ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5124af80-726e-11dc-abeb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 78, place 75, work 9, org 13
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
29. července 1900. Číslo 207
4 article
Grimm, zbaven platnosti; v celém jmenovaném patentu není o tom ani slůvka. Ve svém útoku proti českému státnímu právu byl p. dr. Grimm zaražen kabinetníml- stem cisaře a krále Ferdinanda V. ze dne 3. dubna 1848, z něhož my Čechové — prý z rozpaků — znova odvozujeme svoje rovno- právnostní přesvědčení. Tento kabinetní list nebyl prý však nikdy zákonnou formou vy hlášen, a zákonná moc byla prý mu teprve v nejnovější dobé přiřknuta za tím účelem, aby byl zjednán základ pro jazyková nařízení ná- lezem nejvyššího soudního dvoru. Však prý se ví, jak tento judikáť povstal. Váhu zmíněného kabinetního listu onoho hled dr. Grimm umenšiti tím, že prý povstal vlivem rozhouřené doby. Na odmítnuti tohoto zlovol- ného, mrzkého a nízkého, v souboru stati páně Grimmovy ostatně nelogického útoku (vždyt p. Grimm trvá na »jediném historiekém« — zdas einzige Historische« — co zbývalo od obnoveného zřízení zemského: na absolulní vůli králově, jejímž plodem je přece také kabinetní list ze dne 8. dubna 1848) může nám stačiti z přes všecky p. Grimmovy úšklebky právní platnost plessimárního rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 13. prosince 1898, v němž prohlášena platnost onoho kabinetního listu. Praví-li pan dr. Grimm, že kabinetní list císaře Ferdinanda v. nebyl nikdy v zákonné formě vyhlášen, pak bud ignoruje pravdu, nebo počitá na nevědomost svých německých soukmenovců; jak také v pa- mětním spise poslanců českých proti Körbrovým jazykovým osnovám je citováno, byl zmíněný kabinetní list vyhlášen ve sbírce provinciálních zákonů, kterážto sbírka je oficiální a publikace v ní závazna.
Grimm doktor Čecho Grimmův Ferdinand Körbrův král Ferdinand V provinciální zákon
5 article
Je-li řeč o rozpacích, dlužno ukázati n rozpaky, ve kterých se octl p. Grimm tak hlu- boko, že hodil pošklebkem po nálezu nejvyš- šího soudního dvora, uznávajícím zákonnou platnost kabinetního listu Ferdinanda V. Zde šel p. dr. Grimm tak daleko, že chce otřásti hlavním pilířem soudnictví; klidně konsta- tujeme, že tím činí poslední krok k mezi, z kterou je anarchie a státní rozvrat. Tam až dovede zabíhati německý justament, nevystačíli ani s přemírou svých všelijak získaných práv. anis vyumělkovaným jich nadužíváním, Vedle kabinetního lisla císaře Ferdinanda V. ze dne 8. dubna r. 1848 shledává paní dr Grimm význačnou podporu českého stanovisk v otázce jazykové v 813. všeobecného soudního řádu z r. 1781, který stanoví, že strany i jejich právní zástupcové mohou při soudeeh používati jazyků v zemi obvyklých. Něme- ckému místodržitelskému radovi m. s. namanul se úkol, také vatomto případě právo jazyka če- ského, už z doby absolutismu pocházející, od- straniti. Poněvadž přímý útok je nemožný, pan dr. Grimm volil obchůzku. Tvrdí, odvolávaje se na svoje vývody o jazykové stránce obnoveného zřízení zemského, že sjazyk v zemi obvyklý« není totéž jako »jazyk zemský«, že prý tedy zástupcové národa českého oba pojmy ztotožňují nesprávně. Že pojmy: jazyk av zemi obvyklý« a jazyk »zem- ský« jsou různé, je všeobecným názorem ně- meckých politiků, názorem, který podepřen je pouze za vlasy přitaženým výkladem, že »jazyk v zemi obvyklý« znamená prý vlastně »jazyk u soudu v zemi obvyklý«, dle jiného, neméné násilného výkladu »jazyk v území země ob- vyklý«, dle p. rady Grimma dokonce jen » jazyk v bydlišti obvyklý«. Pokládá-li se z naší strany i ten, i onen názor neudržitelným, děje se tak právem. Neboť pojem jazyka u soudu v zemi
Grimm Ferdinand doktor rada m . s
6 article
obvyklého není přece totéž, jako pojem jazyka v zemi obvyklého; nejsou to — dle názvo- sloví logiky řečeno — pojmy rovnomocné ani souhlasné, nýbrž první je pojem užší o bližší určení su soudu«, druhý širší, a pars pro toto přece v mluvě pojmové klásti se nesmi, má-li soud býti správným. A kdybychom takovou úvahu ponechali stranou, zbývá ještě jiný důvod, dle kterého stanovisko německé je právně ne- udržítelno. Rozdělení státu, jak plati nyní, zná pouze korunní země, nikoli ješté zvláštní územe v kterékoli z nich; tedy »německé území« v království českém na př. je sice heslem v po- litické fraseologii německých stran, nikoli však zákonně stanoveným a správovědně determino- vaným pojmem. Národnostní roztrhání naš vlasti je sice německým politickým požadavkem, nikoli však faktem. Není dosud v Rakousku zá- kona, který by určoval podstatu »jazyka v zemi obvyklého« jako positivní, náležitě determino- vaný a charakterisovaný právní pojem. V nynější ústavě článek 19. státních zá- kladních zákonů o obecných právech státníeh občanů zní: »Rovné právo v šech v zem ich obvyklých (aller landesübliche Sprachen) řečí ve škole, úřadě a životě ve- řejném se uznává«. Kde je v tomto proslulém § 19. st. z. z. řeč o nějakých zvláštních úze- mích? Ovšem nikde; mluví se jen o zemích jejich jazycích. Pro sdělený německý výklad není vůbec zákonného důvodu. Němci sami zajisté to poci- ťovali; majíce ovšem na své straně všemocnou byrokracii, byli jí vyvedeni z nesnází výkladem — ovšem opět bezdůvodným a nesprávným — že otázku jazyka v zemi obvyklého dlužno ře- šiti dle stavu věci od připadu k případu. Něm cům bylo tak sice dočasné pomoženo, ale stát uvržen byl ve zmatky, z nichž dnes žádný státník nedovede vyváznouti. (Dokončení.)
Němec Rakousko Německo
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. července. (K situa ci.) Vnitřní politika rakouská oetla se ve stadiu úplného bezvětří. Proroci politické povětrnost předpovídají, že bezvětří potrvá celý srpen. neboť do počátku září nelze prý očekávati nija- kého rozhodujícího činu. Jediné, co se slibuje pro srpon, jest, že k panovníkovi do Išlu budou povoláváni zástupcové různých politických stran. aby podali informace o smýšlení ve své straně. Že ani vláda nechystá pro nejbližši dobu nie závažného, vidno z toho, že většina ministno mešká mimo Vídeň, tak že se nemohou konat ani obvyklé ministerské porady. Z Lublaně, 27. července. (Istrijský sněm.) Slovanská menšina nezúčastnila se ani třeti schůze sněmovní, konané dne 26. t. m. nevstoupi za tohoto zasedání ani do sněmu vůbec, poněvadž není naděje, že by vláda neb vlaská většina splnity podminky, za kterých by
Praha Išlu Vídeň Lublaň
8 article
se Slované mohli vrátiti do sněmovny. Vídeňští officiosové sdělovali, že slovanští poslanci proto nešli na sném, že ohdrželi vlaské pozvánky. Že zpráva ta je nepravdiva, zaznamenali jsme už dčíve. Slované neobdrželi nijakého pozvání, po- něvadž zemský hejtman, aby nemusíl Slovany zváti slovanským jazykem, nerozesílal letos vůbec nijakých pozvánek a zahájení sněmu oznámil pouze ve vlaském »Osservatore trie- stino«, jejž ovšem nikdo ze slovanských po- slaneů není povinen čísti a nemusí mu také rozuměti.e Chorvatští a slovinští poslanci usnesli se. jak již známo, na schůzi v Opatii, že se tento- krát vzdají abstinence. Před schůzí v Opatii měli jich zástupcové poradu s drem. Körbrem a proto se soudilo, že se Slované vzdávají abstinence jen proto, že mají od vlády nějaký určitý slib, že se na sněmu bude šetřiti tak jazyků slovanských. Jak sama vláda pohlíží na rovnoprávnost slovanských jazyků v Istrii s ja- zykem vlaským, vysvitá však z toho, žže cisařský patent, jímž sněm istrijský svolán, byl solištén pouze ve vlaském sOsservatoreltrieslinos rozumí se jen jazykem vlaským a nikoli také chorvat- ským a slovinským. Po všem tom slovanským poslancům ovšem nezbylo nie jiného, než změni usnesení opatijské a do sněmu nejiti.
Slovan Istria Slovan
9 article
»Slov. Narod«, pojednávaje o těchto věcech, praví o vládě Körbrově: »Vláda ukázala opětně, že vůbec neminí plniti své sliby, že stojí dosui na stanovisku wlaské sněmovní většiny a tím sama zničila, k čemu dala podnět.. V dob psích dnů hlásá komolý istrijský sněm celému světu, jaké despotické poměry panují v Istrii, jak tam vláda s vlaskou stranou společně šlapou národní rovnoprávnost tak, že zástupcové většiny obyvatelstva nemohon se ani účastniti sněmování. To pak je zároveň dokladem, jak předpotopní diplomat je dr. Körber, který ani v Istrii nedovede ukliditi národní spory, ač tamní vlaská menšina jest ve všem odkázána na milost a nemilost vlády. A tento dr Körber chce ukliditi národinostn spor česko-německý l« Z Krakova 27. července. (Polský lis o mistru Janu Husovi.) Po příkladu českých a vídenských klerikálních listů roz- mrzel se na nás i lvovský »Ruch katolickýa že jsme ani letos nezapomněli památky mu- čennické smrti mistra Jana Husa a uctiliji četnými schůzemi po celých Čechách. Kleri- kálům je Hus ovšem »kaciřem« a pro pravo- věrného polského katolika kacíř horší zrádce národa. Krakovská »Nová Reforma« takés povšimla letošní oslavy Husovy, ale píše o n jiným způsobem, než lvovský »Ruch«. Čtemet v »Nové Reformě«: »Den 6. července jest pa- mátný Čechům. V ten den r. 1415 stanul na hranici v Kostnici mistr Jan Hus, jedn z nejišlechetnějších postav, jake splodil středo věk. Zhynul mužně a bo- hatyrsky, bojuje za pravdu, v kterou věřil, a třebas k jeho jmenn přilípnut název kacíře, jeho nepřemožená idea žila a žije dosud v ná- rodě českém, jenž Husa s chloubou nazývá »svým«. Od dob národního probuzení význam
Körber Hus Husův Čecho Istria Krakov Čechy
10 article
Husa, vzrůstaje, budil k úctě jeho vznešených myšlének a ku ctění jeho památky. Tak i letos slavena jeho památka. Má Hus vskulku význam národní a význam tak veliký? My Poláci znám Husa z malinké episody všeobecných dějín, známe ho jen jako náboženského reformatora, jejž církev zavrhla a odvoudila k smrli. Zna- jíce jen to, neznáme vlastně nic. Otázka víry a církve nepatří před naše forum, dokud jde o dogmata. Ale nepřestávajíce býti katolíky mů- žeme říci, že lidé, vynášejíce nad Husem ortel, mohli se mýliti jako lidé a zmýlili se nade vši pochybnost, že zavrhli člověka, aniž ho pře- svědčili, že bloudí. Proto odsouzení Husovo ne- může býti ospravedlněno před historií; jeho společenské a národní přesvědčení, jeho lásk ku pravdě a svobodě, jeho srdce skrz naskrz křesťanské, mají pro národ český veliký význam.
Hus Polák Husův
11 article
Jakž nemá národ ctíti toho, kdo žádal netoliko víru v písmo, ale i žití dle jeho pravd, který dle smyslu nauky Kristovy chtěl v bližním vi děti bratra, a ve všech lidi sobě rovné, po- něvadž všichni jsou stvoření od boha dle ohrazu božího atd.« Takový správný názor na Husa je dosud velice vzácný v polském ča- sopisectvu. Z Vídně, 27. července. (Ze s ta t istiky velkostatků.) Úřadní »Statistický Měslč- nik« podává zajímavá data o rozšíření velko- statkůpo zemích rakouských. Pokládaje z velkostatek pozemkový majetek větší než 200. ha. shledává, že z 30 millionů ha rakouské půdy velké statky zaujímají 8.7 millionu ha čili 2e proc., tak že na malé statky připadá 71 proe. veškeré půdy. Poměr ten není však stejný ve všech zemích. Bukovina a Solnohrady mají nejvíce velkých statků, totiž 46, resp. 40 proe. veškeré půdy. V Halíči připadá na velké statky 39, ve Slezsku 38 proc., v Čechách 32 proc., na Moravé už jen 26 proe., ve Štyrsku a Koru- tanech 25 proc., v Tyrolsku a Doln. Rakousích 23, v Hor. Rakousích 22, v Kráňsku 16, na Přímoří 8 a v Dalmacii dokonce jen 3 procenta.
Kristův Hus Vídeň Bukovina Solnohrad Slezsko Čechy Štyrsko Tyrolsko Dalmacie
12 article
Půda velkostatků je většinou lesniatá, nebot 59 proc. všech velkostatků jsou dlesy. Nejvlce lesů mají poměrně velké statky v Kránsku (76), ve Slezsku (713) a v Doln. Rakousích (705). Nejméně lesů mají velkostatky dalmat ské (29). V Haliči mají velké statky 55 proc lesů. Hledí-li se ke všem lesům v zemi vůbec. shledává se, že velkým statkům náleží v Haliči 84 proc., ve Slezsku 80 proc., v Bukovině 72 proc., v Solnohradech 69 proc., v Čechásc 66 proc., na Moravě 63 proc. všech lesů. Nej méně lesů patří velkým statkům v Dalmaci (3) a na Přímoří (13). — Fideikomisům ná- leží v Rakousku 4 veškeré půdy. Ne jivi í c v Če cihá cch (11.2 veškeré půdy); pak na Moravě (8.1), v Korutanech (68) a v Dol- ních Rakousích (6.39). Solnohrady nemají an jediného fideikomisu. V ITyrolsku, Přímoři, Dalmacii a vHaliči připadá na fideikomisy méně než 1% veškeré půdy. Fideikomisy maj poměrně ještě více lesů, než velké statky vůbe Z jich pozemků jest 66%%y, lesů.
Slezsko Rakousy Halič Bukovina Solnohrad Morava Rakousko Korutany Dolo ne Rakousy Dalmacie
13 article Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné V Praze, 28. července. Ruský diplomat o činské otázce. Čle ruského vyslanectví v Paříži projevil korvespon dehtu SN.Y. Heraldué své mínění o činsk otázce v tato slova: 1. Rusko připojí se upřímně k ostatním velmocem za účelem potlačení čín- ského povstání, obnovení pořádku a zabezpečen výplaty společné náhrady, kterou Čína bude po vinna zaplatiti za škody, způsobené Evropanům 2. Ale nutno míti zření k tomu, že Rusko vzhledem k Čině zaujímá docela jiné postavení než ostatní státy. Ono jediné hraničí s Činou na pevnině a proto bude nuceno zabezpečifise zvláštními zárukami a učiniti zvláštní opatření jež však všemi ostatními državami budou uznány za spravedlivé a co nejvíce obezřelé. B. Slus nadíti se, že Anglie nebude pokračovati v ne- bezpečné hře, kterou provádí, zsnažíc se posta- viti nám do cesty Ameriku a Žaponsko. Ame- rika brzo prohlédne, jestliže už neprohlédla ut hru; jinakmá se však věc u amalého, ale cti- žádlostivého Žaponska, které se Anglie snaží při- měti, aby převzalo hlavní úlohu v chystaném dramatu. Ale nemůže býti pochybností, že Ru sko toho nedopustí.
Evropan B Slus Praha Paříž Rusko Anglie Amerika
14 article
Od hranic mandžurských. V situaci na severním bojišti nenadešly v posledních dnech nijaké vážnější změny. Hlavní štáb ruský do- stává od amurského generálního gubernator v Chabarovsku, gen. Grodekova zprávy uspo- kojivé. V Blagověščensku nastal khid, jenž je i na příště zabezpečen tím, že pomocná vojsk z oblasti zabajkalské již dorazila do Blago- věščenska. Ale v dalším okoli opakují se den za dnem potyčky mezi čínskými vzbouřenciu ruskými kozáky, kteří ničí na pobřeží Amuru čínské tvrze a vypuzují povstalce i spojení s nimi činské vojsko do hloubi Mandžurska. Obavy budí jen postavení gen. Gerngrossa v Charbině a osud železničního personálu a ochranných vojak na jižní větvi mandžurské dráhy na jih od Charbina do Tělina, ležícího něco na sever od Mukdena. Zde jsou ruské houfce odříznuty od hranic a obkličeny velikým množstvím činských vzbouřenců a vojáků, jichž počel se páčí na 15 až 20 tisíc. Jisto jest, že gen. Gerngross v Charbině se dosud drží; po- stavení jeho jest tím obtížnější, že hrst kozáků musí zde hájiti nejen ruské obyvatelstvo nov vzniklé želozniční osady, nýbrž i anglicke a francouzské missionáře, kteří se sem utekli pod ochranu ruských praporů.
Chabarovsk Blaga Charbina
15 article
Ostatně vojsko, vyslané pod velením gen Sacharova z Michailo-semenovské stanice (př ústi Sungari do Amuru) na pomoc gen. Gern grossu, značně se již přiblížilo k Charbinu, a možno, že dnes jest už v Charbině. Vojsko postupuje rychlými pochody na jih po řece Sungari a dle zprávy ze dne 25. t. m. narazilo na první odpor teprv u pevnůstky Lao-Ču ne- daleko města Šuan Čen-Tina, ležícího asi 200 km. na sever od Charbina. Pevnůstka po krátkém boji vzata útokem, obránci její se roz- prchli až na ty, kteří nalezli smrt uvnitř valů. Rusové po boji valy rozkopali a pohřbili jimi mrtvé odpůrce. Rusové při tom neměli ztrát což valně posilnilo mysl pomocného vojska.
Sacharov Lao Rus Michait Amur Charbin Sungari Šuany ČenTina Gern grosso km
16 article
Milán proti monarchii. Při jízdě krále italského Milánem na letní sídlo jeho Monzu obecní zastupitelstvo milánské vypravilo se oby. čejně na nádraží, aby krále pozdravilo. Leto ale, jak známo, vystřídána byla liberálně konser- vativní (monarchistická) většina obecního zastu- pitelstva většinou republikánskou. Tato usnesla se nyní poprvé jízdu krále ign orovati a usnesen to také provedla. Utrpení Srbů bosenských. Zo Sarajeva, 16. července. (Dop. »N. L Vystěhovalecké hnutí mezi srhskými sedláky Bosenské Krajiny poněkud se utišílo. Mnoz prohlédli a porozuměli, co s inimi chtěli ne praví orušti agenti« a nyní říkají, že raději zahynou, než by opuslili svou domovinu. Aleo obyvatelstvo dosud se nachází v horečném stavu což je známkou, jak ohromné bylo rozechvěn původně. Nepoctivá hra se provozuje se srbským ná- rodem, tak nepoctivá, že není příkladu. Na vládě sarajevské jest nyní, aby smyla se seb obvinění, že ona sama tuto hru nastrojila mezi lid pustila agenty, aby jej přemlouvali k stěhování do Ruska, jež o věci nemělo tušení nikdy už nebude rozdávati půdu jiným lidem než svým rozeným poddaným. Vláda může obvi nění smýti ne popřením fakta, ani odvoláním zločinných agentů, nýbrž vyhověním spravedli vým požadavkům lidu.
Srba Dop N L Milán Monza Sarajevo Rusko
17 article
Bohužel není viděti kroků k nápravě. F ešní »ruští agenti« obracejí nyní věc ttak, ja- koby Rusko bylo najednou zrušilo slovo již dané a jakoby ono mělo vinu, že hmotně na- dobro zničeny rodiny, které chopily hole vystě- hovalecké. Do Bělehradu přišly na cestě do Ruska dvě rodiny z Dolního Jedlovce, a to rodina Sto- jana Crnogorce s 10 dětmi a Lazara Pilipoviče se 3. Ze vsi Mirkovce rodina Nikoly Duriče s 5 dětmi a Vasy Batosa se 3. Ohlásili se ru- skému zástupci p. Mansurovu a řekli, žeje srušti agenti« posílají do Ruska. Mansurov di nezkameněl. Vysvětloval lidem, že byli podve- deni, že v Rusku nikdo o ničem neví, a radil. aby se vrátili domů. Že byli bez peněz, požáda srbskou vládu, aby je nazpět poslala svým ná- kladem. Na rozloučenou jim řekl, že Rusko na- opak si přeje, aby pravoslavní Srbové z Bosny za žádnou zpodmínkou a za žádnou cenu se nestěhovali, protože by se tím oslaboval slovan- ský pravoslavný živel v okupovaných zemích.
Pilipovič Durič Vasa Batoso Mansurov Srba Rusko Bělehrad Bosna
18 article
Když tyto čtyři rodiny vracejíce se do Bosny stihly do Bosenské Dubice, tamní pred- stojník uvěznil otce všech čtyř rodin: Stojanu Crnogorce, Lazara Pilipoviče, Nikolu Durlče i Vasu Batosa, a matky s 21 dětmi vyhnal za Sávu do Chorvatské Dubice ! Ubohé siroty zůstaly bez sousta chleba a přístřeší. Nocovaly pod širým nebem a za dne prosily od domu k domu. To trvalo do 7. t. m. Toho dne s jich »ujala« obecní správa chorvatsko-dubická, sebrala je a vyhnala je do Bosenské Dubice. Smutný průvod ubíral se k okresnímu domu. Ženy i hladově děti hlasitě plakaly a naříkaly. Kolem nich shromáždil se zástup. Srbi sedláe měšťáci, mohamedáni izámožní i chudobní, katolici, panduři i žandarmové. Málokdo byl tak tvrdého srdce, aby nezaplakal nad tím obrazem bídy. Plakali istaři mohamedáni kteří nejsou právě měkkým eitům přístupni Rozléhal se pláč a nářek, křik a proklinání
Stojan Crnogorka Pilipovič Durlč Vasa Batoso Srb Bosna Dubice Sáva
19 article
Neštěstí vyhladilo rázem všecky umělé různost v lidu téhož národa a jedné země Úřadníci byli tím úkazem překvapeni. Vy mlouvali se, že nevědí, co dělat. Neví to nyn ani sarajevská vláda. Jí »ruští agenti« dělal dobrou zábavu a byla ráda, když se vystěho valci vydávali na cestu; úřady její rády jin vydávaly pasy a rády dražebně prodávaly je- jich majetky; ale na to nikdo nepomyslil, az lidé poznají, že byli podvedeni a začnou se vraceti do Bosny, co s nimi. V největších ne- snázích byl dubický prodstojník Fluk, jen práci »ruských agentů« sám řídil a domníva se, že provedl něco náramně znamenitého. Da zapřáhnouti koně do vozů, naložiti matky děti a dovézli je nazpět ke zpustlým jejich krhům do Dolního Jedlovce a Mirkovce. Ale otce podržel ve vězeníl Totě bezpráví, nad kterým sám bůh mus zaplakati. Místo, aby byli potrestáni, zločinci kteří lid svedli a pobouřili, zavřeni jsou neboz svedení, kteří se ničím neprovinili, není-li přec jen proviněním jejich neočekávaný a nemil návrat. Co bude s. Jedlovčany a Mirkovčany Podle tureckého agrárního zákona, v okupova ných zemích dosud platného, každý, kdo se vystěhoval, má právo do tři měsíců od vystěho- vání vrátiti se i se svým lídem na předešlě místo jež mu musí pro ten případ zůstati po tu dobu vyhrazeno. Avšak okupačné úřady nechtějí lomto ustanovení věděti, ačkoli jest jasné Bom'av určité.
Mirkovčana Bosna
20 article
K pěveckým zápasům v Brusselu a v Paříži. (Pův. zpráva »Nár. Listů-.) Skvělé vítězství, jehož českému zpěvu i če skému jmenu na mezinárodních zápasech v Brus- selu a Paříži dobyli plzeňští pěvci, členov tamějšího Hlaholu, blahým uspokojením naplňuje každé vlastenecké srdce české. Všeobecně proje- vuje se přání, aby také činnost v jiných oborec ať kulturních nebo hospodářských korunována byla tak zdárnými výsledky. Jak unešeni byl naši krajané, kteří stali se bezděčnými svědky brusselského neho pařížského úspěchu plzen- ských Hlaholistů vysvítá z dopisu našeho kra- jana pana Eman. Trojana, továrníka v Brusselu. který píše: Jsem blažen, že Vám mohu ozná- miti veliký úspěch našich plzeňských pěveů Pokusím se vylíčiti pocity za těch málo hodin, jež jsem prožil s upřímnými českými srdci, jež vydaly se na tak dalekou, únavnou cestu ku cti a slávě vlasli. Na to popisuje, jak české pěvce v hotel vyhledal a jak s nimi zúčastnil se uvítacích slavností na radnici, brusselské. Dále pak praví: Asi 40 spolků zúčastnilo se toho průvodu Byly přijaty v gotickém sále zdejší radnice pa nem purkmistrem a městskou radou. Byl to ve- lice malebný pohled. Již památnost sálu foho (z XV. století), kde se odehrály tak velké histo- rické episody, zejmena za dob španělské tyranie, přispívala ku zvýšení slavnostního dojmu. Srdee mé mocně bušilo, když jsem po dlouholeté vzdá- lenosti z vlasti spatřil statečné české zpěváky. ani tak důstojně očekávali vstup pana purk- mistra a městské rady. Bylo patrno, že vstup ten působil na ně mocným dojmem.
Eman Trojan Brusel Paříž Hlahol
21 article
Dále popisuje pan Trojan vítací formality a přichází až k momentu, kdy hostům nabíd purkmistr vin d'honneur: Zvuk jeho posledního slova ještě nezanikl a už bylo slyšeti zátky šampaňského. To byl as v panujícím vedru mnohému vhod. Sál by skoro přeplněn. V tomto ruchu byli naši kra jané purkmistrovi a městské radě představeni Purkmistr se dal ihned do rozhovoru s před sedou »Odboru« a sbormistrem. Za několik minu bylo žádáno za ticho a už památným sálem kde byl spečetěn osud Egmontův a Hornův, roz lehal se český zpěv. Stál jsem jako přibitý, celým tělem rych lostí elektřiny lomcovalo rozechvění, oči zalé- valy se mi slzami. Než jsem se vzpamatoval. byla píseň (pěvecký pozdrav) u konce a jak bouře zaburácelo sálem volání : Vive la Bohěme Viventles Tchéques !« Volání nemělo konce Pan purkmistr požádal Čechy, aby ještě zapěli Plzeňané ochotně vyhověli. Avšak jaký úža se zračil na tvařích všech, když naši pěvci za- notovali Brabangonnu s českým textem. Nemohu vám vylíčiti nadšení přítomných, jež tato po- zornost vzbudila. To nebylo burácení, to bylo radostné šíleni, které trvalo as 10 minut p zpěvu českých pěvců. Musili opakovati Braban- connu a pak na bouřlivou žádost musili ještě zapěti českou národní hymnu »Kde domo můj?«, která se velice líbila.
Trojan Egmontův Hornův Čecho Vive le Bohout Viventle Tchéque
22 article
Byly to pro mne chvíle nezapomenutelné Po vítání na radnici byli Čechové pozván do mistnosti spolku »Les Artistes réunis«, kde tento spolek pěl na počest Čechů. V neděli dne 22. července o 10. hodině ranní zpival »Odbor« v katedrále sv. Michala sv. Guduly (z XIII. věku) Pickovu mši. Obe- censtva bylo plný kostel. Každý byl unešen skladbou i její provedením. Po mši sli jsme — jak se na každého vlastence českého sluší — na plzeňské. Pövei z domácího prazdroje čerpali posilu pro večerní zápasy. Tyto byly v sále »de la Grande Harmonie. Nemohu vám vypsat nudšení obecenstva. Hřimavě Vive la Bohéme 1 Vivent les Tchéques!« nemělo konce a opětovalo se, když jury pro- hlásila, že Čechům připadla pr vní c ie n a. Tak skončili ten krátký pobyt našich rodáků. který nás Čechy, bydlicí v Belgii, potěšil. Kéž by také tam doma, v naší krásné vlasti byo každý našinec tak hrdý na ty syny české, kteř tak skvěle rozšiřují čest a slávu českého jmen po světě.
Čecho Pickův jít le Grand Ob Belgie vní c ie můj a katedrála svatý . Michal svatý . Gudula
23 article
Časopis »L' Etoile Belge« ze dne 24. čer vence píše: »Sdělili jsme již, že jednota »Sociéte Royale des Artistes Réunis« u příležitosti pade sátého výročí svého založení uspořádala velký mezinárodní pěvecký zápas. (Následuje popis průvodu a uvítání pěvců Zvláště se tu podotýká, jak mocně bylo shro- máždění pohnuto, když Čechové zapěli Bra- buneonnu svojí materstinou.) Po obřadu a pohostění na radnici sestavi se opět průvod a odebral se do místnosti jed- noty »des Artistes Réunis« (Rue du Quesnoy), kde odehrála se dojemná manifestace. Dámy členů jubilujícího . spolku byly zde shro- mážděny a paní Louvoisová jich jmenem za roztomilého oslovení věnovala jednotě krásné umělecké dílo sochaře Verheuvena. Na tg byli členové komitétu poděleni květino- vými dary. Náměstek presídenta pan Wittebols děkoval dojat damám za jich pozornost. Na to jednota »des Artistes Réunis« zapěla za řízení pan Grossensa některé skladby svého repertoiru. Tím slavnost skončila v nejlepší náladě.e O zápasu pěveckém praví týž lis mimo jině. »Zápas pro sborový zpěv, uspořádaný jed- notou »des Artistes Réunis« za přílezitosti jej 50letého jubilea, budil opravdový uměleck zájem, nikoli snad počlem přihlášených jednot, nýbrž významem přihlášených korporací z růz- ných zemí, zejmena pak jednoty české. Čiem v programu zejmena: Odbor »Hlaholu« z Plzně (Čechy), »Le Royal Welsh Male Chai- z Treorchy (Anglie), »L' Orpheon« z Rotter- damu, »De Lauverkrans« z Mastrichtu, »La Sainte Cécile« z Toursu (Francie), »Liedertafel« a »Harlem Zauggenpot«, obě z Harlemn, »Quartettverein Rheingold« z Crefeldu, »La Phalangue T' Avenir« z Paříže, »Royal Maest- reechter Star« z Mastrichtu, nečilaje dále různé národní jednoty belgické, různé ssly i významu.
L Belge Réunis Čecho Bro Artistes Réunis Verheuven Wittebols Grossensa L Orpheon Rotter Lauverkrans Harlem Plzeň Anglie Mastricht Tours Francie Harlemn Crefeld Paříž Royal Maest Le Royal Welsh Mala Chai Le Sainte Cécile SF Rheingoldávie Le Phalangue T ' Avenir Rue jít Quesnoy Treorcha
24 article
»La Phalangue l'Avenir«, klerá byla takě engažována při jednom zápasu ve Francii, ode- přela nacvičiti přikázané jí sbory. Angličaně, kterým nebyly žádné podmínky předem kl- deny, odřekli s poukazem na obvyklé u nich svěcení neděle, pak ale opět rozhodli se, že by přece zpívali, kdyby jim byla napřed zaslána cena, o které předpokládali, že ji s jistotou dobudou. Chtěli míti výlohy cestovní uhraženy. To arci nebylo přijatelno a proto zůstali doma. Tyto okolnosti nebyly závadou, že závody měly brillantní průběh. (Nyní se obšírně popisuje průběh jednotlivýeh oddělení programových při zápasech. Nás za- jímá oddělení ve kterém zápasili Čechové) V sále »Grande Harmonie« zápasílo o dělení nejvybranějších jedn o t 1. cena: Odbor Hlaholu plzeňského Je spravedlivo přiznati Čechům z Plzn že zahájili program obdivuhodným přednesem karakteristických písní, plnosti hlasů, leh kostí, uhlazeností a vzácnou jednolitosti co do imi- tace i nesení zpěvu a neobyčejnou pečlivostic do nuancování, Všecky tyto vlastnosti vysvětlo- valy enthusiastickou pochvalu, která otřásala ce- lým sálem. Jest jich jen 24, ale zpěv jich znl, jako by jich bylo 100. Jen tři tenoři, ale jake hlasy ! A jaké basy! Jadrné, mohutně hloubky a síly neobyčejné.« — — —
Angličana Čecho Jadrná Le Phalangue l ' Avenir Francie Grand harmonie Hlahol
25 article
Pařížský časopis »La petite repu- blique« ze dne 25. července t. r. v č. 8867 plše : »Člověk může mluviti o štěsti, jde-li do hudební produkce, o které ví již předem, z z ní nebude ničeho rozuměti. Zatím ale slya překvapující věci rázu nejvýše uměleckého a d té míry efektního, že celý sál se otřásal po- tleskem a projevy pochvaly. To se stalo včer při pěveckých zápasech v Trocaderu. Přibyl sem cizí spolek, pěvecký spolek »Hlahole z Plzně v Čechách, který byl pro nás překva- pujícím zjevem. Jest jich právě 25, těch pěveů s hlasy krásnými a mohutnými. Jsou discipli- nováni způsobem obdivuhodným — nikoli di- ciplinou železnou, po německém způsobu, nýbrž družnosti dobrovolnou a silnou. Zapírajíce sv vlastní osobnosti, obětavě podřizují se věci.
Přibyl Trocader Plzeň Čechy Hlahol svatý vlastnit osobnost
26 article
Nejsou umělci jen svým zpěvem, nýbrž i také tím, co zpívají. Mají na programu řadu českých tanců, nad míru originálních a úchvatně vkus- ných. Jsou veselé, nenucené, elegantní, poetické, harmonisace hlasů neobyčejná, podivuhodná. Bylo by nám těžko říci, kterému z těchto taneů dáváme přednost. Jsou to: » Ciboulette «. — »Petit Ramoneur«. — »Menuett«. — »Le Per- soir«. — »Le Chapelain«. Vše je to karakte- ristické až do krajnosti. Obecenstvo s neutucha- jicím zájmem naslouchá těm melodiím, plným pravdivé životnosti, těmto mohutným hlasovým výkonům, které překvapují svojí silou, obdivu- hodným pianissimům, která se znamenitě dařila po náhlých přechodech z plného zpěvu těcht 24 krásných hlasů. Na doklad zvláštnosti těchto skladeb uvá- díme tuto překlad textů tance »Ciboulett« (ná- sleduje francouzský překlad naší písně »Cibu- láři jedou«) Neníliž pravda; je to bizarrní? Ale po- slouchá se to znamenitě Ať zije Hlahol plzeňský.« Z Něm. Brodu, 27. července. (Pův dopis.) Vítězům brussolským a pařížským vo- láme hřímavé »Na zdar!« Společnost »u Hro- mádků«
Petit Ramoneur Ciboulett Ciba Neníliž pravda Německo . Brod Le Chapelain
27 article Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži. Mezinárodní kongres na ochranu dělnictva. V Paříži, 27. července. V paláci kongresů, v sále musea sociálníh byl včera odpoledne zahájen kongres na zá- konnou ochranu dělníků za předsednictví mi- nistra obchodu Milleranda. Účastenství na sjezdu jest neobyčejné. Ze všech států přibyli delegáti, mezi nimiž jsou mnozí vynikající politikové. národohospodáři, sociologové, dělničtí vůdcové, publicisté atd. Z vynikajících účastníků jmenujeme: pp Paul Canwěs, professor právnické fakulty pa- řížské, Luzzatti, bývalý ministr italský, baron Berlepsch, bývalý ministr obchodu v Prusku Curti, státní rada švýcarský, dr. Baerenreither, bývalý ministr rakouský, Mabilleau, ředitel pa- řížského musea sociálního, Struve, zástupce ho- landské vlády, Maxim Kowalewský, bývalý pro- fessor moskevské university, Manch, jednatel federace mechaniků-dělníků německých, socisli- stičtí poslanci Vaillant a Groussier a j. Paul Canwěs zahájil jednání a uvital hosty. Naznačil pak dilo kongresu, do jehož programu
Millerand Canwěs Berlepsch doktor Baerenreither Struve Kowalewský Vaillant Groussier Paříž Prusko kongres profesor právnický