1
masthead
16. ledna 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
— Činnost soudní dražebny v roce 1902. Od za-
ložení soudní dražebny v Celetné ulici činnost její rok
za rokem stoupá. Se stanoviska hospodářského není
to potěšitelný úkaz, když se dražby množí, naproti to-
mu ale je potěšitelno, že tyto dražby byly vymaněny
z rukou chabrusu, který manipuloval vždy v nepro-
spěch dlužníků i věřitelů. V minulém roce bylo v dra-
žebně prodáno: dobrovolnou dražbou věcí za 11.123
K 67 h v roce 1901 za 8627 K 6 h), nucenou dražbou
za 100.802 K 49 h (85.836 K 37 h). Odhadní cena
těchto věci obnášela 202.042 K 56 h (129.706 K 72 h)
Úhrnem prodáno věcí za 173.513 K 47 h (odhadní cena
byla 215.898 K 94 h). v roce 1901 prodáno za 100. 174k
12 h (odhadní cena 144.369 K 66 b
— Lovení ryb v holežovickém příslavu. Obe
pražská svěřila vylovení tohoto přístavu pp. Matě
Kozlovi, dvornímu dodavateli, Podhorskému a Vaň-
hovi, kleří úkol ten včera vykonali. Vyloveny byly 2
metrické centy bílých ryb a pouze 6 kaprů. Patnácí
džberů podměrečných ryb bylo vypuštěno do vody
Lovení konalo se za značného účastenství obecenstva
— Změny držebností. Obec král. hlav města Pra-
hy koupila dům čp. 910—1. na nároží Haštalskéa
Hradební ul. za 78.000 K. — Páni Václav a Ann
Lainovi koupili od pí. Ant. Mayerové dům čís. pop
549—VIl. v Belerediově třídě v Bubnech- HIolesovicích
za 63.000 K
— Ezekuční dražby pozemků. U okresního soudu
pro Staré město a Josefov konala se včera exekuční
dražba pozemku č. kat. 288/1 ve Štítného ul. v Bub-
nech-Holešovicích; koupil jej p. JUDr Jindřich Šol
pro obec král. hlav. města Prahy za 1362 K 60 hal
Podhorský
Václav
Lain
Mayer
Šol
Celetná
Mata
Belerediov třída
Bubno
HIolesovice
Josefov
Buba
Holešovice
Praha
okresní soud pro Stará město
6
article
Odhadní cena ohnášela 1362 K. Vadium složili tř
kupci. — U okresního soudu na Král. Vinohradech
konala se včera exekuční dražba pozemku č. kat
375/4 v Michli: koupila jej paní Josefa Jirásková z
1378 K. Odhadní cena byla 2068 K. — U téhož soudu
konala se exekuční dražba pozemků č. kat. 37507.
387/6, 387/8, 387/7, 389/9 v Michli; koupila je firma
Štěpánek a Švob z Mnichovic za 5770 K. Odhadní
cena obnášela 7690 K. — Dnes se měla u okresního
soudu na Král. Vinohradech konati exekuční dražb
domu č. 772 v Blanické ul. na Král Vinohradech.
ale na zakročení Živnostenské banky byla zrušena.
— Týdenní statistika z Frahy a předměsti. V
druhém týdnu t. r. od 4. do 10. ledna byla v Praze
teplota nejnižší — 1° C, nejvyšší + 10.5° C. V tomtéž
týdnu narodilo se 213 dítek a sice v Praze 135 35
mužského a 24 ženského pohlaví manželských, 42
mužského a 34 ženského pohlaví nemanžel.), v Karlině
7. na Smíchově 25. na Král. Vinohradech 12 a v Žiž-
kově 34. Mrtvě narozených dítek bylo 15. Zemřely
203 osoby a to v Praze 135 (64 mužové a 71 žena
v Karlíně 10, na Smíchově 18. na Král. Vinohradech
15 a v Žižkově 25. Na tyí střevní zemřelo 9 osob, n
spalničky 3, na spálu 6, na kašel dusivý 1. záškrt 2
na tuberkule 30. Sebevraždou zahynuly 3 osoby
— Slečna z Volyně. Na Král. Vinohradech byl
to slečna z Klecan, na Žižkově opět pochází z Volyně.
S těmito slečnami zahájila podvodnou činnost žena
z venkova a dařilo se jí dobře. Nejprvé vyhlédla si
oběť, dobromyslnou některou ženu a najala byt pro
slečnu, která přijede, aby vyčkala radostné okamžiky.
Král
Jirásková
Nejprvá
Vinohrady
Michle
Mnichovice
Blanická ulice
Královský Vinohrady
Praha
Karlin
Smíchov
Žiž
Žižkov
Volyň
Klecany
Štěpánek
Švob
7
article
Barboře Černé, vdově z č. 475 v Žižkově, namluvila
podvodnice, že se u ní ubytuje slečna z Volyně.
Černá v odměnu za to podvodnici vyčastovala a no-
cleh jí popřála a ovšem marně čekala na příjezd slečny
z Volyně. Zdá se, že podvoďnice je totožná se služkou
Marií Vencovou, která na Starém městě při podobné
činnosti byla zatčena a u soudu vinohradského od-
souzena.
Černá
Vencův
Žižkov
Volyň
8
article
— Pokus sehevraždy dělostřelce. V neděli odjel
vojín Jahn 4. baterie 2. divisního pluku dělostřele-
ckého v Olomouci do svého rodiště Šternberku a vrh
se o 1. hodině več. poblíže tohoto v sebevražedném
úmyslu s tak zv. „Skály sebevrahů“. Těžce zraněný
vojin byl pak dopraven do šternberské nemocnice
Příčina jeho zoufalého činu není prý, jako obyčejně.
dosud známa
— Velkou výtržnost -působila předvčírem v Nus
lích společnost, sestávající z 25letého kočího Frant
Čápa z Nusli č. 295. 26letého kočího Václava Urban
z čís. 111 tamtéž, 21letého dělníka Václ. Laciny zč
128 a 56letého dělníka Frant. Čápa. Tito čtyři pivo-
mnilové v podnapilém slavu přišli po 7. hodině več
do hostince p. Ed. Firmanna v Havlíčkově ulici čís
185 v Nuslích. Peněvadž společnost byla velmi nepo-
kojná, odepřel jim hostinský nalit pivo. Podnapií
hulákali a poněvadž situace byla vážná, hostinský po-
žádal stráž za přispění. S velikým namaháním byli
nepokojní hosté vystrčeni na ulici, kde způsobili tak
značný hluk, že obyvatelé celé čtvrti se sběhli. Kdyz
byli zatčeni, vylili si zlost na policistech. Strážnik
Víček byl povalen a na prstě levé ruky při tom značně
poraněn a policista Procházka poškrábán v obličeji
plášť byl mu roztrhán. Starý Čáp chtěl brániti svého
syna, upadl však a zranil se v obličeji. Teprve za při-
spění pěti policistů byli výtržníci přemoženi a do se-
parace odvedeni. Tam Čáp mladší byl spoután, aby se
uklidnil. Až na Čápa otce byli všichni ostatní ne-
pokojní členové hlučné společnosti včera odvedeník
soudu.
Jahn
Skála
Čáp
Urban
Václ
Lacina
František
Procházka
Olomouc
Šternberk
Firmann
Havlíčkův ulice
Nusle
Nusnout
9
article
— Něžný muž. V noci na včerejšek byl zatčen
48letý jirchářský dělník Jindřich Ransdorf, bydlící
v Libni č. 340, Ransdorf přišel v podnapilém stavu
domů a zanevřel na svoji ženu. Vyhrožoval jí zabilím
a dodal, že za to více nedostane než 6 let a ty že
mu budou na Pankráci příjemnější než pobyt u ni.
anebo že se snad dostano do blázince. Ze strachu
aby vyhrůžku nesplnil, Ransdorfová žádala policii z
ochranu, načež byl něžný muž zatčen a k soudu od-
veden.
— Dvě sebevraždy. Do jistých pražských lázn
včerá dopoledne přišel 20letý číšník Jan Fleischmann
zaměstnaný v hotelu „Viktorie“ v Jungmannově třídě
Když mladý muž dlouho neopouštěl kabinu a na
klepání neolvíral, byly dvěře násilně vypáčeny. V ka-
bině byl Fleischmann nalezen oběšený. Veškeré ú-
silí, vzkřisiti zoufalce, bylo již bezvýsledné. Důvo
sebevraždy není zjištěn. — Václav Slaněk, 24 roky
starý obchodní zlízenec, syn sládka, byl včera po
5. hodině odpol. ve svém bytě v č. 16 ve Vodičkově
ulici nalezen oběšený. Dle lékařského dobrozdání pro-
vedl sebevraždu záhy po polední. Praví se, že nouze
Staňka dohnala k sebevraždě. Mrtvoly obou sebevrahů
byly odvezeny do pathologického ústavu.
— Honba na zleděje. V Sázavské ulici na Král.
Ransdorf
Fleischmann
Slaněk
Staněk
Král
Libeň
Pankrác
Jungmannův třída
Vodičkův ulice
Sázavský ulice
Viktoria
10
article
Vinohradech včera v poledne povstal značný shon
obecenstva. Mnozí zvědavci za volání „Chyťte zlo-
děje!“ spěchali po poli za dvěma prchajícími mladíky
kteří byli po dlouhém pronásledování chycení a policii
odevzdáni Byli to zámečničtí učňové Karel Fauknen
ze Žižkovasč. 881 a 17letý Emanuel Šerpán z č. 725
v Žižkově. Oba tito druhové v povolání v několika
vinohradských domech odšroubovali mosazné štítky
na dveřích nájemníků pro navštívenky upevněně.
poledne pokračovali v tomto povolání v Jungmannov
třídě na Král Vinohradech. Dva domovníci zloděle
zpozorovali a pronásledovali je, až konečně podařilo
se jim sběratelů mosazných stítků se zmocniti. Př
prohlídce na strážnici bylo u zatčených nalezenoz
štítků, mnoho šroubků, 7 paklíčů, břitva, dláto, různé
pomůcky na odstranění štítků a pod. Zatčení byli od-
vodeni k soudu
— Pozor na správce kollů! Dva uherští cikáni
vydávající se za správce kotlů a cínového nádobí, ob-
cházejí domácnosti zámožnějších rodin a dotěrně žá-
dají, aby jim podobné předměty byly svěřeny ke sprá-
vě. V jedně domácnosti obdrželi ke správě kotlik
dvě formy na zadělávání a vzdálili se s ujištěním.
že správka bude státi několik korun. Včera cikáni
spravené předměty vrátili a žádali — 80 korun, více
tedy, než obnáší cena za nové dotyčné pomůcky. Ci-
káni nelekali se ani vyhrůžky zatčení a počinalis
tak směle, že dáma vyplatila jim raději žádaných
72 korun, jen aby se uchránila dalšího křiku. Obe-
censtvo nechť se tedy má na pozoru před těmito vydě-
rači, kteři pracují bez povolení na úkor řádných do-
mácích řemeslníků.
Fauknen
881
Šerpán
Cikán
Vinohrady
Žižkov
Ob
Královský Vinohrady
11
article
— Krádož v bytč. Neznámý pachatel včera dopo-
ledne vnikl do uzamčeného bytu kustoda p. Dimra
v Konviktské ulici č. 17 a odcizil dva obleky a svrch-
ník. Ve skříni nalézalo se 180 K na hotovosti, ale
peníze zloděj ve chvatu přehlédl.
— Z Kladna. Dobročinnost.) Komitět dan
pro vyvařování polévek pro chudou školní mládež na
Kladně, zřízený v r. 1897, započal opětně svou čin
nest dnem 24. listopadu. Vyvařování polévek byl
letos značně rozšířeno a zřízena další třetí kuchyně
Veškeré 3 kuchyně vyvařují denně 1600 porcí polé-
vek. K uhražení nákladu přispívají zejmena obec krl
hor. města Kladna, okresní výbor, místní škol. rada
klerá opatřuje místnosti, světlo a topení, veškeré velko
prům. závody kladenské, jakož i četní dobrodinci ze
všech kruhů občanstva. Celkový příjem skončené sbír-
ky pro letošní rok mimo potraviny vykazuje obnos
K 2409. V čele komitétu od jeho počátku jako před-
sedkyně jest pí. Belty Horlivá, choť vrch. inženýraa
starosta města p. dr. Hruška, jako předseda míst. škol.
rady. V roce 1897 vydáno za potraviny K 710.28 a vy-
vařeno 32.400 porcí polévek, v r. 1898 vydáno K
1677.44 a vyvařeno 59.000 porcí polévek, v r. 189
vydáno K 1675.84 a vyvařeno 59.000 porcí polévek
v roce 1900 vydáno K 2096.14 a vyvařeno 59.400 porcí
polévek, v r. 1901 vydáno K 1894 a vyvařeno 76.000
porcí polévek a v r. 1902 vydáno K 1652.88 a vyvařeno
60.000 porcí polévek. V komitětu působí letos dámy
doktor
Hruška
Kladno
12
article
Beránková, chot obch. z Hájku, chot soud, adj., Hatlá-
ková, chot okr hejtmana, Hlaváčková, choť advokáta
Hrabětová, choť podn. staveb, Kochánková, choť ad-
vokáta, Náprstková, maj. domu, Soukupová, choť okr
šk. inspektora, Studničková, choť říd. uč., Skochová
obch., jako správkyně potravin, Šolcová, choť knih-
kupce, Záveská, chot m. fysika a slečny: Bělohlávkovy
B. a M., Benešova B., Bernardova, Braumanova, Brun-
holerova. Čebisova, Čtrnáctá, Duchkova, Fořtíkova
Ha balova, Hliňákova, Jágrova, Jeřábkova, Kindlova
Kondelíkova, Kozlova, Ladmanova, Maršíkova, Ne-
jedlých, Nováčkova, Parýzkova. Petráskova, Peškova
Pickova, Postránských, Procházkova, Rozenkranzova
Skochova, Srotýřova, Šedivých, Taušova, Tejcova
Truksova a Žáčkova.
— Z Modřan. Stravování chudé školn
mládeže. Z podnětu předsedy okr, školní rady
na Smíchově otevřena byla dne 12. t. m. v Modřanecl
polévková kuchyně, jež umístěna v obecním domě
Dohled na vaření, jakož i podělování dítek obstaráví
střídavě šest místních sleč. učitelek za střídavého
dozoru mužských členů sboru učitelského. První den
kdy poděleno bylo výbornou masitou polévkou pře
100 školních ditek, navštivily nový polévkový ústav
dámy: pí. Kroczaková, choť správce cukrovaru, a p
K. Stuchlá, choť cukrmistra a předseda místní škol
rady p. Dvořák, jenž seznav, že by bylo záhodno
větší počet dítek podělovati, postaral se, aby
již příštího dne bylo vařeno pro 150 žáků. Již z prv
ního pokusu lze seznati, že lidumilné zařízení toto
výborně se osvědčí, a jest si jen přáti, aby za přispění
šlechetných dárců a příznivců školní mládeže mohl
se vařiti i pro ostatní chudé dítky, kterých mezi zdej
ši školní mládeží, přes 600 žáků čítající, ještě značný
počet se nachází.
Beránková
Hlaváčková
Hrabětová
Kochánková
Náprstková
Soukupová
Studničková
Šolcová
Záveská
Bělohlávkův
Benešův
Bernardův
Braumanův
Brun
Čebisův
Čtrnáctá
Duchkův
Fořtíkův
Hliňákův
Jágrův
Jeřábkův
Kindlův
Kondelíkův
Kozlův
Ladmanův
Maršíkův
Nováčkův
Parýzkův
Petráskův
Peškův
Pickův
Postránský
Procházkův
Rozenkranzův
Skochův
Srotýřův
Taušův
Tejcův
Truksův
Žáčkův
K Stuchlá
Dvořák
Hájek
Modřany
Smíchov
13
article
— Z Duchcova. (Koncert) Zdejší Česká besed
pořádala dne 4. t. m. koncertní a zábavní večer v sále
Českého domu ve prospěche spolku „Palackého“ pro
vystavění české měšt. školy za spoluúčinkování pia-
nistky slč. Mařenky Čechovy z Prahy a pěveckého
kroužku Pošumavské jednoty na král. Vyšehradě za
velkého účastenství zdejšího a vůkolního obecenstva.
Sleč. Čechova zahrála Mendelsohnovo „Rondo ca-
priccioso“ a Dvořákovo „Bachanale“, za něž byla
pochvalou zahrnuta a byla nucena přidati ještě dvě
čísla. Pěvecký kroužek zapěl sbory od Maláta, Lva,
Pally a j. zvlášť se líbilo duo z opery „Hubičky
od Smetany, které přednesli pp. Kalaš a Nevařil
Průvod na pianě obstaral pan Karel Bautzký.
— Z Oseku. (České spolky) osecké, „Sokol“
mistní odbor Národ. jednoty severočeské a česká ve-
řejná knihovna, zvolily si za své spolkové místnosti
po urovnění vzájemného nedorozumění opět hostinec
Jana Jíše, který jim je propůjčil za dřívějších podmí-
— Z Litomyšlo. (Městská veř. knihovna.
V r. 1902 navštívilo knihovnu v 93 dnech výpůjčních
8417 čtenářů, kterým bylo vydáno 27.945 svazko
(r. 1901 7324 člen., 26.539 sv.). Knihovna rozmno-
žena o 1160 spisů v ceně 3180 K 80 hal. a má nyn
10.580 spisů o 11.880 svazcích. Knihovna otevřena
jest v neděli od 9—12 hod. dop. a od 1—4 odpol., ve
čtvrtek od 4—7 odpol., kdy vydávají se knihy ka
ždému v městě Litomyšli a okresu litomyšlském by-
dlícímu občaru bez zálohy.
— Dražha. V Bělského třídě čp. 233—VII. v Praze
konati se bude v sobotu dne 17. ledna o 10. hodině
depol. veřejná dražba. Prodávati se bude: prodávae-
budka a strojek ku sekání masa.
nek.
Palacký
Čechův
Mendelsohnův
Dvořákův
Bachanale
Malát
Lev
Palla
Hubička
Smetan
Kalaš
Bautzký
Jíše
Duchcov
Praha
Osek
Litomyšl
Ronda ca
Český spolek
Sokol
14
article
— Paní Leopoldina Ortova-de Pauli, bývalý čler
Národního divadla v Praze, vyučuje k divadlu pro
činohru i operu. Bližší denně od 2—1/43. h. odpol. ve
Štépánské ul. 53.
— Lonšková divadla. Národní loutkov
divadlo „u Fleků“ Klubu vlasten. přátel dra.
Paříka a Třebenicka. Hraje se dnes v pátek o 6. hod.
„Turnaj na Vltavě“, zejtra v sobotu o 3. hod. „Perní-
ková chaloupka“, o 6. hod. „Cesta kolem světa v se
dnech“. Vstupné: dítky za sedadlo 20 hal. a k stán
10 h. dospělí vůbec 20 hal. — Stálé loutkov
divadlo Nár jednoty pošumavské „U t
kuli“ na Perštýně. Dnes se hraje o 5. hod. „Turecké
pomezí“, veselohra.
— Divadio Variétě. V dnešním úplně novém pro-
gramu vystoupí Nelson Dowens, žonglér s penězi
hvizdač a imitátor Harry Ukinson, vlašská pěvkyně
signora Verera, balanční umělci Bruminové, Mas
Renard se cvičenými psy, siláci Prudosové, tři komin-
níci Merklově, akrobatičtí pieroti Jin a Jan a bioskop
s novým obrazem „Cesta do měsíce“. Komik Mario
byl na dále engažován.
Ortův
Pauli
Pařík
Třebenicko
Divadio
Nelson Dowens
Ukinson
Verer
Renard
Merklův
Jin
Jan
Mario
Praha
Štépánský ulice
Vltava
Perštýn
národní divadlo
Lonšková divadlo
národní loutkov divadlo
národní jednota
15
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Domnělá roztržka mezi hr. Lonyayem
a jeho chotí. Z Pešti telegrafuje »Uher tel.
kancel.«: Redakce »Oester. Volksztg.« podala
dru. Kolomanu Feherpatakyovi, jakožto zdejšímu
zástupci hraběcích manželů Lonyayových, toto
prohlášení: »V Pešti, 15. ledna 1903. Jmenem
redakce »Oester. Volkszig.« jsem pověřen pro-
hlásiti, že nemilá zpráva o roztržce manžela
hr. Elemera Lonyaye, v našem listě uveřejněná.
byla v důvěře ve spolehlivost našeho důvěrníka
uveřejnéna, i litovali jsme ihned co nejživějí, když
jsme se o nepravdě zprávy přesvědčili, že jsm
k důvěrníku svému měli důvěru přilis velikou,
čemuž v listu svém výraz dáti jsme ihned po
spišili. Litovali jsme toho tím více, aniť jsme
byli v každé době prodchnuti největší úctou
pro osobu její královské Výsosti hraběnky Lo-
nyayové a profože bolestně se nás dotýká, že
jak víme, sdělením svým jsme její královské
Výsosti způsobili nepříjemnou hodinku. Jsme s
tím vědomi, že hr. Elemeru Lonyavovi za křivdu,
která se mu stala bez úmyslu našeho, ale snad
i vinou naší, povinni jsme každým zadostuči-
něním, ale upozorňujeme na to, že osoba, proti
kteréž mohla by býti podána žaloba úspěšná.
jest společenským postavením svým tak nepa-
trná, že bylo by pod důstojností hraběcích
manželů od ní satisfakci přijímati. Za redakei
»Oesterr. Volksztg.«: Karel Klienenberger. « —
Dr. Feherpataky přijal prohlášení to s poznám-
kou, že dalši řizení činí odvíslým
od rozhodnutí svých klientů.
= Stav saského krále. Z Berlína, 15. ledna.
Uher
Feherpataky
Lonyayový
Klienenberger
doktor
Feherpataka
Pešť
Berlín
Elemer Lonyay
hraběnka Lo
16
article
Zdravotní stav saského krále, jak se z Drážďan sdě
luje, v posledních dnech do té míry se zlepšil, že
král odebere se počátkem února k zotavení do Ho
stervie
= Vynálezce ponorné lodi Goubet — dle pařiž-
ských depeší — včera zemřel
= Akademie Goncourtů. Zajímavou literární
událostí pařížskou je zahajení činnosti akademi
Goncourtů. Po několika letech jednání, soudů a pří
prav se konečně ustavila tato »secessní« akademie.
jež bude tvořit opposici proti slavné akademii sne-
smrtelných«. Slavný romancier Edmoud de Goncourt.
který nenáviděl staromodní, klassickou akademii.
odkázal své jmění na zřízení akademie nové, jež by
byla střediskem moderních spisovatelů, kteří nejsou
členy staré akademie. Goncourt vyzval sedm spiso
vatelů jemu přátelsky oddaných, aby založili »Aka-
demii literární Goncourtů«, jejíž hlavními povinnostmí
má býti: počet členů deset: scházeti se jednou mě-
síčně při hostině a tak se sblížit a utvořit pevné
sympatie a každý rok uděliti cenu 5000 franků
Podmínky ty byly vyplněny. Státní rada schválila
společnost literátů, jichž je deset: Léon Daudet
Goncourt
Edmoud
Léon Daudet
Drážďany
Goubet
17
article
Lucien Descaves, Elemir Bourges. Octave Mirbenu
Gustav Geofroy. Léon Hennigue, Justin a Henry
Rosny a Paul Marguerite. Prodej vílly a sbírel
Goncourtových nevynesl tolik, jak se očekávalo.
Členové akademie mají dostávati každý 6000 franků
ročně. Bylo rozhodnuto, aby tyto podíly se nevy-
plácely po několik let, až kapitál vzroste tak, že
bude vynášet ročně 65.000 fr., jichž je třeba pro
udělování oněch platů a ceny roční. Goncourt již od
smrti svého bratra Julesa se zanášel myšlenkou
utvořiti podobnou akademii. Chtěl, aby jejími členy
byli jeho nejlepší přátelé a zejmena: Flaubert, kriti
Paul de Saint-Victor, malíř a spisovatel Fromentin.
básníci Theophil Gautier, Th. de Banville, Alphone
Daudet. Zola, Huysmanns. Zajímavé je, že Gonconre
k tomuto seznamu připojil i jména dvou skvělýcl
žurnalistů Julesa Vallěsa, divokého revolucionáře
komunarda a Louisa Venillota, pověstného polemisty
klerikálního.
= Rozvod barona Königswarkra. Z Pešti se te
legrafuje: Soud uznal včera na rozvod barona Helm
Königswartra a jeho manželky Melanie rozené Blaz
kovičové. Baronce přiznáno panství v Uhrách ve vý
měře 4800 jiter a roční apanáže 30.000 korun.
Descaves
Geofroy
Léon Hennigue
Justin
Henry Rosna
Goncourtův
Julesa
Flaubert
Paul jít Saint
Victor
Fromentin
Theophil Gautier
Th
Banville
Alphone Daudet
Zola
Huysmanns
Gonconre
Vallěsa
Venillota
Königswarker
Helm Königswartra
Melanie
Blaz
Pešť
Uhry
Elemir Bourges
Octave Mirben
Paul Marguerita
18
article
= K alféře Humbertových se telegrafuje z Pa-
říže: Vyšetřující soudce v afféře Humbertových
Leydet po úradě se státním zástupcem se odhodlal
že nevezme zřetele na svědectví podplukovníka Du
Paty de Clam, jenž uváděl šmejdy rodiny Humber
tovy v souvislost s afférou Drevfusovou, poněvadž
fakta, jež uvádí Du Paty de Clam i když jsou správná
nedopouštějí soudního stíhání, poněvadž udělena byla
amnestie. Vypravuje se, že Du Paty de Clam hodl
svoji výpověď uveřejnit v časopisech.
— Neštěstí při ovičení ve střelbě. Z Paříže s
telegrafuje: V jedněch zdejších kasárnách konán
ve středu v pokoji pro mužstvo cvičení s puškami
při čemž užíváno dřevěných patron. Jeden z voják
nabil nedopatřením ostrou patronu Lebelovu a stisk
spoušť. Rána vyšla, střela prorazila desátníku, jenž
velel oddělení rameno, prorazila stěnu a zranila vo
jáka, sedícího v sousední světnici na loži smrtelně
= Neštěstí v dole. Z Liége se telegrafuje
V jednom zdejším uhelném dole zřítílo se následkeu
náhlého zastavení koše několik horníků do hlubiny
Dosud nalezení dva mriví a četní ranění.
= Bacíl vztekliny. Ve schůzi vědeckého úslavu
lombardského professor pařížské university dr. Sor
maní sdělil, že našel mikroorganismus, jenž způso
buje vzteklinu (bydrofobui) a nazval jej Bacillus po
lymorphus lyssae.
= Cholera. Telegram došlý londýnský »Llovd-
z Malty oznamuje, že anglický parník Roval« přiby
k přístavu z Alexandrie. Kapitán oznámií, že sedn
mužů posádky onemocnělo cholerou a jeden cestu
jící »na slepo« zemřel. Loď poslána na ostro
Comino.
Humbertův
Pat
doktor
Sor
Bacillus
Humber
Paříž
Malta
Alexandrie
Humbertův Leydet
Rovat
19
article
Z literatury.
Z literatury.
Louis Leger-
Leger
20
article
22— Parniček doběhl po špinavé Seině až
k odlehlému předměstí Passy, bloudil jsem trochu
mezi holými zdmi zahrad, s mřížovými brankami
a mezi malými víllami, jež se bělaly v metlicových
korunách holých stromů, až jsem našel zapsané
číslo domu, prošel čerstvě rozrytou zahradou
vstoupil do malého salonku, kde Leger přijímal
a dosud asi přijímá v ponděli své přátely a ne
sčetné jich doporučence. Byl jsem tehdy, je
tomu dnes na osm let, poněkud překvapen při
vítáním. Nevelký, tělnatý muž s prošedivělým
vousem a ostrýma, jasnýma očima, vítal mne
srdečně a česky, tak česky, jakoby vůbec neby
Francouzem. A hned na to představoval mn
mladému Rusovi, jenž přišel přede mnou a do
končil s ním ruský hovor tak plynně a nonuceně
jako francouzsky nařizoval panské doněst vín
a doutníky. Bylo mi tehdy opravdu trochu ne
volno, když Francouz — a Francouzi téžko při-
vykají cizím řečem — snáze se dohodl s dvěma
Slovany v jich mateřském jazyku, než oni dva
navzájem mezi sebou. Ale sdilnost a živost ho
stitelovy povahy brzy zaplašíly podobná pozoro
vání — seděli jsme dlouho v útulně přízemní
knihovně, s vyhlídkou do zahrady, pili sladké
řecké víno, kouřili cigarety a hladili černé angor
ské kočky s dlouhou hedvábnou srstí a žlutýma
očima, miláčky domácího pána. Sešlo se nás
víc, a hovor pestřil se nejrozmanitějšími jazyky
Přesvědčil jsem se později, že Leger vskulk
je důstojným »slovanským konsulem« v Paříži
Po dlouhá léta byl snad jediný, jenž v Paříž
dovedl správně a odborně podali informaci
kterékoli zemi a kterémkoliv národu slovanském
a i dnes, kdy odborný zájem i modní interes
Slovanstvo v Paříži značně stoupl, má asi mál
soukmenoveů, kteří by se s ním po praktické
theoretické stránce mohli měřiti.
Francouz
Rus
Slovan
Leger
Paříž
21
article
Jeho přednášky v Collěge de France, jež
sice počtem posluchačstva nemohly se měřiti n
př. s modními, zvlášť u dam oblíbenými před-
náškami Deshanelovými, byly vždy věnovány
slovanským věcem a seznamovaly posluchačstv
takřka s postupem Legerových literárních pra-
cí, připravovaných právě pro tisk. Měl jsem
příležitost poslouchati jeho mythologii slovanskou.
která před nedávným časem teprve vyšla
obdivoval jsem se, třeba v některých věcec
moje mínění se uchylovalo od podávaných vý-
kladů, střízlivosti, důvtipu a pečlivé průpravi
Legerových názorů, které tak bystře osvětlovaly
mnohou temnou stránku slovanské mythologie
Ne tak odborně jako látkou samou byla zají
mava praktická evičení z češtiny. Působilo t
opravdu zvláštním dojmem, slyšet v Paříží v sí
ních vysokého učení důstojníky dělostřelecké ško
ly, dámy, několik mladých studentů a několik star
ších pánů, úřadníků, přeřikávat Kollárovy znělk
ze Slávy dcery, zapisovat si hlasitě česká přísloví
s houževnatou vytrvalostí zápasit s českými klička-
mi a čárkami. Leger vůbec při přednášce rád ho-
vořil s posluchači, debatoval, odpovídal na
otázky, i sám se vyptával. Česká hodina zvlášt
skýtala k tomu příležitost a Čech ji navštěvující
byl vítaným praktickým příkladem výslovnosti
rozmanitých odchylek grammatiky, nalezaje vždy
vděčné posluchačstvo. Po přednášce bylt
kroužek Saint Simon, kde nacházeli čestí stu-
denti doporučením Legerovým dosti značnou
knihovnu, pohodlné místnosti k studiu, hojn
novin a revuí a mnoho známých z různých
slovanských končin, požívajících rovněž poho-
stinství francouzského professorského klubu.
Deshanelový
Legerův
Kollárův
Sláva
Čo
Collěge jít Franca
Paříž
Saint Simon
22
article
Vzpomínám ještě dnes, kdy novinami pro-
bíhá zpráva o šedesálých narozeninách Legero-
vých, na příjemný ten útulek a na ochotu
francouzského přítele českých studentů, která
tím je vzácnější, čím opuštěnější se z pravidl
citi mladý český člověk, zapadlý do Quartier
latin a čím více má, často nalehavě, potřeh
někoho, kdo by mu přátelsky přišel vstříc.
Vědeckou a publicistickou činnost Legerovu
výčet hojných jeho spisů o Cyrillu a Methoději.
o Čechách, o Rakousku, o Rusku, o slovanské
mythologii, nejnověji nádherné vydání Remešského
evangelia, naleznete v každém slovníku. Podá-
vám tuto vzpomínku dnes, kdy autor dovrši
svých šedesáte let, jako důkaz, že i osobním
stykem, přátelskou radou a přednáškami pracova
Leger stejně intensivně k svému vytčenému
cíli: rozšířit ve Francii znalost Slovanstva
navázat vzájemné literární i vědecké styky.
Legerův
Cyrilla
Čechy
Rakousko
Rusko
Francie
24
article
* České časopisectvo XX. věku. Seznamí a stati-
stika veškerých, současně vycházejících českých ča-
sopisů v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Sloven-
sku, v Německu a v Americe. Sestavil Vojta K u-
dlata- Proboštů. Praha. 1903. 97 + VIII. str
Od let šedesátých rozvíjelo se časopisectvo česk
způsobem neobyčemým. Obsáhlý diagram na národo
pisné výstavě r. 1895 znázorňoval vývoj zurnalismu
v Čechách a sice od počátku psaných zpráv z r. 1495
které byly nalezeny r. 1869 v archivu jindřicho-hrade
ckém od zemského archiváře Fr. Dvorského, postupem
pozdějších periodických listů až k době znovuzrození
Jak cifry stoupaly ukazuje malý přehled-
V roce 1820 vycházelo 1 . . . 13 českých listo
1830 ,
„ 1840
„ 1848/49
„ 1850 , (absolutismus) 16 ,
„ 1870 „ . . . . 7
„ 1880 ,
„ 1890
„ 1894
dle diagramu podrobného. Nyní vypočeti nový biblio-
grať písemnictví českého pan Vojtěch Kudlata v r. 1902
752 českých listů, z nichž vychází
509 a 34 řádných příloh
v Čechách
na Moravě a ve Slezsku . 1287
ve Slezsku . . . . . .
ve Vídni . . . . . . 10 —
na Slovensku . . . . . 28 z
v Německu. . . . . . 2 —,
ve Francii . . . . . . 1 —
v Americe . . . . . . 70 4
Vojta
Probošt
Dvorský
Kudlata
Čechy
Morava
Slezsko
Německo
Amerika
Praha
Francie
Vídeň
Slovensko
Český časopisectvo
+ VIII
25
article
Práce páně Kudlatova zasluhuje plného uznání. Zá
znamy činil přesně dle hlav dolýčných časopisů
a uvádí tudiž u každého listu vedle názvu i dobu
vycházení, formát, počet stran, předplatné ceny.
jméno majitele, vydavatele, nakladatele, redaktora.
někde i hlavního spolupracovníka a knihtiskárnu, ano
u mnohých uvedena jest i sazba insertní toho kterého
časopisu. Můžeme říci bez obalu, že jest to nejdů-
kladnější bibliografická práce časopisecká, která dosu
byla vydána. Tak jmenovitě vyniká nad seznam Wald-
heimův vydaný c. k. poštovním úřadem daleko svojí
přesností a správností, o Perlesové vydání ani ne-
mluvě. Pan spisovatel na této práci přestati nehodla,
naopak zamýšli vydati každý rok nejméně čtyřikráte
potřebné doplňky, čímž dostane se bibliografii české
nejcennější časopisecké publikace. Kdy vykonal pan
Kudlata tuto veltkou práci? Jako knihkupecký účetn
celý den jsa zaměstnán, pracoval v noci, čas
a práce nelituje a vydal konečně publikaci svo
vlastním svým nákladem. Není pochybnost.
že český učený svět, jemuž vlastně taková prá
v první řadě náleží, podporovati bude snahy mladého
bibliografa a i veřejnost česká hojným zakupováním
podepře hmotně snahu mladého autora. J. M. H.
Kudlatův
Kudlata
J M H
Wald
26
article
* Svatopluk Čech. Větší prósa, sv. I. Se
brané spisy, díl XII. Nakl. F. Topič. Pět delších
povídek z let 1871—1877 z doby nejsvěžejši tvoři-
vosti básníkovy. Chybí tu pouze román »Jestřál
contra Hrdlička«, jenž pro svoji objemnost musil býh
odložen do jiného svazku. Jsou to vesměs díla mi-
strovská, obsahem i formou, jako povídky humori-
stické »Pan Bolehlav a svět«, »Mezi knihami
lidmi« a »Kallobiotika na cestách«, tak práce važn
»Oblaka« a »Poslední jaro«. Vypravovatelské uměn
autorovo jeví se tu v plné své síle; s pravým potě-
šením sledujete, kterak osnuje děj, kterak kreslí po
vahy svých figurek a líčí prostředí. A při lom mluv
jeho tak svěží, tak účinná, hotový hudební nástro
v rukou umělce.
* Čechy. Společnou prací spisovatelův a uměleů
českých vede Alols Jirásek. Díl XI. Rakovnicko
Slánsko a středočeské meziříčí. Sepsali dr. E. Falt
J. Feleman Jan Lier, F. Klapálek, V
Štech a dr. Z. Winter. Nakl. J. Otto. Máme již
pěknou řadu foliových, bohatě illustrovaných svazků
tohoto obsáhlého popisu království českého, k němuž
svého času zavdal podnět Neruda. Přítomný svazek
popisuje jednu z archeologicky, historicky a přírod
nicky nejzajímavějších končin našeho království, ve
mnohém ohledu též krajinářsky zajímavou a autoři
jimž popis její svěřen, přičinili se, aby podali čte-
náři práci nejen odborně důkladnou, ale i zajímavou.
Čo
Jestřál
Hrdlička
Čecho
Alols Jirásek
doktor
E Falt
J Feleman
Lier
F Klapálek
Štech
Winter
Otta
Neruda
středočeský meziříčí
Rakovnicko Slánsko
27
article
Také tento svazek obsahuje množství illustrací
četné obrazové příloby
* J. Arbes. Knihy noval a povídek, sv. I. Se-
brané spisy, sv. V. Nakl. J. Otto. Šast povídek.
jichž společným rázem jest bizarrnost, až na po-
stední, meditační povidku »Svatý Václav«, jež jes
satyrou na naše současné umělecké poměry. Jsou to
povídky rázu zdánlivě přikře naturalistického a přece
zase proniknuty fantasticko-romantickým elementem.
k čemuž autor přidává svoje filosofické komentáře.
Povídky ty vyznivají pessimisticky a zajímají čtenáře
zejmena líčením některých charakteristických podi-
vínských figurek, dobře odpozorovaných ze skuteč-
ného živola. Děj povídek jest napínavý od počátku
až do konce, znať autor prostředky, jimiž možno
upoulati čtenáře.
* Sofie Podlipská, »Peregrinus«. Životopisný
román. Druhé vydání. Sebr. spisy, svaz. V. Nakl
Unie. Přílomný román jest uznáván jako nejlepš
dílo antorčino. Román vznikl po delší přestávce
jejím tvoření a znamená obrat od posavadního ry-
zího romantismu ke studiu života. Přes to však ne-
vzdává se autorka svého ideálního názoru života.
J Arbes
Otta
Václav
Sofie podlipský
Peregrinus
Unia
svatý . I
28
article
Je to román sociální, k výzdobě jehož děje užil
svých vzpomínek staropražských. Ličí tuhé zápasy
lidi silných s neúprosným osudem, spory talentu
tradice, boje za svobodu a lásku, a zejmena živě
bouřlivý nadšený rozmach po svobodě v roce čtyři-
cátémosmém a mrtvý klid reakce. Děj jest zajímavý
poulavý.
* Jan Klecanda, »V panské službě«. Román
Sebr. spisy, sv. VII. Nakl. Jos. R Vilímek. Ro-
mán ze života továrního, v němž autor ličí živo
dělníků, národní jejich uvědomění a obětavost vedle
vědomi stavovského a boje za vlastní práva upro-
střed maloměstského živola. Ličí tu spory mezi zájmy
kapitálu a práce se vřelým soucitem pro trpící podle
skutečných poměrů, v nichž osvědčuje dokonalou
znalost. Jednotlivé jednající osoby vylíčeny životně
a věrně, rovněž jako prostředí vzrušujícího a napí-
navého děje. Ale při veškeré sympatii k dělnému
lidu autor mu nikterak nelichotí, nýbrž vytýká
upřímně také jeho chyby.
*»Nejlepší báchorky všech národů a časů-
S illustracemi K. V. Mutticha, Fr. Slabé h
a K. Stapfera. Sv. IV. Nakl. I. L. Kober. Sva-
zek tento obsahoje druhý díl národních báchorek
pověstí Boženy Němcové, jež zajisté právem nálež
do této sbírky, neboť způsob, jakým autorka dovede
vypravovati lidové báchorky a pověsti, jest prostě
vzorný.
Klecanda
svatý . VII
Vilímek
Muttich
K Stapfer
I L Kober
Němcová
Francie
Sebr
29
article
Z českých listů.
30
article
Prof. L. Niederle uveřejnil v posledním »Sl
vanském Přehledu« článek »Kolik bylo Slo-
vanů kolem roku 1900.« Nazývá článek pouze o
hadem. Slovanů bylo počátkem XX. století asi 137
až 138 millionů, Němců však na celé zeměkouli
podle výpočtů jich samých, neplných 85 millionů
o půl míllionů méně, než Rusů samotných. Dne
často přetřásána otázka: jaký jazyk je pro určo-
vání národnosti nejsprávnější? L.. Niederl
ukazuje především k tomu, že jazyk obcovací nej-
méně se k tomu hodí Zároveň však ukazuje k trap-
nému faktu, že pro jazyk obcovací rozhodl se roku
1880 petrohradský siatistický kongres s, tav
že dnes jednak pro udržení kontinuity, jednak vzhle-
dem k závazné úmluvě nesnadno vymoci nahražení
jazyka obcovacího jiným při officiálním sčítání; pře
to i my i Němci sami uznáváme nedostatečnost to
hoto měřítka a žádáme nápravu. Poslanci ústy dra
L. Dvořáka a s německé strany prof. Rauchberg činí
v tom smyslu návrhy, týkající se opětovného zave-
dení mateřského jazyka do sčítání. L. Niederle při
mlouvá se jednak, aby zavedeno bylo sčítání toto
vedle šetření o jazyku obcovacím, čímž by tím
důrazněji vynikla »oprávněnost výtek, jež jsme měl
proti dosavadním výsledkům a proti zákonům, kter
na jich základě měly býti tvořeny« a podruhé na
vrhuje, aby místo mateřského jazyka uveden
byl do sčítání vedle obcovacího jakyk rodin ný
profesor
L Niederle
Němec
Rus
Niederl
L Dvořák
Rauchberg
Slovan
31
article
Návrh je vskutku sympatický, uvážíme-li, že jazyk
»rodinný«, t. j. jazyk, jimž vespolek trvale obcují
členové jedné rodiny, nejlépe vystihuje skutečný ná-
rodnostní charakter každého jednotlivce.
* V »Lutiru« M. Kalašova vybrala do feuille-
tonu výňatky z Maeterlinckova »Pohřbeného chrámue
a přidala k některým význačným místům citáty
z Písma. Podrobná studie o poměru Maeterlinckových
názorů k bibli byla by velice poučná
* Jar. Petr v »Paedagogických Rozhledeche
mluví o naší literatuře pro mládež a připojuje
o jisté její, dosud značné části: »Literatura pro
mládež při své umělecké chudobě a literární roz-
bředlosti štítí se kritiky z pouhého pudu sebezacho-
vání; objevuje li se pak u pánů spisovatelů pro
mládež zvýšená nedůtklivost a malichernost vůči
kritice, prýští z téhož pramene jako literární pro-
dukce sama, totiž z chuděho fondu, nepatrného ob-
zoru a té ješitnosti, zváti se spisovatelem. V litera-
tuře pro mládež bylo u nás málo kritické kontroly.
Všechno se přijímalo a všechno bylo také pěkné.
Proto střízlivý hlas kritický se považuje za vetřelce,
kterému je třeba klásti meze ...
M Kalašův
Maeterlinckův
Petr
32
article
* »Listy Filologické« přinášejí, nedostatkem místa
nuceny, trochu pozdě přednášku dvor. rady J. G-
bauera o Mistra Jana Husi významu v českém pí-
semnictví, která přednesena byla o Husově slavnosti
c. k. české university dne 21. října 1902. Vytištěný
text je poněkud obšírnější než přednáška, vyměřeným
časem omezená, a opatřen mimo to hojným a po-
drobným komentářem dokladů a vysvětlivek.
* Popularisace umění nabyla v učitelstvu horli-
vých pracovníků a článků v tom směru je v učitel-
ských listech hojně. V »Životě« E. Sokol píše »Ke
kapitole umění ve škole« a jedná o řeči a knize.
Chtěl by míti vyučování řeči a čtení umělečtější net
dosud a podává zprávu o svých praktických poku-
sech v tom směru.
* V »Ženském Obzoru« E. Dlouhá uveřejňuje
volné kapitoly na thema »Naše ženy a literatura«.
Výsledek úvahy — žalostný. Člení žen dělnických
venkovských jest kalendář a krvák, z tak zv. »lepší-
společnosti feuilleton, krvák román, při čemž pozo-
ruje autorka, že ženy chudých tříd se zálibou čtou
— nehledě k umělecké cené — romány ze šlechti-
ckých kruhů a ženy z bohatších tříd že milují lite-
raturu, jednající o nejnižších třídách. Klerikální lite-
ratura dochází největšího rozšíření mezi ženami.
Nepochybuji, že by statistická data ve mnohém dala
autorce za pravdu.
Čtenář.
J G bauer
Jan Hus
Husův
E Sokol
E Dlouhá
33
article
Ze slovanských listů.
* Známý týdenník »Huna« zahajuje 34. ročník,
jenž bude ještě bohatším, než předchazejíci. Redakce
slibuje jako premii 40 svazků sebraných spisů A. P.
Čechova a N. S. Lěskova. Sebrané spisy Če-
chova (16 svazkův o 10 až 19 arších) samy o sobě
representují krámskou cenu 17 rublů 50 kop. Vedle
těchto knih přikládána budou každého měsíce k tý-
denníku »Ireparypuua upuvozenis«, která jsou
vlasině s mostatným belletristicko-literárním měsíč-
níkem. Dvanáct čísel módního listu s kroji a obrazy.
nástěnný kalondář, listy s kresbami pro vyřezávání
lupenkou atd., to vše jsou další bezplatné přílohy.
jichž dostane se odběratelům »Husui« za pouhý
capart — 6 rublů 50 kop., anebo pro zahraničné
předplatitele za 12 rubla.
* V ruské veřejnosti vzbudil velikou pozornost
list knížete Meščerského, vydavatele »Tpazktangna«,
o posledních letech Alexandra III. Osvícený panovník
tento byl prý si dobře vědom, že byrokracie překáží
svobodě lidu, bez které tento nemůže pracovati a s
rozvíjeti. Byl prý také odhodlán vymaniti jej z tlaku
centralisace a byrokratismu, ale předčasná smrt to
překazila. Nyní však hledá se cesta, kterak usku-
tečniti jeho záměry. Prvním krokem jeví se založení
společného orgánu pro všecka zemstva »3estckoe
zhao«. Odborný časopis tento, vydávaný zemstvem
moskevským, věnován bude výhradně potřebáma
otázkám zemské samosprávy.
Hun
Čechův
N S
34
article
* Ve slovanském klubu krakovském přednášel
nedávno professor M. Zdziechowski »0 idei
husyckiej w Czechache. Vylíčiv před značným po-
čtem posluchačův obraz kulturního hnutí, jehož
podkladem byla reformátorská idea Husova, přesunui
se do doby nejnovější, v niž poukázal na nejeden
prvek husitismu, změněného ovšem v duchu času
dle podm nek národních a politických. Hlavním kří-
sitelem této ideje byl Palacký, jenž zformuloval
jasně ideu národní a odkázal ji hlasatelům národ-
ního obrození. Zajímavo jest, že polský badatel vídí
prvek husitismu vedle jiného i v novokatolickém
hnuti, soustředěném v »Novém životě«, ovšem že tu
ohnisko vůdčí myšlenky Husovy nalezá se již n
půdě čistě katolické.
* V Krakově a v Petrohradě vyšla obsáhlá bá-
seň »Gwiazda Wschodu« od Lumira, věnovaná
»Polákům, Čechům, Rusům a všem bratřím slovan-
ským«. Děj sahá do mythických dob slovanských
básník líčí poutavě křesťansko-pohanský zápas slo-
vanský, jmenovitě germánské hříchy, páchané v
jméně křesťanství na Slovanech. Tato epopoje slo-
vanská jest staršího data. Rukopis četl svého času
J. I. Kraszewski, ale neradil, aby spisovatel toho času
báseň vydával, ač obsahem byl dojat velmi sympa-
ticky. Že nyní tato polsko-slovanská báseň objevuje
se v tisku, jest zajisté znamením, že poměry v Polsku
počínají se měniti
* První sjezd srbských novinářů, konanýv
říjnu v Bělehradě, usnesl se založiti centrální knihku-
pectví a knihtiskárnu, jejichž úkolem bylo by mezi
jiným udržovati stálé styky s ostatními slovanskými
zeměmi. Nyní myšlenka vejde v život. Závod bude
akcionářský. Vydáno bude 5000 akcií po 120 diná-
rech, splatných během dvou roků.
M Zdziechowski
Husův
Palacká
Polák
Čecho
Kraszewský
Krakov
Petrohrad
Lumiro
Polsko
Bělehrad
Gwiazda Wschod
36
article
Odborné spisy.
37
article
* Pravěk. Ústřední list pro praehistorii a anthro-
pologii zemí českých. Vydavatel a redaktor J. L. Če-
vinka. Uherské Hradiště na Moravě. Číslo 1. Roč. 1.
Vydavatel, moravský odborník, majitel cenné sbírky
vykopanin z doby kamenné, bronzové a z dob mlad-
ších, hodlá v časopise svém pěstovati praehistorii
a anthropologii pouze našich zemí českých,
ze sousedních území pouze potud, pokud se naší týká
a s ní se příbuzní. List bude přinášeti všeobecná pojed-
nání, popisy, zprávy o výzkumech a vynálezech na
základě vědeckém, formou širším vrstvám přístupnou,
vše pokud možno s obrazy a mapkami. V prvním
čísle čteme pojednání o kultuře knovízské, měď. se-
kyrách z Králové Hradecka, o žárových hrobechu
Vlachovic, o nálezech u Nákla, o jadeitových seker-
kách na Moravě, mimo přehled příslušné literatury,
referáty, blografii a směs
če
uherský Hradiště na Morava
Králové Hradecko
Vlachovice
Náklo
Morava
38
article
Z olzích revul.
39
article
* Miss Editha Sellersová velebí v Contem po-
rary Review Rusko a jeho spolky pro šíření
střídmosti mezi lidem, mezi dělníky a mužíky, ktelí
velice pití bývali oddáni. Zavedením alkoholovéh
monopolu získal stát ročně 201/2 millionů příjmů,
z kteréž sumy ročně věnuje 50.000 rublů krajským
spolkům střídmosti, 500.000 rublů petrohradskému
a 300.000 moskevskému spolku. Hlavní zbraní spolků
proti alkoholu je divadlo, do něhož je laciný
vstup a kde hrají se hry opravdu lidové, zušlech-
tujfcí.
* Zeitschrift für französ. Literatur
referuje o spise W. Müllera: Pryč se školními pro-
gramy! Autor přimlouvá se o zrušení výročních zpráv
a navrhuje věnování obnosu (vydaného na tisk pro-
gramů) na studijní stipendia cestovní pro členy sboru
professorského.
*La Revue uveřejňuje causerii Lva Tolstého
Věda politická a peníze. Tuto jen jednu sentenci Tol-
stého: Peníze jsou jen novou a strašlivou formou
otroctví, jež zrovna jako stará forma otroctví osobního
ničí otroka i pána. Peníze jsou totožny s otroctvím:
jejich cíl i následky jsou tytéž. — V témž čísle je ná-
rodohospodářská stať : Šílenství amerických trustů.
Roku 1900 bylo ve Spojených státech 185 trustů, za-
městnávajících 400.000 dělníků (8.4% všeho ameri-
ckého dělnictva) a disponujících ročně 16 milliardami
franků. První následek trustů bylo zdražení výrobků.
Jídla v restauracích zdražila se o 50%, ovoce o 1009
* Na německých universitách je leton
zapsáno 35.513 studentů; nejvíce v Berlíně (6857).
v Mnichově (4203), v Lipsku (3748) a nejméně ve
Greifswaldu (723) a v Roztoku (552). Z celkového
počtu studuje 10.330 práva, 6831 medicinu, 5739 filo-
logii, historii a filosofii, 5212 mathematiku a vědy
přírodní, 2217 evangelickou a 1571 katolickou theo-
logii
Edith Sellersová
Conte
W Müller
Tolstý
Rusko
Tolo
spojený stát
Berlín
Mnichov
Lipsko
Greifswald
Le revue