ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 96461e00-661b-11dc-a1c8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 60, place 117, org 10, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
1. září 1901.
4 masthead
Číslo 241.
5 article
Sanštmus. abychom s Raisem se vyjádřili — hu rakrutýrka. sp dorrrv o takovou nezbytností, jako pro nocn, a. A ptejme se těch tatiků, jinak řádně vlastenecké povinnosti své plnících (maminek lépe se neptatí). proč dcerku, která doma vychodila s nejlepším prospěchem V. obecnou, neb třeba II. měšťan- skou, a tam v České Lipě, v Chomutově neb jinde, sedl ve čtvrtě třídě, vzrostlá a statečná jako nevěsta, mezi jedenáctiletou drobotinoua s pláčem po pololeti si odnáší trojky a čtyrky na zpravě — proč vlastně tedy do Němecji poslal, proč těch svých těžce nastřádaných 30—40 K měsíc jako měsíc posílá tomu občán- kovi, neb her lérerovi, v uzavíraném území, kde dcerku má ubytovánu, aneb ctihodné matce představené toho kterého kláštera, uslyšíte udi- venou námitku, že přece se rozumí samo, že »holka musí umět německy«. Proč nevyhnu- telně to musí umět, když jí nehodlají rodiče provdat do Némec, ani ji tam dát do služby, ba když přec ani kýžená šarže kaprálská, pro kterou hoši »musí umět německy«, na ni nečeká, je záhada, kterou probádat ještě nikomu se ne- podařilo, kterou žádný z těch milých tatíku ani řešit se nepokouší, jda slepě za příkladem sou- sedovým a za zvykem v okolí jeho zakoře- něným.
Rais Český Lipa Chomutov Němec
6 article
Němčině, které si holčina z pobytu v Něm- cích chatrnou zásobu přinese, se obětuje rok, dva roky a to právě ta léta, která pro duševní a télesný vývoj děvčete jsou nejdůležitější.v době, kdy z dítěte v dívku dospívá, je vytržena z rodného ovzduší, přesazena do půdy, kde vše na ni chladem dýše, kde o zdraví její nikdo nedbá, kde nikdo jí nepotěší, nikdo neporadív pochybách a stesku, nikdo jí nepoví moudré slovo o povinnostech živola, nikdo upřímně se nepokouší v mladou duší její vložit símě pra- vdy a dobra. Němčině obětuje se tak často zdravi duše a těla, vždyeky vzdělání věcné. Co by za rok, 2 roky, ztrávené ve škole hospodyňské, neb v některé z našich škol prů- myslových a pokračovacích si nastřádala taková dcerka z hospodářství neb z rodiny řemeslnické a p. vědomostí praktických, znalostí a zručností pro život potřebných a budoucí hospodyni ne- zbytných ! V českém ovzduší, zejmena tam, kde řádně spravované internáty návštěvu školy usnadňují a doplňují, by povaha její přirozeně se rozvinula a vrátivši se, nebyla by tou bledo krevnou slečinkou, která na vsi nevi, s kým se družit, která odvykla práci na vzduchu, ale jiné řádně se nenaučila, neumějíc si ani kousek po- třebného prádla neb oděvu pořádně přistřihnout, která zapomněla, čemu se ve škole domácí z če- ské mluvnice a z českých dějin naučila a ne- umí již ani souvisle po česku se pomodlit.
Německo
7 article
myslí zpola česky a zpola německy, pokud vů- bec myslit si neodvykla. Při tom si jí ten drobet krásné němčiny, chomutovské neb českolipské ještě ke všemu dost brzy vykouří a zbude zní jen rmut oněch dojmů, národní vědomí porušu- jících, které tam na územi němectvím prosáklém bezděky vnímala. Český tatik může mít pak bezpečně vědomí, že svými aspoň 1000 koru- nami docela zbůhdarma obohatil pokladnu cti- hodných školních sester neb některého věrného voliče Wolfova.
Wolfův
8 article
Je-li poměr jiný a lepší v těch výlučněj- ších kruzích českého venkova, které chceme representačními nazvati? Také pro dcery těchto kruhů je dnes postaráno jak eo do vzdě- lání tak co do vychování v ústředí českém. A přece i zde, kde vzdělání by mělo rodiče přenést přes zakořeněné staromodní zvyklosti, ř v těchto kruzích, které již po příkladu ciziny by měly mít širší a hlubší názor o významu dívčí výchovy, u nich, ne jinak než u oněch prostých a skromnějších, je to němčina a zase němčina a vedle ni ovšem frančina, piano a trochu ručních prací, co s doplňovacím vzdě- láním dívky, povinnou školu vybyvší, za to- tožné se považuje. Jen ústředí je arciť jiné, ve kterém vzdělání takové se vyhledává — je o ústředí to chytře postaráno klášterními se- strami a držitelkami světských pensionátů v Dě- číně, Chotětově, na Smíchově, jinde ještě v královské Praze samé. Máme v Praze učiliště městské. Vyšší dívčí škola, jejíž osnova důmyslně je přizpů- sobena vzdělávaeím potřebám vrstev, o nichž právě mluvíme, která se nese nepokrytým du- chem českým, stojíc na stanovisku samostatném a autonomním, kteréhož si dovedla obhájit na rozdíl oproti všelikým, po vídeňském předpisu upraveným lyceím — nemělli by počet jejích žákyň z venkova českého být dvoje, trojnásob tak značným jak jest, u srovnání s počtem českých děvčat v pražských soukromých ústa- vech klášterních a světských, jichž vyučovacíi obcovací řečí je němčina? Dnes, kdy první český pensionát k vyšší dívčí škole u volném svazku se družicí, již čtvrtý rok působí, není pro rodiče již ani té výmluvy, že je do oněch německých ponsionátů vede spolehlivá výchova a požadavkům jejich odpovidající opatření.
Chotětov Smíchov Praha
9 article
Vracíme se v duchu zase k dobám, kdy paní Honorata Zapová, Fričová, Amerlingová spolu s prozíravými paedagogy uvažovaly o divčí výchově v duchu národním. Nemohlo se jim tehda jednat ovšem o nie jiného než o výchovu pro život rodinný a společenský. Význam této výchovy není dnes menší nežli tehda, třeba proud doby i k nám přinesl snahy emaneipační a otevřel ženám cestu k různému studiu od- bornému, k samostatnému uplatnění a samo- statné existenči vedoucímu. Vedle těch, které z nutnosti nebo záliby tomu onomu jednostrannému studiu se věnují zbývá, bohudík, napořád a ve všech kruzích národa dost děvčat, které se vdají a u krbu rodinného přirozené své působiště naleznou. Že je důležito, aby též ty dcery českých rodičů, které kdysi mají zaujmout místo po boku vzdě- laných mužů, které mají býti schopny státi se vychovatelkami svých dětí a tak duševními vůdci příštích generací, aby tyto budoucí české paní nabyly vzdělání, které výši úkolů těchto jest sourodé a všestranně odpovídá výši poslání těchto paní ve společnosti národní — o tom dnes mělo by být mezi námi méně pochyby nežli bylo přeď padesáti roky. Resultáty, které tak často máme příležitost poznati, zřejměji než slova dokazují, že neblaze pověstné vyučování v něměleích pensionátech zdejších, povrchné a ledabylé, jehož karakteri- stiku podává provolání českých dam z r. 1848 výše námi citované, v podstatě dnes není lepším ani hlubším, ale že za poměrů, jak dnes se
Honorata Zapová Fričová Amerlingová
10 article
vyvinuly, škoda, která nečeskou výchovou tolika dcer českých nám vzniká, je ještě pronikavější než tehdy pysa. I jakou závěrou tody skončíme tuto smutnou kapitolu? Tím vyzváním, aby se české dívky neučily německy? Takovým radikalismem by- chom v tu chvíli nepřišli v čas, rozhodnutí tak pronikavě musily by provázet jiné poměry ve- řejného života a chvíle vzrušenější nežli jsou ty, v kterých na ten čas žijeme. Naučivše se cizímu jazyku, nebereme proto ještě na sebe cizotu. Nechť učí se německy ty, kdož k tomu mají čas a prostředky, nechť se učí jazyku na- šich nejbližších sousedů praktickou, racionelní methodou, jako se učí jiným slovanskýma cizím jazykům, ale nikoli s obětováním všeho jiného, nikoli na úkor opravdového vzdělání a nikoli v ústředí, kde s jazykem zároveň ně- mectví, neb ne-li to, tož lhostejnost k vlastní národnosti a nedba řečí mateřské do útlých duší dívčích se vkládá. Školní rok ještě nepočal, snad nepřicházíme pozdě a neobrací se snad zcela marně naše epištola k českému svědomí českých rodičů. Snad vzruší trochu větší všímavost vůči zlo- zvyku dosud vlažně políranému, který i se sta- noviska národohospodářského pro nás rok co rok ztrátu znamená. A není snad přece ještě nedostatečnou ta organisace národní, kteráž při- pouští, aby zatím, co jednou rukou s nasazením ohromných oběti se zachraňují drobné děti menšin v uzavřeném území před školou ně- meckou, druhou rukou těmže školám německým jsme ze srdce Čech dobrovolně a ochotně po- dávali, co nejlepšího máme — naše dcery ?
Čechy
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Po sjezdě frýštáckém.. »Přeglond« praví, že sjezd frýštácký nebyl manifestací tak dalekosáhlou (protičeskou), jak svolavatelé doufali. Poslové slezští dr. Michejda a kněz Svěží sjezdu se nezúčastnili z velmi závažných důvodů. Bylť sjezd sezván za tím účelem, aby vyvolal ostrou válku mezi Čechy a Poláky ve Slezsku a pp. Michejda a Svěží nechtěli mít účastenství v takové akci bez dorozumění s Kolem polským. Nebezpečno jest vrhati taková hesla, jako vrhali svolavutelé frýšťá- ckého sjezdu, a jmenovitě, jakoby Polákům hro- zilo od Čechů mnohem větší nebezpečenství než od Němcův, a jakoby proto především s Čechy válčiti náleželo. Kdyby Polácí slezští dali se za hlasem mladých zapálenců, jako p. Frydel a j, kdož rozvijejí takové názory politické, položení jejich bylo by ještě mnohem obtížnějším, nebot by měli proti sobě dva nepřátele« Čechya Němce. Mějme naději — končí list — že slezšt Čechové zaujmou naproti našim rodákům právě tak umírněně položení, na jakém se usnesl frý- štácký sjezd naproti nim, a bylo by nejlépe, kdyby zapanovalo tam všestranné porozumění.« I my si toho upřímně přejeme, ale ne- můžeme nepoznamenati, že i tito umírnění hla- sové polští, jako hlas »Přeglondu«ý slezským Čechům křivdí. List praví, že nářky Poláků na Čechy jsou spravedlivé a že při posledním po- pise obyvatelstva čeští hospodáři zapisovali svou polskou čeleď za Čechy. Nevíme o tom, al dejme tomu, že tak dělali: což je to proti tomu, že c. k. političtí úřadové na Slezsku celé obce české šmahem přepiso- vali za Poláky?
Posl doktor Michejda Polák Čecho Němcův Němec Čechy Slezsko
12 article
Poslední popis obyvatelstva věru nejméně toho zasluhuje, aby se Čechové a Poláci k vůli němu rozbratřili. Poláci vědí, že pravidla tohoto popisu proti všem zvyklostem skutečné statí- stické vědy byla vládou stanovena za tím účelem, aby počet Čechův uměle byl stlačen anebo i vy- mazán všude, kde Čechově jako menšina žijou mezi jinými národnostmi. Tak bylo ve smišených okresích v Čechách i na Moravě, v Dolních Rakousích a Vídní, tak byloi ve Slezsku. Takovým popisem obyvatelstva měla býti stvo- řena naší národnosti nepříznivá půda, na kterou jsme měli býti vábeni i honěni, abychom ji uznali za právní půdu k vyrovnání s Němci. Nařikajíli i Poláci na poslední popis oby- vatelstva, nuže, nechť se věrně spojí s námi, aby nejprvé výsledků tohoto popisu nemohlo být užíváno jako statistického materiálu pro naši kapitulaci, a druhé, aby příští popis dál se podle pravidel ve vzdělaných a právních státech ustálených. Bude pak poslouženo nejen nám, nýbrž i Polákům. Sesílení propagandy v Chorvatsku Velký tábor katolické propagandy v Chor- vatsku, odkůdž podniká rozjezdy po Bosněa Hercegovině i po všem slovanském Balkáně. bude velmi sesílen řádem jezovitským, jenž za nedlouho zbuduje si v Záhřebě klášter a kostel. Městská rada plán schválila a hned zahájeny přípravné práce ke stavbě. Jezovitský klášter s kostelem bude na Palmotičově ulici. Základ bude položen počátkem října. V severním křidle kláštera bude zřízen prostranný sál, kde se ko- návati budou katolické sjezdy a kongregace. Stavbu provede podnikatelstvo: Pilar, Mallya Banda.
Čecho Polák Čechův Němec Pilar Čechy Morava Dolní Rakousy Vídeň Slezsko Chorvatsko Chor Balkán Záhřeb Palmotičov ulice
13 article
Hrabě Stanislav Badeni. »G. Nar.« oznamuje: »Není pochybnosti, že hr. Stanislav Badení nebude na novo jme- nován zemským maršálkem království halič- ského. Postavení hr. Badenia bylo otřeseno již tehdy, když hr. Pininský povolán byl na úřad haličského náměstníka. Mezi náměstníkema zemským maršálkem byly mrzutosti; ač tajeny, byly veřejným tajemstvím. Katastrofy peněžných ústavů lvovských, při kterých jmeno Badenu často bylo opakováno, nezlepšily otřesené polo- žení Stanislava Badena. Vypravuje se, že císař za processu Zimova vyslovil se k tehdejšímu ministru Rubrovi: Nechci už o Badenech ani slyšet! Jmenování hr. Ant. Vodzičkého tajným radou v předvečer voleb sněmovních je vý- mluvnou známkou, že ve Vídni trvá nálada Badenům nepřiznivá a že sice náměstník z dvornosti ponavrhne mocnáři na hodnost zem- ského maršálka i Badena, avšak návrh ten že bude zamitnut. Náměstník Pininský bude se starati, aby zemským maršálkem jmenován byl kníže Ondřej Lubomírský. Z mnoha příčin byla by to volba nejšťastnější. Ale frakce krakovská, která ne- málo se přičinila k podkopání Badenů, ráda by dostala na křeslo maršálkovské jednohoz svých: hr. Ondřeje Potockého anebo hr. Anto nína Vodzického.
Baden Stanislav Badení Badenio Pininský Zimův Lubomírský Potocki Vídeň Baden Anta
14 article —Z vahraničná
—Z vahraničná PolitIK Zpravy zan. V Praze, 3 1. srpna.
Praha
15 article Stížnosti Poláků na katolickou
Stížnosti Poláků na katolickou církev. V Borbenu ve Vestfálech konal se minulou neděli sjezd Poláků. Z řečníků p. Viktor Gim zický z Geršede stěžoval si na orgány středu (katolicko-německé), jak proti Polákům vystu pují jako pomocníci pangermanismu. »My Po lácis, pravil, »dáváme každému, což jeho jest, ale nehodláme se vzdáti své národnosti k vůli tomu, že je to horoucím přáním hakatistů svět- ských i duchovních, katolických i masonských. My Poláci máme v úctě každého kněze, ale prosíme, aby nám kněží byli skutečně duchov- ními otei a rádci, sice bychom se rozhodně museli opříti tomu, kdyby některý z kněží, na- učivších se polsky, chtěl té znalosti jazyka na- šeho zneužívati k tomu, aby nás odvedl od pě- stování polských národních zvláštností.« Srovnáme-li, že katolická eírkev v Německ rozhodla se vydati Poláky na pospasy germani saci, s jejím tajným úkladem o rozdělení země české a Bukoviny, máme před sebou nepochybný důkaz, že katolická církev dosud a vědomě koná germanisaci služby proti Slovanůma římskorgermanská jednota proti Slovanůmje nezničitelným historickým faklem,
Polák Gi
16 article
Nezdar dobytěí intriky naproti Srbsku. Kdykoli za posledních 12 let v Srbsku do- stala se k veslu vláda národní, Maďaři působili proti ní nesnázemi, kleré činii srbskému ob- chodu s dobytkem. V Srbsku o ničem nevěděli a v Pešti najednou uheršti velerináři našli na srbském dobylku, tam doveženém, nějakou na- kažlivou nemoc. Hned byl dovoz srbského do- bytka zakázán. Srbská vláda prolestovala, na- stala tahanice, přišel Milan, srbskou, Maďarům nepohodlnou vládu svrhl — a bylo po dobylčím moru v Srbsku. I tentokrát uherský ministr obchodu p. Da- rányi sáhl k tomuto osvědčenému prostředku. Jak jsme již oznámili, uherští veterináři v Pešt našli na jednom hovězím kuse, ze Srbska do- vezeném, nakažlivou nemoc plic. Konstatování nemoci stalo se nezákonným způsobem, v ne- přítomnosti veterináře srbského. Uherská vláda vydala obvyklý zákaz. Vládá srbská protestovala a zaručila se, že v celém Srbsku žádné nakaž- livé nemoci není. Zároveň vyzvala srbská vláda uherskou, aby do Srbska vyšlala své veterináře, aby se přesvědčili, že je tomu tak. Uherská vláda octla se v skřípci. Ozná- mila do Bělehradu, že po zaručení srbské vlády »prozatím« zákaz zrušuje a že své veterináře do Srbska pošle dne 25. t. m. Ale ani toho dne, aní dosud nepřišli. Vidno, že uherská vláda nemá chuti hlouběji zabřídati do blamáže. naone ai ni
Maďar Milan Srbsko Pešť Bělehrad
17 article
Žádná amnestic. Oznámili jsme, že se jednalo v ministerské radě francouzské o udělení amnestie odsou- zencům státního soudu, totiž Guerinovi, Derou- lědovi, Habertovi a Lur Salucěsovi. K nej- většímu překvapení celé francouzské veřejnost přinesl nyní »Le Matin« článek, inspirovany vládou, kde s určitostí, vylučujieí veškeré po- chybnosti, praví se, že žádný z těchto »nebez- pečných odpůrců republiky« amnestován nebude ač vysoké kruhy (rozuměj presidenta Loubela za to se přimlouvaly. »La libre Parole« pral ve svém dnešním úvodním článku, že se tak stalo na návrh páně Waldelc kův.
Guerin Habert Salucěs Loubel Dera Le Matin Le libre
18 article Protiřeholní zákon ve Francii.
Protiřeholní zákon ve Francii. Až dosud bylo podáno vládě francouzské 22 žádostí různých řeholi za svolení k pobytu ve Francii. Vkolk O válčeni v jižní a střední Americe dochází podrobnosti velmi málo. A i tysi značně odporují. Sdělení nejnovější, zaslaná přes Nový York, prostě zaznamenáváme. Pravi se, že kolumbijští povstalci jsou mnohem četnější než stoupenci vlády. To bylo ovšem i dříve již tvrzeno. Povstalci vyčkávají prý ale s rozhodu- jícími operacemi, až se jim od presjdenta vene- zuelského Castra dostane s důstatek zbraní. Zatím napadli město Buenu Venturu a ohrožují i Pa- namu. Na druhé straně ale i povstalci vene- zuelští, kteří, jak známo, sledují pravý opak nežli povstalci kolumbijští, vykazují úspěchy obsadili provincii Pachinu Kritické poměry v Kapsku. Poslanec kapský Merrimon, jenž byl nedávno Angličany zatčen, zaslal před tím ještě do Evropy dopis, datovaný 6. srpna ze Stelen- boschu. Bývalý kapský kancléř pokladu líčí tu krisi, v jakéž se kapská osada vinou Angličanů ociťuje. Chamberlain lhal, když tvrdil, že si v Kapsku na uvalení válečného práva nikdo ne- stěžuje. On, Merrimon, i vůdce afrikandrů Soner i jiní opět již a veřejně tak učinili, j s o u tě v Kapsku zakázány všecky ve- řejné schůze a teprve nedávnio po- staven byl před vojenský soud po- slanec, sotva 50 (anglických) mil od Kap- ského města sídlici, jen proto, že mě pobliž sebe 50 lidí a že zdálo se, ja- koby se shromažďovali na pomoc Burům. Jiný poslanec byl deportován jen proto, že se zdráhal vstoupřti do městské stráže. Parlament kapský jest suspendován a anglická vláda činí opatření proti- zákonná a vydává peníze, jak se ji zlíbí, bez souhlasu lidu. Tolík Merrimon, jehož hlas An- gličané zatčením prostě již potlačili. Nezůstal ale sám u pravdivém vylíčení věcí kapských.
Castro Angličan Chamberlain Francie Amerika Nová York Kapsko Evropa Stelen Kapa Buen Ventura kapský Merrimon Merrimon Tolík Merrimon
19 article
Také zprávy »KöI. Ztgu.« z Kapského města doslé potvrzují, jak jsme již telegrafieky zazna- menal, že jest tam nespokojenost všeobecná a že se tam poměry pro Angličany velice zhor- šily. Veliké znepokojení budí zvláště též, že Angličané ozbrojují stále více míšenců kafer ských, ačkoliv tito opětně se již vzbouřili prot bělochům, jimž právě ale vojenské úrady angli- cké dávají zbraně odnímáti. Přes tato zoufalá opatření Angličanů uhájili ale Burové operačnt obvod svůj mezi Kapským městem a Port-Elisa bethem, i dostává se jim tu stále nových posil Ostatně také sám anglický jeden dů stojník, jehož dopis »Westminster Gazetfe« uve- znzkuša notvrzuje, že všichni kapští Ho- vrr lanďané přejí věcí Buru a 2v mnozí již chopili se zbraní. Infor- mační služba Burů, píše důstojník ten dále, jest výborná; maji nadto i přímo nadbytek koní, kdežto Angličané mají jich nedostatek. Muži v burském oddílu Fouchébvě maji na př. po 2 až 3 koních k disposici. Důstojník tento soudí, že by Angličané mohli Bury zdolati, jen kdyby s podařilo všechny koně Burů, klisen nevyjí- maje, pobiti neb ukořistiti. Jest to však možnoh
KöI Angličan Burová Elisa Westminster Bura
20 article
Jaký div, že i střízlivější Angličané tušl již, že »drobná válka« pro Albion neblaze skončí a že volají po včasném míru i za cenu koncesí pro Bury. Tak tři největší kře- sťanská vyznání v Anglii, anglikán- ské, svobodné a římsko-katolické, vydala s po- lečné provolání, v němž žádá se za ob- novení míru v jižní Africe. Praví se v něm »My, podepsaní, pokládáme za povinnost svoji, osvědčiti křesťanskou naši víru prohlášením, že — za prvé — dle zásad spravedlnosti velikost národa není dána rozšiřováním jeho území, za druhé, že tytéž mravní zákony platí pro národy jako pro jednotlivce, za třeti pak, že všeliká dobývačnost jest proti učení Kristovu. Protož ve jmenu toho, jenž nešťastníky může utěšiti a jenž svobodu hlásá, zatím žádáme, aby Burům nabídnuty byly ta- kové podmínky míru, jež mohou býti jimi při- jaty, aniž by obětovali svou čest.« Provolání opatřeno jest již tisíci podpisů.
Angličan Kristův Bur Bura Anglie jižní Afrika
21 article
Pařížskému »Journalu« oznamují z Amste- rodamu: »Bylo to několik dní po pohřbu paní Krügerové, manželky presidenta jihoafrických republik, když tento obdržel od svých příbu- zných lakonickou telegrafickou zprávu, jež byla podána v portugalském městě Lourencu Mar- quezu a která zněla: »V neděli jsme pohrbili tetu Sannii, co máme dělati s domem?« Pre- sident Krüger ihned odpověděl: »Číěte v bibli kapitolu 7, verš 19. a 20.« Svaté písmo pak praví na zmíněném místě: »Neboť hlava rodiny není přítomna v domě; odcestovalať na cesty daleké; vzalať peníze do ruky své; ale vrátí se přec v den ustanovený do s vého domova« »Journal« k tomuto výroku podo- týká: »Jest v tom kus tragiky, neboť případný citát tento podává nám krásný doklad srdnaté a stále doufající duše starcovy a jeho nezlomné důvěry v konečný šťastný výsledek zoufalého boje a svobodu a bylí.« Prine Čun a čínské poselstvo bo v Basileji- Němečtí důstojníci střežící čínské poselstv v Basílejí, opatřili si občanské oděvy a odlo- žili uniformy. Pro poselstvo dovezeny dva va- gony zavazadel, tato složena vesměs v hotelu su tří králů«, kdež poselstvo bydlí. Soudía ze všeho toho, že poselsto tak brzy z Basíleje neodjede. Prine Čun hotelu téměř ani ne- opoušti.
Krüger Lourenc Mar Basilej
22 title
Volební ruch.
23 article
žžl eno
24 article
Od úterka jsou vypsány nové volbyí po slanců sněmu království českého. Tím dnem po čala tedy offieiálně volební kampaň. Je to letos vlastně už druhá. První, volb poslanců do rady řišské, stihly počáteční dny nového století pouze svým zakončením. Jaká bude nynější kampaň voleb zemských? Mnohým, přemnohým záleží na prognose prů- běhu nastávajících voleb pro zemský náš par lament. Je jisto, že pro letošní volby zemské jev se na všech stranách trvalý zájem. Je to po- chopitelno a přirozeno. Kdyby o volby zájem se nejevil, kdyby v zemi naší nebylo ruchu, k volbám tihnoucího, kdyby panoval klid, byl by ten klid nezdravý, klid lenivosti a lhostej- nosti, první předzvěst politické dekadence, ba snad. i občanského úpadku. Bohudik, předvolební ruch již drahnou dobu u nás máme. Hojný a rozvětvený, zasahující do všech těměř českých volebních okresů. Ale ruch ten širší veřejnosti není znám. Nebyl stavěn na odiv ne z tajnůstkářství, ani z nesdílnosti, dokonce pak nikoli z autokratičnosti jakéholi formy. Je- dině ohledy laktické rozhodovaly, takové takti- cké ohledy, kterým každá strana hovi a jež každý rozumný, věci znalý, politický přítel uznává. Z příprav předvolebních dospíváme už k stadiu příprav volebních, ke vlastní předehře ko- nečného hlasování voličstva. Organisují se šiky, z porad vycházejí kandidáti a v čase nejkratším budou kandidáti vážného, vznešeného úřadu po slaneckého měřiti na veřejných tribunách svoje schopnosti a voličstvo podrobovati je bude své kritice.
25 article
Dle vší pravděpodobnosti bude letošní vo- lební kampaň míti v přírovnání k minulosti změ- ob něný vzhled. Proti obmýšlenému jednotnému postup stran národních snaží se zejmena česká strana agrární upraviti situaci jinou. Předevčírem ko- nala se v Praze důvěrná porada štábu strany agrární. Po úradě odebrali prý se zástupcové této strany pp. Jos. Dürich z Kláštera, J. Sy rový z Horek a J. Pražák k zástupci strany staročeské p. JUC. Janu Sedlákovi se žádostí, aby působil k tomu, by strana staročeská v kuri mést jmenovala své kandidáty proti kandidátům národní strany svobodomyslné. Jsme jisti, že naše veřejnost dovede o věc úvahu svou si učiniti. Dle organisace národní strany svobodomyslné jen důvěrníci kandi dáty vybírají s navrhují. Mnoho kandidátů jiz pro letošní volby Uímto způsobem navrženo, ale nikdo nesmí říči, že by kterákoli instituce strany byla sbor důvěrnický nutila k některému kandi- dátu svému. Za to je otázkou, lzelli totéž říci o stra- nách jiných. A k tomu právě zření majíce, kon statujeme jen, co příšlo na jevo o agrárnicky staročeských námluvách. si Úkolem národní strany svobodomyslné je. jíti se vším lidem českým v před k metě na šich nedotknutelných politiekých ideálů v duchu pokroku, obecného rozvoje národních sil a — pouud bude možno — v jednotě. Nic jiného strána nežádá na stoupencíel svých, než aby sobě zůstali věrni co do pokro
Dürich Sedlák Praha Horka
26 article
kovosti, v příchylnosti k ní a v tom, co nás vésti může k lepšímu příští. Volby do sněmu král. českého v ná- rodně smíšených okresích volebních. Tvůrci ssnravadlivých« volebních řádů pro volby do říšské rady a do sněmu zemského zařadili ně- které ryze české okresy soudní, neb ryze če- ská města do volebních skupin německých, kde české hlasy nepřijdou k platnosti a čeští voličoné bývají přehlasováni. Tak na př. město Jilem- nice voli s německou Roketnící, která má více voličů a tudíž vždy zvoli kandidáta německého. České město Police nad Me- tují volí s německým Trutnovem Broumovema bývá ovšem také přehlaso- váno : rovněž české, neb převahou české soádní okresy poličský n. M., manetíns ký, českokrumho vský, z polovice české okresy horšovotýnský, kašpersko- horský, které zařaděny jsou do skupin ně- meckých, Ku platnosti nepřijdou četné hlasy české ve venkovských okresích litoměti- ekém, lovosickém, lanškrounském, vimperském, stříbrském, stod- ském, kaplickém, postoloprtské m, cihvalšinském a j. okresích tak jako ve městě Českém Dubě, kde jest Čechů po- lovice. O městech jako Liberci, kde při prvém pokusu, totiž při lednových volbách do říšské rady, beze vší agitace bylo odevzdáno 180 hlasů pro sčitacího kandidáta českého, Litoměřieích, Lovosicích, Ústí nad Lab., Teplicích, Mostě, Hor. Litvínově, Bílině, Žatci, Hodkovicích, Čes.
Čecho Litoměřiee Jilem Český město Police nad I Trutnov Český dub Liberec Lovosice Ústí nad Laba Teplice Most Litvínov Bílina Žatec Hodkovice
27 article
Krumlově, Prachaticích, Vimperku, Podmoklech, Děčíně, České Lípě, Chomutově, Karlových Va- rech, Kaplici, Vrchlabí atd., kde jest také dosti českých voličů, ani nemluvíme. Při volách do sněmu, jako do říšské rady bývá postaven če- ský kandidát jen zřídka kde; nejvýše v Jilem- nici, Polici n. M., na Policku, Krumlovsku, Prachaticku. Čeští voličové, vědouce předem, že se svým kandidátem neprorazí, k volbě ani nejdou, jinde — čehož neschvalujeme — k volbě se dostaví a odevzdávají své hlasy kandidátu té strany německé, která se jim zdá býti »smířl- vější«, aby pomohli poraziti stranu, která příkře proti nám stojí. Ovšem pak po volbě se pře- svědčí, že německý Petr jest tak německýma nám nepřátelským jako německý Pavel. Tolo stanovisko rozhodně odsuzujeme jako nezdravý zjev a rovněž nemůžeme schváliti, když čeští voličové zůstávaji doma, Němcům volně pole ponechávajíce, aby pak za »ryze »německé« volební okresy mohli prohlašovati i ty městské skupiny roketnickou, jilemnickou, venkovské jako hroumovskou, litoměřickou, vimperskou, kra- mlovskou a j. Jest potřebí, jinou taktiku volit. Všichni čeští voličové — a to i tam, kde jest jich sebe menší počet — mají dostaviti se k volebnímu osudí, aby odevzdali svě hlasy kandidátům sčítacím a tím provedli důkaz, že ani ta za »kerndajě« vyhlášená města, jako jsou Most, Teplice, Liberec, Trutnov, Prachatice,
Krumlovsko Prachaticko Petr Pavel Němec Krumlov Prachatice Vimperk Podmokly Děčín Chomutov Karlová Virginie Kaplice Vrchlabí Jilem Policko Tolo Most Teplice Liberec Trutnov Český lípa
28 article
Český Krumlov, Litoměřice, Český Dub atd. ne- jsou německá, ale že mají sílné menšiny českě, také české poplatniky, české voliče, již mužně, otevřeně ke své národnosti se hlásí. V Prase utvořil se z menšinových pracovníků »Ná- rodní výbor menšinovýsy který hodlá vydati kandidštní listinu pro smíšeně okresy volební. V jižních a západních Čechách jsou kandidáti již ustanovení, v Rudohoří bude nej- spíše postaven jediný společný kandidát sčítaei pro všecky městské a venkovské okresy, ležíei mezi Labem na jedně, Chomutovem a Žatcem na druhé straně. Akci povede zde nejspíše poli- tický spolek »Barák« v Teplicíeh. Jest zapo- třebl, aby také v ostatních volebníchi okresích, zejmena v Jilemnici, Polici n. M., na Polieku, Litoměřicku, Lanšk rounsku, Čes. Dubé, Hodko- vicích, Liberci a j. čeští voličové dohodli se na sčílacím kandidátu a agitaci zahájili, aby ani jediný hlas český se neztratil. Neché čask hlasy imponují, nechel jich počíem dokáže se, že Čechové všdde jsou a ani mozi Němci s neztratili. Jmena kandidátů buďtež oznámena co nejdříve p. JUDru. Jos. Stumpfovi, obhájci ve věcech trestních v Praze, v Krakovské ulici č. 19 n.; týž přijímá též jiné dopisy a dotazy, voleb v krajích převážně německých se týka- jíeí. Letošní volby jsou nad jiné důležité také proto, že venkovští voličové nebudou více volit prostřednictvím volitelů, ale přímo a tím způ- sobem objeví se české hlasy také tam, kde dříve nebylo možno prosaditi ani jediného vo- litele českého, jako na Duchcovsku, Bilinsku, Mostecku, Teplicku, Ústecku, Liberecku, Stod- sku, Postoloprtsku, Trutnovsku, Jabloneckun.
Barák Čes Dubý Čecho Němec Stumpf Český Krumlov Litoměřice Čechy Rudohoří Chomutov Žatec Jilemnice Litoměřicko Liberec Praha krakovský ulice Duchcovsko Teplicko Ústecko Liberecko Stoda Postoloprtsko Trutnovsko Český Dub Hodko
29 article
Ní, Děčínsku, Chabařovicku a v jiných jestě okresích. Zejmena jest třeba, aby sčítací kan- didáti ještě pro tyto skupiny byli ustanoveni: a) pro volební okresy měst: 1. Jile mi nitcie, Roketnice; 2. Trutnov, Broumov, Poli cle n. Metují; 3. Liberec (volí tři poslance) ;4. Litoměřice, Lovosice; 5. Jablonec n. N., Hlod- kovice, Český Dub, Smržuvka; 6. Ústí n. L., Teplice; 7. Most, Bílina, Horni Litvínov; 8. Děčín, Podmokly, Čes. Kamenice, Chřibská; 9. Česká Lipas 10. Žatec, Kadaň a j. b) pro venkovské okresy: 1. litomněřický, lovosický, úštěcký; 2. broumovský, polický n. Miet, teplický; 3. lainškrounský, králický, ro- kytnický; 4. mostecký, jirkovský, Hora sv. Ka teřiny; 5. teplický, duchcovský, bílinský;6. ústecký n. L., chabařovický; 7. liberecký, ja- blonecký n. N., tannvaldský; 8. žatecký, posto- 0oa loprtský; 9. dubský a štětský a j. Kandidátem do zemského sněmu za skupinu měst LišovTřeboň-Týn nad Vlt. ustanoven na schůzi důvěrníků všech tří jme- novaných mést, jež konala se dne 30. t. m. v Besedě česko-budějovické, Antonín Ma- děra, notář a starosta města Lišova, stoupenee strany svobodomyslné. Z Ústí nad Orl. Důvěrníci národní strany svobodomyslné a zástupcové města Ústí n. Or. navrhli za kandidáta poslanectví pro sněm zem- ský svého dosavadního poslance pana K ard Adámka, přísedícího zemského výboru.m Z Litomyšle. Městská rada i důvěrnlci národní strany svobodomyslné v Litomyšli usňesli se na opětné kandidatuře dosavadního svého zástupce p. JUDra. Jo s. Flolřt a, a tajemník pražské obchodní komory as říšského poslance. Z Poličky. Důvěrníci národní strahy svo- bodomyslné i zástupeové města Poličky usnesl se na kandidatuře p. JUDra. Josefa Fořta, říšského a svého dosavadního zemského poslance. vntobun * y
ma Adámek Fořt Děčínsko Chabařovicko Trutnov Broumov Metuje Liberec Litoměřice Lovosice Jablonec Teplice Most Bílina Děčín Podmokly Čes Chřibská Žatec Kadaň LišovTřeboň Týn nad Vltava Lišov Ústí nad Orlický Ústí Or Litomyšl Polička Český Dub Horn Litvínov Smržuvka Hora svatý . Ka