ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 929ad730-727a-11dc-8947-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 29 celkem · entity: person 78, place 52, org 21, work 14
1 masthead
29. července 1900.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů“ k čislu 208.
3 masthead
Strana 13.
4 article Školská hlídka.
Školská hlídka. O poměrech a potřebách pražského školství. III. Náklad na pražské školstv vzrůstá zakládáním škol nových a rozšiřováním stávajících škol obecných o školy měsťanské- Roku 1874 onášel celkový náklad školní 61.018 K a letos 1,919.658 K. Od r. 1874. upravovalo se služné i přídavky učitelské ně- kolikráte, a jeví se pak rozdil tento: Ředitele měšťanských škol mají více o 230 K, učitelové měšťanských škol mají méně o 100 K, řid. učitelové mají více o 360 K, učilelové obecných škol mají stejně, učitelky maji více o 436 K podučitelové o 106 K méně v celkových přijmech. Celkem Praha vydržuje 44 školy se 475 oso- bami učitelskými; úhrnem je 19.504 dítek z nichž o málo víc než 1/2 dívek. Dle národ nosti jest asi 903 Čechů, 10% Němců. Školné plati celé v Praze 2826 dětí, polovinu školného 182 čili celkem asi 15, což vynáší skoro 40.000 K; náhrada za osvobozené od země činí 95.000 K; z toho viděli, že osvobození o školného platu děje se v Praze zcela liberálně.
Čecho Němec Praha
5 article
Nepadá tedy vzrůst nákladu na školst pražské jenom na platy učitelské, jak někdy mylně se myslí a tvrdí. Ale ovšem obec pražská vždy ochotně uznávala nedostatečn platy učitelské a sama dobrovolnými přídavky umožňovala exištenci svého učitelštva. Z našeho výčtu svrchu uvedeného patrno, že celkem o r. 1874 některým kategorílm učitelstva praž- ského nepřidalo se zcela nic, něklerým nepatrně ano kategorii tak zv. podučítelů se ubralo A přece poměry finanční a drahotní dnes maj zcela jinou tvářnost než před 25 léty. A také postup učitelstva praž- ského velmi podstatně se změnil, totiž zhoršil od těch dob. Uplynuly dávno doby, kdy pod- učitelovalo se v Praze 3—5 let, načež pod- učitel stal se učitelem. Nyní obyčejně, po době 13tilě stává se učitelem a téměř po 30tilet službě stává se učitel ředitelem. A přece řídi školu není věcí lehkou, nemá také znamenali ulehčení ve službě učitelské. A žádá-li učitelstvo 35tiletou službu (nyní je 40tiletá), znamená to, že stává se učitel ředitelem na samém konei svého učitelování, kdy síly jeho bývají vyčerpány kdy svůj zenit překročil. A to, myslím, není jistě škole ku prospěchu. Z té tedy přičiny jest si přáti, aby postup učitelstva se urychlil, aby řediteli stávali se muži ovšem s náležitou zku- šeností a znalostí, ale ve věku přece mladším K tomu by přispělo oddělení obecných škol od měšťanských a rozdělení všech škol dle po- hlavi, jak žádalo se opět a znovu od okresních porad učitelstva pražského a v zastupitelstvě obecním. Ve Vídni nedávno sneseno, by k snaz- šímu ovládání kázně a z ohledů zdravotních pokud možno školy stavěly se menší s jedno- tlivými správami. Kdo jsou proti tomu v Praze?
Praha Vídeň
6 article
Učitelky, které vidí, že by tím ztratily jedno místo. A někteří ředitelové měšťanských škol, kteří by snad byli zkráceni poněkud ve svých příjmech. A jaký byl by větší náklad? Říd. učitel má o 170 zl. větší přibytečné 200 zl. funkčního přídavku; naproti tomu zmenšil by se funkční přídavek u ředitelův o 100 zl., nelze tedy tento finanční »efekt« uváděti do opravdy proti rozdělení dvojitých škol pražských. Abychom mohli posouditi, zdali nynější platy učitelstva pražského jsou dostatečné, mu- síme zevrubněji vyšetřiti jeho práci. Účitel je povinen, učiti týdně nejméně 19 hodin, nejvíce 30. průměrem tedy 25. Leč mýlí se, kdo počítá, že tlm všechna práce učitelova je skončena. Nutno k ní připočísti i hodiny, o nichž širší veřejnos neví, t. j. na dozor, před vyúčováním nařízený na účastenství při církevních obřadech v neděl neb všedního dne jednou nebi několikrát týdně, na přípravu k vyučování, na korektury úloh. mimo psaní různých statistik atd., což vyžaduje tolik času, že učitoli k tomu všemu a k jeho práci školní sotva stačí 50 hodin týdně, či denně 9 až 10 hodin duševní práce! Že mnoho členo z řad učitelstva podlehne této námaze, dosvěd- čují statistiky ústavů pro nemoci duševnía nervové, jakož i častá předčasná úmrtí v řadáeh učitelských. Vždyť mimo tyto školní práce uklá- dají se učitelstvu ještě jiné a to pro další sebe- vzděláváni, dále práce v různých konferencích jimfaké sluší připravovati a zhotovovati po- můcky, dozírati na mládež mimo školu atd.A že to musí učitel všechno vykonávati, dosvěd- čuje četná kontrola, kterou má ve svých inspek- torech, ředitelích, místních dozoreích, členech okresních škol. rad, úřadech duchovních, ba každý olec, který poněkud všímá si vychování svých dítek, bedlivě sleduje počínání učitelovo.
7 article
a jsem přesvědčen, že tato kontrola svědomité- mu učiteli je velmi milá, neboť tu docházi alespoň práce učitelova zhusta spravedlivého ocenění. Ale ani tím vším není všechna práce učitelova vypočítána. Vzpomeňme, že učitelstvo všude ochotně zúčastňuje se prací spolkových a národních. Nechci poukazovati na výstavy naše, zejmena Národopisnou, kde práce učitelské stkvělého došly uznání, ale není téměr spolku zpěváckého, Sokola, odboru Matice a jedno pošumavské a severočeské, v nichž by učite nebyl důležitým fnnkcionářem. A což spolky humanitní? V Praze samotné vělšinou sotcové chudých« jsou učitelové. Že pak spolky, které opatřují šatstvo chudé mládoži, feriální osady hry mládeže počitají na podporu učitelstva, roz umí se skoro samo sebou. Nechci dále vypočí távati práce, které učitelstvo rádo, s nadšením pro humanitu a potřeby národní vykonává, ale dodávám, že jestli učitel přece někdy nemůže vyhověti zúplna, pak dlužno přičísti to jen jen nedostatečnému platu, který dostává, nebot musí hleděti vedlejším vyučováním opatřiti si příjem, který by umožnil jemu a jeho rodině existenci. To je právě otázka, o které se sice mnoho píše a mluví, ale, bohužel, málo dělá.
Praha Sokol Matica
8 article
Proto olázka služného učitelstva stále se vleče veřejností, proto říká se, že učitelové jsou stále nespokojeni. Ale není to vinou jejich, nýbrž tím, že otázka úpravy platu stále a stále volá, ba křiči po vyřízení. Vždyť říšský zákon z r. 1869 sám praví: »Nejmenší plat učitele vy- měřen buď tak, aby učitel a podučitel, jsa pros všelikého překážejícího mu zaměstnání vedlej- šího, mohl se ze vší síly svému povolání od- dávati, učitel pak aby mohl také rodinu svou dle místních poměrů vyživovati; menšího platu, nežli takto vyměřeného, nemůže žádná obec dávati.« To je zákon z r. 1869, kdy přece jen drahotní poměry byly zcela od dnešních roz- elo dilně Jenom na jedno chci ještě poukázati : Pl t učitele venkovské obecné školy je 500, v Praze 800 zl., což každý uzná za plat nedostatečný. Obec pražská dává učitelstvu dobrovolný přída- vek a přibytečné k tomuto malému služnémua jsem přesvědčen, že je upraví dle nových po- měrů drahotních. Poukázati chci, že úpravy platů dočkali se již učitelé ve všech zemích sousedních. V Prusku odevzdávala nedávno de- pulace učitelská bývalému ministrovi vyučování dru. Bossemu adresu, podepsanou 50..000 uči- teli; byloť za 7letého ministrování jeho zvele- beno školství značně, r. 1896 upravil Bosse platy učitelské; i řekl oné deputaci: »Ze všech odvětví měho oboru záleželo mi nejvíce na ško lách obecných. Hned, jak jsem nastoupil úřad umínil jsem si puvně, že pomohu učitelům obee ných škol. Myslil jsem si totiž: Je nesmyslné ponechávati v bídě muže, kteří zaslávají úřac tak velice zodpovědný, zodpovědnější než úřac kterékoliv jiné kategorie, muže, jimž národ svě řuje svůj nejlepší statek — budoucí pokolení«.
Prusek Praha
9 article
My ministra svého nemáme, ale, která politická strana o úpravu platův učitelských se přičiní které se to podaři, tu spravedlivý dík učitelstva minouti nemůže. A příležitost tu je. Ovšem ne- jsem takovým snílkem, abych myslil a věřil, že úpravu platův učitelských provésti může jedna strana politická. Ale při posledním zasedání na- šeho sněmu byla po intervenci p. posl. Sokola projevena ode všech stran a zejmena od strany svobodomyslné úplná přízeň a dán určitý slib, že s touto otázkou nutno co nejdříve se obírati a ku spokojenosti učitelstva ji ukončiti. A co žádá učitelstvo? Aby placeno bylo dle posled- ních čtyř tříd úřadníků státních, což zajisté žádný opravdový přítel učitelstva pokládati ne- bude za požadavek přemrštěný A ještě jednou otázkou pilně zabýváse učitelstvo. Je to otázka vyššího vzdělání Jsme přesvědčeni, že dnešní vzdělání, jehož učitelstvu se dostává, nevyhovuje požadavkům doby nynější a že k povznesení jeho auktority i samostatnosti třeba bude nové úpravy vzdělá- vání učitelstva. Učitelstvo městské, zvláště praž ské prozatím usnadnilo si rozřešení této otázk samo, uspořádavši si pokračovací kursy pomocí odborníků jednotlivých věd. Pražské učitelstv má pak tu výhodu, že pro ně byly a jsou zři zeny kursy učitelské při universitě, které umožnily se vzáenou ochotou četní pp. profe- soři vysokých škol. Říká se, ač tomu tak není, že učitelové tímto prostředkem domoci ehtějíse zlepšení svých platů, ale i v tomto případě, myslím, že nebyl by to konečně prostředek nedůstojný a zavrženi hodný.
Sokol
10 article
Naše přednáška jen letem dotkla se něko lika otázek školství pražského. O důležilosl školy Prahu netřeba přesvědčovati. Podíváme-li se na Německo, Švédsko, Norsko, které jsou státy hospodářsky velmi silné, vidime, že ve školství tyto státy nijak nešetří; naproli tomu Španělsko a Italie, které školství obecné mají zanedbáno, zakrsávají i hospodářsky. Ma-li ted učitelstvo šířiti pravou osvětu, musí samo při měřeně býti vzděláno; má-li sloužiti pravé svo- bodě, samo musí býti svobodno, a má-li všechny síly své duševní věnovati mravnímu a hospo- dářskému rozkvětu svého národa, nesmi slly ty utráceti ve své mravní a hospodářské bídě. Odtud otázka dobrého školství stává se otázkou dobrého učitelstva, kterou Praha v tomto smy- slu řešila před více než čtyrt stoletím. Tehdáž platila své podučitele tak, jako stát své suplenty by z nich pro své školy měla časem dobrý do- rost učitelský — nyní je na čase, opět v tomlo směru ujati se zvelebování pražského školstvi po vnitřní stránce, když již téměř všechny vnější poměry jeho příznivě se utvářejí.
Praha Německo Švédsko Norsko Španělsko Ma Italia
11 article
Otiborova VII. tř. realky v Hradci Král z r. 1880 pořádá svůj sjezd dne 5. srpna v Hrade Král. v Grandhötelu. Vešketí kollegové kromě p. Bu- kovského k účasti se přihlásili. V sobotu 4. srpna jest večírek v Grandhotelu, v neděli 5. srpna ráno v 9 hod. návštěva realky a ředitele, v 11. hod návštěva purkmistra jako representanta města a pro- hlídka musea, ve 3 hod. odp. společný banke v Grandhötelu. Kollegové kteří uvedenou třídu v Jetech 1873—1880. studovali a dříve vystoupli, budou stejně srdečně vítáni ve středu všech, o ve- čírku i o banketu a jsou zvání k účasti. Konkursy. Při zémské vyšší reálee v Jevíčku obsadí se počálkem škol. roku 1900 1901 místo skutečného učitele dějepisu a zeměpisu. Žádosti do 22. srpna c. k. zemské školní radě pro Moravu v Brně. Tamtěž obsadí se místo náměstného učitele frančiny, s nímž spojen jest plat dle počtu vyučovacích hodin a mimo to bezplatný byt o jednom neb dvou pokojích. — Při zemské vyš. reálee v Telči na Moravě obsadí se počátkem příštího školního roku dvě místa náměstných učitelů pro češtinu s němčinou neb frančinou. V případě nut nosti přijmou se i nezkoušení žadatelé. Žádost budlež zaslány, pokud lze nejdříve, ředitelství ústavu
Král Hradec Jevíčko Morava Brno Telč
12 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Mezinárodní závody pařížské. V Paříži, 23. července. Přicházím také se syoji troškou do onoh mlýna, ve kterém mele teď kde kdo, přest úmorně vedro, kdy lidé padají jako mouchy umírajíce bez dlouhého rozmýšlení sluneč ním zážehem, tak jako někde v Senegalu, kdy Paříž začíná míti nouzi neb aspoň strach o dostatek pitné vody. A vzpomínám při tom na líbezně jarní, vlažný vzduch řecký v dubnu roku 1896 a nadšených těch dob první obno- vené olympiady, oněch tisíců, jichž jásotem až otřásalo se velké, mramorové stadium maecenatu Averova, onoho volání, kterým chvěla se vonná atmosféra attická, když objevil se na prahu stadia řecký sedláček, vítěz marathonský . . vzpomínám s melancholif v duši. Ještě se mi v hlavě mihá příliš mnoho číslie a ještě je příliš velký šum a ruch i tady v odlehlejší čtvrti kolem zahrady. Luxemburské než aby bylo možno zvážiti všecko a porovnat všecky výsledky mezinárodních závodů cvičen tělesných a sportů, jež ostatek dávno ješte všecky skončeny nejsou a mohu omeziti se jen na stručný referát několika chvil, jež strávil tady Čechové sami jako účastníci, nikoliv nej poslednější. Byl to valný kus práce, než se podařilo několika vytrvalým pracovníkům uskutečniti toto účastenství. Ale vylíčení toho patři jinam a rád- spokojíme se teď s hotovým výsledkem, že po mnoha těch různých nesnázích a dik obětavosti a štědrosti mnohých, mezi nimiž rada král. hlavního města stojí na místě předním, vypra- vili se někteři naši závodníci — pánové Janda.
Averov Čecho Janda Paříž Senegal
13 article
Nedvěd a Pukl, provázeni jsouce panem Rudlem, tajemníkem Českého výboru pro hry olympické který sestoupil se jen proto, aby účastenstv Čechů při mezinárodních závodech zprostřed- koval — ve čtvrtek dne 12. července do Pa- říže, tak že mohli dojeti ještě v čas k prvním závodům athletickým, ohlášeným na 15., pak 17., 19. a 22. července. Podotýkám tu mimo- chodem, že ostatní závody sportovní a tělocvičné dílem již byly, dílem teprve budou jindy. Páni dojeli, ale ku svému velikému překvapení zvě- děli až tady, že závody jsou již v sobotu 14. pak hned na to v neděli 15. a v pondělí 16. pak teprve až ve čívrtek a v neděli po té ná sledující, na místě docela jiném, než před tím bylo uvedeno — na závodišti Racing Clubu v Bois de Boulogne — a s programem poněku změněným. Jak to, když přece Český výbor byl v přímém spojení s pořadateli francouzskými?
Nedvěd Pukl Rudle Čecho Bois jít Boulogne Český výbor pro hra Racing klub
14 article
Už dříve ukazovali jsme na to, jak těžko- pádné těleso vlastně představuje ten arrangement francouzský. Přišli honfně borci američtí, cela jejich kolonie s velikým aparátem a začal diktovati podmínky, výbor francouzský už před tím z jiných příčin byl v úzkých a teď horem pádem změna, o níž prostě vyrozuměl — ko- misariáty výstavní dotyčných států s prosbou aby se poslaraly o dalšl. Komisariát rakouský nesdělil se s českými sportsmany, pokud vime. o ničem a příslušný dotaz v té věci ovšem by učiněn. Nechceme však předníhati odpovědi úřadní . . Dle počtu účastníků aktivních mobly závody státi se sportovní manifestací snad ještě velko lepější než byly před čtyřmi lety hry alhěnské Největší kontingent sportovníků vyslala Amarika, celkem asi 46, mezi nimi také americký Čech. Dvořák či Deworack, který ač už Američan o kosti, přece radostně tiskl nám ruku jako Če- chům a naše jadrné »Na zdar!« vřele, byo i méně jadrně opakoval. Pak zde bylo Angli čanů 7, Australané 2, Němců 8, Vídeňané 3.
Amarik Dvořák Deworack Američan Angl Čechy Němec Australan 2
15 article
Dánové 4, Řekové 2, Maďarů 8, Vlachů4 Irčané 2, Norové 2, Švédů 6, Francouzů 18, Čechové 3. Arci, Čechové měli starou svou smůlu, jsouce i na úřadních programech uváděni jako Maďaři, přes to, že byli hlášeni příme z Prahy jako Čechové a že ještě osobně jsem zakročil v kanceláři proti takové eskamotáži, Nejkomičtější při tom je udivená odpověd které se mi dostalo na moje výklady: »A což pak vy nejste Maďary ? Vždyť jste přece z Prahy!« — Přese všecko českofrancouzské sbližování země- pisné pojmy Francouzů a pojmy jejich o nás jsou přece jen tuze neurčity. Potom oznámite svůj požadavek jednomu, ten na to zapomene tim spíše, poněvadž Maďar nebo Čech je mu celkem jedno, nebo odevzdá věc k obstarán druhému a tak to jde jako z ankety do ankety — věc se nevyřídi. Přes to však Čechům do- stalo se tu přijetí vlídného a srdečného, že ne- mohli si přáti lepšího, ač tentokrát setkali se s Francouzi na poli sportovním poprvé.
Dán Řek Maďar Vlach Irčan Francouz Čecho Čo Praha Nor 2 Švéd 6
16 article
Všickni účastníci mezinárodních závodů byl přijati ve středu 18. t. m. na radnici, kdež uvital je pan Paul Eseudier, jehož jméno ne- vyskytuje se v českých novinách poprvé, téhož dne večer pak účastnili jsme se soirée u pana barona de Coubertin, v ulici de Trévise v Union Chrétienne, tedy v místnostech klu- bovních. Unie des Sociétés francaises de sports athlétiques pořádala pak na závodišti Racing Clubu v pátek 20. t. m. veliké diner, pod širým nebem, které bylo jakýmsi vrcholem míruplné práce sportovní. Z delegátů cizích všickní chopili se slova oslavujíce Francii, její osvětové dílo výstavní, její hostinnost a jak již bývá při po- dobných příčinách. Poněvadž naši závodníci v tu chvili musili už odjeti, byl jsem tam sám musil pronésti zdravici bez hluěného ohlasu rodáků, který doprovázal řeči delegátů ostatních a pak pod jmenem hrozně zkomoleným. Jerry Gould. Stal jsem se americkým millionářem aspoň na papíře. Ale několik mých francouzsky pronesených slov bylo srdečně aklamováno, tak že z toho bylo lze vycítití sympatie těch, kte slyšeli něco o našem strastiplném životě. Po dobných hostin bude pak ještě několik.
Eseudier Coubertin Trévis Jerry Gould Francie Union Chrétienne Racing klub
17 article
Rozdáváním cen ve čtvrtek a po posle ních zápasech včera — při nichž účastenstv zejmena ze strany puritanských Američanů bylo slabé — ukončily se hry aihletické oficiálně Co byly tyto chvile, kdy odnáseli si vitězové mimo několik málo opravdu uměleckých před mětů také různě zboží galanferní, obyčejný t brak i nejmenších závodů venkovských, proti onomu velkolepěmu závěru prvých her olympi ckých v Athénách, kdy vítězové dostávali jer ratolest vavřínovou a střibrnou medailii ! My kteří zasazovali jsme se a zasazujeme se dosu a se vším důrazem o to, aby ušlechtilý ráz starých her olympických co možná byl zacho ván, pohlíželi jsme na to s upřímným zadosti učiněním . . . . Ačkoli závodní dráha Racing Clubu v le síku boulognském jest jednou z nejkrásnějších, tak že i v tom děsném vedru bylo dost pří- jemně ve stínu velkých stromů, přece nemá té antické patiny jako athénské stadium. Arci množ- ství diváků doslačovala zúplna. Paříž, poku vůbec je v Paříži, je zaměstnána na příli mnoha stranách, než aby mohla odjížděti všeck na Pré Catelan v Bois, nebyla dost upozorněna — a mnoho a mnoho věcí jiných tu ještě spolu- působilo, o nichž vypravují si jen známí mez známými . . . . celý řetěz divných, spletitých faktorů, o nichž jindy budeme moci referovati. Také o běhu marathonském a jiných podrob nostech. Ale byla tu vybraná společnost mezinárodní a můžeme se těšiti z toho, že před ní vynikl Čech p. Janda jakožto diskobolos, tedy ve sportu ušlechtile řeckém, vrhaje diskem do dálky přes 35 metrů. Byl by jistě dosáhl úspěchu ještě většího, kdyby nebyl musil házeti z vyvýšeného výstupku. Ani ostatní z účastníků českých nebyl na místech posledních a vyvrátili nepravdu
Američan Čo Janda Atény Paříž Bois Racing klub
18 article
zú myslna a s gustem šíčenou, že by Čechové nemohli ani z dálky měřiti se ve sportu s bore národů jiných, i při příčinách tak velikolepých jako byly tyto schůze sportsmenů tolika národů civilisovaných. Počátek je učiněn a další hry olympické budou, — teď snáž než kdykoli jindy. Dr. Jiři Guth. Jizda koňmo. ee Podnik karlovarských koňských dostihů jemuž loni ve správě »Závodního spolku« nechtělo se dařiti, pořádán byl letos vídeňským »Jockey- klubem«, jenž projevil ochotu, za jistých podmínek podnik převzíti a dále vésti. Oběti, které lázeňské město Karlovy Vary, jež za každou cenu chtěly do- stihy na se převésti, až dosud přineslo, obnášejí statisíce zlatých; přes to však tamní závodní dráha vykazuje valné nedostatky, které asi nepřipustí, aby vyvinula se v závodiště prvé třídy
Čecho doktor Guth Karlov Vara
19 article
Před krátkem konala se v Karlových Varec schůze zástupců města a vídéňského »Jockeyklubu«, kterýž dráhu karlovarskou převzal prozatímně na jediný rok do vlastní šprávy. Klub však činí další požadavky, které mohou přinutiti obec, aby přinesla ještě mnohé a dalekosáhlé oběti. Tak mimo jiné požaduje »Jockey-klub« zřízení vodovodu, jehož ná- klad předběžně vypočten jest na 60.000 K. Jest věak pravdě podobno, že při provádění projektu vy skytnou se náklady podslatně vyšší, zajisté niko méně než 100.000 K. Tento vodovod klub pokládě za nezbytnost. Dále požaduje se zřízení nové, kratšt cesty, spojující město se závodištěm, za kterým účelem však bylo by nezbytno, zabezpečiti si dříve souhla ohce předměstské, jejíž katastrem nová cesta má vésti. Obec karlovarská, toliž nýnější její správa, jes však prý ochotna, všechny tyto oběti přinésti, jen aby docílila definitivního převzetí dráhy. Z oyklistského ruch u- ** Klub velocipedistů »Mělník« pořádá v ne- děli dne 5. srpna t. r. silniční závody klubovní a ná rodní slavnost na klubovní jízdárně v Mělníku. Pořud závodů: 1. Jízda hostí. Dráha 1000 m. 2. Jízda letoš ních jezdců. Dráha 1000 m. 3. Jízda o zlatou pásku klubu. Dráha 2000 m. 4. Handicap. Dráha 2000 Vítězům čestné ceny. Na jizdárně taneční zábava. O půl 2. hod. odpoli promenádní koncert na ná- městí.
Karlová Varec Mělník
20 article
** Český návěstní ústav Kubásek spol. hodlá vydávati plakáty českých umělců. První počátek učiněn sportovním plakálem pro závody cyklistů od K. Reisnera. Plakát bude co do rozměr největším, dosud v Čechách zholoveným, uspořádán jest ale tak, že každá půle tvoří samostatný menši plakát. Nebudou tudíž naše kluby nuceny obracetis do ciziny, jak dosud se dělo. Athletika a eportovní hry ** Čeští závodníci Nedvěd. Pukl i Janda vráli se s průvodcem svým panem V. Rudlem z Paříže, kam opět se odebral pan Fr. Erben, by české gy mnasty zastupoval při závodech gymnastických dne 29. a 30. t. m. Naši závodníci mnoho a mnoho zí- akali účastenstvím při závodech o avětová mistrov- ství, což jim může býti pobídkou k další práciv obori athletiky. V závodech vyrovnávacích obdařeni byli Maďaři takou měrou, že četní athleti, hlavně Američané, vůbec ani nestartovali. Tak ku př. obdržel Koppán na 400 m. 35 metrů napřed a přece týž je nejlepším běhounem Uher. Že snadno závod vyhrál, netřeba dokládati. V Praze známý maďarský závod- ník Strausz obdržel při házení disku 6 m. napřed, takže závodníci ostatní Janota a Bauer byli by mu- sili hoditi 40 m., aby vítězství vydobyli, jelikož týž hodil přes 38 m. Omylem též vynecháni naši bě- houni na pogramech a následkem toho, když se jim činili u startu obtíže, vůbec od závodění upustili.
K Reisner Nedvěd Pukl Janda V Rudle František Erben Maďar Američan Strausz Janota Bauer Čechy Paříž Uhry Praha Český návěstní ústav Kubásek společenský
21 article
Jak naši závodníci vypravují, nebýti na místě Ame- rikánů, kteří všecko k závodům upravili, byly by závody ještě hůře dopadly. Arciť sportovní úspěch jest velkolepý a ten zajisté všecky ostatní nedostatky vyváží. s Zmínili jeme se o tom, že. při nedávných amaterských mezinárodních závodech v Paříži byl český borec Janda, jenž ve světové soutěži mezi nejpřednějšími závodníky všech národů, kteří sport kultivují, ve vrhání disku docílil druhé ceny, uvá- děn ve francouzských listech, zejmena v odborném »Journal des Sports«, jako Maďar, »Hongrois V jednom z posledních čísel zmíněný list přináší opravný a vysvětlující článek »Les Tehěgu e protestent«, v němž poukazuje se k okolnosti že Janda, Pukl a Nedvěd byli v oficiálním seznamu uvedeni jako »Hongrois«, že však redakci došel jed- nak přpis předsedy »České amatěr ské athletičké Unle« pana Roesslera v Praze, vysvětlující celou záležitost a rozdíl mezí českými, slovinskými zástupci sportu a Uhry, dále pak, že d red. »J. des Sp.« zavítal dr. Jiří Guth, oflficiální zá- stupce Čechů v komitétu pořadatelském, žádaje rov něž za opravu nesprávného udání. Redakce slibuje do budoucna dbáti toho, aby nebyl český sport zaměňován jiným, a podotýká, ž veškeré národnosti Rakousko Uherská velice dbají sve individuálnosti, a že jsou ve věcech těch velice ci tlivé. — Plným právem, podotýkáme k tomu.
Janda Maďar Pukl Nedvěd Hongrois Roessler doktor Guth Čecho Paříž Praha Uhry Rakousko desátník Sport Les Tehěg e protestent
22 article
Automobilism. ** Zaznamenáváme úspěch českého výrobku v ci- zině. Firma »Laurin a Klement« v Mladé Boleslavi předváděla od 15. července v různých městech Ně- macka svůj motocyklet. Výprava tato potkalas s výsledkem značným, jak seznati lze z pochvalných uznání, firmě dobrovolně poskytnutých. Zejmena příz- nivým jest úsudek redaktora časopisu »Fahrrad händler und Fabrikant«, p. A. Sykraye z Drážďan bývalého též u nás známého závodníka, který nadšen o strojí se rozepsal. Četné objednávky učiněny o obchodníků v Drážďanech, Lipsku, Magdeburku, Ha- novru, Hamburku a v Berlíně. ** Amatérská fotografie. »Klub fotogralu amatérů v Praze« přesídlí dnem 1. srpna do nové za řízených místností ve Smetanově ulici (budova c.k školního knihoskladu). Místnosti yto zařízeny jsou po způsobu jiných moderních atelierů, poskytnou členům prakticky upravený útutek, kdež budou moc volně po celý den bez rušení pracovati. Kromě pro- storného atelieru nachází se pro schůzky členstv vkusně upravený salon a tmavá komora s úplně za- řizeným vodovodem, kdež bude se moci za dne i z večera při červených žárovkách pracovati. Místnosti v jsou ve IV. patře s hlavním průčelím do třídy Ferdinandovy položeny přímo proti severní straně. — Čienský příspěvek roční pro čteny pražské činí 16K pro členy venkovské 8 K. Stanovy jakož i bližší pod mínky zašle klub obratem pošty. Šachy. o22/200. Čís. 82. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adi esovány J. Smutný, Příbra Uloha číslo 204. M. Havel v Praze. (Originál
Laurin Klement A Sykray Ferdinandův J Smutná Příbr M Havel Mladá Boleslav Drážďany Lipsko Magdeburk Hamburk Berlín Praha Smetanův ulice
23 article
Bílý začne a dá 3. tahem mat. Zprávy ze světa šachového Match J. Fridlizius a J. Englund námi již ozná mený, skončil vítězstvím prvého v poméru 31/2: /s. Oznamuje se nám, že „společnost přátel hry sa chové v Petrohradě“ přesídlila se do nových místnost „Sagorodný Prospekt č. 6°. Zároveň že jest v chodu právě mistrovský turnaj, jehož zůčastní se Bortolič Hellbach, Sybin. Lebedew, Tabunčikov a Šabski každý s každým dvě partie. Po prvém turnu jest stav tento: Bartolič. Lebedew 31/2, Sabski 3, Hellbach 21/2, Sybin 11, a Tabunčikov 1. výhrou. Sekretář moskevského klubu sděluje nám, že druhý národní turnaj ruský konati se má v Moskv od 26. prosince 1900 do 15. ledna 1901. Ceny jsou 500, 350, 275. 200, 125, 75, 50 a 25 rublů. „Sydnev Morning Hferald“ vypisuje 6. mezinárodn turnaj na dvojtažky. Společné práce nepřípustny Soudcem J. J. Glyn-Ryde. Doba zaslání do 1. prosine t. r. Cena za nejlepší úlohu 100 korun. „Brigton Society“ vypisuje svůj 12úlohový turnai na dvojtahové úloby a samomaty. V každém oddělen 3 ceny. Chess Editor 93. Richmond Road, Danton, London N. E. Doba zaslání do 1. prosince t.r. Úloha číslo 205 A. Collijn v Stokholmu III. cena časopisu „Aftonbladet“ národního turnaje švédského
J Fridlizius J Englund Glyn Ryde Danton A Collijn Petrohrad Stokholm Sagorodný Prospekta Sydnev Morning Hferald Brigton societa Richmond Road London N . E Aftonbladet Tabunčikov 1
24 article
Bnlý začne a dá 2. tahiem mat
25 article Úloha čís. 206. J. Fridlicius Göteborg I. cena z téhož turnaje.
Úloha čís. 206. J. Fridlicius Göteborg I. cena z téhož turnaje. pn. sn, 8e e2 g Černý:sa7, di as b6, c4, o6, f4, h6, h7 mat ve 3. tazích. Úloha č. 207. J. A. Ros, Avesta, II. cena táhož turnaje. Bn. o 2.d5, so Šde černýnss,n ž a5, es,e g5, g5 mát ve 3. tazích obi Partie čís. 168. Sehrána v 5. turnaji korrespondeněním na Rusi od měsíce ledna do května 1900 Černý: S. Lebedew. Bílý: C. Bething 13. Sb5xc6-+- Sc8—dr 1. e2—et e7—e5 14. 0—0 Jg8—e7 2. Jg1—f3 Jb8—ce 15. Se6d7+ Ddsxd 3. Sf1—b5 Sí8 —bt 16. Dd4 b3 b6—b5 4. c2—c3. Sb4—a5 17. Je4—e5! dexe5 5. Jb1—a3 Sa5—b 18. Jí3e5 Dd7—d4 6. Ja3—c4 d7—de 19. Db3xf7+. Ke8—ds 7. d2—d4 e5xKdá 20. Df7Xg7 Vh8—gs 8. a2—a4 d4c 21. Dg7—16 Ddavce 9. a4—a5 Sb6— ch 22. VŘ1 —d1++- Sc5 —d 10. b2—b1! Se5xcb4 23. Sc1—g5 a černý 11. Ddl—a4 Sb4—e5 vzdal b7—be 12. a5—a6 Listárna šachů. O. Bek. Vinohrady. Čís. 197, 198, 199, 200, 201. 202, 203. Pěšeč v č. 203 na h2 nemá státi, omylem tam vytisknuto, úloha pak pana Škalíka 1 cenou po- ctěná má bohužel vámi udané vedlejší 1. Jg5 8XJ Vg5+ atd', jinak hrozí buď VXe4 neb Dd3+ atd. úloha pak p. Z. Macha též prvou cenou obdařena, jest nemožnou po prvém tahu na obranu De2! an opravdu jezdec vázán nemůže dáti matu. Tím oběma dlohém přisouzené ceny odpadají a nám Čechům na úspěchu ubývá. Jest opravdu podivné, že mnoha zku- šeným řešitelům, pánům autorům i soudci onoho tur- naje tyto vady ušly. O ostatním příště, zkoumáme. Díky! ab. — Brzice. Díky, obdrželi jsme, přání vy- hovime v příštím čísle.
Černá rosa Rus S Lebedew Df O Bek Škalík Mach Čecho Avesta d 1 + +scilicet Brzice Fridlicius Göteborg e g 5 e 7 Dd 7 vh 8 Sb 5 xc 6 Sf 1 c 2 Sb 4 7 Xg 7 Sb Jg 5 8 Vg 5 +
26 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. (Původní dopis »Nár. Listů«.)
27 article
V Praze, 28. července
Praha
28 article
Hippokratický trh vídeňské bursy. — Strannickost mezinárodního trhu proti českým papírům. — Otázka jazykova — Farizejství. — Pražská úvěrn banka. — Český kapitál na české pa- píry ve Vídni. — Naše direktiva. — Pražský trh. — Obchod na něm. Úpadek vídeňské bursy po tolika recidi- vách jeví již hippokratický její tah. Odloučile se od ni přízeň obecenstva, protože hlavní pe- něžní trh rakouský, vzdav se úlohy prostřed- níka mozi reální poptávkou a nabídkou, stal se toliko střediskem spekulace a východiskem intrik spekulačních stran. Na této kluzké cestě ubíjí kapitály, takže věnovati mu prostředky, jest finanční samovraždou. Na vídeňské burse se již nesoustředí kapitály se tvořicí, a ústavy emissní nepouživají již tohoto nespolehlivého nástroje ke svým omissím. Trh, již dávno postrádající benevolence vlády a nyní ochuzený o zájem obecenstva, pustne, a obraty na něm se stávají řídkostI. Zdá se, jakoby vídeňská bursa měla svoji minulost i budoucnost za sebou. Je-li organismus chorobný, jest každé vzní- cení nových vášní dalším jeho oslabením. Avšak vidíme, že vídeňská bursa ani v těchto těžkých dobách krise ničeho nezapomněla a ničemu se nepřiučila. Ale národohospodářská theorie, majíe býti mezinárodním trhem na cenné papíry, postavila se na stanovisko přísně stran- nické — ovšem připomeňme si, na stanovisko přísně strannické proti českým papírům. Ale české peníze jí nezapáchají Na vídeňskou bursu bez závady byly při- puštěny cenné papíry s textem výhradně ture- ckým, vlaským, francouzským a maďurským.
Vídeň úvěrn banka
29 article
Titr se zněním českým se odmítá jako nesroz- umitelný. Vidíme, že bursovní komoře vídeňské jest i řeč turecká více přístupnou, nežli česká. Tím způsobem byla otázka jazyková uve- dena na bursu vídeňskou a samy odborné listy německé doznávají, že to byl čin velmi ne šťastný. Právě bursa přece utrpěla nejistými konjunkturami poslední fase politiky vnitřní neboť od národnostního smíru a parlamentní činnosti závisejí nové státní investice, které b oživily činnost průmyslovou. A jestliže v každém posudku minulé periody bursovní se silnýmí tahy obrazí pium desiderium národnostního smíru a dělného parlamentu, byla to bursa sama, která na hranici národnostního sporu přihodila nové poleno. Při té příležitosti si uvé- domujeme znovu, že »mezinárodní« vídeňský trh na cenné papíry jest nástrojem zcela ně- meckým, a vzpomínajíce nynější demonstrace. správně také oceníme, až kruhy průmyslníků obchodníků, jsoucích v blizkém styku s tímto centrem němectva a spekulace, budou demon- strovati pro národnostní smír. Po činech poznát to Iarisejství