ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 96c0bb10-66b1-11dc-8bf7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 53, person 79, org 3
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 21. října 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 29l.
4 article
Na raunilaodpol tístý čs o oe finlmz lah před plácí sat s re . sáministrae sa měsie . . . . . un čtvrt e . .. 8 K — » drolí depášker na měste terleta 7 K n0p ve ulialkách . 2 K 8o osb ubsfe . Č Poštpuate n ais: ke sr dvoji ztsilke na pě n . koi
Č Poštpuate
5 article Dnešní číslo pro Prahu le u 20 stranácl.
Dnešní číslo pro Prahu le u 20 stranácl. To se německým pokrokářům povedlo ljeveds a nní Po hlučném besedování německých pokrokářů v Trutnově jako by se byla u nich dostavila — mdloba a závrat kocoviny duševní: taký dojem aspoň činí jejich volební provolání, výdané právě ve čtyřicátý výroční den neodvolatelného diplomu říjnověho, shromážděným jejich generálním štábem ve Vídni. Slohová jako politická to dekadence, která trapně překvapí svou myšlenkovou pouští i nejvěr- nější poslední Mohykány zčervivělé té koterie pokrytcův a farizeů německo'centralistických, s jichzlží a zavilostí bylo národu našemu od čtyřiceti let zápasiti. Nejprvé vykládají svým věřícím význam nastávajících voleb. Nejde prý tu jen o úpravu jazykových práv v některých zemích a kra- jích, nýbrž o velikou věc: o trvání Rakouska.
Praha Trutnov Vídeň Rakousko
6 article
Těmito volbami prý se rozhodne: má-li Ra- kousko trvati dále jako stát jednotný,č má-li býti rozbito na zlomky a vydáno v šanc slovanské diktatuře. Na tuto slovanskou diktaturu sou- středěny prý jsou snahy všech odpůrců německo-pokrokářské frakce. Jak prý tu může vláda i jen na okamžik váhat, kamse postavit? Dokud setrvá ve své nerozhodnosti a nevzchopí se k ráznému postupu, dotud nelze prý ničeho doufat. Výteční němečtí liberálové očekávají tudíž všechnu spásu jen od sebevědomé vlády a její součinnosti se svědomitým za- stupitelstvem. A k čemu má tén rázný postup a ta součinnost sloužiti ? K za- konnému zavedení státní něm- činy, aby jim bylo zajištěno zděděné posta- vení německého národa v jednotném útvaru státu. Zavedením státní němčiny zvelebí prý se také moc Rakouska na venek a — ho- spodářské poměry v nitru!! A k cíli tomu možno prý se přiblížit, budou-li v par lamentě vídeňském všechny německy smýšle- jící strany v národních otazkách (t. j. proti nám Slovanům) postupovat svorně a jedno- myslně, zabranujíce všem zbytečným sporům mezi sebou.
Rakousko
7 article
Následuje ještě několik banálních frásí jak se budou hrdinové zasazovat za další trvání ústavy a její svobodomyslny vývoj (), za sociální a hospodářské reformy a ochranu poctivé práce, a především právo německého lidu, jemuž provolávají »heil« a — spasitelové Rakouska domluvili ! Odkazu jeme čtenáře na slovné znění jich pro volání v dnešních telegramech; přesvědčí se. že nevynechali jsme ani jediné myšlenkové perličky. »Víte, kdy se nejvíce lže?« ptal se kdys Bismark. »Po honech a před volbami.« Víte ale, kdo před nynějšími volbami v Cislajtanii nejhloupěji selhal? Rozhodně koterie německých pokrokářů dnešním svým provo- láním volebním. Obviňuje nás Čechy a Slo- vany rakouské, že prý chceme svým progra mem federačním a státoprávním rozbiti Ra- kousko »na zlomky«. To je prastará, omšená německo-centralistická lež, kterou jsme již tisíckráte vyvrátili z kořenů a v kterou může věřiti leda jen ještě nějaký německý kretin- Nejlepší a nejbystřejší politické hlavy něme cké, jako bar. Andrian, dr. Mühlfeld dr. Antonin Springer, dr. Fisch h o dr. Schäffle aj. vyslovili se rozhodně pro federativní zřízení Rakouska, tak jako Maďaři bar. Josef Eötvös a Štěpán Türr, tak jako nejvěrnější konservative rakouští hr. Lev Thun, dr. Helfert P. Greuter až po dra. Fuchsa a Eben- hocha, tak jako Poláci: dr. Smolka, kn. Czartoryski až po hr. Dzieduszyckého.
Čecho doktor Mühlfeld Springer Fisch Schäffle Maďar Eötvös Türr Thun Helfert P Greuter Fuchsa Eben Polák Smolek Rakousko
8 article Všichni ti chtěli tedy dle provolání ně
Všichni ti chtěli tedy dle provolání ně odaz čibuá o
9 article
mecko-pokrokářských vý tečníků »rozbiti Ra kousko na zlomky!« d Důsledně je tedy také Unie severo americká od časův Washingtonových rozbita na cáry, neboť jest spouhou federací« 50 samostatnýich států: důsledně jest také Švýcarsko rozbito vd střepy, nebo jest a pouhou federací« 25 souverenmních kantonů, důsledně jest i sousední Ně- mecko Bismarkem rozbito na samé zlomky. neboť jest od 16. dubna 1871 »pouhou fede- rací« čili spolkovou říší 22 monarchických a 3 republikánsky zřízených samo sta- ných států, z nichž někteří mají své vlastn krále i svá vlastní vyslanectva. Naleží k tomu tedy již notná dávka ignoranicé nebo pokrytectví, děsiti se na sklonku 19 století před myšlenkou federační, před my- šlenkou spolkově říše rakouské jako před »pekelným strojem« a denuncovati nás, slo- vanské federalisty, žeprý, chcéme Bakousko »rozbiti na zlomky« Avšak dodali k tomu ihned týmž dechem, že všechna snaha naše »k tomu jest soustředěna, abychom se nad Rakouskem domohli slovanské diktatury — toť věru již vrchol politické komiky. My ukrutníci tedy nejprvé to ubohé Rakousko rozbijeme na třísky a zlomky a pak — až ho více nebude, až bude námi rozkotáno v zlomky a rozvaliny, paksi my Slované v něm založíme svou dikta- turu! Nad kým? Němci pak přece budou pryč, v lůně všematky Germanie; tedy nad sebou samými? Bylo-liž kdy v německém písemnictví napsáno většího politického ne- smyslu? A přece chápeme, jak se v hlavách ně mecko-pokrokářských farizeů ten nesmysl mohl zrodit. »Kdo v té peci býval, jiného tam hledá« — a oni právě a jejich nadějná německá mláď vypekli se v té peci diktatury a parcellace Rakouska sami až do červena!
Washingtonův Slovan Němec Švýcarsko Rakousko
10 article
Což jsme my, Slované, kdy volali »Rakousko musí býti slovanské anebo nebude? Což jsme my Čechové kdy diktovali: Náš jazyk musí býti zákonné úznaným jazykem státním celého Rakouska aby národu našemu bylo zajištěno jeho dědičné postavení? My vždy toliko rovnosti s vámi zde se domáhali a každému národu rovnou účast ve správě pospolitých záleži- tostí a rovnou svobodu ve správě vlastních svých věcí přáli; vy však nikdy jste na to přistoupiti nechtěli, vy vždy jste chtěli mí Rakousko přes ohromnou jeho většínu slo- vanskou státem německým, vy tu dychtíte po vyvýšení svého jazyka na jazyk státu, vy tu dychtíte po vůdčím postavení, vy tu chcete být kladivem a nás odsuzujete k losu kovadliny. Obžaloba z choutky diktator ské tedy jen na naši hlavu zpátky dopadá. A co se tě separatistické rozvratne snahy týče? Kdo pak to chce trhat tisíci letou jednotu Čech, kdo pak to chce odlouči Halič a Dalmacii, kdo pak by dopřál Italům i té separace Trentina? Německo- pokrokářská Ofelie, jdi do kláštera! Politické zprávy domácí. V Praze, 20. října. (Bosenské že leznice.) Ve Vídni shromáždili se opět spo leční ministři, aby spolu se zástupci vlády ra kouské a uherské pokračovali v poradě o roz- šíření železniční síté bosenské. Jest přirozeno, že Dalmacie, nemající dosud železničního spo jení s ostatní říší, netrpělivě čeká výsledku těchto porad. Zaderský »Narodni List« uvád vládě na paměť všechny sliby, činěné v té věci Dalmacii, připomíná jí, že ani dráha z hlavního dalmatského přístavu Splitu do Aržana na bo- senské hranici, ač říšskou radou schválena, do- sud se nestaví, poněvadž se Maďaři vzpíraj připojení této dráhy se síti bosenskou. »Když
Slovan Čecho Italos Trentin Dalmacie Maďar Rakousko Čechy Halič Dalmacie Praha Vídeň Split Aržan
11 article
mnu snin
12 article
V novlia novodlur
17 article
Rakousko vstoupilo do Bosny« — praví »N. L« — »myslilo se, že pro Dalmacii nastává doba rozkvětu. Ale Dalmacie ničeho nezískala od toho, že Bosna,tvoříci přirozené pokračo- vání Dalmacie, dostala se pod správu Rakouska Jeden z hlavníchldůvodů okkupace byl, že se Dalmacii dostane požadí. To se mluvilo v parlamentech i vynovinách. Andrassy to tvrdi v delegacích, Unger na řišské radě. Čekalo se. že hned pou okkupabi zřídí se spojení Bosny s pobřežím, zejmenai s hlavníim jehof přístavém. Splitem. Ale nestalo selonic. Maďurský vliv žmařil každý krokavtom směru. Od okkupace Bosny uplynulo uži téměř čtvrt století, a ani hlavní město bosenské není dosud spojeno se svým přirozeným přístavem na Adrii ze. « Nyní se opět jedná oí bosenskýchla železnicích; ale opět není vyloučena možnost, že se Dalmacie znovu dočká zklanlání. «h nlis Z Krakova, 20. října. (Polský ú stř volební výboří) Na ppud ssněmovního polského kola, ježbuž v lete zvolilo dvanáee členů do ústředního volobního výboru, shro- máždili se ve čtvrtek ve Lvově delegáti ven- kovských volebníchlivýborů a po delší schůzi. v níž promluvili mimo jiné i hr. Vojt. Dědu- šický a dr. Aug. Sokolovský, zvolilil dalšíeh deset členů ústředního výboru. Takto zvolení členové doplnili se kboptací novými deseti členy. čímž sestaven celý 32členný volební výbor.
N L Unger Adrie doktor Aug Sokolovský Rakousko Bosna Dalmacie Split Krakov Lvov
18 article
Přes to, že se hlásalo, že v něm budou zastou- peny všechny vrstvy obyvatelstva, jest to vlastně zas jen volební výbor starého polského kola. Zasedáť v něm 21 konservativců, čtyři přivr ženci bývalé frakce demokratické, kteří se však odtrhli od Rutovského a Romanoviče, člyř opportunisté, tři židé, tři kanovníci a jeden člen neurčité barvy. Města haličská akoro vůbecse neúčastnila při volbě tohoto výborue Do schůze nevyslal zástupců ani Lvov,ani Krakoy a z 30 oslalních městskýcho skupiní volebníchy byly za stoupeny jen tři,sotak že nezastoupených bylc 27. Z polských listů zastolipenýž jsou ve voleb ním výboru jen tři, »Gzass (red. Chyliňským) »Gaz. Narod.« (red. Voglem) a »Dzien.. Polskýe (red. Ostaševským-Baraňským). Prol jmeno zvo len do výboru také jeden sedlák Šimon Pudjak. Nově zvolený výbor hodlá v nejbližší době na vrhnouti kandidáty pro pátou kurii. Proti ústřed nímu výboru stojí v tu dobu frakce demokrati cko-liberální s Rutovským, Romanovičem a Rot terem v čele a s časopisy »Slovem polskýme a »Novou Reformou«. S nimi půjde i strana liberslné lidová s Vinkovským v čele a s časo- pisem »Kur. Lvovským«. Mimo to navrhuje samostatné kandidáty Pu Stojalovský a nověse tvořící strana národně-antisemitská s drem. Da- nielakem v čele a s časopisem »Glos. Narodue.
Rutovský Romanovič Krakoy Chyliňský Gaz Vogl Dzien Ostaševský Pudjak Stojalovský Glos Lvov
19 article
— Na straně ruské vystupují se samostatnými kandidáty ukrajinofilové (orgán »Dělo«) a ugo- dovci (orgán »Ruslan«), kteří byli v minulém zasedání ve společném klubu s Jihoslovany. Strana staroruská (»Galičanin«) samostatně kan- didovati nebude. Socialisté ruští jdou svorně s Poláky (s Dašinským). Z Lublaně, 15. října. (Volební ruch — Zákaz Slomškovy slavnosti.) Děkan Žičkar, jehož kandidatura v páté kuri celjské odmílnuta (kandidátem jmenován tu red. Dragutin Hribar), odkázán byl na venkovské obce ptujské. Ale tamní voliči odmítli ho také a vy- berou si prý svého domácího kandidáta. Žičkan chce se prý pustiti v zápas s Hribarem ve svém bývalém okresu celjském. Místo Einspielera, jenž byl jediným slovinským poslancem z Korutana kandidovati už nehodlá, uchází se o mandát za slovinské obce zemský poslanec Grafenauer. — V Žalci u Celje chtěli pořádati také slavnost na památku stých narozenin buditele slovinského národa ve Štyrsku, biskupa Slomška. Slavnos měla býti v neděli 14. t. m. V posledním oka- mžiku okresní hejtman celjský slavnost zakázal. odůvodňuje svůj zákaz tím, že je to poli- tická demonstrace. Pravá příčinaje ovšem ta, že Žalec leži ve volebním okrese, kde dr. Dečko kandiduje proti Pommerovi, jenž odětenatoži sdaštjov nri
Ruslan Jihoslovan Polák Slomškův Dragutin Hribar Hribar Einspieler Grafenauer Slomška Pommer Lublaň Štyrsko
20 article
dosud zastupoval na říšské radě tento rýze slo- vinský okres. Z Turč. sv. Martina, 16. října. (Od- souzení slovenští vlastenici.) Po dali jsme svého času zprávu, že obecní zastu- pitelstvo svatomartinské podalo císaři prosbu z milbst přo odsouzené spoluobčany marlinské. V neděli obdržel martinský starosta Sam. Šimko od báňsko-bystřického státního zastupitelstv dopis, v němž sle prosba vrací s po známkou, žetéto prosibě nebylo vyhověln o Taktéž nepříznivě byla vyřízen druhá žádost za milost, kterou podala pl. Vin- cencia Stodolová s devíti jinými paními a která ji byla tyty dni vrácena z Báňské Bysťřice — Očekávalo se, že martinským vězňům, jakožto vězňům politickým, poskytnuty budou úlevy, jež zákon připouští. Ale i v tom se od- souzení žklamali. Nedovoleno jim míti svou podušku ves vězení, zapovězeno kouřiti, pli víno, kupovati si ovoce; potraviny, jež pro ně docházejí, odevzdávají se vězeňskému stra- vovateli, jenž smí jen pov částech dodávati je v čas oběda a veřeře. Dopisy smějí psáti jen ve vězenské kanceláři ve středu a v sobotu v ustanovenou hodinu; politických listů čísti nesmějí. Ze zvláštní milosti dovolil státní zá- stupce těm, kdo za to žádali, míti ve vězení papír a inkoust a zabývati se literárními pra- cemi. Slovem martinští vězňové jsou ve všem postaveni na roveň sprostým zločincům, jen že jsou zbavení hrubých vězeňských prací, jako zametání, nosení vody atd. z ne
Martino Sam Stodolová
21 article
Ze Lvova, 19. října. (Nové biskupstve Zápis na universitě. — Návštěv středních škol.) »Dz. Pol.« dovídá se z Vídně že vláda hodlá užití nynějšího interregna v katolickém arcibiskupství lvovském k odtržení Bukoviny od die- cese lvovské a ku zřízení nového katolického biskup ství pro. Bukovinu. Před obsazením arcibiskupské stolice lvovské má prý býti kandidátu arcibiskupství dáno za podmínku oddělení Bukoviny od Lvova a přidělení některých důchodů lvovského arcibiskupa novému biskupu bukovinskému. Poněvadž návrh ta- kový vyšel od německých katolíků v Bukovině, bylo by přirozeno, že by i biskupem byl jmenován Němec jako nová opora uměle vytvořeného bukovinského němectví. Zpráva tato vyžaduje sice potvrzení, ale za toho směru, jaký nyní pahuje ve Vídni, zdá se dosti pravděpodobnou. — Na lvovskou universitu, jejíž školní rok právě započal, dalo se zapsati přes 2000 posluchačů. Je to poprvé, co počet Ivovské uni- versity překročil druhou tisícku. — Počátkem letošního školního roku příbyly v Haliči dvě střední školy: gyminasium v Debici a reálka v Krosně Na gymnasia zapsáno letos o 996 žáků více než loni (18.501 proti loňským 17.505), na reálky přibylo však jen o 134 žáky, neboť mají letos 2892 žáky proti loňským 2758..
Dz Pol Němec Lvov Vídeň Bukovina Halič Debica lvovský univerzita
22 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Rusko a východní otázka. Není pochybnosti, že jedním z nejmocněj ších důvodů, ze kterých Rusko ukládá si zdrže- livost v Asii a hledí eo možná nejdříve vyváz- nouti z čínské afféry, jsou nerozřešené úkoly jeho na Balkáně a blízkém evropsko-asijském východě. Za tažení »spojenců« proti Čině ruské listy nejednou důtklivě připomínaly, že by byl osudnou chybou, kdyby se Rusko v Číně přília engažovalo. Rusko si zbraněmi zabezpečilo pokoj v Man džurii, kde obyvatelstvo rázem proměnilo se v přátele z nepřátel. Ruské vojsko dávno slyne uměním, které se v Mandžurii znova osvědčil jedva zatklo do pochvy meč, obyvatelstvo po kořené země obraci se k němu s takovou dů- věrou, jako kdyby bylo příšlo s palmou míru« Jedva si Rusko v Mandžurii poněkud po- odechlo, zraky jeho obrátily se znova na východ evropský, na Šalkán. Co tam pozornost jeho poutá, je srážka sarajevského katolického arci biskupa Stadlera s rakouskými úřady a obmý slená stavba rakouské železně dráhy územín novopazarským. »Poccia« volá: »Hle, již víme, proč R- kpusko nesúčastnilo se výpravy na Činu! Ono má svou Činu na Balkáně
Stadler Rusko Asie Balkán Čína Man
23 article
snsg ibu
25 article
V drobném přodeji- ranní číslo o sobě .. vdpoladini .. ns z ve Glialkách na venkovš ranní číslo. sdpsledaí . . . . . . . . S Inseraty plaší se hotově napřel. Pisdplacení a jnserty plijimá »dnalnl strake v Marianské ulici č . z Tam nacházejí se těž redlakee Uskársk a szpelics , Rárodaich Listt Eukopisy ss na vracepi
Inserata Rárodaich Listt Eukopisa
27 article
»Honoe Bpex« přináší mapu projektované dráhy a praví, že není divu, chce-li Rakousko zříditi železniční spojení mezi Sarajevem a M trovicou. Dokud byl v Srbsku Milan, mělo Ra- kousko pro připad války pojištěný průchod do Makedonie a k Solunu územím srbského krá- lovství. Po vzdálení Milanově ze Srbska must si otevřít cestu jinudy. Ještě se musí vyčkati. co rakouskému projektu řekne Turecko, bude-l také ono pokládati projektovanou drábu sobě za prospěšnou, nemluvě o jiných sousedech, jejichž stanoviska takě mají právo na pozornost rakouských politiků. Rakouské listy neměly by projektovanou dráhu nazývati »strategickour, nebot slovo to připomfná, že Bosna a Hercego- vina nebyly Evropou Rakousku svěřeny k oku paci za účely strategickými, nýbrž aby tam zjednalo pořádek. Pořádek je zjednán a úloha Rakousko-Uherska v Bosně a Hercegovině splněna.
Milan Milanův Rakousko Sarajevo Srbsko Makedonie Turecko Bosna Evropa Uhersko Boseň a Hercegovina Honoe Bpex
28 article
Pronásledování polského jazyka v Němcích. Z Berlína oznamují »Kur. Pozn.«: Na rozkaz ministerstva zavřeny v Berlině soukromé školky polské. Školky ty neměly vlastních domů, nýbrž nalezaly se v pokojích polských spolkův a polské děti přicházely tam 2——3krát za týden aby se učily počátkům polského jazyka a pol ských dějín. Již v posledních letech úřady či nily nesnáze polským školám, jednotlivým učí telům zakázáno vyučovati polsky pod záminkou že místnosti, kde se vyučuje, nevyhovují zdra- votným předpisům. Za takového terroru ovšem nemohlo obstáti několik podobných školek českých v Němcích, o jejichž úřadním uzavření podali jsme zprávu před několika dni. Dozvuky afféry Dreyfusovy. Jak jest známo, podplukovník Paty de Clam byl dán dne 13. září 1898 do výslužby dočasné, na rozkaz generála Zurlindena, tehdejšího mini- stra války 11. listopadu t. r. dosáhne tento důstojník 30 let služby. Oznamuje se, že ministr André povolí mu úplnou pensi. Podplukovník tento byl mužem, jenž Drey- fusa poprvé vyslýchal a proti němu pak i roz- hodně svědčil. Nová afféra vojenská udála se ve Fontainebleau. Setník jízdectva, p. Coblentz, žid, byl jmenován učitelem na vojenské škole, nešetřením obvyklého postupu. To se nelibilo některým důstojníkům a proto se mu vyhýbali; ministr v tom víděl porušení discipliny a preto potrestal strůjce léto demonstrace tím, žeje zpět poslal k jejich plukům, a generála, koman- danta školy, dal do příkaznosti, když tento oto sám byl žádal pod dojmem zmíněného jme-
Němec Dreyfusův jít clam Zurlinden André Coblentz Berlín Fontainebleau
29 article
V Praze, 20. října.
Praha
30 article
nování. Časopisy a vojsko. Francouzský ministrl vojenství, generál André, vydal před svou cestou do Tunisu na- řízeni svobodomyslného rázu. Jak známo, býv. ministr, generál Gallifet, zakázal, aby se v dů- stojnických kasinech vykládaly časopisy, které píší proti armádě. Generál André zrušuje nyní nařizení toto a dovoluje vstup velške- rým novinám, ať jest jejich poli- tická tendenice jakákoliiv. Nařízení toto bude uveřejněno v příštích dnech. Programový projev francouzského ministrpresidenta. Jisto jest již, že president ministerstva promluví v neděli dne 28. října v Toulouse velikou řeč o všeobecné politice kabinetu. Pan Waldeck-Rousseau načrtne podrobný program politický, jejž chce sledovati v přištím zasedání parlamentním, vypočte veškeré »reformy«, jež pokládá za praktické a hodlá zavésti bezod-
André Gallifet Waldeck Rousseau Tunis Toulouse
31 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 20. října. Řekne se to snadno, napsat feuilleton Není-liž pravda, že je to hračkou, hračičkoul Pan —a si sedne za stůl, zapálí si trabuko nastrčí do násadky ostré péro, urovná si papl tak aby tvořil s hranou stolu úhel 60stupňový a potom spusti- Nu tedy, vždyť už čekámí Diktujte u všech všudy, když máte zato že causerie jenom tak lehce z péra se vy foukne. Foukejte, prosím, foukejte ješté vlel Víte, pánové i vy milé dámy, co znamená kategorický imperativ, psát a nevědět o čem A přece jest již nejvyšši čas, sobota, poledne a mám jiné ještě věci na práci. Jsem nervosní, také k vůli těm modernín knofličkům u košil, jež nyní prodávají. Věřte mi, že na světě není nic tak hloupého, jako ty různé mašinky na nich. Dnes po čtvrté již za- plnám knoflík u krku a přece ho mám pořá rozepjatý. Pranic nedrží. Je tím vinna dirk u košile, nebo mizerná, hladká hlavička knofli- ková? Sběhal jsem včera celou Prahu, nikde ale nenalezl jsem garnituru takovou, jakou jsem si přál. Obyčejný knoflik s připloštělou hlavičkou, s dosti širokou plotynkou vezpod. Takový chci. Zatím ale všude samý patent a samá mechanika A přece nemůže být nic hroznějšího, než když člověku ve vážném okamžiku, řekněme v takovém, kdy jde tak trochu o jeho osud, uletí knoflik. Lothar Bucher vypravoval o Bismarkovi, že jeho veliká, proslavená řeč proti jesuitům, kterou měl, když hájil své doby květnové zákony ně- mecké, nebyla by bývala dopadla tak ostře,
Lothar Bucher Praha
32 article
kdyby nebyl mu vypadl hned při počátku knoflik z límce u košile. Citil prý, jak se mu nákrčník posunuje do výše, cítil pod limečkem chlad vzduchu, jenž se tam dral, a to jej tou měrou rozlítilo, že si zlost, na místě na své dozorkyni prádla, vylil na katolických řádech. Kdo z vás — táži se vůbec — nezaži trýzně, kterou vystojí člověk zcela nezaviněným způsobem, když se mu utrhne knoflik vzadu u kalhot. Řekne se ovšem, že praktický muž připne šli na knoflik druhý, který tam slušný krejč přišil do zásoby. Což ale, kdo slušného krej čího nemá, neb komu ulitly knofliky oba? Ni horšího, než když cítite, jak si vzadu šlapet na kalhoty, když pozorujete, jak si lidé na vás ukazují, o vás si šeptají atd. Znáte ostatně roztomilou humoresku Syl- vestrovu, v níž líčí mladého zamilovaného až po uši herce, jenž ve společnosti, v níž mezi jinými jest též jeho milenka, deklamuje balko novou scénu z »Romea« a jenž při tom pozo- ruje, jak mužské části obecenstva čím něžnějš a poetičtější stává se výstup, tím více oblíčeje k úsměvu se šíři, co zatím dámy čím dále tlm hlouběji cudné zraky klopí. Romeo pojednou — spleten, zdrcen, zničen prchá z podia, aby ústraní zapjal si knoflíček, jenž mu povolil. Řekne se ovšem, že nic jednoduššího, než přišiti si knoflik. Není to pravda. Kdyby tomu tak bylo, neoženilo by se tolik starých mlá- denců jen pro utržené knoflíky. Shánět jehlu, různobarevné niti neb hedvábí, náprstek a potom ty různé knoflíkové kategorie. Jeden je z rohu a dirkovaný, tak že k tomu náleží jisté umění takovouto dirkou provléci nit, druhý je vyplněn látkou, třetí má ouško atd. Jsou snad lidé na světě šikovnější než já, vím, že jsem se téměř pokaždé do prstu píchl, kdykol
Romeo
33 article
jsem se pustil do práce, jež ve střední měšťan- ské rodině, tak asi až po šestou dietní třídu. vyhrazena je hospodyni, doznám bez mučení. Také se mi stalo, že jsem přišil knoflík u vesty o několik centimetrů níže, ba kdys dokonce přihodila se mi nemilá věc, že na rychlo přišil jsem s knoflíkem zároveň ke spod- kům též košili, tak že jsem se večer nemoh nijak svléci. Nepatrné tyto, ale v životě lidském přece jen velmi nepříjemné příhody svedly mnohem vice sťastných i nešťastných manželstev, než sebe obratnější dohazovač. Jak zahořel Ludvík XIV. láskou k paní d Maintenon? Uletěl jí kdys, když dlela na dvoře královském jako vychovatelka dítek paní de Mon- tespan, knofliček, a král tou měrou byl unesen odhaleným ramenem vdovy Scarronovy, že po výšil ji na svou milostnici a později ji pojaí tajně za ženu. A jak působila paní de Maintenon n osudy Francie, je známo. Příčina pak všeho? Knofliček. Netřeba ani podnikati výlety do historie. člověk snadno nabude přesvědčení o významu knofliku i v nejvšednějším životě lidském. Je tomu již mnoho let, co poznal jsem mladého muže, jenž neměl touhy vroucnější než stát se oficírem. Do kadetky dostatise ale již nemohl, bylť na to příliš stár, z příčiny té zvolil jinou cestu k dosažení svého cíle. Stalť se, podrobiv se s dobrým úspěchem zkoušce, jednoročním dobrovolníkem, učil se pilně, aneb jak se řiká, »vojnu žral«, až v ne- dlouhé době povýšen byl na reservního důstoj níka. Potom dal se aktivovat. Povedlo se mu to. Byl by snad na vojně udělal kariéru, kdyby nebyla se mu stala kdysi na manévru nehoda, hrozná nehoda. Bylse
Ludvík XIV Maintenon jít Mona Scarronův Francie
34 article
svým oddělením ubytován stranou od operují cích armád, v jednom mlýně. Po čtrnácti dnec měl opět jednou slušný byt. A poněvadž se nebožák již týden pořádně ani nemyl, poněvadž z uniformy od té doby vlastně ani nevylezl. použil příležitosti, vykoupal se a pak ulehl d peřin. Spal jako dudek. Pojednou strhl se povyk. Hrdina můj vyskočil z postele, s divo- kým chvatem se strojil a strojil tak dlouho, až k appellu se dostavil, ale . . . . . . . pozdě. A poněvadž to bylo zpozorováno náhodou i na vyšších místech, nezbylo chudáku, než aby šel. A z jaké příčiny chudák se tak opozdil? Víte mnoho-li má nyní dospělý člověk — i civilista — na košili volných knoflíků, s nimiž manipu- lovati musí, chce-li se přistrojit . . . Nevěřil byste tomu ani, že jich — deset. Dva na ru- kávech, čtyři na manšetách, jeden u krku, jeden v zadu a dva na náprsence. A těch dese knofličků ho zabilo. Považte, jak je to příjemno, když se vám některý z nich zakutálí pod pohovku !. Jak snadno zmeškáte k vůli malé potvůrce rendez- vous nebo stání a tím v nešťastný směr zvrátite příští osud svůj. A nestalo se Vám to již jednou, že pro živý svět nebyli jste s to přinutiti renitentn knoflik, aby konal povinnost svou? Zpominám si při tom na jednoho z milých soudruhů, jenž před lety koupil si v jednom krámě v repre- sentační ulici pražské garnituru knoflíčků. Do spěv totiž ku přesvědčení, že člověk tu tam věnovati musí také něco na výzdobu svého vlastního já, obětoval tomu účelu osm šestáků. Převlékl se doma, navlékl si košili a jal se vpravovati do ní knofličky. Však nešlo to. Tak důmyslnou byly opatřeny mechanikou,ž nezasvěcenec nebyl by s nimi bez pomoci
35 article
pana Hájka zhola nic pořídil. Do navle- čené košile je nastrčiti nemohl a vpravil-li je do svlečené, nemohl ji na sebe navléci. Pln zlosti běžel do krámu nazpět, hodi slečince, jež mu je prodala, knofličky na stůl a zle jí činil výčitky, že mu vnutila věc tak absolutně nepotřebnou. Slečinka dokazovala, že to s knoflíčky onoho druhu velmi dobře jdea jen trochu obratným že musí člověk býti. A co na to přítel ve strašném rozhorlení Rozepjal prsa a vyzval slečinku, aby mu tedy ukázala, jak si má při tom počínat, hubičku že jí za to dá, podaři-li se ji to . .. Toť se ví, že děvče se zapýřilo, ale přes to přece vykoktalo ze sebe: »To řekněte své paní.« »Když ale žádné nemám« — na to přítel — — — — A dnes? Nosí dosud tytéž patentované knofličky, jenom že ne plattované, nýbrž zlaté. A kdo mu je zpíná? Bývalá slečna prodavačka, nyní jeho že- nuška . .. Jiného jsou druhu knoflíčky, jež prodávají nyní naše Národní jednoty. Jest jich bůh vi co za malý niklový peníz. O těch není mi známa žádná zajímavá a pikantní historka, za to ale je každý z nich skropen slzou žalu a bídy. Budte milosrdnými a kupujte je, nakupte jich c můžete . . . Teď ale byl by čas po nějakém ohlédnouti se thematu. Pardon ! volá metfeur-en-pages, na druhou stranu vás nepustím. Co jiného mi zbývá, než odložiti péro . .. Prokletý knofliček u krku ! Již zase po- volil.
Hájek