2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Sanštmus. abychom s Raisem se vyjádřili —
hu rakrutýrka.
sp dorrrv o
takovou nezbytností, jako pro nocn, a.
A ptejme se těch tatiků, jinak řádně vlastenecké
povinnosti své plnících (maminek lépe se neptatí).
proč dcerku, která doma vychodila s nejlepším
prospěchem V. obecnou, neb třeba II. měšťan-
skou, a tam v České Lipě, v Chomutově neb
jinde, sedl ve čtvrtě třídě, vzrostlá a statečná
jako nevěsta, mezi jedenáctiletou drobotinoua
s pláčem po pololeti si odnáší trojky a čtyrky
na zpravě — proč vlastně tedy do Němecji
poslal, proč těch svých těžce nastřádaných
30—40 K měsíc jako měsíc posílá tomu občán-
kovi, neb her lérerovi, v uzavíraném území, kde
dcerku má ubytovánu, aneb ctihodné matce
představené toho kterého kláštera, uslyšíte udi-
venou námitku, že přece se rozumí samo, že
»holka musí umět německy«. Proč nevyhnu-
telně to musí umět, když jí nehodlají rodiče
provdat do Némec, ani ji tam dát do služby,
ba když přec ani kýžená šarže kaprálská, pro
kterou hoši »musí umět německy«, na ni nečeká,
je záhada, kterou probádat ještě nikomu se ne-
podařilo, kterou žádný z těch milých tatíku ani
řešit se nepokouší, jda slepě za příkladem sou-
sedovým a za zvykem v okolí jeho zakoře-
něným.
Rais
Český Lipa
Chomutov
Němec
6
article
Němčině, které si holčina z pobytu v Něm-
cích chatrnou zásobu přinese, se obětuje rok,
dva roky a to právě ta léta, která pro duševní
a télesný vývoj děvčete jsou nejdůležitější.v
době, kdy z dítěte v dívku dospívá, je vytržena
z rodného ovzduší, přesazena do půdy, kde vše
na ni chladem dýše, kde o zdraví její nikdo
nedbá, kde nikdo jí nepotěší, nikdo neporadív
pochybách a stesku, nikdo jí nepoví moudré
slovo o povinnostech živola, nikdo upřímně se
nepokouší v mladou duší její vložit símě pra-
vdy a dobra. Němčině obětuje se tak často
zdravi duše a těla, vždyeky vzdělání
věcné. Co by za rok, 2 roky, ztrávené ve škole
hospodyňské, neb v některé z našich škol prů-
myslových a pokračovacích si nastřádala taková
dcerka z hospodářství neb z rodiny řemeslnické
a p. vědomostí praktických, znalostí a zručností
pro život potřebných a budoucí hospodyni ne-
zbytných ! V českém ovzduší, zejmena tam, kde
řádně spravované internáty návštěvu školy
usnadňují a doplňují, by povaha její přirozeně
se rozvinula a vrátivši se, nebyla by tou bledo
krevnou slečinkou, která na vsi nevi, s kým se
družit, která odvykla práci na vzduchu, ale jiné
řádně se nenaučila, neumějíc si ani kousek po-
třebného prádla neb oděvu pořádně přistřihnout,
která zapomněla, čemu se ve škole domácí z če-
ské mluvnice a z českých dějin naučila a ne-
umí již ani souvisle po česku se pomodlit.
Německo
7
article
myslí zpola česky a zpola německy, pokud vů-
bec myslit si neodvykla. Při tom si jí ten drobet
krásné němčiny, chomutovské neb českolipské
ještě ke všemu dost brzy vykouří a zbude zní
jen rmut oněch dojmů, národní vědomí porušu-
jících, které tam na územi němectvím prosáklém
bezděky vnímala. Český tatik může mít pak
bezpečně vědomí, že svými aspoň 1000 koru-
nami docela zbůhdarma obohatil pokladnu cti-
hodných školních sester neb některého věrného
voliče Wolfova.
Wolfův
8
article
Je-li poměr jiný a lepší v těch výlučněj-
ších kruzích českého venkova, které chceme
representačními nazvati? Také pro dcery
těchto kruhů je dnes postaráno jak eo do vzdě-
lání tak co do vychování v ústředí českém.
A přece i zde, kde vzdělání by mělo rodiče
přenést přes zakořeněné staromodní zvyklosti,
ř v těchto kruzích, které již po příkladu ciziny
by měly mít širší a hlubší názor o významu
dívčí výchovy, u nich, ne jinak než u oněch
prostých a skromnějších, je to němčina a zase
němčina a vedle ni ovšem frančina, piano a
trochu ručních prací, co s doplňovacím vzdě-
láním dívky, povinnou školu vybyvší, za to-
tožné se považuje. Jen ústředí je arciť jiné,
ve kterém vzdělání takové se vyhledává — je
o ústředí to chytře postaráno klášterními se-
strami a držitelkami světských pensionátů v Dě-
číně, Chotětově, na Smíchově, jinde ještě
v královské Praze samé.
Máme v Praze učiliště městské. Vyšší
dívčí škola, jejíž osnova důmyslně je přizpů-
sobena vzdělávaeím potřebám vrstev, o nichž
právě mluvíme, která se nese nepokrytým du-
chem českým, stojíc na stanovisku samostatném
a autonomním, kteréhož si dovedla obhájit na
rozdíl oproti všelikým, po vídeňském předpisu
upraveným lyceím — nemělli by počet jejích
žákyň z venkova českého být dvoje, trojnásob
tak značným jak jest, u srovnání s počtem
českých děvčat v pražských soukromých ústa-
vech klášterních a světských, jichž vyučovacíi
obcovací řečí je němčina? Dnes, kdy první
český pensionát k vyšší dívčí škole u volném
svazku se družicí, již čtvrtý rok působí, není
pro rodiče již ani té výmluvy, že je do oněch
německých ponsionátů vede spolehlivá výchova
a požadavkům jejich odpovidající opatření.
Chotětov
Smíchov
Praha
9
article
Vracíme se v duchu zase k dobám, kdy
paní Honorata Zapová, Fričová, Amerlingová
spolu s prozíravými paedagogy uvažovaly o divčí
výchově v duchu národním. Nemohlo se jim
tehda jednat ovšem o nie jiného než o výchovu
pro život rodinný a společenský. Význam této
výchovy není dnes menší nežli tehda, třeba
proud doby i k nám přinesl snahy emaneipační
a otevřel ženám cestu k různému studiu od-
bornému, k samostatnému uplatnění a samo-
statné existenči vedoucímu.
Vedle těch, které z nutnosti nebo záliby
tomu onomu jednostrannému studiu se věnují
zbývá, bohudík, napořád a ve všech kruzích
národa dost děvčat, které se vdají a u krbu
rodinného přirozené své působiště naleznou. Že
je důležito, aby též ty dcery českých rodičů,
které kdysi mají zaujmout místo po boku vzdě-
laných mužů, které mají býti schopny státi se
vychovatelkami svých dětí a tak duševními
vůdci příštích generací, aby tyto budoucí české
paní nabyly vzdělání, které výši úkolů těchto
jest sourodé a všestranně odpovídá výši poslání
těchto paní ve společnosti národní — o tom
dnes mělo by být mezi námi méně pochyby
nežli bylo přeď padesáti roky.
Resultáty, které tak často máme příležitost
poznati, zřejměji než slova dokazují, že neblaze
pověstné vyučování v něměleích pensionátech
zdejších, povrchné a ledabylé, jehož karakteri-
stiku podává provolání českých dam z r. 1848
výše námi citované, v podstatě dnes není lepším
ani hlubším, ale že za poměrů, jak dnes se
Honorata Zapová
Fričová
Amerlingová
10
article
vyvinuly, škoda, která nečeskou výchovou tolika
dcer českých nám vzniká, je ještě pronikavější
než tehdy pysa.
I jakou závěrou tody skončíme tuto smutnou
kapitolu? Tím vyzváním, aby se české dívky
neučily německy? Takovým radikalismem by-
chom v tu chvíli nepřišli v čas, rozhodnutí tak
pronikavě musily by provázet jiné poměry ve-
řejného života a chvíle vzrušenější nežli jsou
ty, v kterých na ten čas žijeme. Naučivše se
cizímu jazyku, nebereme proto ještě na sebe
cizotu. Nechť učí se německy ty, kdož k tomu
mají čas a prostředky, nechť se učí jazyku na-
šich nejbližších sousedů praktickou, racionelní
methodou, jako se učí jiným slovanskýma
cizím jazykům, ale nikoli s obětováním všeho
jiného, nikoli na úkor opravdového vzdělání a
nikoli v ústředí, kde s jazykem zároveň ně-
mectví, neb ne-li to, tož lhostejnost k vlastní
národnosti a nedba řečí mateřské do útlých
duší dívčích se vkládá.
Školní rok ještě nepočal, snad nepřicházíme
pozdě a neobrací se snad zcela marně naše
epištola k českému svědomí českých rodičů.
Snad vzruší trochu větší všímavost vůči zlo-
zvyku dosud vlažně políranému, který i se sta-
noviska národohospodářského pro nás rok co
rok ztrátu znamená. A není snad přece ještě
nedostatečnou ta organisace národní, kteráž při-
pouští, aby zatím, co jednou rukou s nasazením
ohromných oběti se zachraňují drobné děti
menšin v uzavřeném území před školou ně-
meckou, druhou rukou těmže školám německým
jsme ze srdce Čech dobrovolně a ochotně po-
dávali, co nejlepšího máme — naše dcery ?
Čechy
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Po sjezdě frýštáckém..
»Přeglond« praví, že sjezd frýštácký nebyl
manifestací tak dalekosáhlou (protičeskou), jak
svolavatelé doufali. Poslové slezští dr. Michejda
a kněz Svěží sjezdu se nezúčastnili z velmi
závažných důvodů. Bylť sjezd sezván za tím
účelem, aby vyvolal ostrou válku mezi
Čechy a Poláky ve Slezsku a pp. Michejda a
Svěží nechtěli mít účastenství v takové akci bez
dorozumění s Kolem polským. Nebezpečno jest
vrhati taková hesla, jako vrhali svolavutelé frýšťá-
ckého sjezdu, a jmenovitě, jakoby Polákům hro-
zilo od Čechů mnohem větší nebezpečenství než
od Němcův, a jakoby proto především s Čechy
válčiti náleželo. Kdyby Polácí slezští dali se za
hlasem mladých zapálenců, jako p. Frydel a j,
kdož rozvijejí takové názory politické, položení
jejich bylo by ještě mnohem obtížnějším, nebot
by měli proti sobě dva nepřátele« Čechya
Němce. Mějme naději — končí list — že slezšt
Čechové zaujmou naproti našim rodákům právě
tak umírněně položení, na jakém se usnesl frý-
štácký sjezd naproti nim, a bylo by nejlépe,
kdyby zapanovalo tam všestranné porozumění.«
I my si toho upřímně přejeme, ale ne-
můžeme nepoznamenati, že i tito umírnění hla-
sové polští, jako hlas »Přeglondu«ý slezským
Čechům křivdí. List praví, že nářky Poláků na
Čechy jsou spravedlivé a že při posledním po-
pise obyvatelstva čeští hospodáři zapisovali svou
polskou čeleď za Čechy. Nevíme o tom, al
dejme tomu, že tak dělali: což je to proti
tomu, že c. k. političtí úřadové na Slezsku
celé obce české šmahem přepiso-
vali za Poláky?
Posl
doktor
Michejda
Polák
Čecho
Němcův
Němec
Čechy
Slezsko
12
article
Poslední popis obyvatelstva věru nejméně
toho zasluhuje, aby se Čechové a Poláci k vůli
němu rozbratřili. Poláci vědí, že pravidla tohoto
popisu proti všem zvyklostem skutečné statí-
stické vědy byla vládou stanovena za tím účelem,
aby počet Čechův uměle byl stlačen anebo i vy-
mazán všude, kde Čechově jako menšina žijou
mezi jinými národnostmi. Tak bylo ve smišených
okresích v Čechách i na Moravě, v Dolních
Rakousích a Vídní, tak byloi ve Slezsku.
Takovým popisem obyvatelstva měla býti stvo-
řena naší národnosti nepříznivá půda, na kterou
jsme měli býti vábeni i honěni, abychom ji
uznali za právní půdu k vyrovnání s Němci.
Nařikajíli i Poláci na poslední popis oby-
vatelstva, nuže, nechť se věrně spojí s námi,
aby nejprvé výsledků tohoto popisu nemohlo
být užíváno jako statistického materiálu pro
naši kapitulaci, a druhé, aby příští popis dál se
podle pravidel ve vzdělaných a právních státech
ustálených. Bude pak poslouženo nejen nám,
nýbrž i Polákům.
Sesílení propagandy v Chorvatsku
Velký tábor katolické propagandy v Chor-
vatsku, odkůdž podniká rozjezdy po Bosněa
Hercegovině i po všem slovanském Balkáně.
bude velmi sesílen řádem jezovitským, jenž za
nedlouho zbuduje si v Záhřebě klášter a kostel.
Městská rada plán schválila a hned zahájeny
přípravné práce ke stavbě. Jezovitský klášter
s kostelem bude na Palmotičově ulici. Základ
bude položen počátkem října. V severním křidle
kláštera bude zřízen prostranný sál, kde se ko-
návati budou katolické sjezdy a kongregace.
Stavbu provede podnikatelstvo: Pilar, Mallya
Banda.
Čecho
Polák
Čechův
Němec
Pilar
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
Vídeň
Slezsko
Chorvatsko
Chor
Balkán
Záhřeb
Palmotičov ulice
13
article
Hrabě Stanislav Badeni.
»G. Nar.« oznamuje: »Není pochybnosti,
že hr. Stanislav Badení nebude na novo jme-
nován zemským maršálkem království halič-
ského. Postavení hr. Badenia bylo otřeseno již
tehdy, když hr. Pininský povolán byl na úřad
haličského náměstníka. Mezi náměstníkema
zemským maršálkem byly mrzutosti; ač tajeny,
byly veřejným tajemstvím. Katastrofy peněžných
ústavů lvovských, při kterých jmeno Badenu
často bylo opakováno, nezlepšily otřesené polo-
žení Stanislava Badena. Vypravuje se, že císař
za processu Zimova vyslovil se k tehdejšímu
ministru Rubrovi: Nechci už o Badenech ani
slyšet! Jmenování hr. Ant. Vodzičkého tajným
radou v předvečer voleb sněmovních je vý-
mluvnou známkou, že ve Vídni trvá nálada
Badenům nepřiznivá a že sice náměstník
z dvornosti ponavrhne mocnáři na hodnost zem-
ského maršálka i Badena, avšak návrh ten že
bude zamitnut.
Náměstník Pininský bude se starati, aby
zemským maršálkem jmenován byl kníže Ondřej
Lubomírský. Z mnoha příčin byla by to volba
nejšťastnější. Ale frakce krakovská, která ne-
málo se přičinila k podkopání Badenů, ráda
by dostala na křeslo maršálkovské jednohoz
svých: hr. Ondřeje Potockého anebo hr. Anto
nína Vodzického.
Baden
Stanislav Badení
Badenio
Pininský
Zimův
Lubomírský
Potocki
Vídeň
Baden
Anta
14
article
—Z vahraničná
—Z vahraničná
PolitIK Zpravy zan.
V Praze, 3 1. srpna.
Praha
15
article
Stížnosti Poláků na katolickou
Stížnosti Poláků na katolickou
církev.
V Borbenu ve Vestfálech konal se minulou
neděli sjezd Poláků. Z řečníků p. Viktor Gim
zický z Geršede stěžoval si na orgány středu
(katolicko-německé), jak proti Polákům vystu
pují jako pomocníci pangermanismu. »My Po
lácis, pravil, »dáváme každému, což jeho jest,
ale nehodláme se vzdáti své národnosti k vůli
tomu, že je to horoucím přáním hakatistů svět-
ských i duchovních, katolických i masonských.
My Poláci máme v úctě každého kněze, ale
prosíme, aby nám kněží byli skutečně duchov-
ními otei a rádci, sice bychom se rozhodně
museli opříti tomu, kdyby některý z kněží, na-
učivších se polsky, chtěl té znalosti jazyka na-
šeho zneužívati k tomu, aby nás odvedl od pě-
stování polských národních zvláštností.«
Srovnáme-li, že katolická eírkev v Německ
rozhodla se vydati Poláky na pospasy germani
saci, s jejím tajným úkladem o rozdělení země
české a Bukoviny, máme před sebou nepochybný
důkaz, že katolická církev dosud a vědomě
koná germanisaci služby proti Slovanůma
římskorgermanská jednota proti Slovanůmje
nezničitelným historickým faklem,
Polák
Gi
16
article
Nezdar dobytěí intriky naproti
Srbsku.
Kdykoli za posledních 12 let v Srbsku do-
stala se k veslu vláda národní, Maďaři působili
proti ní nesnázemi, kleré činii srbskému ob-
chodu s dobytkem. V Srbsku o ničem nevěděli
a v Pešti najednou uheršti velerináři našli na
srbském dobylku, tam doveženém, nějakou na-
kažlivou nemoc. Hned byl dovoz srbského do-
bytka zakázán. Srbská vláda prolestovala, na-
stala tahanice, přišel Milan, srbskou, Maďarům
nepohodlnou vládu svrhl — a bylo po dobylčím
moru v Srbsku.
I tentokrát uherský ministr obchodu p. Da-
rányi sáhl k tomuto osvědčenému prostředku.
Jak jsme již oznámili, uherští veterináři v Pešt
našli na jednom hovězím kuse, ze Srbska do-
vezeném, nakažlivou nemoc plic. Konstatování
nemoci stalo se nezákonným způsobem, v ne-
přítomnosti veterináře srbského. Uherská vláda
vydala obvyklý zákaz. Vládá srbská protestovala
a zaručila se, že v celém Srbsku žádné nakaž-
livé nemoci není. Zároveň vyzvala srbská vláda
uherskou, aby do Srbska vyšlala své veterináře,
aby se přesvědčili, že je tomu tak.
Uherská vláda octla se v skřípci. Ozná-
mila do Bělehradu, že po zaručení srbské vlády
»prozatím« zákaz zrušuje a že své veterináře
do Srbska pošle dne 25. t. m. Ale ani toho
dne, aní dosud nepřišli. Vidno, že uherská
vláda nemá chuti hlouběji zabřídati do blamáže.
naone ai
ni
Maďar
Milan
Srbsko
Pešť
Bělehrad
17
article
Žádná amnestic.
Oznámili jsme, že se jednalo v ministerské
radě francouzské o udělení amnestie odsou-
zencům státního soudu, totiž Guerinovi, Derou-
lědovi, Habertovi a Lur Salucěsovi. K nej-
většímu překvapení celé francouzské veřejnost
přinesl nyní »Le Matin« článek, inspirovany
vládou, kde s určitostí, vylučujieí veškeré po-
chybnosti, praví se, že žádný z těchto »nebez-
pečných odpůrců republiky« amnestován nebude
ač vysoké kruhy (rozuměj presidenta Loubela
za to se přimlouvaly. »La libre Parole« pral
ve svém dnešním úvodním článku, že se tak
stalo na návrh páně Waldelc kův.
Guerin
Habert
Salucěs
Loubel
Dera
Le Matin
Le libre
18
article
Protiřeholní zákon ve Francii.
Protiřeholní zákon ve Francii.
Až dosud bylo podáno vládě francouzské
22 žádostí různých řeholi za svolení k pobytu
ve Francii.
Vkolk
O válčeni v jižní a střední Americe
dochází podrobnosti velmi málo. A i tysi
značně odporují. Sdělení nejnovější, zaslaná přes
Nový York, prostě zaznamenáváme. Pravi se, že
kolumbijští povstalci jsou mnohem četnější než
stoupenci vlády. To bylo ovšem i dříve již
tvrzeno. Povstalci vyčkávají prý ale s rozhodu-
jícími operacemi, až se jim od presjdenta vene-
zuelského Castra dostane s důstatek zbraní. Zatím
napadli město Buenu Venturu a ohrožují i Pa-
namu. Na druhé straně ale i povstalci vene-
zuelští, kteří, jak známo, sledují pravý opak
nežli povstalci kolumbijští, vykazují úspěchy
obsadili provincii Pachinu
Kritické poměry v Kapsku.
Poslanec kapský Merrimon, jenž byl
nedávno Angličany zatčen, zaslal před tím ještě
do Evropy dopis, datovaný 6. srpna ze Stelen-
boschu. Bývalý kapský kancléř pokladu líčí tu
krisi, v jakéž se kapská osada vinou Angličanů
ociťuje. Chamberlain lhal, když tvrdil, že si v
Kapsku na uvalení válečného práva nikdo ne-
stěžuje. On, Merrimon, i vůdce afrikandrů Soner
i jiní opět již a veřejně tak učinili, j s o u tě
v Kapsku zakázány všecky ve-
řejné schůze a teprve nedávnio po-
staven byl před vojenský soud po-
slanec, sotva 50 (anglických) mil od Kap-
ského města sídlici, jen proto, že mě
pobliž sebe 50 lidí a že zdálo se, ja-
koby se shromažďovali na pomoc Burům. Jiný
poslanec byl deportován jen
proto, že se zdráhal vstoupřti do
městské stráže. Parlament kapský jest
suspendován a anglická vláda činí opatření proti-
zákonná a vydává peníze, jak se ji zlíbí, bez
souhlasu lidu. Tolík Merrimon, jehož hlas An-
gličané zatčením prostě již potlačili. Nezůstal
ale sám u pravdivém vylíčení věcí kapských.
Castro
Angličan
Chamberlain
Francie
Amerika
Nová York
Kapsko
Evropa
Stelen
Kapa
Buen Ventura
kapský Merrimon
Merrimon
Tolík Merrimon
19
article
Také zprávy »KöI. Ztgu.« z Kapského města
doslé potvrzují, jak jsme již telegrafieky zazna-
menal, že jest tam nespokojenost všeobecná a
že se tam poměry pro Angličany velice zhor-
šily. Veliké znepokojení budí zvláště též, že
Angličané ozbrojují stále více míšenců kafer
ských, ačkoliv tito opětně se již vzbouřili prot
bělochům, jimž právě ale vojenské úrady angli-
cké dávají zbraně odnímáti. Přes tato zoufalá
opatření Angličanů uhájili ale Burové operačnt
obvod svůj mezi Kapským městem a Port-Elisa
bethem, i dostává se jim tu stále nových posil
Ostatně také sám anglický jeden dů
stojník, jehož dopis »Westminster Gazetfe« uve-
znzkuša notvrzuje, že všichni kapští Ho-
vrr
lanďané přejí věcí Buru a 2v
mnozí již chopili se zbraní. Infor-
mační služba Burů, píše důstojník ten dále,
jest výborná; maji nadto i přímo nadbytek koní,
kdežto Angličané mají jich nedostatek. Muži v
burském oddílu Fouchébvě maji na př. po 2 až
3 koních k disposici. Důstojník tento soudí, že
by Angličané mohli Bury zdolati, jen kdyby s
podařilo všechny koně Burů, klisen nevyjí-
maje, pobiti neb ukořistiti. Jest to však možnoh
KöI
Angličan
Burová
Elisa
Westminster
Bura
20
article
Jaký div, že i střízlivější Angličané tušl
již, že »drobná válka« pro Albion neblaze
skončí a že volají po včasném míru i za cenu
koncesí pro Bury. Tak tři největší kře-
sťanská vyznání v Anglii, anglikán-
ské, svobodné a římsko-katolické, vydala s po-
lečné provolání, v němž žádá se za ob-
novení míru v jižní Africe. Praví se v něm
»My, podepsaní, pokládáme za povinnost svoji,
osvědčiti křesťanskou naši víru prohlášením, že
— za prvé — dle zásad spravedlnosti velikost
národa není dána rozšiřováním jeho území, za
druhé, že tytéž mravní zákony platí pro
národy jako pro jednotlivce, za
třeti pak, že všeliká dobývačnost jest proti
učení Kristovu. Protož ve jmenu toho, jenž
nešťastníky může utěšiti a jenž svobodu hlásá,
zatím žádáme, aby Burům nabídnuty byly ta-
kové podmínky míru, jež mohou býti jimi při-
jaty, aniž by obětovali svou čest.« Provolání
opatřeno jest již tisíci podpisů.
Angličan
Kristův
Bur
Bura
Anglie
jižní Afrika
21
article
Pařížskému »Journalu« oznamují z Amste-
rodamu: »Bylo to několik dní po pohřbu paní
Krügerové, manželky presidenta jihoafrických
republik, když tento obdržel od svých příbu-
zných lakonickou telegrafickou zprávu, jež byla
podána v portugalském městě Lourencu Mar-
quezu a která zněla: »V neděli jsme pohrbili
tetu Sannii, co máme dělati s domem?« Pre-
sident Krüger ihned odpověděl: »Číěte v bibli
kapitolu 7, verš 19. a 20.« Svaté písmo pak
praví na zmíněném místě: »Neboť hlava rodiny
není přítomna v domě; odcestovalať na cesty
daleké; vzalať peníze do ruky své; ale vrátí
se přec v den ustanovený do s vého
domova« »Journal« k tomuto výroku podo-
týká: »Jest v tom kus tragiky, neboť případný
citát tento podává nám krásný doklad srdnaté
a stále doufající duše starcovy a jeho nezlomné
důvěry v konečný šťastný výsledek zoufalého
boje a svobodu a bylí.«
Prine Čun a čínské poselstvo
bo v Basileji-
Němečtí důstojníci střežící čínské poselstv
v Basílejí, opatřili si občanské oděvy a odlo-
žili uniformy. Pro poselstvo dovezeny dva va-
gony zavazadel, tato složena vesměs v hotelu
su tří králů«, kdež poselstvo bydlí. Soudía
ze všeho toho, že poselsto tak brzy z Basíleje
neodjede. Prine Čun hotelu téměř ani ne-
opoušti.
Krüger
Lourenc Mar
Basilej
24
article
Od úterka jsou vypsány nové volbyí po
slanců sněmu království českého. Tím dnem po
čala tedy offieiálně volební kampaň.
Je to letos vlastně už druhá. První, volb
poslanců do rady řišské, stihly počáteční dny
nového století pouze svým zakončením.
Jaká bude nynější kampaň voleb zemských?
Mnohým, přemnohým záleží na prognose prů-
běhu nastávajících voleb pro zemský náš par
lament.
Je jisto, že pro letošní volby zemské jev
se na všech stranách trvalý zájem. Je to po-
chopitelno a přirozeno. Kdyby o volby zájem
se nejevil, kdyby v zemi naší nebylo ruchu,
k volbám tihnoucího, kdyby panoval klid, byl
by ten klid nezdravý, klid lenivosti a lhostej-
nosti, první předzvěst politické dekadence, ba
snad. i občanského úpadku.
Bohudik, předvolební ruch již drahnou dobu
u nás máme. Hojný a rozvětvený, zasahující do
všech těměř českých volebních okresů. Ale ruch
ten širší veřejnosti není znám. Nebyl stavěn na
odiv ne z tajnůstkářství, ani z nesdílnosti, dokonce
pak nikoli z autokratičnosti jakéholi formy. Je-
dině ohledy laktické rozhodovaly, takové takti-
cké ohledy, kterým každá strana hovi a jež
každý rozumný, věci znalý, politický přítel
uznává.
Z příprav předvolebních dospíváme už k
stadiu příprav volebních, ke vlastní předehře ko-
nečného hlasování voličstva. Organisují se šiky,
z porad vycházejí kandidáti a v čase nejkratším
budou kandidáti vážného, vznešeného úřadu po
slaneckého měřiti na veřejných tribunách svoje
schopnosti a voličstvo podrobovati je bude své
kritice.
25
article
Dle vší pravděpodobnosti bude letošní vo-
lební kampaň míti v přírovnání k minulosti změ-
ob
něný vzhled.
Proti obmýšlenému jednotnému postup
stran národních snaží se zejmena česká strana
agrární upraviti situaci jinou. Předevčírem ko-
nala se v Praze důvěrná porada štábu strany
agrární. Po úradě odebrali prý se zástupcové
této strany pp. Jos. Dürich z Kláštera, J. Sy
rový z Horek a J. Pražák k zástupci strany
staročeské p. JUC. Janu Sedlákovi se žádostí,
aby působil k tomu, by strana staročeská v kuri
mést jmenovala své kandidáty proti kandidátům
národní strany svobodomyslné.
Jsme jisti, že naše veřejnost dovede o věc
úvahu svou si učiniti. Dle organisace národní
strany svobodomyslné jen důvěrníci kandi
dáty vybírají s navrhují. Mnoho kandidátů jiz
pro letošní volby Uímto způsobem navrženo, ale
nikdo nesmí říči, že by kterákoli instituce strany
byla sbor důvěrnický nutila k některému kandi-
dátu svému.
Za to je otázkou, lzelli totéž říci o stra-
nách jiných. A k tomu právě zření majíce, kon
statujeme jen, co příšlo na jevo o agrárnicky
staročeských námluvách. si
Úkolem národní strany svobodomyslné je.
jíti se vším lidem českým v před k metě na
šich nedotknutelných politiekých ideálů v duchu
pokroku, obecného rozvoje národních sil a —
pouud bude možno — v jednotě.
Nic jiného strána nežádá na stoupencíel
svých, než aby sobě zůstali věrni co do pokro
Dürich
Sedlák
Praha
Horka
26
article
kovosti, v příchylnosti k ní a v tom, co nás
vésti může k lepšímu příští.
Volby do sněmu král. českého v ná-
rodně smíšených okresích volebních. Tvůrci
ssnravadlivých« volebních řádů pro volby do
říšské rady a do sněmu zemského zařadili ně-
které ryze české okresy soudní, neb ryze če-
ská města do volebních skupin německých, kde
české hlasy nepřijdou k platnosti a čeští voličoné
bývají přehlasováni. Tak na př. město Jilem-
nice voli s německou Roketnící, která
má více voličů a tudíž vždy zvoli kandidáta
německého. České město Police nad Me-
tují volí s německým Trutnovem
Broumovema bývá ovšem také přehlaso-
váno : rovněž české, neb převahou české soádní
okresy poličský n. M., manetíns ký,
českokrumho vský, z polovice české
okresy horšovotýnský, kašpersko-
horský, které zařaděny jsou do skupin ně-
meckých, Ku platnosti nepřijdou četné hlasy
české ve venkovských okresích litoměti-
ekém, lovosickém, lanškrounském,
vimperském, stříbrském, stod-
ském, kaplickém, postoloprtské m,
cihvalšinském a j. okresích tak jako ve
městě Českém Dubě, kde jest Čechů po-
lovice. O městech jako Liberci, kde při prvém
pokusu, totiž při lednových volbách do říšské
rady, beze vší agitace bylo odevzdáno 180 hlasů
pro sčitacího kandidáta českého, Litoměřieích,
Lovosicích, Ústí nad Lab., Teplicích, Mostě,
Hor. Litvínově, Bílině, Žatci, Hodkovicích, Čes.
Čecho
Litoměřiee
Jilem
Český město Police nad I
Trutnov
Český dub
Liberec
Lovosice
Ústí nad Laba
Teplice
Most
Litvínov
Bílina
Žatec
Hodkovice
27
article
Krumlově, Prachaticích, Vimperku, Podmoklech,
Děčíně, České Lípě, Chomutově, Karlových Va-
rech, Kaplici, Vrchlabí atd., kde jest také dosti
českých voličů, ani nemluvíme. Při volách do
sněmu, jako do říšské rady bývá postaven če-
ský kandidát jen zřídka kde; nejvýše v Jilem-
nici, Polici n. M., na Policku, Krumlovsku,
Prachaticku. Čeští voličové, vědouce předem, že
se svým kandidátem neprorazí, k volbě ani nejdou,
jinde — čehož neschvalujeme — k volbě se
dostaví a odevzdávají své hlasy kandidátu té
strany německé, která se jim zdá býti »smířl-
vější«, aby pomohli poraziti stranu, která příkře
proti nám stojí. Ovšem pak po volbě se pře-
svědčí, že německý Petr jest tak německýma
nám nepřátelským jako německý Pavel. Tolo
stanovisko rozhodně odsuzujeme jako nezdravý
zjev a rovněž nemůžeme schváliti, když čeští
voličové zůstávaji doma, Němcům volně pole
ponechávajíce, aby pak za »ryze »německé«
volební okresy mohli prohlašovati i ty městské
skupiny roketnickou, jilemnickou, venkovské jako
hroumovskou, litoměřickou, vimperskou, kra-
mlovskou a j. Jest potřebí, jinou taktiku volit.
Všichni čeští voličové — a to i tam, kde jest
jich sebe menší počet — mají dostaviti se
k volebnímu osudí, aby odevzdali svě hlasy
kandidátům sčítacím a tím provedli důkaz, že
ani ta za »kerndajě« vyhlášená města, jako
jsou Most, Teplice, Liberec, Trutnov, Prachatice,
Krumlovsko
Prachaticko
Petr
Pavel
Němec
Krumlov
Prachatice
Vimperk
Podmokly
Děčín
Chomutov
Karlová Virginie
Kaplice
Vrchlabí
Jilem
Policko
Tolo
Most
Teplice
Liberec
Trutnov
Český lípa
28
article
Český Krumlov, Litoměřice, Český Dub atd. ne-
jsou německá, ale že mají sílné menšiny českě,
také české poplatniky, české voliče, již mužně,
otevřeně ke své národnosti se hlásí. V Prase
utvořil se z menšinových pracovníků »Ná-
rodní výbor menšinovýsy který hodlá
vydati kandidštní listinu pro smíšeně okresy
volební. V jižních a západních Čechách jsou
kandidáti již ustanovení, v Rudohoří bude nej-
spíše postaven jediný společný kandidát sčítaei
pro všecky městské a venkovské okresy, ležíei
mezi Labem na jedně, Chomutovem a Žatcem
na druhé straně. Akci povede zde nejspíše poli-
tický spolek »Barák« v Teplicíeh. Jest zapo-
třebl, aby také v ostatních volebníchi okresích,
zejmena v Jilemnici, Polici n. M., na Polieku,
Litoměřicku, Lanšk rounsku, Čes. Dubé, Hodko-
vicích, Liberci a j. čeští voličové dohodli se na
sčílacím kandidátu a agitaci zahájili, aby ani
jediný hlas český se neztratil. Neché čask
hlasy imponují, nechel jich počíem dokáže se,
že Čechové všdde jsou a ani mozi Němci s
neztratili. Jmena kandidátů buďtež oznámena
co nejdříve p. JUDru. Jos. Stumpfovi, obhájci
ve věcech trestních v Praze, v Krakovské ulici
č. 19 n.; týž přijímá též jiné dopisy a dotazy,
voleb v krajích převážně německých se týka-
jíeí. Letošní volby jsou nad jiné důležité také
proto, že venkovští voličové nebudou více volit
prostřednictvím volitelů, ale přímo a tím způ-
sobem objeví se české hlasy také tam, kde
dříve nebylo možno prosaditi ani jediného vo-
litele českého, jako na Duchcovsku, Bilinsku,
Mostecku, Teplicku, Ústecku, Liberecku, Stod-
sku, Postoloprtsku, Trutnovsku, Jabloneckun.
Barák
Čes Dubý
Čecho
Němec
Stumpf
Český Krumlov
Litoměřice
Čechy
Rudohoří
Chomutov
Žatec
Jilemnice
Litoměřicko
Liberec
Praha
krakovský ulice
Duchcovsko
Teplicko
Ústecko
Liberecko
Stoda
Postoloprtsko
Trutnovsko
Český Dub
Hodko
29
article
Ní, Děčínsku, Chabařovicku a v jiných jestě
okresích. Zejmena jest třeba, aby sčítací kan-
didáti ještě pro tyto skupiny byli ustanoveni:
a) pro volební okresy měst: 1. Jile mi nitcie,
Roketnice; 2. Trutnov, Broumov, Poli cle n.
Metují; 3. Liberec (volí tři poslance) ;4.
Litoměřice, Lovosice; 5. Jablonec n. N., Hlod-
kovice, Český Dub, Smržuvka; 6. Ústí n.
L., Teplice; 7. Most, Bílina, Horni Litvínov;
8. Děčín, Podmokly, Čes. Kamenice, Chřibská;
9. Česká Lipas 10. Žatec, Kadaň a j. b) pro
venkovské okresy: 1. litomněřický, lovosický,
úštěcký; 2. broumovský, polický n. Miet,
teplický; 3. lainškrounský, králický, ro-
kytnický; 4. mostecký, jirkovský, Hora sv. Ka
teřiny; 5. teplický, duchcovský, bílinský;6.
ústecký n. L., chabařovický; 7. liberecký, ja-
blonecký n. N., tannvaldský; 8. žatecký, posto-
0oa
loprtský; 9. dubský a štětský a j.
Kandidátem do zemského sněmu za
skupinu měst LišovTřeboň-Týn nad Vlt.
ustanoven na schůzi důvěrníků všech tří jme-
novaných mést, jež konala se dne 30. t. m.
v Besedě česko-budějovické, Antonín Ma-
děra, notář a starosta města Lišova, stoupenee
strany svobodomyslné.
Z Ústí nad Orl. Důvěrníci národní strany
svobodomyslné a zástupcové města Ústí n. Or.
navrhli za kandidáta poslanectví pro sněm zem-
ský svého dosavadního poslance pana K ard
Adámka, přísedícího zemského výboru.m
Z Litomyšle. Městská rada i důvěrnlci
národní strany svobodomyslné v Litomyšli usňesli
se na opětné kandidatuře dosavadního svého
zástupce p. JUDra. Jo s. Flolřt a, a tajemník
pražské obchodní komory as říšského poslance.
Z Poličky. Důvěrníci národní strahy svo-
bodomyslné i zástupeové města Poličky usnesl
se na kandidatuře p. JUDra. Josefa Fořta,
říšského a svého dosavadního zemského poslance.
vntobun * y
ma
Adámek
Fořt
Děčínsko
Chabařovicko
Trutnov
Broumov
Metuje
Liberec
Litoměřice
Lovosice
Jablonec
Teplice
Most
Bílina
Děčín
Podmokly
Čes
Chřibská
Žatec
Kadaň
LišovTřeboň
Týn nad Vltava
Lišov
Ústí nad Orlický
Ústí
Or
Litomyšl
Polička
Český Dub
Horn Litvínov
Smržuvka
Hora svatý . Ka