3
masthead
21. října 1900.
5
article
kladně, jskož ity. Jichž uskutečnění okamžitě
nutným neshledává.
dsn se
Z říše Viléma I.
V Prusku „bylo dle nynějších výpočtů
»Preusz. Lehrerzig.« ještě v r. 1896 2409 dět.
jež nemohly býti do škol přijaty, poněvadž ne-
dostávalo se tříd a učitelů. Jak na rychlo bylo
by požádáno o nové úvěry, kdyby misto škol
nedostávalo se — kasáren! — Tři polští re-
daktoři v Poznaňsku, kteří nazvali jednoho sou-
druha svého zrádcem, jenž má Kainovo znamení
na čele, byli odsouzeni každý n a3
měsíce do vězení. — V Hruději konáno již
22. tiskové ličení proti »Gaze tě Grud-
ziazské«, při čemž redakloru vyměřena po
kuta 150 marek; nakladatel listu odsouzen by
nedávno na 9 týdnů do vězení. — Guverner
východoafrieký gen. Liebert popřela, v jedné
schůzi v Štulgartě obyinění vznesené proti němu
dram. Wagnerem v »Col. Ztschriflu«, v příčině
ukrutnosti ve Vých. Atrice. Žvláště
neni prý pravda, že by vymáhal násilně daň
z ehýší. General Liebert doznal nicméně přece,
že na jedné výpravě loni proti odbojnému prý
kmeni černošskému bylo 300 černochů ubito.
Proč ale nedána tehdy o tom zpráva do veřej
nosti jako ihned o každém jiném německém
vítězství. Či snad ubití černoši byli — zajatei
snl l
Kainův
Wagner
Prusko
Poznaňsko
Hrudě
General Liebert
Cola
6
article
Přiostření marocké otázky.
Následkem odchodu alžírských pluků do
Číny bylo nutno mezeru po nich vyplniti. Z
tímto účelem rozhodl ministr války odeslati do
Alžírska čtvrté prapory něklerých francouzských
pluko.
Odešly již dvě skupiny (groupes), čítající
každá dva bataillony o 4 setninách. Každý
prapor má 600 mužů.
Poněvadž nelze předvídati, kdy se vrát
tyto shory zpět do Francie, nařídil ministr
války, aby se pokládaly za prapory měníci své
posádky.
Následkem toho nenechají ve svých dosa-
vadních kasárnách než reservní válečný mate-
riál, svě vozy a své patrony mobilisační. Toto
rychlé odeslání vojska francouzského do Alžír-
ska má svoji příčinu i v tom, že zprávy ze
sousedního Marocka docházející jsou znepoko-
jující a svědčí o vážné vnitřní krisi v sultanátu.
Proto také většina těchto pomocných sborů
bude rozložena v provincii oran-
ské, aby v rozhodném okamžiku
ihned v operace zasáhnouti mohla
je
Zdemokratisování vojska francouz-
ského.
Žurnál »La Croix« oznamuje, že ihned po
zahájení debat v poslanecké sněmovně francouz
ské, poslanec p. Cassagnac podá předlohu, ve
které buďe žádati bezplatné vy
učování na všech vojenských ško-
lách pro ty, kteří se vykáží vy-
svědčením chudoby.
»Le Siěcle« píše: Pan de Cassagnac jest
dnes ve hlubokém rozporu s monarchisty všech
dob a ve shodě s republikány veškerých od-
stínů, žádá-li bezplatnost vyučování na vojen-
ských školách. Neboť bylo to roku 1850, kdy
monarchisté na návrh gen. Burageye totožnou
žádost republikánů zamítli. Než pánové mohou
býti ujištěni, že zásady dnešních republikánů
jsou totožné se zásadami tehdejšími.
Cassagnac
Čína
Alžírsko
Francie
Alžír
Le Croix
7
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Státní úřadníci a volby. Klub státních
úřadniků v Praze společně se spolkem c. k.
berních úřadníků v Čechách, se spolkem e. k. po-
štovních a telegrafních výkonných úřadníků
v království českém a se svazem c. k. listovních
a úřadníků soudní kanceláře v Rakousku po-
dali těchto dnův místodržitelství král. českého
žádost, aby toto nařídilo okr. hejtmanstvím,
by státní úřadníci, zastávající úřad svůj v Praze.
bydlicí však v některém z předměstí pražských.
zapsáni byli do volebních listin to ho
okresu, v němž bydlí, a to jak k volbám
do říšské rady, tak i k volbám obecním. Odů
vodněna jest tato žádost tím, že de facto jest
každý, v předměsti bydlicí úřadník tam též po-
platníkem; tam činí přiznání k dani, voli ko-
misi, která mu daň vyměřuje, tam také obdrží
platební rozkaz — a platí-li mimo daň ze služ-
ného ještě nějakou daň jinou — platí ji u ber-
ního úřadu toho předměstí, v němž bydlí. Že
pokladna zemská nebo ředitelství pošt a telegrafů
při výplatě úřadníků jim ze služného daň sráží.
jest věcí manipulace a nemůže býti nikdy při-
činou, aby dotyční úřadníci zbaveni byli svého
nejdůležitějšího práva, totiž práva volebního.
Ostatně bylo ve věci té již jednou příznivě roz-
hodnuto, a sice nejvyšším správním
soudem, jenž úřadníku v Praze ustanove-
nému, v předměstí však bydlícímu, právo volební
přiznal.
Praha
Čechy
Rakousko
spolek c
spolek e
svaz c
8
article
Ze Žižkova. Seznamy voličů k volbě vo-
litelů k volbě poslance říšského pro venkovské
obce za město Žižkov jsou po dobu osmi dnů
od 20. až inel. 27. října t. r. v úřadních ho-
dinách v městském úřadě na Basilejském nám
č. 700 v I. patře č. 12 vyloženy, aby do nich
každý občan nahlédnouti mohl. Reklamace po-
dávati možno v téže lhůtě u městského úřadu
v Žižkově.
Občanský klub v Karlíně pořádá ve
čtvrtek dne 25. října v místnostech klubovních
v 8 hodin večer členskou schůzi, na které
zaháji rozhovor »O důležitosti nastávajícíeh
voleb do říšské rady pro živnostnictvo« posl.
pan Václav Březnovský. Členy uvedení
hosté mají volný přístup.
Z Nové Paky, 20. října. (Zvl. tel. » N. L.«)
Důvěrníci za okres a města Nymburk
Nová Paka a Semily, města Lomnil ce.
Hořice a Sobotka, pak okres Nový
Bydžov a Jičinusnesli se jedno
myslně na kandidátu p. Doležalovi pro
V. kurií.
Z Tábora, 20. řijna. (Zvl. tel. »N. L.e)
Důvěrníci národní strany svo-
bodomyslné, shromáždění dne 20. října t. r.
»na střelnici« v Táboře, prohlašujeme jedno-
mvalně za svého kandidáta poslanectví pro
V. kurii pana Vojíěcha Holanského, prohla-
šujíce zároveň, že s dosavadním vedením a po-
stupem českého poselstva úplně souhla-
síme a úplnou důvěru mu pro-
jevujeme, nechtějíce však nijak dalsi
taktiku jeho obmezovati. Vyslovujeme také
vřelé své přání, aby v celém českém
národě ve všechjeho vrstvá ch
dosavádní poslancové jedno-
myslně byli zvolení. — Dr. Bláha,
předseda.
Březnovská
Doležal
Vojíěch
doktor
Bláha
Žižkov
basilejský já
Karlín
Nová Paka
Nymburk
Semily
Lomnit
Hořice
Sobotka
Nová Bydžov
Tábor
inel
9
article
Z Českých Budějovic. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) V dnešní schůzi starostů okresu česko-
budějovického jednomyslně jmenován kandidátem
pro volební okres českorbudějovický za káfrii V.
páh Vojta Holanský, delegát rady země-
dělské.
jrnn
pee
Z Brna, 20. října. (Tlígem. »Nári L.e
Starostové okresu vyškovského dnes ve Vyškově
shromáždění vyslovili klubu českých poslanců
svoji důvěru a rovněž posl. Martinkovi a usnesli
se jednohlasně tomuto svému dosavadnímu zá-
stupci mandát nabídnouti opětně. Pokudí jde
o V. kurii, usneseno pracovati proh volbul jen
takých volitelů, kteří budou volitib jen onoho
kandidáta poslancem, jenž zaváže se ke vstupu
do společného klubu českých poslanců na radě
uo
říšské.
o Z Brna, 20. října. (Tlígrm. »Nár. Le
»Lidovým Novinám« se telegrafuje z Kyjova
S kandidaturou P. Stojana ve V. kurii zdejšího
okresu vypadá to náramně bledě. Sami konser-
vativci, kteří při poslední volbě proň hlasovali.
jsou naň velice rozhořčeni, žes nevstoupilo do
českého klubu.«
Vojta
Martinek
Český Budějovice
Brno
Vyškov
Kyjov
rada země
Nári L . e starosta
10
article
Monumentální náhrobek dra. Julia
Grégra.
Na posvátném poli Olšanském, na blizku
náhrobků dra. K. Sladkovského a Josefa Ba-
ráka, pne se monumentální náhrobek, pod nímž
dříme věčný sen zvěčnělý náš chéí, zakladale
»Národních Listů« dr. Julius Grégr. Tímto ná-
hrobkem obohacen byl hřbitov olšanský uměle-
ckým dílem pozoruhodně a trvalé ceny.
V ladných ailegorických postavách a boha-
tých bronzových emblemech tlumočí pomnik
velké cíle a program dra. Julia Grégra, energi-
ckého jeho ducha, neúmornou píli a ostražitost
jeho v hoji o práva svého národa, jakož i vůdčí
ideje národní strany svobodomyslné a »Národ-
ních Listů«, zároveň též snahy, kterým svů
život věnoval a v »Národních Listechs ve smyslu
své strany propagoval.
Oko pozorovatele spočine především na
gemiu svobody v podobě energické ženy
spočívající na sarkofagu. Jest obrazem bděl
stráže, vždy připravené hájiti břitkým mečem
český prapor, klerý v levé ruce třímá a
na jehož stuhách obsažena jsou hlavní hesla
»Národních Listů«: »Státní právo české«a
»Organisace národa«. Účes genia upomíná tva-
rem svým na frygiekou čapku. S klína genia
spadá bohatá draperie na sarkofag řimsovní.
Grégr
K Sladkovský
Josef
doktor
Julius Grégr
bůh
Olšanský
národní Listechs
organizace národ
11
article
Pravá noha spočívá na propadající se kládě a
sešlých okovech s řetězy. Prapor České obce
sokolské, drem. Podlipným tvůrci pomníku
mistru B. Schnirchovi ochotně zapůjčený, byl
modelem, dle něhož svědomitě nejen zábyby a
různé detaily, ale i charakter hedvábné látkya
vyšívání provedl. Patina praporu uměle volena
tak, aby barvy červená a bílá byly srozumitelně
vyznačeny.
Na podstavci za geniem v levo umistěn
v plochém reliefu emblem, tvoříci jaksi po
zadí v relief politiky Národní strany svobodo-
myslné, allegorie slovanské myšlenky: z vodo-
rovně zlacené přímky, značící zemi, vyrůstá z
spleti kořenů květina, vykazující poupata, květy
plody, z níž tyčí se ruský pětiramenny
kříž, rovněž zlacený, kterým emblem vrchol
Balalajka, symbol typu a duševní podstaty Slo
vanů, kříží se s černohorským handža
rom, značícím junáckou vzmužilost i rekovnos
slovanskou pod dvěma semknutými pravicemí
které jsou objaty zlaceným kruhem. v němž se
mezi listy květiny stkví zlaté iniciálky slovan
ských apoštolů Cyrilla a Melhoděje.
Po levé straně genia znázorněna dětskou
postavou, opřenou pravou rukou, držíci péro
hlavní podstavec, duševní činnost žurnalisty.
V zamyšlení, připraven ku zaznamenání svých
ideí, pohlíží malý genius ten do přeloženého
zápisníku a opírá se zároveň o bohatě zásobe-
nou knihovnu, vedle níž skupina větších folianto
na zemi vhodně plintus sochy vyplňuje. Za ním
na konsole jako symbol bdělosti stojí velký
bronzový kohout, který svým karakteristi
ckým zpěvem jitřní zoru pozdravuje.
Po pravé straně genia svobody, pod pra-
porem českým, znázorněna druhým pacholetem
činnost vydavatelská a tisikařská.
Schnirch
Cyrill
Melhoděj
národní strana svoboda
genius svoboda
12
article
Opřen o starodávný bronzový tiskařský lis s pá-
kou, modelovaný dle autentíckých vzorů, podává
genius levicí exemplář »Národních Listů«, přesně
provedený v rozsahu originálu. Jest to číslo 268
ročníku XXXII. ze dne 28. září 1892, obsahující
státoprávní adresu sněmu král. českého, sepsa-
nou drem. Juliem Grégrem a spolupodepsanou
52 poslanci českými. Úplné znění adresy jest
jako faksimile na listu tom doposud úplně no-
vým způsobem podána. Přesně dle originálu
bylo nejprve ono číslo »Národních Listů« mo-
dellováno se všemi podrobnostmi a záhyby slo-
ženého listu novin. Modell byl v sádře a po-
zději v bronzu odlit. Uvedené číslo s adresou
vyleptáno přesně do hloubky v závodu firmy
Husník a Häusler a to do nejmenších podrob-
ností, tak že ani jediná značka neschází. Gal-
vanoplastický otisk desky vytepán na bronzový
odlitek »Národních Listů« a na něj připajen
načež forma byla galvaníčky niklována a pak
písmo prohloublé vyplněno černým emailem, tak
že možno nyní obsah zřetelně čísti. Tím za-
chováno památné toto číslo na způsob monu-
mentálního kovového dukumentu na staleti na
pomníku nezapomenutelného zakladatele » Národ-
nich Listů«.
Grégr
český
Husník
Häusler
Gal
List
13
article
Nad témito allegorickými postavami na hlav
ním podstavci pomnikul z červené hlazené žuly
umístěn bronzový, zlacený nápis hlavní: JUDr
Julius Grégr, zakladatel a vydavatel » Národníc
Listů«y zemský poslanec, narozen 19/121831, ze-
mřel 4/101896. Podstavec zakončen jest mohut
ným štítem ze zlutošedé leštčné žuly s bohatýu
římsováním a kruhovou nikou. V nice umístěno
jest bronzové poprsí našeho zvěčnělého chéfa
v dvojnásobné velikosti, provedené ve způsobu
hermy antické. Na prsou je zatknuté mohutné
brkové péro, na němž usedlo ptáče, pějící ze-
snulému píseň svobody. Kolem kruhové níky.
jejíž střed tvoří hlava poprsí, vine se mocný
vavřínový věnec, zabihající za poprsí, jehož mo-
hutná hruď jako u antických herem postrádá
veškerého oděvu a ovázáno jest jen stuhou, za
níž brkové péro jest zatknuto.
Julius Grégr
14
article
Pod poprsím umístěna na leštěné žulov
konsole bronzová kartuš, v jejímž ovále nalezá
se reliefová podoba ssutek, jako symboli času.
Bronzové ratolesti lípové a dubové, slovanských
to stromů, zdobí kolemi kartuše hoření část
stely, obrážejíc se bohatým prolamováním vý
hodně od skvělého pozadíl červené leštěné žuly.
V pravo a v levo hlavního štítu pomníku ve výši
poprsímumístěny jsou dvě masky andělské s křídly
a dvěma leknínovými květy, tvořicími nad ma-
skami převod k rohům zalomené římsy. Na
vreholu kulatého štífu nad nikou umísténai jest
velmi bohatá akraterie bronzová, jejíž střed
tvoří s makovicí symbol spánku:
Mimo hlavní nápis umístěny jsou další ná-
pisya na bronzové desce patinované zlacenými
písmenami pod římsou, na níž sarkofag s hlavním
geniem svobody jest postaven. Zde nalezl míst
především původní nápis z hrobu první chot
dra. Julia Grěgra tohoto znění: Hrob. ženy
vzorné, matky převýtečné Anny Grégrové, ro-
zené Hulešovy.
ovontav
odlnvJako převod z bohaté bronzové výzdoby
pomníku umístěny na spodním soklu na kon-
solách bronzové lupeny a v popředí pomníku,
na podstávcích zahrnujících plnou s balastrádu
z černého leštěného syenitu biře z niic kéh
nalézají se opět dvě masky bronzové,
ole Celkový dojem pomniku jest velmi bohatý
a mohutný. Spodní část jeho s mnáhrobní deskou
jest vesměs z leštěné žuly nevekl ov s k
s ozdobami bronzovými a nápisní deskou. Sar-
kofág jestb zešedé žuly miliánské; patka
hlavního pomníku, jakož i vrchní hlava vypra-
cována jest ze žuly železnobro dskéa
tělo pomníku jest z červené norské žuly.
Grěgr
Hulešův
Sara
15
article
Polychromni dojemtéto architektury, vesmě
ze vzácných leštěných žul a syenitu přesně
kolem do kola i ze zadu provedený, jest úplně
dovršen a výzdobou celek jako bohatý obraz s
representuje.
Architekturu a celkovou komposici, detaily
profilů, nápisy atdo provědl s nevyrovnaným
vkusem a slohovou přesností v renafsačním
slohu architekt Rudolf Kříženiecký
v Praze; sochařskou koncepci a modely, zejmén
figurální, masky, slovanský emblem atd., pro-
vedl mistr Boh. Schnirch, který vypracoval
tím nějlepší ze svých děl. Při modelech orna-
mentálních zaměstnán byl pod vedením téhož
umělce sochař J. Procházka, modely písma
a ornamentální nápisní desku provedl Jos.
Fika r na Král. Vinohradech. Sádrové odlitky
všech modelů a důmyslné jich sezazení pro-
vedl Jos. Sýkora, štukatér na Král. Vino-
hradech. Kamenickou práci, velmi složitou, bo-
hatě a čistě leštěnou provedl Josef V išek.
Veškeré bronzové části pomníku, posud. nej-
obsáhlejší u nás provedené, zhotovila firma
Bendlmayer a Červenka, slévárna
v Holešovicích, leptání.. »Národních Listů« firma
Husník a Häusler v Žižkově. Lešení pro po-
stavení pomníku dodal Matěj Bílek na Král.
Vinohradech.
Pomník pořízený péčí a nákladem rodiny
zvěčnělého al jeho závodu »Národních Listů«
bude příští neděli odevzdán za přítomnost
členů rodiny, členů našeho závodu, politickýeh
přátel zvěčnělého a zástupců vlasteneckýeh
korporací.
Kříženiecký
Boh
Schnirch
J Procházka
Fik
Král
Sýkora
Josef
Husník
Häusler
Bílek
Praha
Holešovice
Žižkov
Bendlmayer
16
article
Zpráva o IV. sjezdu rak. inženýrů
a architektů ve Vidni.
V páteční schůzi Spolku architektův a in-
ženýrů v král. českém podána byla předsedou
panem cís. radou Riich. Jahnem obšírná
zpráva o IV. sjezdu rak. inženýrův a architektů
ve Vídni, ve dnech 5. a 6. t. m. konaném-
Sjezd tento pro celý stav technický u nás ve-
likého významu nabyl tím, že letos poprvé při-
tomni byli zástupeové ze všech korunních zemí
rakouských. Usnesení sjezdem učiněná nabyla
tím zeela zvláštní váhy a lze doufati, že jim
také se strany vlády bude vyhověno. Jako dele-
gáti českého spolku architektův a inženýrův
Praze — jenž co do počtu členstva jest na
třetím místě v Rakousku — zúčastnili se všech
jednání předseda pan cís. rada Jahn, rektor
české techniky p. J. V. Hráský a stav. rada
Rybář, a jejich intervenci podařilo se, že ve-
škerá usnesení stala se ve smyslu českým tech-
nikům příznivém. — Na sjezdu, jehož zúčast-
nili se zástupcové 25 technických spolků
úhrnným počtem členstva 7200 a zástupcové
techniekých oddělení všech rakouských miní
sterstev, projednáno bylo 12 bodů a při každém
přijata zvláštní resoluce, jež pan cís. rada Jahn
předložil schůzi k projednání.
Riich
Jahn
Hráská
Rybář
Vídeň
Praha
Rakousko
17
article
Resolucemi, sjezdem přijatými, dožadují se
technikové splnění následujících požadavků
1. Ochrany stavovského pojmeno-
vání »inženýre, jež se má státi zákonným
ustanovením 2. Nároku, aby technikám a hor-
ním akademiím, jakožto rovnocenným ústavům
s universilami rakouskými, přiznáno bylo právo
doktory promovati. 3. Pokud se týče
postavení techniků ve veřejných stavebních služ-
bách, zřizení ministeria veřejnýeh
prací, zřízení zvláštních staveb-
níich ředitelsitev v jednotlivých ko-
runních zemích, jakož i toho, aby všechna
místa ve službách země, obcí, fondů atd., jež
vyžadují vyšších technických vědomostí, bezvý-
minečněo b sazována byla akade-
mickyv zdělanými inženýry, jímž
přiznána by byla stejná práva, jako úřadníkům
jiného vzdělání akademického (právníkům).4.
Postavení techniků velslužbách železničních zlep-
šeno budiž rozdělením organi s a c
nynějšího ministerstva žele zlne
ve čtyři samostatné sekce, a sice
a) pro stavbu udržování dráhy; b) pro dopravn
prostředky a dílny; e) pro dopravů a zařízení
signálové a d) pro podružné dráhy; zastoupením
důležitých technických epolků v státní želez-
ničné radě, obsazováním míst ředitelů drá
akad. vzdělanými inženýry. 5. Postavení úřadně
18
article
opráv. soukr. techniků budiž zabezpečeno zvlášt
ním zákonem. 6. Ustanovením stálých te ch-
nických attaché při vyslanectvech za tím
účelem, aby výrobní poměry, novoty a vynálezy
ciziny udržovány byly v stálém přehledu.7
Přiznáním volebního práva jak do
rady říšské tak do sněmů všem technikům,
kteří odbyli diplomové neb 2 státní zkoušky,
bez ohledu na výši daně a přislušnost k obci.
Přiznáním virilního hlasu v zemských
sněmech pro rektory technik. 8. Zřízením
jednotné škody sitiře dintá, odpovídající
moderním požadavkům. 9. Reformou vy
učovlacího a z kn šleblného řrá dluena
vysokých školách technícký ch. 10
Zřizením akadejmiesi technický ch
viěd tím způsobem, že by při stávajících ska-
demifch věd) rozmnožením počlu, členů neb
zřízením zvláštního oddělení též vynikajícím in
ženýrům se poskytla možnost na velikýcho úko
lech vědeckého hádani bráti podíl. 11. Ú pra
volu víodoprávní choipoměrů a zřízením
úřadu pro vodní stavitelství
bl Týdenní schůze spolku arcbitektův a inže-
nýrů v král. českém, vyslechnuvši tuto zprávu
usnesla se vysloviti v zásadě souhlas s obsa
hem všech předložených resolucí, vyhraženo
však spolku právo, o jednotlivých detailech ješt
podrobněn ve skupinových lvýborech pojednati
určité stanovisko zaujati
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
ž JUDr. Josef Herold
slavi dnes padesátileté narozeníny. Padesát le
je řada slušná a hodna, aby se člověk pon
ohlédl. Slušná zejmena v životě, jenž vždy byl
plný vroucí lásky k národu svěmu a plný práce,
nesené nejpoctivější snahou, národu tomu prospěti.
A třeba že nepodařilo se jestě těm, kteří stojí
v popředí lidu našeho, dověsti jej do vlasti
strdi a mléka a splniti, co všech nás je sladkou
touhou, popříti se nedá, že na pouti k tomuto
cíli urazili jsme hodný, ba imponující kusi cesty,
navzdor všem protivenstvím a překážkám. A že
dokázali jsme, nač tak mnohý jiný národ okem
závístivým pohliži, na tom značnou má účast
zejmena dr. Herold. Svěží a elastický jeho
duch, bystrý, a pronikavý jeho rozum, přede-
vším ale vzáený dar výmluvnosti povyšuje jej
na politika prvního řádu a vyhražuje mu
mezi pionéry české svobody a českého práva
místo nejpřednější. V několika těchto řádčích
nelze ani v nejprostších obrysech vytknouti
jeho zásluhy o věc národa našeho a oceniti
jeho význam. Kde byl v zápasů plném národ-
ním životě našem boj nejprudší, všude tam
vyslán byl v první seč dr. Herold, který
vždy vavříny pokrýt z boje se vrátil. A slova
Heroldova nevyzněla snad na prázdno, nevy-
kouřila se snad jskleněným stropem sněmovny,
kde byla pronesena, naopak, ona hluboce
vryla se do tisíců českých duší, jež nadehla,
povzbudila aneb aspoň ze lhostejnosti vyburco-
vala. To právě význam řečí Heroldových, že
do lidu vnášely nadšení a národní odpůrce naše
odzbrojovaly. Nie platno, dru. Heroldovi laur
prvního rhetora národá českého se skrání nikdo
již nestrhne, i kdyby namáhal se sebo více.
A věru, že těch, kteři o to se snažili, bylo
dost a dost.
JUDr
Josef Herold
doktor
Herold
Heroldův
Heroldová
český svoboda
20
article
Nejsme národem, který dovede měřiti
zásluhy měrou správedlivou. Jednomu přikládáme
více, druhěho nedoceňujeme, třetímu se nevšíma-
vostí ba nevděkem odměňujeme. A kdyby nebylo
v těch, již národu svému sebe a svůj život za
světili, tolik nadšení, věru že by v organisaci
naší pěkně to nevypadalo. Dr. Josef Herold zažil
dosti trpkostí a až dnes defilovati budou vzpo-
mínky před jeho dušovním zrakem, nejedna
z nich na okamžik zachmuři to jasné nebe, jež
se nad ním klene — všák žádná z nich nestačí,
aby tolik zanechala trpkosti v jeho duši, by
strávila v ní přesvědčení, žemu ž- politik
hned z předu vzdáti se musi všeho
vděku a že spo kojiitise muisUs po-
chvalou, kterou mu udělí soudee
nejpřísnější: vlastní jeho svě-
tavežnnrí
d ormí.
Dr. Josef Herold. dospěl kul vrcholu
mužné síly, věku, v němž intellekt muže
rozvíjí nejplnější květi a přejeme-li z vrouei
duše, aby co možná dlouho působil ještě vele-
nadaný muž, bystrý politik a geniální řečník
přejeme si toho ne pouze v jeho interessu,
nýbrž v zájmu nejvlastnějším, neboť víme, že
prospěch z toho bude míti v první řadě ná
rod náš.
doktor
Josef Herold
21
article
—Ve včerejší schůzi městského zastu-
pitelstva vinohradského starosta pan
Jos. Višek v odůvodnění návrhu městské rady
pravil: Slavné zastupitelstvo! Velectění pánové
Kollega náš p. dr. Josef Herold, člen městského
zastupitelstva, starosta okresního zastupitelstva,
říšský a zemský poslanec, dovrší zejtra 50. rok
věku svého. Pan dr. Josef Herold jest po více
než 18 let členem tohoto zastupitelstva, zasedal
po 11 roků v městské radě, kde byl mu svěřen
obor finanční a z činnosti jeho je zřejmo, že
dr. Herold získal si platných zásluh o rozvoj a
rozkvět naší obce. My, kteří jsme s ním stej-
ného politického smýšlení, ocenili jsme plnou
měrou vynikající zásluhy jeho, ale i ostatní čle-
nové dobře vědí, že dr. Herold jako okresní
starosta s přísnou objektivností posuzoval všechny
otázky se stálým zřetelem podporovati obec naši
ve všech její podnicích. (Hlučný souhlas.) V uvá-
žení všech těchto zásluh usnesla se městská
rada doporučiti městskému zastupitelstvu ku při-
jetí návrh na jmenování p. dra. Josefa Herolda
čestným měšťanem obce našl. (Výborně !) Návrh
tento byl přijat 31 hlasy ze 32 odevzdanýeh
lístků. Výsledek volby provázen byl hlučným
souhlasem Výborně ! a Na zdarl
Jos
doktor
Josef Herold
Herold
22
article
Banka »Slavija« oslavila včera důstoj-
ným způsobem padesálé narozeniny člena své
správní rady a ředitelstva dra. Josefa Herolda
O 5. hod. odpol. ve vkusně ozdobené zasedae
síni ústavu pozdraven byl dr. Herold veškerou
správní radou, členy revisního a dohlížitelskéh
výboru spolku úvěrního »Slavie« a shromážděným
úřadnictvem. Vstupuje řadami jeho do síně
uvítán byl Tovačovského písní »Povstaňte, bralř
mili—«, ktérou zapěl úřadnický spolek »Lyrae
načež místopředseda banky p. K. P. Kheil před
nesl dru. Heroldovi jmenem ústavu slovy vře
lými a dojemnými blahopřání. Projeviv nejprve
jmenem předsedy banky pana hraběte Harracha
Josef Herold
doktor
Herold veškerý
Kheil
Herold
Harrach
spolek úvěrní
Slavia
23
article
přání, zmínil se o záslužné činnosti oslavencově
na poli politickém, národohospodářském a kul-
turním, dále o zásluhách jeho, jež si získal
o banku »Slavii«, v jejíž správní radě zasedá
již patnáct let. K tomuto přání připojíl se jme-
nem veškerého úřadnictva ředitel p. Fr. Vlach
a předseda pěveckého sboru úřadnického »Lyry«
p. A. Mlčoch. K slzám pohnut, prostými a ne-
hledanými slovy poděkoval veškerým přílomným,
odmitaje od sebo všelikou zásluhu s podotknutím,
že konal toliko svoji povinnost a že při všech
zápasech živola zachoval si vždy vřelý cít
srdce, a tím že se odvděčuje. Slova ta prová-
zena byla ode všech přítomných nadšeným sou-
hlasem, a slavnost zakončena zapěním dojímavé
pisněJelenovy »Dlouho bud zdráv«. Účasíníei
loučili se pak s oslavencem za povžnášejíeího
dojmu a chovajícesrdéčně přání, aby dr. Herol
zdráv a činný ještě mnohá léta byl zachován
netoliko bance »Slavii«, ale vůbec veškerému
nářodu českému.
ed
Vlach
A Mlčoch
doktor
Herol
Slavia
24
article
»Neue Fr. Presse« hrozí ve vši formě
diseiplinárním vyšetřováním oněm soudcům v Č-
chách, kteří nepodřídí se diktátu z Vídně a ne-
zavedou uvnitř úřadu okamžitě němčinu. Nese-
saditelnost soudce vztahuje prý se jen na vlastní
judikaturu, nikterak na justiční správu. Soudce
prý nikoho nemusí poslouchati, jaký v tom či
onom případě má učiniti výrok, ne ale jakým
jazykem se to státi má. S výkladem tím při-
chází »Neue Freie Presse«, aby tím, zkrotila
zpupnost českou, jež se nechce panu Kindin-
grovi podříditi; soudei němečtí ovšem že maji
právo to, jež českým soudcům »Neue Freie
Presse« upírá, neboť je známo, že list ten
nejen každý případ renitence německé se zadosti-
učiněním, ba s pochvalou provázel, nýbrž ku
vzdoru ještě pobádal. A přece stojí v zákoně
o nedotknutelnosti soudcovské výslovně a » Nene
Fr. Presse« doslovně to přiznává, že soudce a
sice každý soudce má cestou instanční právo
ministeriálná nařízení zkoumati. Ohledně vyda-
ných zákonů však toho práva naprosto nemá.
Neue
Kindin
Neue Frei
Francie . Presse
Čchy
Vídeň
Neue Frei Presse
25
article
Nejvyšší soud v nejplnějším sezení, tedy nej-
vyšší instance, jež se v době nejnovější jazy-
kovými záležitostmi zabývala, uznal, že kabi-
netní list císaře Ferdinanda z dubna 1848 je
zákon, platný zákon. Zákon ten ale
žádným jiným novým zákonem
zrušen nebyl a je následkem toho
právoplatným podnes. Toto rozhodnutí
bylo úřadně všem instancím soudním i, referentům
komunikováno, zajisté za tím jedině účelem, aby
se rozhodnutím tímto spravovali. Jak může se
tedy dnes soudci svědomitému imputovati, aby
jednal způsobem, jenž se zákonem se ne-
srovnává? Však vraťme se k pokynu. z Vídně,
aby soudové v Čechách řídili se úkazem páně
Kindingrovým. V pokynu tom se praví, aby na
zřeteli měli nyní platná nařízení. A tu dojista
každý soudce tázati se bude, která. Měli jsme
nařízení Pražákovo z roku 1880, další na-
řízení ministra toho z roku 1886, potom na-
řízení Badenovo a na konee Gautschovo.
Ferdinand
Kindingrův
Pražákův
Badenův
Gautschův
Vídeň
Čechy
26
article
Nařízením Badenovým byla nařízení Schönbornova
zrušena, nařízením Gautschovým zrušena naři-
zení Badenova a výnosem Clarovým odvolána
nařizenl Gautschova až na nařízení Stremayrova a
Pražákova. Je ale nějaké nařlzení, jímž
by se čeština byla ze vnitř úřadů
a soudů odstranila a nahradila
němčinou? Vyzýváme »N. Fr. Presse«, aby
nám je označila. Ve sbírce zákonů, patentůa
nařízení není vůbec aní jediného, v němž by
se stanovilo to, co žádá ministr Spens od soud
v Čechách, aby totiž úřadovali uvnitř po ně-
mecku. Vydal-li kárné upozornění, aby soudové
šetřili v ohledu jazykovém platných nařízení,
má povinnost udati soudu, která jsou ta
nařizení. Opakujeme, že takových nařízení
vůbec není. Tím ale všechna argumentace
»N. Fr. Presse« zhroucena a tím také směšnou
se stala její hrozba.
— Francouzský tisk o nás. Mezi fra-
couzskými velkými žurnály, pilně si všímajícími
českých záležitostí polítických a národních, přední
místo zaujímá »Echo de Paris«, kterýžto list
přinesl posledně zajímavý a instruktivní článek
situaci rakouské. Pod šifrou X... skrývá se
známý politik, který se horlívě přičiňuje o roz-
šíření a utužení styků česko- francouzských.
»Echo de Paris« líčí poslední zápasy českéo
rovnoprávnost, o jazyková nařízení proti brutál-
nosti německé, proti německé obstrukci a dovo-
zuje, jaké konsekvence mohou míti rozervané
poměry rakouské zejmena na styky Cislajtanie
s Uhry. Maďaři jsou připraveni těžiti z nynější
situace pro sebe — budou-li ústava a parla-
mentární instituce zrušeny v Rakousku, uvolni
se smlouva obou částí říše rakouské uzavřená
na základě ústavním a parlámentárním. Pan X.
dokazuje, že ze všech těch zmatků je pro Ra-
kousko jedině východištěr systém federalistický.
Badenův
Schönbornův
Gautschův
Clarův
Stremayrův
Pražákův
Paris
Maďar
Čechy
Uhry
Rakousko
sbírka zákon
27
article
Největší překážkou urovnání rakouských poměrů
jsou nesmiřitelní vášnivci němečtí, jejichž pro-
jevy na schůzích i v tisku jsou neslýchané prud
kosti a zuřivosti. »Nechtějí nic více,« praví
francouzský list, »než-li potlačiti Slovany, počí-
naje šesti milliony Čechů na Moravě i v Če-
chách, chtěli by dekretovati jejich zmizení, jako
lord Roberts nařídil vymizení Burů z Transwaalu.
Toto nesmiřitelné vystupování Němců nejvíce
ohrožuje vnitřní klid Rakouska, ano je i nebez-
pečno pro mír evropský. Jest žádoucno, aby
rozvaha a pevnost vlády rakouské, zadržující
nespravedlivé požadavky a vyhovující sprave-
dlivým požadavkům každého národa, předešla
nenapravitelným škodám a neštěstím.«
— Lidové české divadlo v Praze. P
dlouhou řadu let zaměstnává se veřejnost otázkou
nového českého divadla na myšlence lidovosti
založeného. Mnohé pobídky se ozvaly, také po-
kusy se staly, leč až dosud nepodařilo se ani
sdružení, ani jednotlivci v praktickém směru
dodělati se úspěchu. Až tyto dny zahájená akce
zdá se nésti záruku zdaru, jak tomu nasvědčuje
průběh prvního shromáždění upisovatelů podi
ve čtvrtek 18. t. m. v místnostech »Máje« ko-
naného. Znám je návrh pana Václava Štecha,
aby část kapitálu potřebného k vystavění divadla
lidového sešla se úpisy podílů stozlatových,
z nichž 10 zl. jest složiti ihned, ostatní pak
splátky po30 zl. určeny jsou na břézen 1901,
říjen 1901 a březen 1902. Návrh ten došel
vřelého ohlasu v nejširších kruzích, tak že do
18. t. m. bylo upsáno bez veškeré osobní agi-
tace 70 podílů. Jeví-li se již v počátku takový
zájem na vystavění lidového divadla, jesti naděje,
Čecho
Roberts
Bur
Němec
Štech
Morava
Rakousko
český divadlo v Praga
lidový divadlo