5
article
Ve stínu lesa u hromádky štěrku veselo.
Celá rodina tluče kámen na silnici. Rodiče, dva
hoši a děvče. Čtvrté opodál provaluje se po
rozhozené mámině sukni ve stínu mladých
smrčků. Je polonahé a zvedá baculaté nožky
do výše. V ručičkách hrst prutů třezalky se
žlutými květy. Matka chvílemi jmenem děcko
volá, aby mu ukázala, že je blízko. Hoši
děvče zpívají. Sedí všichni kol štěrku, mezi
rozlaženýma nohama větší kámen, na něm menší
roztloukají kladivem, pod sebou větve smrčí
aby zem nellačila.
»Bože, kolik roků může býti tomu men
šímu chlapci? Tluče jako husar.«
»Na osmý«, oznamoval mně otec, »a (lnče
jako starý, vybírá menší kámen, tenčí, pla
catější.«
Hoch vstal, jakoby mu píchl do stehna
rozběhl se k malému ve stinu, aby je popuso-
val na břiško. Děcko se smálo a bilo chlapee
v ruce držícími proutky třezalky. Mimoděk
vzpomněl jsem si na děti, které ráno vstanou
a jsou rodiči obsluhovány až do večera, cho-
vány jako v bavlnce. Tady děti po horách tuži
se k boji se životem od malička a jsou jako
jeleni.
Procházka lesem v tom dusnu letním je
rozkošná. Bobulky rudnoucích brusinek svou
kyselostí osvěží a žlzeň zaženou. Také velké
jahody v trávě voní a na jazyku chladí! Po-
sezení je příjemné, jen mouchy a komáři dotí
rají na kůži. Lidé i děti s hrnky probíhají
lesem, dávají si znamení, aby jedno druhému
se neztratilo, zpívají a projevují údiv, když
přijdou na místo, kde je borůvek hustě. Sbíraj
na prodej a ve městě roznášejí po domech
Lidem na horách je každý krejear dobrý!
6
article
Vesnice za lesem plna čilosti. Tu jeden
klepá kosu, tam štípe dříví, jinde žena přese-
kává smrčí a olistněné větve, vysekané z křovin
kolem potoku, lučinami se vinoucího, tady při-
pravují mlat a patro ve stodole pro obili,
v kůlně děda strouhá šindel, v oknech vidět
hlavy děvčat nad pletením sítěk z vlasů pro
faktory do Trhové Kamenice, z otevřených
okének drobných chaloupek vybíhá zukání stavů
usedělých a zbledlých tkalců, všude, všude lidé
v klopotu a práci jako mravenci v mravenisti,
včelky v úle.
Ojedinělé stromy jeřábů u silnice také se
červenají rudnoucími jeřabinkami. Je jich jakc
drtu. Kytky tíží větvičky. A jak je ten strom
krásný ve své zeleni s ohnivě červenými ku-
ličkami. Jeřáb! Věrný druh hor, kde žádný
strom se neuchytí, tam přece hrdě roste jeřáb.
V zimě je útočištém kvičal, prostředníkem mezi
nimi a lidmi, kteří kvíčaly chytají, prodávají
za peníze mundur a kus živobytí na zimu s
opatří. V létě poskytne stín odpočívajícím
tkaleům, když táhnou jako koně dílo do měst-
ských továren.
Na podzim dá chudému lidu plné koše
jeřabinek, které prodávají na dobrý likér a po-
sílají hodně daleko, oživují vesničky, když tvoř
jeřáb sady místo ovocného stromoví, které za
kruté zimy zrakovatí a neuchytí se, chrání svou
korunou střechy chaloupek před zlými větry.
dává dětem okrasu, když si je jako korále na
nit navlékají a kol krku vinou, květ usušený
uzdravuje lid i dobytek v různých nemocech,
když ten jeřáb stářím vzroste, dá dříví na růz-
nou potřebu. Bez jeřábů nebyly by hory horami.
Kytka
7
article
Za vesnicí hrčel kočár. Zastavil po mém
boku, poblíž chaloupky samotinké, před drobnou
borovinkou. Chci-li si sednouti, zvali mě.
»Ach, děkuji, děkuji! Až jindy. Je škoda
sedět v kočáře, když je tak krásně a já vlastně
vyšel na procházku. Ostatně pustím se pěšinou
kolom kostelíka mikulášského, k lesu, ke Svo
bodným Hamrům. Ty jsou dnes mým eílem,«
děkoval jsem jen dle tváře známému pánov
z Trhové Kamenice, jenž nedávno vyprováze
na nádraží dceru, jíž jsem podával při vstupo
vání do měho kupé ruku. Snad za tu pozor
nost onehdy k jeho dceři nabízel mi kočár. Po-
ručil se a kočár ujížděl dále. Však objevovala
se věž trhovokamenická a dva vysoké komíny
nově zřízené sklárny.
bodný Hamry
8
article
Kraj úplně horský. Lesnatý a rozvlněný
Drobné vesničky v lesích a u lesů, čistý vzduch.
svatý klid. Přimyslíme-li si tisíc metrů, o které
jsme jakoby vystoupili, máme Krkonoše před
očima. Jich povrch je laké tak zajímavý, jako
kraj mezi Železnými horami a pahorkatinou
nasavršskou a včelákovskou. Místy otvírá se
rozhled daleko, jinde zastíněn lesy, nad nimiž
trčí vrchy nové. Zubří, vesnička vysoko polo-
žená, s kostelikem na vrcholku hory, zdá se,
že se již dotýká modři nebeské. Takový koutek
A lidé jezdí po dalekých místech s nepřátol-
ským nám lidem. Ostatně patřím také k nim,
sjezdil jsem snad všechno, ba nevím, kam bych
již zajel, aby ta místa byla pro mě nová. Po-
lepšuji se a tlapu po roztomilých koufcieh
našich s velikým zalibením.
A ty Svobodné Hamry! Již prokukují
věncem obklopujícího je stromoví se všech
stran. Rozkošné údolíčko na Chrudimce a do
něho vhozená drobná vesnice se zámkem, pilou,
mlýnem, parkem, dvorem, Samá zeleň.
Sídlo stařičkého vlastence Nevole
Mistečko, kde kus života na odpočinku
trávil generál Zach s dřevenou nohou. Srbský
generál! Čech upřímný, duše dobrá. Mládene
až do smrti. Až sem létala zoufalá psaní krá-
lovny Natalie, která bědovala nad nešťastným
provdáním se za Milana, která psala muo
synáčkovi Šášovi, o národu, kterému se s láskou
obětovala... Byl jejím důvěrníkem, vzpomínala
jeho výtečných služeb, které prokázal ve válce
srbsko turecké národu, oslazovala mu ty pilulky,
které mu zasílal Milan prostřednictvím svých
stvůr.
Nevole Mistečko
Zach
Milan
Šáša
Železná hora
Zubří
Chrudimka
Čechy
svobodný Hamra
9
article
Chce-li totiž jísti srbský chléb (dostávati
pensi), že musí také píti srbskou vodu (žíti
v Bělehradě), jinak se mu pense zastaví. A za-
stavila na čas! On však chtěl složiti tělo své
v drahé vlasti — v Srbsku pohřbil nohu!A
to bylo dost! Překonal šťastně nástrahy těch,
kteři jeho pensi chtěli snad obtěžkávati vlastní
kapsy... S velikou slávou pochován byl v Brně,
v půdě sesterské Moravy.
Dobytek vyhánějí ze dvora zámeckého k na-
pájení, k řece. Ten krásný dojný dobytek! Na-
počítal jsem šestnáct kusů. Krávy jako jeleni.
Mladý dobytek chovají ve dvoře nad Hamry,
který jako zámeček dívá se dolů ke vsi přes
nově vysázenou stráň mladými břízkami. Voly
a volčata mají ve dvoře dřevíkovském. Po chvíli
ženou dobytek zpět, pohupuje vesele jako koně
v cirku. Psi štěkají, některá z krav rohemse
po něm rozbíhá. Husy se rozkříčely po celém
údolí. Ta přerozkošná venkovská idyla ! Nedi-
vím se, že zámek je plný hostí. Jední přijedou,
druzí odjedou. Stařičkému pánovi je veselo.
Okřeje mezi mládeží a na zimu dlouhou a kru
tou nashromaždí si plnou hlavu pěkných vzpo
mínek, v nichž při teplých kamnech ve společ
nosti svého opatrovníka a předčítatele žije.
Hostinec dřevěný, s roztomilou lomenicí
malovaným okřidlím a záklopou. Jen ho pře-
nést do Kinského zahrady v Praze, dělal by
české staré stavbě čest svou zajímavostí. Ho-
vorná hostinská, dobré máslo, dobrý chléb, stu-
dené pivo! Pěkná vyhlídka na zámek, po jehož
dvoře přebíhají hosté, dámy i pánové. Venkov
snoubí se tu se vzdálenou Prahou . .
Při otevřených oknech všude děvčata i dět
pletou vlasové siťky, jediný to prostředek k vý
dělku v této vesnici vedle práce při polich na
zámku.
Lidé upocení courají se do hospody, aby
osvěžili — kořalkou. Škoda rušení té idylky po
myšlením na to, že se tu pije tak mnoho ko-
řalka . .
Hus
Bělehrad
Srbsko
Brno
Morava
nad Hamra
Praha
10
article
Příšel koktavý človíček. Sáček na hůlce
pytlík v ruce, katě i s podvlékačkami ohrnute
až do polovice chlupatých lýtek.
»Dejte za pěťák!« poroučel sl. Nesl raky.
Na moji žádost vysypal je na podlahu. Lezly
ve svých hnědých krunýřich na všechny strany
a klepaly při převalování se velikými klepety
podlahu. Měl jich přes půl kopy. Od saminkého
rána chytal je v potůčeích směrem k Moždéni-
cům; v řece nejsou, děti je prý vytahají a pak
snad vyhynují od té doby, co povstaly v městě
továrny.
»Tatata zerzivá vovoda je tratráví . ..«
koktal.
Půjde s nimi do zámku. Na účet penězz
ně vypil za pěták kořalky. Vyšel a za pár mi-
nut kráčel obut a v čisté košili k zámku. Nes
raky v košíku a před vraty hladil ještě vlasy
Dostal korunu. Přiběhla za ním ženu, aby pe-
níze neutratil. Dal si ještě za pěťák a ostatek
dal ženě.
»Žežena je jako asekurace. Ze ze všeh
chce mít deputát a a a graciál, ša šaunzi«, za-
čal se mnou hovor. Byl vojákem a přišel tam
o dva prsty a o zdravou řeč . . . Na faře a ve
škole v Kamenicích dostal by více, ale v zámku
si myslí, že když je nachytal na jejich půdách,
že je může dáti lacino . .. vysvětloval mi.
Hostinská nabízela se, že mně je připraví,
když ty největší koupím, ale já stále pohlížel
k nebi, které se směrem východním a severním
černě zatahovalo, ač nad Hamry slunce stále ještě
svítilo a celé olesněné údoli a stráně tonuly
v zlatu světla. Také hrom sem doléhal a lidé
spěchali se žitkem. Já spěchal zase k návratu.
Když se tu stavil člověk přicházející od nás,
vypravoval, že se mraky rozložily nad Hlinskem
a táhnou směrem k Smému a Včelákovu, abych
sečkal, až se vyprší.
Hlinsko
Smý
Včelákov
11
article
Teprve k večeru, když rudé slunce kou-
palo se v rudém západu jako rozžhavený ko-
touč v peci, když třásně mrákovin zlatově se
leskly nad zelenými lesy po vrchách, když černé
mraky do kraje zaběhly a blesk chvílemi se po
nich klikatě rýsoval jakoby v zlatě namočeným
pérem po něm neviditelná ruka čmárala, vrace
jsem se ze své letní procházky. Jen tu a tam
padla velká krůpěj do prachu silnice a zane-
chala stopu. Za Rváčovem potkával jsem houfy
lidu vracejícího se do rozhozených vesničel
z hlineckých továren. Ženy byly zmoklé. Divi
jsem se a byl jsem rád, že jsem se zdržel.
Unikl jsem dešti.
Toprve za lesem zdála se mně silnice ví
pokropena, a před cihelnou bylo již bláto n
silnici. Tak hodně tu pršelo. Nad okolím vzná-
šela se lehoučká pára, vrchy skalisek tmavěly
se v dálce po svých stráních promoklou půdou.
vzduch byl chladnější než nad Hamry, celý
kraj osvěžil, vykoupal se, voněl. Žitka byla na-
kloněna, brambory se sytě zelenaly.
Proti mně šly tři staré bahky a když měly
mě potkati, začala jedna z nich, nejstarší se
zapadlými rty, ale mladě, svěže si vykračující ,
veselou píseň zpívati vysokým hlasem jako
děvče na venkovské kruchtě.
Já jsem, já jsem, já jsem
miloval dřív špásem.
pak jsem začal vopravdu,
musel jsem jit na faru . ..
Když jsem se zastavil a s úsměvem po-
slouchal a chválil v žertu, zastavily všechny třia
jako v tanci s příslušnými gesty zpívaly dru
hou sloku různými hlasy. Babky mě rozesmály
zvláště když se vrátily ke mně zpět a notovaly
Pampátera prosím,
klobouk v ruce nosím,
aby mně to odpustil,
čeho jsem se dopustil.
Žitek
Babka
12
article
Na vesnické svatbě nemohlo být veselej
než u lesa na mokré silnici . .
»Pojdte holky, zazpíváme milospánovi ješlě
tuhle rejdováka«, zamotávala se jedna z nich
»milostpán dá šestáček — na kořalku . . «
Bože, zas ta kořalka.
»Fuj, na kořalku! Snad pijete kořalku
To jste ženské? »Tu nochite ožbrundům «
»My taky rády, neuškodí. . . povídala ta
malá — holka! Bylo mně opravdu do smíchu.
Babky od šedesáti do sedmdesáti let, a jmenuj
se mezi sebou — holky. Je pravda, byly všecky
jako čamrdy, všechno v nich jen hrálo a cu-
kalo. Byly na trhání a prostírání lnu, poprvé
letos, proto více vzaly kořalky, která je rozku
rážela, že chtěly ještě na kapánek ..
Začaly, když ta malá babka řekla první
slovo písně nové:
Když jsem byl písařem v kanceláři.
smočil jsem si pérko v kalamáři,
to přenešťastné péro
kaňku mně udělalo,
přivedlo mne do nesnází.
»Milostpane, dají šestáček, dají,« žebronily
»ať si zavdáme. A ještě něco jim zanotujeme
Pro krindáčka, vždyť jsem zpívala na svarbě
v Hlubokým a pan farář mně dal za tu »pam-
pátera prosím« vždycky dvacetník, jak se mu
líbila. Tomu se bříško házelo, pánečku. Tak
holky, »přenešťastnou hodinu«, vybídla dvě
druhé.
Ta přenešťastná hodina,
kereu jsem já šla do mlejna,
jdů se stárkem do mlejnice
dali jsme si po hubičce ..
Babka
Hluboká
13
article
Další verše nedají se povídati ! Saframent
ské baby, ty byly rozveseleny
Já usnula, von taky spal,
někdo nám vejra žku i s pytlem vzal,
Ještě jednou dal jsom sí písně zazpívati
abych nedostatky opravil ve svém zápisníku.
Dal jsem jim šestáček, jak chtěly, a té malé
musil jsem přidati ještě pětník na prosbu, že je
stará. .. Vida, holku!
Rychle tmavělo se nad horami, nad nimiž
roztáhly se velké šedavé mraky. Jen k východu
byly roztrhány a nakupeny proti modrému nebi
s vycházejícím kotoučem měsíce jako sochy.
Opravdu sochy. Jeden okraj byl jako sousoší
z jemného mramoru. Přetvořil se však brzy
v obludu se třomi hlavami a nastavil kožieh
proti měsíci a několika hvězdám, které nasko-
čily na nebi při mém návratu z lelní procházky
která byla zajímavější a krásnější než slabý od-
lesk obrazu tohoto, který jsem vám načrtal.
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Ricoardo Selvatico, bývalý starosta měst
Benátek, zemřel těchto dnů náhle následkem ochrnut
srdce. Nemeškal ve svém rodném městě, nýbrž na
svém letním sidle Roncade, blíže Trevisa a dosáh
věku toliko 51 let. Riccardo Selvatico byl po cele
Italii populární svými znamenitými veselohrami v be-
nálském nářečí, z nichž »Reciní da festa« (sváteční
naušnice) náleží k repertoirním kusům benátských
divadelních společností. Mimo veselohry sepsal Šel-
valico ještě četné písně v národním tonu, v benát-
ském nářečí. Značných zásluh o svoje rodné město
získal si Seivatico svým horiivým bojem proti straně
novotářů, kteří chtějí z Benátek učiniti tuctové město
obchodní a průmyslové. Když tato strana v letecb
1880—1889 počala uskutečňovati svoje plány a ob-
dařila Benátky mimo jiné příšernými železným
mosty a nemotornou železnou tržnicí na ryby př
Canale Grande, podnikl Selvatico důraznou agitac
proti ničitelům starobylého rázu města a dosáhl př
volbách do městského zastupitelstva 1889 skvělého
vítězství. Nové městské zastupitelstvo zvolilo jeh
starostou. Při správě svého úřadu dal se v pod-
statě vésti stanoviskem uměleckým a všeobecně
zván byl »il sindaco artista«, starosta umělec. Roku
1895 zavdal podnět ke zřízení mezinárodní umě
lecké výstavy v Benátkách, jež v následujících letech
nabyla tak skvělého rozkvětu. I když se vzdal úřadu
starosty, bojoval důrazně a s úspěchem pro okrášlení
Benátek. Docilil toho, že železná tržnice na ryby
byla opět odstraněna a nahražena kamennou budo-
vou benátského slohu. Byl rozhodným odpůrcem ná-
vrhu, aby Benátky byly spojeny mostem pro pěšía
cyklisty s pevninou. Oba synové zesnuléhou jsou
malíři a náležejí k nejnadanějším mistrům mladé be-
nátské školy maliřské.
Ricoardo
Nemeškal
Riccardo Selvatico
Seivatico
Benátky
Treviso
Recinit da fest
Šela
Canale Grand
15
article
= Poslední úspěch Nordenskjöldův. Ze-
snulý polární badstel Nordenskjöld shledal při zkou-
mání prachu v polárních oblastech na polich ledo-
vých ker, že tento prach vyznamenává se silným
podílem sazí, jakož i přítomnosti železa, kobaltu
niklu. Poněvadž oba poslední kovy tvoří součásť ve-
škerých meteoritů, dospěl k závěrce, že tento prach
není původu pozemského, Toto tvrzení vyvolalo
svého času čilou výměnu náhledů mezi učenci a po-
něvadž bez toho nebylo jestě dostatečné znalosti
složení různých druhů prachu, nenalezlo mnoho pří
vrženců. V posladní schůzi londýnské akademie věd
předložili pánové W. N. Hartley a Hugh Romage vý
sledky svých obsáhlých studil, jež vénovali tomuto
zajímavému problému. Oba badatelé prozkoumali ve-
škeré druhy pozemského prachu, sebrali prach spadlý
s deštém, se sněhem a s kroupami, jakož i praci
vulkanický. Dospěli k výsledku, že kobalt a nikl lze
sice dokázati ve všech druzích prachu, že však po-
lární prach nápadně liší se tím, že složení jeho jevl
přesnou pravidelnost. Každá ukázka jeho jeví stejné
podíly železa, niklu i kobaltu. Kdežte každý jiný
druh prachu jest zvláště bohat vápnem a v poměru
svých součásti jeví značnou proměniivost, jest prach
původu mimozemského ihned rozeznatelný přesnou
pravidelností svého složení. Poněvadž pak polárn
prach mimo to jeví nepatrné magnetické vlastnosti.
jest jeho příslušnost k meteoritům nanejvýš pravdě
podobna a názor Nordenskjöldův, že není původu po-
zemského, správný. Oba autoři připomínají dále, ž
prach, spadlý r. 1897 v Dublíně se sněhem, při be-
dlivějším prozkoumání jevil stejné vlastnosti a žeje
tudíž rovněž prachem z meleoritů.
Nordenskjöldův
Nordenskjöld
Hartley
Hugh Romage
londýnský akademie věda
16
article
= Železničný most přes Amu Darji, jen
otevřen byl v červnu u přítomnosti emira buchar
ského, na jehož území se most nalezá a ruského
ministra komunikací, knížete Chilkova, má celkovou
délku 802.7 sažení a jest svou délkou první mezi
železničními mosty v Rusku. Až dosud byl nejdelš
most přes Volhu blíže Syzraně, 695.8 sažení. Mos
přes Amu Darji spočívá na 26 pilítích ve vzdáleno-
stech po 30 saženích. Váha železných součástí mostu
páčí se na 460.000 pudů. Naklad na stavbu mostu
a spojených s ním hrází páčil se na 4,830.00
rublů.
= Ledovce v SibířI. Před nedávnem přinesli
jsme zprávu, že v Kolymsku v Sibiři nalezeno úplne
zachováné tělo mamuta. Vzhledem k tomuto sensač
nímu a pro vědu velmi důležitému nálezu jest zají
mavý popis ledovců sibiřských, jejž podává objevite
jejich, známý cestovatel po Sibiři baron Toli v po-
sledním svazku sborníku ruské zeměpisné společno-
sti. Připojené fotografie ukazují části takovýchto
fossilních ledovců, jak je baron Toll nazval a z vy-
obrazení lze poznat, že led jejich nemá složení ledu
říčného neb ledu v rozsedlinách, nýbrž že jest to
pravý led ledovců. Nelze pochybovat, že tento led
pochází ještě z vlastní doby ledové, od jejíhož konc
nebylo již v severní Sibiři — objev učiněn byl na
740 severní šířky — nijakého tvoření ledovců. Led
jest pokryt hlinou, obsahující větve a kořeny jakéhosi
druhu olše a jakéhosi druhu vrby. Stromy tyto se
nyní v Slbiři za 70. stupněm šířkyjiž neobjevují,
avšak rostly v době, jež následovala na zledovatění,
na ostrovech Novosiblřských. O nálezech vyhynulých
ssaveů v půdě tohoto území praví baron Toll: »Ma-
muti a jiní současně s nimi nalezení ssavci žiliv
místech, kde se nyní nalezají jejich pozůstatky; vy-
hynuli následkem změny přirozených poměrů území.
Chilkův
Toll
Amu Darja
Rusko
Volha
Syzraň
Sibiř
Slbiř
Ma
17
article
Těla těchto ssavců, kteří tudíž nezahynuli následkem
náhlé katastrofy, zůstala ležet ve chladné oblasti
jednak na terassách řek, jednak na březích jezera
na povrchu ledovců a byla pozvolna pokryta jílem.
Tomu, jakož i ledové podložce a stále trvající a snad
ještě rostoucí zimě lze příčítat, že téla jejich zůstala
zachována.
= Osud mumie způsobuje v Londýně vesslou
sensaci. Před dvěma léty nalezena v Peru prastará
mumie a dopravena nyní odtud do Brusselu. Byla
zaslána přes Londýn a zde zadržena ve skladišti
dráhy London North Western, poněvadž uznáno zu
nutné, provésti ohledání mrtvoly. Avšak porotci
povolani, aby obřad tento provedli, pomohli
si dost obratně, podavše následující rozhiodnutí :
Jest to mrtyola osoby ženské, jež zemřela ve věku
as 25 let. Čím smrt způsobena, není známo a výpo-
vědmi svědků nevyšlo na jevo nic, z čeho by se
dalo soudit, že by mrtvola byla ve spojení s něja-
kým zločinem, jenž se v poslední době v télo zem
udál.« — Až potud šlo všecko dobře a proti rozhod-
nutí poroty nelze snad mnoho namítat, poněvad
věda zatím zjistila, že ona 25letá dáma zemřela již
mnoho set let před tím, než Cortez vstoupil na ame-
rickou pevninu. Ayšak nepříjemný následek měla věc
ta v zápětí přec. Železniční společnost byla toliž ža-
lována pro poškození mumie.
Cortez
Londýn
Brusel
London North western
20
article
(Zasláno)
(Zasláno)
členám býv. Bratrstva pod ochranou sv
Václava nyni Svato-Václavský pojišťující
spolek na Smíchově
Jak se z různých stran dovídáme, přijati byli
býv. sběratelé u různých Bratrstev a naše členy
k těmto převádějí, užívajíce při tom všech možných
slibů, pomluv a intrik.
Upozorňujeme proto naše členstvo, by seo
těchto lidí přemlouvati nedalo, neb by snadno mno-
hému, následkem přestoupení, škoda nastati mohla.
Komu tedy opravdu záleží na blahu své rodiny
zůstaň členem „Svato-Václavského pojišťujícího spolku?
neb tento má svůj vlastní dům na Smíchové v ceně
140.000 korun a hotového jmění přes 280.000 korun
Clenů čítá přes 23.000 a možno každému státi se čle
nem již od 17. do 65. roku.
Členové, kteří byli členy dřívějšího Bratrstva pod
ochranou sv. Václava, zůstávají na dále členy, N tím
samotným právem a plati pouze 32 haléřů měsíčnů.
nově přistouplí členové podřizují se už pojištujícímu
regulativu a nabývají práva na vyplacení pohřebného
po jednom roce členství svého.
Kdo by z nově přistouplých po tříletém členstv
dále platiti nemohl, neztrácí nárok na vrácení jist
částky ze zaplacených příspěrků.
1 členům, kteří před dvěma roky platiti přestali
dává se znovu možnost členství své obnoviti, zaplatí-l
všechny dluhující měsíce.
Kdo by z členů dlužné příspěvky předem zapla-
titi chtěl, než začnou choditi noví sběratelé, učiň tal
v kanceláři pojišťovny na Smíchové od 9 do 12 hod
dopoledne.
Noví sbératelé (inkasisté) budou v denních listech
jmenováni a opatřeni plnými mocemi potvrzenými
našimi podpisy a spolkovým razítkem Svato- Václav-
20667
ského pejišťujícího spolku.
Upozorňujeme proto naše členy by se napřed, nei
jim penize svéří, o totožnosti jejich přesvěděili.
Za ředifelství:
Za správní výbor:
K. Mirovský,
Frant. Jiránek ml,
t. č. ředitel.
starosta.
nyňa Svata
Svata
svatý . Václav
Václav
K Mirovský
František
Jiránek
Smíchov
46
article
Raonv „Atlas pro školy obecnee,
Raonv „Atlas pro školy obecnee,
(Ve 2 měs. rozebráno na 6000 exempl.)
Cena 15 kr. (30 hal.)
Jednotlivé mapy: Čechy a Morava po 2 ke.
(4 hal.), rak.-uber. mocn., Evropa, zemékoula
po 3 kr. (6 hal.) Při větší objednávce 1290
slevy. Na úvěr ničeho nezasklám, nýbrž jen za
hotové nebo na dobirku.
Poslední dobou upozornéna jsem na napo-
dobeniny Rácových map a atlasů, jež se mi
dlouholetými odběrateli téměř se všech stran
Čech a Moravy zasílají a které každý na první
pohled jako prostý padělek Rieových pozná.
Dovolují si upozorniti, že „Ráácáv atlas“ je
ten, jenž tento nápis zřetelně na obálce nese,
„Rácovy mapy jen ty, na nichá jsem já neb
můj zesuulý choť jako vydavatel označen.
Račte žádati na ukázku!
B. Ráccvá,
vdova po učiteli v Litomyšli.
Atlas
Rácův
B Ráccvá
Čechy
Morava
Evropa
Litomyšl
64
article
Poe , mé-li každá láhev A.
Mollovu ochrannou známku a je-li uzavřena olove-
nou plombon „A. Mol
Mollova francouzská kořalka a sil jest zejména
jako nátěr bolest mírnící při trhán v údecha i-
ných následcích zastuzení chvalně známě prostředek
lidový, jehož účinek záleží v posilčování svalů a čivů.
Cena plomh. pův. láhve l koruna 90 hinl-
Hlavní rozesilatel lékárník A. LL, doe
c. a k. dvorní dodavatel ve Vidni. Techlaneen
Ve skladech na venkové žádejte výsiovas A. Holla pří-
pravek
16192
Prýmky,
podšivko-
vé zboží,
potitka
veškeré
připravy
pro dame
ské Saly
Poe
A Mollův
mol
Mollův
A Holl