ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 918c81f0-70ad-11dc-9cf7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 27 celkem · entity: person 95, place 14, org 2, work 5
1 masthead
16. ledna 1903.
2 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 16.
3 masthead
Strana 9.
4 title
Jediná cesta k zabezpečení trvalého smíru veškerého obyvatelstva zemí koruny
5 article
Předseda ministerstva dr. Arnošt K ör- ber sezval koncem prosince r. 1902 zástupce stran českých i německých království českého i markrabství moravského na den 3. ledna d předsednictva ministerské rady ke společným dorozumívacím konferencím česko-německým Účelem těchto konferenci bylo drem. Körbrem vyznačeno vyřízení oněch národnostních otázek. jichž řešením má se dostati veškerému obyva- telstvu království českého záruky smirného spolužiti a společné práce, řiši pak potřebněho uklidnění. K tomu dodáno, že pozvání též zástup cové Moravy ku poradě o příbuzných záležito- stech, této země se týkajících. Když jsem přečetl, jaký úkol dorozumíva cím konferencím byl vytknut, byl jsem naplněn úžasem, že jsem věru nedovedl pochopiti, co asi pisatel při jeho stanovení myslil. Jákát práce obrovská, o niž se mnohá léta děly pokusy marné; kým má býti nyní vykonána? Jen si při pomeňme poslední devítinedělní podzimní za- sedání říšské rady a poměr obou sporných stran i náladu, v jaké se při odročení rady říšské rozešly; a v jaké době má býti nyní práce t provedena!
doktor Arnošt Morava
6 article
Bylo by žádoucí, věděti, odkud dr. K ö ber své naděje čerpal, když úkol vyznačený byl vytkl. Vždyť přece dobře věděl, jaké námahy bylo třeba, aby jen přiměl poslance německé k sepsání návrhu, jenž se měl státi „reálným podkladem“, na němž by sblížení jejich s po- slanci českými bylo umožněno. — A když přece jeho přání vyhověli, a vydali dne 4. prosinee jménem německých stran pokrokové, lidové. agrární a ústavověrných velkostatkářů doroz- umívaci návrhy, vypracované sedmičlenným vý- borem za jeho patronance, nepřišli s řešenín nejdůležitější z otázek národnostních — otázky jazykové, na které právě lidu českému nejvíce záleží, poněvadž musí býti napravena především křivda, spáchaná na národu našem Clarovými nařízeními ze dne 17. října 1899. Naopak, po- slanci němečtí posunuli vyřízení otázky jazykové do daleké budoucnosti, činíce její řešení zá- vislým na celém komplexu dalekosáhlých návrhů čelicích k národnostnímu ohraničení okresů reorganisaci celé správy království českého zří zením státních a autonomních krajských úřadů
7 article
Na požadavky příslušníků kmene něme- ckého odpověděli zástupcové národa českého společnou odpovědí národní strany svobodo- myslné, konservativního velkostatku a česko- katolické strany moravské, vydanou dne 17. pro since. Avšak i tato odpověď valně překročila meze splnitelné práce, která se měla především omeziti na uklizení sporu a ukončení zápasů. kterými trpí všechny tři země koruny české, mělo býti ukázáno, jakým způsobem by bylo možno dospěti ke smírnému spolužití všeho oby- vatelstva především v těchto zemích. Tím byl by odvalen největší balvan, jenž je překážkou zdravého žádoucího života a činnosti v celém ústrojí státního zřízení. Kdyby nešlo o rychlé vyřízení úkolu tak, aby tím okamžité překážky. pro něž zástupci národa česko-slovanského ne- mohli připustiti dělnost parlamentu, byly odstra- něny, mohli bychom říci: „Magnum voluisse, sat est“ — „Chtěli jste vykonati dílo veliké, na- značili jste jeho provedení v budouenosti“. Zabezpečení práv národnostních a jazyko- vých v zemích koruny české na zásadě úplné rovnoprávnosti obou kmenů národních bylo hlav- ní a přední povinností poselstva českého. Teprve na tom pevném základě mohlo býti pomýšleno na urovnání právních poměrů jazykových též zemích, kde národ německý má většinu.
národní strana svoboda českýkatolický strana moravský Magnum voluisse
8 article
Otázka jazyková česko-německá sama po tolikerých jednáních nemohla býti ni o krok po- sunuta, naopak, čím dále, tím více její řešen je znesnadňováno — proto překvapuje každého kdo skutečné zbědované poměry soustátí rakou- sko-uherského zná, že se poselstvo české ne- spokojilo řešením otázky česko-německé, nýbrž na se vzalo jeden z nejtěžších úkolů, jenž by nastati mohl v spletitých poměrech národnostních cele této mnohojazyčné říše. Jakoby ani po- hnutkou jeho nebylo dosažení práva národa če ského, praví se v úvodu spisu programového: »Nikoliv okamžitá situace polifická, nýbrž bu- doucnost a velmocenské postavení říše, která tolik trpí národními boji, jež se neomezují toliko na země české, vyžadují, aby alespoň sporné otázky nejpalčivější klidně byly odklizeny.e A dále:
9 article
»Vyřízení blízkých, velikých úkolů zákonodár ných, jakož i veškerý hospodářský, sociální a kul turní rozvoj národů i státu ve smyslu zdravého pokroku je na tom závislý, podaří-li se konečně národní vtázky v celé říši a nikoli jen tam, kde je národnost německá v menšině, alespoň na tolik řešili, aby přestaly býti elementem zmatku a ne návistných bojů, jimiž my všichni bez rozdílu strádáme.« — Požadavky německých návrhů doruzumíva- cích byly v neslučitelném rozporu se společnou odpovědí poslanců českých. Při zaujatém stano visku, východisku i postupu a předmělechk vyřízení předsevzatých byly cíle obou tak roz- dílny, že dorozumění bylo z předu naprosto vy- loučeno, kdyby obě strany na svých zásadách neustupně setrvaly. — Příkladem stačí uvésti jen jediný názor význačný svou velikou důle- žitosti zásadní. Poslanci němečtí omezili se ve svých návrzích na jediné Čechy: proti tomu vytýkají poslanei čeští své zásadní stanovisko těmito důraznými slovy: »S tohoto stanoviska vycházejíce, mám však především za to, že návrhy německých po slanců z Čech trpí vadou podstatnou, která témě zahájení národnostního smíru vylučuje, totiž tím. že jen království českého se dotýkají.« »Bez souběžné dorozumívací akce pro Moravu a bez splnění oprávněných nároků českého a pol- ského obyvatelstva ve Slezsku je každý poku o dorozumění mezi Čechy a Němci již napřed beznadějný. Jednak již proto, že právo jazykov nemůže býti pro každou zemi, kterou Češi a Němci společně obývají, jinak upravováno, jen aby zvlášt- ním poměrům, ve kterých Němci v té které zemi žijí, bylo vyhověno, a pak i proto, že mír v Če- chách za současného pokračování v národnostním boji na Moravě a Slezsku vzhledem k národní solidaritě Němců a Čechů ve všech třech českých české, jeho pokojného spolužití a společné práce kulturní.
Čech Němec Čecho Čechy Morava Slezsko
10 article
zemích nižádného uklidnění pro říši ani žádné záruky pro pokojný rozvoj našich poměrů veřej- ných poskytnouti by nemobl.« Již z toho patrno, že z pamětních spisd poslanců českých a německých, jež měly tvořit podklad k docilení dohody mezi oběma str nami spornými, dr. Körber valnou naděj čerpati nemohl. Ani posudky o spisech pamětních, uveřej něné jak ze zemí koruny české, tak i z ostat ních království a zemí v říšské radě zastoup ných i z ciziny žádné naděje nevzbuzovaly, an z valné části je jako nešťastný a marný krok odsuzovaly; nejradikálnější strana německá Všeněmců, ve frakci Schö nererovu a Wol fovu rozpoltěná, za níž většina lidu něme- ckého jde, přímo zrádcovala ostatní strany ně- mecké, které se k sepsání pamětního spisu o hodlaly, že prý jimi vyšíy Čechům vstříc a jim bránu ke státnímu právu českému otevřely. Připomeneme li si konečně způsob, jakým pamětní spis poslanců německých stran byo spisovately svými vysvětlován, a chvalozpěvy jimiž dorozumivací návrhy byly provázeny do všech končin světa, poznáváme vedle nesluči telnosti požadavků obou pamětních spisů novou závažnou překážku dohody na jich podkladě. přiliš zjevnou neupřímnost a šalbu, jaká lpí návrzích dorozumivacích německých.
doktor Körber Čecho
11 article
Návrhy ty byly při svém uveřejnění prová zeny chvalozpěvy, jimiž byly velebeny jako čin nejvyšší státnické moudrosti, jako důkaz nej větší mírumilovnosti a ochoty ke smíru s Čechy v zájmu vývoje kulturního obou kmenů národ- ních a jako čin nejobětavějšího vlastenectvi jemuž je dělnost parlamentu a umožnění vyřl zení všech potřeb státních nejpřednějším při kazem. Při všem tom pak poukazováno až přília zřetelně, že Čechové jsou to, kteří svou tvrdo- hlavosti dělnost parlamentu zamezují a všechnu vinu na nynějším zběd vaném stavu státního ústrojí nesou. Proto také všechna odpovědnost za následky zmaření dorozumění obou kmenů národních že na jejich bedra uvalena býti musí Při těchto chvalozpěvech však pisatelé za- pomněli, že poslanec Prade už při vysvětlo vání návrhů dorozumivacích svým soukmenov cům docela určitě pověněl, že vlastně Němcůn nejde o to, aby návrhy ty byly českými po slanci přijaty, nýbrž aby jimi byl zab ezpečen podklad, který by vláda po zmaření konferene svou mocí dle přání Němců mohla právoplatným učiniti.
Čecho Čechy
12 article
Stejnou myšlénku vyslovil po uveřejněn českého elaborátu posl. dr. Sehücke r dne 28. prosince v »Nene Freie Presse«, kde s trvává na splnění požadavku Němců — státn řeči německé jako ideálu a prohlašuje, že mez postuláty Němců a Čechů zeje propasť naprost nepřeklenutelná. A týž poslanec uveřejňuje ještě dne 3. ledna delší pojednání v »Prager Tagbl at tu«, v němž posuzuje prohlášení české ze dne 17. prosinco 1902 a snaží se vyvrátiti platnost veškerých zákonů, k nimž se Čechové při há- jení svých práv ode dávna, zvláště však v dob nynější, zejmena v poslední debatě o prohlášení vládních zásad jazvkových, odvolávali. O způsobu, jakým si tu dr. Schücken počíná, nebudu zde mluviti, připomínám jen. že by ani žádný sofista nemohl s jeho obhajo- váním požadavků německých a s vyvracováním požadavků českých souhlasiti.
doktor Sehücke Němec Čecho Schücken Nene Frei Presse
13 article
Veledůležitý je závěrek, v němž dospívá dr. Schücker k úsudku, že při nynějším stavu věcí sotva bude možno vládě provésti platné zákony, jež jsou na prospěch českému pojímání, a že „Čechové budou si již musit as dáti libiti, buď ponechati dálo za platné zákony. proti nim znějici, nebo dorozuměti se s Němei na základě návrhů, ktoré tito předložili, a které potřebám a modernímu duchu času odpovídají a tímto srozuměním uzpůsobiti v zemi české sta nový, ve prospěch obou kmenů národních.“ Z tohoto postulátu dra. Schückr a pozná- váme, že cení hodnotu kultury i jazyka něme- ckého v době nynější mnohem výše, než hod- notu kulturní jazyka českého, jakoby ten mén vyhovoval potřebám a modernímu duchu času nezabezpečoval v budoucnosti prospěch obou kmenů národních v té míře, jako jazyk ně- mecký. — — Nemožnost úspěšného jednání konference na podkladě obou pamětních spisů, na jichž zá- sadách obě strany by důsledně setrvaly, uznal zajisté dr. Körber sám, neboť už před za- hájením konferencí prohlásil, že jim předlož své zásady, jež by sloužily za podklad ke zpraco váni zákona, v němž by ke všem důležitým přá- ním, jak při jednání v parlamentě, tak i v pa mětních spisech vysloveným i ke zkušenostem jiným bylo přihlíženo a jehož podstatným zá- kladem by byly zásady jazykové, r. 1900 pro hlášené. — A jindy projevil dr. Körber při roz manitých příležitostech naději ve zdar svého po kusu, jejž tak dlouho připravoval s obdivuhod- nou, „vášně prostou trpělivosti“, a důvěru, že se mu podaří po etapách, kompromissem stra a vzájemnými ústupky k cíli se přiblížiti. —
doktor Schücker Čecho Körber
14 article
Avšak uvážíme-li všecky okolnosti, za nichž konference dorozumivací byly svolány i účel je jich, nabýti musíme přesvědčení, že dr. K čr- bernemůže dojiticíle ani nějakým návrhem zprostředkovacím, poně- vadž není dosud stále dbáno jádr sporu národnostního, jak brz ukážu. — Téhož dne (3. ledna), kdy uveřejnil dr- Schücker svůj článek v „P. T.“ — jakoby pokyn pro německé její účastníky, zahájeny od- poledne dohodovací konference česko-německé předsedou ministerstva drem. Körbrem, za přítomnosti ministra kultu a vyučování dra, ryt Hartla a ministra bez odboru dra. Rez ka- Přítomní byli následující její členové: 1. Baernreither Josef, dr., velkostatkář, něm. úst 2. Brass Heřman, továrník, něm. nac. mor. 3. Brzo rád Edvard. dr., advokát. čes. svobod 4. Buquov k rel, hrabě, velkostatkář, čes. konserv.. 5. Chiari Karel. dr., továrník, něm. nác. mor. 6. Chlumecký Jan, bar velkostatkář, něm. úst. mor. 7. Černín Evžen, hrabě dr., velkostatkář, čes. konsery. 8. Damm Jan, dr. velkostatkář, něm, úst. 9. d'Elvert Jindřich, bar., dr. soudní rada, něm. pokrok. mor. 10. Eppinger Karel dr., advokát, něm. pokrok. 11. Fořt Josef, dr., tajem nik obch. komory, čes. svobod. 12. Funke Alois, dr. advokát, něm. pokrok. 13. Fürstenberg Max Egon kníže, velkostatkář, něm. úst. 14. Gross Gustav, dr. professor, něm. pokr. mor. 15. Götz Leopold, dr., ad vokát, něm. lidová mor. 16. Herold Josef, dr., advo- kát, čes. svobod. 17. Hruban Mořic, dr., advokát, čs klerik. mor. 18. Hrubý Václav, soudní rada, čes. svo bod. 19 Kramář Karel, dr., továrník, čes. svobod. 2 Lobkovic Ferdinand, princ, velkostatkář, čes. konser 21 Menger Max, dr., advokát, něm. pokrok. mor. 22 Nitsche Bedřich, dr., notář, něm, pokrok. 23. Ober- leithner Jindřich, dr., továrník, něm. nac. mor. 24
Hartl Rez Josef doktor Brass Heřman Edvard Karel Jan Černín Damm Jindřich Karel doktor Funke Fürstenberg Gross Götz Herold Josef Hruban Václav Kramář Lobkovic Menger Bedřich
15 article
Pacák Bedřich, dr., advokát, čes. svobod. 25. Panta- ček Ferdinand, dr., soudní rada, čes. svobod. 26. Per- gelt Antonín, dr., advokát něm. pokr. 27. Peschka František, statkář, něm. agr. 28. Prade Jindřich, ob- chodnik, něm. nac. 29. Reiniger Jindřich, dr., advo- kát, něm. nac. 30. Schreiner Gustav, dr., notář, něm pokrok. Serenvi Otto, hrabě, velkostatkář, čes. kons mor. 32. Skene Alfred, velkostatkář, mor. střed. 33 Stránský Adolí, dr., advokát, čes. svobod. mor. 34 Sylva Taroucca Arnošt, hrabě, velkostatkář, čes. kon- serv. 35. Thun František, hr., velkostatkář, čes. kon- serv. 36. Thun Osvald, hrabě, velkostatkář, něm. ústav. 37. Ulrich Edvard, rytíř, dr., velkostatkář, něm. ústav. mor. 38. Urban Karel, dr., sladek, něm, pokr 39. Zátka August, dr., advokát, čes. nár. 40. Žaček Jan, dr., advokát, čes. nár. mor. Klub poslanců české strany agrární a strany radikální účast na konferenci odmítiy; Všeněme z král. českého pozvání ministerského předsedy dle zpráv veřejných neobdrželi. Klubem poslanců české strany agrární vy dáno bylo již dne 21. prosince prohlášení německých návrzích dorozumivacích, jímž všechn jednání s Němci odmitnuto: »My dnes nemáme o čem dohodovat se s Němci, poněvadž od nich a z jejich na rodní državy ničeho nežádáme, nám netřeba sm řovati Němce, poněvadž jsme jim nekřivdili křivditi nechceme, ani v budoucnosti. Má-li kdo smiřovati a žadati, aby zapomenuta byla minulost. by v budoucnosti spíše bylo možno klidné spolu žití obou národů v této odvěké vlasti, pak jsou t Němci, jimž slušelo by přijíti k nám — nikoliv však s podmínkami kapitulace — nýbrž s palmou míru- »Od vlády a nikoli tedy od Němeů žádáme aby nám dala, co nám patří«
Pacák doktor Ferdinand Antonín Peschek Jindřich Reiniger Schreiner Otta Taroucca Arnošt Thun Thun Osvald Ulrich Urban Karel August Jan Všenout Němec Panta Skene Alfréd Stránský Adolit
16 article
V dalším pak dán stranou agrární u vě domí dobrého, nezadatelného práva našeho ne pokrytý výraz nejhlubšího roztrpčení lidu českého nad do avadními urážkami vládami vídeňským na národu českém spáchanými, a prohlašen nejtužší odpor proti nim, pokud nebude všem oprávněným a zákony nepopíratelnými uznaným požadavkům našim vyhovéno, a úplná rovno právnost a rovnocennost obou národních kmene v Čechách, na Moravé a ve Slezsku do všec důsledků provedena. Prohlášení to, s jehož obsahem plně mus souhlasiti každý upřímný syn národa našeho českoslovanského, končí se slovy: »Čekali jsme dlouho dost, až vídeňské vlády rozpomenou se na nejpopiatnější a nejzbědovaněj náš stav, počkáme i dale, neboť za cenu opuštěn naroda ve chvílích nejvážnějších nechceme sve dobro opatřovati »Drahé nám statky po oteích zděděné, drahé nám ovoce prace naší v nich uložené, ale nade všecko nám i dětem našim — čest a blah celého národa.« Ministerský předseda dr. Körber zaháji konferenci proslovem, jejž dle příprav bylo mo- žno očekávati. Překvapil jen svým jinak známým značným oplimismem, spatřuje už v tom selkán k společné dorozumivací konferenci veliký vý znam mravní — jakoby nebyla obecně známe námaha barona Chlumeckého, než přimě německé nacionály moravské k setrvání v kon- ferenci. Musí prý zůstati alespoň stopy, jež bu dou ukazovati tím jasněji cestu k řešen sporu. — Doufá dospěti ke kompromisu elab rátem pro konferenci uchystaným, jenž prý hov především názorům oběma stranám společným
doktor Körber Chlumecký Čechy Slezsko
17 article
Myslí, že bude nejlip řešiti, německo český spor postupně, krok za krokem, a prohlašuje podobn jako při debstě o prohlášení zásad jazykových kde připustil možnost jejich změny až na po slední literu, že také jeho nový elaborát může býti opravován, »poněvadž v těchto otázkách ne- přinesou žádoucí rozhodnutí zásady, nýbrž pouz dobrá vůle k míru« — patrné tu zapomně docela svých projevů při prohlášení zásad jazy kových a debatě o nich, kdy na projednán zásad hlavní důraz kladl. — Očekává o klidné práce spolehlivou orientaci pro budoucnos jak v záležitostech král. českého tak i markrab ství moravského — pro kteréž zvláště osvěd čená methoda vyjednávání byla, jak doufá, pouz přerušena a ne trvale opuštěna. Návrat k tél methodě zůstavuje zvláštní rozpravé poslaneů této země. Když byl konečně připomenul, že p loyálním a těžkém boji docíleno mezi oběma vlá dami nového dohodnutí o základech hospodářské pospolitosti království a zemí v říšské radě za stoupených se zeměmi koruny uherské na des let, obrátil se k delegátům konference, že tím spíše musí býti možno překonati nesnáze, jež již přílis dlouho moří tuto polovici říše.
18 article
»Musíme ku předu a nesmíme se dáti zůržovali přokážkami; rakouský parlament musí probrati s jednou pro vždy k plnění svých povinností; tak zde plati poslední hodina Musí se tak stáli, prolo vás prostmi, byste to dopustili. Spojte své sily a odvalte s cesty kámen úrazu.« Jak se ta prosba účastníkům konference pro jevená s trojnásobným předeslaným „musí“ snáší, to je věru nesnadno podle obyčejné logiky srovnati. Poslanec Funke, předeslav chvalozpěv elaborátu německého, prohlašuje, že strany ně mecké z království českého mohou se dátid akce dorozumívací jen na základě podaných svých návrhů dorozumívacích. Poslanec dr. Chiari protestuje proti roz šíření dorozumívací akce na Moravu neb jine země.
Funke doktor Chiari Morava
19 article
Dr. Pacák vyslovuje se pro mír stejne spravedlivý k oběma národům, ja též pro etapn postup, chce, aby se především jednalo o nejpal- čivější otázce dne — vnitřní úřadní řeči. Úprava jazykové otázky má se vztahovati nejen na král. české a markrabství moravské, ale také na vé vodství slezské, ano, měla by se vztahovati tak na ostatní země, kde žije slovanské obyvatelstvo Oproti dru. Funkovi prohlašuje, že čeští de legáti mohou též jen na základě svého elaborátu vyjednávati, a končí, že delegáti čeští na tut konferenci přišli s výhradou všech svých zásad tedy také zvláště zásady státoprávní. Hrabě Sylva-Taroucca stejně prohla šuje, že jeho strana setrvává při svých zásadách a názorech. Při tomto dorozumívání však slusí ponechati zástupcům lidovým vůdčí úkol. Dr. Žáček projevuje ochotu českých po slanců z Moravy, dáti se do vyrovnávání a při spěti ku pokojnému řešení otázky jazykové, a při pojuje politování nad vyjádřením Chiaro vým, že Cechové byli příčinou neúspěchu mo ravských konferencí dorozumívacích.
doktor Pacák Funk Sylva Taroucca Žáček Morava
20 article
Baron Chlumecký uvádí příčiny, pre které je společné jednání o národních sporech v Čechách a na Moravě nemožno. Poměry v obou zemích jsou prý tak odlišné, že výsledku je možno docíliti jen zvláštním projednáním otázek jak sám předseda ministerstva vytkl. Protestuje proto, aby to, co bude ujednáno mezi morav skými zástupci obou národností bylo předložen ku prozkoumání zástupcům z Čech a naopak. Dr. Herold vytýká, že tato konferenc nemá positivního základu; nejprvé by měl býti ustanoven předmět jednání — my víme, že především máme řešiti otázku jazykovou; bez řešení této otázky na celém území obou národů smíření není možné. Když jedná se o smíru mezi národy, musí se účastniti národ celý. Na to po několika závěrečných poznámkách předsedy ministerstva dra. Körbra schůze ukončena.
Baron Chlumecký doktor Herold Čechy Morava
21 article
První schůzí dorozumivacích konferencí prohlášením vůdců stran beznadějnost jen utvr- zena a to tím spíše, přihližíme-li k delegátům těchto česko-německých konferencí účastněných — zejmena zástupcům Němců moravských, kteři jsou známými nepřáteli všeho českého. Musím se přiznati, že jsem byl po přečtení referátu o zahajovací schůzi velmi trpce zklamán Po všech těch marných pokusech o smi národnostní očekával jsem, že alespoň některý z českých poslanců a členů konferencí pozná že dosavadní cestou ke smíru dojíti možno není že ani kompromissem a ústupky stran na dlouho smír a pokoj ne můžebýti zjednán, a že objasní po- třebu, vyhledati východisko nové. z něhož by bylo možno z labyrintu dosavadních zmatků a bojů dojít k zabezpečení smíru trvalého ce- stou naprosté spravedlnosti k ob ma stranám dosud zápasícím. Oče- kával jsem, že především bude na- léháno českýmičleny na objasněn jádra sporu, a zodpovědění otázky zásadní, kardinální, všem účast- něným stranám společné, která musí amůže býti rozřešena docel nezávisle na zemi, kterou účast- níci zas upují, otázky: Který z jazyků obou kmenů národních v zemich koruny české má v nynějším stadiu svého vývoje vyšši hod- notu pro veškerý další rozvoj života kulturního. opravdu humánního — pro veškeré vzdělán všeho obyvatelstva, od nejširších vrstev lidu, do stér nejvyšších, aby všem potřebám spořádan společnosti státní bylo vyhověno a další rozvo kulturního vývoje obou kmenů národních byl zabezpečen?
Němec
22 article
O této otázce, při jejíž řešení může býti při hlíženo pouze ke způsobilosti toho kterého ja- zyka, jako prostředku vyjadřování myšlének sdělování jich druhým, nebylo ani slůvkem zmínky. A přece na řešení otáz ky teto nejvíce záleží, ta musí být především docela jasně, určitě a přesvědčivě zod povězena pro všechny, kdož jsou bezprostředno u vyjednávání shody vzájemné účastni, i všechny jichž se ujednání smíru dotýká, jakož i pr všechnu veřejnost vzdělaného světa, jenž zápa náš s živým zájmem sleduje, neboť jen přesným jejím zodpovídáním, zdůvodněným podáním dů kazů, musí býti už jednou jasně ukázáno, na ko- lik je spravedlivo to neustálé hrdopyšné hlásán vyvýšenosti jazyka německého a pohrdání tím če ským „idiomem“. — Otázka ta může býti řešena se stanovisk nynějšího rozvoje obou jazyků, aniž třeba pátrati po tom, kterými zákony a nařízeními byly oba ja- zyky za rovnoprávné prohlášeny; zjištěna musi býti především cena kulturní obou jazyků pro další rozvoj života, opravdu humánního, obou národů, zejmena musí býti dokázáno, který z obou jazyků má takové prostředky, aby jimi byla zabezpečena harmonická výchova všech vrstev národa v organické souvislosti, od nej nižšího stupně lidové výchovy ke sférám nej vyšším, jaká byla ideálem všech vynikajícíeh opravdových lidumilů všech národů kulturníei od dob dávných, a v jejíž zabezpečení byl jim spatřován jediný spolehlivý prostředek, jímž může býti harmonie všech vrstev lidské společ nosti nejen umožněna, nýbrž stále u pokroku vzdělanosti zabezpečena.
23 article
Za ideálem tím spatřujeme kráčeti řadu vy nikajících badatelů, zejmena od započetí renais sance četnou, připomínám jen snažení Bacon z Verulamu, práce našeho Jana Amos Komenského, mathematika Descarte- sa, zakladatele nové nauky geometrické a novo- dobé filosofie, jíž zahájena nová doba vývoje myšlénkového, jmenuji jen titánského genia ná- roda anglického, Isaaca Newtona a fran- couzského velikána Gasparda Mongea jenž naznačil cestu, jíž můžeme dospěti k cíl nejvyššímu: ke snadnému provádění rozmani- tých druhů dokonalé práce hmotné, moudrým upotřebením poznaných zákonů přírodních,je jichž jasným uvědoměním při provádění práce hmotné dospíváme k jasnému poznání pravdy neměnitelné, na poměrech lidských nezávislé. Od počátku století XX. pak pozorujeme snahy po rozšíření vzdělání do všech vrstev lidu obecného, zvláště v Anglii a Francii mohutněti, pokusy zvláštními institucemi vzdělávacími je uskutečňovati. Správné a zdůvodněné rozřešení otázky předeslané jasně ukáže, že právě jazyk náš česky je nad jiné způsobilejší k vybudování organické soustavy vši lidové výchovy, ke zdárnému usku- tečnění toho humatního snažení, aby se staly i nejširší vrstvy lidu dělného, pracujícího, schop- nými, poznávati jádro vymožeností i nejvyš- ších sfér bádání lidského, aby se jich naučily ke svému užitku i při konání práce hmotné upo- třebovati; aby vymoženosti ty v nich působily ne rozmnožování zla, nýbrž šířily dobro, aby to- likeré zmatky a zápasy nelidské v honbě za mocí, pro rozdíly plemen a vyznání nábožen- ských byly přičiněním zástupeů opravdové vědy za vlády v pravdě osvícených a spravedlivých ke všem representantů státu a nositelů státních břemen, pokud možno, zažehnány.
Bacon Jan Amos Komenský Descartes Isaaco Newton Gaspard Monge Anglie Francie
24 article
A byl to syn národa česko-slovanského, Jan Amos Komenský, jenž ke splnění těchto ideálů celou svou prací, řízenou heslem: „Láska neumí než vzdělání hledati svého i jiných“, cestu jasnou vytkl, vždy důrazně připomínaje, že vše se musí díti na základě přirozeném a jazykem mateřským. A na půdě naší domácí, jazykem naším mateřským vypěstovány pilným šetřením toho, co jinými národy dobrého bylo vykonáno, prostředky, jimiž opatřeni po cestě, Komenským vytčené, na základě vzdělání, nabytého jazykem svým mateřským, členové našeho národa k cíli konečnému bezpečně dojíti, cestu k němu i čle- nům národa německého ukázati a k dosažení jeho též účinně pomoci mohou. Jednoho je však při spravedlivém řešení dosavadních sporů národnostních na základě správného zodpovězení otázky vytčené potřebí- aby všichni, jimž na spravedlivém řešení záleží a kdož se vůbec snaží, o řešení sporů národnost- ních, si správný úsudek utvořiti, vyhověli pod- mínce, kterou dr. Körber správně vyznačil pro zdar konferencí vyrovnacích, vysloviv dů- věru ve vtězství zdravé mysli.
Jan Amos Komenský doktor Körber
25 article
Kdyby bylo lze důvěřovati zprávě o mínění dra. Körbra, jež byla dne 25. prosince uve- řejněna v „Neue Freie Presse“ v pojednání pod názvem „Otázky nejbližší budouc- nosti“ „státníkem, jenž s politickými názorya záměry předsedy ministerstva pana dra. Körbra je dobře seznámen, a nejvřelejší sympatií pro ny- nějšího správce naší vnitřní politiky naplněn. pak by mohli všichni ti hlubokomyslní starostlivci i v cizině bezčetní, kleří s největšími obavami očekávají události nejbližší budoucnosti, zacho- vati mysl úplné klidnou. Neboť onen státník končí svá sdělení odpovědí dra. Körbra na otázku, jak bude v nejbližší budoucnosti: „Doufám, že zdravá mysl všestranně zvítězía násilná rozřešení zažehná.
Neue Frei Presse
26 article
A dr. Körber je s to, kdyby měl opravdu dobrou vůli a odvahu, býti stejně spravedlivým k oběma kmenům národním, přispěti nejvíce, aby se splnila jeho blahá naděje. Těše se plné dů- věře konstitučního panovníka, tak těžce zkouše- ného, jímž je vyzbrojen mocí neobyčejnou, mohl by, seznav náležitě pravdu o všech skutečných poměrech, o jejichž urovnání se jedná, k brz- kému dosažení účelu, jejž konferencím vytkl, sám nejvíce přispěti. Jeť pověřen trojí minister- skou pravomocí: je představitelem nejvyšší poli- tické moudrosti, vykonavatelem nejvyšší spra- vedlnosti a ředitelem veškerých výkonů odbo- rových, k jakým člověčenstvo mnohatisíciletou praci se stalo způsobilým, a jež jsou pro řízení státu ústavního na počátku stol. XX., pro za- bezpečení dobra a blaha obecného naprosto nutny. Na něm nyni hlavně záleži, aby pravdu o trvajících poměrech a hodnotě kulturní jazyka českého poznal, aby měl jako vykonavatel spra- vedlnosti odvahu, podle poznané pravdy jed- nati. Jemu nadešla „poslední hodina“, kdy ještě může napraviti, co jeho předchůdcové svým ne- spravedlivým nakládáním s národem česko-slo- vanským zavinili. Na něj jedině při jeho pravo- mocí padne všechna zodpovědnost za následky nejen pro národ česko-slovanský, nýbrž i pro existenci celistvého státu rakouského samého.
doktor Körber
27 article
Dosud byla při všech jednáních o skonco- vání sporu národnostního mezi oběma kmeny národními v zemích koruny české vyvýšenost hodnoty kulturní jazyka německého nad jazyk český jako něco docela samozřejmého předpo- kládána a také mnohými členy národa česko- slovanského názor ten za správný byl uznáván. Ještě v poslední debatě jazykové dr. Menge tvrzení takové vyslovil, odvolávaje se k výroku současného největšího slavisty, professora vídeň- ské university, dra. Vatroslava Jagiče v »Arehivu pro slovanskou filo- logii (v XX. svazku z konce roku 1898.): »Myslil bych, že ještě nenadešla doba, kdy by tento pohodlný prostředek dorozumivací, který zá- roveň otvírá bohatou vědeckou literaturu jako pra- men poučení, bez vlastního poškození mohl býti odstraněn. Nikdo nebude popírati, že mezi slovan- skými jazyky té doby ještě ani jediný nepožívá takového všeobecného uznání a rozšíření, které b mu zabezpečilo nynější funkce řeči německé. Zna- lost jen čiyř hlavních řeči — ruské, české, polské a srbochorvatské — .... připravila by samým Slo- vánům větší obtiže, než osvojení jediné cizí řeči kulturní, německé nebo francouzské.- O tom, že z nejvyšších sfér té bohaté vě- decké literatury německé, kterou pokládá prof Jagič za pramen poučení, jenž by bez vlast- ního poškození nemohl býti odstraněn, plyne la- hodný sice, avšak otravný, duchamorný nápoj — pan dvorní rada patrně nemá tušení. A přece jsem jej již na počátku r. 1898. když byl vzal v ochranu nejvýtečnějšího histo- rika národa německého, Thoodor a Mo mm-
doktor Menge Vatroslav Jagič Jagič