3
masthead
29. července 1900.
5
article
»Horoucně k ní lnu. Vtělovala kdysi pro
mne všecky půvaby vesny, mladosti, nábožen-
ského blouznění, snů o nebi a opojení, jakých
skýtá poesie. Ještě dnes, jako odlesk minulosti
a vzpomínka na klidné dětství, mocně působí
na moje srdce.«
Však také jak skvěle v městečku našem
slavili ten svátek! Na celý týden proměnilo se
v jakési sídlo andělské, jedině čistým vznětům
posvěcené. Průvod následoval za průvodem
zvony na chvíli nezmlkly, a jiných písní jsi ne-
slyšel kromě nábožných. Vnitřek kostelů a celě
náměstí tonulo v moři zeleně, kadidlo houstlo
do oblaků. Po mramorové podlaze kostelů a po
dlažbě ulie, kterými šel průvod, stoupalo se
jako po louce, — tak hustě postlány byly pu-
škvorcem a páchnoucími travinami. A což
oltáře! Odrážejice zlato sluneční v četných
ozdobách, šumíce hedvábnými korouhvemi, bar-
více se množstvím pestrých koberců, rozléva-
jíce přidušený zápach polních a zahradních
květů, přibíraly v mé dětské obraznosti tvary
nadpozemské, význam jakési čarovné předsíně
nebes ... Se zardělou tváří, srdcem tlukoucím
a očima horečně rozjařenýma zahlédal jsemse
do hloubi jich, modrými mlhami kadidel zato-
penou. Zdálo se mi někdy, že se ty mlhy roz
stupují, popřávajíce výhled na skutečně nebe.
Kůry serafů hrály tam na loutnách, v růžových
obláčeích poletovaly dětské okřídlené hlavičky
v samém středu leskem millionů sluncí zářila
oslepoval trůn z ryzího zlata — trůn Je-
hovy . ,
Nina vyrušila mne otázkou:
»Kolik ti bylo tenkráte let ?e
»Byl jsem ještě dítělem,« odtušil jsem,
»ale míval jsem taková vidění, jaká mívaji
asketi. I blouznění asketů mne někdy přepadalo.
Ninos
cel náměstí
6
article
Když světla uhasla, varhany utichly a dým ka-
didel rozplynul se v povětří, padala mi jako
kámen na srdce podivná melancholie i pociťovai
jsem odpor k životu, k lidem, k sobě samému.
Země zdála se mi tehdy slepeninou bláta, život
unavujícím pochodem pouští, vezdejší veselost
a vezdejší smích ironií satana, pohrávajícíhos
s lidskostí. Toužil jsem býti andělem, míti kři-
dla na ramenou a paprsky na skráni, tonouti
v zlatě a lazuru a dýchati neustále svatou
atmosférou modlitby a nadšení. A poněvadž je-
dinou cestou, ke štěstí tomuto vedoucí, byl
smrí, prahnul jsem po smrti.«
Ruka Ninina se zachvěla. Utišíl jsemi
polibkem.
»Touhy ty změnily však pojednou formu.
Vida, že smrt nepřichází tehdy, kdy po ní vo-
láme a že křídel andělských dobýti stejně těž-
kým jest jako odvrhnouti tělo pozemské, snížil
jsem stupeň svých tužeb. Nemoha vejíti mezi
anděly, snil jsem už jenom o tom, abych se
stal bytostí andělu nejbližší: knězem. Dětská
moje hlavička tak sobě tenkráte představovala
hierarchii duchů. .«
»A dnes ?« ptala se Nina šeptem, solva
slyšitelným.
Přitáhl jsem ji k sobě a polibil mlčky její
bílé, rozumné, krásné čelo, od jehož lesku živo
můj bral jas. I oči mé, které nejprve v jej
očích utonuly a potom přešly do hloubí jizby
k tiché, snivé kolébce, obklopené mušelínovým
křídly, odpověděly jí na otázku lépe, nežli by
to mohla učiniti ústa . ..
Ninin
Ninos
7
article
Zatím nebe začalo se temniti. Obláčky ze
stříbrných staly se platinové, potom platina jich
změnila se v nikl, z niklu v železo, ze železa
v rudu a kamenné uhlí. Seskupily se při tom
a zhoustly. Neplynuly už teď po nebi jako la-
butě, ale převalovaly se jako těžké a boztvárné
hmoty.
»Průvod přešel,« ozvala se Nina.
»Ano,« odtušil jsem, pohřížen ve své my-
šlénky. »Průvod přešel a minulo léto. Dny, plné
lesku a vůně, nahradila podzimní pliskanice
po slavnostech, které tolik silných dojmů sky-
taly i duši i smyslům, přišly všední a pochmurné
ceremonie kostelní. Ostatně niť mých blouznění
náboženských přetrhly prázdniny. Venkov učini
mne na dva měsíce opravdovým dítětem, jehož
srdce, otevřené všelikým sladkostem a půvabům
životním, zamyká se upjatě před smutkem
hořkostí.
Postačovala mně na ten čas země; na nebe
myslil jsem jen při Otčenáši. Ale návrat do
města vrhl mne znovu na pospas dřívějším my-
šlénkám a dřívějším tužbám. Naše škola umí-
stěna byla pod jednou střechou s klášterem
třídy nacházely se na téže chodbě, jako cely
mnichů. Každého dne před vyučováním byli
jsme účastni mše v kostele, slabě osvětleném
několika svícemi a plném ještě ranního šera.
Benediktiní v tmavých, dubových křeslech odří-
kávají své broukavé, ponuré modlitby. Někdy
odvalili jednu z desek kamenné podlahy a čer
ným otvorem čišela stuchlina klášterních hrobů.
Mnohdy bylo svěcení na kněze některého z mlad-
ších bratří a my, třesouce se zimou v nevyto-
peném kostele, dívali jsme se na ten obřadse
zvědavostí a údivem.
Ninos
8
article
Bratříček po dlouhé hodiny ležel na po-
dlaze, pokryt jsa příkrovem z katafalku ; starší
mniši se vpadlými lieními kostmi a voskově žlu-
tými tvářemi prozpěvovali nad ležícím pohřební
písně. Z dojmů těch rodily se v ardci mém nové
pocity, nebo spíše: dřívější pocity dostávaly
nový tvar. Když pak jádro mé duše takto už
bylo připraveno, stalo se, že o Všech svatých
jeden z kollegů, přítel můj a soudruh v zába-
vách, spadl náhodou do řeky a utonul. Byl po-
chován zrovna na Dušičky. V průvodu, nesoucím
věnce a svíčky, nesli jsme utopence na hřbitov
dosti daleko za město.
Když jsme ho pohřbili, bylo nám poručeno
vyslechnouti kázání v hřbitovním kostelíku. Na
kazatelnu vystoupil starý, zažloutlý kněz, nebož-
tíku podobný. Obrátil se k hromádce dětí, která
se třásla ustrašená a plachů jako hejno ptáků,
ohlížejících se neklidně za zastřeleným druhem
a jal se mluviti o smrti a věčnosti, očistci
pekle, utopeneích a čertech. Bylo to kázání
v souhlase s místem a chvilí. Bylo to zároveň
kázání takového talentu krasořečnického a ta-
kově plastiky, plně obrazů, že od' toho dne, kdy
jsem je slyšel, počal jsem tráviti bezsenné noe
a míti strašná vídění i za dne a v bohu Ote
viděti boha mstitele . . .«
»A tvůj úmysl, státi se knězem ?« otázal
se Nina.
»Utvrdil se ještě více, jenom že přibral
jině formy. Smrť nezdála se mi od nynějška
vábnou, nýbrž strašlivou, avšak táhla mne
Ninos
9
article
k sobě jako propast. Nebe viděl/ jsem naplněn
netoliko cheruby s růžovými vínky, nýbrž i arch-
anděly s plamennými meči. Služba při oltář
přestala býti pro mne rozkošným blouzněním a
bezprostředním obcováním se svatými; zménil
se nyní v dobrovolné vyzutí se ze všech chyh
a slabostí pozemských, ze všech dočasných po-
míjejících snů, zálib a tužeb. I třásl jsem se
při svém rozhodnutí, státi se knězem, neboť víděl
jsem nezměrnou prázdnotu každě životní radost
neboť chtěl jsem se proměniti v takovou vy-
schlou, bezcitnou a samými hořkostmi se krmi
mumii, jako onen kazatel o Dušičkách. lebo
»A co se stalo s tvými záměry ?« ptala se
Nina po ohyíli oboustranného mlčení.
Místo odpovědi ukázal jsem ji podruhé na
měsíc, svíticí nad lesem proti našemu oknu. Vit
odehnal všechny obláčky, které dosud lesk jeho
zatemňovaly. Po jednotvárně modrém moři nebes
plynul čistý, krásný, spanilý, jako genius svělla
triumfující nad démonem tmy
»Záměry mě,s řekl jsem, »potkal osu
obláčků. Rozehnány větry, rozplynuly se a zmi-
zely . . .«
»Proč ?e
»Příčina byla nesmírně prosta. V páté třídě
šprýmovný, či také roztržitý učitel latiny dal nám
překládati Ovidiovy »Metamorfosy«. Ve škole
jsme sice za celý rok nevybředli z první polo-
vice první knihy jejich, já však byl jsem vždy
ditětem zvědavým i dočetl jsem arcidílo velikého
arcikněze lásky ke konci. Vzbudiloť v měm srdei
nové city, odelonilo před očima světy dosud ne-
známých a neprocftěných myšlenek a dojmů a —
rozptýlilo v mlhu dřivější sny.«
Nina objala moji síji bílým ramenem
»A zřekl jsi se dřívějších záměrů na vždy?e
ptala se tklivě.
»Navždy!« odtušil jsem důrazně, tule jej
hlavu k prsům.
A šeptem jsem dodal;
»Zůstala mi jen, rovněž navždy, dřivějš
melancholie . . .«
Ale šepot byl tak tichý, že ho malé oušk
Ninino nedoslechlo.
Ninos
Ovidiův
Ninin
10
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
Rakouské konsuláty.
Čím více počíná se i v širších kruzích u nás
uznávati, že jest nutno vyvinouti intensivnější
činnost v oboru obchodu, tím patrněji jevíse
překážky, s nimiž se setkáváme i v tomto oboru.
Zejmena hlasité stesky ozývají se z kruhů od-
borných na poměry našich konsulátů, jichž pů
sobnost po stránce obchodní, až na některé vý-
jimky, nevyhovuje ani požadavkům dosti skrov-
ným, že se na př. nevyrovná čilosti konsulátů
německých. Tato okolnost jest obecně známa.
Méně známo jest, jak representuje se Rakousko-
Uhersko, jedna ze šesti velmocí, počtem konsu-
látů nejen u srovnání s velmocemi ostatními,
nýbrž i s různými malými, průmyslově vyspě-
lými státečky (na př. Belgií, Holandskem), nebo
se státy většími, nad nimiž však střední Evropa
krčí rameny (Španělskem !). Názorný obraz těchto
poměrů podává pan František Hlaváček v po-
sledním, červencovém sešitě »Národohospodář-
ského Obzorua.
Rakousko-Uhersko se svými 479 konsuláty
má menší počet konsulátů než Francie, Španěl
sko, Anglie, Némecko, Italie, Holandsko a Belgie.
Ale tento počet jest ještě k tomu fiktivní, nebot
80 jich není (většinou po více než 10 let) ob-
sazeno, po tu dobu vůbec nepůsobí, ale přes
to se vede v seznamech ad majorem Austrine
gloriam. (Uvádí se tu jen počet konsulátů fakticky
neexistujících a ne těch, jež na čas jsou spra-
vovány některým nejbližším konsulátem zakou-
ským nebo místním konsulem jiného státu.)
Karakteristické jest, že na př. dle rakouského
úřadního seznamu máme v Rusku 24 konsu-
láty, kdežto ruský úřadní seznam vykazuje jich
tam pouze 19, protože prostě nemá příčiny,
uváděti nesprávné číslice. V Rusku jest totiž 5
rakousko-uherských konsulátů »neobsazených«.
Hlaváček
Španěl
RakouskoUhersko
Belgie
Holandsko
Evropa
Španělsko
Francie
Anglie
Rusko
11
article
Takovéto »neobsazené« konsuláty Německo prostě
zrušuje všude, tedy i v seznamech, nesnažíc se
využitkovati neexistujících věcí k většímu čísel
nému efektu; zrušilo pak v posledních třech
letech asi 8 málo významných konsulátů.
Vedle Rakouska mají ve svých seznamech také
»neobsazené konsuláty ještě Italie (81) a Španěl
sko (57), takže de facto má Rakousko 399,
Španělsko 715 a Italie 598 konsnlárních
úřadů.
Za posledních 10 let zřídilo Rakousk
pouze 12 nových konsulátů (3 z nich v Něme-
cku) a letos v Bagdadě. Německo naproti tomu
v posledních třech letech zřídilo 41 nových
konsulátů v cizině a stále zřízuje další: po-
dobně Rusko a jiné státy.
Pohlédneme-li na mapu, seznáme, jakou
škodou jest každoročně pro náš obchod, že z
celých velkých komplexů zemí, hlavně vnitro-
zemí různých států, nedostává se mu nijakých
zpráv o tamních odbytových poměrech, nijakých
pobídek, a žádá-li vývoz náš sám z obvodů
těch zpráv, z nedostatku konsulátů těžko se
jich dopátrá.
Tak na př. není žádného rakouského kon-
sulátu v ohromném komplexu středního (mimo
nedostačujíčí konsulát berlínský) a východního
Německa (mimo dva přístávní); směšně malý
počet konsulátů jest v Dánsku (desetina počtu
německých konsulátů), v Holandsku, Belgii, „Švád-
sku a Noršku. Konsulátů postrádáme mimo ne-
příliš vzdálené pruhy pohraničné v celé ostatní
střední Francii a Španělsku, ve středním Irsku
a severním Skotsku, na Islandě; střed západní
(menší) a celá ohromná východní polovina Ru-
ska (od Petrohradu, Moskvy a Rostova na vý-
chod) se severním Kavkazskem a severním Fi
skem, celá Sibíř s Chivou a Bucharou, Afgani-
stan, Beludžistan, střed Malé Asie, střed a sever
Východní Indíe nemají rakouského konsulátu.
Španěl
Beludžistan
Německo
Rakousko
Španělsko
Bagdád
Rusko
Dánsko
Holandsko
Belgie
Francie
Irsko
severní Skotsko
Island
Petrohrad
Moskva
Rostov
Chiva
Buchara
Afgaň
Asie
východní Indí
severní Kavkazsko
Italia
12
article
V Persii máme fungující konsulát pouze
jeden, málo jest jich na bohatých asijských
ostrovech, z nichž na př. na Borneu (rovnají-
cím se velikostí celému Rakousko-Uhersku)
Sumatře, ne o mnoho menší, nemáme konsulár-
niho zastoupení. A což říci tomu, že při veli-
kém proudu vývozního obchodu všech států do
Činy jest tam systemisován na činské půdě jen
jeden (vŠanghají) a na anglické půdě (v Hong-
kongu) také jeden rakouský konsulát proti 27
(resp. 29) německým ? V celé Australii jsou jer
3 konsulkty rakouské, na ostrovech (opět a
jako Rakousko velkých) Guinci, Novém Zělandu
a ostatních souostrovích v Tichém oceaně (až
na Havaj) není našeho konsulátu. Podobně, b
ještě hůře jest tomu i v Africe a v Amerie
(s Mexikem nemáme žádných diplomatických
styků a tedy nejsme tam ani konsuláty zastou-
peni)
K vůli zajímavosti budiž dodáno, že v
Anglii (s koloniemi) proti našim 70 konsulátům
jest 138 dánských, 202 švédské a 106 portu-
galských; v Rusku proti 19 obsazeným
našim konsulátům jest 20 perských, 23 portu
galských, 24 řenkých a 38 dánských, v Holand-
sku máme se Siamem, Tureckem a Ve
neznelon stejný počet konsulátů (5)
portugalských a dánských jest tam po 17
švédských 19
Tento nedostatek konsulátů jeví se tím po-
vážlivějším, že nemáme žádných kolonií Gjsme
tedy co do počtu konsulátů za Anglil, Něme-
ckem, Francií atd. poměrně ještě mnohem víc
pozadu než absolutně, jelikož pro ně odpadá
nutnost konsulátů v cizích kolonisch), nemáme
jako tyto státy — usedlého kupectva, v ci-
zině, které prokazuje vývozu své země cenn
služby, nemáme konečně tak četných, dobrých
a výhodných paroplavebních linií, které samy
již k vývozu pobádají, jako jmenované země.
Anglit
Nout
Persie
Borneo
Rakousko
Uhersko
Sumatra
Hong
Austrálie
Havaj
Afrika
Mexiko
Anglie
Rusko
Holand
Siam
Turecko
Francie
13
article
Ačkoliv nelze nepříznati, že v některých zemích
— s nimiž pro jich povahu, horší přístupnost,
stupeň vývoje atd. Rakousko má a také může
míti styky jen malé — jest poměrně malý po-
čet konsulátů přirozený, přece to nemění nic na
celkovém obrazu, který jest zahanbující pro
velmocenskou říši a dle něhož v tomto ohledu
nejen mezi yelmocemi, ale mezi většími státy
vůbec jest přece jen »Austria in orbe ultima-
— Rakousko ve světě poslední.
A nyní přimysleme si ještě vnitřní v nedo-
statky konsulátů, známé z různých projevů ko-
mor obchodních, řečí parlamentních atd., a věta
hořejší teprve se potvrdí. Vždyť některé z kon-
sulátů obsazených po léta již nedodaly žádných
výročních a j. zpráv, velká řada jich odbyla
tuto svou úlohu několika bezcennými daty stati
stickými, mnohě neodpovídají ani na dotazy
obchodních komor. natož soukromníků, jiné od-
povídají na nalehavé dotazy za tři čtvrti roku
anebo za rok, některé nerozumějí žádné z řeči
rakousko-uherských národů (tedy ani úřadním
řečem konsulátů, němčině a maďarštině) a tak
Vývozní akce vlády, loni s velkými pří-
pravami započatá, seschla se na několik věcí
více nebo méně našemu vývozu prospěšných,
které však ani úhrnem žádnou »akci« netvoří.
Mnohem lepší služby mohla vývoznímu obchodu
rakouskému prokázati, kdyby se byla v přední
řadé obrátila k reformě (misto posavadního zá-
platování) konsulátů posavadních se zřetelem
k obchodním zájmům říše a k rychlému zaři-
zování konsulátů nových.
dále.
Rakousko
Austria
14
article
Komu patří výhra? Pešťský kupec Oskar
Renner zastavil r. 1894 dunajský los u peněžního
ústavu v Pazseze. Za dva roky na to byl ústav vy
loupen, při kteréž příležitosti odcizili pachatelé i za
stavený los. Dne 15. listopadu m. r. byl papfr tažen
a připadla na něho hlavní výhra 300.000 K. Druhého
dne na to vykázal se finančnímu radovi Polyakovi
losem jakýsi nadporučik, jemuž však bylo oznámeno.
že se výhra vyplatí až za půl roku. O tom zvěděí
i Renner, původní majitel losu, i podal následken
této okolnosti k soudu žádost, aby los byl ne-
oprávněnému majiteli odebrán a původnímu vlastníku
vrácen. Když se přiblížil den splatnosti losu, schoval
se v úvěrním oddělení ústavu finančního ministerstva
detektiv. S losem příšel k pokladně mladý úřadník
obchodní banky a žádal za vyplacení výhry. Nad-
poručík ověřil totiž banku s přijetím peněz. Nicméně
výhra nebyla ani tentokráte vyplacena, nýbrž los
odevzdán byl k uschování vyšetřujícímu úřadníku
trestního soudu. Zatím byli vypátráni pachatelé lou-
pežné krádeže a zatčeni. Z výpovědí jich vyšlo na
jevo, že nadporučík los koupil bona fide a že tudíž
jest oprávněným jeho majitelem. Následkem toho
vrátil vyšetřující soudce zabavený los obchodní bance
k volné disposici. Dotýčný nadporučik, jemuž nyní
hlavní výhra beze všech námitek původního majitele
losu bude vyplacena, jmenuje se Jan Ševrinčiča
slouží u 5 pluku zeměobrany v Terstu.
=Čin šílencův. Policejní prelekt elignan-
courtské čtvrti pařížské obdržel před týdnem k ve-
čeru zprávu, že ne 28letý dělník Albert Coste, za-
městnaný v kterési továrně na doutníky, ve svém
bytě v rue Flacon udusil otravnými výpary z uhlí.
Renner
Ševrinčiča
Coste
Terst
Polyak
15
article
Úřadník vydal se neprodleně do označeného bytuv
průvodu několika strážníků a zámečníka. Dělník
bydlel v šestém poschodí, kdež, jak zjištěno, byly
dvéře jeho bytu ze vnitřku pevně zavřeny. Prefekt
zaklepal na ně několikráte a volal na nájemníka, aby mu
byt otevřel. Mladý muž skutečně nebyl dosud mrtev
neboť jakmile ustal prefekt ve volání, zahouklo
ze vnitřku bytu šest prudkých výstřelů. Lidé z pň-
vodu policejního úřadníka ve strachu o život z Ichodby
utekli; prefekt však neustal v klepání na dvéře po-
dezřelého bytu, ač nové rány z bambitky byly mu
na to odpovědí. A protože také pan prefekt nejevil
na sobě pražádnou vůli státi se obětí střelných ran.
předsevzal si, že na místě vytrvá, až by zuřícímu
střelci náboj došel a pak teprve, že vůči němu za-
kročí. A trvalo to skutečně tři hodiny času, kteréž
úřadník na chodbě přede dveřmi ztrávil. Konečně po
této době rozlétly se dvéře a na prahu chodby objevil
se mladý muž chorobného vzezření, jenž přiloživ
k ústům jakousi lahvičku, padl v bezvědomí k zemi.
»Nemohl jsem si trefit do srdce,« zvolal, když se na
podlaze počal svíjeti a lahvička vypadla mu při tom
z rukou. Stráž, která v téže chvili na místo roz-
čilující afféry přispěchala, pomohla zvednouti tělo ze
země. Jakkoliv nebylo na něm stop krvavých, přece
jen nebožák podle známek, jež projevoval, již
pracoval k smrti. Zjistilo se, že požil rtuťového
roztoku, jedovaté smíšeniny neobyčejně prudké.
Stráž
16
article
Přivolaný lékař stvrdil domněnku diváky projevenou,
že pokus sebevraždy spáchán byl v návalu nepříčet-
nosti. Coste byl nedávno oslyšán dívkdou, do níž se
zamiloval z celého srdce a o jejíž ruku prosil rodiče
To vjelo mu do hlavy tak prudce, že ho další život
omrzel a že si umínil raději zemřít. A úmysi svů
konečně v návalu choromyslnosti provedl. Ač dosud
nezemřel, přece jen se o jeho uzdravení naprosto
pochybuje.
= Chladnokrevný vrah. V Landykoně.
okresu curyšském, byla před nedávnem zavražděna
mladá žena 36letým, od ní rozvedeným manželem,
statkářem Pavlem Rotenbergrem. Vrah vhodil pak
mrtvolu do blízkého potoku, jenž kolem obce tekl
Po činu odebral se vrah zcela klidné domů, povečeřel
ustrojil se do svátečních šatů, načež rozloučil se se
sousedy, jimž vyprávěl, že se asi více nevrálí. Ben
klobouku a kabátu pak vydal se na cestu a po malé
zastávce u bratra, v sousední vesnici, úplně a bez
stopy zmizel. Když však za nedlouho potom by
zločin odhalen a na osobu vrahovu bylo možno uká
zati prstem — kdyby ovšem byl přítomen — vydán
na zmizevšího Rotenbergra zatykač a vrah postížen
až v Miláně. Přiznal se hned při prvěm výslechu,
že jednal z hněvu a záští a že měl s nebožkou že-
nou častá nedorozumění v záležitostech finančních.
Spoutati a do vazby odvésti dal se opět velmi klidně.
Coste
Pavel Rotenbergr
ben
Milán
17
article
= Krvavé drama lásky odehrálo se 20.
m. na půdě haličské v lázních kofriockých. Dne 17.
července ubytovali se v lázeňském hotelu »Sio« dva
mladí lidé. Byl to 19letý umělecký truhlář Merkl
Krakova a asi o nok mladší sličné děvče, jež zrů-
vodčí jeho prohlásil za svou ženu. Merkl zapsal se
do knihy cizinců jakožto vídeňský architekt. Prostý
způsob jejich žítí a mírného vystupování nezavda
příčiny ku zvláštním pozornostem se strany ostat
ního obecenstva, i byh lšzeňští hosté před necelým
týdnem naplněni ztrnulou hrůzou, když o 5. hodině
ranní zaslechli z pokoje, v němž mladý párek byl
ubytován, tři hlučné výstřely, a když potvrdila
zpráva, že oba mladí lidé jsou ve hrozném zápasu
se smrtí. Když personál hotelu do uzamčeného pokoje
přístupu si dobyl. těžce zraněné děvče právě skonalo.
Merkl krvácel z hlavy, i byly mu lékaři poskytnuty
obvazy na rány, z nichž krev se řinula. Leč bolest
svíjející se mladík obvazy strhal, takže krev znova mu
vytryskla. Přes to lékaři opětně ránu obvázali, do-
mnívajíce se, že zarputilého sebevraha smrti přece
jen vyrvou Hned na to upadl nešťastník v bezvě-
domí; zranění jeho jsou velmi těžká, takže jest jen
slabá naděje, že bude na živobytí zachován. Totež-
nost zahynuvšího děvčete nedala sa posud proká
zati. Konstafovalo se pouze, že byla v jakéms uze
nářském krámě krakovském zaměstnána jakožto pro
davacka. U Merkla nalezeno v hotovosti šest halét
Železito-
arsenov
voda
proti chudokrevnosti, nemocem ženským, čivním a kož-
nim nemocem atd. K dostání ve všech obchodech s mine
rálnimi vodami, lékárnách a úrogeriich. — JINOŘICK
MATTONI ve Vídni, c. ak. rak. dvor. a komor, dodav
15482
Merkl
Vídeň
Merkl Krakov
kniha cizinec
Jinořick Mattoni
23
article
Skvostná díla přírodopisná
Skvostná díla přírodopisná
vydaná I I L. EOBRA v Praze, Vodičkova ulice
C. k. ministerstvem schválen.
80 tabulí, 4°, ve skvostném pro-
Atlas FoSt vedení, s textem prof. J. Johna
vychází v sešitech po 32 kr. Váz. 14 zl.
50 tabulí ve skvostném prove-
S moty dení (motýl, kukla, housenka
i rostlina) s textem prof. J. Johna. Čena váz. 14 zl.
napsal K. Exler. 216 stran s 23 tabu-
MOtyIOv jemi, na kterých zobrazeno 235 motýi
a housenek. Cena kart. zl. 2.20, vázané 2 zl. 50 k.
našeho domova. Líč
profesor
John
K Exler
je
Praha
Vodičkův ulice
24
article
Užitečné ptactvO professor Jiří Jand
Užitečné ptactvO professor Jiří Jand
145 stran s 48 barevnými obrazy. Cena 2 zl. 20 kr.
kart., vázané 2 zl. 50 kr.
napsal prof. Fr. Dlouhý. Se 3 rytinami
BrOUl 20 barevnými tabulemi s 500 vyobr. Cena
2 zl., kart. 2 zl. 20 kr., váz. 2 zl. 50 k.
středoevropských. 50 nádher-
Aa8 Drouku ných barvotisk, tabulí s 130e
obrazy s textem prof. Fr. Klapálka, vychází v seši-
1519
tech po 20 k
Jand
Dlouhý
Broul
Klapálek
Francie
nádheraAa
Drouk
34
article
Podporujte český průmysl. 1n4n
Podporujte český průmysl. 1n4n
Zástupci se hledají a sklady se zadávají
Pp. obchodníkům skvostné vývésní tabulky zdarma.
2o týden dal.
Čelakovslý Jar. Dr. Povšechné české
dějiny právní.
Čítárna českého lidu. Seš. 33., VI.
Chocholonšek, Soběslav. 5.
Jarkovský Stan., Drobné genry (Ottova
laciná knih. 181).
Jindřich B., Abecední soupis všech
knih váech čenkých naklada-
tolo, vyd. za posl. tři léta
Joklích Fr. Dr., O poměrech české-
ho nár. školství a učitelstvn
v král. česk.
Markalous Václ. prof., Mauka o slohu
prosaickém a hásnickém.
Počta F. Dr., D tvorstvu předvěkém-
Nauka o zkamenělinách. (Palaeontologie).
Váz. . .
Stroupežnický L., Z Prahy a z ven-
kova,.
Titteř Ig., Schematismus des Gross-
grundbenitzes und grösserer
Rustikalgöter im Königreiche
Böbmen. Váz.
(Všle jen německy.)
Výmazal Fr., Staroslovanoky (Staro-
— K o
— K n
1K s
doktor
Jarkovský
Stan
Ottův
Markalous Václ
profesor
Mauk
Stroupežnický
Gross
Soběslav
D tvorstvo
Praha
Staroslovanok
41
article
Co ženy vědět mají.
Co ženy vědět mají.
Cena 1 zl. Váz. I zl. 35 kr, poštou o 5 kr. více.
Obeahuje XIX. kapitol. Obsah kapitoly VII. n
př.: Manželství a rodina. Ochrana rodiny. Rozrušení
rodiny. Volná láska. Domácí krb. Opuštění domácího
krbu. Vykoupení z domácích rodinných poměrů. Vr-
budování si domova, Fysické vztahy v manželství
Manželství je svátostí. Svatební cesty. Zneužívání man-
želských práv. Nemírné ukájení pohlavního pudu. Po-
četí. Neplodnost. Děti jsou žádoucí. Příčiny neplod-
nosti. Prostředky proti neplodnosti. Neplodnost mužů.
Vina svůdcova. Zodpovědnost manželů. Spojení na
doby dobré i zlé. Libovolné určování pohlaví. Chybné
theorie o určování pohlaví. Nejnovější názory. Véde-
cký úkaz o plození určitého pohlaví. Osobní názor
17338
o těchto theoriích.
Dostati lze v každém knihkupectví, jakož i u na-
kladatele
Jos. Pelcla, Král. Vinohrady č. 984.
Pelcl
Král
43
article
živůtky
pro pány a dámy nabízím
macco dirkov. II. jak. 45-60
I. . 60.-90
Japan. dirkov. velejemné
zl. 1.25-1 5
Zvláštnost: ručně pracova-
né živůtky zl. 1.20 —2.50
normál. pot ssající živůtkoy
zcela tenké . . . 60—9
finiš. živůtky. . . 1.—1.20
ponožky tnc, , 1.—1.20
„Macco“ ponožk
půl tuctu . . 1.80—2.5
Klopetař
Ludvik
1746
v Praze, Celetná ul. č. 20 nové.
Panu
Praha
Celetná ulice
normál
ponožka Inc
Klopetař Ludvik 1746
44
article
E.sloil
továrníku na Kr. Vinohradech.
Sděluji s Vámi, že se zařízením acetyleno-
vého světla, jež mně firma Vaše loňského roku
provedla, jsem nad očekávání spokojen; světlo jest
nad míru krásné a zařízení samo po celý tento čas
ani dosti malé opravy nevyžadovalo. Mohu zcela upřímně
zařízení světla acetylenového Vaší továrnou každému
co nejvřelejí doporučiti, protože nejen zařízení samo
jest vzorné, ale i účinky nadmíru pěkné a hlarně cena
levná. S úctou
17433 Josef Strnad, hostinský v Chýnově.
Strnad
Chýnov