ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 928a8380-727a-11dc-b13b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 51 celkem · entity: person 63, place 73, org 5, work 9
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LIST
3 masthead
29. července 1900.
4 masthead
Císlo 20.
5 article
»Horoucně k ní lnu. Vtělovala kdysi pro mne všecky půvaby vesny, mladosti, nábožen- ského blouznění, snů o nebi a opojení, jakých skýtá poesie. Ještě dnes, jako odlesk minulosti a vzpomínka na klidné dětství, mocně působí na moje srdce.« Však také jak skvěle v městečku našem slavili ten svátek! Na celý týden proměnilo se v jakési sídlo andělské, jedině čistým vznětům posvěcené. Průvod následoval za průvodem zvony na chvíli nezmlkly, a jiných písní jsi ne- slyšel kromě nábožných. Vnitřek kostelů a celě náměstí tonulo v moři zeleně, kadidlo houstlo do oblaků. Po mramorové podlaze kostelů a po dlažbě ulie, kterými šel průvod, stoupalo se jako po louce, — tak hustě postlány byly pu- škvorcem a páchnoucími travinami. A což oltáře! Odrážejice zlato sluneční v četných ozdobách, šumíce hedvábnými korouhvemi, bar- více se množstvím pestrých koberců, rozléva- jíce přidušený zápach polních a zahradních květů, přibíraly v mé dětské obraznosti tvary nadpozemské, význam jakési čarovné předsíně nebes ... Se zardělou tváří, srdcem tlukoucím a očima horečně rozjařenýma zahlédal jsemse do hloubi jich, modrými mlhami kadidel zato- penou. Zdálo se mi někdy, že se ty mlhy roz stupují, popřávajíce výhled na skutečně nebe. Kůry serafů hrály tam na loutnách, v růžových obláčeích poletovaly dětské okřídlené hlavičky v samém středu leskem millionů sluncí zářila oslepoval trůn z ryzího zlata — trůn Je- hovy . , Nina vyrušila mne otázkou: »Kolik ti bylo tenkráte let ?e »Byl jsem ještě dítělem,« odtušil jsem, »ale míval jsem taková vidění, jaká mívaji asketi. I blouznění asketů mne někdy přepadalo.
Ninos cel náměstí
6 article
Když světla uhasla, varhany utichly a dým ka- didel rozplynul se v povětří, padala mi jako kámen na srdce podivná melancholie i pociťovai jsem odpor k životu, k lidem, k sobě samému. Země zdála se mi tehdy slepeninou bláta, život unavujícím pochodem pouští, vezdejší veselost a vezdejší smích ironií satana, pohrávajícíhos s lidskostí. Toužil jsem býti andělem, míti kři- dla na ramenou a paprsky na skráni, tonouti v zlatě a lazuru a dýchati neustále svatou atmosférou modlitby a nadšení. A poněvadž je- dinou cestou, ke štěstí tomuto vedoucí, byl smrí, prahnul jsem po smrti.« Ruka Ninina se zachvěla. Utišíl jsemi polibkem. »Touhy ty změnily však pojednou formu. Vida, že smrt nepřichází tehdy, kdy po ní vo- láme a že křídel andělských dobýti stejně těž- kým jest jako odvrhnouti tělo pozemské, snížil jsem stupeň svých tužeb. Nemoha vejíti mezi anděly, snil jsem už jenom o tom, abych se stal bytostí andělu nejbližší: knězem. Dětská moje hlavička tak sobě tenkráte představovala hierarchii duchů. .« »A dnes ?« ptala se Nina šeptem, solva slyšitelným. Přitáhl jsem ji k sobě a polibil mlčky její bílé, rozumné, krásné čelo, od jehož lesku živo můj bral jas. I oči mé, které nejprve v jej očích utonuly a potom přešly do hloubí jizby k tiché, snivé kolébce, obklopené mušelínovým křídly, odpověděly jí na otázku lépe, nežli by to mohla učiniti ústa . ..
Ninin Ninos
7 article
Zatím nebe začalo se temniti. Obláčky ze stříbrných staly se platinové, potom platina jich změnila se v nikl, z niklu v železo, ze železa v rudu a kamenné uhlí. Seskupily se při tom a zhoustly. Neplynuly už teď po nebi jako la- butě, ale převalovaly se jako těžké a boztvárné hmoty. »Průvod přešel,« ozvala se Nina. »Ano,« odtušil jsem, pohřížen ve své my- šlénky. »Průvod přešel a minulo léto. Dny, plné lesku a vůně, nahradila podzimní pliskanice po slavnostech, které tolik silných dojmů sky- taly i duši i smyslům, přišly všední a pochmurné ceremonie kostelní. Ostatně niť mých blouznění náboženských přetrhly prázdniny. Venkov učini mne na dva měsíce opravdovým dítětem, jehož srdce, otevřené všelikým sladkostem a půvabům životním, zamyká se upjatě před smutkem hořkostí. Postačovala mně na ten čas země; na nebe myslil jsem jen při Otčenáši. Ale návrat do města vrhl mne znovu na pospas dřívějším my- šlénkám a dřívějším tužbám. Naše škola umí- stěna byla pod jednou střechou s klášterem třídy nacházely se na téže chodbě, jako cely mnichů. Každého dne před vyučováním byli jsme účastni mše v kostele, slabě osvětleném několika svícemi a plném ještě ranního šera. Benediktiní v tmavých, dubových křeslech odří- kávají své broukavé, ponuré modlitby. Někdy odvalili jednu z desek kamenné podlahy a čer ným otvorem čišela stuchlina klášterních hrobů. Mnohdy bylo svěcení na kněze některého z mlad- ších bratří a my, třesouce se zimou v nevyto- peném kostele, dívali jsme se na ten obřadse zvědavostí a údivem.
Ninos
8 article
Bratříček po dlouhé hodiny ležel na po- dlaze, pokryt jsa příkrovem z katafalku ; starší mniši se vpadlými lieními kostmi a voskově žlu- tými tvářemi prozpěvovali nad ležícím pohřební písně. Z dojmů těch rodily se v ardci mém nové pocity, nebo spíše: dřívější pocity dostávaly nový tvar. Když pak jádro mé duše takto už bylo připraveno, stalo se, že o Všech svatých jeden z kollegů, přítel můj a soudruh v zába- vách, spadl náhodou do řeky a utonul. Byl po- chován zrovna na Dušičky. V průvodu, nesoucím věnce a svíčky, nesli jsme utopence na hřbitov dosti daleko za město. Když jsme ho pohřbili, bylo nám poručeno vyslechnouti kázání v hřbitovním kostelíku. Na kazatelnu vystoupil starý, zažloutlý kněz, nebož- tíku podobný. Obrátil se k hromádce dětí, která se třásla ustrašená a plachů jako hejno ptáků, ohlížejících se neklidně za zastřeleným druhem a jal se mluviti o smrti a věčnosti, očistci pekle, utopeneích a čertech. Bylo to kázání v souhlase s místem a chvilí. Bylo to zároveň kázání takového talentu krasořečnického a ta- kově plastiky, plně obrazů, že od' toho dne, kdy jsem je slyšel, počal jsem tráviti bezsenné noe a míti strašná vídění i za dne a v bohu Ote viděti boha mstitele . . .« »A tvůj úmysl, státi se knězem ?« otázal se Nina. »Utvrdil se ještě více, jenom že přibral jině formy. Smrť nezdála se mi od nynějška vábnou, nýbrž strašlivou, avšak táhla mne
Ninos
9 article
k sobě jako propast. Nebe viděl/ jsem naplněn netoliko cheruby s růžovými vínky, nýbrž i arch- anděly s plamennými meči. Služba při oltář přestala býti pro mne rozkošným blouzněním a bezprostředním obcováním se svatými; zménil se nyní v dobrovolné vyzutí se ze všech chyh a slabostí pozemských, ze všech dočasných po- míjejících snů, zálib a tužeb. I třásl jsem se při svém rozhodnutí, státi se knězem, neboť víděl jsem nezměrnou prázdnotu každě životní radost neboť chtěl jsem se proměniti v takovou vy- schlou, bezcitnou a samými hořkostmi se krmi mumii, jako onen kazatel o Dušičkách. lebo »A co se stalo s tvými záměry ?« ptala se Nina po ohyíli oboustranného mlčení. Místo odpovědi ukázal jsem ji podruhé na měsíc, svíticí nad lesem proti našemu oknu. Vit odehnal všechny obláčky, které dosud lesk jeho zatemňovaly. Po jednotvárně modrém moři nebes plynul čistý, krásný, spanilý, jako genius svělla triumfující nad démonem tmy »Záměry mě,s řekl jsem, »potkal osu obláčků. Rozehnány větry, rozplynuly se a zmi- zely . . .« »Proč ?e »Příčina byla nesmírně prosta. V páté třídě šprýmovný, či také roztržitý učitel latiny dal nám překládati Ovidiovy »Metamorfosy«. Ve škole jsme sice za celý rok nevybředli z první polo- vice první knihy jejich, já však byl jsem vždy ditětem zvědavým i dočetl jsem arcidílo velikého arcikněze lásky ke konci. Vzbudiloť v měm srdei nové city, odelonilo před očima světy dosud ne- známých a neprocftěných myšlenek a dojmů a — rozptýlilo v mlhu dřivější sny.« Nina objala moji síji bílým ramenem »A zřekl jsi se dřívějších záměrů na vždy?e ptala se tklivě. »Navždy!« odtušil jsem důrazně, tule jej hlavu k prsům. A šeptem jsem dodal; »Zůstala mi jen, rovněž navždy, dřivějš melancholie . . .« Ale šepot byl tak tichý, že ho malé oušk Ninino nedoslechlo.
Ninos Ovidiův Ninin
10 article Různě zprávy.
Různě zprávy. Rakouské konsuláty. Čím více počíná se i v širších kruzích u nás uznávati, že jest nutno vyvinouti intensivnější činnost v oboru obchodu, tím patrněji jevíse překážky, s nimiž se setkáváme i v tomto oboru. Zejmena hlasité stesky ozývají se z kruhů od- borných na poměry našich konsulátů, jichž pů sobnost po stránce obchodní, až na některé vý- jimky, nevyhovuje ani požadavkům dosti skrov- ným, že se na př. nevyrovná čilosti konsulátů německých. Tato okolnost jest obecně známa. Méně známo jest, jak representuje se Rakousko- Uhersko, jedna ze šesti velmocí, počtem konsu- látů nejen u srovnání s velmocemi ostatními, nýbrž i s různými malými, průmyslově vyspě- lými státečky (na př. Belgií, Holandskem), nebo se státy většími, nad nimiž však střední Evropa krčí rameny (Španělskem !). Názorný obraz těchto poměrů podává pan František Hlaváček v po- sledním, červencovém sešitě »Národohospodář- ského Obzorua. Rakousko-Uhersko se svými 479 konsuláty má menší počet konsulátů než Francie, Španěl sko, Anglie, Némecko, Italie, Holandsko a Belgie. Ale tento počet jest ještě k tomu fiktivní, nebot 80 jich není (většinou po více než 10 let) ob- sazeno, po tu dobu vůbec nepůsobí, ale přes to se vede v seznamech ad majorem Austrine gloriam. (Uvádí se tu jen počet konsulátů fakticky neexistujících a ne těch, jež na čas jsou spra- vovány některým nejbližším konsulátem zakou- ským nebo místním konsulem jiného státu.) Karakteristické jest, že na př. dle rakouského úřadního seznamu máme v Rusku 24 konsu- láty, kdežto ruský úřadní seznam vykazuje jich tam pouze 19, protože prostě nemá příčiny, uváděti nesprávné číslice. V Rusku jest totiž 5 rakousko-uherských konsulátů »neobsazených«.
Hlaváček Španěl RakouskoUhersko Belgie Holandsko Evropa Španělsko Francie Anglie Rusko
11 article
Takovéto »neobsazené« konsuláty Německo prostě zrušuje všude, tedy i v seznamech, nesnažíc se využitkovati neexistujících věcí k většímu čísel nému efektu; zrušilo pak v posledních třech letech asi 8 málo významných konsulátů. Vedle Rakouska mají ve svých seznamech také »neobsazené konsuláty ještě Italie (81) a Španěl sko (57), takže de facto má Rakousko 399, Španělsko 715 a Italie 598 konsnlárních úřadů. Za posledních 10 let zřídilo Rakousk pouze 12 nových konsulátů (3 z nich v Něme- cku) a letos v Bagdadě. Německo naproti tomu v posledních třech letech zřídilo 41 nových konsulátů v cizině a stále zřízuje další: po- dobně Rusko a jiné státy. Pohlédneme-li na mapu, seznáme, jakou škodou jest každoročně pro náš obchod, že z celých velkých komplexů zemí, hlavně vnitro- zemí různých států, nedostává se mu nijakých zpráv o tamních odbytových poměrech, nijakých pobídek, a žádá-li vývoz náš sám z obvodů těch zpráv, z nedostatku konsulátů těžko se jich dopátrá. Tak na př. není žádného rakouského kon- sulátu v ohromném komplexu středního (mimo nedostačujíčí konsulát berlínský) a východního Německa (mimo dva přístávní); směšně malý počet konsulátů jest v Dánsku (desetina počtu německých konsulátů), v Holandsku, Belgii, „Švád- sku a Noršku. Konsulátů postrádáme mimo ne- příliš vzdálené pruhy pohraničné v celé ostatní střední Francii a Španělsku, ve středním Irsku a severním Skotsku, na Islandě; střed západní (menší) a celá ohromná východní polovina Ru- ska (od Petrohradu, Moskvy a Rostova na vý- chod) se severním Kavkazskem a severním Fi skem, celá Sibíř s Chivou a Bucharou, Afgani- stan, Beludžistan, střed Malé Asie, střed a sever Východní Indíe nemají rakouského konsulátu.
Španěl Beludžistan Německo Rakousko Španělsko Bagdád Rusko Dánsko Holandsko Belgie Francie Irsko severní Skotsko Island Petrohrad Moskva Rostov Chiva Buchara Afgaň Asie východní Indí severní Kavkazsko Italia
12 article
V Persii máme fungující konsulát pouze jeden, málo jest jich na bohatých asijských ostrovech, z nichž na př. na Borneu (rovnají- cím se velikostí celému Rakousko-Uhersku) Sumatře, ne o mnoho menší, nemáme konsulár- niho zastoupení. A což říci tomu, že při veli- kém proudu vývozního obchodu všech států do Činy jest tam systemisován na činské půdě jen jeden (vŠanghají) a na anglické půdě (v Hong- kongu) také jeden rakouský konsulát proti 27 (resp. 29) německým ? V celé Australii jsou jer 3 konsulkty rakouské, na ostrovech (opět a jako Rakousko velkých) Guinci, Novém Zělandu a ostatních souostrovích v Tichém oceaně (až na Havaj) není našeho konsulátu. Podobně, b ještě hůře jest tomu i v Africe a v Amerie (s Mexikem nemáme žádných diplomatických styků a tedy nejsme tam ani konsuláty zastou- peni) K vůli zajímavosti budiž dodáno, že v Anglii (s koloniemi) proti našim 70 konsulátům jest 138 dánských, 202 švédské a 106 portu- galských; v Rusku proti 19 obsazeným našim konsulátům jest 20 perských, 23 portu galských, 24 řenkých a 38 dánských, v Holand- sku máme se Siamem, Tureckem a Ve neznelon stejný počet konsulátů (5) portugalských a dánských jest tam po 17 švédských 19 Tento nedostatek konsulátů jeví se tím po- vážlivějším, že nemáme žádných kolonií Gjsme tedy co do počtu konsulátů za Anglil, Něme- ckem, Francií atd. poměrně ještě mnohem víc pozadu než absolutně, jelikož pro ně odpadá nutnost konsulátů v cizích kolonisch), nemáme jako tyto státy — usedlého kupectva, v ci- zině, které prokazuje vývozu své země cenn služby, nemáme konečně tak četných, dobrých a výhodných paroplavebních linií, které samy již k vývozu pobádají, jako jmenované země.
Anglit Nout Persie Borneo Rakousko Uhersko Sumatra Hong Austrálie Havaj Afrika Mexiko Anglie Rusko Holand Siam Turecko Francie
13 article
Ačkoliv nelze nepříznati, že v některých zemích — s nimiž pro jich povahu, horší přístupnost, stupeň vývoje atd. Rakousko má a také může míti styky jen malé — jest poměrně malý po- čet konsulátů přirozený, přece to nemění nic na celkovém obrazu, který jest zahanbující pro velmocenskou říši a dle něhož v tomto ohledu nejen mezi yelmocemi, ale mezi většími státy vůbec jest přece jen »Austria in orbe ultima- — Rakousko ve světě poslední. A nyní přimysleme si ještě vnitřní v nedo- statky konsulátů, známé z různých projevů ko- mor obchodních, řečí parlamentních atd., a věta hořejší teprve se potvrdí. Vždyť některé z kon- sulátů obsazených po léta již nedodaly žádných výročních a j. zpráv, velká řada jich odbyla tuto svou úlohu několika bezcennými daty stati stickými, mnohě neodpovídají ani na dotazy obchodních komor. natož soukromníků, jiné od- povídají na nalehavé dotazy za tři čtvrti roku anebo za rok, některé nerozumějí žádné z řeči rakousko-uherských národů (tedy ani úřadním řečem konsulátů, němčině a maďarštině) a tak Vývozní akce vlády, loni s velkými pří- pravami započatá, seschla se na několik věcí více nebo méně našemu vývozu prospěšných, které však ani úhrnem žádnou »akci« netvoří. Mnohem lepší služby mohla vývoznímu obchodu rakouskému prokázati, kdyby se byla v přední řadé obrátila k reformě (misto posavadního zá- platování) konsulátů posavadních se zřetelem k obchodním zájmům říše a k rychlému zaři- zování konsulátů nových. dále.
Rakousko Austria
14 article
Komu patří výhra? Pešťský kupec Oskar Renner zastavil r. 1894 dunajský los u peněžního ústavu v Pazseze. Za dva roky na to byl ústav vy loupen, při kteréž příležitosti odcizili pachatelé i za stavený los. Dne 15. listopadu m. r. byl papfr tažen a připadla na něho hlavní výhra 300.000 K. Druhého dne na to vykázal se finančnímu radovi Polyakovi losem jakýsi nadporučik, jemuž však bylo oznámeno. že se výhra vyplatí až za půl roku. O tom zvěděí i Renner, původní majitel losu, i podal následken této okolnosti k soudu žádost, aby los byl ne- oprávněnému majiteli odebrán a původnímu vlastníku vrácen. Když se přiblížil den splatnosti losu, schoval se v úvěrním oddělení ústavu finančního ministerstva detektiv. S losem příšel k pokladně mladý úřadník obchodní banky a žádal za vyplacení výhry. Nad- poručík ověřil totiž banku s přijetím peněz. Nicméně výhra nebyla ani tentokráte vyplacena, nýbrž los odevzdán byl k uschování vyšetřujícímu úřadníku trestního soudu. Zatím byli vypátráni pachatelé lou- pežné krádeže a zatčeni. Z výpovědí jich vyšlo na jevo, že nadporučík los koupil bona fide a že tudíž jest oprávněným jeho majitelem. Následkem toho vrátil vyšetřující soudce zabavený los obchodní bance k volné disposici. Dotýčný nadporučik, jemuž nyní hlavní výhra beze všech námitek původního majitele losu bude vyplacena, jmenuje se Jan Ševrinčiča slouží u 5 pluku zeměobrany v Terstu. =Čin šílencův. Policejní prelekt elignan- courtské čtvrti pařížské obdržel před týdnem k ve- čeru zprávu, že ne 28letý dělník Albert Coste, za- městnaný v kterési továrně na doutníky, ve svém bytě v rue Flacon udusil otravnými výpary z uhlí.
Renner Ševrinčiča Coste Terst Polyak
15 article
Úřadník vydal se neprodleně do označeného bytuv průvodu několika strážníků a zámečníka. Dělník bydlel v šestém poschodí, kdež, jak zjištěno, byly dvéře jeho bytu ze vnitřku pevně zavřeny. Prefekt zaklepal na ně několikráte a volal na nájemníka, aby mu byt otevřel. Mladý muž skutečně nebyl dosud mrtev neboť jakmile ustal prefekt ve volání, zahouklo ze vnitřku bytu šest prudkých výstřelů. Lidé z pň- vodu policejního úřadníka ve strachu o život z Ichodby utekli; prefekt však neustal v klepání na dvéře po- dezřelého bytu, ač nové rány z bambitky byly mu na to odpovědí. A protože také pan prefekt nejevil na sobě pražádnou vůli státi se obětí střelných ran. předsevzal si, že na místě vytrvá, až by zuřícímu střelci náboj došel a pak teprve, že vůči němu za- kročí. A trvalo to skutečně tři hodiny času, kteréž úřadník na chodbě přede dveřmi ztrávil. Konečně po této době rozlétly se dvéře a na prahu chodby objevil se mladý muž chorobného vzezření, jenž přiloživ k ústům jakousi lahvičku, padl v bezvědomí k zemi. »Nemohl jsem si trefit do srdce,« zvolal, když se na podlaze počal svíjeti a lahvička vypadla mu při tom z rukou. Stráž, která v téže chvili na místo roz- čilující afféry přispěchala, pomohla zvednouti tělo ze země. Jakkoliv nebylo na něm stop krvavých, přece jen nebožák podle známek, jež projevoval, již pracoval k smrti. Zjistilo se, že požil rtuťového roztoku, jedovaté smíšeniny neobyčejně prudké.
Stráž
16 article
Přivolaný lékař stvrdil domněnku diváky projevenou, že pokus sebevraždy spáchán byl v návalu nepříčet- nosti. Coste byl nedávno oslyšán dívkdou, do níž se zamiloval z celého srdce a o jejíž ruku prosil rodiče To vjelo mu do hlavy tak prudce, že ho další život omrzel a že si umínil raději zemřít. A úmysi svů konečně v návalu choromyslnosti provedl. Ač dosud nezemřel, přece jen se o jeho uzdravení naprosto pochybuje. = Chladnokrevný vrah. V Landykoně. okresu curyšském, byla před nedávnem zavražděna mladá žena 36letým, od ní rozvedeným manželem, statkářem Pavlem Rotenbergrem. Vrah vhodil pak mrtvolu do blízkého potoku, jenž kolem obce tekl Po činu odebral se vrah zcela klidné domů, povečeřel ustrojil se do svátečních šatů, načež rozloučil se se sousedy, jimž vyprávěl, že se asi více nevrálí. Ben klobouku a kabátu pak vydal se na cestu a po malé zastávce u bratra, v sousední vesnici, úplně a bez stopy zmizel. Když však za nedlouho potom by zločin odhalen a na osobu vrahovu bylo možno uká zati prstem — kdyby ovšem byl přítomen — vydán na zmizevšího Rotenbergra zatykač a vrah postížen až v Miláně. Přiznal se hned při prvěm výslechu, že jednal z hněvu a záští a že měl s nebožkou že- nou častá nedorozumění v záležitostech finančních. Spoutati a do vazby odvésti dal se opět velmi klidně.
Coste Pavel Rotenbergr ben Milán
17 article
= Krvavé drama lásky odehrálo se 20. m. na půdě haličské v lázních kofriockých. Dne 17. července ubytovali se v lázeňském hotelu »Sio« dva mladí lidé. Byl to 19letý umělecký truhlář Merkl Krakova a asi o nok mladší sličné děvče, jež zrů- vodčí jeho prohlásil za svou ženu. Merkl zapsal se do knihy cizinců jakožto vídeňský architekt. Prostý způsob jejich žítí a mírného vystupování nezavda příčiny ku zvláštním pozornostem se strany ostat ního obecenstva, i byh lšzeňští hosté před necelým týdnem naplněni ztrnulou hrůzou, když o 5. hodině ranní zaslechli z pokoje, v němž mladý párek byl ubytován, tři hlučné výstřely, a když potvrdila zpráva, že oba mladí lidé jsou ve hrozném zápasu se smrtí. Když personál hotelu do uzamčeného pokoje přístupu si dobyl. těžce zraněné děvče právě skonalo. Merkl krvácel z hlavy, i byly mu lékaři poskytnuty obvazy na rány, z nichž krev se řinula. Leč bolest svíjející se mladík obvazy strhal, takže krev znova mu vytryskla. Přes to lékaři opětně ránu obvázali, do- mnívajíce se, že zarputilého sebevraha smrti přece jen vyrvou Hned na to upadl nešťastník v bezvě- domí; zranění jeho jsou velmi těžká, takže jest jen slabá naděje, že bude na živobytí zachován. Totež- nost zahynuvšího děvčete nedala sa posud proká zati. Konstafovalo se pouze, že byla v jakéms uze nářském krámě krakovském zaměstnána jakožto pro davacka. U Merkla nalezeno v hotovosti šest halét Železito- arsenov voda proti chudokrevnosti, nemocem ženským, čivním a kož- nim nemocem atd. K dostání ve všech obchodech s mine rálnimi vodami, lékárnách a úrogeriich. — JINOŘICK MATTONI ve Vídni, c. ak. rak. dvor. a komor, dodav 15482
Merkl Vídeň Merkl Krakov kniha cizinec Jinořick Mattoni
23 article Skvostná díla přírodopisná
Skvostná díla přírodopisná vydaná I I L. EOBRA v Praze, Vodičkova ulice C. k. ministerstvem schválen. 80 tabulí, 4°, ve skvostném pro- Atlas FoSt vedení, s textem prof. J. Johna vychází v sešitech po 32 kr. Váz. 14 zl. 50 tabulí ve skvostném prove- S moty dení (motýl, kukla, housenka i rostlina) s textem prof. J. Johna. Čena váz. 14 zl. napsal K. Exler. 216 stran s 23 tabu- MOtyIOv jemi, na kterých zobrazeno 235 motýi a housenek. Cena kart. zl. 2.20, vázané 2 zl. 50 k. našeho domova. Líč
profesor John K Exler je Praha Vodičkův ulice
24 article Užitečné ptactvO professor Jiří Jand
Užitečné ptactvO professor Jiří Jand 145 stran s 48 barevnými obrazy. Cena 2 zl. 20 kr. kart., vázané 2 zl. 50 kr. napsal prof. Fr. Dlouhý. Se 3 rytinami BrOUl 20 barevnými tabulemi s 500 vyobr. Cena 2 zl., kart. 2 zl. 20 kr., váz. 2 zl. 50 k. středoevropských. 50 nádher- Aa8 Drouku ných barvotisk, tabulí s 130e obrazy s textem prof. Fr. Klapálka, vychází v seši- 1519 tech po 20 k
Jand Dlouhý Broul Klapálek Francie nádheraAa Drouk
34 article Podporujte český průmysl. 1n4n
Podporujte český průmysl. 1n4n Zástupci se hledají a sklady se zadávají Pp. obchodníkům skvostné vývésní tabulky zdarma. 2o týden dal. Čelakovslý Jar. Dr. Povšechné české dějiny právní. Čítárna českého lidu. Seš. 33., VI. Chocholonšek, Soběslav. 5. Jarkovský Stan., Drobné genry (Ottova laciná knih. 181). Jindřich B., Abecední soupis všech knih váech čenkých naklada- tolo, vyd. za posl. tři léta Joklích Fr. Dr., O poměrech české- ho nár. školství a učitelstvn v král. česk. Markalous Václ. prof., Mauka o slohu prosaickém a hásnickém. Počta F. Dr., D tvorstvu předvěkém- Nauka o zkamenělinách. (Palaeontologie). Váz. . . Stroupežnický L., Z Prahy a z ven- kova,. Titteř Ig., Schematismus des Gross- grundbenitzes und grösserer Rustikalgöter im Königreiche Böbmen. Váz. (Všle jen německy.) Výmazal Fr., Staroslovanoky (Staro- — K o — K n 1K s
doktor Jarkovský Stan Ottův Markalous Václ profesor Mauk Stroupežnický Gross Soběslav D tvorstvo Praha Staroslovanok
41 article Co ženy vědět mají.
Co ženy vědět mají. Cena 1 zl. Váz. I zl. 35 kr, poštou o 5 kr. více. Obeahuje XIX. kapitol. Obsah kapitoly VII. n př.: Manželství a rodina. Ochrana rodiny. Rozrušení rodiny. Volná láska. Domácí krb. Opuštění domácího krbu. Vykoupení z domácích rodinných poměrů. Vr- budování si domova, Fysické vztahy v manželství Manželství je svátostí. Svatební cesty. Zneužívání man- želských práv. Nemírné ukájení pohlavního pudu. Po- četí. Neplodnost. Děti jsou žádoucí. Příčiny neplod- nosti. Prostředky proti neplodnosti. Neplodnost mužů. Vina svůdcova. Zodpovědnost manželů. Spojení na doby dobré i zlé. Libovolné určování pohlaví. Chybné theorie o určování pohlaví. Nejnovější názory. Véde- cký úkaz o plození určitého pohlaví. Osobní názor 17338 o těchto theoriích. Dostati lze v každém knihkupectví, jakož i u na- kladatele Jos. Pelcla, Král. Vinohrady č. 984.
Pelcl Král
43 article
živůtky pro pány a dámy nabízím macco dirkov. II. jak. 45-60 I. . 60.-90 Japan. dirkov. velejemné zl. 1.25-1 5 Zvláštnost: ručně pracova- né živůtky zl. 1.20 —2.50 normál. pot ssající živůtkoy zcela tenké . . . 60—9 finiš. živůtky. . . 1.—1.20 ponožky tnc, , 1.—1.20 „Macco“ ponožk půl tuctu . . 1.80—2.5 Klopetař Ludvik 1746 v Praze, Celetná ul. č. 20 nové. Panu
Praha Celetná ulice normál ponožka Inc Klopetař Ludvik 1746
44 article
E.sloil továrníku na Kr. Vinohradech. Sděluji s Vámi, že se zařízením acetyleno- vého světla, jež mně firma Vaše loňského roku provedla, jsem nad očekávání spokojen; světlo jest nad míru krásné a zařízení samo po celý tento čas ani dosti malé opravy nevyžadovalo. Mohu zcela upřímně zařízení světla acetylenového Vaší továrnou každému co nejvřelejí doporučiti, protože nejen zařízení samo jest vzorné, ale i účinky nadmíru pěkné a hlarně cena levná. S úctou 17433 Josef Strnad, hostinský v Chýnově.
Strnad Chýnov