3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
borický ústav v Troji. Pončná vycházka tato konat
se bude o 3. hod. odpolední, za kterouž příčinou
účastníci se sejdou nejdéle ve 3/43. hod. v zámecké
tamější restauraci, odkudž rázem 3. hod. se vyjde.
Hosté členy uvedení jsou vítáni. — Z Řemeslni-
ekotživnostenské besedy v Praze. Vzdě-
lávací odbor besedy usnesl se v minulé schůzi své.
podniknouti celodenní poučný výlet do Velkých Po-
povic a Kamenice k prohlídce tamějších hamrů, že-
lezárny, lihovaru a pivovaru p. bar. Frant. z Ring-
hofferů. Výlet koná se v pondělí dne 9. t. m. a vy
jede se v 9 hod. ráno z nádraží cís. Frant. Josek
do Stránčic, kdež vzácnou ochotou správy panstv
budou výletníky očekávati povozy. Zábavní odbon
uspořádá v úterý dne 3. t. m. večer poslední koulen
v kuželky o ceny v zahradní restauraci »u Němečků«.
Cen jest šest a první tvoří skvostný stříbrný příbon
stolní pro 6 osob.
Ochotnická divadla.
Spolek »Pokrok« v Hlinsk u sehraje
neděli dne 8. září v sále hostince p. Josefa Adámka
poprvé »Cekanky«, veselohru ve 3 jednáních od Fr
X Svobody. Začátek o 1/28. hod. večer.
František
Josek
Němeček
Adámek
Svoboda
Trója
Řemeslni
Praha
Ring
Stránčice
Hlinsko
ochotnický divadlo
Francie X
6
article
Slovanská obrana na Adriatickém
Slovanská obrana na Adriatickém
moři.
Nedávno byla v Messině slavnost filiálk
italského vlasteneckého spolku »Dante Alighieri«,
jehož předseda Vilari vážně myslí a píše o utla-
čování italského živlu v Dalmacii, jež jest prý
velkou většinou italská. Když ani předseda
spolku neví, že v dalmatském Chorvatsku není
ani 3 Italů, jaký div, že messinská filiálka
čistý výnos slavnosti věnovala obraně italské
civilisace před »chorvatským barbarstvím« ve
Splitě.
Od roku 1883, kdy po dlouhém a těžkém
zápase Chorvaté za vůdcovství Bulata zvílězili
nad jtalskou obecní správou Bajamonta, všechny
splitské školy staly se chorvatskými. Italská
strana — o Italech nelze rozumně ve Splitě
mluviti — žádala vídeňskou vládu o obecní
italskou školu. A táž vláda, která po 15 letech
neodpovídá na podobnou žádost tisíců slovin-
ských rodičů terstských, a která si posud není
vědoma významu statisíců Čechů vídeňských,
ihned vyhověla hrstce odrodileů snad proto, že
židovsko-italský tisk v celém Přímoří soustavně
ot avuje veřejné minění v království italském
tvrzením, že rakouská politika uměle vynalezla
Slovince a Chorvaty jen proto, aby Adriatické
more nebylo, jak prý přirozeno jest, italským
jezerem.
Dante Alighieri
Italos
Chorvat
Bulat
Čecho
Slovinec
Messina
Dalmacie
Chorvatsko
7
article
Sněm dalmatský nepovolil však na škol
nákladu, takže jest nyní vydržována italským
spolkem »Lega nazionale«, jenž vydržuje také
italskou školu v Arbanasích u Zadru, v Šibe-
níku a právě nyní zakládá školu i v samém
Dubrovníku. Poněvadž spolek mnoho potřebuje
na svoji agitaci v celém chorvatsko-slovinském
přímoři a zvláště v Istrii s Terstem, obrátil se
na uvedené družstvo Dante Alighieri, v němž
jsou seskupeny všecky politické italské stranya
jehož členy jsou italští ministři, nejvyšší civilní
a vojenští hodnostové. Nevíme, kolik vynesla
messinská slavnost hmotné podpory, o tom však
nelze pochybovati, že »Lega nazionale« má za
sebou mohutné mravné pozadí veškeré italsk
intelligence i v samém království.
Dante Alighieri
Arbanas u Zadr
Šibe
Dubrovník
Istria
Terst
8
article
Úvažme nynís kromě toho ještě tyto dva
fakty: za Italy v naší řiši stojí rozvětvený tisk
židovsko-italský v Terstu, židovsko-německý ve
Vídni, a židovsko-maďarský v Pešti a dále že
chorvatskoslovinská většina v Přímoří má ode
dvou let pouze několik tříd jednoho chorvat-
ského gymnasia v Pazině; kdežto italská men-
šina má šest, a zcela nepatrný počet Němcův
pět středních škol. K tomu všemu přidejme
ještě nejnovější maďarskou bezohlednost v chor-
vatském přímoří a uznáme, že situaci Slovincův
a Chorvatův vůči Italům možno porovnati jen
se situací Slovákův vůči Maďarům a Polákův
vůči Prusům.
Vzdor takovému postavení Chorvaté a Sl -
vinci si nezoufají, ba v nejnovější době začinají
působlti melhodou, která může v krátké době
vyvolati celý převrat ve smýšlení slovanského
lidu a která by se zajistě výborně osvědčila ve
všech slovanských zemich, kde jest nám bojovati
o elementárná národní a politická práva. Methoda
ta jest v žom, že při každé příležitosti schází se
velký počet národní intelligence i v nejmenších
místech, aby se takto zřejmě ukázalo, že i Slo-
vané maji svoji intelligenci, jež pojí osud svůj
s osudem lidu. Zmínili jsme se již stručně
o velké manifestaci při otevření Národního domu
ve Vrbníku na ostrově Krku. Právě se dovidáme.
že zasloužilý stařec dr. Dinko Vitezič daroval
témuž Národnímu domu půjčených 15.000 k
a všechny své podíly, což učinila i většina akcio-
nářův.
Italos
Němcův
Slovincův
Chorvatův
Slovákův
Maďar
Polákův
Prus
Chorvat
Krek
doktor
Vitezič
Terst
Vídeň
Pešť
Vrbník
národní dom
9
article
Ještě významnější byla jináče velice skromná
slavnost, totiž otevření chorvatské čítárny v Mošče-
nicích ve východní Istrii (25. srpna). Všech
hostův bylo na 1200 a mezi nimi i dr. Herold,
jenž příjel z Opatije kočárem s celou malou
českou kolonii. Přítomnost tak četné národní
intelligence posílila ovšem tamní chorvatský.
velmi zanedbaný a italskými agitáte ry svedený
lid mnohem více, než celé hromady knih
novin. Slavnost v Moščenicích nabyla zvláštního
rázu i tím, že byla podnětem k velkým demon-
stracím v Kraljevici a v Bakru. Z obou téchto
přístavů chystalo se do Moščenic na 300 před-
ních uvědomělých vlastencův a vlastenek.
Výletnici žádali, aby parník »Uugaro Croaty«
vyvěsil chorvatský prapor a když žádosti jejich
nebylo vyhověno, zůstali na břehu, tak že ani
z Bakru ani z Kraljevic ani jeden cestujíel
tentokráte nevstoupil na palubu.
Za to však ihned na místě sebralo se pr
chorvatskou školskou matici (Družstvo sv. Cy-
rilla a Methoděje) 100 K a do Mošeénic byl
zaslán telegram, ličící příčinu nepřitomnosti
rozhořčení nad jednáním »Ungaro-Croaty«.
Nyní v celém chorvatsko-slovinském při-
moři začíná vření, které jen urychli národn
probuzení a posilní slovanskou posici tím více,
čím lépe se chápe nerozlučnost slovanské obrany
a slovanského vítězství nad Vltavou a na Adrii
doktor
Herold
Kraljevic
Baker
Croata
Adrie
Mošč
Istria
Opatije
Moščenice
Vltava
družstvo svatý . ca
UngaroCroata
10
article
Válka jihoafrická.
Příhody z jihoafrické války.
Pod titulem »Momentky z jihoafrické válkye
uveřejňuje »jenkheer« G. S. Sandberg, býv
pobočník generála Ludvika Bothy v holandské
revni »De Gids« řadu historek, v nichž pozná-
váme celou prostou a hrdinnou, často naivnl,
často též prohnanou duši burskou.
Sandberg vás poučuje, že mnoho pochybil
Burové při veškeré své statečnosti, že nebyl
vždy dosti bděli, že z krajní horlivosti upadali
do netečnosti a pak že byli zbytečně velk -
myslní a příliš lidští vůči Angličanům, kteří se
jim za to odměňují barbarstvím Kitchenerova
manifestu a jinými důkazy brutální bezohled-
Že mělo jihoafrické válčení též veselé
humoristické episody, tomu nasvědčují některé
anekdoty Sandbergem rozmarně vypravované-
Výtečné je vypravování o tom, jak starý, chromy
Bur zajal tři Angličany, z nichž jeden by
důstojníkem.
Příhoda
G S Sandberg
Ludvik Both
Gids
Sandberg
Burová
Angličan
Kitchenerův
Bura
11
article
Oddil Burů dal se náhle na ústup. Starý.
zchromlý Bur nemohl v čas dostati se ke svo
kobyle a opozdil se. Udržoval se za velkým
balvanem, když v tom uzřel blížící se dva vojáky
anglické s důstojníkem. Angličané byli vzhůru
s největší opatrností a když se přiblížili k úkryto
starého Bura, vykřikl tento hromovým hlasemt
»Hands up!« (Ruce vzhůru!)
Angličané překvapeni a zlekáni, poslechlia
odhodili pušky. Starý Bur, neopouštěje sveho
úkrytu, poručil Angličanům, aby kráčeli ku předu
Na to se dobelhal namáhavě ke svému konlkovi
a vystrouhal se na něj-
Důstojník zpozorovav, ale již pozdě, že se
vzdal takovému nepříteli, zvolal vztekle
»Pane bože, stát se zajatcem takového
mrzáka l«
Starý burgher klidně a spokojeně odved
zajatce do svého tábora.
Ohlásil se generálovi
»Generále, zajal jsem tři Angličany, jso
tamhle za naším stanem.«
»Tři zajatci? Dobrá ! Kolik vás bylo ?«
»Já sám, generále !«
»Jak, u čerta, jsi to provedl? Vždyť an
stát už nemůžeš, starochu.«
»To je pravda, generále. Ale já je napře
zpitoměl a pak jsem je vzal.«
V jiné kapitole líčí Sandberg, že rozkazy
vůdeů burských nebyly vždy na vlas plněny
Někdyť byly ty rozkazy dosti pošetilé. Tak za-
Angličan
bůh
Bura
Hands up
13
article
pověděl Joubert, že nikdo v jeho vojsku ne-
smí bráti jakoukoliv kořist.
Burové vnikli do okolí Eastcourtu, známého
v jižní Africe pro výtočný chov koní. Generá
Joubert, nijak se svým úborem nelišieí od
ostatních Burů, jel uprostřed svých důstojníko.
když potkal dva mladé muže, kteří vedli za
uzdy po dvou krásných, Angličanům uloupe-
ných hřebcích. Joubert zlostně se rozkřikl na
mladé bojovníky;
Co to znamená? Kde jste vzali ty kohat
Je to kořisť, co ?
Mladí Burové, nezastavivši se, pohlédl
přes rameno na neznáměho, který si dovolil tak
si na ně houknout a odpověděli:
»Co se zbytečně čertíš, starý blázne! Tam
co jsme vzali koně, ještě jich zbylo dost pro
tebe.«
Neméně zábavná je následující historka.
illustrující bodrost a demokratičnost v táboře
burských válečníků.
Válečná rada shromáždila se ve stanu
generála Bothy. Několik beden sloužilo generálům
a důstojníkům za stoly a židle. Botha seděl ve
své skládací železné posteli. Rokuje se o důle-
žitých věcech, bylo to v době nejtužších bojů
u Tugely. Náhle vstoupil do stanu šestnáctileiý.
holobradý jinoch.
»Dobrý den!« praví.
Členové válečné rady dívají se na vetřelce
a čekají co přináší.
»Je to stan generála Bothy?« táže se hoch
»Ano, synu «
»Je zde generál Botha ?«
»Ano, synu!«
»Poslyšte generále«, obrátil se hoch k vůdci,
»neviděl jsle náhodou hnědouše, který měl bllé
skvrny na předních nohách? Již dva dny h
hledám !«
Přítomní se dali do smíchu a generál, jako
vždy klidný a vlídný, odpověděl:
»Ne, lituji synu, neviděl jsem tvého koně.
»Ne? Tak odpusťte. Děkuji generále, dobrý
den, pánové !«
A členové válečné rady pokračují v př
rušeném rokování.
Za nejtužší mely v bitvě u Spionskopu
slyšel Sandberg charakteristickou rozmluvu.
Joubert
Burová
Angličan
Both
Sandberg
Eastcourt
Afrika
Spionskopa
14
article
Bítva tato, nejkrvavější z celé války, trvála šes
dní. Toho dne se bojovalo od svítání. Angličané
byli tak dobře kryti ve svých zákopech, že je
nebylo vidět, ač byli vzdáleni jen 200 metr
od posic burských.
»Kde jsou »červení«, kamaráde?« ptáse
muž z posily, přiblíživši se k soudruhovi, jenž
střílel od rána.
»Tamhle, zrovna před tebou. A je jich
tam! Vidíš tu skálu za tím malým keřem ?«
»Vidím.«
»Tam uzříš hlavu Angličana. Střilí velmi
dobře. Musil jsem před ním zalézt sem. Mám
jej na mušce, ale je on velmi hbitý, hned se
schová. «
»Podívej se, tamhle vidím jiného, na lev
od té skály. Abych mu poslal kulku !«
»Ne, můj starý, nestřilej na toho chudáka.
Je tam od rána. A prohnali jsme ho již dost
Dejme mu pokoj.«
Jiná episoda. Angličané a Burové pálí n
sebe ze svých úkrytů ve vzdálenosti asi 150
metrů.
V malém údolí mezi nimi leží dvě mrtvoly.
Angličan
Vidím
Musil
Burová
15
article
»To je hanba,« vykřikl mladý důstojník
burský, »že ti chlapi ,červení“ (Angličané) sve
nebožtiky ani nepochovávaji.«
A s dvěma muži odhodlal se uprostř
nejprudší střelby sejíti do údolí a odvlékl mrtvoly.
jež Burové pohřbili a nad nimi se pomodlili.
Veselejší je talo historka. Tři Burové měli
za úkol odvězti do Pretorie zajatého důstojníka
anglického, který byl pravým vojenským švi-
hákem, upjatý, prkenný, s monoklem na oku.
Burové, jako praví barbaři, posadili zajatce do
vozu první třídy. Po cestě si pochutnávali na
divném jídle, na sardinkách a na sladkém sy-
rupu. Nabídli Angličanovi. Ten odmitl a pravil
k Burovi, který uměl anglieky:
»Řekněte svým kamarádům, že syrup musí
kazit chuť ryb a oleje.«
Burové dali se do smíchu a odpověděli
»Řekni tomu Angliénnovi, že neví, co je dobré.«
Telegramy
Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) »Stand-
ardu« sděluje se z Pretorie ze dne 29. t. m.
»Koncem července bylo v koncentračních tá-
borech v Transvaalu celkem 62.479 osob,
Angličan
Burová
Pretorius
Burov
Londýn
Transvaal
Stand
16
article
mezi nimi 10.000 mužů, přes 23.000 žena
28.000 dětí v stáří od 1 do 12 roků. Do konce
července zemřelo 1067 osob, z nichž 860 dět
Z Paříže, 31. srpna. (C.-B.) »Echo d
Paris« ujišťuje, že dr. Leyds zakročil skutečně
před krátkou dobou u ministra zabraničníeh
záležitostí Deleasséen, aby umožnil schůzi cara
s presidentem Krügrem v Compiégne. Ale Del-
cassě namítal, že přítomnost Krügrova mohl
by zavdati podnět k demonstracím pro Bury.
jejichž ráz by se nesrovnával se slavností chy-
stanou na počest cara a carové. Dr. Leyds za-
kročil prostřednictvím legačního rady Van der
Houvena v téže záležitosti u hr. Lamsdorffa,
dánského ministra zahraničních věcl.
Z Kapského města, 30. srpna. (C. - B.
»Reuter. kanceláře sděluje: Burské o ddíly
pod velením Sheepersovým a Van-
den Herveovým pronikly dále n
jih přes Ondtshorne.
Dne 27. t. m. slyšeti bylo živou palb
jižně od Ondtshoru.
Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) Lor
Kitehener sděluje z Pretorie ze včerejška
Garret oznamuje, že u Lorbergu zajal Diella
Delareya, bratra velitelova a několik jinýeh
Burdv.
Z Londýna, 31. srpna. (C B.) »Re
kancelář« oznamuje z Klerksdorpu ze dne 24.
t. m.: Williamsův oddil v měsíci dorazil odtud
do Peringsu a zase zpět. Na výpravé té uko-
řistili Angličané veliký počet dobytka, vozův
pušek. 4 Burové byli usmrceni a 8 raněno. 1
se jich vzdalo.
doktor
Leyds
Sheepersův
Herveův
Kitehener
Pretorius
Garret
Diell Delareya
velitelův
Williamsův
Angličan
Paříž
Compiégne
Bura
Londýn
Burová
echo d Paris
Reuter
Lorberg
17
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
Telegransy.
Z Londýna, 31. srpna. (C.B.) »Times«
sdělují ze Šanchaje ze včerejška: Ve zprávě
o trestech, uložených za příčinou řeží v Hučau,
praví se, že setník, jenž byl za řeží na stráži,
byl 25. t. m. sťat. Guvernér jest prý hotov
potrestati přísně ještě 24 jiných měně vinných
účastníků řeží. Pokladnik provincie Yuančin
daofaj Pao, kteří jsou především vinni, opustili
nedávno Hančau, aniž byli degradováni. Pao
nalezá se dle doslechu na cesté do Sinanu.
Ostatně se nemyslí, že bude uložen jim trest
ostřejší, než sesazení s úřadu.
Z Basileje, 31. srpna. (Zvl. telg.) Roz-
hodnutí, zdaž prine Čun pojede do Berlína,
stane se v pondělí. Proslýchá se, že činský
císař sám by byl ochoten vyhověti německým
požadavkům, rádcově jeho že však prohlašují
že by bylo lépe, aby se prine vrátil do Číny
nežli aby se podrobil obřadu, jaký žádají
Berlíně.
n. Z Basileje, 31. srpna. Mezi princem
Čunem a Berlinem, resp. Pekinem, včera na
poprvě nevyméněny žádné depeše. »Jest to kli
před bouřkou«, vyjádřil se jeden z členův dru-
žiny princovy.« Co se mělo říci, řeklo se a nyní
musí nastati rozhodnutí.«
V posledních dnech došel dlouhý telegram
také od Lichunčana, obsah jeho se tají. Ujišťuje
se, že čínskému poselstvu sděleny byly nové
požadavky berlínské teprve z Janova. Kdyby
prý se tak bylo stalo již v Pekině, nebyl by
prý prine cestu do Evropy vůbec nastoupil
Pao
Čun
Čína
Londýn
Hučau
Sinan
Basilej
Berlín
Peking
Janov
Evropa
Times
18
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Zasedání říšské rady.
Z Vídně, 31. srpna. »Oesterre
chische Volkszeitung« sděluje;
Vláda má úmysl svol ati říš
skou radu na den 22. října. Minist
president dr. Körber má již vyhoto-
vený pracovní program pr
nastávající zasedání.
V první řadě mají býti parlament-
ně vyřízeny všechny státní roz-
počty, jež byly aktivovány n
základě § XIV. Táké sněmovně bude
předložen rozpočet na rok 1902.
Vláda přeje si také, aby byl vyřízen záko
o dani z jízdních lístkův a o ze-
mědělských družstvech. Vláda se
pokusí, aby vyrovnání s Uhra m
bylo již v nastávajícím zasedání vyřízeno.
Sněmovně bude rovněž podána osnov
reformy tiskového zákona, která
bude obsahovati zrušení záka zu
volné kolportá že
Zasedání potrvá nepřetržit
do Vánoc. Národních otá zek
vláda se nedotkne, avšak podáv
rozpočtové debatě prohlášen
o úpravějazykové otázky.
Pryč od Říma!
a. Z Litoměřic, 31. srpna. Po n
dělním katolickém sjezdu zdejším a po pro-
testním shromáždění německých nacionálu
přestoupilo zde 179 osob z katolictví k pro-
testantismu.
Barou Spaun.
Z Vídně, 31. srpna. Velitel námoř
nictva baron Spaun byl, jak povědomo, po-
zván císařem Vilémem k námořním ma-
névrům u Kielu. Týž však, zraniv si nohu
pádem na palubě, nemohí pozvání tomu vy-
hověti. Císař německý pozval jej pak k le-
tošním vojenským cvičením, kterých se baron
Spaun zúčastní.
Kníže bulharský ve Vídni.
Ze Sofie, 31. srpna. Kníže Ferdinand
bulharský přibude koncem září z Pišťan,
kdež mešká na léčení, k několikadennímu
pobytu do Vídně a bude při této příležitosti
míti poradu s hr. Goluchovským.
doktor
Körber
Uher
Spaun
Vilém
Kníže
Ferdinand
Vídeň
Řím
Litoměřice
Kiel
Sofie
Pišťany
19
article
Uherské poměry.
Z Pešti, 31. srpna. »Pesti Naplo
tvrdí: Bývalý ministerský předseda baron
Bánffy prohlásil, že bude ve Starém Budíně
kandidovati jako opposiční kandidát a že
jest přesvědčen, že na jeho program bude
zvoleno nejméně 10 poslanců, což mu umožní
aby v příšti sněmovně samostatnou opposiční
politiku prováděl.
ch. Z Pešti, 31. srpna. Zpráva, ž
sněmovna bude rozpuštěna dne 9. září, po
tvrzuje se ted
Carovy cesty.
er. Z Paříže, 31. srpna. V námořni
ckých odborných kruzích se tvrdí, že přístav
Dunkerk k přistání carského loďstva nebyl
dobře vyvolen, poněvadž na tomto pobřeží
právě v září zuřívají prudké bouře, takž
jest obtížné, ano nebezpečné, by tu kotvily
válečné lodi.
Z Paříže, 31. srpna. (C. B) » Agenee
Havas« sděluje: Petrohradská depeše ozna-
čuje za den příjezdu carských manželů do
Francie den 18. září. Ráno dne toho se-
tkají se s presidentem Loubetem na širém
moři proti Dunkerku. Program zůstává
v celku nezměněn, tak jak již byl sdě
len. Dne 19. záři bude car přítomen zá
věrečním manévrům, 21. září vojenské pře-
hlídce. Zdaž car použije dne 20
září, pro nějž v programu ni
není určeno, knávštěvě Paříže
není ještě známo.
Pest Napnout
Bánffa
Carův
Agenee Havas
Pešť
Budín
Paříž
Francie
ž sněmovna
20
article
Balkánská politika.
u. Z Bukurešti, 31. srpna. »Vostok-
píše, že rumunské sympatie k trojspolku za-
kládají se jen na tom, že ruská diplomacie
vzbudila nedůvěru k Rusku. List prohlašuje,
že první podmínkou, aby balkánské staty
přilnuly k Rusku, jest, aby Rusko podporo-
valo hospodářské zájmy jejich.
Týrání v německém vojsku.
n. Z Berlína, 31. srpna. Setník ka-
merunského ochranného sboru, Besser,
jehož opětné nelidské týrání černošských vo-
jáků vzbudilo své doby v Německu — také
ve sněmu — ostré posudky, byl v přeličení
před vojenským soudem, z většiny tajném,
odsouzen na 7 měsíců vazby na pevnosti,
uznáno ale, že si tuto vyšetřovací vazbou již
odpykal. Obžaloby z přečinu proti bezpeč-
nosti života podřízeného jednoho vojáka byl
Besser sproštěn.
Anglie a Rusko v Persil.
w. Z Londýna, 31. srpna. Ze Simly
telegrafuje se »Timesům«, že dle listu Foleye,
zástupce indické čajové společnosti ve Vých.
Persii, tamní obchod s indickým čajem ve-
lice trpí. Perská cla jsou vlastně vybírána
Rusy, indičtí kupci prý také jsou přesvěd-
čeni, že ruská vláda jest v Persi
všemocna a britský vliv že ni
neplatí. Foley žádá, aby zkusila to brit-
ská vláda v Teheranu nátiakem, poněvadž
jinak nejen zmíněný obchod s čajem bude
zničen, ale také mínění domorodcův, ze
ruský vliv jest v Persii všemohoucí, bude
míti také v Indii nemilé politické účinky.
Ruska
Besser
Rus
Bukurešť
Rusko
Berlín
Německo
Anglie
Londýn
Simla
Persie
Indie
Timesy
Vostok
21
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 31. srpna. (C.-B.) Uherský
předseda ministerstva Koloman Szell přijel
sem dnes ráno z Pešti a byl přijat o 10. hod.
dopol. císařem v delším slyšení, načež mě
poradu s drem. Körbrem. Také ministr Fejer-
váry byl císařem ve slyšení přijat.
Dle depeše loď »Císařovna a královn
Marie Terezie« přibyla k třídennímu pobytu
do Čemulpa. Na lodi jsou všichni zdrávi.
— Přibyla sem deputace pruskéh
gardového pluku granátnického, jehož majite-
lem jest císař František Josef, v čele s nově
jmenovaným plukovníkem Ravenem.
Zejtra představí se císaři, odpoledn
bude pak ji na počest v Schönbrunnu ho-
stina, již zúčastní se též Beck a Krieg
hammer.
— Princ Eugen Maximilian Romanovský
vévoda z Leuchtenburgu zemřel dnes v
2. hod. odpoledne.
Z Pešti, 31. srpna. (C.-B.) Szell přiby
večer do Rátotu.
Szell
Fejer
Marie Terezia
Přibyl
František Josef
Raven
Beck
Krieg
Eugen Maximilian
Vídeň
Pešť
Schönbrunn
Leuchtenburg
22
article
»Pester Lloyd« zvěděl, že král ru-
munský v pondělí přijede do Vídně.
Z Paříže, 31. srpna. (C.-B.) M.-p.
Waldeck-Rousseau vrátil se sem dnes. —
V úterý bude za předsednictví Loubetov
ministerská rada.
— Místokrál egyptský přibude sem tyto
dny k několikadennímu pobytu.
Ze Štutgartu, 31. srpna. (C.-B.) Dl
telegramu sem došlého princ Heřman Sasko-
Koburský dnes v Berchtesgadenu zemřel.
Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) »Times
sdělují z Tangeru: Sultán odročil na ne-
určitou dobu přeložení dvora do Fezu.
Z Cařihradu, 31. srpna. (C.-B.) Sul-
tán příjal po selamliku německého zástup
sv. p. z Wangenheimu a na to rumunského
zástupce Derussia ve slyšení.
Z Atlén, 31. srpna. (C. -B.) Vlád
dementuje zprávu o zřízení ruské lodní sta-
nice v Piraeu.
Z Lissabonu, 31. srpna. (C.-B.) N
rejdě lagoské kotví teď 46 anglických a
portugalských lodí vojenských. Král Karel
jenž včera na palubě admirálské lodi zúčast
nil se hostiny, dnes pozval anglického admi
rála a důstojníky k hostině na své yachtě
Ze Šanchaje, 31. srpna. (C.-B.) V
slanec Matun, jenž japonskému císaři má
vysloviti politování nad loňským zavražděním
člena japonského vyslanectva v Pekině, odjel
dnes přes Nagaraki do Tokia.
Lloyd
Rousseau
Heřman Saska
Karel
Vídeň
Paříž
Berchtesgaden
Londýn
Tanger
Cařihrad
Sula
Wangenheim
Tokio
Derussia
23
article
Opět žádný »spiklenec« anarchi-
stický.
Z Pešti, 31. srpna. (C. B.) »Uherská
telegrafická kancelář« zvěděla z kompetent
ních míst, že v Debrecíně zatčený Antonín
Tosh jest simulantem a potulným pomocníkem
holičským a že netřeba ho vůbec vážně bráti
Vlašsko-chorvatský konílikt.
z Říma, 31. srpna. (C.-B.) Dekretem
pověřen byl dnes advokát Cinffo prozatímní
správou koleje sv. Jeronyma. Podle »Tri
buny« převzal ještě večer řízení její. O z-
lobě rektorem proti dalmatským Vlachům
podané jednati se bude 4. z áří.
Praetor měl dnes další rozmluvu s jich
vůdcem Alacevicem. Kanovník Vilich,
jenž byl mezi Dalmatinci, kter
se chtěli ústavu zmocniti, by
arcibiskupem barským suspe
dován z výkonu duchovních
funkci svých a uloženo mu, by se
neprodleně domů vrátil. Dalmatinci
poslali arcibiskupu telegrafický protes.
Tosh
Dekret pověřit
svatý . Jeronym
Vilich
Pešť
Debrecín
Vlašsko
Řím
24
article
Ruské lodi v Terstu.
Z Terstu, 31. srpna. (C.-B.) Dnes
o 14. hod. ráno připluly do jižního přístavu
ruská loď dělová »Chrabrij« (velitel fregatní
kapitán Schein) a ruská torpédová loď »Abrek«
(velitel fregatní kapitán Čeničev) k pobytu
asi desetidennímu. O 8. hod. ráno vyměněno
s pobřežní batterií při vztýčení vlajky asi
18 výstřelů na pozdrav. O 412. hod. dopol.
navštívil jistý fregatní kapitán, zastupuje vo-
jenské a námořnické přednosty, velitele ru-
ského loďstva středomořského. Když lod
opouštěl, vyměněny byly opět obvyklé vý-
střely na pozdrav
Franko-turecký konflikt.
Z Cařihradu, 31. srpna. (C.-B.) M-
nistr zahraničných věcí Tevfik paša dodal
včera Bapstovi opis telegramu, zaslaného
Portou tureckému vyslanci v Paříži, ve kte-
rém Porta žádá francouzskou vládu za
opětné zahájení diplomatických styků a sli.
buje, že sporné záležitosti budou uspokojivě
vyřízeny.
Z Rambouilletu, 31. srpna. (C. - By
President Loubet přijal dnes francouzského
vyslance v Cařihradě Constansa a přizval
jej k snídaní.
Schein
Tevfik paša
Loubet
Terst
Franca
Cařihrad
Paříž
Rambouillet
Čeničev
25
article
Edvard VII.
Z Kodaně, 31. srpna. »Ritzauova kan-
celář« oznamuje z nejlepšího pramene : Král
Edvard VIl. přibude sem ke dni 9. září.
Čilský president.
Z Nového Yorku, 30. srpna. (C.-B
Ze Santiaga oznamuje se, že kongres pro
hlásil zvolení Riesca za presidenta chilského
za platné. Riesco ujme se úřadu až 18.
září.
Poměry finské.
Z Helsingforsu, 31. srpna. (C. - By
Mimo »Dagligt Allehanda« bylo ještě dvanáci
jiných časopisů buď zastaveno anebo byla
jim dána úřadní výstraba.
Zápletky jiho-americké.
Z Nového Yorku, 30. srpna. (C.- B.)
»Evening Journalu« sděluje se z Quita, že
kolumbijští povstalci nalezají se dle doslechu
na hranicích Kolumbie na dozoru vládního
vojska. Očekává se bitva v krátké době.
Z Nového Yorku, 30. srpna. [C. By
Kapitán americké vojenské lodi »Machias«
telegrafoval z Colonu: Navštívil jsem Panamu
a Colon. Poblíže železnice neobjevilo se žádné
vojsko povstalců. Není pravděpodobno, že
doprava bude přerušena. Pověst, že ameri-
cký majetek jest ohrožen, jest nesprávna.
Edvard VII
Ritzauův
Kodaň
Nový York
Santiago
Helsingfors
Quito
Kolumbie
Panama
kongres
Dagligt Allehanda
Král Edvard vít
Evening journal
Colon
26
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 31. srpna. (C.-B.) Dnes do-
poledne byla ministerstvem obchodu svob. p.
Callem zahájena jubilejní výstava klubu
průmyslníků pro zařizování bytů.
ch. Z Pešti, 31. srpna. »Peštská uherska
komerční banka« ohlásila včera zdejšímu hlav-
nímu ústavu rakousko-uherské banky zásilku
160 kg zlata v mineích.
st. Z Pešti, 31. srpna. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000
za cen o 5 h vyšších. Znamenala pšenice
tisská 80 kg K 8.221, 79.4 kg K 8.1713, 79 k
K 8.15, 78.5 kg K 8.— zluta, 78. 3 k
K 7.95, 77.5 kg K 7.8714, 76 kg K 7. 60 s po-
vázkou, z okoli Pešti 78 kg K 8.1219, 77 kg
K 7.80, biharská 76 kg K 7 1213, čabská 79 k
K 8.15, biharská 76 kg K 712h%, snětivá,
stolno-bělehradská 79.5 kg K 8 121%, 78 kg k
8029, banátská 77.8 kg K 7 87 šmasská
76.8 kg K 8.10, tolnav! kg K 8 021,
dunajsko-földvarská 77.7 ka K 807. bučská
77 kg K 80214, okanižska 73 kg K 7.85, srbská
75.5 kg K 7.55; žito K 6.55, 6.70;
ječmen K 5.95, 6.20; oves K 6.50,
6.70; kukuřice 5.20.
Na terminovém trhu z počátku
pevno na lepši obchod effektivní, pozdépe i liknavo
na velký dovoz zboží.
K večeru znamenala pšenice dle mei-
národní usance na měsíc říjen K 796, dle
uherské usance na říjen K 7. 98, dle mezinárodní
usance na duben K 8.37; žito na říjen K 6.71,
žito na duben K 7.02, oves na řijen K 6.38,
oves na duben K 6.75, kukůřice na srpen
K 5.16, na září K 5.16, na květen K 5.11,
tepka na srpen K 13. 80.
Na plodinovém trhu bez ob-
chodu. Ceny nezměněny.
Počasí: krásné.
Z Bukurešti, 31. srpna. (C.-B.) Zdr-
votní rada zkrátila karanténu v Sulinu z deset
dní na pět.
Z Londýna, 31. srpna. (C.-B.) »Times
oznamují z Limy ze dne 29. t. m., že jistý
americký syndikát zakoupí mědéné doly v Cerro
de Pacco.
Vídeň
Pešť
K 7.95
Bukurešť
Londýn
Lima
Cerro jít Pacco
komerční banka
ní ústav rakouskýuherský banka
kg
021
Times
27
article
Zúřadních zpráv.
Zúřadních zpráv.
Potvrzené stanovy. C. k. místodržitelstn
království českého schválilo stanovy těchto spolků:
Místních odborů Národní jednoty severočeské pro
Malou Čermnou, Horní Radechov, Vysokou Srbskou
a Slavíkov, státoprávního klubu »Neodvislost« v Ml.
Boleslavi, odboru klubu českých turistů v Praze,
rolnicko-čtenářské besedy v Trnavce, spolku pro
znovuzřízení bývalého kostela gothického u sv. Víla
v Soběslavi a sboru dobrovolných hasičů ve Vestci.
Zapsané firmy. U soudu obchodníhov
Praze: Česká společnost pro obchoda
průmysl papírnický. G. Wiesner, Dur-
fek a spol.« v Praze. Obchodní společnost. pod
touto českou firmou zaěla 1. července t. r. a jsou její
veřejnými účastníky Gabriel Wiesner, Alois Wiesne
mladší a Václav Jahodář v Praze a MUDr. Otakan
Duffek ve Světlé nad Sázavou. Společnost zastupují
a firmu podepisují první tři a to vždy dva z nich
společně.
Zapsané firmy (na Moravě). U krajského
soudu ve Znojmě: »Fr. Suchánka zeť«. (také po
německu) v Náměšti. Majitelům firmy je P'etr Buča,
obchodník se smíšeným zbožím tamtéž.
G Wiesner
Wiesner
Wiesne
Václav jahodář
MUDr
Otakan Duffek
Suchánek
Mala Čermná
Horní Radechov
Slavíkov
Boleslav
Praha
Soběslav
Vestec
Světlá nad Sázava
Morava
Znojmo
Náměšť
U soud obchodníhov Praga
Český společnost
28
article
Dary a příspěvky.
Dary a příspěvky.
(Složeno mimo pokladnu »Národních Listůe
Na pomník j řed. Ant. Janů
(na jeho rovu) v Ml. Vožici přispěli dle III. výkazu)
Pan Petr Hubálek ze Žamberka, sbírkou 11 K,
Jan Jireš, pošt, administrátor ve Velké Zdobnicí
5 K, p. J. A. Jindra, ředitel měšť. školy v Kamenici
n. L. 2 K. p. Fr. Votruba, ředitel měšť. školy v Chru-
dimi, sbírkou 11 K, p. Rich. Branžovský, c. k. pro-
fessor při zemské školní radě 10 K. K tomu dle uve-
řejněného výkazu II. K 152.20, úhrnem K 191.20. —
Další dary přijímá Jon. Krafka, učitel v Mál. Vožite
Janů
Hubálek
Jireš
Jindra
Votruba
Rich
Branžovský
Jon
Krafka
Vožice
Žamberk
Velká Zdobnice
Francie
Mál