ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 51221770-726e-11dc-9333-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 26, person 87, work 2, org 2
1 masthead
Ročník KXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 29. července 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 207.
5 article
Na ranní a odpol. šist, pře dptácí ser v Praze vě adminístral aN měsíe as čtvrt lota . . . . 6 R — s dvojí donáškoe n vve ita. . : 7 K no Ove allslkic 9 K30b na měslo a Poštonr znát. . k 9 a dvojí zisilke na miěsíe iže na čtvrti laka
Praha
6 article Dnešní čislo pro Prahu le o 18 stranácb.
Dnešní čislo pro Prahu le o 18 stranácb. Proč Němci vládě Körbrově nepřejí? s nolo Političtí zřízenci vlády p. Körbrovy po- čínají proti zákonné opposici národa českého zakročovati namnoze již opět tak, jakoby chtěli nastupovat proti nám starými perse kučními prostředečky pověstných Giskrových hejtmanů z let 1868—1869; — buď že vů- bec veřejných shromáždění lidu českého pod širým nebem »z ohledů na veřejnou bezpeč- nost« absolutně nepovolují, anebo že pořadatelům táborů přímo neslýchanými a žádným zákonem neodůvodněnými podmín- kami uskutečnění táborů stěžůjí a pak ještě na ně celé legie četnictva vysýlají: zkrátka, vůči národu našemu, jemuž bylo přece tak těžce ublíženo, vystupuje »nestranná vládas p. Körbrova dněs s takovou rozhodnostía řízností, jako druhdy kterákoliv z německých vlád Rakouska. Ale všechno jí to neníu Němcův nic platno. Jedna německá strana za druhou, list za listem, řečník německý za řečníkem vyvstává, aby ji ohlásil svou neli- avlqs s bost a nedůvěru Němců. »Nejsi, nejsi, jak jsi se dělala«y prozpě- vují nevrle dnes veškeří Němci s levice vládě Körbrově denně do uší, vytýkajíce jí neroz- hodnost, neupřímnost, ba přímo faleš. My- slívali prý si tu »nestrannou vládu«, po nía vl od loňska toužili, docela jinak. Něco zcela jiného nežli dnešní stav mobli prý očekávat od »nového kursu« po slibech, které jim loňského podzimu byly s míst autoritativních dány. V mechanismu státní správy, v životě byrokracie v Čechách posud prý není viděti žádné změny podstatné na prospěch Němcův, nýbrž vše jde prý sta- rými kolejemi jako za Gautsche a Thuna. jakoby se dnem 17. října 1899 nic nebylo zjinačilo a převrátilo.
Giskrový Němcův Němec Gautsch Thun Praha Rakousko Čechy
7 article
Proti tomuto repotu německého levi čáckého tisku, proti těmto žalobám německo- ústaváckých nespokojencův brání se dnes svými officiosy pan Körber replikou, která jest pro vládní politiku rakouskou rovněž tak charakteristická, jako pro nás poučna. »Nikomu na světě není tak těžko vyhověti. jako vám, páni Němíci!« jest stručný smysl obrany a naříkavé žaloby advokáta Körbroya v »P. Lloydu«: »Jazyková nařízení byla vám po vůli zrušena, od října r. 1899 přiblízil se stát rozhodně k Němcům a nadešel jim mnohý příznivý okamžik, v němž potřebovali jen ruku vztáhnout, aby své věci trvale pro- spěli.« Takové okamžiky šťastné byly pry pro Němce před povoláním ministerstva Clarova, ba ještě i před jmenováním mini- sterstva Körbrova. A nyní činí advokát Körbrův v »P. L « toto sensační odhalení »Snad tuto ponejprv veřejně vypravujeme. že na podzim loňského roku měli Něme (levičáci) příležitost a svobodu sestaviti si politické ministerstvo strany své, ale oni to odmítli, načež teprv byla svěřena správa zálezitostí státních hrabět Clarovi. Po pádu jeho, před nastoupením dra- Körbra, Němci opět mohli vyslati do vlády svého národně-politického důvěrníka a jest známo, že poslanec Prade byl ochoten toto místo německého ministra-krajana přijati. Leč provedení toho ztroskotalo se opět na odmítavém chování se německých stran. Bylo tedy Němcům nabízeno zbarvení vlády v je- jich prospěch, bylo jim nabízeno pak zúčast- niti se ve vládě, avšak oni odmítli v obou případech, nechtějíce na sebe vzíti ani úplnou, ani částečnou zodpovědnost politickou, nýbrž žádali a přáli sobě neutrální vlády úřadnické.
Körber Němík Körbroya Němec Clarův Körbr Prade
8 article
Stalo se jim po vůli. Od obratu s podzimku min. roku jsou u vesla vlády muži, proti nimž nemají Němci žádného důvodu reptati a dur- diti se. Avšak již hrabě Clary, jehož věrné německé srdce bylo přece povznešeno nade všechnu pochybnost, musil sobě stěžovati na chladné, ba odmítavé chování Němcův. A stejného osudu doznává od nich nyní také ministerstvo Körbrovo. Ačkoli dle doznání samých orgänův levice nezavdalo Němcům podnes žádné podstatné příčiny ke stížno- stem, přece s ním nejsou spokojeni, přece mu odpírají důvěru a podporu svou, zůstá- vají netečnými, neochotnými a odvracejí se od státu ke svě národnosti. Kterak sobě má pan Körber tuto chladnost německých hege- monů vysvětlit, čeho má pro ně ještě učiniti, aby je získal k ochotné práci na vínici vládní. Vytýká jim mrzutě svým obhájcem v »P. L.« nedostatek politického duchaa politické zmužilosti. Kdo chce, aby věci ve státě byly upraveny dle jeho smyslu, ten že musí postaviti se do průlomu a vší silou o to bojovat. Když bylo zrušením jazykových nařízení pro Čechy hlavní stížnosti Němců vyhověno, tu prý vláda očekávala, že Němci za to zmužile, radostně a obětavě přidají se na stranu její, aby ji veškerou silou svou podporovali. Ale zatím, jaké to zklamáníl Jedná se dnes, končí advokát Körbrův své vyčítavé kázání, o otázku moci v životě stát- ním a kdežto nepřátelé Němců byli by hotovi co chvíli ji uchvátit, vůdcové němečtí v době kdy zroditi se má nová majorita parlamentní. kdy kladou se základy pro budoucí věci, prohlašují, že jsou jim státní důležitosti zájmy úplně lhostejny a jen národní jejich zájmy směrodatny.
Němec Claro Němcův Körber P L Körbrův Čechy
9 article
Dnes žádají Němci od vlády, aby za mezila obnovení staré pravice a dovolávaji se při tom »nadějných přípovědí«, které jim byly učiněny vzhledem k obratu na podzim minulého roku; avšak zamlčujt při tom, že tehdy odmítli bezprostřední spolu- působení své a veškeru zodpovědnost za onen Obrat, jako dodnes jeví neochotnou zdrželi- vost a lhostejně odvracují se od státu. Dospěl tedy pan Körber se svými mi- lými Němci levičáky šťastně již tam, kdese s nimi na konec octli veškeré o ně se opí- rající a v ně spolehající vlády předešlé od Auersperga až do Gautsche, všechny zaku- sily, že nelze a nelze německým hegemonům nikdy vyhovět k jejich úplné spokojenosti. že by se jim mohlo modro nebes sněst, jim to nikdy nestačí, ale že vždy budou nařikat na neupřímnost a faleš rakouských vlád k sobě. Proč? Poněvadž prostě žádná vláda rakouská nemůže být tak frivolní a ha- zardní, aby vyhověla cele a plně nejhlav- nějším srdečným tužbám těchto Velkoněmeů a na konci věku XIX. úsilovně a bezohledně hleděla tento stát s jeho 15 milliony Slo- vanův předělat v druhé Prusko, přetvořit ve stát německo-národní. O tuto zásadní žádost a tužbu něme- ckých levičákův rozbíjela se vždy všechna láska mezi nimi a vládami rakouskými, třeba tyto byly sebe němečtěji zbarveny.
Němec Körber Auersperg Gautsch Prusko
10 article
Proč ale nesáhli němečtí levičáci lon- ského podzimu chutě poutěch zlatých jabl- kách vlády, která kynula jejich německé obstrukci s nachýleného stromu moci státní? Bláhový pan Körber domnívá se, že byl to při Němcích nedostatek politického ducha, nedostatek politické zmužilosti. Nikoliv Byla to a jest po dnes pouhá jejich machia- vellská chytrost a zavilost: nač by se sam opotřebovali v nerovném a krutém zápasu své německy prononoované vlády s většinou nás Slovanův a při tom musili na lid svůj uvalovati nepopulární břemena nových daní a škod z neblahého vyrovnání s Uhry? Tyto horké kaštany nechť dříve za chytré pány sama vytahá z ohně — c. k. vláda úřad- nická, p. Körbrova, po kteréž by teprv němečtí vítězové zasedli ku hodům knížecím. A poněvádž jim jich nevytahuje dost, proto na ní hubují, proto se na ni zlobí.
Körber Němec Slovanův Uhry
11 article Německá polemika
Německá polemika proti českému pamětnímu spisu o jazykové otázce. Pamětní spis parlamentní komise klubu řiš ských poslanců českých o otázce jazykové, da tovaný dne 7. června, stal se, do týdne na to vydán byv tiskem, přístupným vší polifické ve řejnosti. Sotva vyšel, uveřejnil proti němu ně kolik generálních poznámek posl. dr. Russ vyžádal si shovívavost pro rychlou svou práci Od té doby bylo ticho. Teprve nyní, kdy Němci moravští vydal svoje promemoria proti moravským osnovám dra: Körbra, a kdy promemoria Němců českých jest prý pod knihtiskařským lísem, vystoupi v »Neue Freie Presse« proti českému pamět- nímu spisu známý pensionovaný místodržitelský rada dr. sl. Grimm. Nomen omen zloby je ve stati pana dra. Grimma více než dost, zpupnost nadbytek, ale přece ne tolik, aby úplně zakryl rozpaky bývalého političkého úřadníka, keterý z příčin průhledných na místě aktivních poli- tiků německých vyjel ná nejnebezpečnější vá- lečně pole
doktor Russ Němec Grimm Neue Frei Presse
12 article
Odpůrce českého pámětního spisu vytýká, že v něm obsažena jsou tvrzení, jež prý se nedají dokázati. Každý myslící člověk pokládá zajisté za chybu, vystavují li se tvrzení, jež nelze dokázati. Methodou takovou prostě nelze dojíti efle. Pan dr. Grimm psal, že rovnopráv- nost češtiny s němčinou, jak naznačena jes v českém pamětním spíse, prý »odporuje zdra- vému lidskému rozumu, pojmu práva a mož- nosti provedení«. Troufá si pan místodržitelský rada toto svoje tvrzení dokázati i nyní, po pe- riodě jazykových nařízení Badenových a Gaut- schových? Po páně Grimmově odporné poli- tické grimasse má polomika právo zabočiti v ironii a panu míštodržitelskému radovi položiti otázku, kde začíná a kde přestává jeho zdravý lidský rozum a jeho pojem práva. Na tomto dotazu bychom mohli přestati. Sledujeme-li autora z »Neue Freie Presse« přes to dále na jeho výpravě proti českému memorandu, činíme tak z té příčiny, že stať zmíněnou pokládáme za typickou pro celkový nynější směr a morální charakter dnešní německé politiky v Cislajtanii.
doktor Grimm Badenův Gaut Grimmův Neue Frei Presse
13 article
Pan dr. Grimm vyslovil nejprvé thesi, že úplná rovnoprávnost nikdy v království českém necxistovala. Tvrzení svoje dokazuje potom tímto myšlenkovým pochodem: cisař Ferdinand II. dal svým obnoveným zřízením zemským Němcům v království českém bydlícím zákonnou ochránu jich jazyka. Poněvadž vůbec podporoval Němce a poněvadž Němci osazeni byli v určitých kra- jích, platila tam úřadní němčina, ergo nebylo rovnoprávnosti v celé zemi, neboť není prý možno, aby byla rovnoprávnost Ferdinanda Il měla ten význam, že by češtiny se mělo užívati také v území německém. Vždyť jednací řeč u soudů řídila se jazykem žalovaného ! Užívání češtiny v území německém nebylo prý by mělo tehda — smyslu ! Ostatně prý obnovené zřízení neplatilo všude, zvláště ne ve městech, kde se řídili právem německým. Dlužno prý tedy za to míti, že císař Ferdinand II. chtěl. prý Čechy jazykově rozděliti, o čemž prý svědčí jeho roz- dělení senátu při zemském souděs v oddělení
doktor Grimm Němec il Ferdinand Čecho cisař Ferdinand II
15 article
české a německé. Páně Grimmův výsledek: ja- zykové rovnoprávnosti ve smyslu českém vůbe v zemi naší nikdy nebylo.- Tak vykládati dějiny jest privilegiem jenom pensionovaného byrokrata v posledním roce XIX. století. Skutečná historie jest zcela jiná. Od dob husitské bitvy na Žižkově, pak dle usnesení sněmu za krále Vladislava r. 1495. dále dle Vladislavova zřízení zemského, konečně dle usnesení sněmu českého, učiněného za při tomnosti krále Matyáše r. 1615, byla čeština je diným státním jazykem tehdejšího českého státu To se stalo v plném národním vědomí českém. Jak známo, tehdy cizozemec nemohl se stát úřadníkem zemským. Takový stav Ferdinand mi zvrátil svou oktrojírkou, obnoveným zřízením zem- ským, v němž stanovil: »A poněvadž tomu mi- lostivě chtíti ráčíme, aby řeč česká a německá v Našem dědičném království českém zároven průchod a vzrůst svůj měla, protož spisové bud v české nebo nlěmecké řeči podáváni býti mají; na takový však způsob, aby, kdež vědomé jest, že obviněný německé řeči povědom není, žaloba v české, a když české řeči není povědom, tehdy v německé . . . dodána (byla).
Grimmův Vladislav Vladislavův Matyáš Ferdinand Žižkov
16 article
O »čedulích řezaných« jest v témž obnoveném zřízení Ferdinandově stanoveno, že mají být posílány těm, kdož jazyka českého znalí nejsou. též v jazyce německém Co se týče p. Grim- mova »rozdělení senátů«, stanovi se o něm pouze tolik — k vůli počátečným obtížím — by v senátě t. zv. německém zasedali přísedící »německé řeči dobře znalí«. Nic více. Stalo se tak k vůli německým podáním, jako z téže pří činy »nařízeni byli« při zemských deskách »tř z menších úřadníků zemských, kteří ně- mecké řeči nejlépe povědomi jsou.« Od úřad- níků oněch požadovala se jen znalost němčiny nikoli němectví. Že ani jedním, ani druhým ustanovením celková rovnoprávnost není prot žena, je na bile dni. o Nyní se tážeme: kde je v Obnoveném zri zení Ferdinandově řeč o nějakých zvláštních německých krajích ve království českém ?z čeho vysvítá nemožnost úplné rovnoprávnost češtiny s němčinou v celé zemi? Kde je stano- veno, že by dle obnoveného zřízení zemského byla čeština z kterékoli části království českého vyloučena? Nic takového se věcně a objektivn z Obnoveného zřízení odvoditi nedá. O novém stavu, který nastal zavedením rovnoprávnosti, praví nestranný dr. Kalousek; »Trvalo však dlouho, nežli tato novota mohla býti úvedena v život«, t. j. v první době plat nosti obnoveného zřízení Ferdinandova němčina fakticky nedosáhla toho, co jí FerdinandemII dáno bylo. Ovšem, p. dru. Grimmovi se při jeho výkladu Obnoveného zřízení nejedná tak o dávnou minulost, jako o vytloukání politického kapitálu proti nám pro dobu přítomnou a dle všeho také pro nastávající budoucnost.
Grim Ferdinandův Kalousek Grimm Ferdinandov
17 article
Panu dru. Grimmovi zlíbilo se uznati, že rovnoprávnost náleží k českému státnímu právu, jež prý se zakládá na Ferdinandově zemském zřízení, kteréžto zřízení prý nemohlo založiti ústavní stav, jejž by musila uznati také královská moc, a sice proto ne, že zřízení ono mohla královská vůle kdykoli změniti. Tak prý české státní právo zkomírá jako obraz fantasie. Také zde udeřena pravda ve tvář. Jestiť starou, dávno vyvrácenou nepravdou, jakoby české státní právo spočívalo nyní jen na Ferdinandově obnoveném zřízení zemském. Nejdůležitějším dokumentem státního práva českého jestiť po- tvrzení všech státoprávních českých privilegií. jež proti obnovenému zřízení zemskému nečeli potvrzení to Ferdinandem II., vydané již 19. dne po vyhlášení jeho obnoveného zřízení zemského. Tato obnova privilegií, učiněná majestátním listem jménem vlastním i za dědice trůnu a příští krále české, tedy pro celou dynastii zá O drobnem prodejis ranní číslo o sobě . . . za 8h vdpolední na sb Ve flialkách ns venkovž raaní čgnlo. . . . . . . . n0 odpoledal . . . . . . . Ub Inserdty platí se hotově napřei. řřsdplacení a inserty plijína zdnínl- strace v Marinnské ulici č. s. Tam naekázejí se těž rešakoe tiskárna a szpedies Nřšroddnitě Liistůe Rukupisy ae ne sranejí
Grimm Ferdinandův Ferdinand II Liistů Rukupisa Marinnský ulice
18 article
vazná, tato obnova privilegií, učiněná nejprve Čechám, potom Moravě a zaručující především integritu a státní suverenitu koruny české, ta je hlavním podkladem českého státního práva. Dále dlužno připomenouti, že obnovené zřízení zemské z r. 1627, toto dílo nejúhlavnějších tehdejších nepřátel naší české vlasti, nikterak není souhrnem a souborem celého právního stavu své doby. Pan dr. Grimm poukazuje na vývoj rakou- ského centralismu v 17. a 18. století, křerý prý zvláště r. 1713 »ukován byle — pragma- tickou sankci, a na to, že v těch dobách spe- ciální státní právo ustupovalo do pozadí. Tento oddil vývodů p. Grimmových je naprosto zby- tečný, když nedokázal, že by bylo české státní právo zaniklo. A ono nezaniklo, nýbrž právé při pragmatické sankci došlo opět význačného výrazu. Neboť pragmatická sankce roku 1713, stanovená výslovně z absolutní moci Karla VI. a prvotně jen ústně přednesená, byla r. 1720 předložena sněmu království českého, by ji přijal. Tak Karel VI. hledal u sněmu království českého státoprávní záruku pro pragmatickou sankci. Sněm předlohu přijal — i nynější císař František Josef I. toho vzpominá v řijnovém diplomu — neopomenul však poukázati na její souvislost s obnoveným zřízením zemským a na to, že neodporuje privilegiím království českého, potvrzeným od Ferdinanda II. Podobně zacho- valy se sněm moravský a slezský.
doktor Grimm Grimmův Karel VI František Josef Ferdinand II Čechy Morava
19 article
Na všecky tyto dějinné pravdy a na nej- vyšší kabinetní list císaře Ferdinanda V. ze dne 8. dubna 1848, rozeslaný místodržitelstvím království českého dne 15. dubna 1848 čís. 21.415, obsahující uplatnění české národnosti úplně stejným postavením s ně- meckou ve všech oborech stáťne správy, dávající sněmu království českého právo, raditi a usnášeti se o všech záležitostech zemských, povolující zřízení z od- povědných ústředních úřadů pro království české v Praze s rozšířenějším oborem působnosti, nařízující, že od nynějška mají v Čechách všechny veřejné úřadya soudy obsazovány býti jen o so- bami znalými obou jazyků zem- ských — na vše to p. rada Grimm zapomněl Drží se »jediného historického«, jež prý zůstalo: panovnikovy absolutní vůle, která přestala teprve po vydání říjnového diplomu a únorovky.
Ferdinand Grimm Čechy úřad pro království český v Praga
20 article
Říjnový diplom dal podle p. dra. Grimma mimouherským zemím novou ústavu zem- skou, tedy nové státní právo, dřivější české státní právo zrušující. Ale jen podle pana dra. Grimma. Fakticky říjnový diplom děli zákono- dárnou moc mezi sněmy a panovníka, který chce šetřiti právních názorů a právních nároků rakouských národů, jakož i práv a zvláštního postavení jednotlivých krá- lovství a zemí, poukazuje jen na takové změny, jakých vyžadují celkové poměry mon- archie. V diplomu poukazuje se dále na prag- matickou sankci, stanovící zásady dědičnosti dynastie a uvádějící nedílnost říše v soulad s právy a svobodami království a zemí tím, že pragmatická sankce uznána byla sněmy, také sněmem království českého. Říjnový diplom uznává povinnost upevniti panovnickou moc zárukou trvajících práv, t. j. práv, tkvících v dějinném jich vědomi a v rozdilnosti krá- lovství a zemí, spojených v říši rakouskou. Tedy: říjnový diplom fakticky uznává historické právo království českého. Tak odpadá sama sebou veškerá p. Grimmova argumentace o zru- šení historického státního práva diplomem řij- novým. Je ovšem faktum, že císařský patent ze dne 26. února 1861 není vesměs ve shodě s říjnovým diplomem, ale odvolává se naň,a už proto nemůže býti pravda, že řijnový di- plom byl tímto patentem, jak tvrdí pan dr.
Grimm Grimmův
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 28. července. Stavovská povýšenost ukládá prý zvláštní povinnosti. Proto také naši pání velkostatkáři dávají statky své po většině do nájmu. Páni velkostatkáři z veliké většiny starého a staršiho rodu žiji v minulosti. Z věků zašlých a ze vzpomínek na tyto věky čerpají mízu a jako na spasitele čekají oni na vysvobození z demo- kratického jařma a na obnovení starých práv a řádů. Proto tak »pěkně« vypadají staré zámky a hrady jejich a paláce, které zdědili po předcích. Znám šlechtice, o němž tvrdili zlí lidé, že své vysokéboty opatřuje si na jarmarku a který přes to, že jmění jeho páčili aspoň na dvacet millionů, o tři stovky rozešel se se sta- vitelem, s nímž vyjednával o nezbytnou opravu hradní věže, jež dnes snad již jest v roz- valinách. Putujte po vlasti a vyhledávejte stará pan- ská sídla. Romantiky všude dost. Skály, lesy, trosky starých zdí, břečťanem zarostlých, ale tuze málo snahy, udržeti, co zbylo a doplniti s příslušnou pietou, co průběhem doby bylo zmizelo Co by měli v první řadě konservovati, toho si konservativní páni nevšímaji. Uváděti příklady nebudu, jest jich jednak tolik, že by na nejkřiklavější nestačilo mi vy- měřené místo, a potom nechei, aby se mi vyčtlo, že mi ruku vede přirozený odpor liberála ku straně protiliberální. Kdo oko má, které vidí tu velkopanskou spoustu, kdo ucho má, aby slyšel hluboké vzdechy všelikých věch »bilých paní«, jež s vrátným namnoze samojediné residují opuštěných zámeích, kdo srdce má přístupné nářkům nad vandalstvím, s jakým se se zbytky staré slávy namnoze u nás zachází — najde dokladů k tomu, co tvrdíme, víc než dost. Pardon! V poslední době bylo restaurováno velmi nákladným způsobem několik panských
Praha
22 article
sídel. Ovšem. Koupila je země a nadělala z nich — blázinců. Z jiných staly se kasárny Což máme nějakou garancii, že náš hrad hradů nebude postupem doby postižen stejným osudem jako — palác černínský? »Excellenci,« pravili kdysi jistý generál k soudruhu svému, když s pravým vojenským zanícením, pohlížejíce na Hradčany, snili báseň o našem sídle královském, »z toho zámku daly by se udělati pěkné kasárny.« »Pomýšlel jsem na to již dávno. Ale skvostné myšlence té překáží sousedství kardi- nálovo, ústavu šlechtičen a Schwarzenbergové. To by tak ještě slavným našim Hradčanům scházelo. Zmínil jsem se o černínských kasárnách V srdci mě to bodá, jdu-li kolem toho nádher ného, nyní tak zneuctěného paláce, v jehož ok nech suší právě nyní, kdy nával cizinců do Prahy je největší, vojácis své — letní spodky . . Což tak býti musí, což nemá vojenský erár, jinými slovy stát, říše, pražádných povin- ností a ohledů k tomuto městu? Což skutečně to jejich úkolem a posláním, jednati ve všem Praze na vzdor a na škodu ?
Schwarzenberg Hradčany Hradčany Praha
23 article
Před několika málo lety vyplaceny Vídn z pokladny státní nespočetné milliony, aby zba- vilo se toto město ne snad ohyzdných, naopak architektonicky velice slušných a originálních, ale nepohodlných kasáren. V Praze ale nejen že kasárna město hyzdí, nýbrž krásné budovy jsou zde zhyzděny tím, že staly se z nich kasárny. Na to, aby černínské kasárny byly voj- skem vyklizeny a upraveny tak, by staly se ozdobou naší Akropole, u nás dosud nikdo ne- pomyslil. Noblesse oblige V Pešti vzpomněli si kdys, že založí vel. kou, krásnou representační ulici. Podivuhodní lidé v tomto městě chtěli míti vedle svých sta- rých, ctihodných a dle toho též smutnýcha špinavých čtvrti, též část města novou, nádher- nou a elegantní, vším komfortem opatřenoua založili tak zvanou ulici radiální, jež dnes jme- nuje se Andrássyova a o níž mluví celý svět.
Vídn Andrássyův Praha Akropolis Pešť
24 article
Ulice ta je ohromně dlouhá a přece vystavěna byla v několika málo letech. Podnikatelstvu staveb ovšem pomáhala ze všech sil obec pomáhaly banky; především ale pomáhala do- mácí maďarská šlechta. V kruzích jejích zobec- nělo, že čestnou je povinnosti každého z ma- gnátů, míti v Andrássyově třídě palác, a tako se stalo, že v několika málo letech byl skvělý. oslňující prospekt den, vedoucí ze středu Pešti do městského sadu, hotov. Máme sice na Malé straně město paláců, ale je to město z šest- náctého a sedmnáctého století, moderní Prahou jsou nám Vinohrady. Leč přes svou nepopíra- telnou úpravnost není ani třída Havličkova ani třida Palackého — třídou Andrássyovou. Známe město, kde češti kavalíři nádherné budovy staví, ale Praha to neni. Noblesse oblige Je pravda: o našich kavalírech mluví se tak, jako by to byli samí Nabobové. Jako by plnýma rukama mohli zlato rozhazovat, aniž by jim z něho co ubylo. Tak tomu ve skutečnosti sice není. Jsou mezi nimi mnozí, již všechny síly napjati musí, aby uhájili statek otcovskýa mnohému z nich zbude sotva tolik, co by nějaké občanské existenci zdálo se býti příliš málo na uhájení života. Celkem ale naši magnáti a ti, již se k ním druží, nouze nepocíťují. Však naši kavalíři nejsou pouze lidé zá- možní, nýbrž také vzdělaní, již mají své du- ševní potřeby, poněvadž jim není a nemůže býti lhostejný kulturní vývoj lidstva, zejmena ale národa, k němuž se hlásí. Leč rozevřete indexy našich knihkupeckýeh účtů a hledejte v nich firmy našich hrabata baronů. Najdete jich tam počet praskrovničký A koupí-li nějakou knihu — je německá nebo francouzská.
Havličkův Andrássyová Pešť Praha
25 article
Kdyby nebylo ve šlechtických rodinách působicích vlasteneckých vychovatelů, česká kniha by do šlechtické knihovny snad ani ne- zabloudila. Také v ohledu tom zdají se být naši kavalíři strašně konservativní. Domnívaj se patrně, že jim stačí ty knihy, které ve svých bohatých, od předků založených knihovnách už mají, objednávati nové že není třeba. Stane se dosti často, že v bujnosti a ne- rozvážnosti, najmě ale v neznalosti ceny peněz, mnohý mladší kavalír zabředne do dluhů, o nichž pak ku pochopitelné mrzutosti uroze- ných kruhů objeví se dokonce i zprávy ve ve- řejnosti. Ale o tom, že by se byl nějaký mladý baron zadlužil u knihkupce, dosud jsme nesly šeli. A co toho příčinou? Vychování. Nemylme se. Jazykem rodinným je na zámku nejvlastenečtějšího kavalíra — němčina. Učí-li se jazyku českému aristokraté-muži, nečiní tak z po- vinnosti a z lásky k jazyku našemu, nýbrž proto, že znaji nezbytnost jazyka toho v životě veřej ném. Aristokratické dámy, až na některé zvlášt čestné výjimky a sice v rodinách, kde bychom toho nejméně hledali, našemu jazyku se vůbee neučí.
26 article
Byli jsme odkazováni na novou generaci zdá se nám ale, že ti staří páni češtěji cítili, než ti mladí. Třeba ovšem činiti rozdíl. Mnon z těch, jež zvykli jsme zařaďovati do české obálky, Čechové nejsou. Jest sice nespravedli- vosti a nesmyslem popírati těm, jichž rod dvě, tři, ba i čtyři století již žije v této zemi a mezi lidem českým, právo, hlásiti se k národu našemu a vytýkati jim jejich francský neb švábský původ. Kdybychom přísnější zkoušce podrobil rodokmeny nejčelnějších Němců v Čecháchze stavu občanského, tu by to již u dědečka divně dopadalo. Šlechta u nás vůbec národně se ne- třídí, nýbrž politicky a tím vysvětliti se dá, proč Windischgrätzové, Lützowové, Kleistové, Wolken- steinové atd. nalezají se v řadách spojených s námi konservativců a Mladotově ze Solopisk, Jenčíkové z Ježova, Malovcové z Malonic, Kinšti, Žerotínové atd. v táboře našich německých ne- přátel. Co do obcovacího jazyka ovšem se neliší.
Mnon Čecho Němec Windischgrätz Lützow Kleist Wolken Mladotův Solopisk Jenčík Malovec Kinšt Žerotín Ježov Malonice
27 article
Německy mluví a myslí všicci i ti, o jejichž vlasteneckém smýšlení a příchylnosti k národu našemu nejmenší nemáme pochybnosti. Vždyť je přece známa ona zvláštní česká šlechtická vý- slovnost, jež poněkud cize zní i v ústech toho, o němž přesvědčeni jsme, že je plně náš. Přičina toho, že páni mezi sebou jazykem naším, o němž tvrdi, že je též jazykem jejich, nemluví. Nechci býti příkrým a uznávám, že vý- chova aristokratických dětí děje se za poměrů zvlášť anormálních, proč ale naši šlechticové hle- dají nevěsty napořád jen mezi Němci, doma i v říši, a proč v nedostatku českých žen šlechti- ckých neohlédnou se u národů jiných? Je známo snad, že by si byl vzal český šlechtic za choť arlstokratku polskou, chorvat- skou, maďarskou? Náš lid by i dnes ještě šlechlice na rukou nosil, kdyby pozoroval u nich aspoň poctivou vůli státi se Čechy, co ale říci následující konversaci, které na svých potulkách českým krajem nedávno náhodou byl jsem svědkem? Sličná šlechtična, dcera skutečně českého kavalíra, však choť Němce s dítkami svými, z nichž jedno je roztomilejší než druhé a s dvěma guvernantkami na perronu nádraží v ryze če- ském kraji. Francouzská guvernantka: U nás také máme Čechy (les Bohémiens). Německá guvernantka: A mluví jen po česku? Francouzská guvernaníka: Mluvi také fran- couzsky — po normansku. Přijdou na trh volají: Mesdames et messieurs: Kdo přejesi aby zvěděl budoucnost, nechť nám podá rukul Mužští i ženy mají na kabátech velke stříbrné knoflíky a tlusté stříbrné řetězy- Českou guvernantku šlechtické děti nemají. Děd a matka prohlašují o sobě a činí tak po- ctivě, že jsou Češi a guvernantky jejich do- mnívají se, že slouží u — cikánů.
Němec Čecho Čech Cikán Čechy