ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 965e12d0-661b-11dc-ba57-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 69 celkem · entity: person 56, place 48, org 8, work 2
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
1. září 1901.
4 masthead
Číslo 241
5 article
Ve stínu lesa u hromádky štěrku veselo. Celá rodina tluče kámen na silnici. Rodiče, dva hoši a děvče. Čtvrté opodál provaluje se po rozhozené mámině sukni ve stínu mladých smrčků. Je polonahé a zvedá baculaté nožky do výše. V ručičkách hrst prutů třezalky se žlutými květy. Matka chvílemi jmenem děcko volá, aby mu ukázala, že je blízko. Hoši děvče zpívají. Sedí všichni kol štěrku, mezi rozlaženýma nohama větší kámen, na něm menší roztloukají kladivem, pod sebou větve smrčí aby zem nellačila. »Bože, kolik roků může býti tomu men šímu chlapci? Tluče jako husar.« »Na osmý«, oznamoval mně otec, »a (lnče jako starý, vybírá menší kámen, tenčí, pla catější.« Hoch vstal, jakoby mu píchl do stehna rozběhl se k malému ve stinu, aby je popuso- val na břiško. Děcko se smálo a bilo chlapee v ruce držícími proutky třezalky. Mimoděk vzpomněl jsem si na děti, které ráno vstanou a jsou rodiči obsluhovány až do večera, cho- vány jako v bavlnce. Tady děti po horách tuži se k boji se životem od malička a jsou jako jeleni. Procházka lesem v tom dusnu letním je rozkošná. Bobulky rudnoucích brusinek svou kyselostí osvěží a žlzeň zaženou. Také velké jahody v trávě voní a na jazyku chladí! Po- sezení je příjemné, jen mouchy a komáři dotí rají na kůži. Lidé i děti s hrnky probíhají lesem, dávají si znamení, aby jedno druhému se neztratilo, zpívají a projevují údiv, když přijdou na místo, kde je borůvek hustě. Sbíraj na prodej a ve městě roznášejí po domech Lidem na horách je každý krejear dobrý!
6 article
Vesnice za lesem plna čilosti. Tu jeden klepá kosu, tam štípe dříví, jinde žena přese- kává smrčí a olistněné větve, vysekané z křovin kolem potoku, lučinami se vinoucího, tady při- pravují mlat a patro ve stodole pro obili, v kůlně děda strouhá šindel, v oknech vidět hlavy děvčat nad pletením sítěk z vlasů pro faktory do Trhové Kamenice, z otevřených okének drobných chaloupek vybíhá zukání stavů usedělých a zbledlých tkalců, všude, všude lidé v klopotu a práci jako mravenci v mravenisti, včelky v úle. Ojedinělé stromy jeřábů u silnice také se červenají rudnoucími jeřabinkami. Je jich jakc drtu. Kytky tíží větvičky. A jak je ten strom krásný ve své zeleni s ohnivě červenými ku- ličkami. Jeřáb! Věrný druh hor, kde žádný strom se neuchytí, tam přece hrdě roste jeřáb. V zimě je útočištém kvičal, prostředníkem mezi nimi a lidmi, kteří kvíčaly chytají, prodávají za peníze mundur a kus živobytí na zimu s opatří. V létě poskytne stín odpočívajícím tkaleům, když táhnou jako koně dílo do měst- ských továren. Na podzim dá chudému lidu plné koše jeřabinek, které prodávají na dobrý likér a po- sílají hodně daleko, oživují vesničky, když tvoř jeřáb sady místo ovocného stromoví, které za kruté zimy zrakovatí a neuchytí se, chrání svou korunou střechy chaloupek před zlými větry. dává dětem okrasu, když si je jako korále na nit navlékají a kol krku vinou, květ usušený uzdravuje lid i dobytek v různých nemocech, když ten jeřáb stářím vzroste, dá dříví na růz- nou potřebu. Bez jeřábů nebyly by hory horami.
Kytka
7 article
Za vesnicí hrčel kočár. Zastavil po mém boku, poblíž chaloupky samotinké, před drobnou borovinkou. Chci-li si sednouti, zvali mě. »Ach, děkuji, děkuji! Až jindy. Je škoda sedět v kočáře, když je tak krásně a já vlastně vyšel na procházku. Ostatně pustím se pěšinou kolom kostelíka mikulášského, k lesu, ke Svo bodným Hamrům. Ty jsou dnes mým eílem,« děkoval jsem jen dle tváře známému pánov z Trhové Kamenice, jenž nedávno vyprováze na nádraží dceru, jíž jsem podával při vstupo vání do měho kupé ruku. Snad za tu pozor nost onehdy k jeho dceři nabízel mi kočár. Po- ručil se a kočár ujížděl dále. Však objevovala se věž trhovokamenická a dva vysoké komíny nově zřízené sklárny.
bodný Hamry
8 article
Kraj úplně horský. Lesnatý a rozvlněný Drobné vesničky v lesích a u lesů, čistý vzduch. svatý klid. Přimyslíme-li si tisíc metrů, o které jsme jakoby vystoupili, máme Krkonoše před očima. Jich povrch je laké tak zajímavý, jako kraj mezi Železnými horami a pahorkatinou nasavršskou a včelákovskou. Místy otvírá se rozhled daleko, jinde zastíněn lesy, nad nimiž trčí vrchy nové. Zubří, vesnička vysoko polo- žená, s kostelikem na vrcholku hory, zdá se, že se již dotýká modři nebeské. Takový koutek A lidé jezdí po dalekých místech s nepřátol- ským nám lidem. Ostatně patřím také k nim, sjezdil jsem snad všechno, ba nevím, kam bych již zajel, aby ta místa byla pro mě nová. Po- lepšuji se a tlapu po roztomilých koufcieh našich s velikým zalibením. A ty Svobodné Hamry! Již prokukují věncem obklopujícího je stromoví se všech stran. Rozkošné údolíčko na Chrudimce a do něho vhozená drobná vesnice se zámkem, pilou, mlýnem, parkem, dvorem, Samá zeleň. Sídlo stařičkého vlastence Nevole Mistečko, kde kus života na odpočinku trávil generál Zach s dřevenou nohou. Srbský generál! Čech upřímný, duše dobrá. Mládene až do smrti. Až sem létala zoufalá psaní krá- lovny Natalie, která bědovala nad nešťastným provdáním se za Milana, která psala muo synáčkovi Šášovi, o národu, kterému se s láskou obětovala... Byl jejím důvěrníkem, vzpomínala jeho výtečných služeb, které prokázal ve válce srbsko turecké národu, oslazovala mu ty pilulky, které mu zasílal Milan prostřednictvím svých stvůr.
Nevole Mistečko Zach Milan Šáša Železná hora Zubří Chrudimka Čechy svobodný Hamra
9 article
Chce-li totiž jísti srbský chléb (dostávati pensi), že musí také píti srbskou vodu (žíti v Bělehradě), jinak se mu pense zastaví. A za- stavila na čas! On však chtěl složiti tělo své v drahé vlasti — v Srbsku pohřbil nohu!A to bylo dost! Překonal šťastně nástrahy těch, kteři jeho pensi chtěli snad obtěžkávati vlastní kapsy... S velikou slávou pochován byl v Brně, v půdě sesterské Moravy. Dobytek vyhánějí ze dvora zámeckého k na- pájení, k řece. Ten krásný dojný dobytek! Na- počítal jsem šestnáct kusů. Krávy jako jeleni. Mladý dobytek chovají ve dvoře nad Hamry, který jako zámeček dívá se dolů ke vsi přes nově vysázenou stráň mladými břízkami. Voly a volčata mají ve dvoře dřevíkovském. Po chvíli ženou dobytek zpět, pohupuje vesele jako koně v cirku. Psi štěkají, některá z krav rohemse po něm rozbíhá. Husy se rozkříčely po celém údolí. Ta přerozkošná venkovská idyla ! Nedi- vím se, že zámek je plný hostí. Jední přijedou, druzí odjedou. Stařičkému pánovi je veselo. Okřeje mezi mládeží a na zimu dlouhou a kru tou nashromaždí si plnou hlavu pěkných vzpo mínek, v nichž při teplých kamnech ve společ nosti svého opatrovníka a předčítatele žije. Hostinec dřevěný, s roztomilou lomenicí malovaným okřidlím a záklopou. Jen ho pře- nést do Kinského zahrady v Praze, dělal by české staré stavbě čest svou zajímavostí. Ho- vorná hostinská, dobré máslo, dobrý chléb, stu- dené pivo! Pěkná vyhlídka na zámek, po jehož dvoře přebíhají hosté, dámy i pánové. Venkov snoubí se tu se vzdálenou Prahou . . Při otevřených oknech všude děvčata i dět pletou vlasové siťky, jediný to prostředek k vý dělku v této vesnici vedle práce při polich na zámku. Lidé upocení courají se do hospody, aby osvěžili — kořalkou. Škoda rušení té idylky po myšlením na to, že se tu pije tak mnoho ko- řalka . .
Hus Bělehrad Srbsko Brno Morava nad Hamra Praha
10 article
Příšel koktavý človíček. Sáček na hůlce pytlík v ruce, katě i s podvlékačkami ohrnute až do polovice chlupatých lýtek. »Dejte za pěťák!« poroučel sl. Nesl raky. Na moji žádost vysypal je na podlahu. Lezly ve svých hnědých krunýřich na všechny strany a klepaly při převalování se velikými klepety podlahu. Měl jich přes půl kopy. Od saminkého rána chytal je v potůčeích směrem k Moždéni- cům; v řece nejsou, děti je prý vytahají a pak snad vyhynují od té doby, co povstaly v městě továrny. »Tatata zerzivá vovoda je tratráví . ..« koktal. Půjde s nimi do zámku. Na účet penězz ně vypil za pěták kořalky. Vyšel a za pár mi- nut kráčel obut a v čisté košili k zámku. Nes raky v košíku a před vraty hladil ještě vlasy Dostal korunu. Přiběhla za ním ženu, aby pe- níze neutratil. Dal si ještě za pěťák a ostatek dal ženě. »Žežena je jako asekurace. Ze ze všeh chce mít deputát a a a graciál, ša šaunzi«, za- čal se mnou hovor. Byl vojákem a přišel tam o dva prsty a o zdravou řeč . . . Na faře a ve škole v Kamenicích dostal by více, ale v zámku si myslí, že když je nachytal na jejich půdách, že je může dáti lacino . .. vysvětloval mi. Hostinská nabízela se, že mně je připraví, když ty největší koupím, ale já stále pohlížel k nebi, které se směrem východním a severním černě zatahovalo, ač nad Hamry slunce stále ještě svítilo a celé olesněné údoli a stráně tonuly v zlatu světla. Také hrom sem doléhal a lidé spěchali se žitkem. Já spěchal zase k návratu. Když se tu stavil člověk přicházející od nás, vypravoval, že se mraky rozložily nad Hlinskem a táhnou směrem k Smému a Včelákovu, abych sečkal, až se vyprší.
Hlinsko Smý Včelákov
11 article
Teprve k večeru, když rudé slunce kou- palo se v rudém západu jako rozžhavený ko- touč v peci, když třásně mrákovin zlatově se leskly nad zelenými lesy po vrchách, když černé mraky do kraje zaběhly a blesk chvílemi se po nich klikatě rýsoval jakoby v zlatě namočeným pérem po něm neviditelná ruka čmárala, vrace jsem se ze své letní procházky. Jen tu a tam padla velká krůpěj do prachu silnice a zane- chala stopu. Za Rváčovem potkával jsem houfy lidu vracejícího se do rozhozených vesničel z hlineckých továren. Ženy byly zmoklé. Divi jsem se a byl jsem rád, že jsem se zdržel. Unikl jsem dešti. Toprve za lesem zdála se mně silnice ví pokropena, a před cihelnou bylo již bláto n silnici. Tak hodně tu pršelo. Nad okolím vzná- šela se lehoučká pára, vrchy skalisek tmavěly se v dálce po svých stráních promoklou půdou. vzduch byl chladnější než nad Hamry, celý kraj osvěžil, vykoupal se, voněl. Žitka byla na- kloněna, brambory se sytě zelenaly. Proti mně šly tři staré bahky a když měly mě potkati, začala jedna z nich, nejstarší se zapadlými rty, ale mladě, svěže si vykračující , veselou píseň zpívati vysokým hlasem jako děvče na venkovské kruchtě. Já jsem, já jsem, já jsem miloval dřív špásem. pak jsem začal vopravdu, musel jsem jit na faru . .. Když jsem se zastavil a s úsměvem po- slouchal a chválil v žertu, zastavily všechny třia jako v tanci s příslušnými gesty zpívaly dru hou sloku různými hlasy. Babky mě rozesmály zvláště když se vrátily ke mně zpět a notovaly Pampátera prosím, klobouk v ruce nosím, aby mně to odpustil, čeho jsem se dopustil.
Žitek Babka
12 article
Na vesnické svatbě nemohlo být veselej než u lesa na mokré silnici . . »Pojdte holky, zazpíváme milospánovi ješlě tuhle rejdováka«, zamotávala se jedna z nich »milostpán dá šestáček — na kořalku . . « Bože, zas ta kořalka. »Fuj, na kořalku! Snad pijete kořalku To jste ženské? »Tu nochite ožbrundům « »My taky rády, neuškodí. . . povídala ta malá — holka! Bylo mně opravdu do smíchu. Babky od šedesáti do sedmdesáti let, a jmenuj se mezi sebou — holky. Je pravda, byly všecky jako čamrdy, všechno v nich jen hrálo a cu- kalo. Byly na trhání a prostírání lnu, poprvé letos, proto více vzaly kořalky, která je rozku rážela, že chtěly ještě na kapánek .. Začaly, když ta malá babka řekla první slovo písně nové: Když jsem byl písařem v kanceláři. smočil jsem si pérko v kalamáři, to přenešťastné péro kaňku mně udělalo, přivedlo mne do nesnází. »Milostpane, dají šestáček, dají,« žebronily »ať si zavdáme. A ještě něco jim zanotujeme Pro krindáčka, vždyť jsem zpívala na svarbě v Hlubokým a pan farář mně dal za tu »pam- pátera prosím« vždycky dvacetník, jak se mu líbila. Tomu se bříško házelo, pánečku. Tak holky, »přenešťastnou hodinu«, vybídla dvě druhé. Ta přenešťastná hodina, kereu jsem já šla do mlejna, jdů se stárkem do mlejnice dali jsme si po hubičce ..
Babka Hluboká
13 article
Další verše nedají se povídati ! Saframent ské baby, ty byly rozveseleny Já usnula, von taky spal, někdo nám vejra žku i s pytlem vzal, Ještě jednou dal jsom sí písně zazpívati abych nedostatky opravil ve svém zápisníku. Dal jsem jim šestáček, jak chtěly, a té malé musil jsem přidati ještě pětník na prosbu, že je stará. .. Vida, holku! Rychle tmavělo se nad horami, nad nimiž roztáhly se velké šedavé mraky. Jen k východu byly roztrhány a nakupeny proti modrému nebi s vycházejícím kotoučem měsíce jako sochy. Opravdu sochy. Jeden okraj byl jako sousoší z jemného mramoru. Přetvořil se však brzy v obludu se třomi hlavami a nastavil kožieh proti měsíci a několika hvězdám, které nasko- čily na nebi při mém návratu z lelní procházky která byla zajímavější a krásnější než slabý od- lesk obrazu tohoto, který jsem vám načrtal.
14 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Ricoardo Selvatico, bývalý starosta měst Benátek, zemřel těchto dnů náhle následkem ochrnut srdce. Nemeškal ve svém rodném městě, nýbrž na svém letním sidle Roncade, blíže Trevisa a dosáh věku toliko 51 let. Riccardo Selvatico byl po cele Italii populární svými znamenitými veselohrami v be- nálském nářečí, z nichž »Reciní da festa« (sváteční naušnice) náleží k repertoirním kusům benátských divadelních společností. Mimo veselohry sepsal Šel- valico ještě četné písně v národním tonu, v benát- ském nářečí. Značných zásluh o svoje rodné město získal si Seivatico svým horiivým bojem proti straně novotářů, kteří chtějí z Benátek učiniti tuctové město obchodní a průmyslové. Když tato strana v letecb 1880—1889 počala uskutečňovati svoje plány a ob- dařila Benátky mimo jiné příšernými železným mosty a nemotornou železnou tržnicí na ryby př Canale Grande, podnikl Selvatico důraznou agitac proti ničitelům starobylého rázu města a dosáhl př volbách do městského zastupitelstva 1889 skvělého vítězství. Nové městské zastupitelstvo zvolilo jeh starostou. Při správě svého úřadu dal se v pod- statě vésti stanoviskem uměleckým a všeobecně zván byl »il sindaco artista«, starosta umělec. Roku 1895 zavdal podnět ke zřízení mezinárodní umě lecké výstavy v Benátkách, jež v následujících letech nabyla tak skvělého rozkvětu. I když se vzdal úřadu starosty, bojoval důrazně a s úspěchem pro okrášlení Benátek. Docilil toho, že železná tržnice na ryby byla opět odstraněna a nahražena kamennou budo- vou benátského slohu. Byl rozhodným odpůrcem ná- vrhu, aby Benátky byly spojeny mostem pro pěšía cyklisty s pevninou. Oba synové zesnuléhou jsou malíři a náležejí k nejnadanějším mistrům mladé be- nátské školy maliřské.
Ricoardo Nemeškal Riccardo Selvatico Seivatico Benátky Treviso Recinit da fest Šela Canale Grand
15 article
= Poslední úspěch Nordenskjöldův. Ze- snulý polární badstel Nordenskjöld shledal při zkou- mání prachu v polárních oblastech na polich ledo- vých ker, že tento prach vyznamenává se silným podílem sazí, jakož i přítomnosti železa, kobaltu niklu. Poněvadž oba poslední kovy tvoří součásť ve- škerých meteoritů, dospěl k závěrce, že tento prach není původu pozemského, Toto tvrzení vyvolalo svého času čilou výměnu náhledů mezi učenci a po- něvadž bez toho nebylo jestě dostatečné znalosti složení různých druhů prachu, nenalezlo mnoho pří vrženců. V posladní schůzi londýnské akademie věd předložili pánové W. N. Hartley a Hugh Romage vý sledky svých obsáhlých studil, jež vénovali tomuto zajímavému problému. Oba badatelé prozkoumali ve- škeré druhy pozemského prachu, sebrali prach spadlý s deštém, se sněhem a s kroupami, jakož i praci vulkanický. Dospěli k výsledku, že kobalt a nikl lze sice dokázati ve všech druzích prachu, že však po- lární prach nápadně liší se tím, že složení jeho jevl přesnou pravidelnost. Každá ukázka jeho jeví stejné podíly železa, niklu i kobaltu. Kdežte každý jiný druh prachu jest zvláště bohat vápnem a v poměru svých součásti jeví značnou proměniivost, jest prach původu mimozemského ihned rozeznatelný přesnou pravidelností svého složení. Poněvadž pak polárn prach mimo to jeví nepatrné magnetické vlastnosti. jest jeho příslušnost k meteoritům nanejvýš pravdě podobna a názor Nordenskjöldův, že není původu po- zemského, správný. Oba autoři připomínají dále, ž prach, spadlý r. 1897 v Dublíně se sněhem, při be- dlivějším prozkoumání jevil stejné vlastnosti a žeje tudíž rovněž prachem z meleoritů.
Nordenskjöldův Nordenskjöld Hartley Hugh Romage londýnský akademie věda
16 article
= Železničný most přes Amu Darji, jen otevřen byl v červnu u přítomnosti emira buchar ského, na jehož území se most nalezá a ruského ministra komunikací, knížete Chilkova, má celkovou délku 802.7 sažení a jest svou délkou první mezi železničními mosty v Rusku. Až dosud byl nejdelš most přes Volhu blíže Syzraně, 695.8 sažení. Mos přes Amu Darji spočívá na 26 pilítích ve vzdáleno- stech po 30 saženích. Váha železných součástí mostu páčí se na 460.000 pudů. Naklad na stavbu mostu a spojených s ním hrází páčil se na 4,830.00 rublů. = Ledovce v SibířI. Před nedávnem přinesli jsme zprávu, že v Kolymsku v Sibiři nalezeno úplne zachováné tělo mamuta. Vzhledem k tomuto sensač nímu a pro vědu velmi důležitému nálezu jest zají mavý popis ledovců sibiřských, jejž podává objevite jejich, známý cestovatel po Sibiři baron Toli v po- sledním svazku sborníku ruské zeměpisné společno- sti. Připojené fotografie ukazují části takovýchto fossilních ledovců, jak je baron Toll nazval a z vy- obrazení lze poznat, že led jejich nemá složení ledu říčného neb ledu v rozsedlinách, nýbrž že jest to pravý led ledovců. Nelze pochybovat, že tento led pochází ještě z vlastní doby ledové, od jejíhož konc nebylo již v severní Sibiři — objev učiněn byl na 740 severní šířky — nijakého tvoření ledovců. Led jest pokryt hlinou, obsahující větve a kořeny jakéhosi druhu olše a jakéhosi druhu vrby. Stromy tyto se nyní v Slbiři za 70. stupněm šířkyjiž neobjevují, avšak rostly v době, jež následovala na zledovatění, na ostrovech Novosiblřských. O nálezech vyhynulých ssaveů v půdě tohoto území praví baron Toll: »Ma- muti a jiní současně s nimi nalezení ssavci žiliv místech, kde se nyní nalezají jejich pozůstatky; vy- hynuli následkem změny přirozených poměrů území.
Chilkův Toll Amu Darja Rusko Volha Syzraň Sibiř Slbiř Ma
17 article
Těla těchto ssavců, kteří tudíž nezahynuli následkem náhlé katastrofy, zůstala ležet ve chladné oblasti jednak na terassách řek, jednak na březích jezera na povrchu ledovců a byla pozvolna pokryta jílem. Tomu, jakož i ledové podložce a stále trvající a snad ještě rostoucí zimě lze příčítat, že téla jejich zůstala zachována. = Osud mumie způsobuje v Londýně vesslou sensaci. Před dvěma léty nalezena v Peru prastará mumie a dopravena nyní odtud do Brusselu. Byla zaslána přes Londýn a zde zadržena ve skladišti dráhy London North Western, poněvadž uznáno zu nutné, provésti ohledání mrtvoly. Avšak porotci povolani, aby obřad tento provedli, pomohli si dost obratně, podavše následující rozhiodnutí : Jest to mrtyola osoby ženské, jež zemřela ve věku as 25 let. Čím smrt způsobena, není známo a výpo- vědmi svědků nevyšlo na jevo nic, z čeho by se dalo soudit, že by mrtvola byla ve spojení s něja- kým zločinem, jenž se v poslední době v télo zem udál.« — Až potud šlo všecko dobře a proti rozhod- nutí poroty nelze snad mnoho namítat, poněvad věda zatím zjistila, že ona 25letá dáma zemřela již mnoho set let před tím, než Cortez vstoupil na ame- rickou pevninu. Ayšak nepříjemný následek měla věc ta v zápětí přec. Železniční společnost byla toliž ža- lována pro poškození mumie.
Cortez Londýn Brusel London North western
20 article (Zasláno)
(Zasláno) členám býv. Bratrstva pod ochranou sv Václava nyni Svato-Václavský pojišťující spolek na Smíchově Jak se z různých stran dovídáme, přijati byli býv. sběratelé u různých Bratrstev a naše členy k těmto převádějí, užívajíce při tom všech možných slibů, pomluv a intrik. Upozorňujeme proto naše členstvo, by seo těchto lidí přemlouvati nedalo, neb by snadno mno- hému, následkem přestoupení, škoda nastati mohla. Komu tedy opravdu záleží na blahu své rodiny zůstaň členem „Svato-Václavského pojišťujícího spolku? neb tento má svůj vlastní dům na Smíchové v ceně 140.000 korun a hotového jmění přes 280.000 korun Clenů čítá přes 23.000 a možno každému státi se čle nem již od 17. do 65. roku. Členové, kteří byli členy dřívějšího Bratrstva pod ochranou sv. Václava, zůstávají na dále členy, N tím samotným právem a plati pouze 32 haléřů měsíčnů. nově přistouplí členové podřizují se už pojištujícímu regulativu a nabývají práva na vyplacení pohřebného po jednom roce členství svého. Kdo by z nově přistouplých po tříletém členstv dále platiti nemohl, neztrácí nárok na vrácení jist částky ze zaplacených příspěrků. 1 členům, kteří před dvěma roky platiti přestali dává se znovu možnost členství své obnoviti, zaplatí-l všechny dluhující měsíce. Kdo by z členů dlužné příspěvky předem zapla- titi chtěl, než začnou choditi noví sběratelé, učiň tal v kanceláři pojišťovny na Smíchové od 9 do 12 hod dopoledne. Noví sbératelé (inkasisté) budou v denních listech jmenováni a opatřeni plnými mocemi potvrzenými našimi podpisy a spolkovým razítkem Svato- Václav- 20667 ského pejišťujícího spolku. Upozorňujeme proto naše členy by se napřed, nei jim penize svéří, o totožnosti jejich přesvěděili. Za ředifelství: Za správní výbor: K. Mirovský, Frant. Jiránek ml, t. č. ředitel. starosta.
nyňa Svata Svata svatý . Václav Václav K Mirovský František Jiránek Smíchov
46 article Raonv „Atlas pro školy obecnee,
Raonv „Atlas pro školy obecnee, (Ve 2 měs. rozebráno na 6000 exempl.) Cena 15 kr. (30 hal.) Jednotlivé mapy: Čechy a Morava po 2 ke. (4 hal.), rak.-uber. mocn., Evropa, zemékoula po 3 kr. (6 hal.) Při větší objednávce 1290 slevy. Na úvěr ničeho nezasklám, nýbrž jen za hotové nebo na dobirku. Poslední dobou upozornéna jsem na napo- dobeniny Rácových map a atlasů, jež se mi dlouholetými odběrateli téměř se všech stran Čech a Moravy zasílají a které každý na první pohled jako prostý padělek Rieových pozná. Dovolují si upozorniti, že „Ráácáv atlas“ je ten, jenž tento nápis zřetelně na obálce nese, „Rácovy mapy jen ty, na nichá jsem já neb můj zesuulý choť jako vydavatel označen. Račte žádati na ukázku! B. Ráccvá, vdova po učiteli v Litomyšli.
Atlas Rácův B Ráccvá Čechy Morava Evropa Litomyšl
64 article
Poe , mé-li každá láhev A. Mollovu ochrannou známku a je-li uzavřena olove- nou plombon „A. Mol Mollova francouzská kořalka a sil jest zejména jako nátěr bolest mírnící při trhán v údecha i- ných následcích zastuzení chvalně známě prostředek lidový, jehož účinek záleží v posilčování svalů a čivů. Cena plomh. pův. láhve l koruna 90 hinl- Hlavní rozesilatel lékárník A. LL, doe c. a k. dvorní dodavatel ve Vidni. Techlaneen Ve skladech na venkové žádejte výsiovas A. Holla pří- pravek 16192 Prýmky, podšivko- vé zboží, potitka veškeré připravy pro dame ské Saly
Poe A Mollův mol Mollův A Holl