3
masthead
21. října 1900. Číslo 291.
4
article
svého lidského soumara, smála se z plna hrdla
houpajíc se, kroutíc svým krásným tělem
s očima vytřeštěnýma a zářícíma, se spuštěnýmí
světlými kadeřemi a rozeuchanými na čele i na
obličeji, potem zroseném.
Jednoho večera spatřila jak všelijací pobu-
dové týrají jakousi snědou divku. Ujala se jí
energicky a od té doby zhusta tchodila ve spo
lečnosti té brunetky očí vyzývavých, rysů vý
značných, pleti poněkud uvadlé, nestoudně oděné
vneladu barev, rudé, zelené a modré, snad
aby tím lákala nebo oslepovala — to nedalo se
zjistiti.
Ona dívka jmenovala se Alfrida: jmeno
vojenské.
Co se Hloupé napovídali, naopakovali, ve
všech způsobech řeči, aby jí dali na sroz
uměnou, že s onou dívkou nemá se stýkati
že ze všeho toho, co ona bytost tak nenuceně
na sobě nosila, nepatřilo jí ani jmeno; že ..
5
article
Potom však již nikdo, výjma její matku —
ani ta ne s dostatek — neměl chuti zbytečně
se zlobit. Některé a někteří rádi viděli, že
Hloupá nevědomky staví se na úroveň své
družky: ty první ze zlomyslnosti, druzí z vypo-
čítavosti... Dívka nechala je mluviti, jakoby
slova jejich byla do větru, nechápajíc jich vý-
znamu.
Jednoho však dne zastavil ji Ghigo di Co-
simo, hned za branou, ktyž přicházela od Ser
Leonardo. Ghigo byl mladík počestný a charakter;
bydlil s ní v jednom domě od dělství, ne
spustil ji nikdy s očí a nikdy si z ní netropi
šašky.
»Marie,« pravil jí. Znal také její jmeno
»Marie, poslechněte, považujete mne za svého
přítele? ...«
Divka postavila košík na zem: byla pre
zeleninu.
»Já? Ano.«
»Nuže... poslechněte mne: nestýkejtes
již s Alfridou ..«
»Oh!... i vy!« Pokrčila rameny a sehnula
se pro košík.
Ghigo však ji zadržel a stiskl její masitou.
bělostnou pazi.
»Ale u všech všudy !... což pak nevíte,
že je to .. .«
Marie nevěděla, co si mýsliti o onom
slově: slyšela je již así po tisícátě.
Avšak Ghigo od útoku přešel k řeči zcel
nové pro ni a snad i pro něho samotného.
Hloupá
Ghigo
Marie
Sera Leonardo
6
article
» Marie, vvěřte, ať ani již nespatřím svou
ubohou starou matku, netrpimsli jako pes, když
vidím vás pohromadě s onou nevěstkou! ...«
Pohledla na něho pozorně, nehnula ani
brvou a vidoue, že klopí hlavu, zatřásla jím.
Ghigo pohlednuv opět na ni, shledal ji všecku
změněnu.
»Proč?« otázala se.
»Poněvadž jsem vás vždy měl rád, víc
než ostatní, i vaši. Poněvadž vždy jsem nerad
viděl vás dělat hlouposti na ulici s kýmkoli
poněvadž bůh ví kolikráte cbych byl rád za-
kročil, sepral se a naplil do obličeje každému,
kdo vás zneužival a byl bych vás j unesl pryč.
daleko... Poněvadž vy jste dobrá, neznáte zlo
a... já nikdy se vám neposmival.«
Bylo to pravda. Ghigo se uklidnil a Mari
stála tiše. Mlčení to potrvalo několik minut.
Najednou Marie uchopila skošik, provléklu
paži, stiskla silně ruku Ghigovu a mičky roz
běhla se k domovu.
S Alfridou však už Marii nikdo nespatřil
Sousedé nevěděli, co si mysliti, Ghigo ano.
Avšak ani sousedé netápali dlouho v
tmách, a když se rozbřesklo, Ghigo a Marie
objevili se na jevišti, spokojeni se svým osudem.
Podali si rune jako ke vzájemné ochraně
v pravdě však ona nevěděla, proti jakému pro
tivníkovi a když Ghigo rozhodl se odvéstiji
pryč do ciziny, následovala ho ráda, ačkoli ne-
věděla, před jakými nepřáteli prchá, kdežtc
Ghiigo větlěl, že získal pravý poklad.
Marie
Ghigo
Mari
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Naše století.
8
article
Netřeba teprve široce dovozovati důležitos
stoleti devatenáctého pro národy slovanské a
zejmena pro náš národ český. Po strnulosti ce-
lýeh věků počalo Slovanstvo vystupovati opět
jako politický a kulturní činíte), hlásící seo
podil ve práci a v právech vůči ostatním kul-
turním národům. Veleriše ruská, jež ještěv
první polovici tohoto století konala nevděčnou
úlohu policajta Evropy, počala pěstovati politiku
samostatnou, hledíe si především vlastního
svého prospěchu, jenž se nikterak nekryl s po-
litikou států západních a úsilovnou prací osvě
tovou dospěla znamenité výše jednoho z nej
přednějších kulturních států jak v oboru věd
technických pokroků, tak i v oboru literaturya
umění, když svéráznými, ryze národními díly
dosáhla pověsti světové.
Pro nás Čechy pak stačí pronésti slova
»znovuzrození národa«. Národ, zbavený na po-
čátku tohoto století nejprimitivnějších prostředk
ku pěstování kultury, beze škol, bez literatury.
bez umění, s intelligenci vychovanou v cizíeh
školách, odkázaný takřka výhradně na stav sel.
Čecho
Evropa
9
article
ský, sklíčený robolou, počal se probouzeti ze
své strnulosti, položil nově základy k literatuře.
z počátku chudičké, bezvýznamné, jež však
záhy počinala se vyznamenávat jednotlivými vy-
nikajícími díly, z počátku v počtu malém, ale
čím dál tím více vzrůstajícím, až konečně do-
spěla k onomu báječnému rozkvětu, jenž po-
činá k ní obracet i pozornost ciziny. A vedle
literatury počalo i pěstování věd a počínal ze-
jmena správným poznáním historie i život poli-
tický, ovšem z počátku skrovničký a bez pa-
trných výsledků, týkající se nejskromnějších
požadavků v oboru jazykovém, ale tak obe-
zřetně připravovaný, že na počátku všeobecného
politického ruchu měl národ přesný politiek
program, demokratický, soustavně spořádaný.
vzbuzující respekt. A po prvních pokuseche
samostatné české umění následloval i tu rychlý
rozvoj a pokrok, věnčený již nyní namnoze
skvělými úspěchy. A politické probuzení národa
ten tuhý, čiyřicetiletý boj za práva přirozená
historická, jak pohnutý to obrazl
V ostatních kulturních zemích dlužno bě
bem století zaznamenati dulekosáhlé převraty
politické, jež naprosto změnily veškeré poměry
daly vznik novým útvarům státním a uvedly-
činnost nové, mohutné idey. K tomu ohromné
pokroky ve všech oborech kulturního života,
jež měly v zápětí ještě pronikavější takřka pře-
vraty v životě socialním. Síla páry nahradila
práci lidských rukou, v celých rozsáhlých obo
rech nastoupila na místě výroby individualní
hromadná výroba tovární s armádami dělnictva.
jež vystupuje na politické kolbiště jako samo-
statný činitel. K tomu druží se ohromný po-
krok věd přírodních, jenž měl i praktických
výsledků v oboru zdravotnietví i co se týče
zdokonalení výroby v oboru průmyslu.
10
article
Jest myšlenkou rozhodně lákavou, znázor-
niti vývoj našeho národa i ostatních národů slo-
vanských v širokém rámci historie celého sto-
letí. Avšák požadavky naše vůči takovémuto dílu
jsou zcela určité: věcem českým a slovanským
musí býti věnován náležitý zřetel, na nich musí
se zakládati osnova celého díla. Němci ovšem
mají několik spisů toho druhu, ale čím jsou
nám dythirambické historie německých válek za
svobodu«, jež by byly žalostně dopadly bez
Ruska a slovanských národů Rakouska, čím
utopické sny o jednotu Němeska před rokem
šedesátým? Pro nás stačí úplně, uvésti výsledky
těchto hnutí, pokud působí i na naše poměry.
Vůbec vyžaduje takovéto dilo neobyčejné obe-
zřetnosti, aby rozsah, v němž pojednává se o
jednotlivých událostech, oceněn byl správně dle
významu jeho pro nás. Podobně dlužno si po-
čínati, pokud se týče historie kulfurní.
Již před několika lety snažil jsem se v kru-
zích našich nakladatelů, aby bylo vydáno tako-
véto dílo, vyžadující ovšem značných příprava
předběžných prací, mělo-li plnou měrou dostáti
svému úkolu. Těchto dnů počalo nakladatelství
J. R. Vilímka vydávati dílo »Devatenácté stoleti
slovem i obrazem« redakcí K. Joněše. Vnější
úpravou, barevnými a černými obrázkovými při-
lohami a illustracemi v textu může se směle
rovnat kterémukoli dílu cizímu.
Němec
Vilímek
K Joněš
Rusko
Rakousko
11
article
Po té stránce zasluhuje dílo již nyní roz-
hodného uznání. Co se týče hlavního požadavku
na takovéto dílo, zdá se, pokud mohu souditi
z materiálu, jejž mám po ruce, že redakce má
náležitý zřetel, aby věcem českým a slovanským
vyhraženo bylo přiměřené místo. Probrána-li
doba Napoleonská na necelých třech arších a to
přehledně, s vytknutím veškerých charakteristi-
ckých momentů, myslím, že to správné měřítko
pro ostatní události světové, aby mohlo býti vě-
nováno potřebné misto na vylíčení kulturního
vývoje národa českého a národů slovanských
vůbec.
Ostatně myslím, že v nejbližších sešileeh
díla nalezneme názorný doklad, kterak podstatný
tento úkol pojat a v jakém rozměru proveden.
V oddíle druhém, jenž vychází současně s dd-
dílem prvým, pojednávajícím o politických a kul-
turních dějinách a jenž pojednává o praktickýel
vědách, vynálezech, dopravnictví, obchodu, prů-
myslu atd., započato s přehledem vývoje železuie
Zde možno konstatovat, že brán zřetel k výko-
nům českých pracovníků, i že přihlíženo nále-
žitě k vývoji dopravnictví jak v zemích českých
tak v zemích slovanských.
Toť zcela objektivní úsudek o díle, jež, do-
stojí-li vytčenému programu, jenž zosnování na
zásadách zcela správných, bude dílem velm
důležitým a spolu 1 zajímavým pro široké vrstvy
českého čtenářstva. Psáno jest slohem pěkným
a snadno srozumitelným, jak se sluší na práci,
určenou pro nejširši vrstvy čtenářstva.
12
article
= Ze světové výstavy pařížské Z Paříš
se oznamuje: Počátky konce světové výstavy počí
nají se již jeviti. Na dřevěných pavilonech, jež daly
Švédsko a Norsko postavit v Rue des Nations, na
lezají se nápisy, že budovytyto, jež možno rozložit
jsou na prodej. Rovněž podány různé nabídkyv
příčině zakoupení pavilonu bosenskoharcegovského
ale nedospěly dosud k závěrce. Jak známo, prone
seno s mnohých stran přání, aby oba krásné sklen
níky na pravém břehu Seiny byly zachovány. My
šlenku tuto podporují zejmena podnikatelé, kteří se
účastníli zřízení tingl tunglů a podobných podniků
v Rue de Paris a dočkali se značných schodků.
Jakožto náhradu za svoje sklamání žádají, aby Rue
de Paris zachována byla ještě nějakou dobu, pokud
možno několik let, neboť vědí, že by takovéto pro
visorium dlouho potrvalo. Aby Pařížanům pobs
v oněch končinách pokud možno zpříjemnili, pod-
porují mimo to plán, aby na místě Rue des Nalione
zřízeny byly sady, jež by ovšem byly značnou ozdo
bou nábřeží Seiny, ale značhě by vadily čilé komu-
nikaci. Stukkových staveb na esplanadě Invalidů.
jež ruší krásnou perspektivu mezi oběma uměleckým
paláci na Elysejských polích přes most cara Alex
andra III. k domu Invalidů, zajisté nikdo nebude
želet. Za to odstranění budov na poli Marsově pro-
táhne se na delší dobu, poněvadž v této věci je za-
potřebí dohodnutí mezi státem a městem Paříží. —
Slavnostní komise světové výstavy usnesla se, že po
vinařské slavnosti, jež konána dne 15. a 16. t. m.
má býti konána ještě slavnost dne 31., totiž před-
vedení veškerých dopravních prostředků minulosti
s allegorickými skupinami Závěrečná slavnost ústa
novena jest na den 3. listopadu ve velké slavnostní
síni. Návrh, aby část výstavy, totiž esplanada Inva
lidu a Rue des Nalions zůstaly otevřeny až do1.
prosince, byl zamítnut.
Pařížan
Stukkový
Alex
Marsův
Švédsko
Norsko
Rue jít Paris
Seina
Paříž
Rue desátník Nation
Rue jít Paris
Rue desátník Nalion
13
article
= Přispěvek ku psychologii vynálezců
podává v »Revne des Revues« G. Cay. Prohližel
v archivech francouzského ministeria obchodu žádosti
vynálezců o patenty a podává z nich několik nej-
podivinštějších ideí. Jak bylo lze očekávat, zaujim
nyní jízda na kole první místo v představách vy-
nálezců. Tak na př.hned dva vynálezci, aniž jeden
o druhém věděl, měli tutéž myšlenku: použiti bi-
cyklu k cestovnímu koncertu, Jeden z nich navrhuje,
aby mezi tyčemi rámu napnuty byly struny, na něž
by narážela kladívka, uváděná v pohyb mechanismem
vskutku důmyslně vymyšleným. Druhý hodlá unístit
na říditku osm trubek laděných v tönech škály a
cyklista měl by pod rukou malou klaviaturu, jejíž
klávesy při dotknutí otevřely by venřil té které
trubky, do níž by vháněl vzduch měch pohybový
pedálem, Jest jedva uvěřitelno, že vskutku může byt
člověk, jemuž velociped sám již nenatropí dosti
hluku, a nyní se vyskytli dokonce dva takoví výte-
eníci. Oba vynálezci ostatně uznávají, že hluk oby-
čejných trubek, zvonků a rolniček již sám sebou je
dostí nepříjemný, ale domnívají se, žes tím je vinna
toliko jednotvárnost těchto signálů. Mohlo by to do-
padnout vskutku krásně, kdyby chodci na ulici musili
kráčet mezi bicykly, z nichž jeden by hrál »Washíng-
ton Poste a jiný nějakou jinou moderní odrhovačku.
— Jiný vynálezce sestrojil »amfibium tricykl«. Jak
již praví jméno, má se tento přístroj pohybovati
na vodě i na zemi. K tomuto účelu jsou kola pří-
stroje, přes metr vysoká, opalřena korkovým půsem
a neprodyšnými komorami, jež jej drží nad vodou.
G Cay
14
article
Jest ovšem možno, že takovýto těžký stroj nebude
se ve vodě pohybovati hůře, než na zemi. — Jakýs
starý účitel, jenž od té doby, co je ve výslužhě,
ohlásil nesčíslně patenty, přeje si lepšího zužitko-
vání bicyklu ve franeouzských osadách. »Čeho se
v Africe nedostává,« vykládá, »jsou dopravní pro-
středky. Nevhodné podnebí a nedostatek potravin
vadí při používání zvířat k dopravě. Naproti tomu
by obyčejný velociped v Salaře špalně pracoval.
Ale předslavme si dvojkolku něb trojkolku obromných
rozměrů s koly 20 metrů vysokými, opatřenými
širokými pneumatikami a představme si, že ji řídí
člověk zvýši 50 metrů. Takovýto obrovský stroj pro-
jižděl by bez překážky nejsypčejším pískem. Nyní
nahraďme tohoto obra, jenž neexistuje, velkým
počtem lidí, nahraďmež obrovskou trojkolku povozem.
obrovská kola malými, otáčejícími se válci a vý-
sledek bude týž. A »stokolkas bude projižděti tro-
pickými písčinami jakožto nositelka civilisac
s velkou rychlostí, pohybována bez namahání stem
párů nohou. Avšak to ještě není vše. Jezdci by se
ovšem unavili. A tu navrhuje starý učitel jakožto
reservu a pomocnou sílu vývěvy, jež by zachycovaly
do velkých nádržek samum a scirocco a komprimo-
valy by je. V takovýchto příkladech mohlo by býti
pokračováno do nekonečna. Avšak, co tuto uvedeno,
stačí jako ukázka, jak podivné vynálezy obsaženy
jsou ve 25.000 žádostech o patenty, jež každoročné
docházejl.
Afrika
15
article
= Úskoky generála Dewotta. Pařížský
»Matin« přináší zajímavý dopis svého válečného kor-
respondenta v Transvaalu, v němž mimo jiné praví
»Christian Dewett jest bezpochyby již na boulevar-
dech populární, neboť jest veselý hoch, naprosto
hoden, aby byl oslavován nejlepšími pařížskými »iro-
nisty«. Jednou z rána — bylo to jednoho z oněch
četných dnů, kdy měl Dewett býti chycen — přiblížií
se lord Methuen, jsa bezpečen úspěchem, k táboru,
v němž, jak se zdálo, všecko spalo Před velkým
stanem, jenž mohl býti toliko stanem burského
generála, stála nepohnutě stráž. Kočičími kroky pl-
žili se angličtí vojáci. Přední hlídka s neobyčejným
namáháním pronikla až k prvním stanům — byly
prázdny. Co to znamená? Poněkud osměleni pře-
padli vojáci tábor a zmocnili se stráže. Ale nastojte
Byl to dřevěný špalík, na němž připevněn dopis adre-
sovaný lordu Methuenovi. Dopis oznamoval: »Do-
volte mi, abych vám přenechal tyto staré, prázdné
stany jakožto dépot. Zmecnil jsem se totiž tohoto
týdne nákladu nových stanů, určených pro britskou
armádu a ty jsou tak znamenité, že vám gratuluju
Promiňte, že jsem vás nevyčkal, ale za dvě leta snad
zase tudy půjdete. Christian Dewelt.« — Angličané
byli dosti rozumní, že se tomuto dobrodružství smáli
a táhli dále, aby Dewetta »příště« chytili. Nejvenelejší
kousek však provedl Dewett samému lordu Robert-
sovi. Dewett, jenž každé chvíle »přeruší« některou
železniční trať, připadl jednoho dne na trati vedoucí
Heidelbergu na myšlenku, proříznouti telegrafní
dráře a spojiti je s vastním svým Morseovým pří-
strojem. Záhy po tom došla očekávaná depeše. Byla
od generála Huntera a adresována lordu Robertsovi.
Dewott
Dewett
Methuen
Dewelt
Angličan
Robert
Roberts
Transvaal
Heidelberg
Hunter
Matin
16
article
— »Mám Dewetta, pošlete posily. Hunter.« — » T
není zlé«, myslil si Dewett a poněvadž jakožto zdvo-
řilý muž nechtěl nechat anglického generála bez od-
povědi, telegrafoval Hunterovi: »Dostanete ihned po-
sily. Roberts.« — Robertsovi pak telegrafoval: »Ne-
třeba posllati posil. Zajal jsem Dewetta s 5000
muži. Hunter.« — Možno si pomysliti radost a jásot
v Pretorii. Depeše došla velmi pozdě a nemohla
tudíž býti již veřejně oznámena; avšak důstojníkům
podána ihned o tom zpráva a kterak se kochal
v radosti a whiskey, možno si snadno představiti.
Šampaňské, brandy a »God save the Queen« — tak
to šlo po celou noc. Ale ráno dostavila se kocovina.
Lord Roberts dostal novou depeši. — Tentokráte
byla pravá — z Bloemfonteinu, kde generál Hunter
důtklivě žádal o pomoc, poněvadž se nalezal v
hrozné tísni. Dewett totiž přivedl »posily«, jež by
Hunterovi slíbil, osobně, — a to nebylo na pro-
gramu.
Dewett
Roberts
Pretorius
Hunter
Hunter
Bloemfontein
God save the Queen
17
article
= Odstrunění mnoboženství mezi Indi
any v soverní Americe. Z Washingtonu se ozna
muje: Zákon, dle něhož Indian příště smí míti tolik
jednu ženu, provádí se nyní se vší přísností. Dirling
ton na území indianském byl první obcí, kde Indi
ani musili se odloučit od svých přebytečných žen
Skorem všichni podrželi si nejstarší, nejošklivější
nejtlustší ženu, neboť pravili, že první žena je jin
přece jen nejmilejší. Ženy od manželů odloučené po
sflají se indianské agentuře, kdež o ně bude pečo
váno, dokud nebude upravena jejich resorvace k zim
nímu pobytu. Pak dostanou od vlády tolík peněz
aby mohly pečovat samy o sebe. Mezi ženumi Indi
anů kmene Kiowa panuje veliký smutek, neboť šes
přebytečných žen pohlavara Tall Elka, jakož i oh
ženy pohlavara Nardžu skončily sebevraždou. Take
pohlaváři podrželi si svoje nejstarší ženy a opustil
mladé a krásné, jež přece draze zaplatili a jež měly
býti ozdobou jejich domácnosti, neboť mezi Indiany
kmene Kiowa požívá největší vážnosti ten, kdo mě
nejvíce žen a nejkrásnější. Každý Indian jen poně-
kud zámožný snažil se každoročně koupit si novou
ženu. Cena byla obyčejně 10 až 100 ponyů.
eosche
nejlepst Sampaniské
soverní Amerika
Washington
Indiana
Tall Elka
19
article
Heských, zdravých, silných
psů doeilime, krmime-li jen
Fatlingerovýml patentnim
maso obsahujicími koláčl
pro psy.
Dopornčeno všemi zvěrolé-
kaži a kynology. — Vyzname-
náno mnohými zlat. medail-
lemi. — Prospekty (též o ji-
ných Puttingerových osvěd-
čených krnlvach pro psy.
drůbež, ptactvo a j.) zdarmn
997i
od
Fattingera a sp. ve Vídni
IV., Wiadener Hanptstr. č.
V Praza na skladě u pp
Plor. Nikla v Celetné ul. č. 20.
J. Novotného, c. k. priv. to-
várníka zbrani, B. Müllera,
drog. a V. Potzolda, ptáčníka.
Puttingerový
Fattinger
Wiadener Hanptstr
Plor
Nikl
J Novotný
Müller
V Potzold
Vídeň
Celetná
Prospekta
26
article
NOVÁK v Praze
Vodičkova ulice, „U Stajgrů“.
NOVÁK v Praze
Vodičkova ulice, „U Stajgrů“.
K vyvěsení v místnostech spol-
kových a veřejných, jakož i
pro jednotlivce, zaujaté my-
šlenkou slovanské pospolitosti,
hodí se výborně námi právé
vydaná přehledná.
Novák
Praha
Vodičkův
U Stajgr
ulice
30
article
SLOVANSKÉ HYMNY
SLOVANSKÉ HYMNY
Melodle. — Původní texty. — Překlady.
(Ruská. — Maloraská. — Polská. — Čoská. —
Šlovenská. — Chorvatská. — Srbská a černo-
horská. — Bulharská. — Slovinská. — Lužicko-
srbská.)
Cena 20 h, s poštovní zásilkou 23 h.
Při většich objednávkách na
každých deset výtisků jedenáctý
zdarma a zásilka vyplacená. o
Objednávky na Mapu slovanského
světa i na Slovanské hymny přijímá
a vyřizuje každé řádné knihkupectví, neb přímo
nakladatelství F. Simáčka,
Praha, Jeruzalemská ul. č. 11.
Popis říše, národa, jeho mravů
obyčejů
Napsal prof. Dr. Rudolf Dvořák
Velezajímavá a poučná knih
pro každého. 189 str. s četnými
vyobrazeními. Za 75 kr.
poštou 80 kr. o
Na skladě v každém knihkupectví,
zvláště u nakladatele Jos. Sprin-
gra, Praha-I., Jilská ul. č. 24.
23132
Šlovenská
F Simáček
profesor
doktor
Dvořák
Jos
Praha
32
article
Dále vyplácime pro strany (tél na venkově) Ilsty
Dále vyplácime pro strany (tél na venkově) Ilsty
nstavn a přavezne zastavené losy
úřoduí kurs — zbstek na kurs vyplšeejice stranám
hotově. Dle přání přenecháváme tytéž losy
o těchze serilch a čislech stranám opši na
Všecla práva hry
mírné měsíění splátky.
majnlku těchto losů a případných výher jsou stranám
Blitší vprávy podáváma se nejoshiotneji
dplně vyhralena.
pisemně i ústně.
48
article
F. M. Dostojevského.
F. M. Dostojevského.
Z ruštiny přeložil Jan Wagner.
Proslavený zástupce ruského románu novo-
dobého vyličuje v knize této vznik a příčiny
nihilismu na Rusi.
Klassické toto dílo počalo vycházeti 1. svazkem
roč. XVII. „Přítele Domoviny“. Předplácí se
na 12 osmiarchových svazků v polo-
tuhé vazbě ročn
M Dostojevský
Wagner
Rus
52
article
Křižaci,
Křižaci,
Román H. Sienkiewicze-
Překladem 1. 1. Langnera
vyšel samostatně o 3 brož. svaz-
cích za 4 zl. 20 kr.
Předplatitelé „Přítele Domoviny“ čtěte předsá dku
na zadní desce 11. svazku roč. XVI. „Přitele
Domoviny“ a žádejte dokončení.
Žádejte ukázky-
H Sienkiewicz
Langner
svazcícha