1
masthead
29. července 1900.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů“ k čislu 208.
4
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
O poměrech a potřebách pražského
školství.
III.
Náklad na pražské školstv
vzrůstá zakládáním škol nových a rozšiřováním
stávajících škol obecných o školy měsťanské-
Roku 1874 onášel celkový náklad školní
61.018 K a letos 1,919.658 K. Od r. 1874.
upravovalo se služné i přídavky učitelské ně-
kolikráte, a jeví se pak rozdil tento: Ředitele
měšťanských škol mají více o 230 K, učitelové
měšťanských škol mají méně o 100 K, řid.
učitelové mají více o 360 K, učilelové obecných
škol mají stejně, učitelky maji více o 436 K
podučitelové o 106 K méně v celkových přijmech.
Celkem Praha vydržuje 44 školy se 475 oso-
bami učitelskými; úhrnem je 19.504 dítek
z nichž o málo víc než 1/2 dívek. Dle národ
nosti jest asi 903 Čechů, 10% Němců. Školné
plati celé v Praze 2826 dětí, polovinu školného
182 čili celkem asi 15, což vynáší skoro
40.000 K; náhrada za osvobozené od země
činí 95.000 K; z toho viděli, že osvobození o
školného platu děje se v Praze zcela liberálně.
Čecho
Němec
Praha
5
article
Nepadá tedy vzrůst nákladu na školst
pražské jenom na platy učitelské, jak
někdy mylně se myslí a tvrdí. Ale ovšem obec
pražská vždy ochotně uznávala nedostatečn
platy učitelské a sama dobrovolnými přídavky
umožňovala exištenci svého učitelštva. Z našeho
výčtu svrchu uvedeného patrno, že celkem o
r. 1874 některým kategorílm učitelstva praž-
ského nepřidalo se zcela nic, něklerým nepatrně
ano kategorii tak zv. podučítelů se ubralo
A přece poměry finanční a drahotní dnes maj
zcela jinou tvářnost než před 25 léty.
A také postup učitelstva praž-
ského velmi podstatně se změnil, totiž zhoršil
od těch dob. Uplynuly dávno doby, kdy pod-
učitelovalo se v Praze 3—5 let, načež pod-
učitel stal se učitelem. Nyní obyčejně, po době
13tilě stává se učitelem a téměř po 30tilet
službě stává se učitel ředitelem. A přece řídi
školu není věcí lehkou, nemá také znamenali
ulehčení ve službě učitelské. A žádá-li učitelstvo
35tiletou službu (nyní je 40tiletá), znamená to,
že stává se učitel ředitelem na samém konei
svého učitelování, kdy síly jeho bývají vyčerpány
kdy svůj zenit překročil. A to, myslím, není
jistě škole ku prospěchu. Z té tedy přičiny jest
si přáti, aby postup učitelstva se urychlil, aby
řediteli stávali se muži ovšem s náležitou zku-
šeností a znalostí, ale ve věku přece mladším
K tomu by přispělo oddělení obecných škol od
měšťanských a rozdělení všech škol dle po-
hlavi, jak žádalo se opět a znovu od okresních
porad učitelstva pražského a v zastupitelstvě
obecním. Ve Vídni nedávno sneseno, by k snaz-
šímu ovládání kázně a z ohledů zdravotních
pokud možno školy stavěly se menší s jedno-
tlivými správami. Kdo jsou proti tomu v Praze?
Praha
Vídeň
6
article
Učitelky, které vidí, že by tím ztratily
jedno místo. A někteří ředitelové měšťanských
škol, kteří by snad byli zkráceni poněkud ve
svých příjmech. A jaký byl by větší náklad?
Říd. učitel má o 170 zl. větší přibytečné
200 zl. funkčního přídavku; naproti tomu
zmenšil by se funkční přídavek u ředitelův
o 100 zl., nelze tedy tento finanční »efekt«
uváděti do opravdy proti rozdělení dvojitých
škol pražských.
Abychom mohli posouditi, zdali nynější
platy učitelstva pražského jsou dostatečné, mu-
síme zevrubněji vyšetřiti jeho práci. Účitel je
povinen, učiti týdně nejméně 19 hodin, nejvíce 30.
průměrem tedy 25. Leč mýlí se, kdo počítá, že tlm
všechna práce učitelova je skončena. Nutno
k ní připočísti i hodiny, o nichž širší veřejnos
neví, t. j. na dozor, před vyúčováním nařízený
na účastenství při církevních obřadech v neděl
neb všedního dne jednou nebi několikrát týdně,
na přípravu k vyučování, na korektury úloh.
mimo psaní různých statistik atd., což vyžaduje
tolik času, že učitoli k tomu všemu a k jeho
práci školní sotva stačí 50 hodin týdně, či denně
9 až 10 hodin duševní práce! Že mnoho členo
z řad učitelstva podlehne této námaze, dosvěd-
čují statistiky ústavů pro nemoci duševnía
nervové, jakož i častá předčasná úmrtí v řadáeh
učitelských. Vždyť mimo tyto školní práce uklá-
dají se učitelstvu ještě jiné a to pro další sebe-
vzděláváni, dále práce v různých konferencích
jimfaké sluší připravovati a zhotovovati po-
můcky, dozírati na mládež mimo školu atd.A
že to musí učitel všechno vykonávati, dosvěd-
čuje četná kontrola, kterou má ve svých inspek-
torech, ředitelích, místních dozoreích, členech
okresních škol. rad, úřadech duchovních, ba
každý olec, který poněkud všímá si vychování
svých dítek, bedlivě sleduje počínání učitelovo.
7
article
a jsem přesvědčen, že tato kontrola svědomité-
mu učiteli je velmi milá, neboť tu docházi
alespoň práce učitelova zhusta spravedlivého
ocenění. Ale ani tím vším není všechna práce
učitelova vypočítána. Vzpomeňme, že učitelstvo
všude ochotně zúčastňuje se prací spolkových
a národních. Nechci poukazovati na výstavy
naše, zejmena Národopisnou, kde práce učitelské
stkvělého došly uznání, ale není téměr spolku
zpěváckého, Sokola, odboru Matice a jedno
pošumavské a severočeské, v nichž by učite
nebyl důležitým fnnkcionářem. A což spolky
humanitní? V Praze samotné vělšinou sotcové
chudých« jsou učitelové. Že pak spolky, které
opatřují šatstvo chudé mládoži, feriální osady
hry mládeže počitají na podporu učitelstva, roz
umí se skoro samo sebou. Nechci dále vypočí
távati práce, které učitelstvo rádo, s nadšením
pro humanitu a potřeby národní vykonává, ale
dodávám, že jestli učitel přece někdy nemůže
vyhověti zúplna, pak dlužno přičísti to jen
jen nedostatečnému platu, který dostává, nebot
musí hleděti vedlejším vyučováním opatřiti si
příjem, který by umožnil jemu a jeho rodině
existenci. To je právě otázka, o které se sice
mnoho píše a mluví, ale, bohužel, málo dělá.
Praha
Sokol
Matica
8
article
Proto olázka služného učitelstva stále se vleče
veřejností, proto říká se, že učitelové jsou stále
nespokojeni. Ale není to vinou jejich, nýbrž
tím, že otázka úpravy platu stále a stále volá,
ba křiči po vyřízení. Vždyť říšský zákon
z r. 1869 sám praví: »Nejmenší plat učitele vy-
měřen buď tak, aby učitel a podučitel, jsa pros
všelikého překážejícího mu zaměstnání vedlej-
šího, mohl se ze vší síly svému povolání od-
dávati, učitel pak aby mohl také rodinu svou
dle místních poměrů vyživovati; menšího platu,
nežli takto vyměřeného, nemůže žádná obec
dávati.« To je zákon z r. 1869, kdy přece jen
drahotní poměry byly zcela od dnešních roz-
elo
dilně
Jenom na jedno chci ještě poukázati : Pl t
učitele venkovské obecné školy je 500, v Praze
800 zl., což každý uzná za plat nedostatečný.
Obec pražská dává učitelstvu dobrovolný přída-
vek a přibytečné k tomuto malému služnémua
jsem přesvědčen, že je upraví dle nových po-
měrů drahotních. Poukázati chci, že úpravy
platů dočkali se již učitelé ve všech zemích
sousedních. V Prusku odevzdávala nedávno de-
pulace učitelská bývalému ministrovi vyučování
dru. Bossemu adresu, podepsanou 50..000 uči-
teli; byloť za 7letého ministrování jeho zvele-
beno školství značně, r. 1896 upravil Bosse
platy učitelské; i řekl oné deputaci: »Ze všech
odvětví měho oboru záleželo mi nejvíce na ško
lách obecných. Hned, jak jsem nastoupil úřad
umínil jsem si puvně, že pomohu učitelům obee
ných škol. Myslil jsem si totiž: Je nesmyslné
ponechávati v bídě muže, kteří zaslávají úřac
tak velice zodpovědný, zodpovědnější než úřac
kterékoliv jiné kategorie, muže, jimž národ svě
řuje svůj nejlepší statek — budoucí pokolení«.
Prusek
Praha
9
article
My ministra svého nemáme, ale, která politická
strana o úpravu platův učitelských se přičiní
které se to podaři, tu spravedlivý dík učitelstva
minouti nemůže. A příležitost tu je. Ovšem ne-
jsem takovým snílkem, abych myslil a věřil, že
úpravu platův učitelských provésti může jedna
strana politická. Ale při posledním zasedání na-
šeho sněmu byla po intervenci p. posl. Sokola
projevena ode všech stran a zejmena od strany
svobodomyslné úplná přízeň a dán určitý slib,
že s touto otázkou nutno co nejdříve se obírati
a ku spokojenosti učitelstva ji ukončiti. A co
žádá učitelstvo? Aby placeno bylo dle posled-
ních čtyř tříd úřadníků státních, což zajisté
žádný opravdový přítel učitelstva pokládati ne-
bude za požadavek přemrštěný
A ještě jednou otázkou pilně zabýváse
učitelstvo. Je to otázka vyššího vzdělání
Jsme přesvědčeni, že dnešní vzdělání, jehož
učitelstvu se dostává, nevyhovuje požadavkům
doby nynější a že k povznesení jeho auktority
i samostatnosti třeba bude nové úpravy vzdělá-
vání učitelstva. Učitelstvo městské, zvláště praž
ské prozatím usnadnilo si rozřešení této otázk
samo, uspořádavši si pokračovací kursy pomocí
odborníků jednotlivých věd. Pražské učitelstv
má pak tu výhodu, že pro ně byly a jsou zři
zeny kursy učitelské při universitě, které
umožnily se vzáenou ochotou četní pp. profe-
soři vysokých škol. Říká se, ač tomu tak není,
že učitelové tímto prostředkem domoci ehtějíse
zlepšení svých platů, ale i v tomto případě,
myslím, že nebyl by to konečně prostředek
nedůstojný a zavrženi hodný.
Sokol
10
article
Naše přednáška jen letem dotkla se něko
lika otázek školství pražského. O důležilosl
školy Prahu netřeba přesvědčovati. Podíváme-li
se na Německo, Švédsko, Norsko, které jsou
státy hospodářsky velmi silné, vidime, že ve
školství tyto státy nijak nešetří; naproli tomu
Španělsko a Italie, které školství obecné mají
zanedbáno, zakrsávají i hospodářsky. Ma-li ted
učitelstvo šířiti pravou osvětu, musí samo při
měřeně býti vzděláno; má-li sloužiti pravé svo-
bodě, samo musí býti svobodno, a má-li všechny
síly své duševní věnovati mravnímu a hospo-
dářskému rozkvětu svého národa, nesmi slly
ty utráceti ve své mravní a hospodářské bídě.
Odtud otázka dobrého školství stává se otázkou
dobrého učitelstva, kterou Praha v tomto smy-
slu řešila před více než čtyrt stoletím. Tehdáž
platila své podučitele tak, jako stát své suplenty
by z nich pro své školy měla časem dobrý do-
rost učitelský — nyní je na čase, opět v tomlo
směru ujati se zvelebování pražského školstvi
po vnitřní stránce, když již téměř všechny
vnější poměry jeho příznivě se utvářejí.
Praha
Německo
Švédsko
Norsko
Španělsko
Ma
Italia
11
article
Otiborova VII. tř. realky v Hradci Král
z r. 1880 pořádá svůj sjezd dne 5. srpna v Hrade
Král. v Grandhötelu. Vešketí kollegové kromě p. Bu-
kovského k účasti se přihlásili. V sobotu 4. srpna
jest večírek v Grandhotelu, v neděli 5. srpna ráno
v 9 hod. návštěva realky a ředitele, v 11. hod
návštěva purkmistra jako representanta města a pro-
hlídka musea, ve 3 hod. odp. společný banke
v Grandhötelu. Kollegové kteří uvedenou třídu
v Jetech 1873—1880. studovali a dříve vystoupli,
budou stejně srdečně vítáni ve středu všech, o ve-
čírku i o banketu a jsou zvání k účasti.
Konkursy. Při zémské vyšší reálee
v Jevíčku obsadí se počálkem škol. roku 1900
1901 místo skutečného učitele dějepisu a zeměpisu.
Žádosti do 22. srpna c. k. zemské školní radě pro
Moravu v Brně. Tamtěž obsadí se místo náměstného
učitele frančiny, s nímž spojen jest plat dle počtu
vyučovacích hodin a mimo to bezplatný byt o jednom
neb dvou pokojích. — Při zemské vyš. reálee
v Telči na Moravě obsadí se počátkem příštího
školního roku dvě místa náměstných učitelů pro
češtinu s němčinou neb frančinou. V případě nut
nosti přijmou se i nezkoušení žadatelé. Žádost
budlež zaslány, pokud lze nejdříve, ředitelství ústavu
Král
Hradec
Jevíčko
Morava
Brno
Telč
12
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Mezinárodní závody pařížské.
V Paříži, 23. července.
Přicházím také se syoji troškou do onoh
mlýna, ve kterém mele teď kde kdo, přest
úmorně vedro, kdy lidé padají jako mouchy
umírajíce bez dlouhého rozmýšlení sluneč
ním zážehem, tak jako někde v Senegalu,
kdy Paříž začíná míti nouzi neb aspoň strach
o dostatek pitné vody. A vzpomínám při tom
na líbezně jarní, vlažný vzduch řecký v dubnu
roku 1896 a nadšených těch dob první obno-
vené olympiady, oněch tisíců, jichž jásotem až
otřásalo se velké, mramorové stadium maecenatu
Averova, onoho volání, kterým chvěla se vonná
atmosféra attická, když objevil se na prahu
stadia řecký sedláček, vítěz marathonský . .
vzpomínám s melancholif v duši.
Ještě se mi v hlavě mihá příliš mnoho
číslie a ještě je příliš velký šum a ruch i tady
v odlehlejší čtvrti kolem zahrady. Luxemburské
než aby bylo možno zvážiti všecko a porovnat
všecky výsledky mezinárodních závodů cvičen
tělesných a sportů, jež ostatek dávno ješte
všecky skončeny nejsou a mohu omeziti se jen
na stručný referát několika chvil, jež strávil
tady Čechové sami jako účastníci, nikoliv nej
poslednější.
Byl to valný kus práce, než se podařilo
několika vytrvalým pracovníkům uskutečniti toto
účastenství. Ale vylíčení toho patři jinam a rád-
spokojíme se teď s hotovým výsledkem, že po
mnoha těch různých nesnázích a dik obětavosti
a štědrosti mnohých, mezi nimiž rada král.
hlavního města stojí na místě předním, vypra-
vili se někteři naši závodníci — pánové Janda.
Averov
Čecho
Janda
Paříž
Senegal
13
article
Nedvěd a Pukl, provázeni jsouce panem Rudlem,
tajemníkem Českého výboru pro hry olympické
který sestoupil se jen proto, aby účastenstv
Čechů při mezinárodních závodech zprostřed-
koval — ve čtvrtek dne 12. července do Pa-
říže, tak že mohli dojeti ještě v čas k prvním
závodům athletickým, ohlášeným na 15., pak
17., 19. a 22. července. Podotýkám tu mimo-
chodem, že ostatní závody sportovní a tělocvičné
dílem již byly, dílem teprve budou jindy. Páni
dojeli, ale ku svému velikému překvapení zvě-
děli až tady, že závody jsou již v sobotu 14.
pak hned na to v neděli 15. a v pondělí 16.
pak teprve až ve čívrtek a v neděli po té ná
sledující, na místě docela jiném, než před tím
bylo uvedeno — na závodišti Racing Clubu
v Bois de Boulogne — a s programem poněku
změněným.
Jak to, když přece Český výbor byl v
přímém spojení s pořadateli francouzskými?
Nedvěd
Pukl
Rudle
Čecho
Bois jít Boulogne
Český výbor pro hra
Racing klub
14
article
Už dříve ukazovali jsme na to, jak těžko-
pádné těleso vlastně představuje ten arrangement
francouzský. Přišli honfně borci američtí, cela
jejich kolonie s velikým aparátem a začal
diktovati podmínky, výbor francouzský už před
tím z jiných příčin byl v úzkých a teď horem
pádem změna, o níž prostě vyrozuměl — ko-
misariáty výstavní dotyčných států s prosbou
aby se poslaraly o dalšl. Komisariát rakouský
nesdělil se s českými sportsmany, pokud vime.
o ničem a příslušný dotaz v té věci ovšem by
učiněn. Nechceme však předníhati odpovědi
úřadní . .
Dle počtu účastníků aktivních mobly závody
státi se sportovní manifestací snad ještě velko
lepější než byly před čtyřmi lety hry alhěnské
Největší kontingent sportovníků vyslala Amarika,
celkem asi 46, mezi nimi také americký Čech.
Dvořák či Deworack, který ač už Američan o
kosti, přece radostně tiskl nám ruku jako Če-
chům a naše jadrné »Na zdar!« vřele, byo
i méně jadrně opakoval. Pak zde bylo Angli
čanů 7, Australané 2, Němců 8, Vídeňané 3.
Amarik
Dvořák
Deworack
Američan
Angl
Čechy
Němec
Australan 2
15
article
Dánové 4, Řekové 2, Maďarů 8, Vlachů4
Irčané 2, Norové 2, Švédů 6, Francouzů 18,
Čechové 3. Arci, Čechové měli starou svou
smůlu, jsouce i na úřadních programech uváděni
jako Maďaři, přes to, že byli hlášeni příme
z Prahy jako Čechové a že ještě osobně jsem
zakročil v kanceláři proti takové eskamotáži,
Nejkomičtější při tom je udivená odpověd
které se mi dostalo na moje výklady: »A což
pak vy nejste Maďary ? Vždyť jste přece z Prahy!«
— Přese všecko českofrancouzské sbližování země-
pisné pojmy Francouzů a pojmy jejich o nás
jsou přece jen tuze neurčity. Potom oznámite
svůj požadavek jednomu, ten na to zapomene
tim spíše, poněvadž Maďar nebo Čech je mu
celkem jedno, nebo odevzdá věc k obstarán
druhému a tak to jde jako z ankety do ankety
— věc se nevyřídi. Přes to však Čechům do-
stalo se tu přijetí vlídného a srdečného, že ne-
mohli si přáti lepšího, ač tentokrát setkali se
s Francouzi na poli sportovním poprvé.
Dán
Řek
Maďar
Vlach
Irčan
Francouz
Čecho
Čo
Praha
Nor 2
Švéd 6
16
article
Všickni účastníci mezinárodních závodů byl
přijati ve středu 18. t. m. na radnici, kdež
uvital je pan Paul Eseudier, jehož jméno ne-
vyskytuje se v českých novinách poprvé, téhož
dne večer pak účastnili jsme se soirée u pana
barona de Coubertin, v ulici de Trévise
v Union Chrétienne, tedy v místnostech klu-
bovních. Unie des Sociétés francaises de sports
athlétiques pořádala pak na závodišti Racing
Clubu v pátek 20. t. m. veliké diner, pod širým
nebem, které bylo jakýmsi vrcholem míruplné
práce sportovní. Z delegátů cizích všickní chopili
se slova oslavujíce Francii, její osvětové dílo
výstavní, její hostinnost a jak již bývá při po-
dobných příčinách. Poněvadž naši závodníci v tu
chvili musili už odjeti, byl jsem tam sám
musil pronésti zdravici bez hluěného ohlasu
rodáků, který doprovázal řeči delegátů ostatních
a pak pod jmenem hrozně zkomoleným. Jerry
Gould. Stal jsem se americkým millionářem
aspoň na papíře. Ale několik mých francouzsky
pronesených slov bylo srdečně aklamováno, tak
že z toho bylo lze vycítití sympatie těch, kte
slyšeli něco o našem strastiplném životě. Po
dobných hostin bude pak ještě několik.
Eseudier
Coubertin
Trévis
Jerry Gould
Francie
Union Chrétienne
Racing klub
17
article
Rozdáváním cen ve čtvrtek a po posle
ních zápasech včera — při nichž účastenstv
zejmena ze strany puritanských Američanů bylo
slabé — ukončily se hry aihletické oficiálně
Co byly tyto chvile, kdy odnáseli si vitězové
mimo několik málo opravdu uměleckých před
mětů také různě zboží galanferní, obyčejný t
brak i nejmenších závodů venkovských, proti
onomu velkolepěmu závěru prvých her olympi
ckých v Athénách, kdy vítězové dostávali jer
ratolest vavřínovou a střibrnou medailii ! My
kteří zasazovali jsme se a zasazujeme se dosu
a se vším důrazem o to, aby ušlechtilý ráz
starých her olympických co možná byl zacho
ván, pohlíželi jsme na to s upřímným zadosti
učiněním . . . .
Ačkoli závodní dráha Racing Clubu v le
síku boulognském jest jednou z nejkrásnějších,
tak že i v tom děsném vedru bylo dost pří-
jemně ve stínu velkých stromů, přece nemá té
antické patiny jako athénské stadium. Arci množ-
ství diváků doslačovala zúplna. Paříž, poku
vůbec je v Paříži, je zaměstnána na příli
mnoha stranách, než aby mohla odjížděti všeck
na Pré Catelan v Bois, nebyla dost upozorněna
— a mnoho a mnoho věcí jiných tu ještě spolu-
působilo, o nichž vypravují si jen známí mez
známými . . . . celý řetěz divných, spletitých
faktorů, o nichž jindy budeme moci referovati.
Také o běhu marathonském a jiných podrob
nostech.
Ale byla tu vybraná společnost mezinárodní
a můžeme se těšiti z toho, že před ní vynikl
Čech p. Janda jakožto diskobolos, tedy ve sportu
ušlechtile řeckém, vrhaje diskem do dálky přes
35 metrů. Byl by jistě dosáhl úspěchu ještě
většího, kdyby nebyl musil házeti z vyvýšeného
výstupku. Ani ostatní z účastníků českých nebyl
na místech posledních a vyvrátili nepravdu
Američan
Čo
Janda
Atény
Paříž
Bois
Racing klub
18
article
zú myslna a s gustem šíčenou, že by Čechové
nemohli ani z dálky měřiti se ve sportu s bore
národů jiných, i při příčinách tak velikolepých
jako byly tyto schůze sportsmenů tolika národů
civilisovaných. Počátek je učiněn a další hry
olympické budou, — teď snáž než kdykoli jindy.
Dr. Jiři Guth.
Jizda koňmo.
ee Podnik karlovarských koňských dostihů
jemuž loni ve správě »Závodního spolku« nechtělo
se dařiti, pořádán byl letos vídeňským »Jockey-
klubem«, jenž projevil ochotu, za jistých podmínek
podnik převzíti a dále vésti. Oběti, které lázeňské
město Karlovy Vary, jež za každou cenu chtěly do-
stihy na se převésti, až dosud přineslo, obnášejí
statisíce zlatých; přes to však tamní závodní dráha
vykazuje valné nedostatky, které asi nepřipustí, aby
vyvinula se v závodiště prvé třídy
Čecho
doktor
Guth
Karlov Vara
19
article
Před krátkem konala se v Karlových Varec
schůze zástupců města a vídéňského »Jockeyklubu«,
kterýž dráhu karlovarskou převzal prozatímně na
jediný rok do vlastní šprávy. Klub však činí další
požadavky, které mohou přinutiti obec, aby přinesla
ještě mnohé a dalekosáhlé oběti. Tak mimo jiné
požaduje »Jockey-klub« zřízení vodovodu, jehož ná-
klad předběžně vypočten jest na 60.000 K. Jest
věak pravdě podobno, že při provádění projektu vy
skytnou se náklady podslatně vyšší, zajisté niko
méně než 100.000 K. Tento vodovod klub pokládě
za nezbytnost. Dále požaduje se zřízení nové, kratšt
cesty, spojující město se závodištěm, za kterým účelem
však bylo by nezbytno, zabezpečiti si dříve souhla
ohce předměstské, jejíž katastrem nová cesta má
vésti. Obec karlovarská, toliž nýnější její správa, jes
však prý ochotna, všechny tyto oběti přinésti, jen
aby docílila definitivního převzetí dráhy.
Z oyklistského ruch u-
** Klub velocipedistů »Mělník« pořádá v ne-
děli dne 5. srpna t. r. silniční závody klubovní a ná
rodní slavnost na klubovní jízdárně v Mělníku. Pořud
závodů: 1. Jízda hostí. Dráha 1000 m. 2. Jízda letoš
ních jezdců. Dráha 1000 m. 3. Jízda o zlatou pásku
klubu. Dráha 2000 m. 4. Handicap. Dráha 2000
Vítězům čestné ceny. Na jizdárně taneční zábava.
O půl 2. hod. odpoli promenádní koncert na ná-
městí.
Karlová Varec
Mělník
20
article
** Český návěstní ústav Kubásek
spol. hodlá vydávati plakáty českých umělců. První
počátek učiněn sportovním plakálem pro závody
cyklistů od K. Reisnera. Plakát bude co do rozměr
největším, dosud v Čechách zholoveným, uspořádán
jest ale tak, že každá půle tvoří samostatný menši
plakát. Nebudou tudíž naše kluby nuceny obracetis
do ciziny, jak dosud se dělo.
Athletika a eportovní hry
** Čeští závodníci Nedvěd. Pukl i Janda vráli
se s průvodcem svým panem V. Rudlem z Paříže,
kam opět se odebral pan Fr. Erben, by české gy
mnasty zastupoval při závodech gymnastických dne
29. a 30. t. m. Naši závodníci mnoho a mnoho zí-
akali účastenstvím při závodech o avětová mistrov-
ství, což jim může býti pobídkou k další práciv
obori athletiky. V závodech vyrovnávacích obdařeni
byli Maďaři takou měrou, že četní athleti, hlavně
Američané, vůbec ani nestartovali. Tak ku př. obdržel
Koppán na 400 m. 35 metrů napřed a přece týž je
nejlepším běhounem Uher. Že snadno závod vyhrál,
netřeba dokládati. V Praze známý maďarský závod-
ník Strausz obdržel při házení disku 6 m. napřed,
takže závodníci ostatní Janota a Bauer byli by mu-
sili hoditi 40 m., aby vítězství vydobyli, jelikož týž
hodil přes 38 m. Omylem též vynecháni naši bě-
houni na pogramech a následkem toho, když se jim
činili u startu obtíže, vůbec od závodění upustili.
K Reisner
Nedvěd
Pukl
Janda
V Rudle
František
Erben
Maďar
Američan
Strausz
Janota
Bauer
Čechy
Paříž
Uhry
Praha
Český návěstní ústav Kubásek společenský
21
article
Jak naši závodníci vypravují, nebýti na místě Ame-
rikánů, kteří všecko k závodům upravili, byly by
závody ještě hůře dopadly. Arciť sportovní úspěch
jest velkolepý a ten zajisté všecky ostatní nedostatky
vyváží.
s Zmínili jeme se o tom, že. při nedávných
amaterských mezinárodních závodech v Paříži byl
český borec Janda, jenž ve světové soutěži mezi
nejpřednějšími závodníky všech národů, kteří sport
kultivují, ve vrhání disku docílil druhé ceny, uvá-
děn ve francouzských listech, zejmena v odborném
»Journal des Sports«, jako Maďar, »Hongrois
V jednom z posledních čísel zmíněný list přináší
opravný a vysvětlující článek »Les Tehěgu e
protestent«, v němž poukazuje se k okolnosti
že Janda, Pukl a Nedvěd byli v oficiálním seznamu
uvedeni jako »Hongrois«, že však redakci došel jed-
nak přpis předsedy »České amatěr ské
athletičké Unle« pana Roesslera v Praze,
vysvětlující celou záležitost a rozdíl mezí českými,
slovinskými zástupci sportu a Uhry, dále pak, že d
red. »J. des Sp.« zavítal dr. Jiří Guth, oflficiální zá-
stupce Čechů v komitétu pořadatelském, žádaje rov
něž za opravu nesprávného udání.
Redakce slibuje do budoucna dbáti toho, aby
nebyl český sport zaměňován jiným, a podotýká, ž
veškeré národnosti Rakousko Uherská velice dbají sve
individuálnosti, a že jsou ve věcech těch velice ci
tlivé. — Plným právem, podotýkáme k tomu.
Janda
Maďar
Pukl
Nedvěd
Hongrois
Roessler
doktor
Guth
Čecho
Paříž
Praha
Uhry
Rakousko
desátník Sport
Les Tehěg e protestent
22
article
Automobilism.
** Zaznamenáváme úspěch českého výrobku v ci-
zině. Firma »Laurin a Klement« v Mladé Boleslavi
předváděla od 15. července v různých městech Ně-
macka svůj motocyklet. Výprava tato potkalas
s výsledkem značným, jak seznati lze z pochvalných
uznání, firmě dobrovolně poskytnutých. Zejmena příz-
nivým jest úsudek redaktora časopisu »Fahrrad
händler und Fabrikant«, p. A. Sykraye z Drážďan
bývalého též u nás známého závodníka, který nadšen
o strojí se rozepsal. Četné objednávky učiněny o
obchodníků v Drážďanech, Lipsku, Magdeburku, Ha-
novru, Hamburku a v Berlíně.
** Amatérská fotografie. »Klub fotogralu
amatérů v Praze« přesídlí dnem 1. srpna do nové za
řízených místností ve Smetanově ulici (budova c.k
školního knihoskladu). Místnosti yto zařízeny jsou
po způsobu jiných moderních atelierů, poskytnou
členům prakticky upravený útutek, kdež budou moc
volně po celý den bez rušení pracovati. Kromě pro-
storného atelieru nachází se pro schůzky členstv
vkusně upravený salon a tmavá komora s úplně za-
řizeným vodovodem, kdež bude se moci za dne i z
večera při červených žárovkách pracovati. Místnosti
v jsou ve IV. patře s hlavním průčelím do třídy
Ferdinandovy položeny přímo proti severní straně. —
Čienský příspěvek roční pro čteny pražské činí 16K
pro členy venkovské 8 K. Stanovy jakož i bližší pod
mínky zašle klub obratem pošty.
Šachy.
o22/200.
Čís. 82.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adi esovány
J. Smutný, Příbra
Uloha číslo 204.
M. Havel v Praze. (Originál
Laurin
Klement
A Sykray
Ferdinandův
J Smutná
Příbr
M Havel
Mladá Boleslav
Drážďany
Lipsko
Magdeburk
Hamburk
Berlín
Praha
Smetanův ulice
23
article
Bílý začne a dá 3. tahem mat.
Zprávy ze světa šachového
Match J. Fridlizius a J. Englund námi již ozná
mený, skončil vítězstvím prvého v poméru 31/2: /s.
Oznamuje se nám, že „společnost přátel hry sa
chové v Petrohradě“ přesídlila se do nových místnost
„Sagorodný Prospekt č. 6°. Zároveň že jest v chodu
právě mistrovský turnaj, jehož zůčastní se Bortolič
Hellbach, Sybin. Lebedew, Tabunčikov a Šabski
každý s každým dvě partie. Po prvém turnu jest stav
tento: Bartolič. Lebedew 31/2, Sabski 3, Hellbach 21/2,
Sybin 11, a Tabunčikov 1. výhrou.
Sekretář moskevského klubu sděluje nám, že
druhý národní turnaj ruský konati se má v Moskv
od 26. prosince 1900 do 15. ledna 1901. Ceny jsou
500, 350, 275. 200, 125, 75, 50 a 25 rublů.
„Sydnev Morning Hferald“ vypisuje 6. mezinárodn
turnaj na dvojtažky. Společné práce nepřípustny
Soudcem J. J. Glyn-Ryde. Doba zaslání do 1. prosine
t. r. Cena za nejlepší úlohu 100 korun.
„Brigton Society“ vypisuje svůj 12úlohový turnai
na dvojtahové úloby a samomaty. V každém oddělen
3 ceny. Chess Editor 93. Richmond Road, Danton,
London N. E. Doba zaslání do 1. prosince t.r.
Úloha číslo 205
A. Collijn v Stokholmu
III. cena časopisu „Aftonbladet“ národního turnaje
švédského
J Fridlizius
J Englund
Glyn
Ryde
Danton
A Collijn
Petrohrad
Stokholm
Sagorodný Prospekta
Sydnev Morning Hferald
Brigton societa
Richmond Road
London N . E
Aftonbladet
Tabunčikov 1
24
article
Bnlý začne a dá 2. tahiem mat
25
article
Úloha čís. 206. J. Fridlicius Göteborg I. cena z téhož
turnaje.
Úloha čís. 206. J. Fridlicius Göteborg I. cena z téhož
turnaje.
pn. sn, 8e
e2 g
Černý:sa7, di as
b6, c4, o6, f4, h6, h7 mat ve 3. tazích.
Úloha č. 207. J. A. Ros, Avesta, II. cena táhož turnaje.
Bn. o 2.d5, so Šde
černýnss,n ž a5, es,e
g5, g5 mát ve 3. tazích
obi
Partie čís. 168.
Sehrána v 5. turnaji korrespondeněním na Rusi od
měsíce ledna do května 1900
Černý: S. Lebedew.
Bílý: C. Bething
13. Sb5xc6-+- Sc8—dr
1. e2—et e7—e5
14. 0—0 Jg8—e7
2. Jg1—f3 Jb8—ce
15. Se6d7+ Ddsxd
3. Sf1—b5 Sí8 —bt
16. Dd4 b3 b6—b5
4. c2—c3. Sb4—a5
17. Je4—e5! dexe5
5. Jb1—a3 Sa5—b
18. Jí3e5 Dd7—d4
6. Ja3—c4 d7—de
19. Db3xf7+. Ke8—ds
7. d2—d4 e5xKdá
20. Df7Xg7 Vh8—gs
8. a2—a4 d4c
21. Dg7—16 Ddavce
9. a4—a5 Sb6— ch
22. VŘ1 —d1++- Sc5 —d
10. b2—b1! Se5xcb4
23. Sc1—g5 a černý
11. Ddl—a4 Sb4—e5
vzdal
b7—be
12. a5—a6
Listárna šachů.
O. Bek. Vinohrady. Čís. 197, 198, 199, 200, 201.
202, 203. Pěšeč v č. 203 na h2 nemá státi, omylem
tam vytisknuto, úloha pak pana Škalíka 1 cenou po-
ctěná má bohužel vámi udané vedlejší 1. Jg5 8XJ
Vg5+ atd', jinak hrozí buď VXe4 neb Dd3+ atd.
úloha pak p. Z. Macha též prvou cenou obdařena,
jest nemožnou po prvém tahu na obranu De2! an
opravdu jezdec vázán nemůže dáti matu. Tím oběma
dlohém přisouzené ceny odpadají a nám Čechům na
úspěchu ubývá. Jest opravdu podivné, že mnoha zku-
šeným řešitelům, pánům autorům i soudci onoho tur-
naje tyto vady ušly. O ostatním příště, zkoumáme.
Díky! ab. — Brzice. Díky, obdrželi jsme, přání vy-
hovime v příštím čísle.
Černá
rosa
Rus
S Lebedew
Df
O Bek
Škalík
Mach
Čecho
Avesta
d 1 + +scilicet
Brzice
Fridlicius Göteborg
e g 5
e 7
Dd 7
vh 8
Sb 5 xc 6
Sf 1
c 2
Sb 4
7 Xg 7
Sb
Jg 5 8
Vg 5 +
26
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
27
article
V Praze, 28. července
Praha
28
article
Hippokratický trh vídeňské bursy. —
Strannickost mezinárodního trhu proti
českým papírům. — Otázka jazykova
— Farizejství. — Pražská úvěrn
banka. — Český kapitál na české pa-
píry ve Vídni. — Naše direktiva. —
Pražský trh. — Obchod na něm.
Úpadek vídeňské bursy po tolika recidi-
vách jeví již hippokratický její tah. Odloučile
se od ni přízeň obecenstva, protože hlavní pe-
něžní trh rakouský, vzdav se úlohy prostřed-
níka mozi reální poptávkou a nabídkou, stal se
toliko střediskem spekulace a východiskem intrik
spekulačních stran. Na této kluzké cestě ubíjí
kapitály, takže věnovati mu prostředky, jest
finanční samovraždou. Na vídeňské burse se již
nesoustředí kapitály se tvořicí, a ústavy emissní
nepouživají již tohoto nespolehlivého nástroje
ke svým omissím. Trh, již dávno postrádající
benevolence vlády a nyní ochuzený o zájem
obecenstva, pustne, a obraty na něm se stávají
řídkostI. Zdá se, jakoby vídeňská bursa měla
svoji minulost i budoucnost za sebou.
Je-li organismus chorobný, jest každé vzní-
cení nových vášní dalším jeho oslabením. Avšak
vidíme, že vídeňská bursa ani v těchto těžkých
dobách krise ničeho nezapomněla a ničemu se
nepřiučila. Ale národohospodářská theorie, majíe
býti mezinárodním trhem na cenné
papíry, postavila se na stanovisko přísně stran-
nické — ovšem připomeňme si, na stanovisko
přísně strannické proti českým papírům. Ale
české peníze jí nezapáchají
Na vídeňskou bursu bez závady byly při-
puštěny cenné papíry s textem výhradně ture-
ckým, vlaským, francouzským a maďurským.
Vídeň
úvěrn banka
29
article
Titr se zněním českým se odmítá jako nesroz-
umitelný. Vidíme, že bursovní komoře vídeňské
jest i řeč turecká více přístupnou, nežli česká.
Tím způsobem byla otázka jazyková uve-
dena na bursu vídeňskou a samy odborné listy
německé doznávají, že to byl čin velmi ne
šťastný. Právě bursa přece utrpěla nejistými
konjunkturami poslední fase politiky vnitřní
neboť od národnostního smíru a parlamentní
činnosti závisejí nové státní investice, které b
oživily činnost průmyslovou. A jestliže v každém
posudku minulé periody bursovní se silnýmí
tahy obrazí pium desiderium národnostního
smíru a dělného parlamentu, byla to bursa
sama, která na hranici národnostního sporu
přihodila nové poleno. Při té příležitosti si uvé-
domujeme znovu, že »mezinárodní« vídeňský
trh na cenné papíry jest nástrojem zcela ně-
meckým, a vzpomínajíce nynější demonstrace.
správně také oceníme, až kruhy průmyslníků
obchodníků, jsoucích v blizkém styku s tímto
centrem němectva a spekulace, budou demon-
strovati pro národnostní smír. Po činech poznát
to Iarisejství