2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. ledna 1903. Císlo 16
4
article
sena, po jeho přímo bestiálním vyzvání Němců
v Rakousku k nejkrutějšímu boji proti českému
národu, otevřeným listem (v »Národní ch
Listech« dne 10. ledna 1898 uveřejněným)
upozornil, že kultura německá není na té výši
na níž si ji představuje, nýbrž právě naopak
že v těch nejvyšších sférách lidského vědění
zabředli němečtí učenci-filosofové na konci osvi
ceného století XVIII. do bludiště osudnýcl
klamů, jež se v století XIX. rozšířily i v na
ukách mathematicko-geometrických, jež byly o
dob nejdávnějších považovány za nejbezpečnějš
útulek pravdy, nejpevnější základ lidského po-
znání a vědění. Toho tvrzení jsem uvedl zvláštn
doklady z výsledků svých mnohaletých prac
vědeckých.
Když pak za nedlouho se mělo jednati n
sněmu království českého o upravení národnost-
ních poměrů vyřízením jazykového zákona
ujednal jsem s předsedy klubů tehdejších vůd
čích stran — klubu poslanců národní straný
svobodomyslné drem. Englem a poslanců ně
mecké strany pokrokové drem. Sehlesin
grem, že podám při jednání ve výboru zvo
leněm jako expert nezvratné důkazy dekadence
kultury německé. S předsedou konservativního
velkostatku jsem jednati nemohl, byl tehdy chu
rav, za to jsem svoje přání projevil též nejvyš-
šímu maršálkovi sněmu král. českého, knížet
Jiřímu Lobkovicovi.
Němec
Lobkovic
Rakousko
5
article
Současně jsem pak vydal (v »Národních
Listech« dne 17. ledna 1898) veřejný list
předsedovi ministerstva Pavlu baronu
Gautschovi z Frankenthurnu,
němž jsem na dekadenci myšlení německýeh
pěstitelů nauk mathematicko-geometrických uká-
zal, a veřejně prohlásil, že jsem každé chvile
ochoten podati důkaz, »že věda česká dospěl
již před více než 20 lety k takové dokonalosti.
k jejíž dosažení věda německá teprve potřebnýeh
prostředků sobě vyhledávati musí.«
Než vlivem známých události na sněmu
král. českého nedošlo ani k ustavení výboru
pro otázku jazykovou. Zvítězila i tu obstrukee
posl. Wolfa, Schückera, Prada a j., jichž vá
lečnými hesly byly: vyvýšenost německé kul-
tury nad českou, pohrdání bezcenným idiomem
českým, inferiorním, státní řeč německá, hrozba
násilím, úplné zrušení jazykových nařízení atp.
Tím bylo zmařeno provedení mého úmyslu,
abych výsledky své práce odborné přispěl ke
konečnému vyrovnání protiv národnostních, pře-
devším k tomu, aby dřive než bude jednánoo
upravení poměrů jazykových, byl věený stav
nynější kultury jazyka českého prozkoumána
pravda nepopíratelná o jeho hodnotě na jevo
vyšla. Od té chvíle jsem ovšem nepřestáva
pracovati, abych pravdivost tvrzení svých vše-
stranně zdůvodniti a dokázati mohl všem stejně
srozumitelně, i těm, již nejsou odborníky náuk
mathematickogeometrických způsobem velmi jed
noduchým, žádných vyšších vědomosti z náuky
geometrické nevyžadujícím.
Pavel
Gautsch
Wolf
Schücker
Prado
6
article
Jaká váha byla kladena na vyvýšenost kul
tury německé a kulturní ceny jazyka německého
nad českým, toho nejzřejmější doklad pozná-
váme už při prvním, mohutnějším rozmachu
hnutí všeněmeckého před prvními konferencem
vídeňskými r. 1890 — tak zvanými »punkta-
cemi«. Tvrzení, že jazyk český jako inferiorní
nemůže činiti nárok na rovnocennost s jazykem
německým, bylo prohlašováno za rozhodujíeí
pro usilování Němců o nadvládu a nadprávi
v Čechách, jak to zejmena zřetelně vyznívá
z řeči, kterou posl. dr. Knotz jako generáln
řečník levice na říšské radě odpovídal dne 5.
května 1887 na řeč poslance dra. Zue kra
ze dne 27. dubna o stanovisku českého klubu
ku projevům dra. Schmeykala o upravení
národnostních poměrů v král. českém. Strana
národní — staročeská — tehdy vůdčí strana
česká, sama v přílišné důvěřivosti ve smířlivost
Němců vyvýšenost kultury i jazyka německého
uznávala a požadavky Němců po »samostat-
ném území německém v král. če-
ském, prostém všeho rušíciho vlivu
českého« (dr. Sehmeyka!) za splnifelné
prohlašovala — zvláště vlivem dra. Riegra.
Mattuše a Zeithammra. Tomu dal dr.
Němec
doktor
Knotz
Sehmeyk
Riegr
Mattuš
Zeithammra
Čechy
7
article
Zucker ve své řeči výraz, a na ni odpověděi
posl. dr. Knotz mezi jiným, jak následuje
„V národnostním tom boji, jenž se v Čechách
odehrává, nejedná se o pouhou rovnoprávnost, jak
se obyčejně řikává, nýbrž o to, kdo v zemi té ma
býti pánem a kdo potlačeným: kdo vítězem a kdo
přemoženým. Přesné a řádné provádění rovnopráv-
nosti možným je pouze mezi národy rovnocennými
kteří stojí na stejné stupnici rozvoje kulturního
a mají slejný světodějný význam. Slovanští náro-
dové se s velikým kulturním národem německým
rovnati nemohou; majit jen nepatrný význam
v dějinách světových.
Ve státu, který sestává z takové směsice různých
na sebe nevražicích narodností, může býti pouze
jediný kmen panujícím, jakož tomu i v Uhrách.
Menší národnosti musí se nejmocnějšímu národu
kulturnímu buď podčiniti anebo s ním sply-
nouti. Na tom zakládá se princip národnostní, jen
na konec přece vždy svědčí velikým kulturním ná-
rodům. Také na této straně Litavy dojde jednou
konečně k tomu, že jeden národ bude rozhodujícím
činitelem. Zde v Cislajtanii musí se rozhodnouti-
má-h tato polovina říše nabýti rázu německého
nebo slovanského. Věřím, že otázka ta bude a musí
býti konečně rozhodnuta ve prospěch Němců. Ny-
nějším neurčitým a nejasným poměrům Rakouska
může se učiniti konec jen tim, že bývalé země ně-
meckého buntu bez Haliče a Dalmacie spojí se
v jednolný německý organismus, kterýž by nalézal
mocnou oporu v státoprávním svazku s příbuznou
sousední říší německou.
Zucker
doktor
Knotz
Němec
Čechy
Uhry
Rakousko
Halič
Dalmacie
8
article
Nevěřím, že by rozdělení Čech a zastoupení men-
šin v Čechách stačilo, aby zjednalo trvalý mírv
Čechách. One by snad po chvíli umírnilo protivy
a napjetí, ale trvalých poměrů by nezpůsobilo
a proto bylo a zůstane nám cílem nejdůležitějším
aby bývalé země císařství německého byly sjedno-
ceny v jeden útvar státní s vyloučením Haliče
Dalmacie, pak teprve bude pokoj v Čechách, pak
teprve Češi poznají, jak malicherná úloha jim
koncertu národů evropských přísluší, pak také do-
jdou poznání, že v srdci Evropy na hranicích ně-
mecké říše není žádného místa pro státní útvar
slovanský; nedospějí-li Češi k tomuto poznání
pak bude lze otázku českou vůbec rozřešiti jen
krví a železem. (Tak jest! na levici)
Tato otázka česká není žádnou question tchěque
ona je německou otázkou, a stane se, půjde-li
to tak dále, intimní věcí celého německého národa
jako druhdy otázka šlesvicko-holštýnská.““ (Výbor
pě, výborně! v levo)
Pak mluvil muž vyslaný z výkvětu občan-
stva národního kmene německého v parlamentu
— jenž má býti vždy a všem posvátným místem
hájení rovného práva a jazyka všech občanů
státu ústavního, v předposledním desetiletí stolete
XIX. éry křesťanské, jejíž hlavním přikazem je
»Milovati budeš bližního svého jako sebe sa
Čech
Čechy
Halič
Dalmacie
Evropa
9
article
mého« a »Co nechceš, aby tí jiní činili, nečin
ty jiným.«
A jakou nevědomost v oboru kulturní hi-
storie vlastní vlasti dal na jevo, když tak se
odvážil mluviti ke svým spoluobčanům, synům
kmene českoslovanského, jemuž už v IX. stol.
bratři solunští Cyrill a Methoděj učení
křesťanské slovem i písmem hlásali. Dr. Knotz
nic neví — abych se jen o dvou největšíeh
synech národa českoslovanského zminil, jež celo
vzdělaný svět slaví — o mistru Janu Hu
sovi, r. 1402 rektoru pražské universitv
Karlem IV. r 1348 zřízené, jenž svobodu zkou
mání a myšlení ku poznání pravdy neohroženě
požadoval a hájil, jenž neřesti církve římsko
katolícké bezohledně vždy a všude kázal, i pře
koncilem kardinálů proti všem na poznaní
pravdě setrval, a profo na smrt mučednicko
byl vydán.
Nic nevěděl dr. Knotz, kterak už v dobh
pobělohorské, na počátku doby nynějšího ponížen
a utrpení národa našeho českoslovanského, slavný
syn jeho Jn Amos Komenský podal dů-
kaz vysoké hodnoty kulturní jazyka českého ze
jména dilem svým „Labyrint světa a rái
srdee“, r. 1623 ukončeným, které ještě dne
je slaveno celým vzdělaným světem jako dí
klassické, psané slohem v pravdě shakespearov-
ským— jak o tom svědčí posudky listů angli-
ckých a amerických u příležitosti vydání jeho an-
glického překladu hrabětem Františkem
Lützowem r. 1901, po druhé za nedlouho.
roku 1902.
doktor
Knotz
Hu
Karel Iva
Amos
Komenský
Lützow
10
article
Nie nevěděl o činnosti Komenského
době, kdy trpělivě snášeje trpký osud vyhna-
stvi, v cizině působil jako učitel všech národ
své doby i nejvýš vzdělaných, jehož „Brána
jazyků“ rozšířena nejen u všech národů evrop-
ských, nýbrž i národů asiatských, že vedle bibl
nebylo spisu rozšířenějšího, a jehož vznešené idee
v „Bráně věcí“ — poprvé v Anglii uveřejněné —
a ve spisech pansofických k dosažení opravdové
civilisace čelící dosud uskutečněny nejsou; ze
jména národ německý dosud idei těch ani ne
pochopil, a namnoze jich užil, aby je v pravdě
jen znetvořil. — —
Zdivočilá slova Knotzova stala se však pro
gramem celého hnutí — hnutí pangermánskéh
do naší doby stále se vzmáhajícího.
Tříletí politiky českého národa, následovavš
po řeči posl. Knotze, jež se skončilo ujedná
ním vídeňských osudných punktací na konferen-
cích od 4.—19. ledna r. 1890 konaných, zůstane
v dějinách českého národa jednou z epoch nej
žalostnějších, poněvadž těžké rány tu byly zasa
zeny právům naším s přivolením a součinnost
vlastních zástupců národa českého. Největší rána
zasazena celistvosti král. českého tehdejším mi
nistrem spravedlnosti, členem konservativního
velkostatku, hrabětem B. Sehönbornem,
když vydal nařízení o rozdělení vrchního zem
ského soudu v Praze ve dva senáty dle národnosti
rozděleně. V jeho činu kotví ten dlouhý řetěz dnl
šího porušování práv našeho národa, a úspěšné
usilování o rozrušení celistvosti našeho královstv
českého.
Leč zanechme všelikých rekriminací; těmi
nelze nic změniti k lepšímu. Zástupci národa če-
ského tehdy měli snad úmysly dobré, než mýlili
se. Dvanáct let od té doby uplynulých však zajisté
stačilo, aby se o té mírumilovnosti zástupců na-
rodního kmene německého přesvědčili — vždyt
hejně jsme zažili v té době projevů jich bratrsko
lásky k národu našemu.
Komenský
Anglie
Praha
11
article
Kdož by dnes, obrátiv zřetel k řee
Knotzově a všemu tomu, co se po ní v po-
ltickém životě král. českého a na radě říšské
událo, nespatřil v té bezmezně jeho zdivočilosti
pangermánský program, který dosud po patnáeti
letech je hájen Všeněmci jen málo formou změ
něný, a s tím jen rozdílem, že k neslýchaně do
mýšlivým urážlivým slovům připojují se skutky
rázu nejpovážlivějšího, čelící k uskutečnění zá-
kladní myšlenky poněmčení národů slovanských,
k utužení německé nádvlády centralistické
splynutí s říši německou ve spojení co nejtěs-
nější, za heslem vyvýšenosti kultury i jazyka ná-
rodního kmene německého. Pangermánská my-
šlenka K notzem stručně vyjádřená r. 1887 je
vůdčí myšlenkou usilování německého; poslane
všeněmečtí jí co nejbedlivěji řídí dosud všechny
svoje činy a to za zřejmé assistence vlády vídeň-
ské, ačkoli právě Němci svým chováním po vydání
Badenových nařízení pro království české a mar-
krabství moravské všechnu zbědovanost rakou-
ského parlamentarismu a její přirozené následky
zhoubně pro celý stát, jedině zavinili.
Na tomto místě se ovšem nemohu pouštět
v líčení podrobností, avšak připomeneme-lis
alespoň ty nejdůležitější momenty nového par-
lamentního období rady říšské, zahájeného dne
27. března 1897, seznáme, že Němci postu-
pováno bylo dle docela určitého, vládou shoví
vavě pozorovaného plánu, jehož předními zá-
sadami bylo: bezohledně potírati národnost če-
skou, šířiti němčinu ve všech oborech prostředky
i násilnými, a vždy zamezovati splnění všech
i těch nejoprávněnějších požadavků národnícl
kmenů slovanských.
Badenův
Němec
nařízený pro království český a mara
12
article
Čin, jejž vykonal hrabě Badeni vydáním
svých jazykových nařízení, musí býti všemi
kdož si zachovali v mysli ideu práva a spravedl
nosti, uznán jen za splacení části starého dluhu
který měl býti Čechům vrácen, vždyť čáslí jeho
byli i tu poděleni Němci, vládami germanisují-
cími hýčkaní. Nařízení ta nutno vykládati jen za
průvodní nařízení k čl. XIX. stát. zákl. zákonů,
jímž měl býti umožněn ponenáhlý přechod ze
stavu nespravedlivého k spravedlivějšímu. Zdejší
šlechetná „Bohemia“ se neostýchá však ještě
21. prosince 1902 v úvodním článku svémo
tom, čeho Němcům třeba, jednajícím a jakoby
k zahájení nových smiřovacích konferencí namí
řeném, vykládati, že Němci proto tak „po
drážděně“ si po po vydání nařízení těch v zá-
pasu národnostním vedli, že „z jejich masa
vždy vyřezávány ceny za činy vyrovnávací“. Pr
takových názorech si alespoň z části lze vy-
světliti všechno to surové počínání německé men
šiny obstrukční proti zástupcům národů ne-
německých, zejmena od té chvíle, kdy zlopověst
ný učenec Theodor Mommsen své sou
kmenovce v Rakousku otevřeně vyzval k ob
čanské vyhlazovací válce proti národnímu kmenr
česko-slovanskému. Známo, jak další terror ně
mecký namířen byl proti baronu Gautschov
za to, že Badenova nařízení jen oklestil, a p
něm proti hr. Thunovi, jenž zbaven křesla
ministerského, proto, že se důrazněji vyslovil
o zjevném nepřátelství v říši německé proti ra-
kouským občanům národnosti slovanské, již. byli
odtamtud hromadně a bez příčiny vypovídáni.
Baden
Čecho
Němec
Mommsen
Gautschov
Badenův
Thun
Rakousko
Bohemia
13
article
Než ještě stále nedosaženo cíle konečného: úpl
ného zrušení nařízení Badeno-
vých, proto nemohla býti zastavena německé
revolta.
To stalo se dne 17. října 1899, avšak tín
jen síla a rozmach hnuti toho posílen a usilován
Němců na jiná pole obráceno. — Všechnot
přímo zločinné jednání na právech lidských při-
zených, i psanými, nepopíratelnými zákony uzna-
ných, jež vláda ústavní je povinna proti všem
plniti, bylo urážkou, jíž národ český zasažen
v nejhlubší hlubiny své duše, bylať tu páchánn
neodpustitelná křivda na nejdražších stateíeh
jeho života kulturního.
Jestliže poslanci čeští ihned nezaujali stano
visko co nejrozhodnější proti nutnostem státním
a nesetrvali v něm, pokud nebude zadost učiněn
nutnostem národa, práv nejširších vrstev lido
vých se dotýkajícím, lze to vysvětliti, částečno
i omluviti bídnými poměry hospodářskými, je-
jichž uzdravení potřebám lidu vyhovující dr
Körber předstíral a nápravu zástupcům ná-
roda českého určitě slíbil.
Z řečí zástupců národa německého v posle-
ní debatě jazykové můžeme zřetelně vyčísti, že
právě na předpokládání vyšší hodnoty kultury
jazyka německého,své plány budují a snižová-
ním hodnoty kultury i jazyka českého své cho-
vání k právům nepopíratelným národa českého
své opovrhování jazyky slovanskými jako barbar-
skými před vzdělanci národů ostatních ospravedl-
niti se snaží.
Němec
Körber
Baditvýchod
14
article
Proto nastává nutnost bliže přihlédnouti ještě
ke způsobu, jak duchovní vůdce všeněmecké
frakce Schönererovské JUDr. Bareuther po-
slední řečí svou pronesenou dne 12. listopadu
r. 1902 jako generální řečník v jazykové debatě
o prohlášení vládních zásad jazykových, vyvýše-
nost kultury německé i jazyka německého uhájiti
se pokusil. Bližší povšímnutí řeči Bareuthe-
rovy v této chvíli se stává též proto nutným, že
Všeněmci k bezprostřednímu súčastnění při vy-
pracování návrhů dorozumívacích nebyli pozváni,
ani jak už podotknuto, k účastenství na konfe-
rencích dne 3. ledna. Dr. Bareuther byl je
diným sprostředkoyatelem Všeněmců s německý
mi poslanci stran král. českého, tak že jeho řen
v jazykové debatě za jediné zdůvodněné prohlá-
šení Všeněmců pokládána býti musí. A obě frak e
všeněmecké, třeba by při konferencích dorozumí
vacích nebyly zastoupeny, nesmějí býti opomí
jeny, poněvadž právě s nimi valná většina něme
ckého lidu souhlasí.
Poslanec dr. Bareuther vychází stejno
jako dr. Körber docela správně od nejdůleži
tější z otázek národnostních — od otázky jazy
kové, která především musí býti řešena, máll
spor mezi oběma národními kmeny býti skonco
ván. Prohlašuje, že ve své řeči bude hájiti návrl
zákona podaného Všeněmci na konci minulého
jerního zasedání říšské rady, aby zavedena byl
němčina jako jazyk státní zákonem — dle nej-
důležitější zásady programu Všeněmeů.
Schönererovský
JUDr
Bareuther
doktor
Körber
stran král
15
article
Aby naznačil ohromnou důležitost řešení těto
otázky kardinální, praví po několika poznámkách
řeči poslance dra. Bärnreithra: „Veliký
otazník, na němž visí osud Rakouska, otázka ja-
zyková zaměstnává sněmovnu už tolik a tak mno-
hokrát. Nová vyjednávání vyvolávají vždy všechny
hřichy minulosti na pamět. Bylo to zrovna osudne
zanedbání, že stát při zavedení života ústavního
nezabezpečil sobě trvalou platnost německé leč
jako řeči státní zákonem. Dlouhým užíváníma
mnohonásobnými nařízeními uznán význam řeč
německé jako řeči státní a žádná jiná řeč nehod
se k tomu tak jako německá pro vhodnost svého
upotřebení a svou hodnotu kulturní.
Zde máme vyjádřenu podstatu všeho odů-
vodnění Všeněmců návrhu zákona na zaveden
státní němčiny: dlouhé užívání němčinya
mnohonásobná nařízení o něm, z toho uzavírají.
že žádná jiná řeč se nehodí za řeč státní, jen ně
mecká, nedbajíce naprosto toho dějinného dů
kazu o způsobilosti jazyka českého jako řeč
státní v dobách, kdy češtína byla státním jazy
kem slavného, po celém vzdělaném světě krá
lovství českého, kdy i národ český stál v po-
předí veškerého kulturního vývoje středn
Evropy.
Rakousko
Evropa
16
article
Bylo přece povinností poslance dra. Ba-
reuthera, aby jako generální řečník od-
pověděl na tak závažné důkazy o platnosti jazyka
českého při státních úřadech, které před nim
na základě svědomitých, důkladných studií hi-
storických přednesl dr. Fořt, že v době před-
bělohorské byl jazyk český ve všech třech ze-
mich koruny české, v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku jedině jazykem pravoplatným a že te-
prve po katastrofě na Bílé Hoře Obnoveným zří-
zením zemských Ferdinanda II. r. 1627 uznán
vedle pravoplatného jazyka českého též jazyk
německý za pravoplatný při úřadním jednánía
že tento poměr zůstal jako lexseripta pravo-
platným do započetí éry ústavní. Jestliže bylo
před dobou ústavní užíváno za rozmanitých při-
ležitostí, namnoze poměry mezinárodními, nejen
politickými, nýbrž i náboženskými podmíněných.
jazyka německého ve škole, úřadech a veřejném
životě v zemích jmenovaných, dálo se to co n tr
legem, na újmu národa našeho v nešťastně
době protireformační, v době největšího jeho
utrpení. — A tu přichází na počátku století XX.
Ferdinand II
Čechy
Morava
Slezsko
Bílá hoře
17
article
po padesátičyřech létech doby ústavní doktor
práv Bareuther se žádostí, aby naté
křivdě, spáchané na právech jazyka českéhov
době předůstavní, bylo vybudováno nové právo
ústavní pro všechnu budoucnost. Národ náš
česko-slovanský měl by býti nyní dle plánu Vše-
němců oloupen i o to, co od započetí éry ústavní.
od doby uvolnění svého z absolutismu Metterni-
chovského si pracně vydobyl svým úsilovným
přičiněním, přinášením největších obětí, přes ne-
přízeň vlád i nástrahy a překážky našich od-
půrců kmene německého, vládami vídeňským
hýčkaného. Na doby nedozírné měla by mu být
zákonem zatarasena cesta k volnému vývoj
všech jeho přirozených potencí, po niž bezpečně
může dojiti k dosažení ideálů kulturních, bude-l
mu jen cesta volná k rozvití vlastních sil po
nechána. —
Dr. Bareuther nijakých důkazů nepoda
o tom, že ten velebený jazyk německý při úpln
velnosti dosavadního rozvoje stal se skutečně
způsobilejším k vyhovění požadavkům doby nove
než jazyk česko-slovanský, dosud tak krutě pro
následovaný — naopak, stejně hrdopyšně pro
hlašuje, jako kdysi dr. Knotz v pangermánské
zpupnosti, podporou vlády jisté:
»Němci chtějí žiti pod německým sluncem a n
v českém stínu... Od naších odpůrců dělí nás
Bareuther
doktor
Knotz
Němec
18
article
zásadné nesrovnatelné protivy. Tu není žádného
vyrovnání, jde zde o otázku mocí a dle toho mus
se o věci jednati.
Prozkoumáme li kriticky hodnotu kulturn
jazyků obou kmenů národních v zemích koruny
české, jaké nabyly v posledních třech stoletích.
od katastrofy na Bílé Hoře, docházíme k ne-
zvratnému přesvědčení, nejen že jazyk náš
český, přes to, že jeho vývoji byly kladeny
všemožné překážky, svou zvláštní sobě vlastn
mohutnosti se vyvinul — vyklíčiv z mohutného
kmene slovanského — k trvalé vyšší hodnotě
kulturní než má jazyk německý, nýbrž i že ja-
zyk německý do dnes není způsobilý dospěti
svými vlastními prostředky k náležitému poznání
pravdy právě v nejdůležitějších odvětvích bádání
lidského. — v nichž spatřován ode dávna bez
pečný útulek pravdy, v naukách mathematicko-
geometrických. O tom, že se zahnízdily ve všech
oborech lidského poznání a vědění — zejmena
v naukách mathematicko-přírodních — i syste
mech filosofických působením a vlivem učeneů
německých klamy a bludy osudné, jež jsou
přímo útoky na zdravý lidský rozum, jsem po
dal důkazy ve svých spisech, poslední dobou
vydaných:
Bílá hoře
19
article
1. O příčinách nynějšího myšlenko
vého a společenského rozvratu a pr
středeích k jeho překonání. (Původně
uveřejněna tato studie v časopisu filosofickén
»Česká Mysl.« — O sobě v Praze, 1901, uchystán
druhé vyd.)
2. Kdo hlásá pravdu: Kant či B
marck a Monge?*) (Pojednání toto uveřejněno
ve »Věstníku král. české společnosti nauk« roku
1901).
3. O naprosté nutnosti nových pro
středků i nových method k bezpe
nému docílení vzdělání harmonick
ho, opravdu všelidského a jejich up
třebení na nejnižším stupni lidov
výchovy. — (Původně přednáška pořádána
jednotou učitelskou »Komenský« pro Prahu
okolí dne 18. ledna 1902. — Autorisovaná zpráva
o ní valně rozšířená v »Bese dě Učite l s ké-,
roč. XXXIV. na rok 1902).
V pracích těch jsem provedl důkaz, že
k hlavním příčinám nynějšího myšlenkového
společenského rozvradu, ve všech oborech
lidského vědění a konání, náleží mela-
fysika německého filosofa Kanta, jež
je v nich jako učení bludné, chimérické v
světle pravdy ukázána i následovavší po ní sou-
stavy filosofické, tvořicí moderní německou
scholastiku.
Dále ukázáno, že prostředky dosavadním
náprava zjednána býti nemůže; vytčeny však
prostředky nové, jimiž možno nejen prameny
dosavadních bludů odkrýti, nýbrž i jejich dals
šíření zameziti a jich osudné následky odčiniti
— Jsou to prostředky nové, dosud obecně ne
poznané, k nimž jsem dospěl při pěstování na
uky jednoho z n-jvětších mathematiků a přiro
dozpytců národa francouzského ve stol. XVIII.
jednoho z nejšlechetnějších synů lidstva vůbee.
Monge
Komenský
Kant
Praha
Bes
Učite
20
article
Gasparda Mongea, od prvních jejich zá-
kladů na půdě naší domácí jazykem svým ma-
teřským. Nauku tu, jíž poskytnuty methody
obecné, k zákonitému určitému zobrazován
trojměrných těles přírody na dvojměrném list
nákresném, nazval Monge »Géométrie
deseriptiv e«.
Přirozené a jednoduché prostředky i me
thody nové mnou vypěstěné, vedou nejen
ke splnění idálních záměrů Mongeových — uka-
zují ceslu bezpečnou k poznání pravdy
nýbrž zabezpečují současné dosažení vznešených
záměrů našeho velikána Komenského —
docílení vzdělání harmonického, opravdu všelid
ského, neboť jimi lze položiti bezpečné základy
lidské kultury už na nejnižším stupni lidové vý
chovy, a na nich vybudovati organicky celou
soustavu lidského vědění a konání do sfér nej
vyšších.
Komenský usiloval o vypěstování vědy
jež by byla ve všem pravdiva a všem
lidem snadno přístupna. Chtěl dát
všechněm klič do rukou, jímž by se snadno
otvírala veškerá tajemství přírody a podstat
věcí pro člověka užitečných. Nikdo neměl být
vylučován, všichni měli býti pravého vzdělání
účastni, ať muž či žena, pachole či stařee
šlechtic i prosták, řemeslník i rolník.
Všichni mají míti podíl na požiteích pravé
ho vědění, jimž by se ponenáhlu mírnily protivy
v životě společenském a srovnány byly všechny
spory ve vědě, obci a církvi. K tomu svému
ideálu chtěl dospěti svou pansofii; k němu
dnes ukazuje cestu bezpečnou naše slovanské
obrazoznanství — kosmopolitickým in-
ternacionálním jmenem zvané i konognosie.
jež jsem vypěstoval při budování soustavy Mon
geovy Géomětrie deseriptive pilným šetřením
ponenáhlého vývoje lidského ducha, všeho,eo
bylo dobrého v dosavadním vývoji vykonáno.
Gaspard Monge
Monge
Géométrie
Mongeův
Komenský
21
article
V přednášce své, uveřejněné minulého roku
v »Besedě Učitelské«, jsem blíže objasnil po
měr ikonognosie ke snahám našeho Komenskéh
i jiných vynikajíeích badatelů a filosofů stolet
XVII. — tam jsem též vysvětlil, kterak možno
už na nejnižším stupni lidové výchovy užiti zá-
kladních prvků jednoho z nejdůležitějších pro-
středků ikonognosie — soustavy plama, žvlášt
za určitými účely formovaného, jež jsem nazval
pismem kosmografickým. — —
Tam také podány důkazy o tom, jakých
zbraní užívají Němci, aby si zajistili primát ve
vědách mathematicko geometrických — že s
neštíti plagiátů ani falsátů — jak o tom ze-
jmena výmluvně svědčí spis mathematicko histo-
rický professora brněnské německé vyšší školy
reálné, Ferd. Jos. Obenraucha: »De
jiny deskriptivní a projektivno
geometrie se zřetelem k jich zalo-
žení ve Francii a Německu a je-
jich vědeckému pěstování v Ra-
kousku«, vydaný r. 1897, v nichž se zřejmě
značí dekadence intellektuální i morální na konei
století XIX. Brněnský mathematik historiograí
v nich zvláště usiluje všemožně o falšování nej
vážnější části novodobých kulturních dějin ná-
roda českoslovanského — právě té části, která
nás poučuje o tom, kterak bylo umožněno před-
stižení kultury německé prací národa našeh
Němec
Francie
Německo
22
article
*) Zvláštní otisky tohoto pojednání, jebož obsal
je právě v nynější době zápasů našich národních
kulturních zvláště důležit, jsem odeslal mnohým čle
nům poslanecké i panské sněmovny rady říšské, mně
buď osobně známým, nebo těm, o nichž jsem se dů
vodně domníval, že u nich vzbudí zvláštní zájem —
také zejmena předsedovi sněmovny poslanecké kní-
žeti Windischgraetzovi, předsedovi minister
stva dru. K örbrovi a ministru kultu a vyučování
dru. Hartlo vi.
splněním přírozených podmínek, jež způsobily
další urychlený vývoj.
K vysvětlení způsobu, jak se to stalo, bude
třeba přihlédnouti k vynikajícím událostem kul-
turních dějin v posledních dvou stoletích, což
bude předmětem úvshy nové.
Windischgraetz
panská sněmovna
23
article
Chovaje pevné přesvědčení, že cesta mnou
naznačená je jedině možná k docílení trvalého
smirného spolužití veškerého obyvatelstva v z-
mích koruny české, a že vydáním posledního
mého spisu upraveny všechny prostředky k vy-
stoupení na onu horu, »na jejíž světlé výšině
je hledati jazykový mír mezi oběma kmeny ná-
rodními, které se nikdy neměly tak trpce roz-
dvojiti, a kde se otvírají brány ke všemu kul-
turnímu pokroku, poněvadž otázka jazyková
bude ke blahu obou kmenů pro vždy rozřešena«,
nemohl jsem, jsa věrným synem národa česko-
slovanského, jemuž blaho vlasti bylo ode vždy
nade všechno, v době tak kritické déle mlčeti,
třeba dosavadní moje pokusy, abych přispěl
k docílení žádoucího smíru, byly zůstaly nepo-
všimnuty.
Jsa si plně vědom, že užití pro-
středků mnou vyznačených při-
spěje ke sblížení a dorozuměn
všech národů, ke vzájemnému še-
tření práva a spravedlnosti a tim
k zabezpečení pravé lidskosti, do-
sud tak krutě šlapaně, měl jsem
za svou povinnost, promluviti
slova pravdy dějinné, skutky do-
kázané.
Záleží nyní jen na všech, jimz
jednání o dosažení konečného
miru svěřeno, aby úvaze přede-
slané věnovali náležitou pozor-
nost, a při řešení sporu česko-německého se
neřídili otázkou, zdali bude vládnuto česky
nebo německy, nýbrž jen o to dbali, aby se
vládlo spravedlivě, lidsky.
Na Král. Vinohradech, 14. ledna 1903.
Král
24
article
František Tilšer.
Listárna redakce.
Panu J. R. v Ou. Pro posouzení správnosti roz-
kazu zaplatiti dávku z dopraveného piva rozhodno
jest znění pravidel o vybírání pivního krej-
caru, schválených obecním zastupitelstvím. Způsou.
jakým bylo pivo dopraveno, zda bylo donesenoč
dovezeno, nerozhoduje,
Dědictvi. I. Zemřel-li Váš otec bez posledního
pořízení, nastupuje posloupnost ze zákona, při níž
po otci dědí děti. Jste tedy jako jediný syn univer-
sálním dědicem. Vaší nevlastní matce náleží dožr-
votní právo požívací na jednu čivrtinu pozůstalosti.
Po smrti matčině připadne i tato čtvrtina do Vašeho
neobmezeného vlastnictví. Požívací právo v do-
vino při posloupnosti zákonné nastupuje bez ohledu
na to, přinesla-li manželka zůstaviteli nějaké věno,
neb ne. Požívací právo Vaší nevlastní matky na 1
pozůstalého jmění na nemovitostech se může zjistiti
a prodají-li se, přejde povinnost odváděti požitky na
nového nabyvatele. II. Nejste povinen vyplatiti
čtvrtinu trhové ceny, neboť takový nárok Vaší ne-
vlastní matce nepřináleží. III. Kdyby Vám činno za-
jištění požívacího práva při prodeji oblíže, hledhte s
vyrovnati s matkou, snad se spokojí s nějakou sumou
vyplacenou jednou pro vždy a upusti od doživotního
přáva poživacího.
Tilšer
25
article
Slavné obci v O. Správní soud v posledních le-
tech rozhoduje způsobem Vašemu stanovisku nepříz-
nivým, ukládaje povinnost opatření oněch nákladů
politické obci. Této prakse přidržuje se dle všeho
Vaše okresní školní rada a není valné naděje, že by
odvolání Vaše mělo úspěch.
O. Z. Osoby, které požívají opatření chudých,
považují se za hospodářsky nesamostatné a voleb
řád pro obce království českého odnímá jim pa
sivní právo volební do obecního zastupitel-
stva. Plat za služby, konané v kostele, nemusul by
býti důvodem pro vyloučení z voliteinosti, ale ovšem
udělení nadace městské zřízené pro chudé občany.
Panu J. R. S. Stačí odbýti kurs a podrobiti se
zkoušce.
Pan JUC. Fr. H. v Č. Budějovicích. V dozírné
době přeložení nenastane.
Panu A. S. v K. Živnostníci jsou povinni dle § 44
ž. ř. na svých stálých mistnostech provozovacích
užívati vhodného vnějšího označení a jsou též opráv-
něni užívati i jiných prostředků návěštních. K ozna-
čení svojí místnosti provozovací nemusíte uživati
svého jména, avšak, označíte-li závod svým jménem,
musíte užiti plného jména a příjmení, poněvadž ne-
jste firmou, v rejstříku obchodním protokolovanou.
JUC
František
Č . Budějovice
26
article
Vnější označení místnosti provozova-
cí má býti takové, aby z něho bylo lze seznati, ze
se tam nalézá určitá živnost. Není nutno, abyste do
označení svojí živnosti pojal všechna svoje živno-
stenská oprávnění, nápis Váž úplně stačí a jest též
správně vyňat z obsahu Vašich živnostenských opráv-
nění.
Veřejná cesta. Výlohy, jež jsou spojeny se sprá-
vou veřejných cest, do obce vedoucích, jsou výdajem.
který nese obec celá a na jehož zapravení mohou
se vypsati přírážky ke všem daním přímým. Jedná-li
se však o pouhou cestu polní, jež má význam
jenom pro majitele pozemků, ležících u oné cesty,
pak jest povinností těch, kdož mají užitek z oněch
cest, aby sami nesli náklad na jich udrzování dle
§ 78. ob. zř.
Stavba. Žádost o stavební povolení má
býti vyřízena pravidelně ve 14 dnech od vykonaného
komisionálního projednání. Stavebník má právní ná-
rok žádati, aby o jeho žádosti stavební bylo defini-
tivně rozhodnuto hěhem zákonité lhůty, nemusí se
spokojiti s tím, že mu obec odepírá udéliti stavební
povolení, prohlašujíc, že hodlá v budouenosti regulaci
v místě změniti. Podobné rozhodnutí vydal i správní
soud nálezem ze dne 20. května 1896. Budw. č. 9660.
X. Po vyneseni c. k. zemské školní rady z 18.
července 1885 č. 21032 přísluší dětem 1. roku škol-
ního (6letým na školách jednotřídních nedílných
v prvním oddělení 19 a na školach jednotřídních
dílných v prvním oddělení 14 hodin týdně.
27
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na pátek, 16. ledna. Den od začálku roku 16., do
konce roku 350. — Východ slunce o 7. hodině
55 min. ráno, západ slunce o 4. hodině 24 minut
odpol. — Východ měsíce o 8. hodině 41 minul
večer, západ měsíce o 9. hod. 8 min. dopol.
Katolíků svátky: Marcela pap.
Evangel. památné dni: Vladimíra.
Pravoslavných: Malachiáše
Povětrnost.
m. Z Vídně, 15. ledna. (Zvl. telegram »N. L.-)
Pravděpodobné počasí zejtra v pátek: jasno
mráz.
Motsorologická pozerování na rozhlodně na Petříně
325 metrů nad mořem.
Dne 14. a 15. ledna 1903.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
Tlakoměr,. 7447 7457 748 0
Teploměr C. — 9.6 — 10.8 — 4
Vlhko. . .. 91 93 86
pod polo- pod
Obloha . . . mrakem jasná mrakem
Síla větru . slahý slabý velmi slabý
Teplota nejvyšší ve stínu . . — 5.3
Teplota nejvyšší na slunci . . + 8.2
Teplota nejnižší ve stínu . . — 11 3
Teplota nejnižší při zemi . . — 139
Slunce svítilo 21/2 hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod. 18.0.
Srážky v mm. —
Marcel
Vladimíra
Vídeň
Petřín
mm