čtyři samostatné sekce, a sice a) pro stavbu udržování dráhy; b) pro dopravn prostředky a dílny; e) pro dopravů a zařízení signálové a d) pro podružné dráhy; zastoupením důležitých technických epolků v státní želez- ničné radě, obsazováním míst ředitelů drá akad. vzdělanými inženýry. 5. Postavení úřadně
18 article
opráv. soukr. techniků budiž zabezpečeno zvlášt ním zákonem. 6. Ustanovením stálých te ch- nických attaché při vyslanectvech za tím účelem, aby výrobní poměry, novoty a vynálezy ciziny udržovány byly v stálém přehledu.7 Přiznáním volebního práva jak do rady říšské tak do sněmů všem technikům, kteří odbyli diplomové neb 2 státní zkoušky, bez ohledu na výši daně a přislušnost k obci. Přiznáním virilního hlasu v zemských sněmech pro rektory technik. 8. Zřízením jednotné škody sitiře dintá, odpovídající moderním požadavkům. 9. Reformou vy učovlacího a z kn šleblného řrá dluena vysokých školách technícký ch. 10 Zřizením akadejmiesi technický ch viěd tím způsobem, že by při stávajících ska- demifch věd) rozmnožením počlu, členů neb zřízením zvláštního oddělení též vynikajícím in ženýrům se poskytla možnost na velikýcho úko lech vědeckého hádani bráti podíl. 11. Ú pra volu víodoprávní choipoměrů a zřízením úřadu pro vodní stavitelství bl Týdenní schůze spolku arcbitektův a inže- nýrů v král. českém, vyslechnuvši tuto zprávu usnesla se vysloviti v zásadě souhlas s obsa hem všech předložených resolucí, vyhraženo však spolku právo, o jednotlivých detailech ješt podrobněn ve skupinových lvýborech pojednati určité stanovisko zaujati
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. ž JUDr. Josef Herold slavi dnes padesátileté narozeníny. Padesát le je řada slušná a hodna, aby se člověk pon ohlédl. Slušná zejmena v životě, jenž vždy byl plný vroucí lásky k národu svěmu a plný práce, nesené nejpoctivější snahou, národu tomu prospěti. A třeba že nepodařilo se jestě těm, kteří stojí v popředí lidu našeho, dověsti jej do vlasti strdi a mléka a splniti, co všech nás je sladkou touhou, popříti se nedá, že na pouti k tomuto cíli urazili jsme hodný, ba imponující kusi cesty, navzdor všem protivenstvím a překážkám. A že dokázali jsme, nač tak mnohý jiný národ okem závístivým pohliži, na tom značnou má účast zejmena dr. Herold. Svěží a elastický jeho duch, bystrý, a pronikavý jeho rozum, přede- vším ale vzáený dar výmluvnosti povyšuje jej na politika prvního řádu a vyhražuje mu mezi pionéry české svobody a českého práva místo nejpřednější. V několika těchto řádčích nelze ani v nejprostších obrysech vytknouti jeho zásluhy o věc národa našeho a oceniti jeho význam. Kde byl v zápasů plném národ- ním životě našem boj nejprudší, všude tam vyslán byl v první seč dr. Herold, který vždy vavříny pokrýt z boje se vrátil. A slova Heroldova nevyzněla snad na prázdno, nevy- kouřila se snad jskleněným stropem sněmovny, kde byla pronesena, naopak, ona hluboce vryla se do tisíců českých duší, jež nadehla, povzbudila aneb aspoň ze lhostejnosti vyburco- vala. To právě význam řečí Heroldových, že do lidu vnášely nadšení a národní odpůrce naše odzbrojovaly. Nie platno, dru. Heroldovi laur prvního rhetora národá českého se skrání nikdo již nestrhne, i kdyby namáhal se sebo více. A věru, že těch, kteři o to se snažili, bylo dost a dost.
JUDr Josef Herold doktor Herold Heroldův Heroldová český svoboda
20 article
Nejsme národem, který dovede měřiti zásluhy měrou správedlivou. Jednomu přikládáme více, druhěho nedoceňujeme, třetímu se nevšíma- vostí ba nevděkem odměňujeme. A kdyby nebylo v těch, již národu svému sebe a svůj život za světili, tolik nadšení, věru že by v organisaci naší pěkně to nevypadalo. Dr. Josef Herold zažil dosti trpkostí a až dnes defilovati budou vzpo- mínky před jeho dušovním zrakem, nejedna z nich na okamžik zachmuři to jasné nebe, jež se nad ním klene — všák žádná z nich nestačí, aby tolik zanechala trpkosti v jeho duši, by strávila v ní přesvědčení, žemu ž- politik hned z předu vzdáti se musi všeho vděku a že spo kojiitise muisUs po- chvalou, kterou mu udělí soudee nejpřísnější: vlastní jeho svě- tavežnnrí d ormí. Dr. Josef Herold. dospěl kul vrcholu mužné síly, věku, v němž intellekt muže rozvíjí nejplnější květi a přejeme-li z vrouei duše, aby co možná dlouho působil ještě vele- nadaný muž, bystrý politik a geniální řečník přejeme si toho ne pouze v jeho interessu, nýbrž v zájmu nejvlastnějším, neboť víme, že prospěch z toho bude míti v první řadě ná rod náš.
doktor Josef Herold
21 article
—Ve včerejší schůzi městského zastu- pitelstva vinohradského starosta pan Jos. Višek v odůvodnění návrhu městské rady pravil: Slavné zastupitelstvo! Velectění pánové Kollega náš p. dr. Josef Herold, člen městského zastupitelstva, starosta okresního zastupitelstva, říšský a zemský poslanec, dovrší zejtra 50. rok věku svého. Pan dr. Josef Herold jest po více než 18 let členem tohoto zastupitelstva, zasedal po 11 roků v městské radě, kde byl mu svěřen obor finanční a z činnosti jeho je zřejmo, že dr. Herold získal si platných zásluh o rozvoj a rozkvět naší obce. My, kteří jsme s ním stej- ného politického smýšlení, ocenili jsme plnou měrou vynikající zásluhy jeho, ale i ostatní čle- nové dobře vědí, že dr. Herold jako okresní starosta s přísnou objektivností posuzoval všechny otázky se stálým zřetelem podporovati obec naši ve všech její podnicích. (Hlučný souhlas.) V uvá- žení všech těchto zásluh usnesla se městská rada doporučiti městskému zastupitelstvu ku při- jetí návrh na jmenování p. dra. Josefa Herolda čestným měšťanem obce našl. (Výborně !) Návrh tento byl přijat 31 hlasy ze 32 odevzdanýeh lístků. Výsledek volby provázen byl hlučným souhlasem Výborně ! a Na zdarl
Jos doktor Josef Herold Herold
22 article
Banka »Slavija« oslavila včera důstoj- ným způsobem padesálé narozeniny člena své správní rady a ředitelstva dra. Josefa Herolda O 5. hod. odpol. ve vkusně ozdobené zasedae síni ústavu pozdraven byl dr. Herold veškerou správní radou, členy revisního a dohlížitelskéh výboru spolku úvěrního »Slavie« a shromážděným úřadnictvem. Vstupuje řadami jeho do síně uvítán byl Tovačovského písní »Povstaňte, bralř mili—«, ktérou zapěl úřadnický spolek »Lyrae načež místopředseda banky p. K. P. Kheil před nesl dru. Heroldovi jmenem ústavu slovy vře lými a dojemnými blahopřání. Projeviv nejprve jmenem předsedy banky pana hraběte Harracha
Josef Herold doktor Herold veškerý Kheil Herold Harrach spolek úvěrní Slavia
23 article
přání, zmínil se o záslužné činnosti oslavencově na poli politickém, národohospodářském a kul- turním, dále o zásluhách jeho, jež si získal o banku »Slavii«, v jejíž správní radě zasedá již patnáct let. K tomuto přání připojíl se jme- nem veškerého úřadnictva ředitel p. Fr. Vlach a předseda pěveckého sboru úřadnického »Lyry« p. A. Mlčoch. K slzám pohnut, prostými a ne- hledanými slovy poděkoval veškerým přílomným, odmitaje od sebo všelikou zásluhu s podotknutím, že konal toliko svoji povinnost a že při všech zápasech živola zachoval si vždy vřelý cít srdce, a tím že se odvděčuje. Slova ta prová- zena byla ode všech přítomných nadšeným sou- hlasem, a slavnost zakončena zapěním dojímavé pisněJelenovy »Dlouho bud zdráv«. Účasíníei loučili se pak s oslavencem za povžnášejíeího dojmu a chovajícesrdéčně přání, aby dr. Herol zdráv a činný ještě mnohá léta byl zachován netoliko bance »Slavii«, ale vůbec veškerému nářodu českému. ed
Vlach A Mlčoch doktor Herol Slavia
24 article
»Neue Fr. Presse« hrozí ve vši formě diseiplinárním vyšetřováním oněm soudcům v Č- chách, kteří nepodřídí se diktátu z Vídně a ne- zavedou uvnitř úřadu okamžitě němčinu. Nese- saditelnost soudce vztahuje prý se jen na vlastní judikaturu, nikterak na justiční správu. Soudce prý nikoho nemusí poslouchati, jaký v tom či onom případě má učiniti výrok, ne ale jakým jazykem se to státi má. S výkladem tím při- chází »Neue Freie Presse«, aby tím, zkrotila zpupnost českou, jež se nechce panu Kindin- grovi podříditi; soudei němečtí ovšem že maji právo to, jež českým soudcům »Neue Freie Presse« upírá, neboť je známo, že list ten nejen každý případ renitence německé se zadosti- učiněním, ba s pochvalou provázel, nýbrž ku vzdoru ještě pobádal. A přece stojí v zákoně o nedotknutelnosti soudcovské výslovně a » Nene Fr. Presse« doslovně to přiznává, že soudce a sice každý soudce má cestou instanční právo ministeriálná nařízení zkoumati. Ohledně vyda- ných zákonů však toho práva naprosto nemá.
Neue Kindin Neue Frei Francie . Presse Čchy Vídeň Neue Frei Presse
25 article
Nejvyšší soud v nejplnějším sezení, tedy nej- vyšší instance, jež se v době nejnovější jazy- kovými záležitostmi zabývala, uznal, že kabi- netní list císaře Ferdinanda z dubna 1848 je zákon, platný zákon. Zákon ten ale žádným jiným novým zákonem zrušen nebyl a je následkem toho právoplatným podnes. Toto rozhodnutí bylo úřadně všem instancím soudním i, referentům komunikováno, zajisté za tím jedině účelem, aby se rozhodnutím tímto spravovali. Jak může se tedy dnes soudci svědomitému imputovati, aby jednal způsobem, jenž se zákonem se ne- srovnává? Však vraťme se k pokynu. z Vídně, aby soudové v Čechách řídili se úkazem páně Kindingrovým. V pokynu tom se praví, aby na zřeteli měli nyní platná nařízení. A tu dojista každý soudce tázati se bude, která. Měli jsme nařízení Pražákovo z roku 1880, další na- řízení ministra toho z roku 1886, potom na- řízení Badenovo a na konee Gautschovo.
Ferdinand Kindingrův Pražákův Badenův Gautschův Vídeň Čechy
26 article
Nařízením Badenovým byla nařízení Schönbornova zrušena, nařízením Gautschovým zrušena naři- zení Badenova a výnosem Clarovým odvolána nařizenl Gautschova až na nařízení Stremayrova a Pražákova. Je ale nějaké nařlzení, jímž by se čeština byla ze vnitř úřadů a soudů odstranila a nahradila němčinou? Vyzýváme »N. Fr. Presse«, aby nám je označila. Ve sbírce zákonů, patentůa nařízení není vůbec aní jediného, v němž by se stanovilo to, co žádá ministr Spens od soud v Čechách, aby totiž úřadovali uvnitř po ně- mecku. Vydal-li kárné upozornění, aby soudové šetřili v ohledu jazykovém platných nařízení, má povinnost udati soudu, která jsou ta nařizení. Opakujeme, že takových nařízení vůbec není. Tím ale všechna argumentace »N. Fr. Presse« zhroucena a tím také směšnou se stala její hrozba. — Francouzský tisk o nás. Mezi fra- couzskými velkými žurnály, pilně si všímajícími českých záležitostí polítických a národních, přední místo zaujímá »Echo de Paris«, kterýžto list přinesl posledně zajímavý a instruktivní článek situaci rakouské. Pod šifrou X... skrývá se známý politik, který se horlívě přičiňuje o roz- šíření a utužení styků česko- francouzských. »Echo de Paris« líčí poslední zápasy českéo rovnoprávnost, o jazyková nařízení proti brutál- nosti německé, proti německé obstrukci a dovo- zuje, jaké konsekvence mohou míti rozervané poměry rakouské zejmena na styky Cislajtanie s Uhry. Maďaři jsou připraveni těžiti z nynější situace pro sebe — budou-li ústava a parla- mentární instituce zrušeny v Rakousku, uvolni se smlouva obou částí říše rakouské uzavřená na základě ústavním a parlámentárním. Pan X. dokazuje, že ze všech těch zmatků je pro Ra- kousko jedině východištěr systém federalistický.
Badenův Schönbornův Gautschův Clarův Stremayrův Pražákův Paris Maďar Čechy Uhry Rakousko sbírka zákon
27 article
Největší překážkou urovnání rakouských poměrů jsou nesmiřitelní vášnivci němečtí, jejichž pro- jevy na schůzích i v tisku jsou neslýchané prud kosti a zuřivosti. »Nechtějí nic více,« praví francouzský list, »než-li potlačiti Slovany, počí- naje šesti milliony Čechů na Moravě i v Če- chách, chtěli by dekretovati jejich zmizení, jako lord Roberts nařídil vymizení Burů z Transwaalu. Toto nesmiřitelné vystupování Němců nejvíce ohrožuje vnitřní klid Rakouska, ano je i nebez- pečno pro mír evropský. Jest žádoucno, aby rozvaha a pevnost vlády rakouské, zadržující nespravedlivé požadavky a vyhovující sprave- dlivým požadavkům každého národa, předešla nenapravitelným škodám a neštěstím.« — Lidové české divadlo v Praze. P dlouhou řadu let zaměstnává se veřejnost otázkou nového českého divadla na myšlence lidovosti založeného. Mnohé pobídky se ozvaly, také po- kusy se staly, leč až dosud nepodařilo se ani sdružení, ani jednotlivci v praktickém směru dodělati se úspěchu. Až tyto dny zahájená akce zdá se nésti záruku zdaru, jak tomu nasvědčuje průběh prvního shromáždění upisovatelů podi ve čtvrtek 18. t. m. v místnostech »Máje« ko- naného. Znám je návrh pana Václava Štecha, aby část kapitálu potřebného k vystavění divadla lidového sešla se úpisy podílů stozlatových, z nichž 10 zl. jest složiti ihned, ostatní pak splátky po30 zl. určeny jsou na břézen 1901, říjen 1901 a březen 1902. Návrh ten došel vřelého ohlasu v nejširších kruzích, tak že do 18. t. m. bylo upsáno bez veškeré osobní agi- tace 70 podílů. Jeví-li se již v počátku takový zájem na vystavění lidového divadla, jesti naděje,
Čecho Roberts Bur Němec Štech Morava Rakousko český divadlo v Praga lidový divadlo