ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 918f1a00-70ad-11dc-bb9e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 27 celkem · entity: person 64, place 27, work 3, org 5
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. ledna 1903. Císlo 16
4 article
sena, po jeho přímo bestiálním vyzvání Němců v Rakousku k nejkrutějšímu boji proti českému národu, otevřeným listem (v »Národní ch Listech« dne 10. ledna 1898 uveřejněným) upozornil, že kultura německá není na té výši na níž si ji představuje, nýbrž právě naopak že v těch nejvyšších sférách lidského vědění zabředli němečtí učenci-filosofové na konci osvi ceného století XVIII. do bludiště osudnýcl klamů, jež se v století XIX. rozšířily i v na ukách mathematicko-geometrických, jež byly o dob nejdávnějších považovány za nejbezpečnějš útulek pravdy, nejpevnější základ lidského po- znání a vědění. Toho tvrzení jsem uvedl zvláštn doklady z výsledků svých mnohaletých prac vědeckých. Když pak za nedlouho se mělo jednati n sněmu království českého o upravení národnost- ních poměrů vyřízením jazykového zákona ujednal jsem s předsedy klubů tehdejších vůd čích stran — klubu poslanců národní straný svobodomyslné drem. Englem a poslanců ně mecké strany pokrokové drem. Sehlesin grem, že podám při jednání ve výboru zvo leněm jako expert nezvratné důkazy dekadence kultury německé. S předsedou konservativního velkostatku jsem jednati nemohl, byl tehdy chu rav, za to jsem svoje přání projevil též nejvyš- šímu maršálkovi sněmu král. českého, knížet Jiřímu Lobkovicovi.
Němec Lobkovic Rakousko
5 article
Současně jsem pak vydal (v »Národních Listech« dne 17. ledna 1898) veřejný list předsedovi ministerstva Pavlu baronu Gautschovi z Frankenthurnu, němž jsem na dekadenci myšlení německýeh pěstitelů nauk mathematicko-geometrických uká- zal, a veřejně prohlásil, že jsem každé chvile ochoten podati důkaz, »že věda česká dospěl již před více než 20 lety k takové dokonalosti. k jejíž dosažení věda německá teprve potřebnýeh prostředků sobě vyhledávati musí.« Než vlivem známých události na sněmu král. českého nedošlo ani k ustavení výboru pro otázku jazykovou. Zvítězila i tu obstrukee posl. Wolfa, Schückera, Prada a j., jichž vá lečnými hesly byly: vyvýšenost německé kul- tury nad českou, pohrdání bezcenným idiomem českým, inferiorním, státní řeč německá, hrozba násilím, úplné zrušení jazykových nařízení atp. Tím bylo zmařeno provedení mého úmyslu, abych výsledky své práce odborné přispěl ke konečnému vyrovnání protiv národnostních, pře- devším k tomu, aby dřive než bude jednánoo upravení poměrů jazykových, byl věený stav nynější kultury jazyka českého prozkoumána pravda nepopíratelná o jeho hodnotě na jevo vyšla. Od té chvíle jsem ovšem nepřestáva pracovati, abych pravdivost tvrzení svých vše- stranně zdůvodniti a dokázati mohl všem stejně srozumitelně, i těm, již nejsou odborníky náuk mathematickogeometrických způsobem velmi jed noduchým, žádných vyšších vědomosti z náuky geometrické nevyžadujícím.
Pavel Gautsch Wolf Schücker Prado
6 article
Jaká váha byla kladena na vyvýšenost kul tury německé a kulturní ceny jazyka německého nad českým, toho nejzřejmější doklad pozná- váme už při prvním, mohutnějším rozmachu hnutí všeněmeckého před prvními konferencem vídeňskými r. 1890 — tak zvanými »punkta- cemi«. Tvrzení, že jazyk český jako inferiorní nemůže činiti nárok na rovnocennost s jazykem německým, bylo prohlašováno za rozhodujíeí pro usilování Němců o nadvládu a nadprávi v Čechách, jak to zejmena zřetelně vyznívá z řeči, kterou posl. dr. Knotz jako generáln řečník levice na říšské radě odpovídal dne 5. května 1887 na řeč poslance dra. Zue kra ze dne 27. dubna o stanovisku českého klubu ku projevům dra. Schmeykala o upravení národnostních poměrů v král. českém. Strana národní — staročeská — tehdy vůdčí strana česká, sama v přílišné důvěřivosti ve smířlivost Němců vyvýšenost kultury i jazyka německého uznávala a požadavky Němců po »samostat- ném území německém v král. če- ském, prostém všeho rušíciho vlivu českého« (dr. Sehmeyka!) za splnifelné prohlašovala — zvláště vlivem dra. Riegra. Mattuše a Zeithammra. Tomu dal dr.
Němec doktor Knotz Sehmeyk Riegr Mattuš Zeithammra Čechy
7 article
Zucker ve své řeči výraz, a na ni odpověděi posl. dr. Knotz mezi jiným, jak následuje „V národnostním tom boji, jenž se v Čechách odehrává, nejedná se o pouhou rovnoprávnost, jak se obyčejně řikává, nýbrž o to, kdo v zemi té ma býti pánem a kdo potlačeným: kdo vítězem a kdo přemoženým. Přesné a řádné provádění rovnopráv- nosti možným je pouze mezi národy rovnocennými kteří stojí na stejné stupnici rozvoje kulturního a mají slejný světodějný význam. Slovanští náro- dové se s velikým kulturním národem německým rovnati nemohou; majit jen nepatrný význam v dějinách světových. Ve státu, který sestává z takové směsice různých na sebe nevražicích narodností, může býti pouze jediný kmen panujícím, jakož tomu i v Uhrách. Menší národnosti musí se nejmocnějšímu národu kulturnímu buď podčiniti anebo s ním sply- nouti. Na tom zakládá se princip národnostní, jen na konec přece vždy svědčí velikým kulturním ná- rodům. Také na této straně Litavy dojde jednou konečně k tomu, že jeden národ bude rozhodujícím činitelem. Zde v Cislajtanii musí se rozhodnouti- má-h tato polovina říše nabýti rázu německého nebo slovanského. Věřím, že otázka ta bude a musí býti konečně rozhodnuta ve prospěch Němců. Ny- nějším neurčitým a nejasným poměrům Rakouska může se učiniti konec jen tim, že bývalé země ně- meckého buntu bez Haliče a Dalmacie spojí se v jednolný německý organismus, kterýž by nalézal mocnou oporu v státoprávním svazku s příbuznou sousední říší německou.
Zucker doktor Knotz Němec Čechy Uhry Rakousko Halič Dalmacie
8 article
Nevěřím, že by rozdělení Čech a zastoupení men- šin v Čechách stačilo, aby zjednalo trvalý mírv Čechách. One by snad po chvíli umírnilo protivy a napjetí, ale trvalých poměrů by nezpůsobilo a proto bylo a zůstane nám cílem nejdůležitějším aby bývalé země císařství německého byly sjedno- ceny v jeden útvar státní s vyloučením Haliče Dalmacie, pak teprve bude pokoj v Čechách, pak teprve Češi poznají, jak malicherná úloha jim koncertu národů evropských přísluší, pak také do- jdou poznání, že v srdci Evropy na hranicích ně- mecké říše není žádného místa pro státní útvar slovanský; nedospějí-li Češi k tomuto poznání pak bude lze otázku českou vůbec rozřešiti jen krví a železem. (Tak jest! na levici) Tato otázka česká není žádnou question tchěque ona je německou otázkou, a stane se, půjde-li to tak dále, intimní věcí celého německého národa jako druhdy otázka šlesvicko-holštýnská.““ (Výbor pě, výborně! v levo) Pak mluvil muž vyslaný z výkvětu občan- stva národního kmene německého v parlamentu — jenž má býti vždy a všem posvátným místem hájení rovného práva a jazyka všech občanů státu ústavního, v předposledním desetiletí stolete XIX. éry křesťanské, jejíž hlavním přikazem je »Milovati budeš bližního svého jako sebe sa
Čech Čechy Halič Dalmacie Evropa
9 article
mého« a »Co nechceš, aby tí jiní činili, nečin ty jiným.« A jakou nevědomost v oboru kulturní hi- storie vlastní vlasti dal na jevo, když tak se odvážil mluviti ke svým spoluobčanům, synům kmene českoslovanského, jemuž už v IX. stol. bratři solunští Cyrill a Methoděj učení křesťanské slovem i písmem hlásali. Dr. Knotz nic neví — abych se jen o dvou největšíeh synech národa českoslovanského zminil, jež celo vzdělaný svět slaví — o mistru Janu Hu sovi, r. 1402 rektoru pražské universitv Karlem IV. r 1348 zřízené, jenž svobodu zkou mání a myšlení ku poznání pravdy neohroženě požadoval a hájil, jenž neřesti církve římsko katolícké bezohledně vždy a všude kázal, i pře koncilem kardinálů proti všem na poznaní pravdě setrval, a profo na smrt mučednicko byl vydán. Nic nevěděl dr. Knotz, kterak už v dobh pobělohorské, na počátku doby nynějšího ponížen a utrpení národa našeho českoslovanského, slavný syn jeho Jn Amos Komenský podal dů- kaz vysoké hodnoty kulturní jazyka českého ze jména dilem svým „Labyrint světa a rái srdee“, r. 1623 ukončeným, které ještě dne je slaveno celým vzdělaným světem jako dí klassické, psané slohem v pravdě shakespearov- ským— jak o tom svědčí posudky listů angli- ckých a amerických u příležitosti vydání jeho an- glického překladu hrabětem Františkem Lützowem r. 1901, po druhé za nedlouho. roku 1902.
doktor Knotz Hu Karel Iva Amos Komenský Lützow
10 article
Nie nevěděl o činnosti Komenského době, kdy trpělivě snášeje trpký osud vyhna- stvi, v cizině působil jako učitel všech národ své doby i nejvýš vzdělaných, jehož „Brána jazyků“ rozšířena nejen u všech národů evrop- ských, nýbrž i národů asiatských, že vedle bibl nebylo spisu rozšířenějšího, a jehož vznešené idee v „Bráně věcí“ — poprvé v Anglii uveřejněné — a ve spisech pansofických k dosažení opravdové civilisace čelící dosud uskutečněny nejsou; ze jména národ německý dosud idei těch ani ne pochopil, a namnoze jich užil, aby je v pravdě jen znetvořil. — — Zdivočilá slova Knotzova stala se však pro gramem celého hnutí — hnutí pangermánskéh do naší doby stále se vzmáhajícího. Tříletí politiky českého národa, následovavš po řeči posl. Knotze, jež se skončilo ujedná ním vídeňských osudných punktací na konferen- cích od 4.—19. ledna r. 1890 konaných, zůstane v dějinách českého národa jednou z epoch nej žalostnějších, poněvadž těžké rány tu byly zasa zeny právům naším s přivolením a součinnost vlastních zástupců národa českého. Největší rána zasazena celistvosti král. českého tehdejším mi nistrem spravedlnosti, členem konservativního velkostatku, hrabětem B. Sehönbornem, když vydal nařízení o rozdělení vrchního zem ského soudu v Praze ve dva senáty dle národnosti rozděleně. V jeho činu kotví ten dlouhý řetěz dnl šího porušování práv našeho národa, a úspěšné usilování o rozrušení celistvosti našeho královstv českého. Leč zanechme všelikých rekriminací; těmi nelze nic změniti k lepšímu. Zástupci národa če- ského tehdy měli snad úmysly dobré, než mýlili se. Dvanáct let od té doby uplynulých však zajisté stačilo, aby se o té mírumilovnosti zástupců na- rodního kmene německého přesvědčili — vždyt hejně jsme zažili v té době projevů jich bratrsko lásky k národu našemu.
Komenský Anglie Praha
11 article
Kdož by dnes, obrátiv zřetel k řee Knotzově a všemu tomu, co se po ní v po- ltickém životě král. českého a na radě říšské událo, nespatřil v té bezmezně jeho zdivočilosti pangermánský program, který dosud po patnáeti letech je hájen Všeněmci jen málo formou změ něný, a s tím jen rozdílem, že k neslýchaně do mýšlivým urážlivým slovům připojují se skutky rázu nejpovážlivějšího, čelící k uskutečnění zá- kladní myšlenky poněmčení národů slovanských, k utužení německé nádvlády centralistické splynutí s říši německou ve spojení co nejtěs- nější, za heslem vyvýšenosti kultury i jazyka ná- rodního kmene německého. Pangermánská my- šlenka K notzem stručně vyjádřená r. 1887 je vůdčí myšlenkou usilování německého; poslane všeněmečtí jí co nejbedlivěji řídí dosud všechny svoje činy a to za zřejmé assistence vlády vídeň- ské, ačkoli právě Němci svým chováním po vydání Badenových nařízení pro království české a mar- krabství moravské všechnu zbědovanost rakou- ského parlamentarismu a její přirozené následky zhoubně pro celý stát, jedině zavinili. Na tomto místě se ovšem nemohu pouštět v líčení podrobností, avšak připomeneme-lis alespoň ty nejdůležitější momenty nového par- lamentního období rady říšské, zahájeného dne 27. března 1897, seznáme, že Němci postu- pováno bylo dle docela určitého, vládou shoví vavě pozorovaného plánu, jehož předními zá- sadami bylo: bezohledně potírati národnost če- skou, šířiti němčinu ve všech oborech prostředky i násilnými, a vždy zamezovati splnění všech i těch nejoprávněnějších požadavků národnícl kmenů slovanských.
Badenův Němec nařízený pro království český a mara
12 article
Čin, jejž vykonal hrabě Badeni vydáním svých jazykových nařízení, musí býti všemi kdož si zachovali v mysli ideu práva a spravedl nosti, uznán jen za splacení části starého dluhu který měl býti Čechům vrácen, vždyť čáslí jeho byli i tu poděleni Němci, vládami germanisují- cími hýčkaní. Nařízení ta nutno vykládati jen za průvodní nařízení k čl. XIX. stát. zákl. zákonů, jímž měl býti umožněn ponenáhlý přechod ze stavu nespravedlivého k spravedlivějšímu. Zdejší šlechetná „Bohemia“ se neostýchá však ještě 21. prosince 1902 v úvodním článku svémo tom, čeho Němcům třeba, jednajícím a jakoby k zahájení nových smiřovacích konferencí namí řeném, vykládati, že Němci proto tak „po drážděně“ si po po vydání nařízení těch v zá- pasu národnostním vedli, že „z jejich masa vždy vyřezávány ceny za činy vyrovnávací“. Pr takových názorech si alespoň z části lze vy- světliti všechno to surové počínání německé men šiny obstrukční proti zástupcům národů ne- německých, zejmena od té chvíle, kdy zlopověst ný učenec Theodor Mommsen své sou kmenovce v Rakousku otevřeně vyzval k ob čanské vyhlazovací válce proti národnímu kmenr česko-slovanskému. Známo, jak další terror ně mecký namířen byl proti baronu Gautschov za to, že Badenova nařízení jen oklestil, a p něm proti hr. Thunovi, jenž zbaven křesla ministerského, proto, že se důrazněji vyslovil o zjevném nepřátelství v říši německé proti ra- kouským občanům národnosti slovanské, již. byli odtamtud hromadně a bez příčiny vypovídáni.
Baden Čecho Němec Mommsen Gautschov Badenův Thun Rakousko Bohemia
13 article
Než ještě stále nedosaženo cíle konečného: úpl ného zrušení nařízení Badeno- vých, proto nemohla býti zastavena německé revolta. To stalo se dne 17. října 1899, avšak tín jen síla a rozmach hnuti toho posílen a usilován Němců na jiná pole obráceno. — Všechnot přímo zločinné jednání na právech lidských při- zených, i psanými, nepopíratelnými zákony uzna- ných, jež vláda ústavní je povinna proti všem plniti, bylo urážkou, jíž národ český zasažen v nejhlubší hlubiny své duše, bylať tu páchánn neodpustitelná křivda na nejdražších stateíeh jeho života kulturního. Jestliže poslanci čeští ihned nezaujali stano visko co nejrozhodnější proti nutnostem státním a nesetrvali v něm, pokud nebude zadost učiněn nutnostem národa, práv nejširších vrstev lido vých se dotýkajícím, lze to vysvětliti, částečno i omluviti bídnými poměry hospodářskými, je- jichž uzdravení potřebám lidu vyhovující dr Körber předstíral a nápravu zástupcům ná- roda českého určitě slíbil. Z řečí zástupců národa německého v posle- ní debatě jazykové můžeme zřetelně vyčísti, že právě na předpokládání vyšší hodnoty kultury jazyka německého,své plány budují a snižová- ním hodnoty kultury i jazyka českého své cho- vání k právům nepopíratelným národa českého své opovrhování jazyky slovanskými jako barbar- skými před vzdělanci národů ostatních ospravedl- niti se snaží.
Němec Körber Baditvýchod
14 article
Proto nastává nutnost bliže přihlédnouti ještě ke způsobu, jak duchovní vůdce všeněmecké frakce Schönererovské JUDr. Bareuther po- slední řečí svou pronesenou dne 12. listopadu r. 1902 jako generální řečník v jazykové debatě o prohlášení vládních zásad jazykových, vyvýše- nost kultury německé i jazyka německého uhájiti se pokusil. Bližší povšímnutí řeči Bareuthe- rovy v této chvíli se stává též proto nutným, že Všeněmci k bezprostřednímu súčastnění při vy- pracování návrhů dorozumívacích nebyli pozváni, ani jak už podotknuto, k účastenství na konfe- rencích dne 3. ledna. Dr. Bareuther byl je diným sprostředkoyatelem Všeněmců s německý mi poslanci stran král. českého, tak že jeho řen v jazykové debatě za jediné zdůvodněné prohlá- šení Všeněmců pokládána býti musí. A obě frak e všeněmecké, třeba by při konferencích dorozumí vacích nebyly zastoupeny, nesmějí býti opomí jeny, poněvadž právě s nimi valná většina něme ckého lidu souhlasí. Poslanec dr. Bareuther vychází stejno jako dr. Körber docela správně od nejdůleži tější z otázek národnostních — od otázky jazy kové, která především musí býti řešena, máll spor mezi oběma národními kmeny býti skonco ván. Prohlašuje, že ve své řeči bude hájiti návrl zákona podaného Všeněmci na konci minulého jerního zasedání říšské rady, aby zavedena byl němčina jako jazyk státní zákonem — dle nej- důležitější zásady programu Všeněmeů.
Schönererovský JUDr Bareuther doktor Körber stran král
15 article
Aby naznačil ohromnou důležitost řešení těto otázky kardinální, praví po několika poznámkách řeči poslance dra. Bärnreithra: „Veliký otazník, na němž visí osud Rakouska, otázka ja- zyková zaměstnává sněmovnu už tolik a tak mno- hokrát. Nová vyjednávání vyvolávají vždy všechny hřichy minulosti na pamět. Bylo to zrovna osudne zanedbání, že stát při zavedení života ústavního nezabezpečil sobě trvalou platnost německé leč jako řeči státní zákonem. Dlouhým užíváníma mnohonásobnými nařízeními uznán význam řeč německé jako řeči státní a žádná jiná řeč nehod se k tomu tak jako německá pro vhodnost svého upotřebení a svou hodnotu kulturní. Zde máme vyjádřenu podstatu všeho odů- vodnění Všeněmců návrhu zákona na zaveden státní němčiny: dlouhé užívání němčinya mnohonásobná nařízení o něm, z toho uzavírají. že žádná jiná řeč se nehodí za řeč státní, jen ně mecká, nedbajíce naprosto toho dějinného dů kazu o způsobilosti jazyka českého jako řeč státní v dobách, kdy češtína byla státním jazy kem slavného, po celém vzdělaném světě krá lovství českého, kdy i národ český stál v po- předí veškerého kulturního vývoje středn Evropy.
Rakousko Evropa
16 article
Bylo přece povinností poslance dra. Ba- reuthera, aby jako generální řečník od- pověděl na tak závažné důkazy o platnosti jazyka českého při státních úřadech, které před nim na základě svědomitých, důkladných studií hi- storických přednesl dr. Fořt, že v době před- bělohorské byl jazyk český ve všech třech ze- mich koruny české, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jedině jazykem pravoplatným a že te- prve po katastrofě na Bílé Hoře Obnoveným zří- zením zemských Ferdinanda II. r. 1627 uznán vedle pravoplatného jazyka českého též jazyk německý za pravoplatný při úřadním jednánía že tento poměr zůstal jako lexseripta pravo- platným do započetí éry ústavní. Jestliže bylo před dobou ústavní užíváno za rozmanitých při- ležitostí, namnoze poměry mezinárodními, nejen politickými, nýbrž i náboženskými podmíněných. jazyka německého ve škole, úřadech a veřejném životě v zemích jmenovaných, dálo se to co n tr legem, na újmu národa našeho v nešťastně době protireformační, v době největšího jeho utrpení. — A tu přichází na počátku století XX.
Ferdinand II Čechy Morava Slezsko Bílá hoře
17 article
po padesátičyřech létech doby ústavní doktor práv Bareuther se žádostí, aby naté křivdě, spáchané na právech jazyka českéhov době předůstavní, bylo vybudováno nové právo ústavní pro všechnu budoucnost. Národ náš česko-slovanský měl by býti nyní dle plánu Vše- němců oloupen i o to, co od započetí éry ústavní. od doby uvolnění svého z absolutismu Metterni- chovského si pracně vydobyl svým úsilovným přičiněním, přinášením největších obětí, přes ne- přízeň vlád i nástrahy a překážky našich od- půrců kmene německého, vládami vídeňským hýčkaného. Na doby nedozírné měla by mu být zákonem zatarasena cesta k volnému vývoj všech jeho přirozených potencí, po niž bezpečně může dojiti k dosažení ideálů kulturních, bude-l mu jen cesta volná k rozvití vlastních sil po nechána. — Dr. Bareuther nijakých důkazů nepoda o tom, že ten velebený jazyk německý při úpln velnosti dosavadního rozvoje stal se skutečně způsobilejším k vyhovění požadavkům doby nove než jazyk česko-slovanský, dosud tak krutě pro následovaný — naopak, stejně hrdopyšně pro hlašuje, jako kdysi dr. Knotz v pangermánské zpupnosti, podporou vlády jisté: »Němci chtějí žiti pod německým sluncem a n v českém stínu... Od naších odpůrců dělí nás
Bareuther doktor Knotz Němec
18 article
zásadné nesrovnatelné protivy. Tu není žádného vyrovnání, jde zde o otázku mocí a dle toho mus se o věci jednati. Prozkoumáme li kriticky hodnotu kulturn jazyků obou kmenů národních v zemích koruny české, jaké nabyly v posledních třech stoletích. od katastrofy na Bílé Hoře, docházíme k ne- zvratnému přesvědčení, nejen že jazyk náš český, přes to, že jeho vývoji byly kladeny všemožné překážky, svou zvláštní sobě vlastn mohutnosti se vyvinul — vyklíčiv z mohutného kmene slovanského — k trvalé vyšší hodnotě kulturní než má jazyk německý, nýbrž i že ja- zyk německý do dnes není způsobilý dospěti svými vlastními prostředky k náležitému poznání pravdy právě v nejdůležitějších odvětvích bádání lidského. — v nichž spatřován ode dávna bez pečný útulek pravdy, v naukách mathematicko- geometrických. O tom, že se zahnízdily ve všech oborech lidského poznání a vědění — zejmena v naukách mathematicko-přírodních — i syste mech filosofických působením a vlivem učeneů německých klamy a bludy osudné, jež jsou přímo útoky na zdravý lidský rozum, jsem po dal důkazy ve svých spisech, poslední dobou vydaných:
Bílá hoře
19 article
1. O příčinách nynějšího myšlenko vého a společenského rozvratu a pr středeích k jeho překonání. (Původně uveřejněna tato studie v časopisu filosofickén »Česká Mysl.« — O sobě v Praze, 1901, uchystán druhé vyd.) 2. Kdo hlásá pravdu: Kant či B marck a Monge?*) (Pojednání toto uveřejněno ve »Věstníku král. české společnosti nauk« roku 1901). 3. O naprosté nutnosti nových pro středků i nových method k bezpe nému docílení vzdělání harmonick ho, opravdu všelidského a jejich up třebení na nejnižším stupni lidov výchovy. — (Původně přednáška pořádána jednotou učitelskou »Komenský« pro Prahu okolí dne 18. ledna 1902. — Autorisovaná zpráva o ní valně rozšířená v »Bese dě Učite l s ké-, roč. XXXIV. na rok 1902). V pracích těch jsem provedl důkaz, že k hlavním příčinám nynějšího myšlenkového společenského rozvradu, ve všech oborech lidského vědění a konání, náleží mela- fysika německého filosofa Kanta, jež je v nich jako učení bludné, chimérické v světle pravdy ukázána i následovavší po ní sou- stavy filosofické, tvořicí moderní německou scholastiku. Dále ukázáno, že prostředky dosavadním náprava zjednána býti nemůže; vytčeny však prostředky nové, jimiž možno nejen prameny dosavadních bludů odkrýti, nýbrž i jejich dals šíření zameziti a jich osudné následky odčiniti — Jsou to prostředky nové, dosud obecně ne poznané, k nimž jsem dospěl při pěstování na uky jednoho z n-jvětších mathematiků a přiro dozpytců národa francouzského ve stol. XVIII. jednoho z nejšlechetnějších synů lidstva vůbee.
Monge Komenský Kant Praha Bes Učite
20 article
Gasparda Mongea, od prvních jejich zá- kladů na půdě naší domácí jazykem svým ma- teřským. Nauku tu, jíž poskytnuty methody obecné, k zákonitému určitému zobrazován trojměrných těles přírody na dvojměrném list nákresném, nazval Monge »Géométrie deseriptiv e«. Přirozené a jednoduché prostředky i me thody nové mnou vypěstěné, vedou nejen ke splnění idálních záměrů Mongeových — uka- zují ceslu bezpečnou k poznání pravdy nýbrž zabezpečují současné dosažení vznešených záměrů našeho velikána Komenského — docílení vzdělání harmonického, opravdu všelid ského, neboť jimi lze položiti bezpečné základy lidské kultury už na nejnižším stupni lidové vý chovy, a na nich vybudovati organicky celou soustavu lidského vědění a konání do sfér nej vyšších. Komenský usiloval o vypěstování vědy jež by byla ve všem pravdiva a všem lidem snadno přístupna. Chtěl dát všechněm klič do rukou, jímž by se snadno otvírala veškerá tajemství přírody a podstat věcí pro člověka užitečných. Nikdo neměl být vylučován, všichni měli býti pravého vzdělání účastni, ať muž či žena, pachole či stařee šlechtic i prosták, řemeslník i rolník. Všichni mají míti podíl na požiteích pravé ho vědění, jimž by se ponenáhlu mírnily protivy v životě společenském a srovnány byly všechny spory ve vědě, obci a církvi. K tomu svému ideálu chtěl dospěti svou pansofii; k němu dnes ukazuje cestu bezpečnou naše slovanské obrazoznanství — kosmopolitickým in- ternacionálním jmenem zvané i konognosie. jež jsem vypěstoval při budování soustavy Mon geovy Géomětrie deseriptive pilným šetřením ponenáhlého vývoje lidského ducha, všeho,eo bylo dobrého v dosavadním vývoji vykonáno.
Gaspard Monge Monge Géométrie Mongeův Komenský
21 article
V přednášce své, uveřejněné minulého roku v »Besedě Učitelské«, jsem blíže objasnil po měr ikonognosie ke snahám našeho Komenskéh i jiných vynikajíeích badatelů a filosofů stolet XVII. — tam jsem též vysvětlil, kterak možno už na nejnižším stupni lidové výchovy užiti zá- kladních prvků jednoho z nejdůležitějších pro- středků ikonognosie — soustavy plama, žvlášt za určitými účely formovaného, jež jsem nazval pismem kosmografickým. — — Tam také podány důkazy o tom, jakých zbraní užívají Němci, aby si zajistili primát ve vědách mathematicko geometrických — že s neštíti plagiátů ani falsátů — jak o tom ze- jmena výmluvně svědčí spis mathematicko histo- rický professora brněnské německé vyšší školy reálné, Ferd. Jos. Obenraucha: »De jiny deskriptivní a projektivno geometrie se zřetelem k jich zalo- žení ve Francii a Německu a je- jich vědeckému pěstování v Ra- kousku«, vydaný r. 1897, v nichž se zřejmě značí dekadence intellektuální i morální na konei století XIX. Brněnský mathematik historiograí v nich zvláště usiluje všemožně o falšování nej vážnější části novodobých kulturních dějin ná- roda českoslovanského — právě té části, která nás poučuje o tom, kterak bylo umožněno před- stižení kultury německé prací národa našeh
Němec Francie Německo
22 article
*) Zvláštní otisky tohoto pojednání, jebož obsal je právě v nynější době zápasů našich národních kulturních zvláště důležit, jsem odeslal mnohým čle nům poslanecké i panské sněmovny rady říšské, mně buď osobně známým, nebo těm, o nichž jsem se dů vodně domníval, že u nich vzbudí zvláštní zájem — také zejmena předsedovi sněmovny poslanecké kní- žeti Windischgraetzovi, předsedovi minister stva dru. K örbrovi a ministru kultu a vyučování dru. Hartlo vi. splněním přírozených podmínek, jež způsobily další urychlený vývoj. K vysvětlení způsobu, jak se to stalo, bude třeba přihlédnouti k vynikajícím událostem kul- turních dějin v posledních dvou stoletích, což bude předmětem úvshy nové.
Windischgraetz panská sněmovna
23 article
Chovaje pevné přesvědčení, že cesta mnou naznačená je jedině možná k docílení trvalého smirného spolužití veškerého obyvatelstva v z- mích koruny české, a že vydáním posledního mého spisu upraveny všechny prostředky k vy- stoupení na onu horu, »na jejíž světlé výšině je hledati jazykový mír mezi oběma kmeny ná- rodními, které se nikdy neměly tak trpce roz- dvojiti, a kde se otvírají brány ke všemu kul- turnímu pokroku, poněvadž otázka jazyková bude ke blahu obou kmenů pro vždy rozřešena«, nemohl jsem, jsa věrným synem národa česko- slovanského, jemuž blaho vlasti bylo ode vždy nade všechno, v době tak kritické déle mlčeti, třeba dosavadní moje pokusy, abych přispěl k docílení žádoucího smíru, byly zůstaly nepo- všimnuty. Jsa si plně vědom, že užití pro- středků mnou vyznačených při- spěje ke sblížení a dorozuměn všech národů, ke vzájemnému še- tření práva a spravedlnosti a tim k zabezpečení pravé lidskosti, do- sud tak krutě šlapaně, měl jsem za svou povinnost, promluviti slova pravdy dějinné, skutky do- kázané. Záleží nyní jen na všech, jimz jednání o dosažení konečného miru svěřeno, aby úvaze přede- slané věnovali náležitou pozor- nost, a při řešení sporu česko-německého se neřídili otázkou, zdali bude vládnuto česky nebo německy, nýbrž jen o to dbali, aby se vládlo spravedlivě, lidsky. Na Král. Vinohradech, 14. ledna 1903.
Král
24 article
František Tilšer. Listárna redakce. Panu J. R. v Ou. Pro posouzení správnosti roz- kazu zaplatiti dávku z dopraveného piva rozhodno jest znění pravidel o vybírání pivního krej- caru, schválených obecním zastupitelstvím. Způsou. jakým bylo pivo dopraveno, zda bylo donesenoč dovezeno, nerozhoduje, Dědictvi. I. Zemřel-li Váš otec bez posledního pořízení, nastupuje posloupnost ze zákona, při níž po otci dědí děti. Jste tedy jako jediný syn univer- sálním dědicem. Vaší nevlastní matce náleží dožr- votní právo požívací na jednu čivrtinu pozůstalosti. Po smrti matčině připadne i tato čtvrtina do Vašeho neobmezeného vlastnictví. Požívací právo v do- vino při posloupnosti zákonné nastupuje bez ohledu na to, přinesla-li manželka zůstaviteli nějaké věno, neb ne. Požívací právo Vaší nevlastní matky na 1 pozůstalého jmění na nemovitostech se může zjistiti a prodají-li se, přejde povinnost odváděti požitky na nového nabyvatele. II. Nejste povinen vyplatiti čtvrtinu trhové ceny, neboť takový nárok Vaší ne- vlastní matce nepřináleží. III. Kdyby Vám činno za- jištění požívacího práva při prodeji oblíže, hledhte s vyrovnati s matkou, snad se spokojí s nějakou sumou vyplacenou jednou pro vždy a upusti od doživotního přáva poživacího.
Tilšer
25 article
Slavné obci v O. Správní soud v posledních le- tech rozhoduje způsobem Vašemu stanovisku nepříz- nivým, ukládaje povinnost opatření oněch nákladů politické obci. Této prakse přidržuje se dle všeho Vaše okresní školní rada a není valné naděje, že by odvolání Vaše mělo úspěch. O. Z. Osoby, které požívají opatření chudých, považují se za hospodářsky nesamostatné a voleb řád pro obce království českého odnímá jim pa sivní právo volební do obecního zastupitel- stva. Plat za služby, konané v kostele, nemusul by býti důvodem pro vyloučení z voliteinosti, ale ovšem udělení nadace městské zřízené pro chudé občany. Panu J. R. S. Stačí odbýti kurs a podrobiti se zkoušce. Pan JUC. Fr. H. v Č. Budějovicích. V dozírné době přeložení nenastane. Panu A. S. v K. Živnostníci jsou povinni dle § 44 ž. ř. na svých stálých mistnostech provozovacích užívati vhodného vnějšího označení a jsou též opráv- něni užívati i jiných prostředků návěštních. K ozna- čení svojí místnosti provozovací nemusíte uživati svého jména, avšak, označíte-li závod svým jménem, musíte užiti plného jména a příjmení, poněvadž ne- jste firmou, v rejstříku obchodním protokolovanou.
JUC František Č . Budějovice
26 article
Vnější označení místnosti provozova- cí má býti takové, aby z něho bylo lze seznati, ze se tam nalézá určitá živnost. Není nutno, abyste do označení svojí živnosti pojal všechna svoje živno- stenská oprávnění, nápis Váž úplně stačí a jest též správně vyňat z obsahu Vašich živnostenských opráv- nění. Veřejná cesta. Výlohy, jež jsou spojeny se sprá- vou veřejných cest, do obce vedoucích, jsou výdajem. který nese obec celá a na jehož zapravení mohou se vypsati přírážky ke všem daním přímým. Jedná-li se však o pouhou cestu polní, jež má význam jenom pro majitele pozemků, ležících u oné cesty, pak jest povinností těch, kdož mají užitek z oněch cest, aby sami nesli náklad na jich udrzování dle § 78. ob. zř. Stavba. Žádost o stavební povolení má býti vyřízena pravidelně ve 14 dnech od vykonaného komisionálního projednání. Stavebník má právní ná- rok žádati, aby o jeho žádosti stavební bylo defini- tivně rozhodnuto hěhem zákonité lhůty, nemusí se spokojiti s tím, že mu obec odepírá udéliti stavební povolení, prohlašujíc, že hodlá v budouenosti regulaci v místě změniti. Podobné rozhodnutí vydal i správní soud nálezem ze dne 20. května 1896. Budw. č. 9660. X. Po vyneseni c. k. zemské školní rady z 18. července 1885 č. 21032 přísluší dětem 1. roku škol- ního (6letým na školách jednotřídních nedílných v prvním oddělení 19 a na školach jednotřídních dílných v prvním oddělení 14 hodin týdně.
27 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na pátek, 16. ledna. Den od začálku roku 16., do konce roku 350. — Východ slunce o 7. hodině 55 min. ráno, západ slunce o 4. hodině 24 minut odpol. — Východ měsíce o 8. hodině 41 minul večer, západ měsíce o 9. hod. 8 min. dopol. Katolíků svátky: Marcela pap. Evangel. památné dni: Vladimíra. Pravoslavných: Malachiáše Povětrnost. m. Z Vídně, 15. ledna. (Zvl. telegram »N. L.-) Pravděpodobné počasí zejtra v pátek: jasno mráz. Motsorologická pozerování na rozhlodně na Petříně 325 metrů nad mořem. Dne 14. a 15. ledna 1903. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr,. 7447 7457 748 0 Teploměr C. — 9.6 — 10.8 — 4 Vlhko. . .. 91 93 86 pod polo- pod Obloha . . . mrakem jasná mrakem Síla větru . slahý slabý velmi slabý Teplota nejvyšší ve stínu . . — 5.3 Teplota nejvyšší na slunci . . + 8.2 Teplota nejnižší ve stínu . . — 11 3 Teplota nejnižší při zemi . . — 139 Slunce svítilo 21/2 hod. Prům. rychlost větru v km. za hod. 18.0. Srážky v mm. —
Marcel Vladimíra Vídeň Petřín mm