ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 964f45c0-661b-11dc-891f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 28 celkem · entity: person 119, place 113, org 18, work 11
1 masthead
1. září 1901.
2 masthead
Číslo 241.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 5.
5 article
borický ústav v Troji. Pončná vycházka tato konat se bude o 3. hod. odpolední, za kterouž příčinou účastníci se sejdou nejdéle ve 3/43. hod. v zámecké tamější restauraci, odkudž rázem 3. hod. se vyjde. Hosté členy uvedení jsou vítáni. — Z Řemeslni- ekotživnostenské besedy v Praze. Vzdě- lávací odbor besedy usnesl se v minulé schůzi své. podniknouti celodenní poučný výlet do Velkých Po- povic a Kamenice k prohlídce tamějších hamrů, že- lezárny, lihovaru a pivovaru p. bar. Frant. z Ring- hofferů. Výlet koná se v pondělí dne 9. t. m. a vy jede se v 9 hod. ráno z nádraží cís. Frant. Josek do Stránčic, kdež vzácnou ochotou správy panstv budou výletníky očekávati povozy. Zábavní odbon uspořádá v úterý dne 3. t. m. večer poslední koulen v kuželky o ceny v zahradní restauraci »u Němečků«. Cen jest šest a první tvoří skvostný stříbrný příbon stolní pro 6 osob. Ochotnická divadla. Spolek »Pokrok« v Hlinsk u sehraje neděli dne 8. září v sále hostince p. Josefa Adámka poprvé »Cekanky«, veselohru ve 3 jednáních od Fr X Svobody. Začátek o 1/28. hod. večer.
František Josek Němeček Adámek Svoboda Trója Řemeslni Praha Ring Stránčice Hlinsko ochotnický divadlo Francie X
6 article Slovanská obrana na Adriatickém
Slovanská obrana na Adriatickém moři. Nedávno byla v Messině slavnost filiálk italského vlasteneckého spolku »Dante Alighieri«, jehož předseda Vilari vážně myslí a píše o utla- čování italského živlu v Dalmacii, jež jest prý velkou většinou italská. Když ani předseda spolku neví, že v dalmatském Chorvatsku není ani 3 Italů, jaký div, že messinská filiálka čistý výnos slavnosti věnovala obraně italské civilisace před »chorvatským barbarstvím« ve Splitě. Od roku 1883, kdy po dlouhém a těžkém zápase Chorvaté za vůdcovství Bulata zvílězili nad jtalskou obecní správou Bajamonta, všechny splitské školy staly se chorvatskými. Italská strana — o Italech nelze rozumně ve Splitě mluviti — žádala vídeňskou vládu o obecní italskou školu. A táž vláda, která po 15 letech neodpovídá na podobnou žádost tisíců slovin- ských rodičů terstských, a která si posud není vědoma významu statisíců Čechů vídeňských, ihned vyhověla hrstce odrodileů snad proto, že židovsko-italský tisk v celém Přímoří soustavně ot avuje veřejné minění v království italském tvrzením, že rakouská politika uměle vynalezla Slovince a Chorvaty jen proto, aby Adriatické more nebylo, jak prý přirozeno jest, italským jezerem.
Dante Alighieri Italos Chorvat Bulat Čecho Slovinec Messina Dalmacie Chorvatsko
7 article
Sněm dalmatský nepovolil však na škol nákladu, takže jest nyní vydržována italským spolkem »Lega nazionale«, jenž vydržuje také italskou školu v Arbanasích u Zadru, v Šibe- níku a právě nyní zakládá školu i v samém Dubrovníku. Poněvadž spolek mnoho potřebuje na svoji agitaci v celém chorvatsko-slovinském přímoři a zvláště v Istrii s Terstem, obrátil se na uvedené družstvo Dante Alighieri, v němž jsou seskupeny všecky politické italské stranya jehož členy jsou italští ministři, nejvyšší civilní a vojenští hodnostové. Nevíme, kolik vynesla messinská slavnost hmotné podpory, o tom však nelze pochybovati, že »Lega nazionale« má za sebou mohutné mravné pozadí veškeré italsk intelligence i v samém království.
Dante Alighieri Arbanas u Zadr Šibe Dubrovník Istria Terst
8 article
Úvažme nynís kromě toho ještě tyto dva fakty: za Italy v naší řiši stojí rozvětvený tisk židovsko-italský v Terstu, židovsko-německý ve Vídni, a židovsko-maďarský v Pešti a dále že chorvatskoslovinská většina v Přímoří má ode dvou let pouze několik tříd jednoho chorvat- ského gymnasia v Pazině; kdežto italská men- šina má šest, a zcela nepatrný počet Němcův pět středních škol. K tomu všemu přidejme ještě nejnovější maďarskou bezohlednost v chor- vatském přímoří a uznáme, že situaci Slovincův a Chorvatův vůči Italům možno porovnati jen se situací Slovákův vůči Maďarům a Polákův vůči Prusům. Vzdor takovému postavení Chorvaté a Sl - vinci si nezoufají, ba v nejnovější době začinají působlti melhodou, která může v krátké době vyvolati celý převrat ve smýšlení slovanského lidu a která by se zajistě výborně osvědčila ve všech slovanských zemich, kde jest nám bojovati o elementárná národní a politická práva. Methoda ta jest v žom, že při každé příležitosti schází se velký počet národní intelligence i v nejmenších místech, aby se takto zřejmě ukázalo, že i Slo- vané maji svoji intelligenci, jež pojí osud svůj s osudem lidu. Zmínili jsme se již stručně o velké manifestaci při otevření Národního domu ve Vrbníku na ostrově Krku. Právě se dovidáme. že zasloužilý stařec dr. Dinko Vitezič daroval témuž Národnímu domu půjčených 15.000 k a všechny své podíly, což učinila i většina akcio- nářův.
Italos Němcův Slovincův Chorvatův Slovákův Maďar Polákův Prus Chorvat Krek doktor Vitezič Terst Vídeň Pešť Vrbník národní dom
9 article
Ještě významnější byla jináče velice skromná slavnost, totiž otevření chorvatské čítárny v Mošče- nicích ve východní Istrii (25. srpna). Všech hostův bylo na 1200 a mezi nimi i dr. Herold, jenž příjel z Opatije kočárem s celou malou českou kolonii. Přítomnost tak četné národní intelligence posílila ovšem tamní chorvatský. velmi zanedbaný a italskými agitáte ry svedený lid mnohem více, než celé hromady knih novin. Slavnost v Moščenicích nabyla zvláštního rázu i tím, že byla podnětem k velkým demon- stracím v Kraljevici a v Bakru. Z obou téchto přístavů chystalo se do Moščenic na 300 před- ních uvědomělých vlastencův a vlastenek. Výletnici žádali, aby parník »Uugaro Croaty« vyvěsil chorvatský prapor a když žádosti jejich nebylo vyhověno, zůstali na břehu, tak že ani z Bakru ani z Kraljevic ani jeden cestujíel tentokráte nevstoupil na palubu. Za to však ihned na místě sebralo se pr chorvatskou školskou matici (Družstvo sv. Cy- rilla a Methoděje) 100 K a do Mošeénic byl zaslán telegram, ličící příčinu nepřitomnosti rozhořčení nad jednáním »Ungaro-Croaty«. Nyní v celém chorvatsko-slovinském při- moři začíná vření, které jen urychli národn probuzení a posilní slovanskou posici tím více, čím lépe se chápe nerozlučnost slovanské obrany a slovanského vítězství nad Vltavou a na Adrii
doktor Herold Kraljevic Baker Croata Adrie Mošč Istria Opatije Moščenice Vltava družstvo svatý . ca UngaroCroata
10 article
Válka jihoafrická. Příhody z jihoafrické války. Pod titulem »Momentky z jihoafrické válkye uveřejňuje »jenkheer« G. S. Sandberg, býv pobočník generála Ludvika Bothy v holandské revni »De Gids« řadu historek, v nichž pozná- váme celou prostou a hrdinnou, často naivnl, často též prohnanou duši burskou. Sandberg vás poučuje, že mnoho pochybil Burové při veškeré své statečnosti, že nebyl vždy dosti bděli, že z krajní horlivosti upadali do netečnosti a pak že byli zbytečně velk - myslní a příliš lidští vůči Angličanům, kteří se jim za to odměňují barbarstvím Kitchenerova manifestu a jinými důkazy brutální bezohled- Že mělo jihoafrické válčení též veselé humoristické episody, tomu nasvědčují některé anekdoty Sandbergem rozmarně vypravované- Výtečné je vypravování o tom, jak starý, chromy Bur zajal tři Angličany, z nichž jeden by důstojníkem.
Příhoda G S Sandberg Ludvik Both Gids Sandberg Burová Angličan Kitchenerův Bura
11 article
Oddil Burů dal se náhle na ústup. Starý. zchromlý Bur nemohl v čas dostati se ke svo kobyle a opozdil se. Udržoval se za velkým balvanem, když v tom uzřel blížící se dva vojáky anglické s důstojníkem. Angličané byli vzhůru s největší opatrností a když se přiblížili k úkryto starého Bura, vykřikl tento hromovým hlasemt »Hands up!« (Ruce vzhůru!) Angličané překvapeni a zlekáni, poslechlia odhodili pušky. Starý Bur, neopouštěje sveho úkrytu, poručil Angličanům, aby kráčeli ku předu Na to se dobelhal namáhavě ke svému konlkovi a vystrouhal se na něj- Důstojník zpozorovav, ale již pozdě, že se vzdal takovému nepříteli, zvolal vztekle »Pane bože, stát se zajatcem takového mrzáka l« Starý burgher klidně a spokojeně odved zajatce do svého tábora. Ohlásil se generálovi »Generále, zajal jsem tři Angličany, jso tamhle za naším stanem.« »Tři zajatci? Dobrá ! Kolik vás bylo ?« »Já sám, generále !« »Jak, u čerta, jsi to provedl? Vždyť an stát už nemůžeš, starochu.« »To je pravda, generále. Ale já je napře zpitoměl a pak jsem je vzal.« V jiné kapitole líčí Sandberg, že rozkazy vůdeů burských nebyly vždy na vlas plněny Někdyť byly ty rozkazy dosti pošetilé. Tak za-
Angličan bůh Bura Hands up
13 article
pověděl Joubert, že nikdo v jeho vojsku ne- smí bráti jakoukoliv kořist. Burové vnikli do okolí Eastcourtu, známého v jižní Africe pro výtočný chov koní. Generá Joubert, nijak se svým úborem nelišieí od ostatních Burů, jel uprostřed svých důstojníko. když potkal dva mladé muže, kteří vedli za uzdy po dvou krásných, Angličanům uloupe- ných hřebcích. Joubert zlostně se rozkřikl na mladé bojovníky; Co to znamená? Kde jste vzali ty kohat Je to kořisť, co ? Mladí Burové, nezastavivši se, pohlédl přes rameno na neznáměho, který si dovolil tak si na ně houknout a odpověděli: »Co se zbytečně čertíš, starý blázne! Tam co jsme vzali koně, ještě jich zbylo dost pro tebe.« Neméně zábavná je následující historka. illustrující bodrost a demokratičnost v táboře burských válečníků. Válečná rada shromáždila se ve stanu generála Bothy. Několik beden sloužilo generálům a důstojníkům za stoly a židle. Botha seděl ve své skládací železné posteli. Rokuje se o důle- žitých věcech, bylo to v době nejtužších bojů u Tugely. Náhle vstoupil do stanu šestnáctileiý. holobradý jinoch. »Dobrý den!« praví. Členové válečné rady dívají se na vetřelce a čekají co přináší. »Je to stan generála Bothy?« táže se hoch »Ano, synu « »Je zde generál Botha ?« »Ano, synu!« »Poslyšte generále«, obrátil se hoch k vůdci, »neviděl jsle náhodou hnědouše, který měl bllé skvrny na předních nohách? Již dva dny h hledám !« Přítomní se dali do smíchu a generál, jako vždy klidný a vlídný, odpověděl: »Ne, lituji synu, neviděl jsem tvého koně. »Ne? Tak odpusťte. Děkuji generále, dobrý den, pánové !« A členové válečné rady pokračují v př rušeném rokování. Za nejtužší mely v bitvě u Spionskopu slyšel Sandberg charakteristickou rozmluvu.
Joubert Burová Angličan Both Sandberg Eastcourt Afrika Spionskopa
14 article
Bítva tato, nejkrvavější z celé války, trvála šes dní. Toho dne se bojovalo od svítání. Angličané byli tak dobře kryti ve svých zákopech, že je nebylo vidět, ač byli vzdáleni jen 200 metr od posic burských. »Kde jsou »červení«, kamaráde?« ptáse muž z posily, přiblíživši se k soudruhovi, jenž střílel od rána. »Tamhle, zrovna před tebou. A je jich tam! Vidíš tu skálu za tím malým keřem ?« »Vidím.« »Tam uzříš hlavu Angličana. Střilí velmi dobře. Musil jsem před ním zalézt sem. Mám jej na mušce, ale je on velmi hbitý, hned se schová. « »Podívej se, tamhle vidím jiného, na lev od té skály. Abych mu poslal kulku !« »Ne, můj starý, nestřilej na toho chudáka. Je tam od rána. A prohnali jsme ho již dost Dejme mu pokoj.« Jiná episoda. Angličané a Burové pálí n sebe ze svých úkrytů ve vzdálenosti asi 150 metrů. V malém údolí mezi nimi leží dvě mrtvoly.
Angličan Vidím Musil Burová
15 article
»To je hanba,« vykřikl mladý důstojník burský, »že ti chlapi ,červení“ (Angličané) sve nebožtiky ani nepochovávaji.« A s dvěma muži odhodlal se uprostř nejprudší střelby sejíti do údolí a odvlékl mrtvoly. jež Burové pohřbili a nad nimi se pomodlili. Veselejší je talo historka. Tři Burové měli za úkol odvězti do Pretorie zajatého důstojníka anglického, který byl pravým vojenským švi- hákem, upjatý, prkenný, s monoklem na oku. Burové, jako praví barbaři, posadili zajatce do vozu první třídy. Po cestě si pochutnávali na divném jídle, na sardinkách a na sladkém sy- rupu. Nabídli Angličanovi. Ten odmitl a pravil k Burovi, který uměl anglieky: »Řekněte svým kamarádům, že syrup musí kazit chuť ryb a oleje.« Burové dali se do smíchu a odpověděli »Řekni tomu Angliénnovi, že neví, co je dobré.« Telegramy Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) »Stand- ardu« sděluje se z Pretorie ze dne 29. t. m. »Koncem července bylo v koncentračních tá- borech v Transvaalu celkem 62.479 osob,
Angličan Burová Pretorius Burov Londýn Transvaal Stand
16 article
mezi nimi 10.000 mužů, přes 23.000 žena 28.000 dětí v stáří od 1 do 12 roků. Do konce července zemřelo 1067 osob, z nichž 860 dět Z Paříže, 31. srpna. (C.-B.) »Echo d Paris« ujišťuje, že dr. Leyds zakročil skutečně před krátkou dobou u ministra zabraničníeh záležitostí Deleasséen, aby umožnil schůzi cara s presidentem Krügrem v Compiégne. Ale Del- cassě namítal, že přítomnost Krügrova mohl by zavdati podnět k demonstracím pro Bury. jejichž ráz by se nesrovnával se slavností chy- stanou na počest cara a carové. Dr. Leyds za- kročil prostřednictvím legačního rady Van der Houvena v téže záležitosti u hr. Lamsdorffa, dánského ministra zahraničních věcl. Z Kapského města, 30. srpna. (C. - B. »Reuter. kanceláře sděluje: Burské o ddíly pod velením Sheepersovým a Van- den Herveovým pronikly dále n jih přes Ondtshorne. Dne 27. t. m. slyšeti bylo živou palb jižně od Ondtshoru. Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) Lor Kitehener sděluje z Pretorie ze včerejška Garret oznamuje, že u Lorbergu zajal Diella Delareya, bratra velitelova a několik jinýeh Burdv. Z Londýna, 31. srpna. (C B.) »Re kancelář« oznamuje z Klerksdorpu ze dne 24. t. m.: Williamsův oddil v měsíci dorazil odtud do Peringsu a zase zpět. Na výpravé té uko- řistili Angličané veliký počet dobytka, vozův pušek. 4 Burové byli usmrceni a 8 raněno. 1 se jich vzdalo.
doktor Leyds Sheepersův Herveův Kitehener Pretorius Garret Diell Delareya velitelův Williamsův Angličan Paříž Compiégne Bura Londýn Burová echo d Paris Reuter Lorberg
17 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. Telegransy. Z Londýna, 31. srpna. (C.B.) »Times« sdělují ze Šanchaje ze včerejška: Ve zprávě o trestech, uložených za příčinou řeží v Hučau, praví se, že setník, jenž byl za řeží na stráži, byl 25. t. m. sťat. Guvernér jest prý hotov potrestati přísně ještě 24 jiných měně vinných účastníků řeží. Pokladnik provincie Yuančin daofaj Pao, kteří jsou především vinni, opustili nedávno Hančau, aniž byli degradováni. Pao nalezá se dle doslechu na cesté do Sinanu. Ostatně se nemyslí, že bude uložen jim trest ostřejší, než sesazení s úřadu. Z Basileje, 31. srpna. (Zvl. telg.) Roz- hodnutí, zdaž prine Čun pojede do Berlína, stane se v pondělí. Proslýchá se, že činský císař sám by byl ochoten vyhověti německým požadavkům, rádcově jeho že však prohlašují že by bylo lépe, aby se prine vrátil do Číny nežli aby se podrobil obřadu, jaký žádají Berlíně. n. Z Basileje, 31. srpna. Mezi princem Čunem a Berlinem, resp. Pekinem, včera na poprvě nevyméněny žádné depeše. »Jest to kli před bouřkou«, vyjádřil se jeden z členův dru- žiny princovy.« Co se mělo říci, řeklo se a nyní musí nastati rozhodnutí.« V posledních dnech došel dlouhý telegram také od Lichunčana, obsah jeho se tají. Ujišťuje se, že čínskému poselstvu sděleny byly nové požadavky berlínské teprve z Janova. Kdyby prý se tak bylo stalo již v Pekině, nebyl by prý prine cestu do Evropy vůbec nastoupil
Pao Čun Čína Londýn Hučau Sinan Basilej Berlín Peking Janov Evropa Times
18 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Zasedání říšské rady. Z Vídně, 31. srpna. »Oesterre chische Volkszeitung« sděluje; Vláda má úmysl svol ati říš skou radu na den 22. října. Minist president dr. Körber má již vyhoto- vený pracovní program pr nastávající zasedání. V první řadě mají býti parlament- ně vyřízeny všechny státní roz- počty, jež byly aktivovány n základě § XIV. Táké sněmovně bude předložen rozpočet na rok 1902. Vláda přeje si také, aby byl vyřízen záko o dani z jízdních lístkův a o ze- mědělských družstvech. Vláda se pokusí, aby vyrovnání s Uhra m bylo již v nastávajícím zasedání vyřízeno. Sněmovně bude rovněž podána osnov reformy tiskového zákona, která bude obsahovati zrušení záka zu volné kolportá že Zasedání potrvá nepřetržit do Vánoc. Národních otá zek vláda se nedotkne, avšak podáv rozpočtové debatě prohlášen o úpravějazykové otázky. Pryč od Říma! a. Z Litoměřic, 31. srpna. Po n dělním katolickém sjezdu zdejším a po pro- testním shromáždění německých nacionálu přestoupilo zde 179 osob z katolictví k pro- testantismu. Barou Spaun. Z Vídně, 31. srpna. Velitel námoř nictva baron Spaun byl, jak povědomo, po- zván císařem Vilémem k námořním ma- névrům u Kielu. Týž však, zraniv si nohu pádem na palubě, nemohí pozvání tomu vy- hověti. Císař německý pozval jej pak k le- tošním vojenským cvičením, kterých se baron Spaun zúčastní. Kníže bulharský ve Vídni. Ze Sofie, 31. srpna. Kníže Ferdinand bulharský přibude koncem září z Pišťan, kdež mešká na léčení, k několikadennímu pobytu do Vídně a bude při této příležitosti míti poradu s hr. Goluchovským.
doktor Körber Uher Spaun Vilém Kníže Ferdinand Vídeň Řím Litoměřice Kiel Sofie Pišťany
19 article
Uherské poměry. Z Pešti, 31. srpna. »Pesti Naplo tvrdí: Bývalý ministerský předseda baron Bánffy prohlásil, že bude ve Starém Budíně kandidovati jako opposiční kandidát a že jest přesvědčen, že na jeho program bude zvoleno nejméně 10 poslanců, což mu umožní aby v příšti sněmovně samostatnou opposiční politiku prováděl. ch. Z Pešti, 31. srpna. Zpráva, ž sněmovna bude rozpuštěna dne 9. září, po tvrzuje se ted Carovy cesty. er. Z Paříže, 31. srpna. V námořni ckých odborných kruzích se tvrdí, že přístav Dunkerk k přistání carského loďstva nebyl dobře vyvolen, poněvadž na tomto pobřeží právě v září zuřívají prudké bouře, takž jest obtížné, ano nebezpečné, by tu kotvily válečné lodi. Z Paříže, 31. srpna. (C. B) » Agenee Havas« sděluje: Petrohradská depeše ozna- čuje za den příjezdu carských manželů do Francie den 18. září. Ráno dne toho se- tkají se s presidentem Loubetem na širém moři proti Dunkerku. Program zůstává v celku nezměněn, tak jak již byl sdě len. Dne 19. záři bude car přítomen zá věrečním manévrům, 21. září vojenské pře- hlídce. Zdaž car použije dne 20 září, pro nějž v programu ni není určeno, knávštěvě Paříže není ještě známo.
Pest Napnout Bánffa Carův Agenee Havas Pešť Budín Paříž Francie ž sněmovna
20 article
Balkánská politika. u. Z Bukurešti, 31. srpna. »Vostok- píše, že rumunské sympatie k trojspolku za- kládají se jen na tom, že ruská diplomacie vzbudila nedůvěru k Rusku. List prohlašuje, že první podmínkou, aby balkánské staty přilnuly k Rusku, jest, aby Rusko podporo- valo hospodářské zájmy jejich. Týrání v německém vojsku. n. Z Berlína, 31. srpna. Setník ka- merunského ochranného sboru, Besser, jehož opětné nelidské týrání černošských vo- jáků vzbudilo své doby v Německu — také ve sněmu — ostré posudky, byl v přeličení před vojenským soudem, z většiny tajném, odsouzen na 7 měsíců vazby na pevnosti, uznáno ale, že si tuto vyšetřovací vazbou již odpykal. Obžaloby z přečinu proti bezpeč- nosti života podřízeného jednoho vojáka byl Besser sproštěn. Anglie a Rusko v Persil. w. Z Londýna, 31. srpna. Ze Simly telegrafuje se »Timesům«, že dle listu Foleye, zástupce indické čajové společnosti ve Vých. Persii, tamní obchod s indickým čajem ve- lice trpí. Perská cla jsou vlastně vybírána Rusy, indičtí kupci prý také jsou přesvěd- čeni, že ruská vláda jest v Persi všemocna a britský vliv že ni neplatí. Foley žádá, aby zkusila to brit- ská vláda v Teheranu nátiakem, poněvadž jinak nejen zmíněný obchod s čajem bude zničen, ale také mínění domorodcův, ze ruský vliv jest v Persii všemohoucí, bude míti také v Indii nemilé politické účinky.
Ruska Besser Rus Bukurešť Rusko Berlín Německo Anglie Londýn Simla Persie Indie Timesy Vostok
21 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 31. srpna. (C.-B.) Uherský předseda ministerstva Koloman Szell přijel sem dnes ráno z Pešti a byl přijat o 10. hod. dopol. císařem v delším slyšení, načež mě poradu s drem. Körbrem. Také ministr Fejer- váry byl císařem ve slyšení přijat. Dle depeše loď »Císařovna a královn Marie Terezie« přibyla k třídennímu pobytu do Čemulpa. Na lodi jsou všichni zdrávi. — Přibyla sem deputace pruskéh gardového pluku granátnického, jehož majite- lem jest císař František Josef, v čele s nově jmenovaným plukovníkem Ravenem. Zejtra představí se císaři, odpoledn bude pak ji na počest v Schönbrunnu ho- stina, již zúčastní se též Beck a Krieg hammer. — Princ Eugen Maximilian Romanovský vévoda z Leuchtenburgu zemřel dnes v 2. hod. odpoledne. Z Pešti, 31. srpna. (C.-B.) Szell přiby večer do Rátotu.
Szell Fejer Marie Terezia Přibyl František Josef Raven Beck Krieg Eugen Maximilian Vídeň Pešť Schönbrunn Leuchtenburg
22 article
»Pester Lloyd« zvěděl, že král ru- munský v pondělí přijede do Vídně. Z Paříže, 31. srpna. (C.-B.) M.-p. Waldeck-Rousseau vrátil se sem dnes. — V úterý bude za předsednictví Loubetov ministerská rada. — Místokrál egyptský přibude sem tyto dny k několikadennímu pobytu. Ze Štutgartu, 31. srpna. (C.-B.) Dl telegramu sem došlého princ Heřman Sasko- Koburský dnes v Berchtesgadenu zemřel. Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) »Times sdělují z Tangeru: Sultán odročil na ne- určitou dobu přeložení dvora do Fezu. Z Cařihradu, 31. srpna. (C.-B.) Sul- tán příjal po selamliku německého zástup sv. p. z Wangenheimu a na to rumunského zástupce Derussia ve slyšení. Z Atlén, 31. srpna. (C. -B.) Vlád dementuje zprávu o zřízení ruské lodní sta- nice v Piraeu. Z Lissabonu, 31. srpna. (C.-B.) N rejdě lagoské kotví teď 46 anglických a portugalských lodí vojenských. Král Karel jenž včera na palubě admirálské lodi zúčast nil se hostiny, dnes pozval anglického admi rála a důstojníky k hostině na své yachtě Ze Šanchaje, 31. srpna. (C.-B.) V slanec Matun, jenž japonskému císaři má vysloviti politování nad loňským zavražděním člena japonského vyslanectva v Pekině, odjel dnes přes Nagaraki do Tokia.
Lloyd Rousseau Heřman Saska Karel Vídeň Paříž Berchtesgaden Londýn Tanger Cařihrad Sula Wangenheim Tokio Derussia
23 article
Opět žádný »spiklenec« anarchi- stický. Z Pešti, 31. srpna. (C. B.) »Uherská telegrafická kancelář« zvěděla z kompetent ních míst, že v Debrecíně zatčený Antonín Tosh jest simulantem a potulným pomocníkem holičským a že netřeba ho vůbec vážně bráti Vlašsko-chorvatský konílikt. z Říma, 31. srpna. (C.-B.) Dekretem pověřen byl dnes advokát Cinffo prozatímní správou koleje sv. Jeronyma. Podle »Tri buny« převzal ještě večer řízení její. O z- lobě rektorem proti dalmatským Vlachům podané jednati se bude 4. z áří. Praetor měl dnes další rozmluvu s jich vůdcem Alacevicem. Kanovník Vilich, jenž byl mezi Dalmatinci, kter se chtěli ústavu zmocniti, by arcibiskupem barským suspe dován z výkonu duchovních funkci svých a uloženo mu, by se neprodleně domů vrátil. Dalmatinci poslali arcibiskupu telegrafický protes.
Tosh Dekret pověřit svatý . Jeronym Vilich Pešť Debrecín Vlašsko Řím
24 article
Ruské lodi v Terstu. Z Terstu, 31. srpna. (C.-B.) Dnes o 14. hod. ráno připluly do jižního přístavu ruská loď dělová »Chrabrij« (velitel fregatní kapitán Schein) a ruská torpédová loď »Abrek« (velitel fregatní kapitán Čeničev) k pobytu asi desetidennímu. O 8. hod. ráno vyměněno s pobřežní batterií při vztýčení vlajky asi 18 výstřelů na pozdrav. O 412. hod. dopol. navštívil jistý fregatní kapitán, zastupuje vo- jenské a námořnické přednosty, velitele ru- ského loďstva středomořského. Když lod opouštěl, vyměněny byly opět obvyklé vý- střely na pozdrav Franko-turecký konflikt. Z Cařihradu, 31. srpna. (C.-B.) M- nistr zahraničných věcí Tevfik paša dodal včera Bapstovi opis telegramu, zaslaného Portou tureckému vyslanci v Paříži, ve kte- rém Porta žádá francouzskou vládu za opětné zahájení diplomatických styků a sli. buje, že sporné záležitosti budou uspokojivě vyřízeny. Z Rambouilletu, 31. srpna. (C. - By President Loubet přijal dnes francouzského vyslance v Cařihradě Constansa a přizval jej k snídaní.
Schein Tevfik paša Loubet Terst Franca Cařihrad Paříž Rambouillet Čeničev
25 article
Edvard VII. Z Kodaně, 31. srpna. »Ritzauova kan- celář« oznamuje z nejlepšího pramene : Král Edvard VIl. přibude sem ke dni 9. září. Čilský president. Z Nového Yorku, 30. srpna. (C.-B Ze Santiaga oznamuje se, že kongres pro hlásil zvolení Riesca za presidenta chilského za platné. Riesco ujme se úřadu až 18. září. Poměry finské. Z Helsingforsu, 31. srpna. (C. - By Mimo »Dagligt Allehanda« bylo ještě dvanáci jiných časopisů buď zastaveno anebo byla jim dána úřadní výstraba. Zápletky jiho-americké. Z Nového Yorku, 30. srpna. (C.- B.) »Evening Journalu« sděluje se z Quita, že kolumbijští povstalci nalezají se dle doslechu na hranicích Kolumbie na dozoru vládního vojska. Očekává se bitva v krátké době. Z Nového Yorku, 30. srpna. [C. By Kapitán americké vojenské lodi »Machias« telegrafoval z Colonu: Navštívil jsem Panamu a Colon. Poblíže železnice neobjevilo se žádné vojsko povstalců. Není pravděpodobno, že doprava bude přerušena. Pověst, že ameri- cký majetek jest ohrožen, jest nesprávna.
Edvard VII Ritzauův Kodaň Nový York Santiago Helsingfors Quito Kolumbie Panama kongres Dagligt Allehanda Král Edvard vít Evening journal Colon
26 article Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 31. srpna. (C.-B.) Dnes do- poledne byla ministerstvem obchodu svob. p. Callem zahájena jubilejní výstava klubu průmyslníků pro zařizování bytů. ch. Z Pešti, 31. srpna. »Peštská uherska komerční banka« ohlásila včera zdejšímu hlav- nímu ústavu rakousko-uherské banky zásilku 160 kg zlata v mineích. st. Z Pešti, 31. srpna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000 za cen o 5 h vyšších. Znamenala pšenice tisská 80 kg K 8.221, 79.4 kg K 8.1713, 79 k K 8.15, 78.5 kg K 8.— zluta, 78. 3 k K 7.95, 77.5 kg K 7.8714, 76 kg K 7. 60 s po- vázkou, z okoli Pešti 78 kg K 8.1219, 77 kg K 7.80, biharská 76 kg K 7 1213, čabská 79 k K 8.15, biharská 76 kg K 712h%, snětivá, stolno-bělehradská 79.5 kg K 8 121%, 78 kg k 8029, banátská 77.8 kg K 7 87 šmasská 76.8 kg K 8.10, tolnav! kg K 8 021, dunajsko-földvarská 77.7 ka K 807. bučská 77 kg K 80214, okanižska 73 kg K 7.85, srbská 75.5 kg K 7.55; žito K 6.55, 6.70; ječmen K 5.95, 6.20; oves K 6.50, 6.70; kukuřice 5.20. Na terminovém trhu z počátku pevno na lepši obchod effektivní, pozdépe i liknavo na velký dovoz zboží. K večeru znamenala pšenice dle mei- národní usance na měsíc říjen K 796, dle uherské usance na říjen K 7. 98, dle mezinárodní usance na duben K 8.37; žito na říjen K 6.71, žito na duben K 7.02, oves na řijen K 6.38, oves na duben K 6.75, kukůřice na srpen K 5.16, na září K 5.16, na květen K 5.11, tepka na srpen K 13. 80. Na plodinovém trhu bez ob- chodu. Ceny nezměněny. Počasí: krásné. Z Bukurešti, 31. srpna. (C.-B.) Zdr- votní rada zkrátila karanténu v Sulinu z deset dní na pět. Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) »Times oznamují z Limy ze dne 29. t. m., že jistý americký syndikát zakoupí mědéné doly v Cerro de Pacco.
Vídeň Pešť K 7.95 Bukurešť Londýn Lima Cerro jít Pacco komerční banka ní ústav rakouskýuherský banka kg 021 Times
27 article Zúřadních zpráv.
Zúřadních zpráv. Potvrzené stanovy. C. k. místodržitelstn království českého schválilo stanovy těchto spolků: Místních odborů Národní jednoty severočeské pro Malou Čermnou, Horní Radechov, Vysokou Srbskou a Slavíkov, státoprávního klubu »Neodvislost« v Ml. Boleslavi, odboru klubu českých turistů v Praze, rolnicko-čtenářské besedy v Trnavce, spolku pro znovuzřízení bývalého kostela gothického u sv. Víla v Soběslavi a sboru dobrovolných hasičů ve Vestci. Zapsané firmy. U soudu obchodníhov Praze: Česká společnost pro obchoda průmysl papírnický. G. Wiesner, Dur- fek a spol.« v Praze. Obchodní společnost. pod touto českou firmou zaěla 1. července t. r. a jsou její veřejnými účastníky Gabriel Wiesner, Alois Wiesne mladší a Václav Jahodář v Praze a MUDr. Otakan Duffek ve Světlé nad Sázavou. Společnost zastupují a firmu podepisují první tři a to vždy dva z nich společně. Zapsané firmy (na Moravě). U krajského soudu ve Znojmě: »Fr. Suchánka zeť«. (také po německu) v Náměšti. Majitelům firmy je P'etr Buča, obchodník se smíšeným zbožím tamtéž.
G Wiesner Wiesner Wiesne Václav jahodář MUDr Otakan Duffek Suchánek Mala Čermná Horní Radechov Slavíkov Boleslav Praha Soběslav Vestec Světlá nad Sázava Morava Znojmo Náměšť U soud obchodníhov Praga Český společnost
28 article Dary a příspěvky.
Dary a příspěvky. (Složeno mimo pokladnu »Národních Listůe Na pomník j řed. Ant. Janů (na jeho rovu) v Ml. Vožici přispěli dle III. výkazu) Pan Petr Hubálek ze Žamberka, sbírkou 11 K, Jan Jireš, pošt, administrátor ve Velké Zdobnicí 5 K, p. J. A. Jindra, ředitel měšť. školy v Kamenici n. L. 2 K. p. Fr. Votruba, ředitel měšť. školy v Chru- dimi, sbírkou 11 K, p. Rich. Branžovský, c. k. pro- fessor při zemské školní radě 10 K. K tomu dle uve- řejněného výkazu II. K 152.20, úhrnem K 191.20. — Další dary přijímá Jon. Krafka, učitel v Mál. Vožite
Janů Hubálek Jireš Jindra Votruba Rich Branžovský Jon Krafka Vožice Žamberk Velká Zdobnice Francie Mál